Transkript

1 Projektování silnic a dálnic

2 Vznik silniční sítě na našem uzemí : roku 1725, za vlády císaře Karla VI., ustavena silniční reparační komise pro řízení silničních prací. (Tehdejší silnice měly kamennou konstrukci s povrchovou vrstvou štěrku a písku. Šířka silnice byla 7,2 m (4 sáhy) a vedle ní vedla nezpevněná letní cesta, která přebírala provoz za příznivého počasí a tím šetřila hlavní silnici.) v polovině devatenáctého století je na území Čech a Moravy dobudováno km státních silnic. v letech 1928 až 1938 vybaveno 16% celkové délky hlavních silnic neprašnými vozovkami, vhodnými pro automobilovou dopravu. (V tomto období jsme dosáhli v hustotě silniční sítě významné čtvrté místo v Evropě za Anglií, Francií a Itálií). 2. května 1939 byla u Průhonic zahájena stavba dálnice z Prahy přes Brno na hranice se Slovenskem, její realizace byla přerušena válkou v roce 1967 znovu zahájena výstavba dálnice Praha - Brno - Bratislava. První jedenadvacetikilometrový úsek z Prahy do Mirošovic byl uveden do provozu v roce ke konci roku 1997 bylo uvedeno do provozu téměř 50 % dálnic z jejich plánovaného výhledového rozsahu, na silniční síti je v normových profilech a vybavení upraveno 41,3 % silnic I. třídy a 13,4 % silnic II. třídy

3 Silniční doprava a dopravní prostředky Z hlediska plánování a projektování silnic a dálnic je rozhodující dlouhodobé výhledové množství silniční dopravy a její vývoj a skladba dopravního proudu (podíl jednotlivých druhů vozidel) v relacích roků.

4 Silniční doprava a dopravní prostředky Uživatelé silnic a dálnic, jež jsou v obecném pojetí účastníky provozu na pozemních komunikacích, se člení na řidiče motorových vozidel a řidiče nemotorových vozidel. Dále na řidiče tramvají a speciálních strojů, řidiče jednostopých vozidel, chodce, pochodující útvary, cyklisty, jezdce na zvířatech, průvodce vedených a hnaných zvířat, vozky s povozy a osoby táhnoucí nebo tlačící ruční vozík.

5 Silniční doprava a dopravní prostředky. K tomu, aby byla zajištěna plynulost a bezpečnost, je samozřejmě žádoucí dodržovat určitá pravidla. K tomu slouží zákonné předpisy, jimiž se stanoví podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Plánování, projektování, návrh, stavba a provoz pozemních komunikací ovlivňují motorové dopravní prostředky především svým množstvím, rozměry, hmotností a rychlostí v dopravním proudu. Proto základní charakteristiku vozidla určují podmínky zákona č.38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. Dále Vyhláška Ministerstva vnitra č.102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.

6 Přehled dopravních prostředků na pozemních komunikacích Bezkolejová silniční vozidla osobní motocykly, motocykly s přívěsným vozíkem, motocykly s postranním vozíkem, skútry, mopedy, osobní tříkolky, osobní automobily, osob.autom. s přívěsem, kombinovaná vozidla, mikrobusy, autobusy, autobusy s přívěsem, autobusové návěsy, trolejbusy, sanitky a jiné motorová nákladní tříkolky, dodávkové automobily, nákladní automobily:- valníkové, - sklápěcí, - skříňové, tahače, traktory, přívěsy, návěsové soupravy a jiné účelové vozidla požární ochrany, zemědělské stroje, stavební stroje, speciální automobily:- kropící, - cisternové, - poštovní,- na smetí aj. jeřáby, rypadla, kalové vozy, vozy na převoz čerstvého betonu a jiné nemotorová osobní nákladní účelové cyklistická kola, kola s pomocným motorkem, kočáry a jiné valníkové povozy, zemědělský vůz-žebřiňák apod., ruční káry, přívěsy, návěsy a jiné zemědělské stroje a jiné

7 Přehled dopravních prostředků na pozemních komunikacích Rozměry silničních motorových a jejich přípojných vozidel, popř. jízdních souprav. nesmí překročit určité dovolené maximum. Celková šířka vozidel může být nejvíce 2,55 m, výjimku tvoří zemědělské a lesnické stroje, samojízdné a přípojné pracovní stroje, kde maximální šířka je 3,0 m a u tramvají je 2,65 m. Celková výška vozidel s nákladem může být nejvíce 4,0 m, přípojných vozidel max. 3,0 m, délka jednotlivého silničního vozidla nemůže být větší než 12,0 m, s návěsem max. 15,5 m. Souprava s jedním přívěsem, kloubový dvoučlánkový autobus a trolejbus může mít max. délku 18,0 m. Souprava silničního vozidla s dvěma přívěsy, resp. s návěsem a jedním přívěsem, může být dlouhá nejvíce 22,0 m, délky sólo tramvaje max.18,0 m, soupravy tramvají a kloubové tramvaje včetně spřáhel nejvíce 40,0 m. Na obr.3-2 jsou vidět dovolené rozměry silničních vozidel a jejich maximální dovolené zatížení. Ve většině států světa jsou stejné rozměry silničních vozidel, v USA naproti tomu je dovolená největší šířka až 2,88 m.

8

9

10

11 Současná silniční síť na území ČR K je na území České republiky v provozu 499 km dálnic a km silnic - z toho je km silnic I. třídy, km silnic II.třídy a km silnic III.třídy. V kategorii silnic I. třídy je v současné době již vybudováno 325 km rychlostních čtyřpruhových silnic.

12 Délky dálnic a rychlostních komunikací v ČR Dálnice a nejvýznamnější silnice přenášejí největší podíl dopravního výkonu a spojují nejdůležitější politická a hospodářská centra. V nich je obsažena i síť mezinárodních silnic - označení E - jejichž délka činí km. Hustotou 0,70 km silnic a dálnic na 1km 2 se řadíme na jedno z předních míst v Evropě. Dálnice D1 Praha -Brno - Přerov -Lipník n.b. D2 Brno -Břeclav - st.hranice ČR/SR D3 Praha Tábor - Č.Budějovice -st. hranice ČR/Rakousko D5 Praha - Plzeň Rozvadov -st.hranice ČR/SRN D8 Praha - Ústí nad Labem - st.hranice ČR/SRN D11 Praha - Hradec Králové -Trutnov - st. hranice ČR/Polsko Délka úseků v provozu k Ozn. dopr. zn. [km] Neoz n. dopr. zn. [km] 3 Délka nevybud. úseků *) [km] Délka celkem [km] Rychlostní komunikace R1 Okruh Praha R4 Praha - Příbram - Nová Hospoda R6 Praha - Nové Strašecí - Karlovy Vary - Cheb - st.hran. ČR/SRN R7 Praha - Slaný - Louny Chomutov R8 (D8) R10 Praha - Ml.Boleslav Turnov R35 Lipník n.b. - Olomouc - Hradec Králové - Turnov - Liberec - Hrádek n.n. - st.hr. ČR/SRN R43 Moravská Třebová Brno R46 Vyškov Olomouc R48 Bělotín - Nový Jičín -Frýdek Místek - Č. Těšín R49 Kroměříž - Zlín - st. hr. ČR/SR Délka úseků v provozu Ozn. dopr. zn. [km] Neozn. dopr. zn.*) [km] Délka nevybud. úseků **) [km] Délka celkem [km] D47 Lipník n.b. - Ostrava - st.hranice ČR/Polsko Celkem R52 Brno - Rajhrad - Pohořelice - st. hranice ČR/Rakousko R55 Olomouc - Otrokovice - Napajedla - Břeclav Celkem *) včetně úseků dvoupruhových silnic realizovaných v trase dálnice *) včetně úseků vybudovaných ve 4-pruhu zatím směrově nedělených nebo bez doprovodné silnice **) včetně úseků 2-pruhových silnic s neomezeným přístupem realizovaných v trase budoucí rychlostní silnice

13 Třídění pozemních komunikací Ve smyslu zákona č.13/1977 Sb. o pozemních komunikacích ze dne (tzv. silniční zákon) dělíme pozemní komunikace na tyto kategorie: dálnice, silnice, místní komunikace, účelové komunikace.

14 Kategorie pozemních komunikací a) Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bezúrovňových křížení,s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. b) Silnice - je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd: silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezinárodní dopravu silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich c) Místní komunikace napojení veřejně na ostatní přístupná pozemní pozemní komunikace. komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. I.třída rychlostní komunikace II.třída sběrné komunikace III.třída obslužné komunikace IV.třída komunikace pro smíšený provoz nepřístupná sil. mot. vozidlům d) Účelová komunikace - je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.

15 Třídění pozemních komunikací O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení. Dojde-li ke změně dopravního významu nebo určení pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o změně kategorie.

16 Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší než 80 km/h.

17 Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd: silnice I.třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu, silnice II.třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy, silnice III.třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace.

18 Místníkomunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace může být vystavěna jako rychlostní místní komunikace, která je určena pro rychlou dopravu a přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší než stanoví zvláštní předpis. Rychlostní místní komunikace má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice. Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd:

19 Místníkomunikace - I. třídy zejména rychlostní místní komunikace - II. třídy dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí - III. třídy je obslužná komunikace - IV. Třídy je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz

20 Účelovákomunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad.

21