Základní pojmy (opakování)

Transkript

1 Základní pojmy (opakování) Pozemní komunikace - je stavba určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti - výjimečně může být po ní vedena i kolejová doprava Kategorie pozemních komunikací: - Dálnice rychlostní komunikace D, R - Silnice S - Místní komunikace MK - Účelové komunikace Délka komunikací [km] dálnice SILNIČNÍ A DÁLNIČNÍ SÍŤ ČR k rychlostní silnice I. třída II. třída III. třída CELKEM 690, , , , , ,626 Dálnice a rychlostní komunikace - pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezinárodní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy - je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví platná pravidla provozu na pozemních komunikacích Silnice - veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení se rozdělují do těchto tříd: - silnice I. třídy (určené zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu), - silnice II. třídy (určené pro dopravu mezi městy a významnými oblastmi uvnitř krajů), - silnice III. třídy (určené k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace). Místní komunikace - veřejně přístupná pozemní komunikace sloužící převážně místní dopravě na území obce. Podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení se rozdělují do těchto tříd: - místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace. Je určena pro rychlou dopravu a přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví platná pravidla provozu na pozemních komunikacích, - místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí, - místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace, - místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo ne které je umožněn smíšený provoz. Podle své urbanisticko-dopravní funkce se místní komunikace dělí na funkční skupiny: - A rychlostní, s funkcí dopravní, - B sběrné, s funkcí dopravně-obslužnou, - C obslužné, s funkcí obslužnou, - D komunikace se smíšeným provozem a komunikace s vyloučením motorového provozu Komunikace funkční skupiny D se dále dělí na podskupiny D1 a D2: - D1 komunikace se smíšeným provozem, - D2 komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel. Účelová komunikace - pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských lesních pozemků. 1

2 Dopravní Inženýrství (připomenutí a doplnění) Vznik silničního a dopravního inženýrství jako samostatného vědního oboru bezprostředně souvisí s rozvojem a nárůstem silniční dopravy. V USA 30. léta 20. st., Západní Evropa 40. léta v Československu od konce 50. let. Oblast dopravního inženýrství je značně rozsáhlá a členitá. Dopravní inženýrství přímo či nepřímo ovlivňuje spoustu dalších oborů, jak ukazuje následující schéma. Dopravní inženýrství vědní obor zabývající se studiem, průzkumem, rozborem a prognózou jevů a zákonitostí v dopravě a návrhem opatření pro uspokojení dopravní poptávky v příslušném časovém období. Dopravní směr směr pohybu vozidel po silniční komunikaci. Jedna pozemní komunikace může mít jeden nebo dva dopravní směry. Jízdní směr směr pohybu vozidel na úsecích pozemní komunikace mezi křižovatkami. V prostoru křižovatky jsou zpravidla možné tři jízdní směry přímý, odbočení vlevo, odbočení vpravo. Dopravní proud sled všech vozidel nebo chodců pohybujících se v pruhu za sebou nebo v pruzích vedle sebe týmž dopravním směrem. Může se skládat z několika jízdních nebo pěších proudů. Lze dělit na dopravní proud chodců, dopravní proud vozidel, apod. Jízdní proud sled všech vozidel/chodců pohybujících se za sebou v téže stopě. Jednotkové vozidlo srovnávací početní jednotka vyjadřující vliv různých druhů vozidel v dopravním proudu. Většinou je reprezentováno průměrným osobním vozidlem, na jehož jízdní vlastnosti a rozměry se ostatní vozidla přepočítávají pomocí součinitelů. Označuje se j v. Stupeň motorizace/automobilizace počet motorových vozidel/osobních automobilů připadajících na 1000 obyvatel nebo počet obyvatel připadajících na 1 motorové vozidlo/osobní automobil. Návrhová rychlost rychlost, ze které se určují minimální (případně maximální) hodnoty návrhových prvků pozemní komunikace (poloměr oblouků, podélný sklon). (Aneb průměrně špatný řidič, s průměrně špatným vozidlem s průměrně špatnými schopnostmi za průměrně špatných podmínek musí bezpečně projet komunikací.) Směrodatná rychlost očekávaná rychlost osobních automobilů umožněná dopravnětechnickým stavem určitého úseku pozemní komunikace, kterou nepřekračuje 85% jinak neomezovaných řidičů na mokré vozovce. Intenzita dopravního proudu počet silničních vozidel, který projede určitým příčným řezem komunikace nebo její částí za zvolené časové období v jednom dopravním směru. 2

3 Padesátirázová intenzita intenzita dopravy motorových vozidel ne pozemní komunikace, dosahovaná nebo překračovaná po 50 hodin v roce. Kongesce seskupení vozidel pohybujících se v jízdním pruhu bez možnosti předjetí. Kolona seskupení vozidel pohybujících se v jízdním pruhu bez možnosti předjetí, ovlivněné prvním vozidlem. Modelování dopravy popis dopravních dějů pomocí matematických modelů. Dopravní prognóza stanovení dopravních nároků, které lze očekávat ve vymezeném území a čase v závislosti na předpokládaném rozvoji různých funkcí zastoupených v tomto území. Doba výhledu závisí většinou na předpokládané životnosti stavby, u běžných konstrukcí se uvažuje 25-letá životnost. Dopravní nabídka možnost vykonání určitého počtu jízd vozidel, daná výkonností komunikací na určitém území a v daném období. Regulace dopravy cílevědomé usměrňování vývoje dopravy ve vymezeném území souborem přímých a nepřímých prostředků a opatření. Organizace dopravy řešení dopravy na stávajících pozemních komunikacích ve vymezeném území za účelem jejich lepšího a bezpečnějšího využití. Řízení dopravy usměrňování provozu vozidel a chodců na pozemních komunikacích světelnými, případně doprovodnými akustickými signály nebo pokyny policisty nebo osob oprávněných k řízení provozu. Zklidňování dopravy zvláštní opatření na ochranu životních podmínek zejména v obcích a jejich zájmovém území; u automobilové dopravy se jedná především o snížení rychlosti jízdy a/nebo organizací dopravy a usměrňování dopravy. Dopravně inženýrské opatření organizační, případně drobné stavební úpravy na úseku pozemní komunikace, jejichž cílem je odstranit zjištěné dopravní závady a zlepšit dopravní poměry, případně dočasně organizovat dopravu během stavby pozemní komunikace nebo objektů v jejím bezprostředním okolí. Celostátní sčítání dopravy - je prováděno pod garancí Ředitelství silnic a dálnic na území České Republiky, a to v tzv. okrouhlých letech tedy 1985, 1990, 1995, 2000, 2005, 2010 Sledovány jsou všechny významné silnice a dálnice. Zpracované výsledky poté vycházejí ve Zprávě o výsledcích sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce Tím jsou k dispozici na vybrané silniční síti údaje o intenzitách a skladbách dopravního proudu ve stanovených příčných profilech silničních komunikací, a to se zpětnou mnohaletou vazbou v intervalech pěti roků. Lze tedy určit i nárůsty dopravy a změny ve skladbách dopravních proudů, díky tomu lze pravděpodobněji předpokládat budoucí vývoj na období let. 3

4 Teorie dopravního proudu Na dopravní proud působí celá řada faktorů (povětrnostní, klimatické, vedení trasy, apod.). Mezi nejpodstatnější vlivy ale řadíme: - samotný dopravní proud (jeho intenzita, skladba, rychlost), - faktor řidiče (fyzický a psychický stav, pohotovost, zkušenost) a - v neposlední řadě hraje velkou roli i vozidlo (rozměry, hmotnost, výkon a technický stav). V dopravním proudu můžeme posuzovat buď samotné vozidlo, nebo jako kolonu ovlivňujících se vozidel. U vozidla rozlišujeme tři pohybová hlediska: Statický pohyb jedná se v podstatě o klidový stav vozidla Kinematika pohybu geometrie pohybu a ovlivnění možných trajektorii pohybu Dynamika pohybu síly umožňující pohyb a změny pohybu vozidla Hlavní charakteristiky dopravního proudu: Intenzita I [voz/h; voz/s; voz/24h] počet dopravních jednotek, které projedou určitým příčným profilem komunikace v jednom směru za zvolené časové období. Hustota... H [voz/km; voz/m] počet dopravních jednotek, které se v určitém okamžiku nachází v jednom směru na zvolené délce komunikace. Rychlost V [km/h; m/s] průměrná rychlost všech vozidel v dopravním proudu. Vztahy mezi hlavními charakteristikami D. P.: Popisuje tzv. rovnice kontinuity dopravního proudu. Je důležité dát si pozor na shodu jednotek. I ( H ) = H V ( H ) I střední hodnota intenzity H střední hodnota hustoty V střední hodnota rychlosti 4

5 Vedlejší charakteristiky: Délkový odstup vozidel (délková mezera) [m] vzdálenost čel za sebou jedoucích dopravních jednotek, tzv. dynamický obrys vozidla. Časový odstup vozidel (časová mezera) [s] doba, která uplyne mezi průjezdy čel dvou po sobě jedoucích dopravních jednotek stanoveným profilem komunikace. Odvozené charakteristiky: Průměrný délkový odstup vozidel 1/H Průměrný časový odstup vozidel 1/I Doplňující charakteristiky: Časový průběh intenzit Složení dopravního proudu Rozložení intenzit na komunikační síti Zdržení dopravního proudu Kapacitní posouzení komunikace: Provádí se dle typu a místa komunikace podle přílohy A norem ČSN a ČSN , dále podle technických předpisů č Posuzování kapacity neřízených úrovňových křižovatek a č Stanovení intenzit dopravy na PK. Orientačně maximální kapacita se pohybuje kolem 2000 voz/h na jeden jízdní pruh. 5

6 Dopravní průzkumy Souhrn činností, kterými zjišťujeme podklady o silniční dopravě pro následné dopravní řešení. Mohou přispět k lepšímu využití dopravního prostoru, modernizace existujících dopravních sítí a jednotlivých druhů dopravy, efektivnější využití dopravních prostředků (MHD). Dále přispívají k rozvoji dopravního systému. Dopravní průzkumy jsou prováděny na vymezeném území pro velký územní celek, sídelní útvar, zónu nebo zájmové území. Dělení dopravy: Podle druhu: - individuální automobilovou (IAD), - nákladní, městskou hromadnou (MHD), vnější hromadnou (železniční nebo autobusovou), - cyklistickou pěší, statickou (parkování, aj.). Podle vztahu k řešenému území: Podle polohy k centru sledovaného území: Průzkum se provádí ve vhodnou dobu a v určitém časovém intervalu, tak aby byl průkazný. Nejvhodnější - měsíce jsou - duben, květen, červen, září, říjen (v případě dobrých klimatických podmínek se dá využít i měsíce března, u června a září je potřeba zohlednit začátek, respektive konec prázdnin). - dny - nespolehlivěji vycházejí údaje z běžného pracovního dne úterý, středa nebo čtvrtek, pokud jsou pracovními dny a pokud jim předchází i po nich následuje pracovní den. Chceme-li konkrétně sledovat hodnoty intenzit rekreační dopravy pro ty je vhodné páteční, sobotní a nedělní odpoledne. - doba měření hodnot bývá zřídka kdy celých 24 hodin, většinou se měří 16 h, nebo 12 h podle podmínek. V případě nutnosti dat z celého dne se většinou přes noční dobu využívá kamerového sčítání. Druhy průzkumů: Podle pravidelnosti provádění: generální, ověřovací, účelový. Podle počtu a rozdělení sčítacích stanovišť: bodový, trasový, kordónový, plošný. Způsoby provádění průzkumu: - přímé metody (přímý záznam, automatický záznam, ústní dotaz) - nepřímé metody (písemný dotaz, anketa, apod.). 6