Souhrnná zpráva o realizaci protidrogové politiky krajů v roce 2007

Transkript

1 Souhrnná zpráva o realizaci protidrogové politiky krajů v roce 2007

2 Výroční zprávy o realizaci protidrogové politiky v krajích vypracovávají krajští protidrogoví koordinátoři od r Zprávy poskytují základní informace o institucionálním zajištění protidrogové politiky v jednotlivých krajích, o spolupráci s obcemi, o finančním zajištění a finančních deficitech protidrogové politiky, o jednotlivých pilířích protidrogové prevence. Poskytují také základní epidemiologická data a analýzu drogové scény v jednotlivých krajích. Zároveň poukazují na nedostatky v oblasti protidrogové politiky, a to jak na regionální, tak na centrální úrovni a obsahují doporučení ke zlepšení. Výroční zprávy jsou určené pro laickou i odbornou veřejnost. Jsou jedním ze zdrojů při vytváření Výroční zprávy ve věcech drog v ČR, zároveň jsou také důležitým informačním materiálem pro politiky na místní, krajské i centrální úrovni. Výroční zprávu o realizaci protidrogové politiky v roce 2007 vypracovalo 13 krajů, z Moravskoslezského kraje byly zaslány pouze dílčí údaje. Souhrn krajských výročních zpráv, který je předkládán, se zaměřuje především na oblast koordinace, financování a institucionálního zajištění protidrogové politiky v krajích. Informace o drogové scéně, o stavu v oblasti užívání drog a jeho následků, o drogové kriminalitě apod. shrnuje Výroční zpráva o stavu věcech drog v České republice, kterou každoročně vypracovává Národní monitorovací středisko. 1. Koordinace a. Krajská Ve všech krajích, kromě kraje Moravskoslezského, jsou ustaveni krajští protidrogoví koordinátoři, v Moravskoslezském kraji tuto funkci zajišťuje referent pro sociální služby odboru sociálních věcí. Většina koordinátorů je zařazena na odboru zdravotnictví a/nebo sociálních věcí, v Jihomoravském kraji je koordinátor zařazen na odboru školství, v kraji Praha je koordinátor zařazen na odboru Kancelář primátora a ve Zlínském kraji na odboru Kancelář hejtmana. V některých krajích (Praha, Středočeský, Jihočeský) je krajský protidrogový koordinátor zároveň vedoucím oddělení. Výhodou pro oblast horizontální koordinace se jeví opatření, kdy v rámci jednoho oddělení pracují koordinátoři jednotlivých oblastí (krajský protidrogový koordinátor, romský koordinátor, koordinátor prevence kriminality, krajský školský metodik prevence). Takové uspořádání usnadňuje vzájemnou spolupráci. Horizontální koordinace je založena na spolupráci při vyhodnocování grantových programů kraje, tvorbě strategických plánů kraje, při řešení konkrétních problémů v oblasti drogové problematiky v kraji, při účasti na společném vzdělávání či členství v komisích. Téměř ve všech krajích jsou zřízeny protidrogové komise často jako poradní orgány primátora/hejtmana (Středočeský) či jeho náměstka (Jihočeský) nebo Rady kraje (Praha, 1

3 Karlovarský, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický), v jiných krajích se protidrogovou politikou zabývají poradní orgány se širším záběrem - pro sociální či zdravotní oblast či pro sociálně negativní jevy včetně prevence kriminality (Plzeňský, Ústecký, Vysočina, Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký, Moravskoslezský). Komise mají zásadní úlohu při hodnocení projektů/žádostí o dotace, při vytváření koncepčních dokumentů, při řešení aktuálních problémů v oblasti protidrogové politiky. V některých krajích jsou komise doplněny pracovními skupinami zaměřenými na jednotlivé pilíře protidrogové politiky (primární prevence, harm reduction, léčba a resocializace/následná péče, koordinace) nebo jde o pracovní skupiny, jejichž úkolem je vytváření strategických plánů kraje (Pardubický, Jihomoravský). Podrobné informace o institucionálním zajištění protidrogové politiky krajů viz příloha 1. Všechny kraje s výjimkou Plzeňského mají zpracovány strategické dokumenty protidrogové politiky kraje - strategie, akční plány s konkrétními úkoly a termíny jejich plnění, koncepce sítě služeb apod. Přehled strategických dokumentů viz příloha 2. b. Místní Na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností zajišťují koordinaci protidrogové politiky místní protidrogoví koordinátoři. Jsou ustaveni ve většině obcí či městských částí Prahy. Další agendy, které místní protidrogoví koordinátoři zastávají, jsou např. prevence kriminality, kurátor pro mládež, kurátor pro dospělé, romský poradce apod. Kumulace agend je v mnohých případech důvodem malé angažovanosti v protidrogové politice, jde spíše o kontaktní pracovníky. 1 Nicméně i přes těžkosti, které díky kumulovaným funkcím místních koordinátorů vyvstávají, obce postupně vytvářejí své protidrogové plány, a to buď v rámci komunitního plánování nebo jako dílčí aktivity a některé obce vypracovávají každoročně výroční zprávy o realizaci protidrogové politiky obce (Liberecký). Metodické vedení místních koordinátorů, které zabezpečují krajští protidrogoví koordinátoři, probíhá formou předávání informací, setkání a výměny zkušeností, zapojení do pracovních skupin, organizování vzdělávacích seminářů (Praha, Jihočeský, Liberecký, Královéhradecký) nebo dlouhodobého vzdělávacího cyklu (Středočeský, Pardubický). 1 V Jihočeském kraji zrealizoval krajský protidrogový koordinátor dotazníkové šetření v obcích s rozšířenou působností. Ze šetření vyplynulo, že průměrná výše pracovního úvazku protidrogových koordinátorů je 0,17-0,23, drogové problematice věnují průměrně 19 hodin měsíčně, místní protidrogový plán pro rok 2007 vypracovaly 4 obce ze 17. 2

4 2. Financování a. Finanční zajištění protidrogové politiky z krajských a obecních rozpočtů Nejvýznamnějšími poskytovateli služeb v oblasti protidrogové politiky jsou nestátní neziskové organizace. Jejich činnost je převážně financována ze státního rozpočtu, z rozpočtu krajů a z rozpočtu obcí. Kraje vypisují svá grantová či dotační řízení, žádosti jsou hodnoceny odborníky a krajskými protidrogovými komisemi nebo komisemi, které mají ve své gesci protidrogovou politiku, navržené dotace pak schvalují orgány samosprávy. Finance na oblast protidrogové politiky krajů jsou vyčleněny buď v samostatné rozpočtové kapitole protidrogová politika kraje (Praha, Středočeský) nebo v rozpočtech jednotlivých odborů, podle charakteru služby (odbor zdravotnictví, odbor sociálních věcí, odbor školství, mládeže a sportu). V některých krajích je zavedené víceleté financování (Praha, Středočeský, Zlínský). V Královéhradeckém kraji se víceleté financování připravuje. 2 Základní podmínkou přidělení financí je certifikace, u víceletého financování kontinuita projektu, a další kritéria pro zabezpečení sítě služeb. Některé kraje se při udílení dotací řídí svými strategickými dokumenty, ve kterých je vydefinována síť služeb (Koncepce základní sítě zdravotně sociálních služeb pro závislé ve Středočeském kraji, Minimální síť protidrogových služeb na území Jihočeského kraje, Minimální síť zařízení Jihomoravského kraje). 3 2 Na přelomu r. 2006/2007 byl zahájen projekt Vzdělávacího centra pro veřejnou správu České republiky, o. p. s., "Vytváření místního partnerství - benchmarking sociálních služeb Královéhradeckého kraje". Cílem projektu je podpora rozvoje místních partnerství prostřednictvím benchmarkingové spolupráce poskytovatelů sociálních služeb se zadavateli při zapojení potřeb uživatelů na území Královéhradeckého kraje. Dílčí cíle jsou podpořit spolupráci poskytovatelů sociálních služeb na místní úrovni a v rámci kraje, vytvořit metodiku pro porovnávání jednotlivých služeb / skupin služeb, uskutečnit benchmarkingové porovnání kvality a dostupnosti služeb v kraji, vydefinovat sítě sociálních a navazujících služeb na území kraje a zpracovat výhled víceletého financování jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb na území kraje. 3 Specifikum v oblasti financování protidrogové politiky má Olomoucký kraj, kde kromě Dotačního programu Podpory v oblasti protidrogové prevence a podpory projektů do Kč je možné také získat dotaci cestou tzv. významných projektů, kdy požadovaná částka může být libovolně vysoká, žádosti jsou předkládány na ekonomický odbor krajského úřadu a o přidělení dotací rozhoduje Rada Olomouckého kraje. Tuto možnost nevyužila v roce 2007 žádná z organizací působících v oblasti protidrogové prevence. 3

5 Výdaje krajských rozpočtů na protidrogovou politiku v roce 2006 a 2007 znázorňuje tabulka 1 a graf. Více než polovinu výdajů tvoří výdaje třech krajů hl. m. Prahy, Středočeského a Moravskoslezského kraje. Ze srovnání s rokem 2006 vyplývá, že největší pokles výdajů na protidrogovou politiku byl zaznamenán v Ústeckém a Libereckém kraji. tabulka 1: Výdaje na protidrogovou politiku z rozpočtů krajů v r a 2007 (v tis. Kč) Kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem vč. výdajů na provoz záchytné stanice (Pardubický kraj v r financoval záchytnou stanici stejnou částkou, údaje nebyly zahrnuty, proto je zde rozdíl v údajích) 4

6 Výdaje z rozpočtů krajů v r a PHA SČ JČ PLZ KV ÚST LIB KH PA VYS JM OL ZL MSZ

7 Výdaje na protidrogovou politiku z rozpočtů obcí v r a 2007 znázorňuje tabulka 2 a graf. 5 V hl.m. Praha množství finančních prostředků uvolňovaných každoročně na protidrogovou politiku z rozpočtu kraje i městských částí stoupá, naopak finanční podíl jednotlivých obcí Středočeského kraje se v roce 2007 výrazně snížil (jedná se především o primární prevenci a terénní programy). tabulka 2 : Výdaje na protidrogovou politiku z rozpočtů obcí v r.2006 a 2007(v tis. Kč) Kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský n.a Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem Výdaje z rozpočtů obcí v r a PHA SČ JČ PLZ KV ÚST LIB KH PA VYS JM OL ZL MSZ V mnohých případech je identifikace finanční částky z rozpočtu obcí vynaložené na podporu protidrogové prevence obtížná, protože tato částka bývá často společná s podporou prevence kriminality, volnočasových aktivit apod. 6

8 Tabulka 3 - výdaje z krajských a obecních rozpočtů v ČR v r dle typu služeb (v tis. Kč) Typ služby Kraje Obce Územní rozpočty celkem PP HR Léčba Následná péče Koordinace Nezařazeno Celkem Výdaje z krajských rozpočtů v r dle typu služeb PP HR Léčba Následná péče Koordinace Nezařazeno 7

9 Výdaje z obecních rozpočtů v r dle typu služeb PP HR Léčba Následná péče Koordinace Nezařazeno Z tabulky i grafů vyplývá, že kraje vynakládají nejvíce finančních prostředků na oblast léčby, obce nejvíce podporují služby harm reduction. 3. Služby poskytované uživatelům návykových látek a osobám ohroženým návykovými látkami Síť služeb poskytovaných uživatelům drog návykových látek a osobám ohroženým návykovými látkami je podle názoru krajských protidrogových koordinátorů v jednotlivých krajích stabilizovaná, nicméně v některých krajích rozsah některých typů služeb není dostačující, popř. některé potřebné služby zcela chybí. Tabulka 4 dává přehled sítě služeb v jednotlivých krajích (x poskytovaná služba) Tabulka 4 Síť v oblasti služeb v krajích (x poskytovaná služba) Kraj PP TP KC AL D TK SL ADP V PHA x x x x x x x x x SČ x x x x x 6 x x x x JČ x x x x x x x PLZ x x x x x KV x x x x x x x ÚST x x x x x x x x LIB x x x x x x x x KH x x x x x x PA x x x x VYS x x x x x JM x x x x x x x x ZL x x x x x x OL x x x x x x x x PP - primární prevence, TP - terénní programy, KC kontaktní centrum, AL ambulantní léčba, D detox, TK terapeutická komunita, SL substituční léčba, ADP ambulantní doléčovací program, V práce ve věznicích 6 od r

10 a. Síť služeb, hlavní změny a nedostatky v poskytování služeb v roce Síť služeb ve Středočeském kraji má jasně vydefinované členy. V roce 2007 se mnohé služby v síti stabilizovaly, ale některé oblasti kraje potřebují ještě služby doplnit (např. terénní programy, AT ambulance psychiatrická léčba, služby pro rodiny), tak aby byla zabezpečena dostupnost péče, nízkoprahovost, komplexnost a provázanost. Psychiatrické ambulance, které poskytují komplexní léčbu jsou zcela nedostačující a ostatní psychiatři neposkytují komplexní léčbu pro uživatele drog, i když mají minimální úvazek na AT specializaci (uzavřena smlouva s pojišťovnou) - jedná se o systémový problém. Nejvýraznější změny roku 2007 se týkají terénních programů - Centrum terénních programů zahájilo novou koncepci mobilního streetworku pokrývajícího 13 měst na dosud nepokrytém severu Středočeského kraje (Bělá pod Bezdězem, Mnichovo Hradiště atd.), terénní programy Benešovsko rozšířily svoji působnost o Týnec nad Sázavou, Vlašim a Sázavu. Významným zásahem na mapě pokrytí bylo zahájení Mobilního výměnného programu (o.s.šance) v dosud nepokryté oblasti Kladna, Slaného a Rakovníka. Významnou událostí bylo také otevření nového doléčovacího centra v Praze Podolí (leden 2007) díky podpoře grantu EU-SROP pro klienty po absolvované rezidenční léčbě. Celkově je provázanost služeb v kraji hodnocena jako dobrá problémy, které je však třeba akutně řešit jsou v oblasti AT ordinací, substituční léčby a alespoň 2 ambulantních center pro práci s rodinami, dále je třeba řešit otázku romské populace, která prakticky není v síti léčebných programů zachycena. V Jihočeském kraji se v roce 2007 podařilo na krajské úrovni obhájit koncept minimální sítě protidrogových služeb. Síť služeb je sestavena především s důrazem na rovnoměrné, plošné pokrytí území kraje službami kontaktními v širším slova smyslu, s ohledem na jejich dostupnost pro občany kraje, skutečné i potenciální klienty. Vzhledem k charakteru nejen poskytovaných, ale i klienty (a často i samosprávami) vyžadovaných služeb požaduje krajský protidrogový koordinátor za užitečné znovu rozproudit debatu (na celostátní úrovni) o konceptu víceúčelových drogových služeb 8. V r zanikla Poradna drogových závislostí při ZÚ se sídlem v Českých Budějovicích. Tato poradna poskytovala jak služby primární prevence, tak poradenské a terapeutické 7 Situaci v oblasti sítě služeb komentovaly kraje: SČ, JČ, PLZ, KV, LIB, KH, PA, ZL, OL 8 Víceúčelová drogová služba v podstatě znamená, ze se jedná o zařízení, poskytující komplex více služeb, a zvláště v oblastech s menší hustotou obyvatelstva, kde by se jednotlivé specializované služby takzvaně neuživily může jejich činnost úspěšně nahradit (pro názornost tento typ zařízení by mohl poskytovat stejné služby jako kontaktní centrum, terénní program a kupříkladu ambulantní léčba dohromady, bez administrativních složitostí v rámci jedné certifikace). 9

11 služby, poskytované jednak uživatelům drog a jejich okolí, jednak i dalším skupinám obyvatel (alkohol,patologické hráčství apod.). Krajský úřad ve spolupráci s magistrátem města České Budějovice začal bezprostředně po ukončení činnosti Poradny hledat řešení této situace. Z pohledu standardů služeb RVKPP chybí v Jihočeském kraji detoxifikace 9. Kraj došel na základě konzultací k závěru, že v současné době nelze předpokládat, že by specializovaná služba detoxifikace našla na území kraje dostatečný počet klientů, a že by ji bylo možné, byť i s předpokládanou pomocí centrálních zdrojů, ufinancovat. Totéž platí pro detoxifikační jednotku, zaměřenou na děti a mladistvé. Ambulantní léčba na území kraje je zajištěna 27 (údaj z roku 2006) AT poradnami. A i když z terénu přicházejí informace o tom, že toto zajištění zvláště v některých regionech kraje, je víceméně formální, není toto oblast, kterou by kraj mohl ovlivnit. A jsou-li do nějaké oblasti péče směřovány finanční prostředky, víceméně bez možné kontroly a vyhodnocení efektivity, nevidíme smysl v tom, přidávat tam další prostředky ze samosprávného rozpočtu kraje. (VZ Jihočeského kraje, s. 27). Ostatní základní služby jsou na území kraje zajištěny odpovídajícím způsobem, vyhovujícím zdá se převážné většině poskytovatelů služeb i jejich uživatelů. V Plzeňském kraji není dostatečně zabezpečeno detoxifikační lůžko pro děti a mladistvé, dočasné bydlení pro klienty v programu následné péče a ambulantní léčba. Dále je třeba rozšířit terénní programy na domažlicko a substituční léčbu. Zcela chybí krizové ubytování pro ženy. V Karlovarském kraji je nedostatečné zajištění programů primární prevence. Specifická primární prevence je poskytována roztříštěně, lokálně, většinou tam, kde působí realizátor programů primární prevence. Nedostatečně pokryty programy primární prevence jsou okresy Karlovy Vary a Sokolov. Karlovarský kraj nemá dostatečně zajištěnou rezidenční krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou léčbu. V kraji je zajišťován program ambulantní léčby, detoxikace, krátkodobé hospitalizace na psychiatrickém oddělení nemocnice Ostrov. Samostatnou detoxikační jednotku kraj nemá. Několik psychiatrických ordinací v kraji poskytuje ambulantní léčbu závislostí na legálních a nelegálních drogách a předepisují preparát Subutex. Karlovarský kraj je zřizovatelem Protialkoholní záchytné stanice v Sokolově. V kraji je zřízena pouze jedna AT poradna v Karlových Varech. V současnosti kraj nemá žádné doléčovací zařízení. Naprosto chybí struktura návazné péče na nízkoprahové programy pro psychiatrické klienty a uživatele drog (ambulantní péče, krizová lůžka, terapeutická komunita, následná péče). 9 PL Červený Dvůr si detoxifikaci svých pacientů zajišťuje svým detoxem; jeho služby ovšem vzhledem k charakteru péče nemůže poskytovat jiným klientům. 10

12 V r byl zahájen provoz Centra substituční terapie v Karlových Varech, v roce 2007 pokračoval poskytováním služeb osobám závislých na opiodech, a to jak substituční léčbou metadonem nebo subutexem, tak i ambulantní detoxifikací a skupinovou terapií. Přetrvává malá dostupnost odborné somatické, psychologické a psychiatrické pomoci pro klienty, je málo odborníků, kteří chtějí pracovat s problémovými klienty. Liberecký kraj v únoru roku 2007 zahájil ve spolupráci s Centrem vzdělanosti Libereckého kraje realizaci projektu Studijní program pro školní metodiky prevence, na který byly získány finanční prostředky z Evropského sociálního fondu a MŠMT ČR (celkové náklady 3.985,250 tis. Kč). Projekt je určen učitelům - školním metodikům prevence ve škole. Realizace projektu samotného bude ukončena v roce Klíčovou oblastí pro rozvoj primární prevence je vzdělávání pedagogických pracovníků. Až doposud neexistovala nabídka institucionalizované formy postgraduálního či certifikovaného vzdělávání v této oblasti. V roce 2007 došlo ke zlepšení zabezpečení činnosti okresních metodiků prevence, neboť byly uvolněny finanční prostředky na úvazky ve výši 0,3 pro každou pedagogickopsychologickou poradnu. Od převzala Advaita, o.s. díky transformaci Centra sociálních služeb Libereckého kraje, p.o., program Terapeutické komunity pro drogově závislé Nová Ves. V rámci projektu Plánování rozvoje sociálních služeb v Libereckém kraji, který je financován z ESF, se organizace účastnila sebehodnotícího procesu. Od provozuje Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa novou ambulanci zaměřenou na léčbu závislosti na tabáku. Síť služeb určených primárně pro uživatele ilegálních drog je relativně řídká. Tvoří ji jedna NNO zabezpečující programy primární prevence, dvě kontaktní a poradenská centra, jeden terénní program, jedno centrum detoxifikace, jedna terapeutická komunita, služby sociálního poradenství (ambulantní) a jedna služba následné péče. Zcela chybí nízkoprahové služby minimalizace rizik pro uživatele drog v regionech Jilemnicka, Semilska, Železnobrodska, Českolipska a zčásti i Novoborska. Chybějí programy primární prevence, které by plošně pokryly celý Liberecký kraj. V rámci kraje je nedostatek psychologů a psychoterapeutů, kteří by pracovali systematicky s lidmi po léčbě v terapeutické komunitě, případně paralelně docházejí-li do ambulantního poradenství (systematická psychoterapie, léčba, komplikace, duševní diagnóza, psychóza). Nedostupné jsou ambulantní služby (odborné poradenství) v okresech mimo Liberec, které by řešily rodinu komplexně včetně závislostí (Česká Lípa, Semily, Jilemnice a jiné lokality). Chybí lůžka pro klienty do 18 let pro léčbu závislosti (terapeutická komunita). 11

13 Jako jednoznačně chybějící byla identifikována pobytová forma následné péče. Na území kraje je prakticky nedostupná také substituční léčba závislosti na užívání opioidů. V rámci Libereckého kraje není zřízena záchytná stanice, která na území kraje jednoznačně chybí. V ČR neodpovídá potřebám klientů léčeben i personálu vězeňské služby postpenitenciární péče. V Královéhradeckém kraji se rozsah služeb jeví jako dostačující, nicméně některé typy služeb chybí úplně. Jedná se o doléčovací zařízení a službu, která by poskytovala certifikovaný program primární prevence. Služby doléčovacího zařízení alespoň částečně nabízí Ambulantní centrum o. s. Laxus v Hradci Králové, stejně jako AT ambulance Fakultní nemocnice Hradec Králové. Zřízení doléčovacího zařízení se neplánuje. Certifikovaná služba primární prevence se z hlediska poptávky jeví jako palčivé téma. V kraji není žádná organizace, která by byla schopná profesionálně, dlouhodobě a systematicky se školou spolupracovat. V Hradci Králové a jeho okolí dále působí dále dvě velmi významná zařízení, a to substituční program v Hradci Králové a detoxifikační jednotka léčebny návykových nemocí v Nechanicích. Obě tato zařízení spadají pod vedení fakultní nemocnice Hradec Králové a slouží nejen obyvatelům Královéhradeckého kraje, ale také pacientům z celé České republiky. K žádným výrazným změnám v r v Královéhradeckém kraji nedošlo. V Pardubickém kraji neexistuje centrum primární prevence ani jiné zařízení, které je specializováno na realizaci programů dlouhodobé a systematické primární prevence. Programy primární prevence v Pardubickém kraji do jisté míry suplují a realizují Pedagogicko-psychologické poradny, Střediska výchovné péče, Městská a státní policie a o.s. Proud, které se specializuje na výcvik pedagogů v GO programech a GO programy. V roce 2007 převzalo služby v oblasti snižování rizik o.s. Laxus, které začalo provozovat program kontaktního centra a terénních programů. Rozjezd všech programů po zániku Klubu hurá kamarád byl vzhledem k nepředání žádných kontaktů ani statistik programů obtížný, takže počet osob, kontaktů i dalších ukazatelů je nižší. Během roku 2007 se poskytování služby stabilizovalo. Také programy ambulantní péče převzalo po zániku Klubu hurá kamarád o.s. Laxus Hradec Králové. V roce 2007 probíhalo znovuzavedení a stabilizace této služby. Vzhledem k tomu, že prostory, kde je tato služba poskytována, nejsou vyhovující, není možné v ambulanci poskytovat skupinové poradenství, ani prozatím kapacitu zařízení rozšiřovat. 12

14 AT ambulance a psychiatrické ambulance v Pardubickém kraji jsou dlouhodobě poddimenzovány. V současné době v okrese Pardubice je jediný psychiatr, který se specializuje na problematiku závislostí (během 3 měsíců získá atestaci AT). V okrese Chrudim je pro celý okres 1 lékař, který ale nemá problematiku závislostí jako jedinou a stěžejní činnost v ambulanci. Obdobná situace je i v okrese Ústí nad Orlicí a Svitavy. Lékaři nemají prostor na dlouhodobou individuální a skupinovou práci s klientem, který má problém se závislostí na alkoholu a jiných látkách. V Pardubickém kraji zanikla v roce 2006 i služba rezidenční následné péče. Tato služba v Pardubickém kraji není doposud provozována a z hlediska potřeb klientů v kraji v minimálně ambulantní podobě chybí. V kraji není služba krátkodobé intenzivní pobytové léčby, dlouhodobé pobytové léčby, terapeutická komunita ani detoxifikace. V současné době není v záměrech kraje tyto služby zřizovat, pro klienty Pardubického kraje je využíváno nabídky služeb v České republice. Ve Zlínském kraji se síť služeb v posledních dvou letech stabilizovala. Hlavní zařízení - kontaktní centra jsou ve čtyřech největších (okresních) městech, na ně navazující terénní výměnné programy mají širší působnost a postupně se daří jejich služby rozšiřovat do dalších obcí na základě aktuální potřebnosti a také rozvoji komunitního plánování obcí. Pozitivní změnou je, že se protidrogová prevence stala již nezpochybňovanou součástí rozdělovaných dotačních prostředků velkých měst a víceleté financování kraje je jednou ze základních jeho podpor. Nedostatkem v poskytování služeb v kraji je absence samostatně fungující (a centrálně - v krajském městě Zlíně - lokalizované) protialkoholní záchytné stanice. Dále je to pak absence detoxikačního oddělení (specializovaného na detoxikaci a detoxifikaci osob závislých na nealkoholových návykových látkách) a také absence doléčovacího programu pro klienty vracející se z pobytu v komunitě nebo po střednědobé léčbě závislosti nejčastěji v psychiatrických léčebnách. V Olomouckém kraji je zajištěna střednědobá i dlouhodobá ústavní léčba závislostí v Psychiatrické léčebně Bílá Voda a v Psychiatrické léčebně ve Šternberku. Pro klienty je k dispozici několik léčebných programů včetně začleněných terapeutických komunit. Vojenská nemocnice v Olomouci poskytuje kromě detoxifikace také krátkodobou léčbu v trvání maximálně 1 měsíc. Ve Fakultní nemocnici v Olomouci je na Klinice psychiatrie v ambulanci AT realizován program ambulantní léčby a programy substituce metadonem a zejména Subutexem. P centrum v Olomouci zajišťuje program ambulantní léčby a poradenství. Ambulantní léčbu závislosti na léčbu závislosti na legálních i nelegálních drogách zajišťují také psychiatrické 13

15 ordinace a Centrum krizové intervence v Olomouci. V PL Bílá Voda i ve Fakultní nemocnici je poskytována detoxikační léčba. Součástí nemocnici Šternberk je jediná záchytná stanice Olomouckého kraje, v r se plánuje její přestěhování do Olomouce. Specifickým zařízením Olomouckého kraje je Výchovný ústav pro mládež s léčebným režimem v Žulové. Zde pomáhají řešit problémy s drogami chlapcům ve věku let, u nichž byla soudně nařízena ústavní výchova. V Olomouckém P-centru dlouhodobě probíhá úspěšný doléčovací program, který je určen klientům z celé České republiky. Jeho součástí je i nabídka chráněného bydlení (na půl cesty) a chráněného zaměstnání, které však bylo klientům nabízeno pouze do konce roku Provoz chráněné dílny byl na konci roku 2007 ukončen. Důvodem pro ukončení provozu byl klesající zájem klientů o tuto službu v důsledku velice široké nabídky pracovních příležitostí v Olomouci. V roce 2007 nedošlo v poskytovaných službách k žádným podstatným změnám. Poměrně složitým obdobím prošlo Kontaktní centrum Krédo v Šumperku (Pontis Šumperk o.p.s.). Rozpory mezi týmem zařízení a vedením organizace vyvrcholily koncem léta odchodem vedoucího zařízení a do konce roku 2007 i celého týmu. Provoz Kontaktního centra Krédo byl ale zajištěn, od počátku prosince v něm začala pracovat nová sociální pracovnice a byl zde vytvořen nový tým. Bývalý tým kontaktního centra založil nové občanské sdružení RES SEF, o.s., které začalo ve spolupráci s obcemi a ostatními organizacemi sociálně zdravotní sítě realizovat terénní program na Šumpersku. V Olomouckém kraji chybí dostatečná nabídka systematických programů specifické primární prevence, zejména programů selektivní prevence. Během r se ukázala potřeba rozšíření terénního programu, který probíhal spíše jako doplňující činnost kontaktního centra v Jeseníku a blízkém okolí, i do dalších lokalit Jesenického regionu. Také v Prostějovském regionu je nutné rozšířit terénní program Sdružení Podané ruce, o.s. i na Konicko, oblast se špatnou dopravní dostupností. Chybí doléčovací zařízení pro osoby se závislostí na alkoholu. Více pozornosti by mělo být věnováno stále narůstající problematice patologického hráčství a zneužívání alkoholu. Dostupnost léčby je celkem dobrá. Problematickou se jeví pouze dostupnost programu substituční léčby, který je zajišťován zatím hlavně v ambulanci AT Kliniky psychiatrie Fakultní nemocnice v Olomouci. 14

16 4. Souhrn Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky kraje za rok 2007 vypracovalo 13 krajů (kromě kraje Moravskoslezského). Funkce krajského protidrogového koordinátora je ustavena ve 13 krajích, v Moravskoslezském kraji funkci zajišťuje referent pro sociální služby. Téměř ve všech krajích jsou zřízeny protidrogové komise, v některých krajích jsou doplněné pracovními skupinami. Všechny kraje s výjimkou Plzeňského mají zpracovány strategické dokumenty protidrogové politiky kraje. Místní protidrogoví koordinátoři jsou ustaveni ve většině obcí s rozšířenou působností a městských částech hl.m.prahy. Poskytovatelé služeb jsou z krajských rozpočtů financováni na základě grantů či dotačních. Podmínkou udělení dotací z krajských rozpočtů jsou certifikace. V některých krajích je zavedené víceleté financování. Kraje vynakládají nejvíce finančních prostředků na oblast léčby, obce nejvíce podporují služby harm reduction. Síť služeb je v jednotlivých krajích stabilizovaná, nicméně v některých krajích rozsah některých typů služeb není dostačující, popř. některé potřebné služby zcela chybí. Nejvíce problematickou se jeví primární prevence, ve většině krajů chybí ucelený systém, je nedostatečné množství certifikovaných programů. Je nedostatek protialkoholních záchytných stanic (celorepublikový problém). AT ambulance a psychiatrické ambulance jsou zcela poddimenzované (celorepublikový problém). Otázka víceúčelových drogových služeb/agentur je stále aktuální. Přílohy: Příloha 1: Krajské strategické dokumenty Příloha 2: Institucionální zajištění protidrogové politiky na krajích 15

17 Zdroje: Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky hl.m. Prahy za rok 2007 Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Středočeského kraje za rok 2007 Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Jihočeského kraje za rok 2007 Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Plzeňského kraje za rok 2007 Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Karlovarského kraje za rok 2007 Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Ústeckého kraje za rok 2007 Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Libereckého kraje za rok 2007 Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Královéhradeckého kraje za rok 2007 Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Pardubického kraje za rok 2007 Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky kraje Vysočina za rok 2007 Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Jihomoravského kraje za rok 2007 Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Zlínského kraje za rok 2007 Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Olomouckého kraje za rok 2007 Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2006 (NMS) 16