Komplexní analýza trhu práce, ekonomického prostředí, cestovního ruchu a životního prostředí v Moravskoslezském kraji

Transkript

1 Komplexní analýza trhu práce, ekonomického prostředí, cestovního ruchu a životního prostředí v Moravskoslezském kraji

2 Obsah: Úvod str.3 Regionální makroekonomické ukazatele str. 5 Demografický vývoj str. 7 Ekonomická aktivita obyvatel str. 10 Zaměstnanost str. 13 Nezaměstnanost str. 22 Prognóza vývoje trhu práce v roce 2009 str. 30 Organizační struktura str. 32 Průmysl str. 34 Stavebnictví str. 37 Přímé zahraniční investice str. 37 Cestovní ruch str. 38 Vzdělávání str. 49 Závěrečný souhrn str. 50 Vybrané oblasti udržitelného rozvoje a životní prostředí str

3 Komplexní analýza trhu práce, ekonomického prostředí, cestovního ruchu a životního prostředí v Moravskoslezském kraji Úvod Komplexní analýza trhu práce, ekonomického prostředí, cestovního ruchu a životního prostředí v Moravskoslezském kraji (dále jen kraj) vychází zejména z následujících materiálů: Trh práce v ČR zahrnující údaje za roky Demografický, sociální a ekonomický vývoj Moravskoslezského kraje v letech 2006 až 2009 Statistická ročenka Moravskoslezské kraje 2008 zahrnující zejména údaje za roky Program rozvoje kraje na léta Marketingová strategie - Analýza cestovního ruchu Moravskoslezského kraje 2008 Komentář k vývoji trhu práce v Moravskoslezském kraji v prvním pololetí roku 2008 a předpokládaný další vývoj Tendence rozvoje vzdělávání a lidských zdrojů v Moravskoslezském kraji Portál regionálních informačních servisů. Silné stránky Moravskoslezského kraje Region MSK byl a zůstává jednou z hospodářsky nejvýznamnějších oblastí v České republice. Rozmanitost průmyslových odvětví. Existence řady perspektivních firem vytvářejících ve srovnání s jinými kraji velký základní ekonomický rozvojový potenciál. Řada zavedených obchodních značek a relativně vysoká exportovatelnost hutních a některých strojírenských výrobků. Existence mnoha vhodných objektů a pozemků pro nové investiční záměry i starých průmyslových areálů vybavených infrastrukturou, tzv. brownfields, s možností jejich využití pro rozvoj nových podnikatelských aktivit. Fungující a další nově připravované průmyslové zóny; postupný rozvoj podnikatelských aktivit firem působících v těchto zónách. Určitý potenciál kvalifikované, popřípadě v řadě oborů dobře rekvalifikovatelné pracovní síly využitelné při rozvoji nových ekonomických aktivit. Postupně se zlepšující životní prostředí. Pohoří Beskyd a Jeseníků-vhodné oblasti pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu. Výhodná geografická poloha z pohledu perspektivních dopravních tras, kraj leží na důležité dopravní křižovatce Česko, Polsko, Slovensko a Rakousko s dobrou pozicí do východních zemí. Od 21. prosince 2007 vstup do Schengenského prostoru, spojen s ukončením hraničních kontrol na hranicích se sousedními státy. Relativně hustá síť železniční a autobusové dopravy. Letiště pro mezinárodní provoz v blízkosti centra kraje s výhledem výrazného rozvoje. Systém vysokoškolského technického, ekonomického a humanitního vzdělávání (existence tří univerzit a soukromých vysokých škol - Vysoké školy podnikání, a. s., Vysoké školy sociálně správní Havířov, o.p.s.). Dostatečná kapacitně dimenzovaná síť středních a vyšších odborných škol. Zvyšující se nabídka vzdělávacích organizací s možností občanů rozšířit a doplnit si potřebné vzdělání, v budoucnu i v rámci systému celoživotního vzdělávání. Značný potenciál technické odbornosti. Funkční institucionální zázemí pro řešení problémů trhu práce (úřady práce, zaměstnanecké agentury, Agentura pro regionální rozvoj, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, rekvalifikační a poradenské instituce apod.)

4 Slabé stránky Moravskoslezského kraje Nepříznivá struktura ekonomiky daná historickým vývojem -silné soustředění průmyslové činnosti na těžbu uhlí, hutnictví a těžké strojírenství. Značná územní koncentrace podniků metalurgického, strojírenského a těžebního průmyslu, které v posledních letech procházely rozsáhlou restrukturalizací. Pomalé tempo zvyšování technologické úrovně výrob (zavádění progresivních technologií), způsobující stále ještě příliš nízkou produktivitu práce, velkou energetickou náročnost a vysoké režijní náklady. Nedostatek podnikatelské infrastruktury a zařízení pro podporu rozvoje malých a středních firem. Obtížně řešitelné ekologické problémy spojené zejména s předchozí (Ostrava) a současnou (okresy Karviná a Frýdek-Místek) těžbou uhlí, popřípadě i jejího útlumu. Na značné části území kraje ztížené podmínky zemědělského hospodaření (ekologické zábrany, klimatické podmínky apod.), což omezuje možnosti pěstování ekonomicky výhodných plodin a způsobuje útlum zemědělských výrob zejména v podhorských a horských oblastech. Naprosto nedostatečné napojení na evropskou dálniční síť-dálnice D 47 je stále ve výstavbě. Morální i fyzická zastaralost značné části dopravní infrastruktury. Soustavný růst jízdného a přepravného, snižující se hustota hromadné dopravy. Dopravní obslužnost je v okresech MSK a zvláště v některých mikroregionech velmi rozdílná. V okresních městech dopravní dostupnost pohyb pracovních sil příliš nekomplikuje. Dojíždění do zaměstnání, doprovázené rostoucími náklady na dopravné, však představuje téměř neřešitelný problém především pro obyvatele v obcích, které se nacházejí v řídce osídlených územích, kde byla autobusová a železniční doprava v předchozím období navíc ještě značně omezena. Špatné možnosti dopravy do zaměstnání jsou zejména ve dnech pracovního klidu a pracovního volna nebo při dojíždění na odpolední a noční směny. Růst počtu sociálně nepřizpůsobených obyvatel (marginalizace určitých sociálních skupin). Pomalu se rozvíjející intelektuální základna, velký problém získat vysokoškolsky vzdělané odborníky z jiných částí republiky. Nižší zastoupení obyvatel s vyšším stupněm vzdělání, dlouhodobá tendence kvalifikovaných osob, zejména mladých, kraj opouštět. Míra nezaměstnanosti po delší dobu převyšuje celorepublikový průměr se značným podílem dlouhodobě nezaměstnaných osob. Vysoký počet občanů se zdravotním postižením většinou jako důsledek jejich předchozího dlouholetého zaměstnání v těžkém průmyslu. Dlouhodobý strukturální nesoulad mezi nabídkovou a poptávkovou stranou trhu práce v MSK (především nedostatek pracovníkův řemeslných a technických profesích). Od roku 1992 bylo v ČR zahájeno pravidelné sledování informací o trhu práce prostřednictvím výběrového šetření prováděného v domácnostech bydlících v náhodně vybraných bytech. Metodika výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v zásadě vychází z doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO) formulovaných v rezolucích přijatých mezinárodními konferencemi statistiků práce. Rezoluce obsahují základní principy pro jednotný metodický přístup k hodnocení úrovně trhu práce v různých ekonomických, společenských a sociálních systémech. Jejich aplikaci do statistické praxe v zemích EU konkretizuje Eurostat, který definuje jednotlivé ukazatele o trhu práce včetně jejich obsahové náplně. Jsou k dispozici oficiální výsledky výběrového šetření pracovních sil v ČR a jejích krajích za období od roku 2006 do konce roku 2008 v návaznosti na údaje a skutečnosti 1. čtvrtletí Umožňují postihnout prakticky všechny skupiny obyvatelstva a posoudit jejich uplatnění na trhu práce z hlediska věku, pohlaví, vzdělání, odvětví, postavení v zaměstnání, mobility pracovní síly, sociálního postavení a řady dalších. Umožňuje kvalifikovaně odhadnout nejen výši a charakter zaměstnanosti a celkové nezaměstnanosti z různých hledisek, ale i rozsah a charakter ekonomické neaktivity obyvatelstva. V rámci přípravy historických dat byly v zájmu jejich srovnatelnosti provedeny přepočty celé databáze tak, aby byly odstraněny odlišnosti vzniklé vývojem vlastního šetření

5 Regionální makroekonomické ukazatele Hrubý domácí produkt v tržních cenách Ukazatel Kraj (v mil. Kč) Řetězový index 106,7 104,6 105,0 Bazický index 106,7 111,6 119,1 HDP na 1 obyvatele kraje (v Kč) Řetězový index 107,6 104,9 107,0 Bazický index 107,6 112,9 120,8 Průměr ČR = 100 (v %) 83,4 83,8 84,1 Hrubý domácí produkt v tržních cenách se v kraji v letech neustále zvyšoval, v roce 2008 byl nárust o 1/6 větší než v roce Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele kraje se v roce 2008 proti roku 2006 zvýšil. Přesto zůstává pod průměrem ČR, i když v roce 2004 se toto zaostávání poněkud snížilo, ale přesto činilo 17,2 bodů. Tvorba hrubého fixního kapitálu Ukazatel Kraj (v mil. Kč) Řetězový index 88,2 88,8 86,7 Bazický index 100,1 102,0 104,0 Tvorba HFK na 1 obyvatele kraje (v Kč) Řetězový index 88,3 89,1 86,9 Bazický index 100,3 103,5 105,6 Průměr ČR = 100 (v %) 87,4 87,6 87,9 V roce 2008 se tvorba hrubého fixního kapitálu zvýšil tak, že proti roku 2006 byl jen o 1,5% větší. K obdobnému vývoji došlo i pokud jde o tvorbu hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele kraje. V porovnání s průměrem za ČR však od roku 2006 dochází k mírnému nárustu, který je odrazem zvýšeného přílivu investic. Podíl sektorů na hrubé přidané hodnotě (v %) Ukazatel Kraj 100,0 100,0 100,1 Primární 2,5 2,1 2,1 Sekundární 45,7 46,3 46,1 Terciární 51,8 51,6 52,8 Podíl terciárního sektoru na hrubé přidané hodnotě v letech (osciloval kolem hodnoty 52,0 %) mírně převažoval nad podílem sekundárního sektoru (osciloval kolem hodnoty 46,1 %). Podíl primárního sektoru zůstává nízký (oscilace kolem hodnoty 2,2 %)

6 Hrubá přidaná hodnota podle odvětví (v mil. Kč, v %) Kraj 99,9 100,0 100,1 99,8 zemědělství, myslivost, lesnictví, chov ryb 1,6 1,5 1,7 1,6 Průmysl 32,9 34,7 39,8 39,2 Stavebnictví 5,8 6,1 7,0 6,8 obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní 11,8 11,2 11,2 11,5 potřebu, ubytování a stravování doprava, skladování a spoje 8,4 8,2 8,3 8,4 finanční zprostředkování, činnosti v oblasti nemovitostí a 10,9 10,7 10,5 10,6 pronájmu, podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení 5,0 5,2 5,5 5,6 vzdělávání, zdravotní a sociální péče, ostatní veřejné, sociální a osobní služby 12,4 12,3 12,2 12,3 odhad k datu Vývoj hrubé přidané hodnoty v kraji v letech je analogický jako výše uvedený vývoj hrubého domácího produktu. Největší podíl hrubé přidané hodnoty připadl na průmysl (jeho průměrná hodnota činila v letech činila zhruba 34%), následován odvětvími vzdělávání, zdravotní a sociální péče, ostatní veřejné, sociální a osobní služby, obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu, ubytování a stravování, finanční zprostředkování, činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti (průměrná hodnota mezi 12,4 % - 10,5 %). Následovala doprava, skladování a spoje (průměrná hodnota 8,3 %), stavebnictví (6,6 %), veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (5,3 %). Nejnižším podílem bylo odvětví zemědělství, myslivost, lesnictví a chov ryb (průměrná hodnota 1,6 %). V období nedochází k významné změně podílu na hrubé přidané hodnotě v rámci jednotlivých odvětví. K nejvýraznějšímu zvýšení došlo u odvětví průmyslu (zvýšení o 6,3 bodu). Naopak k nejvýraznějšímu poklesu došlo u odvětví finanční zprostředkování, činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti (snížení o 0,3 bodu) zapříčiněno stávající ekonomickou krizí. Disponibilní důchod domácností Ukazatel Kraj (v mil. Kč) Řetězový index 104,8 104,9 105,1 Disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele kraje (v Kč) Řetězový index 105,7 106,2 106,9 Bazický index 105,7 111,2 116,4 Průměr ČR = 100 (v %) 89,1 89,9 91,3 Disponibilní důchod domácností se v kraji v letech postupně zvyšoval, v roce 2008 byl téměř o 1/8větší než v roce Disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele kraje se v roce 2009 proti roku 2006 nepatrně navýšil a v porovnání s průměrem ČR, je to zvýšení v průměru o 16,0 bodu

7 Shrnutí V ekonomické oblasti dnes kraj řeší nemalé problémy spojené s globální ekonomickou krizí. Patřil a v současnosti stále patří mezi nejdůležitější průmyslové a rozvojové regiony střední Evropy. Zaměření jeho hospodářské činnosti však stále přináší problémy s nezaměstnaností tohoto regionu, s řešením sociálních problémů zejména spojených se změnami odvětví. Tento územní celek je svým charakterem různorodý, přičemž jeho jádrem je ostravsko-karvinská aglomerace. Jedná se o tradiční industriální oblast s vysokým podílem tzv. velkého průmyslu, především hutnictví, těžkého strojírenství a hornictví. Dalšími významnými sektory jsou lehké strojírenství, elektrotechnický, potravinářský, ale také rozvíjející se automobilový průmysl, dále stavebnictví a výroba plastových výrobků. V roce 2008 se kraj podílel na vytvořeném HDP v celé ČR 10,9% a byl tak na třetím místě mezi kraji ČR. Při přepočtu HDP na jednoho obyvatele byl na šestém místě. To je důsledek zvýšení nezaměstnanosti v tomto regionu. Zvyšující se hodnota hrubého domácího produktu a hrubé přidané hodnoty společně se zvyšující se produktivitou práce v průmyslu a stavebnictví mohou dát předpoklady ke zlepšení postavení kraje v rámci celé republiky. Při posuzování hrubé přidané hodnoty podle odvětví je pozitivním jevem zvyšující se podíl na její tvorbě u odvětví průmyslu, nicméně očekávání jsou spjata z oblastmi terciární a sekundární sféry. To zakládá mimo jiné i dobré předpoklady pro řešení sociálních problémů kraje. Vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu v letech v kraji v porovnání s průměrem za ČR byl příznivý. Na tvorbě hrubé přidané hodnoty se podílel průmysl terciární sektor a sekundární sektor s mírnou převahou. Největší podíl hrubé přidané hodnoty patřil průmyslu, ve sledovaném období nedošlo k výrazné změně v podílu jednotlivých odvětví na hrubé přidané hodnotě. Disponibilní důchod domácností se postupně zvyšoval, i když zůstal pod průměrem ČR. Demografický vývoj Střední stav obyvatelstva (v tis.) Kraj 1261,8 1258,5 1250,8 1249,3 Ř. index 99,8 99,7 99,6 99,5 odhad k datu Moravskoslezský kraj je nejlidnatějším krajem ČR, a to i přes trvalý úbytek obyvatel kraje v letech Celkový počet obyvatel klesl v roce 2009 proti roku 2006 o 12 tis. osob. I přes tento mírný pokles má kraj (s výjimkou Prahy) nejvyšší hustotu osídlení. Pokles počtu obyvatel byl způsoben zejména poklesem počtu živě narozených a zvýšením počtu vystěhovalých. Přitom v Moravskoslezském kraji ubývá z velkých krajů nejméně obyvatel přirozeným úbytkem (tj. prostým rozdílem počtu živě narozených a zemřelých). Méně příznivá je bilance stěhování, neboť Moravskoslezský kraj je jediným krajem v ČR, který má trvalý úbytek obyvatel vlivem migrace. To se však netýká zahraniční migrace, kde celostátní migrační saldo je záporné. V Moravskoslezském kraji je však kladné, a to díky stěhování občanů zejména z Polska, Slovenska a Vietnamu na území kraje. Z vývoje věkové struktury obyvatelstva lze odvozovat některé trendy. Lze předpokládat, že pokud na daném území převládá obyvatelstvo mladší, bude přirozenou měnou obyvatel spíše přibývat resp. ubývat méně než tam, kde je obyvatelstvo starší. Naopak mladší lidé budou méně vázáni na místo pobytu a lze tedy předpokládat větší migraci. Pro přehlednost a porovnání je zde uvedena tabulka počtu obyvatel kraje s rozdělením na příslušné okresy

8 Počet obyvatel v Moravskoslezském kraji a jeho okresech v roce 2008 (předběžné výsledky) Kraj celkem v tom okresy: Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Stav na počátku období 1. ledna 2008 Střední stav obyvatelstva Stav na konci období 31. prosince 2008 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Graf Věková struktura obyvatel MSK k Věk populace (v tis.) Ukazatel Kraj 1261,8 1258, , let 183,4 180,9 178, let 906,9 901,7 891,2 60 a více 171,5 175,9 180,9 Z hlediska věku populace kraje se v letech snižovala populace ve věku 0 14 let (o 4,7 tis. osob), populace ve věku let (o 15, 7 tis. osob) a populace ve věku 60 a více let (o 9,4 tis. osob). Zde je patrné, že obyvatelstvo v kraji stárne

9 Věk populace (v %) Kraj 100,0 100,1 100, let 15,1 15,5 15,3 15, let 22,8 22,6 22,3 22, let 22,5 22,8 23,0 22, let 21,5 21,7 21,9 21,5 odhad k datu Věk populace kraje vyjádřený v % potvrzuje výše uvedený vývoj v absolutních hodnotách. V letech si zachovaly největší podíl skupiny populace ve věku let a let, i když u nich došlo ke kolísání podílu na celkové populaci (o 0,6 bodu a zvýšení 0,5, resp. 0,3 bodu). Populace ve věku 0 14 let zůstává konstantní, byť v letech došlo k mírnému zvýšení (průměrně o 0,2 bodu) a zvýšil se podíl populačních skupin ve věku let (o 0,4 bodu) a 60 a více let (o 0,9 bodu). Jinak řečeno v roce 2009 se změnilo v porovnání s rokem 2006 pořadí skupin populace tak, že na 1. a 2. místě zůstaly populace ve věku let a let. Populační skupina ve věku 0 14 let, populační skupiny ve věku let a 60 a více let zůstávají na svých pořadích. Vzdělání populace ve věku 15 let a více (v tis.) Kraj 1064,3 1064, ,8 1064,9 ZV, bez V 245,7 241,5 238,8 236,2 S bez M 422,0 420,7 418,5 418,2 S s M 297,7 299,4 303,4 320,4 VŠ 95,8 96,2 96,8 96,7 Základní vzdělání a bez vzdělání (ZV, bez V), Střední bez maturity (S bez M), Střední s maturitou (S s M), Vysokoškolské (VŠ), *odhad k datu Vývoj vzdělání populace ve věku 15 let a více v kraji v letech lze charakterizovat postupným snižováním populace se základním vzděláním a bez vzdělání, populace se středním vzděláním bez maturity a růstem, i když ne přímočarým, populace se středním vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Z porovnání roku 2009 proti roku 2006 vyplývá minimální zvýšení populace ve věku 15 let a více o 0,6 tis. osob, v tom snížení populace se základním vzděláním a bez vzdělání o 9,5 tis. osob, se středním vzděláním bez maturity o 3,8 tis. osob a zvýšení populace se středním vzděláním s maturitou o 32,7 tis. osob a s vysokoškolským vzděláním o 0,9 tis. osob. Vzdělání populace ve věku 15 let a více (v %) Kraj 100,0 100,0 100,0 100,0 ZV, bez V 22,3 22,4 22,0 21,5 S bez M 39,8 39,7 40,0 39,7 S s M 30,2 30,6 31,0 30,7 VŠ 9,2 9,5 9,7 9,3 Základní vzdělání a bez vzdělání (ZV, bez V), Střední bez maturity (S bez M), Střední s maturitou(s s M), Vysokoškolské (VŠ), * odhad k datu

10 Pro strukturu vzdělání populace v % vyplývá, že pokračoval plynulý pokles podílu počtu obyvatel se základním vzděláním a bez vzdělání na celkové populaci kraje ve věku 15 let a více (snížení o 0,8 bodu v roce 2009 proti roku 2006) a kolísaní podílů počtu obyvatel se středním vzděláním bez maturity (snížení o 0,1 bodu). V ostatních stupních vzdělání se tento podíl zvyšuje, nejrychleji u středního vzdělání s maturitou (o 0,5 bodu), následuje podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (o 0,5 bodu). Pořadí v roce 2009 je proti roku 2006 konstantní tak, že na 1. místě zůstal celkem výrazný podíl populace se středním vzděláním bez maturity, následoval na 2. místě podíl populace se středním vzděláním s maturitou a na 3. místě podíl populace se základním vzděláním a bez vzdělání. Na 4. místě zůstal nejméně výrazný podíl populace s vysokoškolským vzděláním, s trvale rostoucí tendencí. Shrnutí V letech se prakticky snižoval střední stav obyvatelstva kraje a obyvatelstvo postupně stárlo. Velmi plynule klesal podíl obyvatel se základním vzděláním a bez vzdělání, podíl obyvatel se středním vzděláním bez maturity a zvyšoval se podíl obyvatel se středním vzděláním s maturitou, vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Do budoucna je třeba vytvořit lepší podmínky pro další růst vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Ekonomická aktivita obyvatel Ekonomické postavení populace ve věku 15 let a více (v tis.) Kraj 1064,4 1064, , ,0 EN 454,3 456,1 458,1 458,3 PS 612,3 613,5 616,0 615,8 Z 537,2 539,4 538,9 537,9 N 74,0 76,2 78,6 77,5 Ekonomicky neaktivní (EN), Pracovní síla (PS), Zaměstnanci v NH (Z), Nezaměstnaní (N), odhad k datu V letech došlo k v zásadě k pravidelnému růstu počtu ekonomicky neaktivních obyvatel, zvýšení mezi roky 2006 a 2009 činilo 4,0 tis. osob. Počet pracovních sil se v letech zvyšoval tak, že nárust činil 3,5 tis. osob. Vývoj v počtu zaměstnanců v NH, kde se jejich počet zvyšoval v letech a činil 1,7 tis. osob. Počet nezaměstnaných se zvyšoval o 4,6 tis. osob, resp., v 1. čtvrtletí 2009 o 3,5 tis. osob. Ekonomické postavení populace ve věku 15 let a více (v %) Kraj 100,0 100, EN 42,8 42,9 43,1 42,9 PS=100,0 57,6 58,3 58,7 58,4 Z 88,3 87,7 87,2 87,0 N 7,8 8,8 11,9 11,5 Ekonomicky neaktivní (EN), Pracovní síla (PS), Zaměstnanci v NH (Z), Nezaměstnaní (N), odhad k datu

11 Podíl ekonomicky neaktivních obyvatel na populaci ve věku 15 let a více osciloval v letech okolo 43 %, podíl pracovních sil okolo 58 %. V roce 2009 se proti roku 2006 zvýšil podíl ekonomicky neaktivních obyvatel o 0,3 bodu. Podíl zaměstnanců v NH na počtu pracovních sil se v letech snižoval. Podíl nezaměstnaných na počtu pracovních sil se v uvedeném období v zásadě zvyšoval tak, že rozdíl mezi roky 2006 a 2009 činil +3,7 bodu. Pracovní síla (v tis.) Kraj 613,0 615, ,6 Ř. index 99,8 100,6 101,7 101,3 B. index 100,2 100,5 100,7 100,5 ČR 5200,4 5221,3 5235,2 5248,5 Kraj / ČR 11,8 12,2 12,6 12,5 odhad k datu V letech se počet pracovních sil v kraji zvyšoval tak, že rozdíl činil +4,6 tis. osob. V zásadě obdobný vývoj lze pozorovat v ČR jako celku. Míra ekonomické aktivity (v %) Kraj 57,4 58,1 58,7 58,2 ČR 59,3 59,5 59,8 59,5 Rozdíl kraj - ČR -1,9-1,4-0,9-1,3 odhad k datu Trendy vývoje míry ekonomické aktivity jak v Moravskoslezském kraji, tak v ČR byly v letech zvyšující se. Míra ekonomické aktivity v kraji byla v celém období lehce pod úrovní v ČR, a to v průměru o 0,6 bodu. Nejvíce se jí přiblížila v roce2008, naopak nejvíce vzdálená byla v roce 2009 (rozdíl 1,9 bodu). Míra ekonomické aktivity dle věkových skupin (v %) Kraj 57,5 58,6 59,0 58, let 9,9 9,7 9,9 9, let 57,6 58,4 59,2 58, let 75,6 77,0 78,4 78, let 83,9 84,4 85,5 85, let 92,4 92,7 92,6 92, let 93,5 93,8 93,6 93, let 92,5 92,8 93,0 92, let 86,8 87,1 87,5 87, let 58,6 61,4 64,0 63, let 14,9 15,2 15,6 15,5 65 a více 2,5 2,5 2,3 2,2 odhad k datu

12 Míra ekonomické aktivity se v roce 2009 proti roku 2006 nejvíce snížila ve věkové skupině let (0,2 bodu), dále pak i ve věkových skupinách let (0,1 bodu), let (0,4 bodu), let (0,7 bodu), let (5,2 bodu), let (0,6 bodu) a 65 a více let (0,3 bodu). Rovněž se mírně snížila ve věkových skupinách 30 34, let a 65 a více let. Naopak se nejvíce zvýšila ve věkových skupinách let (+2,5 bodu), let (+2,3 bodu) a ve věkové skupině let (+1,2 bodu). Pokud jde o pořadí věkových skupin z hlediska míry ekonomické aktivity zůstalo v roce 2009 proti roku 2006 se nezměnilo pořadí na prvním a posledním místě. Míra ekonomické aktivity dle vzdělání (v %) Kraj 57,3 57,9 58,1 58,3 ZV, bez V 21,9 22,1 22,5 22,6 S bez M 66,5 66,8 67,1 67,0 S s M 65,8 66,2 66,9 66,6 VŠ 74,6 75,6 78,1 77,9 Základní vzdělání a bez vzdělání (ZV, bez V), Střední bez maturity (S bez M), Střední s maturitou (S s M), Vysokoškolské (VŠ), *odhad k datu Míra ekonomické aktivity se v roce 2009 proti roku 2006 zvýšila ve všech stupních vzdělání, populace se základním vzděláním a bez vzdělání o 0,7 bodu, s vysokoškolským vzděláním o 3,3 bodu, se středním vzděláním bez maturity o 0,5 bodu a se středním vzděláním s maturitou o 0,7 bodu. Pořadí vzdělání populace podle míry ekonomické aktivity v roce 2006 (1. s vysokoškolským vzděláním, 2. se středním vzděláním bez maturity, 3. se středním vzděláním s maturitou, 4. se základním vzděláním a bez vzdělání) zůstalo na stejné úrovni jako v roce Vývojové trendy v letech vykazují stoupající úroveň na všech stupních vzdělání. Důvody neaktivity a postavení neaktivního obyvatelstva (v tis.) Kraj 454,5 454,8 455,5 455,1 D 278,2 279,3 280,1 279,2 ZŠ 9,7 9,7 9,6 9,5 U 19,7 19,5 19,4 19,2 SŠ 49,0 51,0 51,9 51,6 VŠ 35,2 36,4 37,8 37,4 R D 22,6 24,8 25,0 24,8 RD 18,5 18,2 18,4 18,0 ZD 8,5 7,8 8,1 8,0 N 5,9 6,6 6,7 6,4 JD 8,9 7,5 7,9 7,7 BUD 0,7 0,6 0,5 - Starobní a invalidní důchodci (D), Žáci základních škol (ZŠ), Žáci učilišť (U), Studenti středních škol (SŠ), Studenti vysokých škol (VŠ), Péče o rodinu a v domácnosti (R D), Rodičovská dovolená (RD), Zdravotní důvody (ZD), Neschopní nástupu do 14 dnů (N), Jiné důvody (JD), Bez uvedení důvodu (BUD), *odhad k datu

13 Počet neaktivního obyvatelstva kraje v letech byl kolísající, v roce 2009 byl vyšší o 0,6 tis. osob proti roku Důvodem tohoto vývoje bylo zvyšování počtu starobních a invalidních důchodců (+1,0 tis. osob), studentů středních škol (+1,6 tis. osob), studentů vysokých škol (+ 2,6 tis. osob), a neschopných nástupu do 14 dnů (+ 0,5 tis. osob). Na druhé straně došlo ke snížení neaktivních osob ze zdravotních důvodů (- 0,5 tis. osob), žáků základních škol (- 0,1 tis. osob) osob na rodičovské dovolené (- 0,4 tis. osob), žáků učilišť (- 0,3 tis. osob), péče o rodinu (- 2,2 tis. osob), z jiných důvodů (- 1,2 tis. osob) a bez uvedení důvodu (- 0,2 tis. osob). Vývojové trendy u jednotlivých kategorií obyvatelstva byly více méně stabilní. Důvody neaktivity a postavení neaktivního obyvatelstva (v %) Kraj 100,1 100, D 61,3 61,6 61,9 61,5 ZŠ 2,2 2,2 2,0 2,0 U 4,3 4,6 4,4 4,2 SŠ 10,7 11,2 11,8 11,5 VŠ 7,6 7,9 8,1 7,9 R D 5,1 5,6 5,8 5,5 RD 4,1 4,0 4,1 4,0 ZD 1,8 1,7 1,7 1,6 N 1,3 1,4 1,4 1,1 JD 1,8 1,7 1,7 1,6 BUD.. 0,5 - Starobní a invalidní důchodci (D), Žáci základních škol (ZŠ), Žáci učilišť (U), Studenti středních škol (SŠ), Studenti vysokých škol (VŠ), Péče o rodinu a v domácnosti (R D), Rodičovská dovolená (RD), Zdravotní důvody (ZD), Neschopní nástupu do 14 dnů (N), Jiné důvody (JD), Bez uvedení důvodu (BUD) odhad k datu Vývoj struktury neaktivního obyvatelstva kraje vyjádřený v % je obdobný jako výše popsaný vývoj v absolutních hodnotách. K významným změnám však došlo v pořadí důvodů neaktivity v roce 2006 proti roku Na 1. místě zůstali starobní a invalidní důchodci (61,5 %), na 2. místě studenti středních škol (11,5 %), na 3. místě studenti vysokých škol (7,9 %), na 4. místě osoby pečující o rodinu a osoby v domácnosti (5,5 %), na 5. místě žáci učilišť (4,2 %), na 6. místě osoby na rodičovské dovolené (4,0 %), na 7. místě žáci základních škol (2,0 %), na 8. místě zůstaly jiné důvody a zdravotní důvody (1,6 %) a na 10. místě neschopní nástupu do 14 dnů (1,1 %). Shrnutí V letech došlo ke zvýšení počtu zaměstnanců v NH a k nárůstu počtu ekonomicky neaktivních obyvatel. Počet nezaměstnaných se zvyšoval v jednotlivých letech. Zvýšení počtu neaktivního obyvatelstva zejména ovlivnilo zvyšování počtu starobních a invalidních důchodců a studentů a žáků škol. Na druhé straně došlo ke snížení počtu neaktivních osob ze zdravotních důvodů, osob na rodičovské dovolené, žáků učilišť a neschopných nástupu do 14-i dnů. Více než polovinu celkového neaktivního obyvatelstva v roce 2009 tvoří starobní a invalidní důchodci. Podíl počtu pracovních sil Moravskoslezského kraje na celkovém počtu pracovních sil v ČR byl konstantní. Míra ekonomické aktivity v Moravskoslezském kraji byla v celém hodnoceném období lehce pod její úrovní v ČR. Nejvíce se snížila ve věkových skupinách let a naopak nejvíce se zvýšila ve věkových skupinách let. Ke zvýšení míry ekonomické aktivity došlo na všech stupních vzdělání

14 Zaměstnanost Zaměstnanost v NH (v tis.) Kraj 537,1 538,2 536,9 536,7 Ř. index 99,5 99,7 99,1 99,0 B. index 90,6 91,1 90,4 90,3 ČR 4835,4 4844,2 4864,2 4862,5 Kraj/ČR 11,4 11,8 12,0 11,9 zdroj ČSÚ 2009 Graf -Vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatelů Moravskoslezského kraje všech velikostních kategorií od roku 1992 V letech se zaměstnanost v Moravskoslezském kraji snižovala. Naopak vývoj ČR lze pozorovat jako zvyšující se. Podíl zaměstnanosti Moravskoslezského kraje na zaměstnanosti v ČR se v letech v zásadě trvale snižoval. V roce 2009 se proti roku 2006 zaměstnanost v kraji snížila o 0,4 tis. osob, tj. zhruba o 0,5 %. Věk zaměstnaných v NH (v tis.) Kraj 537,1 538,2 536,9 536, let 107,0 109,2 110,1 109, let 228,0 229,5 230,5 228, let 189,2 189,0 189,0 188,8 60 a více 13,9 14,4 14,8 14,7 odhad k datu

15 V roce 2009 se proti roku 2006 snížila zaměstnanost o 0,4 tis. osob. Z hlediska věku zaměstnaných se zvýšila zaměstnanost ve věku let o 2,2 tis. osob, ve věku let a ve věku 60 a více let o 0,8 a ke snížení došlo u kategorie ve věku let o 0,4 tis. osob. Věk zaměstnaných v NH (v %) Kraj 100,0 100, let 20,0 20,3 20,2 20, let 42,6 42,9 43,2 43, let 35,3 35,6 35,8 35,6 60 a více 2,7 2,6 2,5 2,4 odhad k datu Věk zaměstnaných vyjádřený v % potvrzuje výše uvedený vývoj v absolutních hodnotách. V letech se podíl zaměstnaných ve věku let na celkovém počtu zaměstnaných v kraji trvale zvyšoval v průměru o 0,2 bodu. Naopak podíl zaměstnaných ve věku 60 a více let na celkovém počtu zaměstnaných v kraji se trvale snižoval až na rozdíl -0,3. V ostatních věkových kategoriích, tj let a let byly hodnoty se zvyšující se tendencí. V pořadí zůstala dominantní na 1. místě věková skupina zaměstnaných let, Na 2. místě byla v roce 2009 věková skupina let, na 3. místě mládežnická skupina ve věku let a věková skupina 60 a více let zůstala na 4. místě. Vzdělání zaměstnaných v NH (v tis.) Kraj 537,0 537,6 538,2 538,0 ZV, bez V 31,3 32,0 32,1 31,9 S bez M 251,5 249,4 248,1 248,0 S s M 195,9 196,1 196,7 196,1 VŠ 69,3 71,7 72,3 72,4 Základní vzdělání a bez vzdělání (ZV, bez V), Střední bez maturity (S bez M), Střední s maturitou (S s M), Vysokoškolské (VŠ), *odhad k datu V letech došlo v zásadě k trvalému zvýšení počtu zaměstnaných v kraji se základním vzděláním a bez vzdělání. Obdobný vývoj byl u zaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (-3,5 bodu), počet zaměstnaných se středním vzděláním s maturitou, zde byl rozdíl mezi roky +0,2 tis. osob. Počet vysokoškolsky vzdělaných zaměstnaných se prakticky pořád zvyšoval, rozdíl mezi uvedenými roky činil +3,1 tis. osob. Vzdělání zaměstnaných v NH (v %) Kraj 100,1 100, ZV, bez V 6,0 5,9 5,8 5,7 S bez M 45,0 44,6 44,8 44,6 S s M 36,3 37,1 37,8 37,6 VŠ 12,8 12,7 13,6 13,6 Základní vzdělání a bez vzdělání (ZV, bez V), Střední bez maturity (S bez M), Střední s maturitou (S s M), Vysokoškolské (VŠ), *odhad k datu

16 Dominantním ve vzdělanostní struktuře zůstal v letech podíl zaměstnaných se středním vzděláním bez maturity na celkovém počtu zaměstnaných v kraji, i když došlo k jeho snížení o 0,4 bodu. Na 2. místě zůstal podíl zaměstnaných se středním vzděláním s maturitou, kde však došlo ke zvýšení o 0,9 bodu. Podíly skupin se základním vzděláním a bez vzdělání, který se snížil o 0,2, a podílem vysokoškolsky vzdělaných zaměstnaných, který se naopak zvýšil o 0,8 bodu. Struktura zaměstnanosti podle sektorů (v tis., v %) Kraj 537,0 537,6 537,1 536,9 Sektory 100,1 100, primární 7,13 7,2 7,0 7,1 sekundární 32,0 30,8 30,2 35,7 terciární 62,0 62,1 62,8 63,4 Struktura zaměstnanosti podle sektorů v letech se v podstatě nezměnila. Nejvyšší podíl měl terciární sektor, jehož hodnota se v roce 2009 zvýšila na 63,4%. Následoval sekundární sektor, kde došlo ke zvýšení na 35,7%. Malý podíl zůstal sektoru primárnímu, kde hodnota v roce 2009 činila 7,1%. Odvětví činnosti zaměstnaných v NH (v tis.) Kraj 537,0 537,6 537,1 536,9 A 01 11,5 11,7 12,0 11,8 A 02, B 3,4 3,7 4,0 3,8 C 24,2 24,0 23,2 23,0 D 158,5 158,7 157,7 157,2 E 9,6 9,2 9,1 9,0 F 44,4 44,2 44,3 44,1 G 69,2 68,8 68,2 68,0 H 21,2 20,4 20,2 20,2 I 41,0 39,9 39,0 38,8 J 7,5 7,2 7,0 6,8 K 27,2 26,6 26,3 26,0 L 31,0 33,1 35,0 34,1 M 35,4 36,1 36,7 36,4 N 39,8 40,5 41,0 40,8 O 19,3 19,8 20,2 20,0 P.. 0,6. A 01 Zemědělství, myslivost a související činnosti, A 02, B Lesnictví, rybolov, chov ryb a související činnosti, C Těžba nerostných surovin, D Zpracovatelský průmysl, E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, F Stavebnictví, G Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, H Ubytování a stravování, I Doprava, skladování a spoje, J Finanční zprostředkování, K Nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti, L Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení, M Vzdělávání, N Zdravotní a sociální péče, veterinární činnost, O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby, P- Činnosti domácností, * odhady k datu

17 V roce 2009 došlo proti roku 2006 ke snížení počtu zaměstnaných v NH o 0,1 tis. osob. K nejvýraznějšímu snížení počtu zaměstnaných došlo v odvětví dopravy, skladování a spojů o 2, 2 tis. osob, zpracovatelského průmyslu o 1,3 tis. osob, obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží o 1,2 tis. osob, ubytování a stravování o 1,0 tis. osob, finančního zprostředkování o 0,7 tis. osob, výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody o 0,6 tis. osob, těžby nerostných surovin o 1,2 tis. osob, stavebnictví o 0,3 tis. osob a nemovitostí a pronájmů, podnikatelských činností o 1,2 tis. osob. Na druhé straně nedochází k podstatnému zvýšení počtu zaměstnaných v nějakém odvětví, zvýšil se počet zaměstnanců v odvětví zemědělství, myslivosti a souvisejících činností o 0,3 tis. osob, lesnictví, rybolovu, chovu ryb o 0,4 tis. osob,,veřejné správy a obrany o 3,1 tis. osob, zdravotní a sociální péče o 1,0 tis. osob a vzdělávání o 1,0 tis. osob. Odvětví činnosti zaměstnaných v NH (v %) A 01 2,1 2,0 2,1 2,1 A 02, B 0,6 0,8 0,9 0,8 C 4,8 4,6 4,5 4,4 D 29,6 29,2 28,5 28,0 E 1,9 1,7 1,3 1,2 F 8,6 8,2 8,0 7,8 G 13,8 13,5 13,2 13,1 H 3,7 3,4 3,1 3,0 I 7,9 7,6 7,3 7,2 J 1,8 1,6 1,5 1,4 K 6,2 6,0 5,7 5,6 L 5,9 6,2 6,5 6,6 M 6,6 6,7 6,8 6,8 N 7,4 7,7 7,8 7,8 O 3,6 3,9 3,9 3,8 P. 0,3. A 01 Zemědělství, myslivost a související činnosti, A 02, B Lesnictví, rybolov, chov ryb a související činnosti, C Těžba nerostných surovin, D Zpracovatelský průmysl, E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, F Stavebnictví, G Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, H Ubytování a stravování, I Doprava, skladování a spoje, J Finanční zprostředkování, K Nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti, L Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení, M Vzdělávání, N Zdravotní a sociální péče, veterinární činnost, O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby, P- Činnosti domácností, * odhad k datu Procentní podíly počtu zaměstnaných v jednotlivých odvětvích na celkovém počtu zaměstnaných se v letech významněji změnily v odvětvích zpracovatelského průmyslu (-1,6 bodu), stavebnictví (-0,9 bodu), výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody, obchodu, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, dopravy, skladování a spojů (-0,7 bodu), nemovitostí a pronájmů, podnikatelské činnosti (-0,6 bodu), naopak ke zvýšení došlo u odvětví veřejné správy a obrany a vzdělávání o +0,7 bodu, zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti (+0,4 bodu) a v ostatních veřejných, sociálních a osobních službách (+0,2 bodu). I přes relativní pokles zůstalo v porovnání let 2006 a 2009 nejvýznamnějším odvětvím v kraji odvětví zpracovatelského průmyslu. Na 2. místě bylo odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží. Na 3. místě je odvětví stavebnictví, 4. místo odvětví dopravy, skladování a spojů, 5. místo odvětví zdravotní a sociální péče, 6. místo vzdělávání,. na 7. místě je odvětví nemovitostí a

18 pronájmu, 8. místo obsadilo odvětví veřejná správa a obrana. Pořadí odvětví uzavírala výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Vývojové trendy v letech se u jednotlivých podílů počtu zaměstnaných v odvětvích na celkovém počtu zaměstnaných lišily. Vcelku jednoznačně klesající trend byl u podílu odvětví zpracovatelského průmyslu a stavebnictví. Naopak velmi kolísavý byl vývoj podílu odvětví zemědělství, myslivosti a souvisejících činností. Všechny ostatní podíly jednotlivých odvětví se pohybovaly se zvyšující tendencí mezi těmito krajnostmi. Klasifikace zaměstnání zaměstnaných v NH (v tis.) Kraj 537,0 537,6 537,1 536,9 1 30,1 33,5 35,6 35,2 2 51,1 52,2 52,7 52, ,3 119,6 121,1 119,9 4 29,5 32,3 33,9 33,5 5 71,6 73,5 74,6 74,0 6 6,0 5,8 5,5 5, ,5 112,9 112,2 112,0 8 79,8 79,4 78,9 78,7 9 38,8 39,1 39,5 39,2 0 0,8 1,3 1,9 1,7 Nezjištěno Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, 2-Vědečtí a odborní duševní pracovníci, 3- Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci (vč. příbuzných oborů), 4-Nižší administrativní pracovníci (úředníci), 5-Provozní pracovníci ve službách a obchodě, 6-Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (vč. příbuzných oborů), 7-Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři, 8- Obsluha strojů a zařízení, 9-Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, 0-Příslušníci armády, *odhad k datu V roce 2008 proti roku 2006 se snížil počet zaměstnaných v NH o 0,1 tis. osob. K nejvýraznějšímu poklesu došlo u řemeslných a kvalifikovaných výrobců, zpracovatelů a opravářů (- 2,5 tis. osob), obsluhy strojů a zařízení (- 1,1 tis. osob) a kvalifikovaných dělníků v zemědělství a lesnictví (-0,7). Naopak se nejvíce zvýšil počet zákonodárců a vedoucích a řídících pracovníků (+ 5,1 tis. osob), nižších administrativních pracovníků (+4,0 tis. osob), provozních pracovníků ve službách a obchodě (+3,4 tis. osob), technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků (+ 2,6 tis. osob). V zásadě stagnoval počet vědeckých a odborných duševních pracovníků a pomocných a nekvalifikovaných pracovníků. Pokud jde o trendy vývoje v letech docházelo u většiny kategorií klasifikace zaměstnání zaměstnaných v NH jak ke snižování, tak k zvyšování u jednotlivých odvětví. K trvalejšímu poklesu došlo u řemeslných a kvalifikovaných výrobců, zpracovatelů a opravářů. Kolísání bylo zaznamenáno u obsluhy strojů a zařízení, a to v roce 2007, roky 2006, 2008 a 2009 byly z hlediska trendu nižší. Zajímávanou skutečností je stoupající trend u příslušníků armády a jeho zvyšování

19 Klasifikace zaměstnání zaměstnaných v NH (v %) Kraj 99,9 99, ,7 5,6 5,9 5,7 2 9,5 9,3 9,5 9,4 3 21,7 21,4 21,7 21,5 4 5,5 6,3 6,6 6,1 5 13,3 13,6 13,9 13,6 6 1,1 1,1 1,2 1,1 7 21,4 21,4 21,6 21,4 8 14,6 14,9 14,9 14,7 9 7,3 7,5 7,4 7,3 0 0,2 0,4 0,5 0,4 Nezjištěno Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, 2-Vědečtí a odborní duševní pracovníci, 3- Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci (vč. příbuzných oborů), 4-Nižší administrativní pracovníci (úředníci), 5-Provozní pracovníci ve službách a obchodě, 6-Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (vč. příbuzných oborů), 7-Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři, 8- Obsluha strojů a zařízení, 9-Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, 0-Příslušníci armády, *odhad k datu Pokud jde o podíly jednotlivých kategorií klasifikace zaměstnání na celku došlo mezi roky 2009 a 2003 k nejvýraznějšímu zvýšení podílu u nižších administrativních pracovníků-úředníků o 0,6 bodu a provozních pracovníků ve službách a obchodě (+0,3). S minimálním navýšením následovala obsluha strojů a zařízení (+0,1) a příslušníci armády (+0,2). K nejvýraznějšímu snížení došlo u podílu zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků a vědeckých a odborných pracovníků (-0,1). Podíly dalších kategorií zůstávaly konstantní, či s nepatrným kolísáním. Na 1. místě je podíl technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků. Těsně za tím skončil na 2. místě podíl řemeslníků a kvalifikovaných výrobců, zpracovatelů a opravářů. Na 3. místě zůstal podíl obsluhy strojů a zařízení. Podíl vědeckých a odborných pracovníků obsadil 4. místo a podíl pomocných a nekvalifikovaných pracovníků se dostal na 5. místo. Na 6. a 7. místo se potom dostaly podíly zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků a nižší administrativní úředníci. Poslední příčku zaujali příslušníci armády i přesto, že zaznamenali navýšení podílu. Významnější, trvalejší a zvyšující trendy vývoje v letech se projevily u podílu příslušníků armády, nižších administrativních pracovníků a provozních pracovníků ve službách a obchodě. Naopak trvalejší sestup byl u podílu zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků a vědeckých a odborných pracovníků. Postavení zaměstnaných v NH (v tis.) Kraj 537,0 537,6 537,1 536,9 Z 1 468,6 469,7 450,9 450,3 Z 2 17,9 18,1 18,3 18,1 P 47,6 46,4 45,9 45,1 D 0,8 0,7 0,8 - RP 2,9 2,9 3,0 2,9 Zaměstnanci (Z 1), Zaměstnavatelé (Z 2), Pracující na vlastní účet (P), Členové produkčních družstev (D), Pomáhající rodinní příslušníci (RP), *odhad k datu

20 Z hlediska postavení zaměstnaných v NH se v roce 2009 proti roku 2006 nejvíce snížil počet zaměstnanců (- 18,3 tis. osob). Dále se snížil počet členů pracujících na svůj účet (- 2,5 tis. osob). Naopak se zvýšil počet zaměstnavatelů (+0,2 tis. osob). Členové produkčních družstev a pomáhající rodinní příslušníci zůstali bez výrazných výkyvů. Pokud jde o trendy vývoje v letech , nejvýrazněji se projevilo téměř trvalé snižování počtu zaměstnanců a pracujících na vlastní účet. Na druhé straně se relativně zvyšoval počet zaměstnavatelů. Postavení zaměstnaných v NH (v %) Kraj 100,0 100, ,0 Z 1 88,8 87,9 87,0 86,5 Z 2 3,3 3,4 3,5 3,4 P 8,9 9,4 9,2 9,0 D 0 0,1 0,2 0,1 RP 0,5 0,5 0,4 0,4 Zaměstnanci (Z 1), Zaměstnavatelé (Z 2), Pracující na vlastní účet (P), Členové produkčních družstev (D), Pomáhající rodinní příslušníci (RP), *odhad k datu K největší změně ve struktuře postavení zaměstnaných v NH mezi roky 2009 a 2006 došlo u pracujících na vlastní účet a členů produkčních družstev (zvýšení o 0,1 bodu) a u zaměstnanců (snížení o 2,3 bodu). Podíl počtu pomáhajících rodinných příslušníků se snížil o 0,1 bodu. Pořadí podílu jednotlivých kategorií zaměstnaných v NH na celku se v zásadě nezměnilo. Naprosto dominantním i přes pokles zůstal na 1. místě podíl zaměstnanců. Na 2. místě zůstal podíl pracujících na vlastní účet a na 3. místě podíl zaměstnavatelů. 4. a 5. Místo zaujaly podíly pomáhajících rodinných příslušníků a členů produkčních družstev. Pokud jde o trendy vývoje v letech došlo ke zvýšení podílu pracujících na vlastní účet a členů produkčních družstev a naopak k trvalému poklesu podílu zaměstnanců a mírně i pomáhajícím rodinným příslušníkům. Graf -Vývoj počtu zaměstnanců drobného podnikání v MSK od roku

21 Přestože se zaměstnanost u menších podniků v MSK v posledních letech vyvíjí velmi pozitivně(od do byl zaznamenán nárůst o 5 823, tj. o 5,6 %), stále na jejich vývoj působí negativně např.: - malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky, - ne vždy čistá konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů, - omezená výrobní kapacita zvyšuje náklady při vývozu hotových výrobků do zahraničí, - konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami, - slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky, - platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost, - vysoké administrativní zatížení. Další zaměstnání v NH (v tis.) Kraj 12,0 11,7 11,2 11,0 ČR 116,8 113,3 111,7 111,5 Kraj/ČR 11,2 10,8 11,0 10,9 odhad k datu Počet osob s dalším zaměstnáním v NH se v kraji v letech v zásadě snižoval, v roce 2009 byl o 1,0 tis. osob nižší než v roce Obdobný trend byl i za ČR Podíl Moravskoslezského kraje na tomto poklesu kolísal kolem průměrné hodnoty 11,%. Shrnutí Zaměstnanost se v Moravskoslezském kraji v letech snižovala, podíl zaměstnanosti kraje na zaměstnanosti v ČR se v těchto letech v zásadě trvale snižoval. Zaměstnanost se snižovala ve věku let, naopak se zvyšovala ve věku let a let. Nejvíce zaměstnaných bylo ve věku let a let. Ve sledovaném období došlo k výraznému snížení počtu zaměstnaných se základním vzděláním a bez vzdělání a se středním vzděláním bez maturity, naopak se zvyšoval počet zaměstnaných se středním vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním. Přesto menší polovina zaměstnaných v roce 2009 měla střední vzdělání bez maturity. Z hlediska odvětví činnosti zaměstnaných v NH došlo v letech k nejvýraznějšímu snížení počtu zaměstnaných v odvětví zpracovatelského průmyslu, těžby nerostných surovin, dopravy, skladování a spojů, obchodu, oprav motorových vozidel a ubytování, stravování. Na druhé straně se zvýšil počet zaměstnanců zejména v odvětvích zemědělství, myslivost, lesnictví, veřejná správa, zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti a vzdělávání. I přes uvedený pokles zůstal zpracovatelský průmysl nejvýznamnějším odvětvím v kraji. Pokud jde o klasifikaci zaměstnání zaměstnaných v NH došlo k nejvýraznějšími poklesu počtu řemeslných a kvalifikovaných výrobců, zpracovatelů a opravářů, kvalifikovaných pracovníků v zemědělství a lesnictví a obsluhy strojů a zařízení. Naopak se zvýšil zejména počet zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků, provozních pracovníků ve službách a obchodě a technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků (vč. příbuzných oborů). Největší podíl na zaměstnanosti v NH měli řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci a obsluhy strojů a zařízení. Z hlediska postavení zaměstnaných v NH se nejvíce snížil počet zaměstnanců, naopak se výrazněji zvýšil počet pracujících na vlastní účet. Přesto naprosto dominantními zůstali zaměstnanci. Počet osob s dalším zaměstnáním se v letech snižoval. K bylo v MSK rovněž legálně zaměstnáno celkem cizích státních příslušníků (nejvíce Ukrajinců). V meziročním srovnání byl zaznamenán nárůst o 722 (+65,3 %) osob. Během roku 2008 nejvíce přibylo občanů Koreje (+235 osob). Nárůst těchto občanů souvisí s budováním závodu na

22 výrobu automobilů firmou Hyundai Motor Manufacturing Czech s. r. o. v průmyslové zóně Nošovice v okrese Frýdek-Místek a některých jeho subdodavatelských organizací v MSK. Co se týče občanů Polska, v roce 2007 jich bylo v kraji zaměstnáno a v roce 2008 již V profesní struktuře cizinců převažovali zedníci, kameníci, omítkáři (hlavně v ostravském okrese), horníci a lamači pro uhelné doly (zejména v okrese Karviná a Frýdek-Místek), pracovníci obsluhující jiné stroje a ostatní montážní dělníci v novojičínském okrese, dále svářeči a páječi, strojírenští technici, elektromechanici, montážní dělníci, ale také vedoucí pracovníci v průmyslu, ředitelé a vedoucí velkých organizací. Jako převažující důvody, kdy ÚP MSK povolují zaměstnávání cizinců, lze uvést především nesplnění kvalifikačních požadavků českých uchazečů o zaměstnání, požadované specifické odborné a jazykové znalosti, nedostatečnou odbornou praxi apod. Graf -Vývoj zaměstnanosti cizinců a občanů EU/EHP a Švýcarska v MSK od roku 2004 Nezaměstnanost Nezaměstnanost (v tis.) Kraj 73,2 65,8 57,5 72,3 ČR 371,3 298,5 230,7 449,0 Kraj/ČR 19,7 18,8 14,1 19,7 odhad k datu

23 Počet nezaměstnaných v kraji v letech se většinou snižoval, a to zejména v letech Od roku 2009 začal prudce stoupat. Nárůst počtu nezaměstnaných v roce 2008 proti roku 2009 činil 16,8 tis. osob. Rovněž podíl počtu nezaměstnaných v kraji na celkovém počtu nezaměstnaných v ČR se v uvedeném období převážně snižoval, v roce 2009 proti roku 2008 však stoupl o 5,6 bodu. Věk nezaměstnaných (v tis.) Kraj 73,2 65,8 57,5 72, let 29,0 20,9 17,4 26, let 18,3 18,8 17,2 27, let 24,9 26,5 25,6 24,0 60 a více 0,5 0,6 0,3 0,4 odhad k datu Nezaměstnanost se mezi roky 2006 a 2009 zvýšila ve všech věkových kategoriích, v tom u věkové kategorie let o 2,1 tis. osob, u věkové kategorie let o 9,3 tis. osob a u věkové kategorie let o 0,9 tis. osob. Pokud jde o trendy vývoje v letech došlo k trvalému růstu nezaměstnaných ve věkové kategorii let, let, v ostatních kategoriích se trend měnil. Věk nezaměstnaných (v %) Kraj 100,1 100, , let 34,8 35,1 35,8 35, let 33,9 34,1 34,4 34, let 30,7 30,2 30,0 29,8 60 a více 0,7 0,7 0,8 0,7 odhad k datu V roce 2009 se proti roku 2006 nezměnilo pořadí podílů věkových kategorií podle počtu nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných, tzn. na 1. místě byla věková kategorie let, na 2. místě věková kategorie let, na 3. místě věková kategorie let a na 4. místě věková kategorie 60 a více let. Přitom však k nejvýraznější změně došlo ve věkové kategorii let, a to k nárůstu o 1,0 bodu (rok 2008). Naopak u kategorie let došlo k poklesu o 0,9 bodu, u věkové kategorie let došlo k nárustu o 0,4 bodu a u věková kategorie 60 a více let byla velice mírně kolísající. Z hlediska trendů vývoje byl v letech nejtrvalejší růst podílu počtu nezaměstnaných ve věkové kategorii let na celkovém počtu nezaměstnaných

24 Vzdělání nezaměstnaných (v tis.) Kraj 73,2 65,8 57,5 72,3 ZV, bez V 20,4 20,6 18,1 21,5 S bez M 29,1 25,6 22,5 31,8 S s M 21,2 17,5 14,0 15,3 VŠ 2,6 2,1 1,9 2,7 Základní vzdělání a bez vzdělání (ZV, bez V), Střední bez maturity (S bez M), Střední s maturitou (S s M), Vysokoškolské (VŠ),*odhad k datu V porovnání roků 2009 a 2006 došlo na všech stupních vzdělání ke kolísání počtu nezaměstnaných, v tom nezaměstnaní se středním vzděláním bez maturity o 2,7 tis. osob, se základním vzděláním a bez vzdělání o 1,1 tis. osob, se středním vzděláním s maturitou o 5,9 tis. osob a s vysokoškolským vzděláním o 0,3 tis. osob. Nejtrvalejší trend se v letech projevil ve zvyšování počtu nezaměstnaných se základním vzděláním a bez vzdělání a se středním vzděláním bez maturity. V letech se začala nezaměstnanost snižovat, a to ve všech vzdělanostních skupinách. Vzdělání nezaměstnaných (v %) Kraj 99,9 100, ZV, bez V 24,9 35,6 37,8 33,2 S bez M 52,0 55,5 54,0 51,8 S s M 19,0 18,8 16,2 13,0 VŠ 3,0 3,2 3,0 2,0 Základní vzdělání a bez vzdělání (ZV, bez V), Střední bez maturity (S bez M), Střední s maturitou (S s M), Vysokoškolské (VŠ), * odhad k datu K největšímu nárůstu podílu nezaměstnaných podle vzdělání na celkovém počtu nezaměstnaných došlo v roce 2009 proti roku 2006 u nezaměstnaných se základním vzděláním bez maturity (+8,3 bodu). U ostatních stupňů vzdělání došlo k poklesu tohoto podílu, a to u nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity o 0,8 bodu, s vysokoškolským vzděláním o 1,0 bodu a výrazně se středním vzděláním s maturitou o 6,0 bodu. Pořadí v roce 2009 se proti roku 2006 nezměnilo. Na 1. místě zůstal s velkou převahou podíl nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity, na 2. místě podíl nezaměstnaných se základním vzděláním a bez vzdělání, na 3. místě podíl nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou a na 4. místě podíl nezaměstnaných s vysokoškolským vzděláním. Trendy vývoje v letech však byly značně nevyrovnané u skupiny nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity, kde sice došlo mezi roky 2006 a 2008 ke zvýšení podílu počtu nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných o 3,5 bodu. U skupiny nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou došlo ve 4 letech k poklesu podílu. Jednoznačně nejvyšší nárust byl zaznamenán u skupiny základního vzdělání a bez maturity

25 Míra nezaměstnanosti (v %) Kraj 12,0 9,6 8,5 11,0 ČR 7,8 6,0 5,9 7,7 Rozdíl 4,2 3,6 2,8 3,3 odhad k datu Míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v letech klesala s výjimkou roku 2009, kde došlo ke zvýšení až o 2,5 bodu. Obdobný vývoj byl i v celé ČR, kde se zvýšila v roce 2009 proti roku 2006 pouze o 0,1 bodu. Přičemž je jednoznačné, že celkový rok 2009 bude mít ještě stoupající tendenci. Míra nezaměstnanosti dle věkových skupin (v %) Kraj 12,0 9,6 8,5 11, let 53,6 58,8 60,5 58, let 26,5 27,6 27,9 27, let 10,8 13,2 14,5 14, let 9,7 9,5 8,4 8, let 9,2 8,7 8,4 8, let 10,3 10,6 10,8 10, let 9,2 8,8 8,4 8, let 11,2 10,7 10,2 10, let 11,8 11,8 11,6 11, let.. 11,8. odhad k datu Míra nezaměstnanosti se v roce 2009 zvýšila proti roku 2006, nicméně 5 věkových skupin dosáhlo snížení. U zvýšení došlo ve věkových skupinách let (o 5,2 bodu), dále ve věkové skupině let (o 3,2 bodu), ve věkové skupině let (o 0,9 bodu) atd. Ve věkových skupinách let se míra nezaměstnanosti snížila o 1,6 bodů, skupiny let, let a let oscilovaly snížením 1,0 1,2 bodu. Pořadí na 1. místě věková skupina let, 2. věková skupina let, 3. místo let a 4. místo let. Na 5. místě zůstala věková skupina let, 6. místo zaujala věková skupina let. Posledním místem je věková skupiny let. Míra nezaměstnanosti dle vzdělání (v %) Kraj 12,0 9,6 8,5 11,0 ZV, bez V 37,3 35,8 34,7 36,8 S bez M 13,9 15,1 14,2 13,9 S s M 6,8 5,3 4,9 6,2 VŠ 3,6 3,2 2,9 3,4 Základní vzdělání a bez vzdělání (ZV, bez V), Střední bez maturity (S bez M), Střední s maturitou (S s M), Vysokoškolské (VŠ), *odhad k datu

26 Míra nezaměstnanosti byla v roce 2009 proti roku 2006 vyšší na všech stupních vzdělání, podstatně se zvýšila u nezaměstnaných se základním vzděláním a bez vzdělání (o 0,5 bodu), dále u nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou (o 0,6 bodu) a u nezaměstnaných s vysokoškolským vzděláním (o 0,2 bodu). U nezaměstnaných se středním vzdělání bez maturity vybalancovala na úrovni roku Pokud jde o trendy vývoje v letech byl nestabilnější trend ve zvyšování míry nezaměstnanosti u nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity a poté vysokoškolským vzděláním. Uchazeči o zaměstnání Kraj Ženy Občané se zdravotním postižením Absolventi a mladiství Uchazeči o zaměstnání pobírající příspěvek v nezaměstnanosti odhad k datu Počet uchazečů o zaměstnání v roce 2009 se snížil proti roku 2006 o 0,8 tis. osob, trend mezi těmito roky kolísal. Počet občanů se zdravotním postižením, kteří se ucházeli o zaměstnání, se snížil v roce 2009 proti roku 2006 o 1,9 tis. osob. Zvýšil se počet uchazečů o zaměstnání pobírajících přípěvek v nezaměstnanosti o 0,296 tis. osob a počet uchazečů o zaměstnání z řad absolventů a mladistvých o 2,6 tis. osob. Počet žen ucházejících se o zaměstnání se zvýšil o 3,4 tis osob. Uchazeči o zaměstnání podle věku k (předběžně) Ukazatel Kraj do 24 let od 25 do 34 let od 35 do 44 let od 45 do 54 let od 55 do 59 let od 60 let V roce 2009 došlo proti roku 2006 ke snížení počtu uchazečů o zaměstnání ve všech věkových kategoriích s výjimkou kategorie let (zvýšení o 137 osob). K největšímu poklesu došlo u věkové kategorie do 24 let (-2,2 tis. osob) a let (-1,9 tis. osob)

27 Uchazeči o zaměstnání podle věku k (v % předběžně) Ukazatel Kraj 99,9 99, do 24 let 13,8 14,6 9,2 15,2 od 25 do 34 let 17,9 15,4 9,2 17,4 od 35 do 44 let 19,8 19,3 10,9 18,1 od 45 do 54 let 23,6 23,2 15,6 22,3 od 55 do 59 let 19,6 21,2 12,9 19,2 od 60 let 5,2 6,2 3,4 7,8 Podíly uchazečů o zaměstnání v jednotlivých věkových kategoriích na celkovém počtu uchazečů v roce 2008 proti roku 2006 se ve věkových kategoriích do 44 let snižovaly a od 45 let zvyšovaly s výjimkou kategorie od 60 let. V roce 2009 nastává obrat a přichází nárust uchazečů. Ve srovnání let se konkrétně snížil podíl uchazečů o zaměstnání do 24 let (o 3,4 bodu), ve věkové kategorii let (o 8,7 bodu) a ve věkové kategorii let (o 8,9 bodu). Podíl uchazečů o zaměstnání ve věkové kategorii let se snížil o 6,7 bodu, ve věkové kategorii let o 8,0 bodu a ve věkové kategorii od 60 let o 1,8 bodu. Pořadí podílů jednotlivých věkových kategorií uchazečů o zaměstnání zůstalo beze změn. 1. místo obsadil podíl věkové kategorie let, na 2. místě je podíl věkové kategorie let, 3. místo podíl věkové kategorie let, 4. místo podíl věkové kategorie do let, na 5. místě zůstal podíl věkové kategorie do 24 let a na 6. místě podíl věkové kategorie od 60 let. Vývojové trendy v letech prakticky ve všech podílech věkových kategorií uchazečů o zaměstnání byly trvale klesající. Od roku 2009 však nasává prudké zvýšení. Uchazeči o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti k (předběžně) Ukazatel Kraj do 3 měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců nad 24 měsíců V roce 2009 došlo proti roku 2006 k výraznému zvýšení uchazečů o zaměstnání s délkou nezaměstnanosti nad 24 měsíců, a to o 6,5 tis. osob. Ke snížení došlo u uchazečů o zaměstnání s délkou nezaměstnanosti měsíců o 2,8 tis. osob, s délkou nezaměstnanosti do 3 měsíců o 1,8 tis. osob, s délkou nezaměstnanosti 3 6 měsíců o 1,2 tis. osob, s délkou nezaměstnanosti 9-12 měsíců o 0,7 tis. osob a s nezaměstnaných do 6-9 měsíců o 0,6 tis. osob. Pokud jde o trendy vývoje v letech docházelo ve většině délek nezaměstnanosti k jejich snižování. Potvrdil se trend snižování počtu uchazečů o zaměstnání nejvíce v délce nezaměstnanosti měsíců, nejvýraznější byl zvyšující se trend u uchazečů o zaměstnání v délce nezaměstnanosti nad 24 měsíců

28 Uchazeči o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti k (v % předběžně) Ukazatel Kraj 99,9 99, do 3 měsíců 26,5 22,4 30,8 28,5 3 6 měsíců 16,5 13,9 16,1 16,1 6 9 měsíců 12,2 7,8 8,0 9, měsíců 10,5 6,8 5,5 8, měsíců 15,5 13,7 10,6 13,2 nad 24 měsíců 18,7 35,3 29,0 25,0 V roce 2009 se proti roku 2006 zvýšil podstatně podíl uchazečů o zaměstnání s délkou nezaměstnanosti nad 24 měsíců (+ 6,3 bodu), méně se zvýšil podíl uchazečů s délkou nezaměstnanosti do 3 měsíců (+2,0 bodu). U všech ostatních podílů došlo ke snížení, a to u uchazečů s délkou nezaměstnanosti 6 9 měsíců (- 3,2 bodu) měsíců a 9 12 měsíců (- 2,3 bodu), s délkou nezaměstnanosti 3 6 měsíců (- 0,4 bodu). V pořadí jednotlivých podílů uchazečů o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti jsou na 1. místě uchazeči s délkou nezaměstnanosti do 3 měsíců, na 2. místě uchazeči s délkou nezaměstnanosti nad 24 měsíců, na 3. místo uchazeči s délkou nezaměstnanosti 3 6 měsíců. Pořadí dalších podílů: na 4. místě zůstali uchazeči s délkou nezaměstnanosti měsíců, na 5. místě uchazeči s délkou nezaměstnanosti 6 9 měsíců a na 6. místě uchazeči s délkou nezaměstnanosti 9 12 měsíců. Jednoznačně růstový trend v letech se projevil u podílu uchazečů o zaměstnání s délkou nezaměstnanosti nad 24 měsíců, do 3 měsíců. Trvalý pokles byl u podílu délky nezaměstnanosti 3 6 měsíců, 6-9 měsíců, 9-12 měsíců a měsíců. Uchazeči o zaměstnání v Moravskoslezském kraji a jeho okresech k (zdroj dat: MPSV) Uchazeči o zaměstnání neumístění celkem z toho dosažitelní Uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti absolutně index 2008/2007 absolutně index 2008/ index 2008/2007 Kraj celkem v tom , , ,08 okresy: Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město ,3 75,6 84,3 105,3 90,2 86, ,5 75,0 84,8 109,0 91,1 87, ,52 92,23 93,06 142,99 112,18 110,82 Zdroj: Úřad práce Ostrava,

29 Dokončení z celkového počtu uchazečů o zaměstnání ženy osoby se zdravotním postižením absolventi škol absolutně index 2008/2007 absolutně index 2008/2007 absolutně index 2008/2007 Kraj celkem v tom , , ,3 okresy: Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město ,9 71,9 85,9 99,6 86,2 84, ,8 73,3 87,7 102,6 84,9 86, ,3 79,2 83,7 132,2 106,5 99,0 Zdroj: Úřad práce Ostrava, 2009 Pro orientaci a přiblížení uvádíme roční rozdělení uchazečů o zaměstnání v kraji a jeho okresech s porovnáním indexu roku Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání k (předběžně) Ukazatel Kraj základní vzdělání vč. bez vzdělání střední vzdělání bez maturity vč. vyučených ÚSO vzdělání vč. vyučených s maturitou úplné střední všeobecné vzdělání vysokoškolské vzdělání vč. vědecké výchovy V roce 2009 došlo proti roku 2006 ke kolísání počtu uchazečů o zaměstnání ve všech stupních vzdělání, v tom uchazeči s ÚSO vzděláním vč. vyučených s maturitou o 1,0 tis. osob, uchazeči s vysokoškolským vzděláním o 0,5 tis. osob a uchazeči s úplným středním všeobecným vzděláním o 0,8 tis. osob. Počet uchazečů se základním vzděláním a bez vzdělání mezi roky 2006 a 2009 kolísal o -1,8 tis.osob. Trendy v letech byly v zásadě trvalé a to klesající, rok 2009 je ve znamení prudkého zvýšení. Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání k (v % předběžně) Ukazatel Kraj 100,0 100, základní vzdělání vč. bez vzdělání 30,2 35,9 32,7 32,1 střední vzdělání bez maturity vč. vyučených 42,2 40,2 44,2 44,5 ÚSO vzdělání vč. vyučených s maturitou 17,1 16,2 15,7 15,6 úplné střední všeobecné vzdělání 4,0 3,7 3,7 2,8 vysokoškolské vzdělání vč. vědecké výchovy 6,5 4,0 3,7 5,0 Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání vyjádřená v % se v letech nijak významně nezměnila

30 Volná pracovní místa Kraj Občané se zdravotním postižením údaje k datu V letech se počet volných pracovních míst zvyšoval, v roce 2009 se snižoval tak, že byl nižší o 1440 míst. Počet volných pracovních míst pro občany se zdravotním postižením se v letech prudce snižoval, v roce 2009 se však skokově zvýšil. Graf -Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst Shrnutí Počet nezaměstnaných se v Moravskoslezském kraji v letech snižoval, a to skoro až na polovinu. Rovněž podíl počtu nezaměstnaných v kraji na celkovém počtu nezaměstnaných v ČR se v uvedeném období měl převážně snižující tendenci. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V ROCE 2009 Další vývoj trhu práce v MSK bude v letošním roce ovlivněn především celosvětovou finanční krizí, která propukla koncem léta 2008 a následně hospodářskou recesí. Jak velký dopad budou mít problémy v zemích eurozóny a USA na zaměstnanost v kraji, bude záležet na tom, jak dalece a přímo budou zasažena odvětví, která se v MSK ještě před nedávnem dobře rozvíjela. Z dřívější dlouhodobé jednostranné orientace na těžký průmysl začal tento region vytvářet podmínky i pro rozvoj technologicky náročnějších oblastí a odvětví s vyšší přidanou hodnotou. Přestože v současnosti skladba pracovních sil často neodpovídá poptávce, bude pro náš trh práce rozhodující, jak se se vzniklou situací dokáže vypořádat ekonomika EU. Samotná prognóza proto vychází ze skutečností, které nastaly především v posledním čtvrtletí 2008 a začátkem letošního roku, neboť ty podstatnou měrou ovlivní další ekonomický vývoj, a to nejen naší země. Současně však je potřeba vzít dále na vědomí i snahu