Jihomoravský kraj v roce 2013 z pohledu regionálních účtů

Transkript

1 kraj v roce 213 z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na mimořádnou revizi národních účtů publikovanou v říjnu 214 a na předběžnou sestavu ročních národních účtů za rok 213 publikoval ČSÚ k 15. prosinci 214 také odpovídající údaje regionálních účtů. Revidovány byly všechny dříve publikované údaje za období let 1995 až 212 a současně byly rozšířeny o předběžnou sestavu za rok 213. Mimořádná revize údajů v celé časové řadě od roku 1995 souvisela s přechodem na revidovaný evropský standard národních účtů ESA 21. Podrobné informace a popisy změn provedených v revizi jsou součástí internetové prezentace ročních národních účtů ( Dopady změn na trendy vývoje byly poměrně nevýrazné, protože ke klíčovým metodickým úpravám docházelo v celé časové řadě. Metodické změny se promítaly v celých národních účtech a ovlivnily proto v určité míře strukturu i objem všech ukazatelů regionálních účtů. V publikaci Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje 213 ( vydané v září 214, byl v kapitole ekonomického vývoje uveden vývoj regionálních makroekonomických údajů do roku 212 ve stavu před revizí. V další části jsou uvedeny revidované údaje do roku 212 doplněné o předběžné výsledky roku Hrubá přidaná hodnota Přelomové roky 28 až 21 Roky 28 až 21 byly v Jihomoravském kraji z hlediska makroekonomických ukazatelů přelomové. Rok 28 byl ještě rokem růstovým a předkrizovým, rok 29 byl rokem propadu, v roce 21 se příznivý vývoj regionálních makroekonomických ukazatelů obnovil. Graf 1 Hrubá přidaná hodnota v Jihomoravském kraji (běžné ceny) p o d íl sektorů v ,34 38,43 56,58 38,7 terciární sektor sekundární sektor primární sektor HPH v běžných cenách 56,27 39,2 58,1 37,19 58,77 36,86 59,19 36,66 59,14 235,23 36,78 61,43 245,2 35,2 61,67 258,67 35,43 61,2 276,29 36, 62,2 35,25 62,86 291,27 315,25 34,55 365,15 377,69 347,13 387,82 399,3 374,47 368,96 61,38 36,15 59,2 38,17 61,59 36,4 61,75 36,43 6,69 36,57 59,99 37,39 6,76 36, HPH (mld. Kč) 5,22 4,73 4,71 4,72 4,37 4,15 4,8 3,38 2,91 2, Podílu sektorů na tvorbě HPH dominuje sektor služeb Podobný trend změn 2,73 2,59 Hrubá přidaná hodnota (HPH) v Jihomoravském kraji dosáhla v roce 213 objemu 399,3 mld. Kč běžných cen, proti roku 29 byla o 34,2 mld. Kč vyšší a od roku 21 se rovnoměrně zvyšovala (v průměru o 2,3 ročně). Ve skladbě HPH podle sektorů z dlouhodobého hlediska dochází ke zvyšování podílu sektoru služeb na úkor snižování podílu zemědělství. Primární sektor, jenž zahrnuje zemědělství, myslivost, lesní hospodářství a rybolov, je zastoupen nejméně, ještě v roce 1995 se podílel na HPH vytvořené v Jihomoravském kraji 5,22. V roce 21 tento podíl klesl na minimum sledovaného období (1,83 ), v roce 213 tvořil 2,86 (o 2,36 bodu méně než v roce 1995). Podíl sekundárního sektoru (zahrnuje dobývání nerostných surovin, průmysl celkem a stavebnictví) v roce 213 činil 36,38, proti roku 1995 poklesl o 2,5 bodu. Do terciárního sektoru patří oblast služeb, obchod, ubytování, stravování, doprava, podnikatelská činnost, veřejná správa, vzdělávání, zdravotnictví atd. Na HPH se podílel hodnotou 6,76, což bylo proti roku 1995 o 4,41 bodu více. Z grafu 2 je zřejmé, že trend změn v krajské struktuře HPH v roce 213 proti roku 1995 byl shodný s republikovými změnami, i když podíly jednotlivých odvětví byly rozdílné (zejména nižší podíl průmyslu, vyšší podíl zemědělství, stavebnictví a vzdělávání). Vcelku se podíl terciárního sektoru v kraji oproti změně v ČR zvýšil výrazněji (v ČR zvýšení z 56,67 na 6,7, tj. o 4,3 bodu). 2,47 2,63 2,1 1,83 2,73 2,62 2,86 1

2 Graf 2 Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty v Jihomoravském kraji a ČR kraj ,9 5,2 29,3 3,7 7,1 7,7 18, 18,2 5,5 3,3 3,2, 8,4 6,5 6,5 8,4 16,4 15,8 2,5 2, ,6 31,1 5,6 18,1 5, 4,8 9, 6,6 15, 2,3 ČR ,4 31,4 7,6 2,6 2,9 3,3 6,4 6,3 14,4 2, zemědělství, lesnictví a rybářství průmysl stavebnictví obchod, doprava, ubytování a pohostinství informační a komunikační činnosti peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti veřejná správa, vzdělání, zdravotní a sociální péče ostatní činnosti Podíl služeb na tvorbě HPH je mezi kraji 2. nejvyšší Objem HPH v Jihomoravském kraji byl ve srovnání s ostatními kraji v roce nejvyšší (po Hl. m. Praze a Středočeském kraji). V grafu 3 je uvedena struktura tvorby HPH podle sektorů. kraj je podílem terciárního sektoru druhý mezi kraji a je o,6 procentního bodu nad úrovní průměru ČR. Průměr ČR je ovšem ovlivněn Hl. m. Prahou, kde podíl činí 84,65. Nejnižší podíl terciárního sektoru je zaznamenán v Kraji Vysočina (45,1 ), v tomto kraji je naopak nejvýrazněji zastoupen primární sektor (6,44 ). Graf 3 Hrubá přidaná hodnota v roce 213 podle krajů (běžné ceny) HPH v roce 213 (mld. Kč) 911,3 41,6 188,8 184,7 74,9 22,7 119,2 167,6 144,8 149,8 399,3 17,9 173,3 357,8 14,96 Struktura HPH v roce ,65 45,13 51,45 41,69 53,25 44,7 52,31 35,73 6,15 47,99 49,82 46,28 51,6 44,64 5,98 43,57 52,31 48,46 45,1 36,38 6,76 39,48 56,49 5,43 47,7 47,11 51, mld. Kč Regionální HDP Objem HDP na 1 obyvatele teprve v roce 212 přesáhl hodnoty roku 28 Zvýšení krajského podílu na V Jihomoravském kraji dosáhl v roce 213 regionální hrubý domácí produkt (HDP) hodnoty 445,2 mld. Kč běžných cen, což v přepočtu představovalo 381, tisíc Kč na jednoho obyvatele. I když se jedná o vyjádření HDP v běžných cenách, lze uvést porovnání s předešlými lety (nominální růst, pokles) meziročně hodnota HDP vzrostla o 14,5 mld. Kč (o 3,4 ) a proti roku 29 byl zaznamenán nárůst hodnoty o 42,2 mld. Kč (o 1,5 ). Z grafu 4 je patrné, že přepočtená hodnota HDP na jednoho obyvatele se zvyšovala až do roku 28, kdy dosáhla maxima (36,5 tisíc Kč na obyvatele). Po poklesu v roce 29 následoval nárůst, v roce 212 byla překonána i tzv. předkrizová hodnota a meziroční zvýšení bylo zaznamenáno i v roce 213. Z grafu 4 je ale také zřejmé, že v celém období byla krajská hodnota pod průměrem ČR. V roce 25 činila dokonce jen 89,4 průměru ČR, k hodnotě ČR se kraj 2

3 republikovém HDP přiblížil nejvíce právě v roce 213 (98, ). Právě v těchto letech se kraj podílel nejnižším (9,9 ), resp. nejvyšším (1,9 ) dílem na republikové hodnotě HDP. Podíl kraje na republikovém HDP se v roce 213 meziročně zvýšil o,3 procentního bodu. Podíl kraje byl ve srovnání s ostatními kraji 3. nejvyšší. Graf 4 Hrubý domácí produkt v Jihomoravském kraji (běžné ceny) tis. Kč (běžné ceny) ,3 1,4 1,3 1,2 142,9 153, Dominantní postavení Hl. m. Prahy 164,9 175,7 176, 189,6 192,6 28,1 1,1 1, 1, 1, 1,1 197,9 217,6 29,3 231, HDP na 1 obyvatele - JmK HDP na 1 obyvatele - ČR p o d íl kraje n a HDP ČR 228,2 25,6 238,3 262,2 251,6 274,6 271,4 299,6 284,7 318,3 1, 9,9 36,3 341,6 9,9 337,3 371,2 1, 1,3 1,3 1,3 36,5 385, 35,5 373,8 353,2 375,9 1,4 1, ,7 383,2 369,1 385,2 1,9 381, 388,8 Republikový průměr výše HDP na jednoho obyvatele (i ostatní makroekonomické ukazatele) ovlivňuje svou vysokou ekonomickou vyspělostí Hl. m. Praha (816,4 tisíc Kč HDP na obyvatele), a to do té míry, že pod průměrem ČR jsou všechny ostatní kraje. kraj se ale řadí na 2. místo v pořadí krajů, nejnižší hodnota HDP na jednoho obyvatele byla zaznamenána v Karlovarském kraji - 277,8 tisíc Kč. kraj vykazoval i nejnižší podíl na HDP ČR (2, ). Graf 5 Hrubý domácí produkt v v roce 213 podle krajů HDP na obyvatele v roce 213 (tis. Kč běžné ceny) 816,4 345,2 33,8 359,6 277,3 298, 33,2 Průměr ČR 338,5 388,8 tis. Kč 312,9 327,2 381, 299,4 329,4 326, 9 Shodné trendy vývoje HDP 6 tis. Kč 3 11, 1,8 1,6 1,4 1,2 1, 9,8 9,6 Podíl krajů na tvorbě HDP v roce ,9 11, 5,2 5, 2, 6, 3,3 4,6 3,9 4,1 1,9 4,7 4,7 9, Meziroční vývoj HDP ve srovnatelných cenách (reálný růst, pokles) je obsahem grafu 6. Směr vývoje v Jihomoravském kraji byl do roku 211 téměř shodný jako vývoj v rámci České republiky. Výjimkou byl rok 1999, kdy v ČR byl zaznamenán meziroční růst, ovšem v kraji došlo k poklesu objemu HDP. Graf 6 Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách (předchozí rok = 1 ) přírůstek/úbytek () 7,5 5, 2,5, -2,5-5, 4,4 4,3 Předchozí rok = 1-1,7 -,7 -,6 -,3 -,4 1,4 3,7 4,3 3,2 3,1 1,1 1,6 4,3 3,6 4,8 4,9 kraj 5,4 6,4 5,6 6,9 6,9 5,5 Česká republika , 2,7-4,7-4,8 2,8 2,3 2,6 2, 1,1 -,8 1,7 -,7 3

4 Nejvyšší pokles HDP v kraji v roce 29, jako v jediném kraji však následoval čtyřletý růst V letech 1997, 1998 a 29 byl shodně zaznamenán meziroční pokles (v roce 29 se v kraji jednalo o pokles nejvyšší). V roce 212 a 213 v ČR došlo k meziročnímu poklesu objemu HDP, v kraji byl ale zaznamenán meziroční nárůst (o 1,1, resp. o 1,7 ). Meziroční zvýšení HDP v roce 213 bylo zaznamenáno pouze ve 4 krajích, nárůst v Jihomoravském kraji byl 2. nejvyšší (po Plzeňském kraji, dále v Hl. m. Praze a Karlovarském kraji). Jak je patrné z kartogramu, v roce 29 došlo k meziročnímu poklesu objemu HDP ve všech krajích. Ovšem pouze v Jihomoravském kraji v následujících 4 letech došlo k meziročnímu nárůstu, naproti tomu pouze v Ústeckém kraji byl zaznamenán soustavný meziroční propad. Rok 211 je mezníkem pro vývoj HDP v kraji (stále ceny 1995) Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách roku 1995 je obsahem grafu 7. HDP v kraji v roce 28 byl proti roku 1995 o 49,8 vyšší a až rok 211 znamenal překročení této hranice (nárůst o 5,4 ). V rámci ČR v roce 28 zvýšení dosáhlo 53,4, v následujících letech tento strav nebyl překonán. Nárůst HDP vyjádřený ve stálých cenách roku 1995 byl v kraji až do roku 211 ve srovnání s vývojem v ČR vždy nižší, roky 212 a 213 však byl republikový průměr překonán. Graf 7 Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách (rok 1995 = 1 ) 6 přírůstek/úbytek () Rok 1995 = 1 kraj Česká republika 4,4 4,3 2,6 3,6 2, 3,3 1,6 4,7 5,4 9,2 8,7 12,6 9,9 14,4 14,6 18,5 2,1 24,4 26,5 32,4 33,5 41,5 42,7 49,4 49,8 53,4 42,7 46, 46,6 49,3 5,4 52,3 52,1 51, 54,6 5,

5 Vliv poklesu zaměstnanosti na produktivitu práce Přepočet regionálního HDP na zaměstnaného je vyjádřením produktivity práce. V roce 213 v Jihomoravském kraji dosáhl objem HDP na zaměstnaného hodnoty 777,1 tisíc Kč běžných cen, což bylo o 12, tisíc Kč (o 1,6 ) více než v roce 212. Proti předkrizovému roku 28 (727,8 tisíc Kč) to bylo téměř o 5 tisíc Kč na zaměstnaného více. Skutečnost, že ke zvýšení produktivity práce došlo i v roce 29, je dána tím, že pokles zaměstnanosti v roce 29 byl vyšší, než pokles objemu HDP v běžných cenách (2,4 resp. 2,2 ). Graf 8 Vývoj regionálního HDP na zaměstnaného v Jihomoravském kraji (běžné ceny) tis. Kč (běžné ceny) ,4 335,8 36,8 396,7 HDP na 1 zaměstnaného průměr ČR = 1 413,8 444,1 491, 517,1 539,8 586, Produktivita práce v kraji nedosahuje průměru ČR 66,8 649,8 Zatímco hodnota HDP na zaměstnaného v kraji se až do roku 213 celkem rovnoměrně zvyšovala, její vztah k průměru ČR neustále kolísal. V roce 213 dosáhl 96,7, což byl nejvyšší podíl zaznamenaný od roku V mezikrajském srovnání byl objem HDP na zaměstnaného 3. nejvyšší (za Hl. m. Prahou a m krajem), stejně tak dopadlo i srovnání podílu ve vztahu k průměru ČR. Graf 9 Regionální HDP na zaměstnaného podle krajů v roce 213 (běžné ceny) 696,1 727,8 728,6 733,8 754,5 765,1 777, HDP na zaměstnaného v roce 213 (tis. Kč) 1 112,3 81,8 712,6 735,4 621,6 79,4 78,1 Průměr ČR 83,8 tis. Kč 755,3 671,8 729,7 777,1 71,9 71,1 746,8 HDP na zaměstnaného (ČR=1) 138,4 99,8 88,7 91,5 77,3 88,3 88,1 94, 83,6 9,8 96,7 87,3 88,3 92, tis. Kč Tvorba hrubého fixního kapitálu Stabilizovaná výše objemu THFK Investiční aktivita vyjádřená prostřednictvím tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK) byla v uplynulých letech srovnatelná s průměrem ČR. THFK v roce 212 v Jihomoravském kraji dosáhla hodnoty 117,7 mld. Kč běžných cen, což v přepočtu na jednoho obyvatele činilo 1,8 tisíc Kč. Z grafického znázornění objemu THFK i přepočtu hodnot THFK na obyvatele je zřejmé, že krajská hodnota v letech 29 až 212 je stabilní, i když nižší než v letech 27 a 28, tedy v letech, kdy bylo dosaženo maximálních hodnot. Za 18 let uvedených v grafu 1, byla hodnota THFK na 1 obyvatele v kraji v 6 letech (naposledy právě v roce 212) vyšší než průměr ČR. 5

6 Graf 1 Tvorba hrubého fixního kapitálu v Jihomoravském kraji (běžné ceny) THFK / o byv (tis. Kč ) , THFK na 1 obyvatele - JmK THFK na 1 obyvatele - ČR THFK Jmk v běžných cenách 65,3 66,1 7,1 72,7 72,7 76,5 71,3 96,7 86,6 129,1 133,7 16,5 11,3 115,7 115,8 117,3 117, THFK (mld. Kč) 2 47,3 51,2 57,2 59,8 58, 6,7 61,6 63,4 62,7 64,1 63,9 7,9 64,5 76,6 68,2 76,9 86,2 79, ,2 84,3 94,2 9,1 97,5 95,7 113,7 19,7 116,9 111,7 1,6 11,4 1,5 11,4 1,7 11,8 1,8 1,4 2 Příznivé srovnání míry investic Příznivěji vychází kraj ze srovnání míry investic vyjádřené jako podíl úhrnu THFK v běžných cenách na úhrnu HDP v procentech. V letech 1995 až 212 míra investic v Jihomoravském kraji převyšovala republikový průměr celkem ve 14 letech. Od roku 28 se ale postupně snižovala a v roce 212 činila 27,3 (v ČR 26,1 ). Graf 11 Míra investic v Jihomoravském kraji a ČR 35 3 kraj Česká republika ,1 33,4 34,7 34, 33, 32, 32, 3,5 31,7 29,5 3,6 3,7 28,3 3,6 28,6 29,3 34,3 28,8 28,4 28,2 33,1 28,3 31,8 28, 33,7 29,6 32,4 29, 28,7 27,1 28,5 27, 28,1 26,6 27,3 26, Průměrná míra investic za 5 let byla mezi kraji 2. nejvyšší Z pohledu mezikrajského srovnání byla v roce 212 THFK na obyvatele v Jihomoravském kraji 3. nejvyšší a mírně překročila průměr ČR. Míra investic sice byla v roce 212 až 4. nejvyšší mezi kraji, ovšem průměr za roky 28 až 212, jenž činil 29,, byl 2. nejvyšší (společně se m krajem) a o 1,9 procentního bodu převyšoval republikový průměr (27,1 ). Graf 12 THFK na obyvatele a míra investic podle krajů v roce 212 THFK na obyvatele v roce 212 (tis. Kč) 216, 13,4 82,2 81,4 81,7 89,6 79, Průměr ČR 1,4 tis. Kč 59,4 77,5 76,5 1,8 73,2 73,7 82,5 Míra investic (podíl THFK z HDP v ) 26,9 29,8 25, 23,5 3,1 29,7 26,2 17,8 25,1 Průměr ČR 23,7 26,1 27,3 24,3 22,8 24, tis. Kč

7 4. Čistý disponibilní důchod domácností ČDDD se v kraji s výjimkou roku 211 každoročně zvyšoval Hodnota čistého disponibilního důchodu domácností (ČDDD) dosáhla v roce 213 v Jihomoravském kraji 229, mld. Kč běžných cen, což v přepočtu na jednoho obyvatel představovalo částku 196, tisíc Kč. Tento makroekonomický ukazatel, i když vyjádřený v běžných cenách, se v celém sledovaném období zvyšoval (s výjimkou roku 211) jak v absolutním vyjádření, tak v přepočtu na 1 obyvatele. Graf 13 Čistý disponibilní důchod domácnosti v Jihomoravském kraji (běžné ceny) ČDDD / o byv. (tis. Kč) ,7 79,3 ČDDD na 1 obyvatele - JmK ČDDD na 1 obyvatele - ČR ČDDD JmK v běžných cenách 163,5 171,7 181, 211,2 197,2 142,8 145,5 15,7 133,1 126,2 88,8 91,8 99,2 13,2 15,7 19,8 113, 12,3 229, 228,3 222,8 217,5 222,6 11,9 115,3 117,1 122,9 126,7 131,6 129,6 137,6 134,4 143,2 145,7 151,1 151,9 159, 16, 17,2 173,7 179,8 184,7 191, 189,2 195,8 193,3 196,6 191,1 197,1 195,6 198,9 196, 195, Graf 14 ČDDD na obyvatele podle krajů v roce 213 (běžné ceny) ČDDD (mld. Kč) ČDDD na obyvatele v roce 213 (tis. Kč) 257,7 21,8 183,7 2,5 174,9 17,9 18,8 Průměr ČR 195,9 tis. Kč 19,1 184,5 19,4 196, 175,4 181,9 175,6 ČDDD na obyvatele v roce 213 (ČR=1) 131,6 17,6 93,8 12,4 89,3 87,3 92,3 97,1 94,2 97,2 1,1 89,6 92,9 89, Hodnota ČDDD na 1 obyvatele v roce 213 převýšila republikový průměr 2 15 tis. Kč Podíl Jihomoravského kraje na ČDDD republiky byl v letech 1995 až 213 nejnižší v roce 23 (1,3 ) a nejvyšší v posledních 4 letech uvedeného období v roce 21 a 211 dosáhl 1,8, v roce 212 1,9 a v roce 213 již 11,1. Hodnota ČDDD přepočtená na obyvatele byla až do roku 212 pod republikovým průměrem (v roce 23 minimum 93,8, v roce 21 a 212 maximum 98,3 ). V roce 213 byl však republikový průměr o,1 bodu překročen a hodnota ČDDD na obyvatele i podíl na republikovém průměru byly ve srovnání s ostatními kraji 4. nejvyšší. 7

8 5. Regionální makroekonomické ukazatele ve zkratce Hrubá přidaná hodnota Hrubý domácí produkt Produktivita práce Tvorba hrubého fixního kapitálu Čistý disponibilní důchod domácnosti Hrubá přidaná hodnota (HPH) je nově vytvořenou hodnotou, kterou získávají institucionální jednotky z používání svých výrobních kapacit. Je stanovena jako rozdíl mezi celkovou produkcí, vyjádřenou v základních cenách a mezispotřebou, vyjádřenou v kupních cenách. Souhrn HPH za všechna odvětví hospodářství zvýšený o čisté daně z produktů představuje hrubý domácí produkt. Struktura HPH podle sektorů je obrazem zaměření hospodářství regionu. Pro úspěch ekonomiky regionu je důležitá schopnost přizpůsobení měnícím se podmínkám, tendence regionu ke strukturálním změnám. Hrubý domácí produkt (HDP) je komplexní ekonomický ukazatel, který v sobě zahrnuje všechny oblasti ekonomického života společnosti a je obecně uznávaným ukazatelem ekonomické vyspělosti daného území. Na krajské úrovni se jedná o regionalizovaný HDP, tedy HDP České republiky rozdělený do jednotlivých regionů podle místa jeho tvorby. HDP (v přepočtu na obyvatele) je uváděn v běžných cenách, stálých cenách, v PPS (v jednotkách pro měření kupní síly) či eurech. Z HDP v běžných cenách nelze vyvozovat reálný vývoj v čase, tj. reálný růst ekonomiky. Do růstu HDP v běžných cenách (nominální růst) totiž vstupuje nejen meziroční změna objemu vyrobeného zboží a služeb (tedy skutečný reálný růst ekonomiky), ale také změna jejich ceny. Tyto údaje je tedy možno použít především pro geografické srovnání (tj. srovnání mezi jednotlivými kraji v daném roce). K časovému srovnání jak v kraji tak krajů mezi sebou slouží růst HDP ve stálých cenách Růstu HDP je ve všeobecnosti možné docílit buď za pomoci rozšíření zaměstnanosti a investiční aktivity, anebo cestou růstu produktivity práce a kapitálu (nebo oběma způsoby souběžně). Růst produktivity práce indikuje míru pro neinflační vzestup mezd a platů. Produktivitu práce je možno vyjádřit jako přepočet HDP (v běžných cenách) na zaměstnaného. Zaměstnaní celkem jsou pracující celkem v hlavním pracovním poměru včetně sebezaměstnaných podle místa pracoviště. Prostředkem k dosažení růstu jsou investice. Zjednodušeně řečeno, v makroekonomické rovině jde o růst HDP a investice představují hrubý fixní kapitál (HFK). Tvorba HFK představuje nové investice, rekonstrukce, modernizace, nákupy a bezplatné nabytí dlouhodobého majetku po odpočtu jejich prodeje a bezplatných předání. Dále pořízení nehmotných fixních aktiv a zvýšení hodnoty nevyráběných nefinančních aktiv. Do tvorby se nepočítají fixní aktiva s hodnotou nižší než 2 tisíc Kč, předměty dlouhodobé spotřeby nakoupené domácnostmi (např. automobily apod.), ale zahrnuje se pořízení obydlí. Dále se nezahrnují předměty pro vojenské účely, výdaje na výzkum a vývoj atd. Regionalizace THFK se provádí podle místa realizace investice. Poměr tvorby HFK (v běžných cenách) k HDP (v běžných cenách) vyjadřuje míru investic. Prvotním cílem rozvoje hospodářství, potřebného ekonomického růstu a zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky je uspokojovat potřeby společnosti, potřeby jedince ve společnosti. V makroekonomické rovině lze hovořit o čistém disponibilním důchodu domácností (ČDDD). ČDDD do značné míry zachycuje úroveň materiálního bohatství domácností trvale bydlících v jednotlivých regionech. Je to částka, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory finančních aktiv a na akumulaci hmotných i nehmotných aktiv. Ukazuje, jak se saldo prvotních důchodů v regionech umísťuje znovurozdělením běžnými daněmi, sociálními příspěvky a dávkami a ostatními běžnými transfery. 8

9 Regionální makroekonomické ukazatele v Jihomoravském kraji Hrubý domácí produkt (HDP) v mil. Kč v mil. EUR v mil. PPS 1) vývoj ve stálých cenách, předchozí rok = 1. 13,7 15,4 15,6 16,9 15, 95,3 12,8 12,6 11,1 11,7 podíl kraje na HDP České republiky () 1,3 1, 9,9 9,9 1, 1,3 1,3 1,3 1,4 1,6 1,9 Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v Kč v EUR v PPS 1) průměr ČR = 1 93,4 9,6 89,4 89,7 9,9 93,6 93,8 94, 93,6 95,8 98, průměr EU28 2) = ,1 55,4 55,1 Hrubý domácí produkt na 1 zaměstnance v Kč průměr ČR = 1 94,4 9,4 91,3 93, 92,5 94,8 95,5 94,5 95,3 95,2 96,8 Hrubý domácí produkt na 1 zaměstnaného v Kč průměr ČR = 1 94,1 91, 91,7 92,4 92,5 94,3 94,9 93,9 94,6 95,7 96,7 Hrubá přidaná hodnota (HPH) v mil. Kč v tom podíl odvětví () zemědělství 5,2 4,2 2,7 2,6 2,5 2,6 2, 1,8 2,7 2,6 2,9 průmysl 3,7 29,8 27,6 26,5 28,3 3,2 28,1 27,7 29,1 3,3 29,3 stavebnictví 7,7 6,8 7,6 8,1 7,9 8, 8,3 8,7 7,5 7,1 7,1 služby 56,3 59,2 62, 62,9 61,4 59,2 61,6 61,7 6,7 6, 6,8 Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) v mil. Kč podíl kraje na THFK České republiky () 1,2 1, 11,6 11,2 11,4 11,5 1,9 1,9 11, 11,2. Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele. v Kč průměr ČR = 1 92,5 9,2 14,6 11,9 13,6 14,6 99,2 99,1 98,9 1,4. Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) v mil. Kč podíl kraje na ČDDD České republiky () 1,7 1,5 1,5 1,4 1,6 1,6 1,6 1,8 1,8 1,9 11,1 Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele v Kč průměr ČR = 1 96,8 95,3 95,5 94, 96,6 96,7 96,6 98,3 97, 98,3 1,1 1) PPS, PPCS - standardy kupní síly 2) EU28-28 členských států EU 9