Životní prostředí v MSK

Transkript

1 Životní prostředí v MSK Modul : Vzdělávání v oblasti Životního prostředí předmět 1.Představení kraje a jeho problémů s ŽP jako takovým i se současnou ekonomickou charakteristikou kraje, ovlivňující nedostatek finančních prostředků do uvedené oblasti 2.Právní a ekonomické aspekty tvorby a ochrany životního prostředí. Případové studie na příkladech z MSK. výukových hodin celkem 4*8 1*2 1*4 Ad. 1 Představení regionu - MSkraje Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodě České republiky, kde sousedí s Polskou republikou, konkrétně s vojvodstvím Slezským a Opolským. Jihovýchodní hranici sdílí se slovenským krajem Žilinským. V rámci krajského uspořádání České republiky jsou jeho sousedy na jihu kraj Zlínský a na jihozápadě Olomoucký. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní spolupráce ve výrobní oblasti, rozvoji infrastruktury, ochrany životního prostředí, kulturně-vzdělávací činnosti a především turistického ruchu. Za tímto účelem působí na území kraje v současné době 4 euroregiony Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko. Moravskoslezský kraj se svou rozlohou km2 zaujímá 7,0% území celé České republiky a řadí se tak na 6. místo mezi všemi kraji. Se svými obyvateli je nejlidnatějším regionem v České republice, s počtem 302 obcí však patří k regionům s nejmenším počtem sídel. Většina obyvatel kraje (cca 62 %), což je v rámci České republiky výjimečné, žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel. V krajské metropoli Ostravě žije 313 tis. obyvatel, tj. zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Dalšími velkými městy s počtem obyvatel nad 50 tisíc jsou Havířov, Karviná, Opava a Frýdek- Místek.

2 Od počátku devadesátých let dochází k podstatnému zlepšení stavu životního prostředí vlivem poklesu průmyslové výroby, používání šetrnějších technologií a značným investicím do ekologických opatření. I přes tato uvedená zlepšení patří kraj nadále mezi nejzatíženější oblasti v České republice, neboť v minulosti byly znečištěny všechny složky životního prostředí. I přes současný útlum těžkého průmyslu a dobývání nerostných surovin pracuje podle výběrových šetření sil v průmyslových odvětvích více než třetina z celkového počtu 522,7 tis. osob zaměstnaných v národním hospodářství, dalších 11,9 % v obchodu a opravách zboží. Průměrná hrubá mzda v Moravskoslezském kraji byla v roce 2004 o více než 1 100,- Kč nižší než republikový průměr, přičemž byla za Prahou a Středočeským krajem třetí nejvyšší v ČR. Činila na zaměstnance přes ,- Kč. Rozložení mezd mezi odvětvími je obdobné jako v ostatních krajích ČR. Nejvyšší mzdy jsou již tradičně v sektoru Finanční zprostředkování, zatímco nejnižší mzdy jsou v odvětvích Ubytování a stravování a Zemědělství, myslivost, lesnictví. Kraj se po zániku Československa ocitl v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu a s hospodářskými podněty z vyspělých zemí EU. Velkým nedostatkem kraje z hlediska dopravní infrastruktury je absence přímého napojení na dálniční síť, která není dosud do kraje přivedena. V květnu 2002 byla zahájena stavba dálnice D 47, která se stane součástí VI. evropského multimodálního koridoru. Dálnice mezi Lipníkem nad Bečvou a polskou hranicí u Bohumína o délce 80,2 km by měla řešit dopravní obslužnost a ekonomické oživení. V Moravskoslezském kraji je mnoho podniků produkujících v regionu založených na technologiích, které vyžadují modernizaci. V průmyslu existují velké podniky, jejichž privatizace zatím není zcela ukončena. Řada podniků je v obtížné finanční situaci vlivem vysoké zadluženosti a neproduktivního majetku. Obtížně hledají strategického partnera s kapitálem nutným pro restrukturalizaci a modernizaci výroby. Většinu zaměstnavatelů v kraji tvoří malé a střední podniky do 250 zaměstnanců, jejich podíl na tvorbě HDP je však pod průměrem v ČR. Na druhé straně je v kraji (proti jiným krajům ČR) stále velký počet velkých firem s významným podílem na tvorbě HDP a zaměstnanosti. V kraji je nejnižší podíl soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel v ČR. Málo je zastoupen zahraniční kapitál, i když v kraji existují rozsáhlé možnosti investic jak na zelené louce (tzv. greenfields) tak s využitím existujících průmyslových území (tzv. brownfields). Odvětvová struktura Moravskoslezského kraje přináší v současnosti nemalé problémy, jež jsou spojeny zejména s vysokou mírou nezaměstnanosti. Relativně nejlépe je na tom okres Opava a Nový Jičín, na konci (ve srovnání v rámci kraje i celé ČR) jsou okresy Bruntál, Ostrava a Karviná, která zaujímá jedno z posledních míst mezi všemi okresy v ČR. Vskutku palčivým problémem je pak podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkovém počtu nezaměstnaných, který je v našem regionu výrazně vyšší než celorepublikový průměr.

3 Jednou z důležitých strategických oblastí pro rozvoj kraje je infrastruktura, která v sobě zahrnuje následující oblasti: a) Voda Pitnou vodou je zásobováno 95 % obyvatel, což je nadprůměr ČR. Dodávka pitné vody pro obyvatelstvo MSK je zajištěna do roku Se zásobováním vodou pro průmysl se nepředpokládají problémy při zachování současného stavu. Na kanalizační síť je napojeno 74,1 % obyvatel, což je pod průměrem ČR. V dalších letech je potřeba zvýšit počet obyvatel připojených na kanalizační síť, a to především podporou výstavby nových kanalizací a rekonstrukcí stávajících spolu s výstavbou nových ČOV. Informace o stavu podzemních vod jsou za rok Využití podzemních vod bylo poměrně nízké (1 %). Z hlediska podzemních vod suché období roku 2003 nelze považovat za extrémně suché. Zvýšené hodnoty některých ukazatelů jakosti vod byly naměřeny především v místech starých ekologických zátěží (např. s.p. DIAMO, pivovar Radegast Nošovice) nebo průmyslových podniků (ŽD Bohumín, Balakom Opava). b)odpady Celkový podíl využitých odpadů je součtem hodnot recyklovaných a využitých odpadů, což představuje v roce ,4 % z celkového množství odpadů v MSK. Procento celkového využití odpadů v roce 2001 se přibližně shoduje s cíli stanovenými zákonem o odpadech. Podíl využitých komunálních odpadů u předaných odpadů činil t (cca 18 %) skládkovaných, t (cca 35 %). Odpadová databáze je nedostatečně spravována, chybí aktuální informace. Uzavřené, technicky nevyhovující skládky odpadů, které vznikly v minulosti lze považovat za staré ekologické zátěže. Zejména ostravsko-karvinská průmyslová aglomerace je charakteristická řadou probíhajících asanačně rekultivačních staveb, kde jsou využívány především odpady a materiály z těžby uhlí, stavební odpady a vybrané druhy odpadů z energetiky. c) Ovzduší Kladným bodem je pokračující trend snižování imisního zatížení oxidem siřičitým. Záporem jsou stále přetrvávající zvýšené hodnoty znečištění poletavým prachem a překračování imisních limitů PAU a TOC (Ostrava, Karvinsko) a stagnující hodnoty emisí NOx.

4 d) Hluk Je zpracována mapa hlukové zátěže obyvatelstva pro ŘSD ČR Ostrava kolem silnic I.třídy, taktéž jsou zpracovány studie hlukové zátěže v rámci příprav rekonstrukce železničního koridoru (Přerov-Žilina). Při projektování nových staveb se již k hlukové zátěži přihlíží. Negativním bodem je stále přetrvávající hluková zátěž v centrech měst, v důsledku nevhodného uspořádáni zástavby. e) Dopravní infrastruktura Mezinárodní silniční i železniční doprava v Moravskoslezském kraji má výrazně tranzitní charakter, krajem prochází větev VI.B multimodálního koridoru Transevropské sítě TEN a mezinárodní dopravní osy sever-jih E 75 a E 462. V Moravskoslezském kraji chybí připojení na dálniční síť České republiky i sousedních států - snižuje to jeho atraktivitu pro potenciální investory a proto prioritou rozvoje páteřní dopravní sítě v kraji je vybudování dálnice D47. Síť silnic I., II. a III. třídy v Moravskoslezském kraji je poměrně hustá, její délka dosahuje celkem 3410 km, v současnosti jsou hlavními silničními tahy R48 a I/11 a další prioritou jsou proto přeložky a rekonstrukce stávajících komunikací R48, I/11 a I/57. V horských oblastech je hlavním problémem technický stav komunikací. Problémem je rovněž nevyhovující infrastruktura hraničních přechodů především na severovýchodě jsou zatíženy intenzivními dopravními pohyby a snížená dopravní obslužnost je v okrajových a podhorských oblastech kraje V Moravskoslezském kraji je celkem 677 km železničních tratí, krajem prochází značná část 2. železničního koridoru, jehož výstavba je dokončena. Na trase III. koridoru je nutné dokončit úsek Dětmarovice Mosty u Jablunkova, státní hranice, který je nejvýznamnějším železničním spojením ČR se Slovenskem. Dopravní infrastrukturu doplňuje Letiště Mošnov s vysokým potenciálem pro další rozvoj Organizaci veřejné dopravy v jádrové části kraje zajišťuje postupně se rozvíjející ODIS. Ad.2 Právní a ekonomické aspekty tvorby a ochrany ŽP Osnova :

5 Vývoj vztahu mezi ekonomckou činností společnosti a životním prostředím, Ekonomický přístup k ochraně ŽP- analýza tržního mechanismu při ochraně ŽP Pojetí nákladů a uýitku v oblasti ŽP, oceňování škod a charakteristika oceňovacích metod na příkladu USA a evropských zemí Nástroje ovlivňující ekologické chovní mikrosféry (administrativně-právní, ekonomické), ŽP a hospodářský růst, zaměstnanost a opatrnost, Politika životního prostředí na nadnárodní úrovni a další principy. Nutnost ekologické daňové reformyv ČR pro řešení negativních Dopadů na ŽP a lidské zdraví.