.km 22,670 96,350. HP : až

Transkript

1 TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název toku : Mže ID toku: ID toku v centrální evidenci vodních tok : Recipient: Berounka ID recipientu: Úsek toku : ád toku : VD Hracholusky - VD Lu ina.km 22,670 96,350 IV. HP : až Správce toku : Kraj : ORP : Správní území obcí: Povodí Vltavy, státní podnik Hole kova 8, Praha 5 závod Berounka Denisovo náb eží 14, Plze Plze ský Ný any, St íbro, Tachov ORP Ný any: er ovice, Líš any, Pernarec, P ovany, Újezd nade Mží, Úlice ORP St íbro: ernošín, Erpužice, Kladruby, Ošelín, St íbro, Sulislav, Svojšín, Trpísty, Vranov ORP Tachov: Bor, Halže, Ko ov, Lom u Tachova, Planá, Tachov Katastrální území : Zhotovitel : Blahousty, Butov, er ovice, Damnov, Dolany u St íbra, Holyn u Svojšína, Holyn u Svojšína, Hracholusky nade Mží, Jezerce, Klí ov, Ko ov, Lažany u ernošína, Lipno u Hun ic, Lom u Tachova, Luhov u Líš an, Malovice u Erpužic, Milíkov u St íbra, Mýto u Tachova, Nynkov, Old ichov u Tachova, Ošelín, Ostrovce, Pavlovice nad Mží, Pernarec, P ovany, eb í, St íbro, Sulislav, Svinná u St íbra, Svobodka, Svojšín, Tachov, T chod ly, Trpísty, Újezd nade Mží, Ústí nad Mží, Vítovice u Pavlovic, Vížka, Vranov u St íbra, Vrbice u St íbra, Vysoké Sedlišt, Záho í u ernošína, Zliv nad Mží. U Sadu 13, Praha 6 I O: DI : CZ www. hv.cz Datum zpracování : 20. prosinec 2006 Ing. Ivan Blažek Technická zpráva strana 1

2 Podklady 1.1 Geodetické podklady Pro zpracování dokumentace pro vyhlášení záplavového území Toku Mže bylo použito n kolik geodetických podklad, které provád ly r zné firmy v r zném období a r znou technologií. Zdroje dat byly tyto: rok m ení.km Úsek toku Geodis DMT z fotogrametrie ,670-50,500 VD Hracholusky - Milíkov Gefos geodetické m ení TPE ,500-87,000 Milíkov - Old ichov + objekty ve St íb e Geoplan geodetické m ení TPE ,000-96,350 Old ichov - VD Lu ina Krom toho spole nost Georeal provedla na základ ortofotomap vyhodnocení hladin záplavy povodn erven Dalším podkladem byla rastrová základní mapa R v m ítku 1 : Technická zpráva strana 2

3 1.2 Hydrologické podklady Pro zpracování studie záplavového území Mže byly použity základní hydrologické údaje HMÚ v t chto profilech: Technická zpráva strana 3

4 Technická zpráva strana 4

5 Technická zpráva strana 5

6 Technická zpráva strana 6

7 Technická zpráva strana 7

8 Technická zpráva strana 8

9 2 Popis toku 2.1 Povodí toku Povodí Mže je sou ástí povodí Berounky, které náleží hydrologicky k povodí Vltavy, resp. Labe. Celková plocha zájmového povodí po VD Hracholusky je 1609,38 km2, délka údolí k tomuto profilu je 79,53 km, charakteristika tvaru povodí P/L2 je 0,25 a lesnatost povodí je 40 %. Nejvyšším místo v povodí je hora Knížecí strom 828 m n.m., nejnižší místo zájmového území (LGS pod VD Hracholusky) dosahuje výšky 326 m n.m. Mže pramení v n mecké ásti eského Lesa severozápadn od Tachova. Na území R p itéká v nadmo ské výšce 639,71 m n.m. 2.2 Hydrologické pom ry Pr m rný ro ní úhrn srážek v zájmovém povodí je 644 mm, odtokový sou initel je 0,28 a specifický odtok z povodí je 5,75 l.s-1.km-2. V zájmovém území je nádrž VD Lu ina, která m že ovlivnit odtokové pom ry. Ovlivn ní povod ových pr tok vodním dílem Lu ina však nebylo s ohledem na možné kombinace povod ových situací uvažováno. Krom VD Lu ina je v povodí Mže 198 vodních ploch v tších než 1 ha. Pro výpo et velkých vod byl krom zakoupených údaj od HMÚ ješt dopo ítány hydrologické údaje v profilu nad Úterským potokem. Výpo et byl proveden z ploch povodí pomocí nástroj GIS nad mapovým podkladem ZM 1 : Rozd lení pr tok díl ího úseku bylo provedeno v závislosti na ploše povodí lineární interpolací mezi sousedními profily s údaji HMÚ. Všechny pr toky jsou uvedeny v následující tabulce : Mže n-leté pr toky Profil Zdroj dat Q1 Q2 Q5 Q10 Q20 Q50 Q100 [m3/s] [m3/s] [m3/s] [m3/s] [m3/s] [m3/s] [m3/s] LGS Hracholusky HMÚ 65,2 89,6 130,0 167,0 208,0 272,0 326,0 Nad Úterským potokem dopo teno 54,1 74,4 108,0 139,0 173,0 226,0 271,0 LGS St íbro HMÚ 51,2 70,1 102,0 130,0 163,0 212,0 255,0 Nad Úhlavkou HMÚ 41,9 57,3 83,3 106,0 133,0 173,0 208,0 Nad ernošínským potokem HMÚ 39,4 53,9 78,4 100,0 125,0 163,0 196,0 Nad Kosovým potokem HMÚ 24,2 33,9 51,2 67,7 87,3 118,0 146,0 Nad Hamerským potokem HMÚ 15,4 21,8 33,5 44,8 58,7 80,8 101,0 Nad Sedliš ským potokem HMÚ 12,4 17,6 27,0 36,2 47,3 65,2 81,3 Nad Brtným potokem HMÚ 7,5 12,3 20,9 29,4 39,4 55,4 69,8 LGS Lu ina HMÚ 6,6 10,8 18,4 25,8 34,6 48,7 61,3 2.3 Trasa toku Na soutoku Mže s Radbuzou vzniká v Plzni Berounka, která se dále vlévá do Vltavy a Labe. Od pramene k soutoku s Radbuzou protéká západním sm rem. VD Hracholusky leží v.km 22,670 a úsek mezi touto p ehradou a Plzní není p edm tem pln ní. Technická zpráva strana 9

10 2.4 Podélný profil Charakterem území, kterým Mže protéká, jsou dány i její sklonové pom ry. Absolutnímu spádu zájmového úseku (od konce vzdutí VD Hracholusky až po VD Lu ina) toku 160 m odpovídá pr m rný relativní sklon 0,30 %. Sklon v celé trati však není zcela vyrovnaný a lze jej rozd lit na následující úseky s pr m rným sklonem od 0,15% do 0,80%. Úsek toku Profily Sklon Konec vzdutí VD Hracholusky - Milíkov, Máchovo údolí J47 - J38 0,18% Milíkov, Máchovo údolí - erný Mlýn J38 - J14 0,21% erný Mlýn - Jez Pavlovice J14 - J10 0,62% Jez Pavlovice - most Ko ov J10 - M05 0,15% Most Ko ov - most Klí ov M05 - M04 0,39% Most Klí ov - železni ní most Tachov M04 - ZT04 0,27% Železni ní most Tachov - silni ní most nad zámkem Tachov ZT04 - MT12 0,27% Silni ní most nad zámkem Tachov - VD Lu ina MT12 - PT29 0,80% 2.5 Tvar a využití údolí VD Hracholusky je rekrea ní nádrž a ke stejnému ú elu je využívána v tšina délky Mže, tedy od VD Hracholusky až po Ústí na soutoku s Hamerským potokem. s Výjimkou m sta St íbro a n kolika obcí nad St íbrem je vodní tok sev ený v úzkém údolí a inundace je zde široká 50 až 100 m, ale i mén. N kde je tok sev en skalními b ehy až p ímo k vod. Okolní svahy jsou zalesn né až k hran inundace, nebo až p ímo k toku. Není-li inundace zalesn na je v tšinou tvo ena loukami, které jsou místy se ené a udržované, ale velmi asto leží ladem, inundace je zarostlá a zcela neprostupná. Tém v celém úseku jsou podél toku chatové osady, celá ada chat leží v záplavovém území i v aktivní zón. Technická zpráva strana 10

11 Nad Ústím se využití území m ní a až do Tachova již rekrea ní využití toku není. Inundace je áste n zem d lsky využívaná jako louky, nebo leží ladem a je zarostlá bu inou, ke i nebo místy i lesním porostem. Ve m st Tachov je souvislá zástavba a upravené koryto, nad Tachovem je ob asná zástavba kolem toku se zahradami zasahujícími až k toku, nebo loukami. Poslední úseku toku pod VD Lu ina je lesní úsek bez zástavby. Technická zpráva strana 11

12 2.6 Osídlení Mže prochází nebo se dotýká intravilánu obcí, nebo jednotlivých významn jších nemovitostí : P ehrada od VD Hracholusky až jez J46 -.km 22,670 až 43,160 V dosahu záplavové áry Q100 i Q20 na b ezích nádrže Hracholusky je celá ada nemovitostí. V tšinou se jedná o objekty spojené s rekreací, chaty, tábo išt, kempy a jiná ubytovací za ízení. Na p ehrad Hracholusky nebyla navrhována aktivní zóna a byly zde pouze stanoveny záplavové áry Q100, 20, 5. V roce 2006 provedla geodetická spole nost GEOREAL snímkování a následné vyhodnocení záplavy p i povodni Sou asn byla zpracována vypo tená hladina neovladatelného ochranného prostoru na kót 357,97 m n.m. VD Hracholusky povode erven metadata Pr b hy vypo tených hladin jsou p ibližné s ohledem na p esnost digitálního modelu terénu. Pro pr b h vyhodnocení hladiny dosahu záplavy bylo použito letecké snímkování 06/2006. P i pot eb p esné místní lokalizace vyhodnocených a vypo tených hladin je tyto nutné up esnit standardními zem m ickými metodami (dle zák.. 344/1992 Sb. a souvisejících p edpis ). P esnost výpo tu hladin pr b h hranic zásobního prostoru a neovladatelného ochranného prostoru je ovlivn na použitým DMT, který byl na mnoho místech velmi nep esný a byl v rámci daných možností opraven z aktuálních dat z roku Pr b h vyhodnocené hladiny záplavy je na n kterých místech p ibližný zejména z d vodu vegeta ního pokryvu. letecké m ické snímkování bylo provedeno dne v dob 10:10 10:50 ARGUS GEO SYSTÉM s.r.o. digitální model terénu (DMT) GEODIS Brno, spol. s r.o., 2002 analytická aerotriangulace, tvorba digitálních ortofotomap a vyhodnocení hladiny záplavy leteckých m ických snímk GEOREAL spol. s r.o., 2006 hodnoty hladin hranic zásobního prostoru a neovladatelného ochranného prostoru POVODÍ VLTAVY, s.p., 2006 výpo et hladin pr b h hranic zásobního prostoru a neovladatelného ochranného prostoru na základ aktualizovaného DMT - GEOREAL spol. s r.o., 2006 zpracování SW mapového portálu - GEOREAL spol. s r.o., St íbro -.km 43,160 až 47,000 Mezi koncem vzdutí VD Hracholusky a lávkou u LGS ve St íb e nejsou žádné nemovitosti v aktivní zón, ani v záplavovém území Q100. Kolem lávky u LGS ve St íb e je n kolik nemovitostí, které jsou mimo aktivní zónu i záplavu Q100. Nad lávkou je OV, p vodn postavená mimo záplavu Q100. Vzhledem ke zm n hydrologických údaj zasahuje nyní Q100 do areálu. P elití ochranných zdí je o 0,4 až 0,5 m. Aktivní zóna však do areálu OV nezasahuje. Doporu ujeme v rámci rozši ování OV navýšit ochranu alespo o 1m. Technická zpráva strana 12

13 Na levém b ehu pod jezem J43 ve St íb e je n kolik nemovitostí v dosahu Q100, n které i v dosahu Q20. V aktivní zón však tyto objekty neleží. Na pravém b ehu pod i nad starým mostem je zahradnictví, které je v aktivní zón a v záplav Q5 až Q20. Je t eba zajistit, aby se zahradnictví dále nerozvíjelo nad historickým mostem. Pod mostem dojde pouze k zaplavení a škodám na zahradnictví, nebude však ohrožen historický most, ani nedojde ke zhoršení odtokových pom r. Pokud by se za aly nad mostem v aktivní zón rozr stat skleníky, p íst ešky a podobné stavby, mohlo by p i povodni dojít k zacpání stávajících inunda ních otvor mostu, zhoršení odtokových pom r a ohrožení této památky. Stávající využití nad mostem jako záhony, školka a podobn nemá negativní vliv na odtokové pom ry. V úseku mezi historickým a silni ním mostem není inundace na pravém b ehu zastav ná. Na levém b ehu je n kolik výrobních objekt a obytných nemovitostí. Území je v dosahu záplavy Q100 i menších. ást t chto objekt leží v aktivní zón. Nad silni ním mostem je nízký jez. Na pravém b ehu mezi jezem a silni ním mostem je výrobní objekt v záplav Q20. Tento objekt je mimo aktivní zónu. Na levém b ehu jsou za cestou až k lávce rodinné domky. Q100 dosahuje až k cest, která by mohla být p i povodni Q100 v n kterých místech p elita. Rodinné domky by nem ly být p i této povodni ohroženy. V minulosti byly mezi cestou kolem rodinných domk a ekou nedovolené skládky materiálu. Umíst ní t chto skládek je zde nevhodné, nebo uzavírají pr to ný profil a zhoršují odtokové pom ry. Jelikož Q100 je zcela na hran cesty, je možné, že by navážka v inundaci mohla zp sobit p elití komunikace a škody na nemovitostech za cestou. Na levém b ehu nad lávkou je restaurace a koupališt. Tento objekt je v záplav Q100 i Q20, ale není v aktivní zón. Aktivní zóna probíhá p ímo podél této nemovitosti a její další rozši ování k vod je nežádoucí. Technická zpráva strana 13

14 Další nemovitosti v dosahu povodn Q100 a Q20 jsou na soutoku Mže a Úhlavky. Jednou z nemovitostí je mlýn s funk ní elektrárnou, ostatní nemovitosti jsou až za silnicí a jsou zcela mimo dosah aktivní zóny Mže. Je však možné, že budou v aktivní zón Úhlavky. Chatové osady mezi St íbrem a Milíkovem -.km 47,000 až 53,000 Chatová osada na levém b ehu v.km 47,300 až 47,800 je tém celá mimo dosah Q100. Pouze na západním okraji osady je n kolik chat v dosahu Q100, Q20 a aktivní zón. Chaty na pravém b ehu v.km 47,800 až 48,100 jsou mimo dosah Q100 a mimo aktivní zónu. V.km 48,800 až 49,100 je n kolik chat v t sném dosahu Q20 a v záplav Q100, ale jsou mimo aktivní zónu. Máchovo údolí pod Milíkovem,.km 49,900 až 50,900. Na levém b ehu jsou všechny chaty nad p íjezdovou cestou. Záplavová ára Q100 i Q20 zasahují až k cest, nem ly by ale cestu p ekro it a chaty významn ohrozit. Na pravém b ehu je to podobné a všechny chaty jsou mimo aktivní zónu. Nad Máchovým údolím v.km 49,500 je velký vodárenský objekt zcela bezpe n nad Q100. Nový Mlýn pod Milíkovem -.km 51,400 je v dosahu Q100, Q20 však budovy neohrožuje a nemovitosti nejsou v aktivní zón. Milíkov. Pod starým mostem v Milíkov není žádná nemovitost v dosahu Q100. Nad tímto mostem jsou na pravém b ehu nemovitosti v dosahu záplavy nejen Q100, ale i Q5. Tato hospodá ská stavení zasahují do aktivní zóny, a to p edevším z d vodu p ekro ení limit rychlosti a hloubky vody dle limit AZZU, Fink a Bewick. Technická zpráva strana 14

15 Chatové osady mezi Milíkovem a Svojšínem -.km 53,000 až 58,500 Osada na levém b ehu -.km 53,300 až 54,400. Prakticky všechny chaty jsou zaplavené již p i Q20, n které i d íve. Tém všechny chaty jsou v aktivní zón a mají pom rn špatnou únikovou cestu. Chaty ve stejném úseku toku na pravém b ehu jsou zcela mimo záplavu Q100. Chatová osada na pravém b ehu -.km 54,300 až 55,300. N které chaty v této osad mohou jsou v dosahu Q100, n kolik v dosahu Q20, a ást z nich leží v aktivní zón. Chatová osada na pravém b ehu -.km 56,800 až 57,200. Prakticky celá osada je v záplavovém území Q5 i a tém celá pravob ežní inundace je v aktivní zón. Chaty na levém b ehu jsou naopak dostate n vysoko, mimo dosah Q100. Obytná nemovitost v.km 67,500 je na konci široké inundace, tém u vody. P esto ji Q100 zasahuje jen okrajov a nemovitost je mimo aktivní zónu. Pod Svojšínem je na levém b ehu d tský tábor. Zd né budovy tábora jsou mimo záplavu Q100. Zbytek tábora v etn chatek je áste n v záplav Q5 až Q100. ást chatek leží v aktivní zón. Technická zpráva strana 15

16 Svojšín -.km 58,900 až 59,800 Na pravém b ehu pod mostem, na úrovni brodu, je n kolik chat v dosahu Q20. Tyto chaty leží v aktivní zón. T sn pod mostem je n kolik chat na hranici záplavy Q100, avšak mimo aktivní zónu. Na levém b ehu pod mostem zasahuje Q100 i Q20 až k silnici a všechny stavby mezi silnicí a ekou jsou ohrožené povodní. Nejvýznamn jší nemovitostí, která negativn ovliv uje odtokové pom ry je OV. OV je chrán na proti Q100, avšak p i této povodni m že dojít k p elití komunikace a OV bude p i Q100 obtékána. Tento objekt zužuje pr to ný profil, vzdouvá vodu a zhoršuje odtokové pom ry. Na podzim byla kapacita profilu OV zvýšena prohrábkou koryta a pravého b ehu. Obytná zástavba je soust ed na pouze kolem silnice, zbytek pozemk sm rem k vod v tšinou není zastav ný, pokud ano, jedná se o p íst ešky a zahradní stavby. P esto, že Q20 zasahuje tém k silnici, aktivní zóna kon í dle hydraulických parametr již pod zástavbou mezi silnicí a ekou a žádná nemovitost není v aktivní zón. Nad mostem je pravý b eh nezastav ný, na levém b ehu jsou nad jezem n které nemovitosti v dosahu Q100 i Q20. Aktivní zóna probíhá podél nemovitostí, ale nezasahuje do nich. Ani p i Q100 by nem lo dojít k p elití komunikace. Technická zpráva strana 16

17 Rekrea ní objekty nad Svojšínem -.km 60,000 až 60,800 Na levém b ehu nad Svojšínem je v tší rekrea ní objekt s chatami. Veškeré zd né budovy rekrea ního objektu jsou mimo dosah Q100. Pod tímto objektem je ada chat, které jsou v dosahu Q20, ale jsou mimo aktivní zónu. Na levém b ehu nad táborem je v záplavovém území vodárenský objekt, který je v záplavovém území Q5 a v tší. Tento objekt je chrán n z návodní strany proti ledovým krám ochrannou hrázkou, která je kapacitní na cca Q50. Tato hrázka m že zp sobovat nap chování ledu a p i zimních povodních zhoršení odtokových pom r. Na pravém b ehu (.km 60,400 až 60,800) je chatová osada v záplav Q5 až Q20, která nemá p irozenou únikovou cestu. Velká ást chat je v aktivní zón. Letní tábor na levém b ehu -.km 61,400 až 61,800 Velká ást tábora, v etn jedné zd né budovy a ady obytných chatek je v záplav Q5 a leží v aktivní zón. Vále k v Mlýn -.km 61,800 až 62,000 N které budovy mlýna jsou v záplavovém území Q20 a v leží aktivní zón. Technická zpráva strana 17

18 Chaty na levém b ehu nad Šturanckým Mlýnem -.km 63,600 až 64,600 V celém úseku je na levém b ehu mnoho chat. V tšina chat je mezi cestou a lesem a je mimo dosah Q20. Velká ást chat je ale v dosahu Q100. Až na n kolik výjimek jsou chaty mimo aktivní zónu. N mecký Mlýn -.km 65,200 až 65,500 V N meckém Mlýn na levém b ehu eky je letní tábor. Všechny nemovitosti tábora jsou zcela mimo záplavu Q100 až na n kolik neobytných p íst ešk. Všechny obytné nemovitosti jsou mimo aktivní zónu. Chaty u lávky nad N meckým Mlýnem -.km 66,200 až 66,400 V okolí lávky je n kolik chat v záplavovém území Q5 až Q20 a sou asn jsou v aktivní zón. Jedná se pouze o chaty v okolí lávky, ostatní chaty v osad jsou mimo dosah Q100. Rekrea ní tábor u zastávky Ošelín -.km 66,750 až 66,950 Na pravém b ehu je zdevastovaný rekrea ní tábor, který je okrajov v dosahu Q20. Žádná ze zd ných nemovitostí neleží v aktivní zón, aktivní zóna zasahuje zhruba do poloviny luky mezi chatky. Technická zpráva strana 18

19 Chatové osady na obou b ezích v.km 66,900 až 68,400 V tomto úseku je na obou b ezích n kolik chatových osad, které postupn pom rn hust zastav ly celou inundaci. Lze íci, že v tšina chat je v záplav Q5 až Q20 a jsou v aktivní zón. Husté živé ploty kolem v tšiny chat ješt více zhoršují odtokové pom ry. Chatové osady na obou b ezích v.km 70,500 až 73,500 Pro tento úsek toku platí totéž co pro úsek p edcházející. Na obou b ezích je n kolik chatových osad, které postupn pom rn hust zastav ly celou inundaci. Lze íci, že v tšina chat je v záplav Q5 až Q20 a jsou v aktivní zón. Husté živé ploty kolem v tšiny chat ješt více zhoršují odtokové pom ry. Technická zpráva strana 19

20 Chatová osada na levém b ehu nad erným Mlýnem -.km 73,500 až 74,200 Na rozdíl od chatových osad p edcházejících je tato osada prakticky zcela mimo dosah Q100 a žádná z nemovitostí neleží v aktivní zón. Chaty pod Josefovou Hutí -.km 74,400 až 74,800 Na levém b ehu jsou nad cestou roztroušené chaty. Cesta bude p i Q100 zaplavena, ale nemovitosti nejsou v aktivní zón. Problémem nemovitostí p i povodni je úniková cesta, která bude p i Q100 zaplavena. Pavlovice, Josefova hu -.km 74,800 až 75,500 Pod mostem v Pavlovicích je upravený úsek pravého b ehu. Tato úprava je kapacitní na Q100. Kapacitní jsou oba b ehy, tedy i levý neupravený a veškerá zástavba pod silni ním mostem je tedy mimo dosah aktivní zóny i povodn Q100. Záplava Q100 by nem la p ekro it cestu na levém b ehu. Technická zpráva strana 20

21 Most v Pavlovicích je kapacitní na Q100 a tuto vodu provede s volnou hladinou. P evýšení mostovky je cca 0,6 m. P ímo nad mostem v Pavlovicích koryto kapacitní na Q100 není, obytná zástavba je však na pravém b ehu až za silnicí a všechny nemovitosti jsou mimo p ímý dosah Q100. Zaplavovány jsou pouze zahrady, které jsou i v aktivní zón. Dále nad mostem zasahuje záplava Q100 až k silnici na pravém b ehu, kterou nezaplaví. Nemovitosti mezi silnicí a ekou jsou v záplav Q100, ale nejsou v aktivní zón. Úsek toku mezi Pavlovicemi a Klí ov -.km 75,500 až 82,550 Nad Pavlovicemi je u železni ního mostu bývalá výrobní budova, p estav ná na rekrea ní objekt. Tato nemovitost je postavená na vyvýšené terase a leží zcela na hran vypo tené záplavy Q100. Nelze ale vylou it, že nemovitost p i Q100 zaplavena bude. V aktivní zón ale nemovitost neleží. Dalším místem, kde Q100 dosáhne až k nemovitostem je Ústí. Tato vesni ka slouží k rekrea ním u ú elu a krajní nemovitosti jsou v dosahu stoleté povodn. Q20 však podle výpo t až k nemovitostem nedosáhne a nemovitosti nejsou v aktivní zón. Silni ní most v Ko ov je zcela kapacitní na Q100 s více než metrovým p evýšením. Všechny nemovitosti pod mostem jsou zcela mimo dosah Q100, nad mostem je na levém b ehu mlýn. N které jeho budovy jsou v dosahu Q100 i Q20 a jsou v aktivní zón. Další nemovitosti v dosahu Q100 až do Klí ova nejsou. Technická zpráva strana 21

22 Klí ov -.km 82,550 až 82,800 Most v Klí ov je nekapacitní již p i Q5. Je obtékaný po obou b ezích, p edevším však po levém b ehu. Levý b eh je nezastav ný, pr to nou inundaci zde tvo í louky s ke ovým porostem. Na pravém b ehu dojde vzdutím mostu k rozlivu, n kolik nemovitostí je v dosahu Q100 i dosahu aktivní zóny. Tento problém by bylo možné ešit dostate n kapacitním pr lehem na levém b ehu. Tím by se zlepšily odtokové pom ry v prostoru mostu a aktivní zóna by se odklonila od nemovitostí. Úsek mezi Klí ovem a Tachovem -.km 82,800 až 90,000 Mezi Kllí ovem a Tachovem leží v záplavovém území obytný d m v Old ichov. Tato nemovitost u rozbo eného mostku leží v záplav Q100 i Q20. Rychlost, ani hloubka vody u nemovitosti nep ekro í limitní hodnoty a nemovitost není v aktivní zón. Koryto mezi OV a železni ním mostem v Tachov neleží v údolnici a výpo et hladin v tomto úseku je schematizován. Vypo tené hladiny odpovídají skute ným hodnotám v inundaci. V koryt bude hladina vyšší a pro Q5 až Q100 bude odpovídat kapacit levé b ehové hrany. P edevším na vypo tené kóty hladin ve dvou mostech je t eba takto pohlížet. OV Tachov v.km 88,900 leží uprost ed inundace a uprost ed aktivní zóny. V tšina provozu OV je navržena na ochranu v tší než Q100, tedy na kótu 473 m n.m. (Q100 iní 472,65) pouze deš ová zdrž je navržena t sn na hranici Q100 a administrativní budovy a garáže jsou chrán ny pouze na Q5. Areál OV je celý v aktivní zón, nebo k n mu není p i povodni zajišt n bezpe ný p ístup. Hloubka vody v inundaci se p i Q100 pohybuje mezi 0,4 až 0,8 m. P i rychlosti vody kolem 0,5 m/s není limitním kritériem aktivní zóny p ekro ení t chto hodnot, ale kritéria jiná. P edevším 80% pr toku a 2 a více soub žných kanál s tokem v inundaci, kde je kritérium rychlosti a hloubky p ekro eno. V.km 89,300 je uprost ed inundace ze všech stran obtékaný výrobní objekt, který je v záplav Q5 a v aktivní zón. Poslední lokalitou pod Železni ním mostem v Tachov je rozsáhlá chatová osada na levém b ehu v,km 88,800 až 90,000. Velká ást této osady je v záplav Q100 i Q20, ale s p ihlédnutím k hydraulickým parametr m a posouzením podmínek aktivní zóny je chatová oblast mimo tuto zónu. Technická zpráva strana 22

23 Tachov -.km 90,000 až 91,700 Železni ní most v Tachov,.km 90,000, má t i otvory. Krom vlastního toku ješt dva inunda ní. Tento most je pln kapacitní na Q100 s dostate ným p evýšením. Koryto zde však kapacitní není a provede sotva Q5. Od Q20 se voda rozlije k okolním nemovitostem. Nemovitosti na levém b ehu p ímo nad mostem jsou v aktivní zón z d vodu velké holoubky vody. Dalším významným objektem je silni ní most cca 100 m nad železni ním mostem. Tento most, který má t i klenutá pole je nekapacitní a s volnou hladinou neprovede v tší vodu než Q10. P i v tších vodách se voda nad mostem vzduje, zaplaví okolní nemovitosti a p elije se p es silnici. Aktivní zóna nad tímto mostem podle všech parametr z stane v koryt a neohrozí okolní nemovitosti. Nemovitosti na pravém b ehu mezi mostem a jezem jsou v Q100, ale nejsou v aktivní zón. Technická zpráva strana 23

24 V úseku toku mezi mosty MT06 až MT10 -.km 90,100 až 90,700 je koryto áste n upravené a kapacitní na Q10 až Q20. V tší vody se vylijí z koryta na oba b ehy a zaplaví p ilehlé zahrady a nemovitosti. Aktivní zóna áste n zasahuje do p ilehlých zahrad, ale do stávajících objekt zasahuje jen ojedin le. Na pravém b ehu bude aktivní zóna za silnicí z d vodu p ekro ení limitní hloubky vody. Úsek mezi mosty MT10 až MT12 -.km 90,700 až 91,000. V tomto úseku je provedená úprava na Q100. Koryto i všechny mosty jsou na Q100 kapacitní, i když pouze most MT11 provede Q100 s volnou hladinou a ostatní mosty budou mít zaplavenou mostovku. Nelze vylou it, že dojde p i Q100 lokáln k p elití b eh. Aktivní zóna však neopustí koryto. Profil mostu MT12 pat í mezi kritická místa na toku. Most sám provede Q100, avšak ne s volnou hladinou. Vzdutá voda mostem zaplaví pravob ežní komunikaci a mohlo by se stát, že bude p i Q100 p elita ulice Zámecká. Tomu je t eba zabránit, nebo by to vedlo k zaplavení celé ady nemovitostí v centru m sta. Z tohoto d vodu doporu ujeme navrhované opat ení, navýšit komunikaci nad mostem (ulice Pob ežní) na Q100. Než se tak stane, doporu ujeme tuto lokalitu ešit v povod ovém plánu a p elití p i povodni zabránit mobilním hrazením z pytl písku v k ižovatce Zámecká - Pob ežní. Technická zpráva strana 24

25 Úsek toku nad mostem MT12 -.km 91,000 až 91,700. V tomto úseku je koryto nekapacitní a provede sotva Q5. P i v tších pr tocích je zaplavená inundace v etn p ilehlých nemovitostí, sportovních objekt, h iš a objekt drobné výroby. Všechny mostky a lávky jsou již p i Q20 nekapacitní. Voln protékaný náhon na levém b ehu vytvá í p i Q5 až Q20 ostrov. P i Q100 je prakticky celý ostrov zaplaven a navíc je celý v aktivní zón, nebo z n j nevede bezpe ná úniková cesta. V úseku mezi profily mostu MT12 až jezu s lávkou JT15 je plánována komplexní protipovod ová ochrana, která by stávající ostrov chránila p ed Q100. Tuto ochranu doporu ujeme, pouze upozor ujeme na to, že se proti p vodním návrh m zm nily n-leté pr toky a že je pro výpo et návrhové hladiny pot eba po ítat s uzav ením inundace v souladu s navrhovaným opat ením, ímž výpo tová hladina proti stávajícím výpo t m op t zna n vzroste. Stávající posouzení je provedeno bez navrhovaných opat ení dle stávajícího stavu. Na pravém b ehu protipovod ová ochrana není, Q100 zasahuje až k objekt m, ale žádný objekt neleží v aktivní zón. Nad Tachovem k hrázi VD Lu ina -.km 91,700 až 93,350 P ímo nad Tachovem až k obci Sv tce protéká Mže parkem, lesním porostem a loukami. Koryto je zde nekapacitní. Není zde ale žádná nemovitost v záplav Q100. Totéž platí i pro obec Sv tce, všechny nemovitosti jsou zde mimo dosah Q100. Toto platí i pro úsek toku nad obcí Sv tce až k VD Lu ina, kde protéká vodní tok lesním porostem. Technická zpráva strana 25

26 2.7 Objekty na toku V zájmovém území Mže je celkem 54 zam ených objekt. Jedná se o 38 most a lávek a 16 jez. Seznam t chto objekt je uveden v následujících tabulkách a dále v p iložených eviden ních listech objekt. U most a lávek je v seznamu uvedeno p evýšení spodní hrany mostovky nad hladinou Q100 (záporné znaménko u hodnoty p evýšení mostovky nad hladinou Q100 zna í zatopení dolní hrany mostovky) Silni ní mosty, propustky a hospodá ské p ejezdy Profil Popis.km p evýšení mostovky nad Q100 Silni ní most p es vodní nádrž Hracholusky 32,210 > 5.0 Železni ní most p es vodní nádrž Hracholusky 36,240 > 5.0 O48 Lávka pro p ší 42, O45 St íbro - P ší lávka u LGS 44, O41 St íbro - starý most 44, O40 St íbro - silni ní most 45, O39 St íbro - lávka nad mostem 45, O36 Silni ní most - silnice.5, obchvat Milíkova O34 Milíkov - silni ní most v obci O32 Svojšín - silni ní most O29 Svojšín - lávka O26 Ošelín - lávka O25 Ošelín - lávka O24 Ošelín - lávka O23 Ošelín - lávka O22 Ošelín - železni ní most O21 Ošelín - železni ní most O13 Pavlovice - silni ní most O11 Pavlovice - železni ní most O9 Ústí - železni ní most O8 Ústí - železni ní most O7 Ústí - mostek O5 Ko ov - silni ní most O4 Klí ov - silni ní most PT06 Tachov - mostek u OV 88,910-0,78 MT02 Tachov - mostek 89,245-0,10 ZT04 Tachov - železni ní most 90,020 2,52 MT06 Tachov - silni ní most u železni ního mostu 90,105-1,06 MT08 Tachov - p ší lávka pod kostelem 90,273 1,06 MT09 Tachov - lávka 90,532 1,28 MT10 Tachov - Silni ní most pod nám stím 90,626-0,25 MT11 Tachov - Silni ní most pod zámkem 90,887 0,61 MT12 Tachov - Silni ní most nad zámkem 91,025-0,80 MT13 Tachov - mostek 91,294-0,84 MT14 Tachov - mostek 91,471-0,47 JT15 Tachov - jez s lávkou 91,630-0,16 MT17 Sv tce - silni ní most 93,277 0,83 MT19 Mostek pod p ehradou 95,592 1,16 Technická zpráva strana 26

27 2.7.2 Vzdouvací objekty a) Hráze Profil Popis.km VD Hracholusky 22,670 VD Lu ina 96,350 b) Jezy a stupn Profil Popis.km O47 St íbro - rozpadlý jez 42,390 O46 St íbro - jez 43,160 O43 St íbro - jez 44,815 O42 St íbro - jez u silni ního mostu 45,192 O38 Milíkov - jez O37 Milíkov - jez O31 Svojšín - jez O28 Vále k v mlýn - jez O14 erný mlýn - jez O10 Pavlovice - jez O6 Ústí - jez O3 Klí ov - jez O2 Lomský mlýn - jez JT07 Tachov - jez 90,160 JT15 Tachov - jez s lávkou 91,630 JT16 Tachov - jez 92,400 Technická zpráva strana 27

28 3 Záplavová území toku 3.1 Základní pojmy záplavová ára - k ivka odpovídající pr se nici hladiny vody se zemským povrchem p i zaplavení území povodní záplavové území - území vymezené záplavovou árou aktivní zóna záplavového území (AZZÚ) území jež p i povodni odvádí rozhodující ást celkového pr toku a tak bezprost edn ohrožuje život, zdraví a majetek lidí periodicita povodn n let výskyt povodn, který je dosažen nebo p ekro en pr m rn jedenkrát za n let inunda ní území území p ilehlé k vodnímu toku, které je zaplavováno p i pr tocích p esahujících kapacitu koryta vodního toku Zp sob a rozsah zpracování záplavových území odpovídá vyhlášce MŽP. 236, která toto stanovuje podle 66 odst. 3 zákona. 254/2001 Sb., o vodách. 3.2 Výpo et hladin velkých vod Použitý software Základním požadavkem na zpracování záplavových území je provád ní výpo t metodou ustáleného nerovnom rného proud ní. Pro tento typ výpo t je vhodný program HYDROCHECK verze 5.X, který používáme. Jedná se o programový prost edek vyvinutý spole ností v devadesátých letech ve spolupráci s Podniky povodí. eší ustálené nerovnom rné proud ní v otev ených neprizmatických korytech v režimových oblastech í ních i byst inných. Základem ešení nerovnom rného proud ní je obecná metoda po úsecích. Významné objekty byly po ítány programem Hydrocheck 2, specielním nástrojem na výpo et objekt. Program Hydrocheck je vhodným nástrojem pro posuzování aktivní zóny, krom zobrazení rozložení svislicových rychlostí umož uje zobrazení v tšiny kritérií pro stanovení aktivní zóny, jako jsou zóna 80% pr toku, nebo limity hloubky a rychlosti, nap íklad Fink a Bewick. Je však možné uživatelsky definovat vlastní kritéria posouzení AZZÚ Výpo et Metodika Výpo tu Základem prací na studii je podrobný terénní pr zkum. Na základ terénního pr zkumu a kvalitní fotodokumentace jsou ur eny drsnostní charakteristiky a pozd ji vynášeny záplavové áry a aktivní zóna. Podkladem pro práci bylo dále podrobné geodetické zam ení v rozsahu pot ebném pro jednorozm rný matematický model, tedy p í né a údolní profily a veškeré objekty. Krom toho byly pro vynášení záplavové áry a aktivní zóny použity všechny m ené body v rámci TPE. Jak již bylo e eno, vlastní výpo ty byly provád ny metodou ustáleného nerovnom rného proud ní v programu HYDROCHECK, který se osv d il p i výpo tech obdobných studií. Základní výhodou tohoto programu je možnost rozd lení p í ného profilu na libovolné segmenty podle charakteru proud ní v jednotlivých ástech p í ného profilu. Program zobrazuje i podrobné rozd lení rychlostí v p í ném profilu a rozd lení aktivní zóny v p í ném profilu. Pro výpo ty konsump ních k ivek významných objekt byl použit program HYDROCHECK2 - výpo ty objekt. Výsledkem t chto díl ích výpo t jsou konzum ní k ivky objekt, které jsou pro další výpo ty vráceny do výpo tové trati programu HYDROCHECK. Krom metody nerovnom rného proud ní bývá užíváno i nástroj rovnom rného proud ní pro stanovení konzum ní k ivky dolní okrajové podmínky. I zde je používán program HYDROCHECK. Pro vynášení záplavových ar z vypo tených úrovní hladin do mapového podkladu byl jako závazný podklad použit polohopis i výškopis z map 1: Pro Q100 byla dále vynesena aktivní zóna. Pro ur ení aktivní zóny byly vyvinuty v programu HYDROCHECK samostatné funkce, které hodnotí všechna kritéria stanovení aktivní zóny. Zpracování studie v plné mí e spl uje požadavky vyhlášky MŽP. 236/2002 Sb. o zp sobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území. Aktivní zóna byla stanovena v souladu s Metodikou stanovení aktivní zóny záplavových území Stanovení drsností Vzhledem k tomu, že nová verze programu Hydrocheck umož uje zadávání drsností nep ímo pomocí kód, byl zm n n zp sob práce s drsnostmi. D íve bylo jen velmi t žké m nit bodové drsnosti v profilech z tohoto d vodu byly vypl ovány bodové drsnosti pouze mimo koryto a v koryt byla používána globální drsnost, kterou bylo možné v celém úseku trati snadno zm nit. Technická zpráva strana 28

29 Nyní byly vypl ovány všechny drsnosti v celém p í ném profilu a snadná možnost korigovat drsnosti b hem výpo tu z stává zachována. Použité drsnosti dle Manninga v koryt Popis Beton v dobrém stavu 0,020 Beton starý 0,035 dlažba 0,025-0,045 tráva 0,035-0,045 ke e 0,060-0,090 Použité drsnosti dle Manninga v inundaci Popis silnice chodníky - asfalt, beton 0,020-0,025 cesta 0,035-0,040 louky, pole 0,035-0,045 stromy, ke e 0,060-0,120 hustý porost 0,120-0,160 zahrady s ploty, zástavba Dolní okrajová podmínka n n 0,160-0,200 nebo vypušt né z výpo tu Dolní okrajová podmínka na VD Hracholusky byla p edána objednatelem. Hodnoty odpovídají stavu p i vzty ené klapce na bezpe nostním p elivu p i transformované vln. Qn Q5 Q10 Q20 Q50 Q100 Pr tok [m3/s] Výsledky Kóty hladin p íslušné pr tok m Q1, Q2, Q5, Q10, Q20, Q50 a Q100 v místech p í ných profil a objekt jsou uvedeny tabelárn v kapitole B HLADINY N-LETÝCH PR TOK. Záplavové áry p íslušné pr tok m Q5, Q20 a Q100 jsou uvedeny v kapitole C SITUACE ZÁPLAVY, která je vypracována na podklad rastrové základní mapy R v m ítku 1 : Zakreslení záplavových ar, zejména mimo zam ené p í né profily, zahrnuje nep esnosti použité mapy. P i posouzení konkrétního místa je tedy rozhodující kóta hladiny odvozená z podélného profilu a skute ná nadmo ská výška terénu posuzovaného místa. P i aplikaci výsledk výpo tu je nutno si uv domit, že p írodní t írozm rný v ase prom nný d j je popisován stacionárním jednorozm rným matematickým výpo tem s použitím mnoha zjednodušujících p edpoklad a odhad. P esnost výpo tu je limitována zejména hustotou p í ných profil použitých k výpo tu a odhadem drsnostního sou initele. Hodnoty úrovn hladin získané interpolací mezi jednotlivými výpo tovými p í nými profily nemusí odpovídat skute nosti. Nejsou zde postiženy jevy b žn se vyskytující p i povodních - hladina v inundaci nemusí být v jednom p í ném profilu stejná jako v koryt, v obloucích dochází k p í nému p evýšení hladiny, hladina je rozvln ná, atd. Výpo et je proveden pro ideální stav koryta. Není zapo ítáno ucpání pr to ného profilu plaveným materiálem, které hrozí zejména v mostních profilech. Vliv na proud ní má i sezónní stav vegeta ního pokryvu. Výsledky tohoto výpo tu nejsou nem nné. M že dojít ke zm nám vlivem zp esn ní topografických podklad, zm ny hydrologických údaj, použitím p esn jších výpo etních model, nebo vlivem zm n v pr to ném profilu toku. Technická zpráva strana 29

30 3.3 Stanovení aktivní zóny záplavových území Podle vyhlášky MŽP. 236, 2, odst. e se jedná o území jež p i povodni odvádí rozhodující ást celkového pr toku a tak bezprost edn ohrožuje život, zdraví a majetek lidí. Podle 66, odst. 2 vodního zákona se vymezuje v sou asn zastav ných územích obcí a v územích ur ených k zástavb podle územn plánovací dokumentace, p ípadn podle pot eby v dalších územích. Návrh AZZÚ byl proveden v celé délce toku podle metodiky Ministerstva zem d lství. Základní princip této metodiky vychází ze ty ech krok : 1. definice primárních území AZZÚ 2. rozší ení primárních AZZÚ vhodnou metodou 3. revize AZZÚ 4. definice rozsahu AZZÚ vykreslením do mapy ad 1) definice primárních území AZZÚ Sem pat í vlastní koryto hlavního toku v ší ce definované b ehovými hranami a všechny vedlejší paralelní permanentní vodote e, deriva ní, i jiné kanály a p ítoky hlavního toku také v ší ce definované b ehovými hranami. Dále v p ípad, že se jedná o tok ohrázovaný p íb ežními hrázemi, p ípadn mobilním hrazením, které chrání p ed povodn mi a je dimenzované na Q100, jsou tyto hráze, i hrazení sou asn hranicí AZZÚ. ad 2) rozší ení primárních AZZÚ vhodnou metodou Rozší ení primární zóny je podle metodiky možné jednou ze ty metod : podle záplavových území podle parametr proud ní podle rozd lení m rných pr tok detailní 2D studií V této dokumentaci bylo stanovení rozší ení AZZÚ provedeno podle záplavového území Q20 vody. ad 3) revize AZZÚ AZZÚ je upravováno v t chto p ípadech : z AZZÚ lze vyjmout území, kde je hloubka menší než 0,5 m a zárove rychlost proudu menší než 0,5 m/s do AZZÚ je nutno zahrnout ostrovy, které jsou sice svou výškovou úrovní mimo AZZÚ, ale v p ípad pr chodu povodní by nebylo možno takováto území evakuovat z AZZÚ budou vyjmuty všechny stávající objekty v jejich sou asných hranicích (bez možnosti p ístavby mimo tyto hranice), tak aby bylo možno na nich provád t b žné rekonstrukce, ímž by ale zárove bylo znemožn no provád t p ístavby i nové stavby a nebyl by do budoucna zhoršován sou asný stav tyto objekty nebudou ve výsledném vykreslení áry AZZÚ do mapy graficky znázorn ny pokud nejsou chrán ny protipovod ovou ochranou dimenzovanou alespo na Q100. do AZZÚ je nutno zahrnout osamocené oblasti soust ed ného pr toku v inunda ním území, nap íklad v okolí inunda ních propustk, koncentra ních staveb apod. ad 4) definice rozsahu AZZÚ vykreslením do mapy AZZÚ je zakreslena v kapitole C SITUACE ZÁPLAVY, která je vypracována na podklad rastrové základní mapy R v m ítku 1 : Historické povodn Na Mži prob hly v první polovin roku 2006 t i velké povodn, která po sob zanechaly zna né povod ové stopy. K termínu zpracování studie však nebyly k dispozici žádné zam ené povod ové zna ky, ani hydrologické vyhodnocení povodn, které by významn pomohly ke kalibraci modelu. Povod ových stop tedy bylo využito pouze p i návrhu záplavových ar a aktivní zóny. Ze starších povodní bylo k dispozici n kolik povod ových zna ek z povodn 2002, které byly p i kalibraci modelu zohledn ny. Pro p esnou kalibraci modelu však bylo zna ek málo. Zm ny textu zprávy k Technická zpráva strana 30

31 Obsah: 1 Základní údaje... 1 Podklady Geodetické podklady Hydrologické podklady Popis toku Povodí toku Hydrologické pom ry Trasa toku Podélný profil Tvar a využití údolí Osídlení VD Hracholusky metadata Objekty na toku Silni ní mosty, propustky a hospodá ské p ejezdy Vzdouvací objekty Záplavová území toku Základní pojmy Výpo et hladin velkých vod Použitý software Výpo et Metodika Výpo tu Stanovení drsností Dolní okrajová podmínka Výsledky Stanovení aktivní zóny záplavových území Historické povodn Technická zpráva strana 31