Modul 2 Nové metody a postupy hodnocení účinnosti podpory matematické gramotnosti

Transkript

1 Modul 2 Nové metody a postupy hodnocení účinnosti podpory matematické gramotnosti Modul 2 představuje základní informace o důvodech a potřebách nově vytvořit inspekční standardy pro hodnocení rozvoje funkčních gramotností. S tím souvisí i navržení nových nástrojů pro sledování a zjišťování účinnosti podpory rozvoje funkčních gramotností a metodik hodnocení. Dále modul představuje definici matematické gramotnosti se základními vzájemnými vztahy definice s nově navrženými indikátory pro sledování matematické gramotnosti. Klíčová slova modulu inspekční standardy autoevaluace aktualizovaná definice matematické gramotnosti indikátory metodiky hodnocení KAPITOLA Vývoj inspekčních standardů pro hodnocení rozvoje funkčních gramotností Hlavním záměrem bylo vytvořit integrovaný systém inspekčního hodnocení a zajistit kapacity pro vývoj nových inspekčních postupů, metod a nástrojů pro evaluaci efektivity vzdělávání na úrovni vzdělávací soustavy a vzdělávací instituce. Hlavní cílové skupiny ŽÁCI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ, VČETNĚ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI, A TI, KTEŘÍ JSOU OHROŽENI PŘEDČASNÝM ODCHODEM ZE VZDĚLÁVÁNÍ Jedním z cílů aktivity projektu je zvyšovat úroveň klíčových kompetencí a funkční gramotnosti (čtenářská, matematická, sociální, přírodovědná, jazyková, informační) žáků. Současně dojde k posílení principu rovného přístupu ke vzdělávání, zvýšení informovanosti o kvalitě vzdělávací nabídky, což povede mimo jiné k možnostem pozitivně ovlivnit školní prostředí. PRACOVNÍCI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Přínosem pro pracovníky škol bude vyšší informovanost a orientace v kurikulární reformě, zvýšení vlastní kvalifikace a kompetencí pro vytváření příznivého školního prostředí k naplňování cílů školních vzdělávacích programů v souladu s požadavky školského zákona a národních rámcových vzdělávacích programů. VEDOUCÍ PRACOVNÍCI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ 1/9

2 Přínosem pro vedoucí pracovníky bude zvýšení jejich informovanosti a orientace v systémech hodnocení kvality a efektivity vzdělávání s ohledem na cíle kurikulární reformy. Současně budou posíleny také jejich manažerské kompetence. Vedoucí pracovníci získají nástroje pro efektivní a objektivní evaluaci výsledků pedagogických pracovníků v procesu vzdělávání, což umožní pozitivně ovlivňovat pracovní atmosféru školy a napomůže profesnímu rozvoji pedagogických pracovníků. Výše zmíněné cíle a činnosti budou naplňovány, kromě dalších aktivit a podpory, pomocí nově vyvinutého elektronického systému České školní inspekce InspIS a jeho jednotlivých specificky zaměřených modulů (InspIS DATA, InspIS ŠVP, InspIS PORTÁL, InspIS SET a InspIS E-LEARNING). Podpora škol a školských zařízení v oblasti technické, organizační a metodické je zajišťována prostřednictvím InspIS HELPDESK. Výstupy projektu NIQES O výsledcích klíčových aktivit projektu NIQES informuje ČŠI průběžně na různě zaměřených odborných konferencích, regionálních informačních panelech, webových stránkách ( a pomocí dalších informačních kanálů v rámci publicity projektu. V rámci jednotlivých aktivit pořádá napříč republikou různě zaměřená školení pro pedagogické pracovníky (za dobu trvání projektu bylo v rámci mobilních vzdělávacích center proškoleno několik tisíc pedagogických pracovníků). ČŠI vydala také publikace, příručky a videomanuály k jednotlivým výstupům projektu. Tyto příručky jsou distribuovány přímo do škol, jsou k dispozici na webových stránkách ČŠI či přímo v jednotlivých konkrétních modulech informačního systému InspIS. V neposlední řadě je metodická podpora pedagogických pracovníků zajištěna prostřednictvím e-learningových kurzů, které Česká školní inspekce organizuje ve vlastním elektronickém systému pro distanční vzdělávání InspIS E-LEARNING. Příručky a videomanuály jsou k dispozici na QL/Informacni-systemy. Systém InspIS: Model kvalitní školy Vedle vývoje nových postupů pro hodnocení účinnosti podpory rozvoje vybraných funkčních gramotností byl v rámci projektu NIQES vytvořen rovněž návrh základních oblastí, kritérií a indikátorů kvality školy (v modifikacích pro předškolní vzdělávání, základní školy a střední školy), na jejichž základě by po ukončení vývojového procesu měly být všechny školy a školská zařízení Českou školní inspekcí hodnoceny. Aby však nově navržená kritéria pro hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání mohla být stabilní a dlouhodobě neměnná, měla by se na jejich pojetí a obsahu shodnout širší odborná veřejnost. Také proto se Česká školní inspekce v rámci prací na nové podobě kritérií dohodla s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy na zahájení národní debaty o pojetí tzv. kvalitní školy, na jejímž konci by měla být shoda všech skupin klíčových aktérů počátečního vzdělávání na tom, jaká má být škola, aby mohla být označena za kvalitní, tedy shoda právě na obsahu inspekčních hodnoticích kritérií. Cílem bylo, aby takto konsensuálně přijatá kritéria pak mohla sloužit také jako velmi dobrý nástroj pro propojování externího hodnocení s vlastním hodnocením škol, které tak mohou inspekční kritéria využívat v rámci autoevaluace. Obdobnou proceduru pak Česká školní inspekce bude doporučovat pro hodnocení škol také zřizovatelům. 2/9

3 Nová kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání Oblasti i kritéria jsou opatřena podrobnými vysvětlujícími popisy jednotlivých úrovní tak, aby porozumění danému kritériu či dané oblasti bylo jednotné. Na vytvořená hodnoticí kritéria navazují metodiky a nástroje pro hodnocení škol a školských zařízení pro využití jak ze strany České školní inspekce, tak v rámci autoevaluace jednotlivých škol. Pro vybraná kritéria budou v rámci metodické podpory vytvářeny také příklady inspirativní praxe a dílčí metodická doporučení, která by školám a školským zařízením měla umožnit v případě potřeby nastoupit cestu ke zlepšení stavu. Aktuální informace k modelu kvalitní školy a z něj vycházejícím kritériím pro hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání lze sledovat na webových stránkách České školní inspekce Vznik nového inspekčního postupu pro hodnocení vzdělávacích institucí podle národního rámce kvality a šesti inspekčních standardů pro hodnocení rozvoje žáků v šesti hlavních funkčních gramotnostech umožní akcentovat požadavky na metodickou podporu škol a školských zařízení. Inspekční pracovníci budou moci přesně identifikovat jejich silné a slabé stránky a doporučovat cílená opatření pro eliminaci rizik a rozvoj úspěšných oblastí. Podkapitola: Nové nástroje pro sběr dat Jedním z dlouhodobých cílů České školní inspekce je mít možnost sledovat a vyhodnocovat vývojové trendy a výsledky z jednotlivých šetření a tato zjištění následně porovnávat a vyhodnocovat v průběhu času. V případě zjišťování podpory funkčních gramotností se tento záměr zatím dařilo realizovat pouze do jisté míry. Baterie nástrojů pro sledování rozvoje gramotností užívané v průběhu let byly v různé míře nejednotné. Pojetí šetření jednotlivých gramotností se od sebe lišila v počtu nástrojů i metodice zjišťování, mimo jiné v návaznosti na různě zaměřená zadání a požadavky vážící se k aktuálním událostem v konkrétním školním roce, kdy bylo nezbytné flexibilně reagovat a tyto požadavky obratem zapracovat do aktuálních nástrojů a metodik. V některých případech docházelo k situaci, kdy se po ukončení programového cyklu nástroje (jejich počet, zaměření) od sebe výrazně lišily i v rámci jedné gramotnosti. Tato skutečnost se týkala i matematické gramotnosti. Stav byl částečně zapříčiněn i tím, že v rámci různých let a programových cyklů pracovaly na metodikách šetření různé pracovní skupiny. Mimo jiné i z tohoto důvodu Česká školní inspekce přistoupila k záměru vytvořit a nastavit nové hodnocení účinnosti podpory a dosažených výsledků v oblasti matematické gramotnosti, včetně její nové definice. Cílem bylo vytvořit inspekční standard pro komplexní hodnocení rozvoje dětí a žáků v matematické gramotnosti. Za zcela zásadní bylo pak považováno navržení nových metodik hodnocení a nástrojů pro zjišťování a hodnocení matematické gramotnosti. Inspekční standard je koncipován jako soubor kritérií a ukazatelů ke zjišťování pokroku vzdělávacích institucí při rozvoji klíčových kompetencí u žáků v počátečním vzdělávání v matematické gramotnosti. Součástí standardu jsou validované nástroje pro zjišťování a hodnocení kvality vzdělávání v matematické gramotnosti, metodiky pro uživatele elektronického systému ČŠI (InspIS) a jeho příslušných modulů a vzdělávací program pro další vzdělávání inspekčních pracovníků. 3/9

4 Podkapitola: Realizace Stěžejním obsahem vlastního strategického projektu České školní inspekce NIQES je vývoj nových metod, postupů a nástrojů jak pro hodnocení škol a školských zařízení, tak pro hodnocení vzdělávací soustavy jako celku v intencích školského zákona. Od počátku projektu bylo snahou České školní inspekce konstruovat naprostou většinu výstupů tak, aby byly využitelné nejen pro potřeby hodnocení prováděného inspekčními pracovníky, ale také v rámci přímé praxe jednotlivých škol. Všechny vyvíjené metody, postupy a nástroje jsou průběžně implementovány do hlavní činnosti České školní inspekce a dotknou se tak prakticky celého segmentu regionálního školství. Vývoj hodnocení účinnosti podpory matematické gramotnosti postup prací Ve školních letech 2013/2014 a 2014/2015 byly zásadním způsobem akcelerovány a následně dokončeny práce na vývoji metod a postupů pro hodnocení podpory a dosažené úrovně v matematické gramotnosti tak, aby se mohly stát nedílnou součástí hodnoticí činnosti prováděné Českou školní inspekcí. Expertní tým projektu NIQES (dále také tým ) formuloval základní koncepční parametry matematické gramotnosti, vymezil a odůvodnil její definici ve vztahu k tuzemským kurikulárním dokumentům i mezinárodním šetřením a také předložil návrhy možných typů nástrojů použitelných pro sledování a hodnocení podmínek, rozvoje a dosažené úrovně v matematické gramotnosti. Složení přípravného expertního týmu: Prof. RNDr. Milan Hejný, CSc. Doc. RNDr. Darina Jirotková, Ph.D. PhDr. Eva Bromerová Mgr. Radka Havlíčková PhDr. Martin Chvál, Ph.D. Mgr. Jaroslava Kloboučková Veronika Matějová RNDr. Pavla Polechová, CSc. PhDr. Jana Slezáková, Ph.D. RNDr. Renata Zemanová, Ph.D. Mgr. Radek Dlouhý, ČŠI Mgr. Miroslava Vlčková, ČŠI Vladislav Tomášek, ČŠI RNDr. Eva Šafránková, ČŠI Zformulována byla také podrobná představa o podobě a obsahu nových inspekčních nástrojů v kontextu nástrojů užívaných v současnosti. Ke všem vytvářeným nástrojům a metodickým postupům byly a nadále budou doplňovány (a později v průběhu reálné inspekční činnosti rozšiřovány) ilustrativní příklady možných pozitivních zjištění ve snaze poskytnout školám 4/9

5 soubor příkladů dobré, resp. inspirativní praxe využitelných v jejich autoevaluaci a dalším rozvoji. Pilotní ověřování V rámci ověření validity a standardizace nástrojů pro sledování a hodnocení účinnosti podpory rozvoje matematické gramotnosti bylo na jaře 2015 realizováno pilotní ověřování na reprezentativním vzorku škol. Cílem bylo navržené nástroje a postupy pro sledování matematické gramotnosti pilotně ověřit na 300 školách, celková účast a zájem škol tento počet nakonec převýšily. Pedagogičtí pracovníci škol ředitelé škol a jimi vybraní učitelé vyplňovali zaslané dotazníky navržené pro zjišťování MG a následně podávali zpětnou vazbu v podobě dotazníků pro vyhodnocení pilotního ověřování. Současně proběhla i oponentura jednotlivých nástrojů a indikátorů pro sledování externími odborníky. Tato zpětná vazba byla následně souhrnně vyhodnocena a expertní tým pro matematickou gramotnost zapracoval výsledky pilotního ověření a oponentur do finálních nástrojů a metodik pro zjišťování a hodnocení podpory matematické gramotnosti. Na podzim 2015 proběhlo pilotní ověření těchto postupů přímo při inspekční činnosti ve školách s cílem co nejlépe implementovat nové postupy do inspekční praxe. Podkapitola: Definice navržená expertním týmem V návaznosti na zadání projektu NIQES dospěl expertní tým k vlastní definici matematické gramotnosti, která se následně stala východiskem pro stanovení cílových indikátorů. Matematická gramotnost dítěte a žáka ve věku od 5 do 18 let je pro přehlednost rozložena do sedmi tezí: 1. Potřeba jedince opakovaně zažívat radost z úspěšně vyřešené úlohy, pochopení nového pojmu, vztahu, argumentu nebo situace. Důvěřovat vlastním schopnostem. Řešit nové úlohy, poznávat nové pojmy, vztahy, situace, argumenty. Žák má důvěru ve vlastní schopnosti. 2. Porozumět různým typům matematického textu (symbolický, slovní, obrázek, graf, tabulka); aktivně používat, nebo dokonce dotvářet různé matematické jazyky. Pracovat s různými typy matematického textu (slovní, symbolický, obrázek, graf, tabulka); aktivně používá, nebo dokonce vytváří různé matematické jazyky. 3. Schopnost získávat a třídit zkušenosti pomocí vlastní manipulativní, experimentální a badatelské činnosti. Získávat a třídit zkušenosti pomocí vlastní manipulativní, experimentální a badatelské činnosti. 5/9

6 4. Získané zkušenosti zobecňovat, objevovat zákonitosti. 5. Tvořit modely a protipříklady, argumentovat. 6. Schopnost účinně pracovat s chybou jako podnětem k hlubšímu pochopení zkoumané problematiky. 7. Individuálně i v diskusi zejména se spolužáky analyzovat procesy, pojmy, vztahy a situace v oblasti matematiky. Již z definice je patrné, že za podstatnou složku rozvoje matematické gramotnosti každého dítěte a žáka pokládá tým jeho vlastní zkušenost. Zásadní je zároveň i podpora kladného vztahu k matematice. Definice a její vztah k indikátorům pro sledování MG Propojení sedmi bodů (tezí) definice matematické gramotnosti a indikátorů pro její sledování navržených týmem je víceúrovňové jednotlivé indikátory jsou charakterizovány dalšími, tzv. dílčími indikátory (ukazateli). Tyto dílčí ukazatele v různé míře a na více úrovních spolu navzájem souvisí, některé dílčí ukazatele jednoho indikátoru jsou propojeny s indikátorem jiným. Vzhledem k této skutečnosti považují proto odborníci z expertního týmu za nejvhodnější způsob, jak se naučit sledovat a hodnotit tyto indikátory a odhalovat mezi nimi možné souvislosti, sledovat reálný proces, tzn. pedagogickou interakci a komunikaci přímo ve výuce. Definice matematické gramotnosti je východiskem zejména pro tvorbu těch indikátorů, které jsou sledovány přímo ve výuce, tedy v rámci hospitační činnosti. Tyto konkrétní indikátory byly zpracovány do nově navrženého nástroje inspekčního hospitačního záznamu pro sledování matematické gramotnosti. Ukázka vazeb: teze (bod) definice vybrané sledované indikátory V návaznosti na výše uvedené skutečnosti uvádí tabulka pouze ty vazby, které jsou z hlediska výuky považované týmem za nejčastější nebo nejzávažnější: 1. Potřeba jedince opakovaně zažívat radost z úspěšně vyřešené úlohy, uzření nového pojmu, vztahu, argumentu nebo situace. Důvěřovat vlastním schopnostem. Potřeba žáků zažívat radost z řešení úloh intenzita práce žáků bere energii z radostných předchozích zážitků. Potřeba žáků o problematice diskutovat i tato potřeba je naplňována předchozí radostnou zkušeností z vnitřního rozvoje žáka. 2. Porozumět různým typům matematického textu (symbolický, slovní, obrázek, graf, tabulka); aktivně používat, nebo dokonce dotvářet různé matematické jazyky. Jazyk hraje důležitou roli v každé oblasti lidského života. V matematice pracuje žák s mnoha jazyky a používá je jak při vlastním řešení problémů, tak v komunikaci. Tato schopnost se projektuje jak pozitivně (u tvořivých aktů někdy dokonce žák vytvoří 6/9

7 svůj vlastní jazyk), tak negativně (nízká úroveň znalosti jazyka vede k nedorozumění a neschopnosti uchopit problém). 3. Schopnost získávat a třídit zkušenosti pomocí vlastní manipulativní a spekulativní (badatelské) činnosti (nejčastěji metodou pokus-omyl). Schopnost nejlépe mapují úlohy, které vedou žáka k získání souboru dílčích výsledků, z nichž je možné pomocí jejich vhodné organizace (tabulkou, grafem, uspořádáním) dospět k obecnému poznání. Žáci, kteří mají s tímto postupem zkušenosti, aplikují jej zcela přirozeně. Žáci, kteří tyto zkušenosti nemají, stojí před takovou úlohou bezradně. V této souvislosti je rozhodující edukační styl učitele. Je-li dominantně zaměřen na výklad a procvičování, pak schopnost získávat vlastní zkušenosti u žáků rozvinuta není. 4. Získané zkušenosti zobecňovat, objevovat zákonitosti. Tato činnost navazuje na činnost z bodu 3. Obecně se soudí, že objevit novou myšlenku je přáno jen několika málo žákům. Není to pravda. I slabší žáci jsou schopni aha-efektu. Musí být ale posazen do té úrovně abstrakce, kam oni dosáhnou. Stává se, že část třídy již diskutuje nějaký objev a některý slabší žák do toho zvolá už to mám. Radostně oznamuje, že i on novou myšlenku (nebo aspoň její část) odhalil. 5. Tvořit modely a protipříklady, argumentovat. Pokračování tvořivého procesu z bodů 4 a 5. Argumentace se rodí a rozvíjí jako aktivita sociální. Až později jsou vyspělí žáci schopni argumentaci sociální povýšit na úroveň kognitivní argumentace. Proto je pro rozvoj argumentační schopnosti žáků životně důležitá diskuse. Ze zkušeností týmu vyplývá, že schopnost argumentace je nízká tam, kde ve třídě převládá učitel, a vysoká tam, kde je akustická přítomnost učitele ve třídě malá. 6. Schopnost účinně pracovat s chybou jako podnětem k hlubšímu pochopení zkoumané problematiky. Chyba bývá považována za jev nežádoucí, kterému je nutno se vyhnout, a když se objeví, ihned chybu opravit. Tento názor odporuje prastaré moudrosti, že chybami se člověk učí. Sledovány jsou jak případné chyby žáka a práce s ní, tak i případné chyby učitele a práce s nimi. 7. Individuálně i v diskusi zejména se spolužáky analyzovat procesy, pojmy, vztahy a situace v oblasti aritmetiky, geometrie, logiky a práce s daty; u žáků starších k tomu přibude i oblast funkcí. Souvisí s bodem 6. Je sledováno, kolik žáků se do diskuse zapojí. Někdy je to jen pár žáků a ostatní jejich diskusi sledují. Stává se ale, že potřeba diskutovat je silná u mnoha žáků a v tom případě se obyčejně diskuse zcela spontánně rozpadá na malé diskutující skupinky a pozorovatel lehce zjistí, jaká část třídy je do práce zapojena. 7/9

8 Důležitými aspekty úspěšného rozvoje matematické gramotnosti jsou také dobré celkové materiální a sociální podmínky školy. Tým z tohoto důvodu zpracoval základní přehled doporučených pomůcek, prostředků a podmínek v oblasti sociálních vztahů, které napomáhají podpoře a rozvoji matematické gramotnosti žáků. Tento základní doporučující přehled naleznete v příloze č. 6 (Materiální a sociální podmínky MG). Na oblasti materiálních a personálních podmínek si lze prakticky ukázat, jakým způsobem tým přistupuje k víceúrovňovému nastavení dílčích indikátorů. Dotazník Ukázka víceúrovňové nastavení dílčích indikátorů popis hlavních sledovaných oblastí Hlavní skupina indikátorů (druhá úroveň) Všechny tři položky druhé úrovně (podmínky, procesy, výsledky) mají mnoho průřezových bodů. 4.1 indikátor podmínek pro rozvoj matematické gramotnosti Materiální a personální podmínky. Naplněnost tříd. Jsou-li ve škole žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, jaká podpora jim je poskytována. 4.2 indikátor procesu rozvoje matematické gramotnosti Jaká opatření vedoucí ke zvýšení efektivity vyučování matematice škola přijímá a jak zjišťuje jejich účinnost. Zda má škola učitele, který v oblasti matematiky a didaktiky matematiky může radit kolegům. Jak škola spolupracuje s rodiči. Jak škola spolupracuje s jinými školami a školními institucemi například s fakultami, které připravují budoucí učitele. Jak škola ve svém okolí působí v oblasti osvěty (například organizuje Den matematiky, besedy se zájemci apod.). Jak zajišťuje aktivity žáků mimo vyučování. 4.3 indikátor výsledků žáků v úrovni matematické gramotnosti Zda se škola zapojuje do matematických soutěží typu Cvrček, Klokan, Pythagoriáda, MO a jaké v nich dosahuje výsledky. Zda škola organizuje své soutěže např. piškvorky, deskové hry, korespondenční soutěže, zda pečuje o nadané žáky, zda ve škole existují kroužky pro žáky se zájmem o matematiku, zda jsou matematické schopnosti a znalosti žáků cíleně využívány a rozvíjeny i v jiných předmětech. Specifikace a pořadí indikátorů (třetí a čtvrtá úroveň) materiální podmínky Jak je vybavena knihovna různými učebnicemi matematiky (i zahraničními) a odbornou literaturou pro učitele, případně žáky. Jaké odborné časopisy škola odebírá Jaký počet počítačů, kalkulátorů a tabletů připadne na jednoho žáka. Kolik tříd připadne na jednu interaktivní tabuli. Jaká je výbava interaktivními učebnicemi a dalšími ICT pomůckami. 8/9

9 Jaké mají učitelé možnosti kopírovat materiály pro žáka (i v barvě) Jak jsou třídy vybaveny pomůckami pro výuku matematiky Jaké mají učitelé možnosti pořizovat si video- nebo alespoň audionahrávky svých hodin. Zda je škola vybavena kamerami a magnetofony personální podmínky Zda má škola asistenty a školního psychologa Jak vedení školy motivuje a podporuje další pedagogický a odborný růst učitelů. Jak probíhá další vzdělávání učitelů v matematice (v rámci školy i mimo školu), jaké mají učitelé vzdělání a jaké mají případně další kvalifikace. Po vytvoření kariérního systému zde bude začleněna otázka na kariérní zařazení učitelů Jak je využívána možnost videonahrávek hodin jako nástroje zvyšování kvality vyučování Jaké změny v posledních letech proběhly ve výuce matematiky u jednotlivých učitelů a ve škole obecně. Jaké změny právě probíhají. Jak jsou řízené, monitorované a vyhodnocované. Jak tyto změny reflektují rodiče Jak učitelé využívají existující knihovnu, odborné časopisy, ICT zařízení Jak uvádějící učitelé pomáhají začínajícím. Jak učitelé spolupracují se školním psychologem a výchovným poradcem Jak škola spolupracuje s rodiči. Jaká je otevřenost výuky pro rodiče. Jak škola využívá případný potenciál rodičů (návštěva dílny řízené počítači, návštěva astronomické observatoře, ). Jakým způsobem škola spolupracuje s externisty. Podrobné informace k hlavním indikátorům a nástrojům pro sledování účinnosti podpory v oblasti matematické gramotnosti jsou k dispozici v materiálech k modulům 3 a 4. 9/9