Čínský sen. Začíná to Slavií a končí titulem mistrů světa CZ 48 Kč SK 2,40. Týdeník vydavatelství Mladá fronta.

Transkript

1 9 Čínský sen Týdeník vydavatelství Mladá fronta Začíná to Slavií a končí titulem mistrů světa CZ 48 Kč SK 2,40

2 Děti bez dluhů

3 INZERCE A Klub Za starou Prahu Rozvoj Prahy si vzaly jako rukojmí dvě paní, které se chtějí zavděčit Andreji Babišovi 3 development focus Hana Boříková borikova@mf.cz OBÁLKA Tomáš Novák, Vojtěch Velický / FOTO ČTK Způsob stavění v Praze je už řadu let poněkud zvláštní. Územní plánování a legislativa jsou ve fázi permanentního přerodu a zásadních reforem, jejichž výsledkem je jedině to, že se přestává stavět. Jak popisujeme v tomto čísle týdeníku Euro, první následky zasahující obyvatele města se dostavují v podobě prudce se zhoršující dostupnosti bydlení. Staví se méně bytů, než se prodá, a to logicky vede k růstu cen při zhruba stále stejné poptávce. Ale nejde jen o byty. Ze současného stavu možná může mít radost Klub Za starou Prahu, ale živoucí město se potřebuje rozvíjet. A k tomu je nutné mít nějaká pravidla jakákoli, dodávají developeři a fungující samosprávu a úřední aparát. Hlavní město nic z toho nemá. Magistrátní koalice se rozpadla a jiná nevznikla. Že v tom chaosu úředníci raději alibisticky nerozhodují, se nikdo nemůže divit. Navíc jde o lidi dosazené po masivních čistkách a potřebují čas na zaběhnutí. O Pražské stavební předpisy se vede válka už dva roky kvůli tomu, jak se mají regulovat billboardy. Platný územní plán z roku 2000 dávno neodpovídá požadavkům rozvoje Prahy. Města by měla tvořit územní plány ideálně na deset let tak, aby byly dostatečně stabilní a zároveň umožnily reagovat na změny a nové trendy v plánování, takže ten pražský plán už šest let přesluhuje. Veškeré změny navíc s vydatným přičiněním zeleného náměstka Matěje Stropnického v posledním roce úplně zamrzly, což je druhý extrém, taktéž nezdravý. Praha stojí. MILÁ ADRIANO Exprimátor Tomáš Hudeček (TOP 09) v roce 2012 zahodil kompletní koncept nového plánu. Obsahoval tolik špíny z dob Pavla Béma, že to asi ani jinak nešlo, i když do škarpy letěly čtyři roky práce desítek úředníků. Už teď má proto Praha s novým Metropolitním plánem velký skluz. Podle zákona má být schválen do roku Stihnout se to asi dá, pokud se ovšem nestane obětí politických či ekonomických her. A nebyla by to Praha, aby se nepeklo něco, z čeho bude mít prospěch jen velmi úzká skupina obvyklých podezřelých. Vypadá to, že ostrými nabíjí kromě pražské ODS také ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Jako by nestačila taškařice kolem Pražských stavebních předpisů, ambiciózní ministryně se už montuje i do toho plánu. Vážená paní primátorko, milá Adriano, po zkušenostech s Pražskými stavebními předpisy (PSP) bych ráda předešla střetům mezi ministerstvem a městem u územního plánu Prahy, které by mohly mít ještě závažnější důsledky než u PSP. Upozorňuji, že u územních plánů, jakmile MMR územní plán obdrží po všech připomínkách, vyhodnotí jej, a pokud je v nesouladu s právem, územní plán přímo ruší, napsala Šlechtová pražské primátorce Adrianě Krnáčové na začátku února v u, který může mít pro metropoli dalekosáhlé následky. Ve stručnosti: Šlechtová upozorňuje primátorku, že její podřízení zase zlobí, tak ať se pak nediví, že město bude jejím zásahem další pětiletku nebo třeba desetiletku bez plánu. MILÝ ANDREJI Šlechtová končí dopis primátorce sladkou tečkou: Můj není psán s úmyslem vyvolávat rozkol, ale upozornit na velice závažné problémy, které jsou zatím ještě řešitelné. Nabízím i pomoc ze strany ministerstva. Jeden by tomu snad i rád věřil Jenže to jde dost ztuha. Mimo jiné proto, že Šlechtová minulý týden obvinila Prahu, že neumí do Pražských stavebních předpisů ani správně opsat stať o komínech z celostátní vyhlášky. Místo aby přiznala, že její předchůdci neaktualizovali celostátní normu proto Brusel předpisy neposvětil. Mimochodem Šlechtová dala do kopie svého přátelského dopisu Andreje Babiše. Asi aby věděl, kdo tady opravdu maká. Jestli se Metropolitní plán stane obětí souboje dvou dam Adriany a Karly o přízeň velkého Andreje, jsme v pr, komentoval jeden z magistrátních úředníků. A veškerý rozvoj Prahy s ním, dodal by klasik.

4 Roční předplatné týdeníku za 1690 Kč a jako dárek košili od T. M. Lewin v hodnotě 1990 Kč Dárkový kupon lze uplatnit ve všech kamenných prodejnách T. M. Lewin do Platnost akce do Předplaťte si svůj oblíbený časopis ještě dnes! Předplaťte si bezpečně em Na ovou schránku mladafronta@predplatne.cz uveďte své jméno a doručovací adresu. Do předmětu napište kód EURO Předplatit si můžete také on-line na našich stránkách Volejte zdarma Jednoduše zavolejte své osobní údaje a uveďte kód EURO Tato akce je určena pouze pro nové předplatitele a platí do vyčerpání zásob. V případě vyčerpání zásob si vydavatel vyhrazuje právo na zaslání náhradního dárku. Dárky jsou rozesílány nejpozději do 6 týdnů od uhrazení předplatného. Předplatitel bere na vědomí, že předplatné s dárkem nebo slevou nelze po dobu jednoho roku ode dne provedení objednávky vypovědět. Předplatitel dále bere na vědomí, že předplatné se automaticky prodlužuje na další období v délce jednoho roku, pokud předplatitel svým písemným oznámením adresovaným společnosti Mladá fronta a. s. nesdělí, že trvá na jeho ukončení. Svojí objednávkou dává předplatitel souhlas se zařazením všech jím vyplněných osobních údajů (dále jen údaje) do databáze společnosti Mladá fronta a. s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, Praha 4, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, a to na dobu neurčitou, tj. do odvolání souhlasu. Předplatitel rovněž uděluje souhlas k tomu, aby poskytnuté osobní údaje byly zpracovány i prostřednictvím třetích osob pověřených správcem. Bere na vědomí, že má práva dle 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, tj. zejména že poskytnutí údajů je dobrovolné, že svůj souhlas může bezplatně kdykoliv na adrese správce odvolat, že má právo přístupu k osobním údajům a právo na opravu těchto osobních údajů, blokování nesprávných osobních údajů, jejich likvidaci atd. V případě pochybností o dodržování práv správcem se může na správce obrátit a případně se s podnětem může obrátit i přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Více informací a všeobecné dodací podmínky naleznete na

5 INZERCE A NWR Těžařská firma neříká věřitelům pravdu MINISTERSTVO PARTAJNÍCH ZNÁMOSTÍ Úřady se stávají soukromými firmami politiků 10 MŮJ DŮM, MŮJ BAZÉN Jak se v Americe kradou patenty a proč jsou Číňané ufoni, vysvětluje šéf největší tuzemské bazénářské firmy Jaroslav Smetana MLČENÍ PANDY Neprůhledná vlastnická struktura CEFC komplikuje čínské investice v Česku 24 BYTY NA PŘEDPIS Úřady válčí s developery, ministerstvo s Prahou, město s architekty euro 9 obsah monitor 6 9 ODPOSLECH / NWR Firma neříká věřitelům pravdu / OZVĚNY / GRAFIKA téma ČÍNSKÉ INVESTICE Neprůhledná vlastnická struktura CEFC komplikuje čínské investice v Česku názory KOMENTÁŘ Pavla Párala / PROJECT SYNDICATE / MAKROEKONOMIKA / GLOSY rozhovor JAROSLAV SMETANA Jak se v Americe kradou patenty a proč jsou Číňané ufoni, říká šéf největší bazénářské firmy v Česku report DEVELOPMENT Úřady válčí s developery, ministerstvo s Prahou, město s architekty / DEVELOPMENT I v době boomu se staví strašně málo, říká developer Tomáš Pardubický / ODBORY Odborářský boss Josef Středula není troškař a příští rok chce minimálně desetiprocentní zvýšení platů / SLUŽEBNÍ ZÁKON Po roce selhává / STAVEBNÍ SPOŘENÍ První klient spořitelny podal žalobu / PROTIKORUPČNÍ POLICIE Policie hrozí týdeníku Euro desetitisícovou pokutou / VĚZEŇSTVÍ Česko má v přepočtu na obyvatele nejvíce vězňů v EU / LIBOR DUŠEK Represe je správná / JUSTICE Vrchní soud zrušil trest pro zakladatele Olea Chemical / PRAHA Metropole chce zkultivovat pražské taxikáře / ROPA Komodita se z cenového propadu může vzpamatovávat celé roky / POLSKO Wałęsův pád / WILHEM MOLTERER Ztráty určitě mít budeme light ČÍNA Fotbalová invaze / RISTORANTE TORINO 5 business HYDEPARK / LIDÉ A PODNIKY / SPOLEČNOST / EURO BUSINESS BREAKFAST / POZVÁNKY / PRÁVO A BYZNYS / DOSLOV 48 TYGR, DRAK A BALON Čínská fotbalová invaze Staňte se fanouškem týdeníku Euro Sledujte novinky z týdeníku Euro

6 6 Euro února 2016 monitor odposlech Osina do ČNB V červnu se uvolní dvě místa v bankovní radě ČNB a začne strkanice. Prvním ostrým uchazečem se má stát náměstek ministra zahraničních věcí Martin Pros. Údajně je favoritem hradní úřednické kliky, což má své kouzlo, protože Pros je zároveň považován za člověka premiéra Sobotky. Hlavně ale míří do jámy lvové, jelikož se zatím nejvíce proslavil vystoupením, v němž vyslovil vážné podezření, že česká mezibankovní sazba PRIBOR je manipulována podobně jako londýnská LIBOR. Vysloužil si za to padáka od Babiše ještě jako náměstek ministra a ostré odsouzení od centrálních bankéřů. Uvidíme, jestli prezident Zeman dá na svého guvernéra Rusnoka, který asi nebude chtít mít v týmu silně neoblíbeného člověka, nebo se svým sklonem ke zlým vtípkům vyslyší Mynáře a spol. Karla a pražské komíny Když Evropská komise minulý týden neposvětila Pražské stavební přepisy (PSP), protože se v nich požaduje, aby komíny vedly nad střechu, přičemž spaliny mohou být podle evropské směrnice vyváděny i před fasádu, ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové zřejmě přeskočilo. Začala tvrdit, že za to může Praha, protože do předpisů špatně opsala vyhlášku, a uvedla tak Brusel v omyl. Týdeník Euro poslal proto Karle Šlechtové kvíz. Celostátní vyhláška říká: Spaliny spotřebičů paliv se odvádí nad střechu budovy. V Pražských stavebních předpisech se pak říká: Spaliny spotřebičů paliv musí být odváděny nad střechu budovy. Redakce Odposlechu doufá, že Karla Šlechtová dokáže kvíz vyřešit a my se jí omluvíme. Nejde totiž o komíny. To, že je stavební vyhláška v nesouladu s evropským právem, není nic neobvyklého. Smutné by bylo, pokud bychom měli hloupou ministryni. Z toho ji ale nepodezíráme. Druhá možnost by byla ovšem horší: máme tak ješitnou ministryni, že lže. Seminář v bazénku O nové talentované kádry v politice je velká nouze. ČSSD proto začíná vzdělávat členy Mladých sociálních demokratů. Ze svých socánků vybrala 13 nejnadějnějších. Aby vedení strany dodalo mladým pionýrům vhodnou image, nazývá je meentees. Zřejmě jde o nepovedený anglicismus ze slova mentee neboli učeň. Jejich zkušenější kolegové jim budou celý rok předávat své zkušenosti a poskytovat podporu v jejich rozvoji. Zapojí se i politické špičky ČSSD a velmi zkušení sociálnědemokratičtí politici. Meentees bude vyučovat třeba europoslanec Miroslav Poche, jenž se levicové mládeži dlouhodobě věnuje. Snad proto, že mladí socánci si stěží mohou pamatovat, jak Poche před šesti lety skrytě financoval vlastní stranu a přitom se ke všemu nevědomky přiznal novinářům. Dalším vyučujícím bude senátor Zdeněk Škromach. Jeden jeho z letních seminářů by se mohl konat přímo u Škromiho na zahradě. Napustí prý svůj legendární bazének a ukáže socánkům, jak se dělá pořádná politická kampaň. Jen doufáme, že si nikdo z pionýrů nevyloží špatně, až se Škromach začne před dospívajícími příznivci ČSSD svlékat a skotačit ve vodě. Bořek stavitel Bývalý šéf Útvaru rozvoje hlavního města Prahy z éry Pavla Béma se stal nejen developerem, ale i odborníkem na slovo vzatým na městský urbanismus. Muž s telefonním číslem, které vytáčel lobbista Roman Janoušek jak o život, komentoval pro Českou televizi separatistické tendence Jižního Města, jehož starosta Jiří Štyler se chce odtrhnout od Prahy. Bořek Votava zasvěceně pohovořil o tom, co by to přineslo architektuře. Přitom on sám paradoxně pomohl Štylerovi do starostenského křesla. Za jeho šéfování útvaru, který zpracovával podklady pro změny územního plánu a koeficientů staveb, se na Jižním Městě povolovaly ty nejlepší architektonické věci. Třeba stometrový mrakodrap na Litochlebském náměstí pro anonymní firmu, o níž nikdo nepochybuje, že patří bývalým politikům z radnice. Bytové projekty spřátelených developerů bobtnaly jako amarouny. Naštvaní obyvatelé Jižního Města v komunálních volbách ocenili tyto výjimečné architektonické počiny tím, že do křesla starosty posadili právě Štylera, který proti nim bojoval. Bořek se ale realizuje i jinde. Stojí za výjimečným projektem padesátky bytů, které mají vyrůst na zahradě památkově chráněné roubenky u Nuselských schodů. (red) FOTO Tomáš Novák, Martin Pinkas, Anna Vacková, archiv

7 7 monitor NWR NWR neříká věřitelům pravdu Noví majoritní vlastníci NWR se budou divit. Těžební společnost NWR je totiž vědomě uvádí v omyl. Naznačuje, že by se stát mohl účastnit záchrany krachujících dolů OKD. To ale není pravda. Ve zprávě akcionářům těžební společnost NWR mimo jiné píše: Nedávná korespondence ze strany české vlády naznačuje, že vláda je ochotna vyjednávat ohledně svého příspěvku k restrukturalizaci, a zvláště v souvislosti s náklady na zaměstnance uzavíraných dolů. Nic ale dohodě nenasvědčuje. Firma dobře ví, že ministerstvo průmyslu žádné náznaky nenabízelo. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek dlouhodobě tvrdí opak. Vláda několikrát řekla, že nedá ani korunu akcionářům, ani věřitelům, ani firmě, a na tomto stanovisku se nic nezměnilo, uvedl ministr 22. února po schůzce se zástupci NWR a OKD. Tím jen potvrdil dosavadní stanovisko vlády ČR, že je připravena se podílet na řešení sociální situace v regionu, která nastane, když se začne propouštět v jediné těžařské společnosti v Česku zabývající se dobýváním černého uhlí. Ministr Mládek minulý týden připomněl, že vládní opatření ve prospěch propuštěných horníků v žádném případě nelze interpretovat jako ochotu poskytnout veřejnou podporu OKD. Vedení těžební společnosti se zřejmě snaží posouvat informace kvůli podmíněné dohodě, kterou uzavřela s rozhodujícími věřiteli. Ta obsahuje mimo jiné informaci, že firma NWR musí mít k 31. březnu na účtech nejméně 25 milionů eur a do konce června 2016 nejméně deset milionů eur. Je to vstřícné gesto ze strany věřitelů, kteří tím současně berou na vědomí, že v opačném případě by museli NWR, potažmo OKD poslat do insolvence. Dohoda je dočasná a podmíněná a vyprší k 31. červenci 2016, pokud nebude zajištěno následující: K dosažení rámcové dohody s vládou ČR o podmínkách její účasti musí dojít do 31. března Zadruhé, pokud do 30. dubna 2016 věřitelé neodsouhlasí podmínky dohody s vládou ČR, která bude mít závazný charakter. Dlouholetí akcionáři těžební firmy NWR Zdeněk Bakala a Peter Kadas se minulý týden vzdali veškerých svých nepřímo držených akcií ve prospěch věřitelů zadlužené a nevýdělečné firmy. Jejich podíl 50,42 procenta tak přejde z CERCL Mining Limited na hlavní institucionální věřitele (tzv. Ad Hoc Group či AHG). AHG tím bude teď mít zhruba 60 procent akcií, přičemž zároveň kontroluje téměř dvě třetiny dluhu. OKD za loňský rok prodělala značnou sumu 225,7 milionu eur (přes šest miliard korun). (zam) INZERCE A

8 8 Euro února 2016 ozvěny Medaili pro ty chlapce Taxi zaprotestuj 300 milionů korun Českotěšínský gangster Radovan Krejčíř dostal v Jižní Africe 35 let vězení. Živým lidem se prostě vařící voda na hlavu nelije. K tomu dvě poznámky. Zaprvé čeští policisté, kteří ho v roce 2005 nechali utéct, zaslouží medaili. A zadruhé, jak už kdysi napsal Komenský, pokud selže okřiknutí, nastává druhý stupeň kázně, během kterého jest třeba neposedu přemrštiti metličkou neb rukou pleštiti. Mimochodem potomci Komenského nejspíš stále ještě žijí, a to zrovna v JAR. Jedenáct kontrol, jedenáct porušení předpisů. Kontroloři pražského magistrátu udělali zátah na řidiče platformy Uber, hrozí jim až statisícové pokuty. Magistrát tak pár dní po taxikářské blokádě magistrály splnil jeden z jejích hlavních požadavků. Takže pro všechny a srozumitelně: až budete od magistrátu něco potřebovat, víte, jak na to. chce ministerstvo financí investovat do rekonstrukce karlovarského hotelu Thermal. Pro jeho budoucnost je to zásadní změna, ještě před nedávnem jej ministr Andrej Babiš chtěl prodat. Teď se má naopak pod patronací jeho ministerstva rozvíjet. Ale jisté není nic stačí si vzpomenout na Babišovy piruety kolem Unipetrolu. Ano, vyhrál jsem privatizaci, firmu koupím; ne, je to moc drahé; co děláte, vždyť já to chci. Takže za týden pošle Thermal zase klidně do frcu. Břeclavští jezdci apokalypsy Hillary zkusí krmení po česku Litujeme deformací Podle Břeclavského deníku zasáhla město nebývalá vlna alkoholového násilí. Jakýsi opilec rozbil o partnerku notebook, tablet i mobil. Družku napadl šestašedesátiletý důchodce a další opilec vytáhl na ženu nůž. Nesmiřitelný byl rovněž otec, který svého syna udeřil dřevěnou deskou a pak mu skočil na nohu. Příčiny této apokalypsy jsou zatím nejasné, ale lze se domýšlet na jižní Moravě zuří chřipková epidemie, teplo probudilo netopýry a nedávno tu řečnil Miloš Zeman. Alexander Braun byl mozkem úspěšné předvolební kampaně hnutí ANO. V Praze ho ale nepotkáte. Tento Čech žije už 15 let v USA. Před pár dny nastoupil do washingtonské agentury SKDKnickerbocker, která by se mohla stát dvorním marketérem Hillary Clintonové. Kouzelník, jak Braunovi přezdívají, nemusí vymýšlet žádné nové triky. Stačí použít ty z Česka. Cesta Hillary k vítězství je tedy jasná: pytlík s koblihami a šup do metra. Musíš jim dát nakrmit, jak říká Andrej. Komunisté ani letos nezapomněli na výročí 25. února Postěžovali si na lživou interpretaci vítězného dne, kterou rozšiřují různí zaprodanci. KSČM se k revolučnímu základu února hrdě hlásí: Oceňuje práci a obětavost generací budovatelů první formy socialismu, zároveň hluboce lituje tragických deformací, které během vývoje myšlenku socialismu ochudily a poškodily. Komunisté mají pravdu, vražda je vlastně taková deformace. Po utáhnutí provazu už vás nikdo nepozná. 8½ Krndačka vítězí αβγ vtip se bezesporu stalo nejpozoruhodnějším číslem uplynulého týdne. Právě tolik let má za mřížemi strávit šéfka ERÚ Alena Vitásková za teoreticky až dvoumiliardový podvod, deprivant Lukáš Bako ze Starých Buků, který zneužil či znásilnil 45 dívek a také polský trucker Slawomir Sondaj, který zastavil na železničním přejezdu a zavinil smrt tří lidí. A když si uvědomíte, že se minulý týden snažil svých 8,5 roku zbavit David Rath, zalitujete, že se ve Sportce nedají sázet půlčísla. Krátce poté, co bratislavská primátorka Prahy pokřtila novou předplacenou kartu na MHD názvem Lítačka, strhla se mela. Lítačku totiž diskvalifikoval fakt, že jakožto vojenská hlídka kontrolující vojáky na vycházce funguje jen v noci. Neseděl ani další význam slova, totiž průjem trvající den či dva, neb nová karta poslouží celý rok za zvýhodněnou cenu. Neprošla dokonce ani ústupová Tramvajenka vždyť karta má platit nejen na tramvaje. I zvolil lid Krndačku. Před 112 lety se narodil průkopník teorie velkého třesku a autor nejslavnějšího matematicko-fyzikálního vtipu v historii George Gamow. Když na apríla 1948 spolu s Ralphem Alpherem publikoval článek o počátcích vesmíru, vyhodil podpis spoluautora Rogera Hermana a místo něj připodepsal nijak nezúčastněného fyzika Hanse Betheho. Proč? Prostě proto, aby pod článkem stálo Alpher, Bethe, Gamow a mohl se nazývat αβγ paper. Na teoretického fyzika slušný vtip. FOTO Tomáš Novák, ČTK, archiv

9 9 investice monitor Jak se bude investovat Odhad globálních kapitálových výdajů pro nejbližší budoucnost podle investiční banky Goldman Sachs není vůbec optimistický: investic celkově bude ubývat, ačkoli infrastruktura stárne. A míra prosperity bude ještě k tomu záviset na zpomalující Číně. SOFTWARE ANO, ROPA NE Poměr kapitálových investičních výdajů v roce 2014 ve srovnání s odhadem pro období let 2015 až 2017 Podíl jednotlivých odvětví na celkových kapitálových výdajích Procentní rozdíl ve výši investičních výdajů v daném odvětví Služby spojené s těžbou ropy Energetika Zdravotnictví Automobily Doprava Potravinový maloobchod Kapitálové statky Telekomunikace a média Nemovitosti Suroviny Utility Hardware Čipy Software a související služby JAK DŮLEŽITÁ JE ČÍNA Graf nahoře znázorňuje, jak rostla spotřeba vybraných komodit v letech 2003 až Graf dole zachycuje čistou změnu objemu světových investic za posledních čtyřicet let a jak by tentýž údaj vypadal, kdybychom ze statistik vynechali buď Japonsko, nebo Čínu. JAK SI VEDOU KOMODITY Složená míra růstu v letech (změna v %) Hliník Měď Zinek Železo Uhlí Cín Ropa Čína Zbytek světa Zdroje: Goldman Sachs Investment Research, Bloomberg Zdroje: Bloomberg, Goldman Sachs INFASTRUKTURA ZASTARÁVÁ Průměrné stáří infrastruktury USA (v letech) Bydlení Komunikační stavby Sklady Nemocnice Energetické stavby Lodě Železniční vybavení Průmyslové vybavení Letadla Komunikační vybavení Domácí spotřebiče Zemědělská technika Stavební technika Zdravotnické vybavení Automobily Telefony (soukromé) Těžařská technika Nákladní vozy a autobusy Počítače A HRUBÝ FIXNÍ KAPITÁL Tvorba hrubého fixního kapitálu jako podíl na HDP v letech (v % v poměru k HDP) Svět Svět bez Japonska Svět bez Číny Zdroje: World Bank, Goldman Sachs, Bloomberg Zdroje: BEA, Goldman Sachs, Bloomberg

10 10 Euro února 2016 téma Mlčení pandy Neprůhledná vlastnická struktura CEFC komplikuje čínské investice v Česku Čínská investice do J&T Finance Group se zadrhla. Ačkoli příslušná dohoda byla za přítomnosti českého a čínského prezidenta podepsána již předloni na podzim a předpokládala, že energetický gigant CEFC získá v česko-slovenské finanční skupině třicetiprocentní podíl, drží dodnes pouze 9,9 procenta. Důvodem je především skutečnost, že Číňané dosti nepochopitelně zatím nepodali žádost o schválení vstupu u České národní banky (ČNB) a evropského bankovního dohledu, což je při překročení desetiprocentního podílu nezbytné. V žádosti musejí především odhalit skutečné vlastníky CEFC, jimiž mají být údajně fyzické osoby, a doložit legální nabytí prostředků sloužících k investici. Společnost CEFC je přitom považována za firmu, která má blízko k vysokým čínským vojenským a stranickým kruhům a ve veřejných zdrojích se toho o ní Přesvědčit bankovní dohled o křišťálové čistotě čínské společnosti asi nebude úplně jednoduché. dá zjistit velmi málo. Podle informací týdeníku Euro lze očekávat, že žádost bude podána do konce března, kdy má Prahu navštívit na pozvání Miloše Zemana čínský prezident Si Ťin-pching. VLASTNICKÝ RÉBUS Přesvědčit bankovní dohled o křišťálové čistotě čínské společnosti asi nebude úplně jednoduché. Jak již týdeník Euro napsal, podle»

11 11 čínské investice téma KONTROLA. Jaroslav Tvrdík už není jediným hlasem CEFC v Česku. Od letošního roku má po boku čínského manažera Haipinga Chena, a Češku Marcelu Hrdou, s níž Tvrdík spolupracoval již v ČSA a naposledy působila jako šéfka Soukupovy TV Barrandov. FOTO ČTK

12 12 Euro února 2016 téma čínské investice ČTYŘICETIPROCENTNÍ PŘIRÁŽKA. Čínští investoři mají velký zájem koupit žďárskou strojírenskou a metalurgickou společnost Žďas. Na počátku letošního roku nabídla CEFC za Žďas částku 70 milionů eur, což je velmi blízko představám majitelů. Podle názorů z trhu je čínská nabídka nadsazená zhruba o čtyřicet procent.» oficiálních firemních materiálů založil China Energy Fund Committee současný osmatřicetiletý šéf jejího představenstva Jie Ťien-ming. O jeho minulosti se moc neví, kromě toho, že musí mít velmi silné politické a vojenské krytí. Některé čínské zdroje tvrdí, že Jie Ťienming je vnukem muže, jenž se po smrti Mao Ce-tunga největší měrou přičinil o pád takzvaného Gangu čtyř, za jehož dvouleté vlády se ještě zintenzivnil teror Maovy kulturní revoluce. Maršál Jie Ťien-ling se poté sám stal jedním z vůdců takzvané druhé generace. Maršál Jie si v půli sedmdesátých let vysloužil oddanost svých spojenců, budoucích postmaovských prominentů Teng Siao- -pchinga a Si Čung-süna; první z nich se zanedlouho stal vůdcem celé země, druhý z nich je otcem dnešního prezidenta Si Ťin- -pchinga, který za měsíc přijede do Prahy. Spojení s čínskými mocenskými strukturami (hovoří se zejména o politicky velmi vlivném vojenském zpravodajství) samozřejmě vyvolává pochybnosti o tom, odkud vzala údajně šestá největší privátní společnost v Číně prostředky na svůj vzestup a kdo jsou její skuteční akcionáři. Zatím jako jediný známý vlastník vystupuje Jie Ťien-ming, nicméně akcionářů má být několik. A protože nabytí více než deseti procent akcií J&T Finance Group (JTFG) musí posvětit nejen ČNB, ale i Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), je na stole zřejmě nemalý problém. Žádný z dohledů tradičně není ochoten ustupovat případným politickým tlakům, které zejména na domácí scéně lze očekávat. Čínské investice jsou výkladní skříní politiky prezidenta Zemana a je to prezident, kdo jmenuje bankovní radu ČNB, a budoucí guvernér Jiří Rusnok je na Hradě častým hostem. Přesto prověřování bude evidentně velmi tvrdé. V případě, že se CEFC nepodaří vše řádně doložit, zavání to docela slušným politickým skandálem zasahujícím nepřímo samotný vrchol čínské politické scény. Svolení k vývozu kapitálu od čínských úřadů získala společnost CEFC již zhruba před rokem a dlouhé váhání při podání žádosti o navýšení kapitálu až na třicet procent v JTFG lze interpretovat jako obavu z toho, jak vše dopadne. Českou národní banku nicméně protahování ohlášené transakce již nyní znepokojuje. Podle zdrojů týdeníku Euro zvláště kvůli J&T Bance, která v očekávání významného posílení kapitálu chystá silnou expanzi, aby byla schopna získané zdroje efektivně využít. Pokud by finance z jakéhokoli důvodu nedorazily, mohla by se ocitnout v potížích. To ale vylučuje Dušan Palcr z J&T. Spolupráce s CEFC podle něj funguje velmi dobře a navýšení kapitálu proběhne podle dohod, nicméně i pokud by se neuskutečnilo, je banka schopna otočit obchodní strategii zpět k původně plánovanému uměřenému konzervativnímu růstu bez jakýchkoli problémů a s ČNB si to prý vysvětlili. Podle zdrojů týdeníku Euro má navíc čínská skupina CEFC v J&T uloženy značné prostředky ve zvláštních finančních instrumentech posilujících kapitál do doby úpisu akcií. Spekuluje se, že výše částky dosahuje tří miliard eur, což v korunách představuje sumu 81 miliard. Desítky miliard korun ale dělají finanční skupině těžkou hlavu, protože je do okamžiku transformace na kapitál musí čínským investorům zhodnocovat dohodnutým úrokem. A to v prostředí nulových úrokových sazeb není úplně jednoduché. OBČAS TO DRHNE CEFC ale pasivně nečeká na spojenectví s J&T a investuje do českých aktiv miliardy, přičemž výsledky jsou z pohledu českého trhu někdy diskutabilní, zejména pokud jde o ceny, které jsou ochotni platit.

13 13 čínské investice téma 3 mld. eur Tolik si čínská skupina CEFC uložila u J&T ve zvláštních finančních instrumentech posilujících kapitál do doby úpisu akcií. A J&T je teď musí zhodnocovat. FOTO archiv, ČTK, Martin Pinkas Číňané zřejmě i z toho důvodu konečně pozměnili statutární orgány své dceřiné společnosti v Praze a novým prezidentem se stal čínský manažer Haiping Chen, který má patrně usměrňovat svého kolegu ve funkci Jaroslava Tvrdíka. Ve vedení CEFC pak zasedla i Marcela Hrdá, s níž Tvrdík spolupracoval již v Českých aeroliniích a naposledy působila jako šéfka Soukupovy TV Barrandov, odkud odešla velmi náhle. Vzápětí se však za Číňany do Soukupova impéria vrátila jako členka dozorčích rad v Emprese i Médeji. AKVIZICE POKRAČUJÍ Asi nejzajímavější akvizicí, o niž se momentálně CEFC pokouší, jsou strojírny Žďas. Ty začal loni v létě nabízet na trhu jejich vlastník, kterým jsou Železiarne Podbrezová kontrolované slovenským miliardářem Vladimírem Sotákem. Podle serveru Motejlek.com činila požadovaná cena v přepočtu dvě miliardy korun, což bylo evidentně velmi nadsazené, a zájemci nabízeli za firmu s obratem kolem tří miliard korun a ziskem pod sto milionů výrazně méně. Na počátku letošního roku však padla nabídka od Číňanů na částku 70 milionů eur, což je velmi blízko Sotákovým představám. Druhým zájemcem o Žďas je investiční skupina Jet Investment Igora Faita. Podle názorů z trhu je čínská nabídka nadsazená zhruba o čtyřicet procent, ale zájem CEFC je údajně enormní a je zde zřejmě snaha stihnout dotažení transakce do termínu zmíněné prezidentské návštěvy v Praze, aby bylo co slavnostně podepisovat. Na trhu se nicméně spekuluje o tom, že konečným cílem Číňanů není žďárská fabrika, ale její významný obchodní partner, kterým je Tatra Kopřivnice. Ovládnutí Žďasu by posílilo CEFC při případném vyjednávání s jejími majiteli, zbrojařem Jaroslavem Strnadem a průmyslníkem Reném Materou. Zajímavé je, že jim se získáním tehdy krachující automobilky pomáhali finančníci z J&T. Značný zájem projevuje CEFC o hotelnictví. Zhruba před měsícem skupina dokončila akvizici luxusního hotelu Le Palais Art Hotel na pražských Vinohradech, který má začít sloužit především bohaté asijské klientele. Číňané pozměnili statutární orgány své dceřiné společnosti v Praze. Novým prezidentem se stal čínský manažer Haiping Chen, který má patrně usměrňovat svého kolegu ve funkci Jaroslava Tvrdíka. Budova hotelu Le Palais patří k architektonickým skvostům slohu belle époque z konce 19. století. Tehdy se na její výzdobě podílel i významný český malíř Luděk Marold. Hotel prodával italský developer Nino Altomonte. Zálibu Číňanů v klasické evropské architektuře pak potvrzuje skutečnost, že v současnosti probíhá jednání o koupi slavného karlovarského Grandhotelu Pupp. U toho existuje specifická situace, protože jeho skutečný vlastník není dlouhodobě známý. Podle výroční zprávy za loňský rok byla majoritním vlastníkem s více než 67 procenty švýcarská banka M. M. Warburg Bank Schweiz. Její mluvčí Martin Wehrle ale tvrdí, že banka akciový podíl v hotelu už nedrží. Podle některých zdrojů byla vlastníkem dlouhá léta skrytě přes zahraniční finanční investory dvojice podnikatelů Jan Souček a Radovan Květ, kteří hotel otevřeně vlastnili v devadesátých letech, kdy jim patřil sklářský holding Bohemia Crystalex a porcelárny Porcela Plus. Po jejich krachu se z Varů oficiálně stáhli, ale nelze vyloučit, že stále patří mezi rozhodující akcionáře. V hotelnictví podniká i J&T prostřednictvím své společnosti Best Hotel Properties (BHP), vlastnící v Praze hotel Intercontinental. I s nimi CEFC od počátku o hotelnictví vyjednává. Ke konci roku však BHP prodala hotel Kempinski ve Štrbském Plese a Crown Plaza v Bratislavě za jeden a půl miliardy korun fondům Pavola Krúpy. To ale nemusí být konečná adresa. Pavel Páral paralp@mf.cz RÁDCE PANA PREZIDENTA. Na vstupu čínských investorů do českých firem se aktivně podílel i prezident Miloš Zeman (vpravo). V zájmu dobrých vztahů dokonce udělal z předsedy představenstva skupiny CEFC Jie Ťien-minga (vlevo) jednoho ze svých poradců.

14 14 Euro února 2016 názory Nebezpečná hra na spravedlnost Špatná práce soudů a policie má na společnost velmi devastující účinek PAVEL PÁRAL paralp@mf.cz Výsledky řádění protikorupčních jakobínů v poslední době vypadají hodně tristně. Minulý týden ale začal posvícením. V solární kauze chomutovských elektráren synů miliardáře Zemka dostala předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková osm a půl roku natvrdo. Bude to ale dost pravděpodobně radost trvající jen do odvolacího soudu. Flastr je stejný jako u Davida Ratha, který byl přímo chycen při běhání s krabicemi vína. Zločin šéfky ERÚ má spočívat v tom, že nezrušila licenci, kterou podepsal její předchůdce. Závažnost případů je nesrovnatelná. Zvláště když pořád ještě není úplně jasné, zda opravdu příslušné elektrárny dostaly licenci neoprávněně. A to posuzování oprávněnosti není vůbec jednoduché. Dokládá to například rovněž minulý týden ukončený spor o solární elektrárnu v Horních Počernicích, kde Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost nejvyššího státního zástupce Zemana a platnost licence potvrdil. Nemluvě o tom, že navíc se nikdo ani nepokusil prokazovat, že by Vitásková za své rozhodování měla od někoho něco dostat. CINKNUTÁ SOUTĚŽ Hned o den později rozmetal Městský soud v Praze další pokus státního zástupce poslat do kriminálu exnáměstka ministra práce Drábka Vladimíra Šišku za machinace ve veřejné soutěži na systém vyplácení dávek. Už loni v červnu pak Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek městského soudu, kterým byl Šiška odsouzen v jiné zvláštní kauze, kdy údajně vydíral OKsystem. Tato firma měla na ministerstvu práce a sociálních věcí dlouhá léta výhodnou a nevysoutěženou smlouvu a Šiška se pokoušel zčásti nahradit OKsystem dodavatelem vybraným v soutěži. Údajně cinknuté, což opět nebylo nikdy prokázáno. Takže se postupně ukazuje, že policií a médii vláčený padouch může být nakonec vyčištěn dočista do čista. Do třetice dospěl k rozhodnutí i asi nejostudnější případ českých orgánů činných v trestním řízení, jímž bylo obvinění bývalého úředníka Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) z držení dětské pornografie. Policistům a státním zástupcům se přitom nepodařilo prokázat nějakou skutečnou trestnou činnost na ŘSD. A výsledek soudu z minulého týdne dokonce vyvolává pochybnosti, zda inkriminovanou disketu s prasárnami nepodstrčili mezi věci zabavené při domovních prohlídkách sami policisté. Pěkný masakr během několika dní je strašlivým vysvědčením pro policii a státní zástupce. Můžu si být jistý, že při udělování licencí na poslední chvíli na silvestra 2010 se děly lumpárny. Podobně si mohu myslet, že Šiška ani Hala nemají nic společného s Mirkem Dušínem či svatým Františkem. Když ale má být někdo vláčen trestním řízením, musí pro to být v demokratické zemi setsakra důvod podložený nějakými věrohodnými důkazy. ODPOR VEŘEJNOSTI V Česku se celkem oprávněně vzedmul odpor veřejnosti vůči státní moci kvůli viditelné korupci a konfliktům zájmů, což samozřejmě mělo a muselo být také předmětem vyšetřování. To se však z velmi významné části zvrhlo v mediální show policistů a státních zástupců založenou na únicích vytržených vět z odposlechů a na velmi nedůvěryhodných a účelových znaleckých posudcích. Problém je, když se tyto amatérské a neprofesionální konstrukce, u nichž občas rozhodně nelze vyloučit, že jsou montovány na čísi objednávku, rozpadnou před soudy. Má to na společnost velmi devastující účinek, protože ta ztrácí víru ve spravedlnost a schopnost státu vymáhat právo. To je živná půda pro populisty volající po vládě silné ruky a nebojící se toho, že když se kácí les, tak létají třísky. Už jsme si takto vysloužili ministra financí s největším konfliktem zájmů na světě a může být hůře. Za situace, kdy justiční systém není schopen samočištění a vyvozování odpovědnosti za selhávání policistů a státních zástupců, přichází ministr spravedlnosti Pelikán s novým zákonem o státním zastupitelství. Ten ale stav neodpovědnosti za vlastní konání nejen fixuje na další léta, ale ještě významně prohlubuje. A ministr se diví, že zákonodárcům to připadá jako špatný vtip. FOTO ČTK

15 15 Project Syndicate názory Demokracie neboli krach Evropy Skutečným nebezpečím je, že Evropané se řítí do propasti a skončí tam JANIS VARUFAKIS bývalý řecký ministr financí, profesor ekonomie na Aténské univerzitě Evropa bude demokratičtější, nebo se rozpadne! Tato zásada znamená více než jen slavnou frázi z manifestu Demokracie v Evropě hnutí 2025 (DiEM25), skupiny, kterou jsem spoluzaložil v Berlíně. Je to jednoduché, byť si to málokdo uvědomuje. Rozpad Evropy nabírá na obrátkách. Nové hranice se objevují, kamkoli se podíváme: mezi státy, uvnitř naší společnosti a ekonomiky a v myslích občanů Evropy. Ztráta integrity Evropy se bolestně projevila při nedávném obratu ve vývoji uprchlické krize. Na jedné straně vyzývají evropští politici tureckého prezidenta Erdogana, aby otevřel hranice a přijal uprchlíky z válkou zmítaného města Aleppo. Jedním dechem pak nadávají Řecku, že vpouští ty samé uprchlíky na evropskou půdu, a hrozí, že Řecko od zbytku Evropy odříznou plotem. STRACH Z BANK Podobný rozklad vidíme ve světě financí. Kdyby vyhrál v loterii občan USA, nepřemýšlel by, jestli uloží svou výhru do banky v Nevadě, či New Yorku. V eurozóně je to jinak. Stejná částka v eurech má jinou očekávanou hodnotu na portugalském, italském, řeckém, nizozemském či německém bankovním účtu, protože ve slabších členských státech musejí banky spoléhat na finanční pomoc od států, které mají fiskální problémy. Je to známka, že se jednotná měna rozpadá. systému zbavily, začal bruselský kartel vymýšlet systém zafixovaných měnových kurzů v Evropě. Po řadě spektakulárních neúspěchů se narodilo euro, které měnové kurzy stmelilo. Jako v případě každého kartelu evropští technokraté považovali panevropskou demokracii za hrozbu. Pomalu a podle jasné metody začali proces depolitizace rozhodování. Když se národní politici podvolili, dostali hezkou odměnu. Kdo spolupracovat s technokraty nechtěl, byl označen za Neevropana a vyřazen ze slušné společnosti. KONTROLA PENĚZ A MOCI Zatímco v evropských zemích se demokracie udržela, neplatilo to o evropských institucích, kde rozhodování probíhalo nedemokraticky. Margaret Thatcherová to krásně vystihla, když řekla, že kdo kontroluje peníze a měnové kurzy, má v Evropě i politickou moc. Když převzal kartel moc nad penězi a politikou, nevěstilo to pouze konec evropské demokracie. Předznamenalo to také bludný kruh autoritářství a špatného výkonu ekonomik. Čím více se evropská vláda zbavovala demokracie, tím méně legitimnější se stávali politici. Kvůli tomuto bludnému kruhu se lidé v Evropě obracejí proti sobě, mají tendenci k šovinismu a xenofobii. Kvůli tomu se také Rozpad Evropy nabírá na obrátkách. Nové hranice se objevují, kamkoli se podíváme: mezi státy, uvnitř naší společnosti a ekonomiky a v myslích občanů Evropy. Z angličtiny přeložil Jiří Zatloukal Současně bují politické šarvátky v samotném srdci Evropské unie. Velká Británie je rozpolcená, jestli opustit EU, nebo nikoli, což odráží chronickou nechuť jejího vedení jak bránit EU, tak čelit jejímu autoritářství. Výsledkem je, že voliči mají tendenci vinit EU za všechno, co se nedaří, ale nemají zájem zlepšovat evropskou demokracii ani se jim nechce opustit jednotný trh. Děsivější ale je, že se zlomila francouzsko německá osa, která byla motorem evropské integrace. Francouzský ministr financí Emmanuel Macron to nemohl vyjádřit lépe, když uvedl, že obě země spějí k moderní verzi války mezi katolíky a protestanty. Proč se Evropa rozpadá a co s tím můžeme dělat? Odpověď lze nalézt na začátku EU. Evropská unie vznikla jako kartel těžkého průmyslu, který se rozhodl manipulovat ceny a redistribuovat zisky přes byrokraty v Bruselu. Aby mohli zafixovat v Evropě ceny, museli zafixovat také měnový kurz. Když ještě fungoval brettonwoodský systém, nemuseli se o nic starat. Ale jakmile se Spojené státy v roce 1971 brettonwoodského v Evropě nepodařilo absorbovat externí šok v podobě loňského přílivu uprchlíků. Dnes bychom měli udělat to, co se mělo stát už ve 30. letech 20. století, aby se zabránilo katastrofě, která znovu dostává reálné obrysy. Měli bychom ustavit panevropskou koalici radikálů, sociálních a liberální demokratů a zelených, abychom znovu nastolili demokracii. Vytvořili bychom tak protiváhu vládě Evropské unie, která považuje sílu obyvatel za hrozbu pro svou moc. Přesně to chce DiEM25 udělat. Jsme utopisté? Snad. Jsme ale většími realisty než vedení EU, které lpí na rozpadu, antidemokracii a kartelové unii. Jestliže je náš projekt utopistický, je současně jedinou alternativou k antiutopii, kterou zde máme. Skutečným nebezpečím není, že bychom si neměli dávat vysoké cíle, jichž pak nemusíme dosáhnout. Skutečným nebezpečím je, že Evropané se řítí do propasti a skončí tam.

16 16 Euro února 2016 názory makroekonomika Varufakis vrací Evropě étos Nové panevropské hnutí bývalého ministra financí Janise Varufakise bude hrát zcela marginální politickou roli MIROSLAV ZÁMEČNÍK zamecnik@mf.cz Janis Varufakis sice není v rubrice Makroekonomika příliš častým hostem, ale na jeho dnešní příspěvek stojí za to reagovat. Nejde o to, že by se mýlil v základním postřehu, tedy v tom, že se nám Evropská unie rozkládá. Mýlí se v tom, jak a čím chce tuto dezintegraci léčit. Představa, že se to podaří vytvořením nějaké panevropské koalice sdružující zelené, radikální i liberální levici, která odstraní diktát nevolených byrokratů, je skoro až žertovná. Koneckonců dnešní šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker byl již před posledními volbami do Evropského parlamentu v roce 2014 označován jako Spitzenkandidat Evropské lidové strany, která obsadila nejvíc křesel. Všichni věděli, do čeho jdou, a z formálního hlediska to bezpochyby znamenalo vetší demokratickou legitimitu Junckera. Vyléčí více demokracie Unii? Zabrání to její dezintegraci? Ti, kteří zažili pád československé federace, vědí, že nikoli. KOSMETICKÉ ÚPRAVY Někdy koncem roku 1991 jsem se zúčastnil jakéhosi jednání, kde se měly vymezit minimální pravomoce, které funkční společný federální stát musí mít. Probíraly se také ty, které je naopak možné a užitečné ponechat na národních orgánech, případně na samosprávě. Tohle není bůhvíjak náročné intelektuální cvičení: máte federální úřady, které mají kompetence týkající se věcí, jež je lepší zajišťovat společně, a výhody jsou nesporné: jde o obranu, zahraniční politiku, pravidla mezinárodních obchodů a celních tarifů, hospodářskou soutěž a měnu. Prázdné řecké bankomaty nakonec ukázaly, kdo tahá za kratší konec, a kartel to nebyl. Potíž byla v tom, že slovenští politici (v té době byl premiérem Ján Čarnogurský), nechtěli nějakou kosmetickou úpravu federálních orgánů a kompetencí. Cítili se národem bez peňazí, přestože samozřejmě měli i své experty, kteří věděli velmi dobře, že nelze mít jednu měnu a zároveň dvě měnové politiky. Cokoli menšího než vlastní centrální banka byla v očích politiků zrada národního zájmu. V každé projednávané kapitole panovala na expertní úrovni shoda, jak by to mělo vypadat, ale politicky nebyl odborný konsenzus pro Slováky přijatelný. Protože na české straně byli i mezi politiky v podstatě technokraté, začala je ta debata brzy otravovat; zrovna tak jako jejich slovenské protějšky, které měly dojem, že jim Češi nechtějí ustoupit. Když nakonec Ján Čarnogurský řekl, že Česi si federáciu udržia, len keď použijú silu, věděli všichni v sále, že československá federace končí. Můžete tisíckrát vysvětlovat, že je něco ekonomicky nevýhodné (a brexit nevýhodný bude), ale nakonec rozhodne volič po svém, často iracionálně, pod vlivem emocí, zvlášť když je řádně namasírován politiky, kteří v rozpadu, nebo vystoupení vidí svůj prospěch. V tomhle ohledu nevidím zásadní rozdíl mezi takovým Borisem Johnsonem dnes a slovenskými nacionalisty před pětadvaceti lety. Pokud jde o měnovou politiku v eurozóně, nemá cenu se ohánět projevy bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové. Nejsou namístě. Paní baronka věděla, o čem mluví, ostatně Bank of England dostala nezávislost v měnové politice až sedm let poté, co Thatcherová opustila Downing Street. Ale představa, že by Evropská centrální banka někdy mohla fungovat na dálkové ovládání a vyplňovat politické zadání z nějakého federálního ministerstva financí, není recept na růst eurozóny, ale na odchod Německa z ní. MARGINÁLNÍ VARUFAKIS Pro graduovaného ekonoma, jako je Janis Varufakis, by kupříkladu neměl být problém chápat snahu ekonomických migrantů využít příležitosti, která pomine, stejně tak reakci, kterou si tahle motivace a tohle chování vyžadují. Nejde jen o posílení schengenské hranice, ale především o vytvoření ekonomicky účinného odrazování od ilegálního vstupu na území EU. Tím, že imigrantům vysvětlujete, a hlavně reálně dokazujete, že připlout bez dokladů je absolutně nejhorší cesta, jak povolení k pobytu získat. Tohle samozřejmě nemůže udělat Řecko, ale celá Unie, a zvláště Německo. Řecku opravdu reálně hrozí, že se stane jedním velkým sběrným táborem, na jehož provoz přitom nemá peníze. Byla-li kdy dobrá doba pro finanční injekce a kreativní řešení v podobě swapu debt for immigrants, pak je to teď. Varufakis by jej mohl nabídnout, ale místo toho si léčí následky vlastní nevydařené sázky z loňského jara. Tehdy zjevně velmi spoléhal na to, že Syriza, opatřená mandátem, zvítězí proti nevolenému bruselsko-washingtonsko-frankfurtskému kartelu. Stokrát mohl Řeky nabádat, aby řekli trojce ochi (ne). To sice řekli, ale nakonec nedosáhli ani restrukturalizace dluhu, ani zmírnění podmínek pro poskytnutí dalšího záchranného balíku. Prázdné řecké bankomaty nakonec ukázaly, kdo tahá za kratší konec, a kartel to nebyl. Nic není marnějšího než budování politického projektu, jehož čas buď ještě nenastal, anebo už pominul. Varufakisovo panevropské hnutí bude hrát zcela marginální politickou roli.

17 17 makroekonomika názory VARUFAKISOVY KARTELOVÉ ILUZE A MÝTY Ovlivňuje Brusel přes své rozpočty makroekonomickou situaci v EU? Sotva, když přerozděluje méně než jedno procento unijního hrubého domácího produktu. 0,9 Co by se změnilo, kdyby inflační cíl Evropské centrální bance demokraticky stanovil Evropský parlament? Vcelku nic, na vyšší inflaci než tři procenta by se nikdy neshodly. 0,8 0,7 0,6 0,5 Přestože euro jako společná měna samozřejmě v roce 1990 neexistovalo, můžeme rekonstituovat vývoj jeho kurzu k libře šterlinků zpětně. Bank of England přitom získala nezávislost při formulaci měnové politiky potřebné pro dosažení vládou stanoveného inflačního cíle až od 1. června Cíl je momentálně dvě procenta, stejně jako v ECB. Evropská centrální banka si stanoví inflační cíl (dvě procenta) sama prostřednictvím Rady guvernérů (guvernéři centrálních bank eurozóny a členové Rady ředitelů). Zdroj: Reuters 0,

18 18 Euro února 2016 názory INZERCE A SLÍVA GLOSA NE imigraci Sotva se premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka vrátil z bruselského migračního summitu EU, který se nakonec místo migrace zabýval jen odchodem Británie z EU, ohlásil, že jeho strana nechce v podzimních krajských volbách brnkat na populistické protiuprchlické struny. Proč ne. Jasnou komparativní výhodu v tom stejně mají jiní včetně Sobotkova stále bližšího hradního kamaráda, prezidenta Miloše Zemana. Premiér se ale bude muset rozhodnout, jestli chce vznešenost, nebo voliče. Připišme to Zemanovi a spol., že uprchlíci jasně vévodí hitparádě našich fobií i v zemi bez uprchlíků, taková je však realita. Když ČSSD podobnou hitparádu (zdravotní poplatky) naposled použila v krajských volbách 2008, jasně vyhrála; když chtěla zemi dál zadlužovat ve volbách v roce 2010, kdy voliče děsila dluhová krize, spadla z více než 30 procent na dvacet. Ostatně na hranice už vyrazil hledat uprchlíky i Sobotkův pučista Michal Hašek. (hol) POLITIKA Rudý Andrej Hnutí ANO je dnes hlavní levicovou stranou v zemi JAN NOVOTNÝ novotnyj@mf.cz Hradní mluvčí Jiří Ovčáček před několika dny vyslovil zajímavé přání: ČSSD prý ztrácí zájem o tradiční levicová témata, a mohly by se jich proto chopit jiné strany. Například hnutí ANO, které je podle Ovčáčka catch-all party s různými názory, aniž by to vyvolávalo nějaké vnitřní pnutí. V jeho vyjádření je samozřejmě víc politikaření než pravdy. Snaha Hradu poškodit ČSSD je před nadcházejícími krajskými volbami všudypřítomná. Základ Ovčáčkovy myšlenky ale rozhodně není scestný. Vychází z velkého posunu, kterým hnutí ANO od svého založení prošlo. Postupně se stalo hlavní levicovou stranou v zemi. Babišovo hnutí v poslední době dokázalo zaujmout veřejnost třemi tématy: elektronickou evidencí tržeb, levnějším pivem a pevnou hrází vůči uprchlíkům. Ale není to jen záležitost nedávných dní. Hnutí prakticky od začátku Sobotkova kabinetu zcela rezignovalo na onu pravicovou korekci socialistické vlády, kterou slibovalo. Nenamítalo nic proti výraznému zvyšování platů státních zaměstnanců nebo razantnímu skoku ve výši minimální mzdy. Naopak prosazuje rozšiřování pravomocí státu nad jednotlivci, populistické snižování DPH v hospodách a tvrdošíjně trvá na protahování registrací podnikatelů jako plátců DPH. Úkrok vlevo je logický. Největším soupeřem hnutí bude v obou nadcházejících volbách sociální demokracie. LEVICOVÁ NESOLIDARITA Levicovost ANO lze také dobře demonstrovat na postoji Čechů k uprchlické krizi. Průzkum Medianu z loňského listopadu ukázal, že více voličů ANO příchod uprchlíků odmítá, jen menšina by je ráda přijala. To je blízké voličům všech ostatních levicových stran navzdory jejich internacionalismu a proklamované solidaritě. Naopak pravicoví voliči TOP 09 a ODS by migranty spíše přijali, než odmítli, a to navzdory svému individualismu. Proměnu ideologie umožňuje Babišově straně velmi slabé voličské jádro. Podle lednového průzkumu Medianu má ANO jen 13,5 procenta věrných voličů, sociální demokracie o dvě a půl procenta víc. Přitom ANO má volební potenciál až 31 procent, ČSSD jen 27,5 procenta. Jinak řečeno: většina voličů ANO o sobě neví, zda je pravicová, nebo levicová. Anebo si neuvědomují, že jako pravičáci už fandí levicové straně. STÁT PŘEDEVŠÍM Andrej Babiš by na tuto domněnku o levicovosti svého hnutí jistě odpověděl, že takové škatulkování už je dávno přežité a ANO je, jak se moderně říká, neideologickou stranou. Jenže to je velký klam. Ač se hnutí snaží sebevíc být nemastné a neslané, každý jeho politický krok s sebou nese známky ideologie. A ta může být jen stěží popsána jako pravicová nebo liberální. Ideologie hnutí vyplývající z jeho současné politiky se dá shrnout do jedné věty: Pravomoc státu je přednější než svoboda podnikání. Stačí si otevřít jakoukoli učebnici politologie a je jasné, na jaké voliče se hnutí obrací. Liberál, na něhož se ANO oficiálně zaměřuje, to evidentně nebude. Německý liberální think tank Friedrich- -Naumann-Stiftung tak mohl poslat svůj loňský půlmilionový dar, kterým hnutí sponzoroval, rovnou do Lidového domu. Vyšlo by to nastejno. Jen obtížně si lze představit kolébku této nadace, německou liberální stranu FDP, jak prosazuje například elektronickou evidenci tržeb. Němečtí a evropští liberálové jsou na tom zhruba stejně jako řada českých voličů ANO: ještě si nevšimli, že toto hnutí se pravici vysmívá do očí. ILUSTRACE Jiří Slíva

19 Získejte mobilní kancelář v exkluzivním balíčku Při zakoupení telefonu Microsoft Lumia 950 nebo 950 XL.* + Příslušenství ZDARMA* S Office 365 nyní získáte GB online úložiště OneDrive * Platné při zakoupení produktu a provedení registrace od do , případně do vyprodání zásob. Kód je nutné uplatnit do Pro uplatnění kódu je třeba platná kreditní nebo debetní karta. Kompletní podmínky jsou na Příslušenství zdarma obsahuje: roční předplatné Office 365 pro jednotlivce, Microsoft HD-500 Display Dock, Microsoft Arc Touch Mouse a Microsoft Univerzální skládací klávesnice ENG. Více na ODBORNÍK NA SMARTPHONY

20 20 Euro února 2016 rozhovor Můj dům, můj bazén Jak se v Americe kradou patenty a proč jsou Číňané ufoni, vysvětluje šéf největší bazénářské firmy v Česku Bazény začali Jaroslav a Libor Smetanovi vyrábět už v polovině 90. let, v době, kdy se to považovalo za velký luxus a téměř nikdo ho neměl. Vyplatilo se jim to, protože poptávka po vlastním kusu moře na zahradě závratně stoupala. A s ní rostl i úspěch bazénářské firmy bratří Smetanů, jejíž tržby v posledních letech překročily miliar du korun. Dnes o sobě hrdě prohlašují, že jsou vrchní čeští bazénáři, ale ještě důležitější asi je, že se jejich Albixon chytil v cizině. Víc než polovinu produkce vyvážíme a to nás v jisté době zachránilo, říká Jaroslav Smetana. Jak jste přišel na to, že budete v Česku vyrábět bazény? Podnikal jsem od roku 1990, vyráběl jsem nábytek a obchodoval s ním. Můj bratr se věnoval kovovýrobě. V roce 1995 jsem chtěl pro rodinu bazén, tak jsem si ho objednal. S firmou jsem měl dohodnutý termín na březen a prosil jsem je, aby ten termín dodrželi. V té době jsme čekali druhé dítě, mělo se narodit na konci srpna. Firma se neustále na něco vymlouvala, na technické problémy, na dodavatele materiálů Výmluva následovala za výmluvou a nakonec bazén pochopitelně přivezli přesně v den, kdy se můj syn narodil. Tenkrát jsem poprvé viděl materiál, ze kterého to dělali. Když se pak pustili do stavby bazénu, dělali to tak podivně, že jsem je asi po dvou měsících vyhodil a spolu s bratrem jsme bazén dostavěli sami. Přišlo nám to jednoduché, jako něco, co zvládneme sami. Tak jsme začali od roku 1996 vyrábět a stavět bazény. V prvním roce jsme jich vyrobili asi 60, v dalším 130, v následujícím 250 a tak jsme to v prvních letech neustále zdvojnásobovali. K tomu jsme asi po dvou letech přidali zastřešení jako věc, která k bazénu patří. Ale to už je trochu něco jiného, protože to je především strojařina. To, co popisujete, jsou zabudované bazény. Ty nadzemní neděláte? Děláme jenom zapuštěné bazény. Pozemním bazénům ve firmě říkáme trabanty a ty my neděláme. Pouze vyloženě na přání zákazníka jsme schopni takový bazén obstarat, ale jinak se zabýváme jen bazény do země. Nadzemní bazény navíc poměrně rychle odejdou do věčných lovišť a člověk si na bazén zvykne a chce ho, takže nakonec stejně přejde k tomu zapuštěnému. Devadesátá léta byla hlavně o nadzemních bazénech, ale my se do toho nikdy nepustili. Muselo vám hodně nahrát to, jak Češi vlastním bazénům propadli. Vždyť jsme země s pomalu největším počtem bazénů na hlavu v Evropě. Nejsem si jistý, jestli se do těch statistik bazénů v Česku počítá všechno. Já bych do toho ty nadzemáky nepočítal. Ale z letadla je vidět, že bazénů máme opravdu hodně. Na prvním místě v absolutním počtu je určitě Francie, požitkářská země, pak asi Španělsko.»

21 21 Jaroslav Smetana rozhovor FOTO Tomáš Novák

22 22 Euro února 2016 rozhovor Jaroslav Smetana JAROSLAV SMETANA (52) Předseda představenstva a spoluvlastník firmy Albixon. Bazény vyrábí od roku Firmu vlastní spolu s bratrem Liborem. Mají dva výrobní závody v Hořovicích a v Osově na Berounsku. Firma zaměstnává 250 lidí, v sezoně až 500. Tržby firmy v posledních letech překročily miliardu korun. Specializuje se na bazény, jejich příslušenství, domácí wellness a zastřešení. Vyváží hlavně do Evropy, ale také do Severní a Jižní Ameriky a Austrálie.» Ale co se týče dynamiky, budeme první my, u nás přibývají nejrychleji. Je to proto, že už se nechceme někde mačkat? Že chceme mít větší pohodlí? Pamatuju si doby, kdy byli Češi doslova posedlí mořem, všichni chtěli jet aspoň do Jugoslávie, to byl sen každého Čecha, včetně mých rodičů. Takže možná za tím je nespolehlivost českého léta a touha po moři, ten komplex z toho, že moře nemáme. Proto chtěl mít každý Čech na zahradě kus vlastního moře. Navíc kvalita vody na koupání v Čechách není zrovna valná, takže to lidé dohánějí bazény na zahradách. Stavíte většinu bazénů u novostaveb, nebo si u vás bazén objednávají spíš lidé, kteří po nějaké době zjistili, že jim na zahradě něco chybí? Dříve novostaveb tolik nebylo, takže se stavělo spíš u starších domů. Dnes si lidé často bazén naplánují přímo v rámci projektu nového domu. Přesnou statistiku nemám v hlavě, ale trendem rozhodně je, že k novostavbě patří bazén. Jak velký bazén si lidé nejčastěji pořizují? Nejčastější je tři krát sedm metrů. Sám mám 3,5 krát sedm, metr dvacet hloubky, ale kdybych se dnes rozhodoval nebo měl poradit, tak bych doporučil spíš čtyři krát sedm metrů, metr a půl hloubky se vstupním schodištěm. To je pohodlnější i pro děti. A o jaké částce se bavíme? Náš plně vybavený bazén vyjde v průměru na zhruba sto tisíc korun. Včetně zastřešení? Sto tisíc bez zastřešení. Máme ale akční sety, kdy si od nás zákazník kupuje standardní opakovanou výrobu, a tam je cena samozřejmě nižší. Takový bazén pak vyjde zhruba na 120 tisíc i se zastřešením, včetně základního příslušenství a úpravy vody na mořskou vodu. Ta je méně slaná než lidský pot, takže snese větší tepelné zatížení. Úpravám vody na bázi chloru se vyhýbáme, nedoporučujeme je, takže naše bazény vybavujeme solničkou, která tu vodu upravuje, udržuje automaticky ph a hladinu soli ve vodě. Já mám rád teplou vodu, mám zastřešení, takže u mě teplota vody v bazénu za celou zimu nejde pod 30 stupňů. Přitom ta voda díky mořské soli zůstává krásně čistá. Kdo je váš největší konkurent na trhu? Spontánně vám řeknu, že nikdo Tak koho berete vážně? Dřív jsme brali vážně celou řadu firem. Ale ty firmy zůstaly na okresních nebo krajských úrovních a teď proti nám vedou trochu partyzánskou válku. Přijdou třeba za zákazníkem s polooficiální nabídkou, že mu to postaví bez DPH. To my si samozřejmě nemůžeme dovolit, protože jsme už větší organizace. Pak tady bylo pár velkých hráčů, dokonce ještě dřív, než jsme začali. Ale ti vesměs opustili specializaci na bazény a dnes se věnují takovému pelmelu věcí a odborností. My se soustředíme jenom na bazén a věci okolo, případně na vše kolem domácího wellness. Ostatní firmy, které se věnují všemu od zahradních hadic až po zavlažování, motorové pily, traktůrky a další, tu specializaci rozmělnily. Mají jistě jiné obory, ve kterých jsou výborní a ve kterých dominují trhu, ale my jsme si ponechali specializaci na bazény. Máte asi na mysli Mountfield, že? Nechci jmenovat. Přesto, zůstaňme u toho. Pokud vím, tak do určité doby byl Mountfield jedním z největších odběratelů vašich bazénových zastřešení Byl naším vítaným zákazníkem. Spolupráce trvala asi pět let. Rozešli jsme se. Asi z toho důvodu, že to bylo manželství z rozumu, a takové svazky nejsou zpravidla navždycky. Mountfield měl představu, že si poradí bez nás. My toho ze začátku litovali a stáli jsme před tím, jak ten výpadek zaplnit. A hned následující sezonu jsme za ten rozchod byli rádi a dnes už bych na tu spolupráci navázat nechtěl, protože nás do značné míry svazovala. Nebylo to pro nás výhodné. Ptám se proto, že to pro vás mohl být velký problém, přijít o tak velkého odběratele. Spoustě firem už něco podobného zlomilo vaz. A mimochodem, nedostali jste v té souvislosti také nabídku na převzetí? Tyhle diskuse probíhaly a já je vždy striktně odmítl. Já se firmu nechystám prodat. Je to moje a bratrovo dítě. Je to rodinná firma bez zahraničního kapitálu, takže k ní máme i citový vztah. Jsme takoví kapitalisté-proletáři. Museli jsme si tu firmu odpracovat od píky, v podstatě z garáže. A dneska zaměstnáváme téměř 500 lidí. Takže já o žádné formě prodeje, převzetí nebo rozmělnění majetkové struktury neuvažuju. I to tedy mohlo mít na naši rozluku s Mountfieldem vliv. A ještě k tomu výpadku víc než polovinu produkce vyvážíme, což platilo už v té době, a to nás možná zachránilo. Patříme mezi významné výrobce bazénů v Evropě a mezi tři největší výrobce zastřešení v Evropě, a tudíž i na světě, protože jinde zastřešení bazénů nevyrábějí. Skutečně se nikde jinde nevyrábějí? To mi přijde zvláštní Ne. Dělají třeba moskytiéry, hlavně na Floridě. Je to pochopitelné, mají tam jiné zadání, trápí je kolem bazénu jiné věci. Spojené státy ani Kanada zastřešení prakticky neznají. Takže se věnujeme exportu a z hlediska našich výrobních kapacit je kapacita světového trhu obrovská, takže jestli český trh je jakýsi rybník, světový trh je oceán. Díky tomu jsme ten český výpadek poměrně rychle a operativně vyplnili exportem. Takže většinu vašich tržeb generuje export? Rozhodně ano. Například v zastřešeních teras nyní dominujeme francouzskému trhu, který je velmi náročný, protože Francie si ponechala všechny možné i nemožné národní normy

23 23 Jaroslav Smetana rozhovor Když se pak pustili do stavby bazénu a dělali to tak podivně, že jsem je asi po dvou měsících vyhodil, dostavěli jsme ho s bratrem sami. FOTO Tomáš Novák a neuznává normy jiných států. Tudíž musíte všechno znovu certifikovat. Jsme ve Francii etablovaní v zastřešení bazénů i teras, jde o takzvané skytrium, což považujeme za velký úspěch, protože Francie bazénovému byznysu velí a udává tón v oboru. Jinak vyvážíme do celé Evropy včetně Ruska a Ukrajiny. Když už jste ty dvě země zmínil. Nepocítili jste tam v posledních letech nějaký výpadek? Nenazval bych to výpadkem, v Rusku jde spíše o stagnaci. Na Ukrajině i v době konfliktu export překvapivě nadále roste. Teď se bavíme samozřejmě o západní části země, východ má úplně jiné starosti než stavět bazény. Ale ono ani před válkou se tam bazény příliš nedělaly, lidé jsou tam asi jinak zaměření. Teď se snažíte hodně expandovat do Ameriky V Americe už jsme. Prodáváme v USA, Kanadě, Brazílii, Chile a Argentině V USA bychom byli bývali dříve, ale měli jsme tam patentový problém. Koncem 90. let jsem si nechal patentovat několik prvků zastřešení. A jistá firma v USA ty moje patenty vzala, tak jak byly, a přihlásila je v Americe. Patentový úřad je zapsal, byť neměl, protože mně běželo už právo ochrany a přednosti. Když jsme potom do USA přišli, narazili jsme na tento právní problém. Určitou dobu jsme to řešili, ale už je to vyřešeno Jak? Dohodli jste se? Vyřešili to právníci. Víc bych to nechtěl rozebírat. A jak se vám tedy v Americe po vyřešení patentového sporu daří? Nedávno jsme tam vyhráli jednu velkou bazénovou výstavu. Ocenění získal náš stánek i zastřešení Infinity. Samozřejmě to bylo kvalitou výrobku, ale připouštím, že i tím, že Američané zastřešení opravdu neznají. Takže po téhle stránce si nemůžeme stěžovat. Co je obrovský problém, jsou normy Mají přísnější normy? To slyším poprvé Oni mají jiné vnímání norem než my. Než se do toho dostanete, než akcentujete jejich požadavky, tak to chvíli trvá. Narážíte na překvapivé věci, které my legislativně neřešíme, ale oni je řešit chtějí. Z našeho pohledu může jít o prkotiny, ale oni na ně dbají. Co například? Hlavně jde o bezpečnost. Aby zastřešení dítěti neskříplo ruku, prsty a tak dále. Aby výrobek nebyl pro dítě přístupný, aby ten bazén nedokázalo odemknout, odkrýt. Tyhle věci tam chtějí zkrátka řešit podrobněji Stálo nás to řádově stovky hodin času a práce. A co Čína? Tam se nechystáte? Víte, Číňané jsou z našeho pohledu trochu ufoni. Mají úplně jiné vnímání. Ta země je strašně zvláštní a naše bazény si tam aspoň zatím nedokážu představit. Buď jsou tam lidé hrozně bohatí a v takovém případě stojí jenom o ty nejluxusnější bazény, nebo je bazén to poslední, co by je zajímalo. Ale tamní střední třída se velice rychle rozrůstá... Jenže se podívejte, kde ta střední třída žije. Na východním pobřeží v mrakodrapech. Na vlastní zahradu, natož na bazén tam prakticky není místo. Na venkově je zase místa dost, jenže tam lidé nemají peníze, takže bazén je pro ně nesmysl. Ne, o Číně zkrátka zatím neuvažujeme. S jakými maržemi vlastně operujete? Zrovna probíhá vaše kampaň, v níž nabízíte bazény za polovičku. To nezní moc výdělečně Těch padesát procent dolů nabízíme zpravidla jen v zimním období. Děláme to proto, že je lepší zákazníkovi poskytnout výrobek za nějakou nižší cenu než zaměstnance pustit domů. Pro nás je zkrátka ekonomicky výhodnější poskytnout slevu než pro svoje lidi nemít práci. Ale jak sezona kulminuje, zaplňují se termíny a kapacity a situace se mění. A marže? Otázka marže je vždycky problematická. Rozhodně se nedá říct, že by v našem oboru byly nějak přešponované marže. Spíš mohu říct, že ne. Takže je spíš jednociferná, nebo dvouciferná? Opět záleží na tom, jak to počítáte. Jestli to počítáte z čistých dílenských nákladů ve vztahu k prodejní ceně, nebo jestli do toho započítám náklady třeba na technický vývoj, investice a tak dále. Znám spoustu firem, které se věnovaly jenom bazénům a měly stejný pocit jako my na začátku: že je to vlastně jednoduché. Dneska už ty firmy nejsou, protože nereinvestovaly zisk do technického vývoje, zpátky do firmy. Co se vlastně dnes na bazénech vymýšlí nového? Asi jako si spousta lidí v Čechách myslí, že k domu patří bazén, tak my se spolu s mnoha dalšími domníváme, že k domu patří zimní zahrada. To je interiérové zařízení, které má interiérové parametry a tepelné mosty a další záležitosti, které v rozumných rozměrech vyřešíte tak za milion korun. Kdežto skytrium, tedy mobilní zastřešení terasy, vás vyjde na sto padesát tisíc. Za tři sta tisíc už máte nádherné skytrium, které vám poskytne obdobnou službu jako zimní terasa. Samozřejmě pokud mrzne, skytrium jako zimní zahrada neobstojí, ale i v mrazech ho můžete používat, když máte nějaký tepelný zářič. Jaký nejzajímavější bazén jste vyrobili? Například bazén se zastřešením pro bývalého ukrajinského prezidenta Leonida Kučmu. Nevím přesně, u jaké vily to bylo; já tam nebyl. Ale jednoho našeho kolegu tam zatkli a drželi ho dva dny pod zámkem, protože si to vyfotil, což se ostraze vůbec nelíbilo. Ale to je spíš taková zajímavost Naším asi největším počinem je zastřešení v krabici Albixon Box. Celá Evropa vozí zastřešení k zákazníkovi už sestavené, my je exportujeme v krabicích. Vyrobíme to, naskládáme do krabice, odvezeme k zákazníkovi a ten si vše může smontovat podobně, jako když si koupí skříň v IKEA. Dostanete návod a krabici. Co je budoucnost ve vašem byznyse? Určitě právě tohle. Výrobky v krabicích. Pak také inteligentní bazén s hlídáním hladiny a kvality vody, s webovou aplikací a zprávami do mobilu. Tomáš Jeník jenikt@mf.cz

24 24 Euro února 2016 report Byty na předpis Úřady válčí s developery, ministerstvo s Prahou, město s architekty. A brzy nejspíš dojdou nové byty Zlí developeři se stali v roce 2014 hitem komunálních voleb. Jejich excesy z dob minulých vynesly na řadu pražských radnic zaryté odpůrce stavění, lhostejno, že tím hlavním, kdo selhal, byli politici. A teď se to křížové tažení začíná Praze nevyplácet. Každý, kdo se v současné době pokouší koupit byt, zjišťuje, že nemá téměř z čeho vybírat. To málo, co je na skladě, je předražené jako každé nedostatkové zboží. A dostupnější byty nabízejí poptávkou vybuzení developeři jenom na papíře, kolikrát aniž mají v ruce pravomocné územní rozhodnutí. Nejpozději příští rok si budete v klientském centru developera nejspíš připadat jako v socialistické masně. A pokud se budou politici chovat stejně jako dosud, budou na byty pořadníky jako za komunismu. NESTAVĚJÍ, NESTAVĚJÍ Developeři upozorňují už pár měsíců, že brzy nebudou mít co stavět. Statistiky jim dávají za pravdu. Stavební úřady loni povolily v Praze necelé čtyři tisícovky bytů, zároveň se však prodalo 6500 bytů, tedy o 65 procent více. V reakci na to už začaly novostavby zdražovat. A zájem o nové byty bude patrně dál růst. Stavitelé bytů předpokládají, že během příštích dvou let prodají kolem 13 tisíc nových bytů. Expert na realitní trh Martin Červinka to považuje za příliš optimistické protože tolik bytů nejspíš vůbec nebudou mít. Ležáky z předkrizových dob jsou skoro vyprodané, zmrazené projekty už vrhli developeři na trh, přitom v posledních dvou letech povolily pražské stavební úřady jen 6800 bytů. Podle Červinky může být poptávka během dvou let oproti nabídce až dvojnásobná. Marcel Soural, šéf developerské společnosti Trigema, která dlouhodobě sbírá data z pražského rezidenčního trhu, sleduje snižování počtu dostupných bytů už od roku A současnou situaci v Praze přirovnává ke skryté stavební uzávěře. Co se stalo? K velmi složité stavební legislativě v Praze trvá povolení projektu v průměru kolem osmi let (v Německu jsou to tři roky) a je k němu potřeba vyjádření 40 úřadů se v metropoli začali úředníci bát rozhodovat, což může souviset i s nástupem zelených a aktivistů»

25 25 development report FOTO Hynek Glos

26 26 Euro února 2016 report development OSM LET. Tak dloho trvá v Praze v průměru zhmotnění realitního projektu. Nejdelší je povolovací martyrium, samotná stavba pak už je hračka.» na radnice. Státní správa by sice měla být na samosprávě nezávislá, v praxi to tak ale nefunguje. Úředníci na stavebních úřadech absolutně nedodržují správní lhůty a věc stále dokola (často patrně alibisticky) vracejí k novému projednání. Odpůrci staveb se profesionalizovali do té míry, že téměř všude naleznou alespoň formální chybu. Martin Červinka podrobně prozkoumal všechna rozhodnutí odboru stavebního řádu pražského magistrátu jako odvolacího orgánu za posledních devět měsíců loňského roku. Výsledek? Z 35 napadených územních rozhodnutí u bytových projektů jich magistrátní odbor 31 zrušil a vrátil na jednotlivé radnice k novému projednání. U naprosté většiny z nich nedodržel lhůtu danou správním řádem, spíše pravidlem než výjimkou jsou několikaměsíční zpoždění. V posledním roce developeři navíc kvůli nejistotě kolem Pražských stavebních předpisů normy, která stanoví technické požadavky na výstavbu, jejíž platnost ministerstvo pro místní rozvoj před rokem pozastavilo nevědí, podle jakých pravidel mají vlastně projektovat a projekty projednávat. Hrozící nedostatek či zdražování nových bytů je momentální důsledek chaosu, selhávání státní správy a samosprávy a vlastně i nálady ve společnosti v posledních třech letech. A bude hůř, chtělo by se dodat při pohledu na aktuální dění. Udávat směr, jakým by se měla metropole do budoucna ubírat, má Strategický plán hl. m. Prahy (co stavět), územní plán (kde stavět) a Pražské stavební předpisy (jak stavět). V současnosti platná strategie je odrazem megalomanských let Pavla Béma, který chtěl v Praze pořádat olympiádu. Návrh nového Metropolitního plánu je skoro hotov, už se ovšem mluví o jeho pohřbení. A Pražské stavební předpisy měly začít platit od května. Nebudou. Evropská komise je minulý týden nenotifikovala a Praha má další tři měsíce na to, aby připomínky Bruselu vypořádala. AŤ VÁM SVÍTÍ SLUNCE Právě na Pražských stavebních předpisech lze krásně ilustrovat absurditu, se kterou se stavebníci perou. Absurditu, kterou jim nadělili politici. Pražské stavební předpisy vytvořené Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR, příspěvková organizace města pozn. red.) platily pouhé čtyři měsíce, pak ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) pozastavilo jejich platnost. Posoudit z pohledu laika, kdo měl pravdu ohledně potřebné notifikace u Evropské komise, co bylo čím motivováno a co je jen zbytečná šikana, je skoro nadlidský výkon. Odpůrci staveb se profesionalizovali do té míry, že téměř všude naleznou alespoň formální chybu. Nedůstojná přetahovaná Prahy a MMR o vlastně technickou vyhlášku okořeněnou tuhým odporem billboardové lobby (předpisy původně výrazně redukovaly reklamní plochy pozn. red.) už ovšem stála developery desítky milionů korun. Jen společnost Central Group spočítala náklady za zbytečné projektování na 30 milionů za rok. A je také jednou z hlavních příčin paralýzy stavebních úřadů. Připravované stavby se aktuálně hodnotí hned podle několika předpisů v závislosti na datu jejich předložení do schvalovacího procesu. To je navíc tak nepřehledné, že i stavební úřady některých městských částí přiznávají, že nevědí, podle čeho mají nové stavby schvalovat, říká Evžen Korec, majitel Ekospolu, jednoho ze čtyř největších tuzemských rezidenčních developerů. Další z velké čtyřky společnost Skanska Reality v tuto chvíli projektuje podle celostátních požadavků a obává se, že Pražské stavební předpisy vyvolají nutnost přeprojektování, ale i nového projednání záměrů. Chceme-li být specifičtí, nutí nás celorepublikové předpisy třeba projektovat neúměrně mnoho garážových stání, což v městské aglomeraci s veřejnou dopravou asi není kýženým celospolečenským cílem, vysvětluje Naděžda Ptáčková ze Skansky. Odborná veřejnost každopádně hodnotí Pražské stavební předpisy (PSP) jako pokrokové. Do města vracejí uliční čáru, jasně koncipované ulice a náměstí. Ty minulé neumožňovaly klasickou městskou zástavbu, jakou mají například Vinohrady. Zato tvrdošíjné trvání úřadu Karly Šlechtové na dodržení povinné míry oslunění 1. března musí dopadat slunce 1,5 hodiny na jednu třetinu bytu vůbec pokrokově nepůsobí. A hrozby Šlechtové, že novým připravovaným stavebním zákonem sebere Praze úplně možnost mít vlastní stavební předpisy, vypovídají spíše o ješitnosti než věcné debatě. Praha je specifické město, svoje vlastní stavební pravidla měla vždy. A z dobrých důvodů. Domnívat se, že výstavba Prahy může probíhat podle stejných předpisů jako Horní Lhoty, je naivní a nebezpečné. Už jenom sama diskuse na toto téma je ukázkou nekompetentnosti těch, kteří ji stále živí. Peripetie kolem předpisů je ukázkou české politiky, respektive politikaření, je přesvědčen Michal Melč, expert poradenské společnosti Deloitte na development. Evropská komise minulý týden poslala do Prahy připomínky k normě, kterou měla podle přesvědčení ministerstva pro místní rozvoj posvětit. Pozoruhodné je, co se Bruselu na pražské vyhlášce nelíbí. Velmi zjednodušeně řečeno komise požaduje, aby komíny domů mohly vést i před fasádou, nejen čouhat ze střechy aby nebyli zvýhodněni jedni výrobci. To je ovšem součástí celostátní vyhlášky, kterou požadovalo ministerstvo pro místní rozvoj do PSP zapracovat. Pokud se podaří výtky odstranit a to by mělo jít, posune se platnost Pražských stavebních předpisů z května na srpen či na září. TAK KDO TADY VELÍ? IPR je dnes odborníky respektovaným pracovištěm (díky primátoru Hudečkovi), což se FOTO Tomáš Turek

27 27 development report Domnívat se, že výstavba Prahy může probíhat podle stejných předpisů jako Horní Lhoty, je naivní a nebezpečné. Už jenom sama diskuse na toto téma je ukázkou nekompetentnosti těch, kteří ji stále živí Loni se v Praze prodalo 6500 nových bytů, za stejnou dobu jich však stavební úřady povolily jen necelé čtyři tisícovky. o jeho předchůdci Útvaru rozvoje hlavního města Prahy říci nedalo. Ten v mnoha ohledech připomínal spíše výkonnou developerskou firmu než nezávislou poradní instituci města. A pokud lze dnes na něčem konkrétním ukázat paralýzu současného magistrátu, je to právě tady. Od listopadové pražské zabijačky, kdy si koalice navzájem odvolávala radní včetně náměstka pro územní rozvoj Matěje Stropnického, nemá IPR fakticky svého radního na plný úvazek. A vlastně neměl ani předtím IPR totiž už v září sebrala primátorka Krnáčová Stropnickému. Více než rok nemá šéfa magistrátní odbor územního rozvoje, bez kterého může IPR jen těžko plnit úkoly. A do třetice nefunguje ani výbor pro územní rozvoj zastupitelstva, který se stal po odvolání předsedy Jana Slezáka (ČSSD) a po rezignaci místopředsedy Martina Polácha (ANO) nesvolatelným. A to všechno v době, kdy IPR dokončil návrh Metropolitního plánu, který by se měl začít projednávat, což u snad nejdůležitějšího a zároveň nejsložitějšího dokumentu města půjde bez politického štítu a dohod jen velmi těžko. To je ovšem jen část skládanky. Neexistuje snad jiná kreativní profese, u jejíchž příslušníků narazíte v takové míře na přesvědčení o vlastní genialitě a neomylnosti, jako jsou architekti. Záměna za aroganci je pak velice snadná. A IPR je dům plný architektů, z nichž ještě vyčnívá právě hlavní tvůrce Metropolitního plánu Roman Koucký. Institutu se nejspíš i proto podařilo sešikovat proti sobě magistrát včetně samotné primátorky, která pro něj mívala slabost, část starostů, politiků (zelení a ODS) a především ono ministerstvo pro místní rozvoj, které bude Metropolitní plán stejně jako Pražské stavební předpisy posuzovat a schvalovat z pohledu jejich souladu s legislativou. RUKOJMÍ POLITIKŮ Kontroverze kolem plánu už vypluly na povrch. Pražská ODS požaduje při vyjednávání nové koalice, aby byl dokončený návrh Metropolitního plánu roztrhán a začal se tvořit nový. To by ovšem znamenalo, že Praha bude bez nového územního plánu nikoliv do roku 2020, ale i pět let poté. Metropolitní plán je chiméra. Je v kolizi s platnou právní úpravou, což potvrzuje ministerstvo. Nikdo ho nikdy neviděl, přitom měl být hotov v březnu Je potřeba si říci, že je to slepá ulička. Pojďme do toho říznout, říká Filip Humplík, předseda pražské ODS, která by mohla být tím, kdo bude držet novou koalici u moci. Primátorka Krnáčová scénář pravděpodobného pravicového spojence vylučuje: Územní plán je obrovský střet velkých zájmů, je v něm zabudováno spoustu peněz a každý do něj chce mluvit. V tuhle chvíli je ale potřeba začít práce na něm tvrdě řídit, vytvořit pracovní mezioborovou skupinu a každý týden od ní vyžadovat report. Je potřeba Metropolitní plán zachránit, rušení není řešení. Ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek považuje požadavek ODS za skandální a trestuhodný: Stavebnictví a jeho legislativa nesmějí být předmětem neustálého politického střetu. V územním rozvoji není místo pro demagogii a populismus žádného typu, respektive jeho současné projevy vedou město do dlouhodobé stagnace, ze které se bude těžko vzpamatovávat. Ač developer, má pravdu. Hana Boříková borikova@mf.cz INZERCE A

28 28 Euro února 2016 report development Praha je město bez vize I v době boomu se staví strašně málo, říká developer Tomáš Pardubický INZERCE A Společnost si zvolila Zelené, kteří hlásali konec stavění. Asi budeme muset počkat do příštích voleb, kdy lidem dojde, že ani tohle není dobrá cesta, říká ředitel Finepu, jednoho ze čtyř největších rezidenčních developerů. PAPÍROVÉ BYDLENÍ. Poptávka je vyšší než nabídka, což je paradox posledních dvou let. Prodává se víc, než se doplňuje. Prodává se z papíru, říká šéf Finepu Tomáš Pardubický. Letos budeme slavit 700 let Karla IV., a kdyby žil v dnešní době, turisté se nemají na co jezdit dívat. Říká se, že je boom výstavby bytů, ale zaznívají i názory, že se staví strašně málo. Jde o to, v jakém časovém horizontu se na výstavbu díváte. Loni se prodalo sedm tisíc bytů, postavilo se zhruba 5,5 tisíce bytů. Praha má fond 600 tisíc jednotek, to znamená, že se postavilo méně než jedno procento, přitom přirozená obnova fondu by měla být jedno až dvě procenta v dlouhém horizontu. A to se posledních 25 let rozhodně neděje. V osmdesátých, sedmdesátých a šedesátých letech došlo k obrovskému boomu, stavěly se paneláky, a to z toho důvodu, že sociálně a technologicky tehdejší bydlení neodpovídalo migračnímu přírůstku Prahy. Najednou bylo třeba dostavět desítky tisíc bytů, ale především kvůli kvalitě. Tehdejším hitem byly činžovní domy s toaletou na patře. Když se přesunete o padesát let dál, dnešním hitem je parkování v podzemí, terasy, akustika, tepelná izolace a pachová neprostupnost. Z pohledu kvalitativního 80 procent nevyhovuje nejen normově, ale ani nárokům dnešních lidí na bydlení. Buď se s tím lidé spokojí, nebo nemají peníze na lepší byt Poptávka je vyšší než nabídka, což je paradox posledních dvou let. Prodává se víc, než se doplňuje. Prodává se z papíru. My prodáme 90 procent bytů před kolaudací. To jsme na tom zase jako před krizí Předkrizové období do roku 2007 mělo bohužel úplně jinou strukturu. Výrazně víc se stavělo. My teď máme na stejné úrovni poptávku, ale vyčerpává se zásoba. Nestíháme dostavovat. To v Praze ještě nebylo vykupují se prakticky všechny byty, ale nedoplňuje se rezerva. Je problém ve stavebních úřadech, které příliš nepovolují nové projekty? Já bych to posunul ještě o úroveň výš. Úplně hlavním tématem je vize pro Prahu. Praha by měla mít vizi, jak se má město rozvíjet, jakou má hrát roli, jak má být Praha posazena oproti Londýnu, Vídni, Varšavě, Paříži či Mnichovu. A ta vize má být obsažena ve čtyřech dokumentech: ve strategii Prahy, v Metropolitním plánu, ve stavebních přepisech a v bytové a sociální koncepci. Z toho máme hotovou polovinu strategie a návrh Metropolitního plánu Nemáme nic. Já se obávám, že Metropolitní plán nebude, v roce 2020 skončí současný starý územní plán a myslím, že se stane tématem číslo jedna, co jej nahradí a jakým způsobem budeme pokračovat v územním plánování. My ale nemáme ani tu vizi. A ta začíná u politické reprezentace. Tak třeba Matěj Stropnický vizi má: nestavět! Dobře. Pojďme si říct, že nemáme sdílenou vizi napříč vládnoucím politickým spektrem. Ono v tuto chvíli nemáme asi ani tu reprezentaci Takže jdeme ještě o stupeň výš. Já vám dám takový příměr. Minulý rok jsem četl článek od Matěje Stropnického, že Praha nepotřebuje rozvoj, růst a bytů máme dost. V tu samou chvíli se nám ozval někdo z německé ambasády, že by starosta Hamburku Finep rád pozval na konferenci o územním rozvoji. Prý je pro ně naše Západní Město vzor, jak dát dohromady funkci kancelářskou, bytovou a obchodní, aby to žilo. Starosta Hamburku má vizi doplnit osm tisíc nových bytů každý rok, aby město udrželo tempo rozvoje a přicházeli lidé, kteří jsou ekonomicky aktivní. Střih. V Praze se někdo koukl na statistiky a zjistil, že tu máme velkou zásobu bytů, ale nikdo se nepodíval, že jsou v panelových domech, kde už mladí lidé nechtějí bydlet. To je stejné, jako kdyby někdo řekl: Přestaneme vyrábět nová auta, máme jich dost. Kdo chce jezdit dvacet let starým autem? V roce 2017 prý dojdou nové byty. Dojdou? Málo se povoluje a je to vidět na statistikách. Myslím si, že je to dlouhodobý cyklus. Společnost zvolila zelené, kteří měli jako jedno z hlavních témat žádnou výstavbu. Asi budeme muset počkat do příštích voleb, kdy jim dojde, že ani tohle není dobrá cesta. Letos budeme slavit 700 let Karla IV., a kdyby žil v dnešní době, turisté se nemají na co jezdit dívat. Někdo musí říct, tenhle rozvoj je zdravý a reálný, a nastavit konečně tu dlouhodobou vizi. Já si myslím, že Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy nějakou vizi má, ale naráží u politiků Ano, má. Znáte jeho studii? V Praze žije na jednom hektaru 25 lidí, ve srovnání s Vídní a Mnichovem jsme zhruba na půlce. Mně by se líbilo, kdyby na tomhle byla postavena vize a pokračovalo se v tom dál. Město se nemá rozlézat, město se má zahušťovat. Když si někdo vybere život ve městě, nechce žít na vesnici. Město má říct, jaká jsou pravidla, ne developer ani občanská sdružení. Hana Boříková borikova@mf.cz FOTO Martin Pinkas

29 Cestujte časem Týdeník Euro v mobilu a tabletu už v pátek od hodin! iphone Android Stáhněte si EURO v aplikaci Google Play nebo App Store. Do vyhledávacího pole zadejte text: Týdeník Euro...je dobré vědět

30 30 Euro února 2016 report odbory Nejsem žádný král Odborářský boss Josef Středula není troškař a příští rok chce minimálně desetiprocentní zvýšení platů Nejschopnější a taky nejnebezpečnější odborový šéf. Tak mluví o předsedovi Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefu Středulovi někteří podnikatelé i jejich profesní zástupci. Absolvent strojní průmyslovky a bývalý údržbář Vítkovických železáren, jenž záhy po listopadu 1989 pomáhal přetavit komunistické ROH v běžné odbory, podle nich zručně míchá tradiční odborářský populismus a lobbistickou demagogii se solidním a moderním vystupováním, které chybělo jeho předchůdcům. Zatímco jeho předchůdce a dnes poslanec Jaroslav Zavadil vyřvával na náměstích strašidelný třídní boj, Středula mluví o přetvoření naší ekonomiky směrem k západním platům. To je milé. Řeknu mamince, že má schopného syna. Možná ji to potěší, komentuje to ve své kanceláři. V ní s námi pro jistotu sedí i mluvčí ČMKOS Jana Kašparová. Duchu šikování tady prostě neutečete. Odboráře v sobě samozřejmě nezapře ani Středula. Stejně jako jiný jeho předchůdce a nyní šéf Senátu za ČSSD Milan Štěch mi k rozhovoru nabídl zničující sedmou hodinu ráno. Na rozdíl od Štěcha ale hned sám dodal, že to pro mě asi bude moc brzy, a nabídl i jiný čas. Rozdíl mezi Středulou a tradičními odbory postřehnete i v žižkovské odborové centrále. Zatímco z chodby na patře obývaném ČMKOS na vás dýchne zašlá vlídnost někdejších státních závodů, kde největším odvazem bývala nástěnka sovětských velikánů, Středulova kancelář vás rychle vrátí do současnosti. Nepřehlédnete moderní nábytek včetně propagačních předmětů. K nim patří i fotografická vizualizace odborů od předního reklamního fotografa Jiřího Turka. Taky jsme ji museli pořádně zaplatit, podotkne šéf ČMKOS. Lépe zaplaceno by podle něj měli dostat i zaměstnanci. Je příhodný čas na přetvoření české ekonomiky z pohledu odborů. Musíme se vymanit z prostředí subdodavatele subdodavatele subdodavatele. Chceme být těmi, kdo ceny tvoří a mají vysokou přidanou hodnotu, popisuje Středula odborářskou vizi české ekonomiky. Proti ní jdou například měnové intervence ČNB a naopak s ní souzní model celoživotního vzdělávání inspirovaný, jak už to u nás bývá, sociálně přívětivou Skandinávií. To pomůže tomu, že se ze zaměstnanců časem stanou třeba i podnikatelé, tvrdí šéf ČMKOS. A rázem i odpůrci odborářů, dodám napůl žertem. Protože jakmile začnete platy rozdávat, místo abyste je pobírali, budete chtít rozdat co nejmíň. Kdysi o tom psal už Marx. Středula ale nežertuje: není na tom prý nic kontraproduktivního; dobrý odborový předák podle něj musí rozumět podnikatelům. Zaměstnanec bez firmy neexistuje, říká. ČAS NA DALŠÍ REVOLUCI Je to málo, komentuje Středula poslední návrh premiéra a šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky Souhlasím, že se ve zdravotnictví krade. Pak je ale potřeba se podívat, kde se krade, vysvětluje Středula věčný nedostatek peněz ve zdravotnictví. na zvýšení minimální mzdy od příštího roku na 11 tisíc korun. Tedy o dalších 1100 korun, které by měly následovat dvojí zvýšení minimální mzdy během Sobotkovy vlády. Je to vysloveně populistický předvolební krok, reagoval na návrh ČSSD v deníku E15 Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy. Šéf ČMKOS, nosící odznak své lobbistické firmy módně v klopě padnoucího saka, s jehož střihem i velikostí vždy zle bojovali jeho předchůdci, to vidí opačně: měsíční suma korun, kterou odbory požadují, podle Středuly vychází pouze z programového prohlášení vlády, které slibuje minimální mzdu ve výši 40 procent průměrné mzdy. To ostatně koresponduje i s odborářskou vizí nového a bohatšího Česka, kde si rozdáme téměř západoevropské platy, protože 25 let bídy úplně stačilo. A protože jsme sousedé, tak si nejradši rozdáme německé platy. Středulova teorie je následující: rozdáme si vysoké platy, čímž nejen víc utratíme, ale navíc i odvedeme do státního rozpočtu. Brzy se tak staneme Švýcarskem i bez hodinek, bank a luxování chodníků. Navyšování mezd enormně pomůže české ekonomice, věří. Jen o tři procenta vyšší mzdy podle něj přinesou do státního rozpočtu 15 miliard korun navíc. Snížíme tím jen část zisků. Ano, v některých oborech to může způsobit tenze, uznává. A taky tlak na inflaci. Podle něj je ale hlavní problém, že jsme v celém výrobním procesu až třetím subdodavatelem. Rébus, který u nás musíme jednou provždy rozluštit, mi demonstruje na mém diktafonu. Nebýváme výrobci celých věcí, ale jen subdodavateli jejich jednodušších částí. Třeba takovýchhle malých tlačítek, dává Středula prst nebezpečně blízko nad tlačítko erase. SLOVÁCI JEN KVETOU. TAK PROČ NE MY? Šéfa ČMKOS nevykolejí ani vládní analýza z roku 2014, kdy usedl do čela odborů. Ta upozorňuje na nadprůměrně se zvyšující náklady práce v Česku v letech 2008 až 2013, a to především ve středoevropském regionu, kde soutěžíme o zahraniční investice se Slovenskem, Polskem a Maďarskem. V přepočtu produktivity práce (náklady na jednotku efektivní práce) vycházíme dokonce dráž než Německo. V tomto ohledu je Česká republika jedna z nejhorších v Evropské unii. Regionální konkurenti jsou na tom lépe než ČR, varovala nejen politiky zmíněná vládní zpráva. Je pravda, že česká ekonomika vloni slušně rostla, letos ale výrazně zpomalí. Navíc nás už delší dobu sužuje abnormálně nízká inflace, což je opak situace, kdy obvykle rostou mzdy. Středula přesto trvá na minimálně desetiprocentním zvýšení. Odbory nedávno pomohly prosadit pětiprocentní zvýšení mezd lékařů a sester ve veřejných nemocnicích, což mnohde znamená, že špitály berou peníze na už tak nadprůměrné platy doktorů jinde. Ode mě rozhodně neuslyšíte, že bych používal jednu profesi proti druhé. Lékaři dosáh-

31 31 odbory report Ode mě rozhodně neuslyšíte, že bych používal jednu profesi proti druhé. Lékaři dosáhli výrazného zvýšení platů a já jim ho přeju. CHCEME TVOŘIT. Je příhodný čas na přetvoření české ekonomiky z pohledu odborů. Musíme se vymanit z prostředí subdodavatele subdodavatele subdodavatele. Chceme být těmi, kdo ceny tvoří a mají vysokou přidanou hodnotu, říká šéf ČMKOS Josef Středula. FOTO Martin Pinkas li výrazného zvýšení platů a já jim ho přeju, říká k tomu šéf odborů. A nejen to. ČMKOS chce nově přetvořit českou ekonomiku i tím, že přesvědčí vládu, aby nařídila pětiprocentní zvýšení platů i v soukromých nemocnicích. To by Česko vrátilo kamsi na zmíněnou chodbu centrály ČMKOS připomínající někdejší státní závody. NĚKDE SE TADY KRADE Ne, nevstoupilo, kroutí Středula odmítavě hlavou, když namítnu, že tímto požadavkem by Česko vstoupilo do úplně nové epochy. Tyto firmy pracují s veřejnými prostředky, říká o soukromých nemocnicích. Tak proč by měly zdravotnímu personálu platit rozdílné platy? To je samozřejmě typická polopravda ohýbaná všemi lobbisty: soukromá zdravotnická zařízení pracují nejen s veřejným zdravotním pojištěním, ale nabízejí i soukromé služby. Šéfa ČMKOS zdravotnictví vůbec pálí. Už nějakou dobu zastupuje i živnostníky a drobné podnikatele, aniž o to oni sami stojí. Středula se nechal slyšet, že živnostníci odvádějí třetinové pojistné, a proto by v nemocnici měli dostávat jen třetinovou sádru. Jenže čísla nejen z největší zdravotní pojišťovny VZP záhy ukázala, že živnostníci ze systému vyčerpají jen polovinu svých odvodů. Slušnost by nyní byla, aby se odboráři omluvili, nic víc, vzkázal předsedovi ČMKOS Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Chce se tedy Středula nyní omluvit? Ne, vůbec ne. Nemám pro to důvod. Mám od VZP informace a tam je to jiné, říká. Bohužel bez bližšího upřesnění, jaká a jak jiná čísla má. Souhlasím, že se ve zdravotnictví krade. Pak je ale potřeba se podívat, kde se krade, vysvětluje věčný nedostatek peněz ve zdravotnictví. Podle něj by měl v prvé řadě za každého pojištěnce víc platit stát; živnostníci by platili víc než nyní, ovšem méně než zaměstnanci. Jeho předchůdce Zavadil před odchodem do politiky odhalil, že coby šéf ČMKOS bere dvojnásobek až trojnásobek průměrné české mzdy, zhruba tedy 70 tisíc korun měsíčně. Ptám se proto jeho nástupce, jak si svůj plat zvyšuje v čele odborů on sám. Středula radši zdůrazňuje, že o jeho platu rozhodují odboráři. Nejsem žádný král, dodává jejich šéf. Petr Holec holecp@mf.cz

32 32 Euro února 2016 report služební zákon Ministerstvo partajních známostí Služební zákon po roce selhává. Úřady se stávají soukromými firmami politiků Alena Schillerová se stala novou náměstkyní ministra financí pro daně a cla na začátku letošního roku poté, co z ministerstva odešla její předchůdkyně Simona Hornochová. Funkce tohoto náměstka je odborná, nikoli politická. Schillerová tedy musela nejprve projít výběrovým řízením a posléze být jmenována přesně podle zákona o státní službě. Tato norma měla podle svých tvůrců zajistit nezávislost státních úředníků a izolovat je od politiky. Ale praxe ukazuje, že dochází k naprostému opaku. Politici využívají nedostatky nového služebního zákona k tomu, aby si státní správu ochočili. Dobře to dokládá právě příklad jmenování Aleny Schillerové. Někdejší ředitelka finančního úřadu pro Brno-venkov a bývalá ředitelka odboru právního a daňového procesu Generálního finančního ředitelství se na konci loňského roku přihlásila spolu s dalšími čtyřmi zaměstnanci ministerstva financí do výběrového řízení na funkci nového náměstka pro daně. Tento post je v Babišově administrativě klíčový kvůli novým zákonům, které zpřísňují státní kontrolu nad podnikateli. Ačkoli by pozice měla být oficiálně přísně úřednická, okolnosti z ní udělaly vysoce politicky exponované místo. Výběrová komise, na jejíž složení měl Andrej Babiš obrovský vliv, vybrala vloni v listopadu tři úspěšné uchazeče dle jejich výkonu u pohovoru. Následně byla z těchto tří zájemců pouhou dohodou mezi Andrejem Babišem a státním tajemníkem ministerstva financí Janem Sixtou vybrána Alena Schillerová. Jaké důvody vedly oba muže k tomuto rozhodnutí, se veřejnost nedozví. NEJVHODNĚJŠÍ ŽADATELKA Ministerstvo financí nejprve na dotaz týdeníku Euro sdělilo, že Alena Schillerová byla zkrátka nejvhodnější žadatelka. Až po několika žádostech o zdůvodnění výběru přišlo z ministerstva upřesnění, byť příliš světla do celého procesu nevneslo. Státní tajemník s ministrem financí pečlivě vážili kvality tří navržených kandidátů, a to i s ohledem na tým náměstků a fakt, že vybírali nejbližšího spolupracovníka ministra. Rozhodli se pro Schillerová je pro Babiše důležitá. Bude zajišťovat bezproblémovou účinnost EET, z níž Babiš udělal téma tohoto volebního období. Alenu Schillerovou. Současná náměstkyně má dlouholeté zkušenosti z oblasti daňové správy, navíc s akademickým přesahem a manažerskými schopnostmi a zkušenostmi, uvedla v odpovědi Kateřina Vaidišová z ministerstva financí. Dlouholeté zkušenosti z daňové správy, akademický přesah a řídicí zkušenosti však měli i ostatní neúspěšní uchazeči o funkci. Co tedy vedlo k tomu, že se právě Alena Schillerová stala nejvhodnější žadatelkou? Sama Schillerová rozhovor s týdeníkem Euro na poslední chvíli zrušila a o okolnostech svého jmenování se odmítla bavit. Už jen tímto mlčením připomíná politickou nominantku. Pokud někdo zastává post z politických důvodů, jistě nemá potřebu dále zdůvodňovat své jmenování. Státní úředník VÝMLUVY. Prosazování principu depolitizace státní správy do praxe je dlouhodobější záležitostí, říká superúředník Josef Postránecký. je však podle zákona o státní službě odborná funkce. Člověk na tomto místě by měl podle smyslu a účelu zákona umět zdůvodnit, proč tuto funkci zastává právě on. Zákon nicméně takovou povinnost výslovně neukládá. Zákon o státní službě upravuje toliko formu dohody ministra financí a státního tajemníka, která musí být písemná. Povinnost dohodu odůvodnit zákon neupravuje, upozorňuje náměstek ministra vnitra pro státní službu, takzvaný superúředník Josef Postránecký. Andrej Babiš přitom mohl Alenu Schillerovou přijmout rovnou jako politickou náměstkyni, na kterou má každý ministr nárok. Proč to neudělal, ministerstvo financí nevysvětlilo. Schillerová je každopádně pro Andreje Babiše velmi důležitá. Bude zajišťovat bezproblémovou účinnost elektronické evidence tržeb, z níž Babiš udělal téma tohoto volebního období. Šéf ANO si proto nemůže dovolit z politických důvodů obsadit funkci náměstka pro daně nespolehlivým člověkem, byť by to byl odborník. Právě vzájemné neshody s Babišem ukončily podle informací týdeníku Euro angažmá předchozí náměstkyně Simony Hornochové. Ta měla původně zůstat

33 33 služební zákon report 1,5 milionu Kč daroval David Rusňák, zeť Aleny Schillerové, v době komunálních voleb brněnskému ANO, což z něj udělalo největšího sponzora. Jeho manželka Petra Rusňáková věnovala celostátnímu hnutí 200 tisíc. FOTO Hynek Glos na ministerstvu jako poradkyně, ale nakonec kvůli Babišovi odešla. FAMILY GROUP Schillerová je zcela jiný případ. Kádrový profil má téměř bezchybný. Její nejbližší rodina patří mezi důležité členy hnutí ANO. Dcera Petra Rusňáková je za ANO brněnskou radní pro cestovní ruch a mimo jiné členkou dozorčí rady bohatého městského podniku Teplárny Brno. Celostátnímu hnutí věnovala před komunálními volbami 200 tisíc korun. Její manžel, taktéž člen hnutí ANO, je dnes jedním z nejvlivnějších lidí na jižní Moravě. Osmatřicetiletý David Rusňák vlastní dynamicky se rozvíjející brněnskou finanční skupinu DRFG (David Rusňák Family Group), která podniká v nemovitostech, telekomunikacích i teplárenství. Sám Rusňák daroval v době předloňských komunálních voleb brněnskému ANO 1,5 milionu korun, a stal se tak jeho největším sponzorem. Podle informací týdeníku Euro má v brněnském hnutí významný vliv. S městem ovládaným právě hnutím ANO chce jako podnikatel spolupracovat na dvou projektech: využití areálu brněnského výstaviště a stavbě nové hokejové haly. V kontextu tohoto rodinného zázemí už snad nikoho nepřekvapí, že odborná náměstkyně Alena Schillerová také využívá ve své funkci stranický aparát hnutí ANO a na konci ledna vystoupila v Poslanecké sněmovně na stranické tiskové konferenci k elektronické evidenci tržeb. I když šéf státní služby Josef Postránecký veřejně zkritizoval koketování Schillerové s politikou, nejedná se podle něj o kárné provinění proti služebnímu zákonu. Posouzení této otázky náleží primárně státnímu tajemníkovi na ministerstvu financí, nechce to dále komentovat Postránecký. Superúředník, který by měl bdít nad nezávislostí státních zaměstnanců, tak může jen kritizovat. Jeho bezmocný post připomíná reprezentativní roli prezidenta. Státní tajemník Jan Sixta posoudil celou záležitost tak, že se Schillerová ničeho nezákonného nedopustila. Nic jiného se od něj ani nedalo čekat. Právě on hrál klíčovou roli při příchodu Schillerové na ministerstvo. Bez dohody s ním by ji Andrej Babiš na místo náměstkyně neprosadil. Sixta od začátku patřil na ministerstvu financí mezi Babišovy nejbližší lidi. Na úřad si ho Babiš loni přivedl jako ředitele svého kabinetu. Do této pozice přišel Sixta podle informací týdeníku Euro právě proto, aby se záhy mohl stát státním tajemníkem, člověkem klíčovým pro jakýkoli personální výběr na ministerstvu. Post totiž mohli obsadit jen náměstci či ředitelé odborů. Jeho jmenování měl Andrej Babiš zcela ve své moci. Výběrem loajálního státního tajemníka si Babiš zajistil volné ruce při obsazování důležitých míst do budoucna. Právě v případu Aleny Schillerové se to projevilo. TEĎ MI NEVOLEJTE Zpolitizování státní správy nabývá někdy i úsměvné podoby. Třeba když se chcete zeptat na kandidaturu v letošních krajských volbách náměstkyně pro evropské programy ministerstva pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Na podzim bude kandidovat za hnutí ANO na hejtmanku v Královéhradeckém kraji. Služební zákon politickou kandidaturu ani členství v politických stranách nezakazuje. Úředníci však nemohou zastávat politické funkce ve stranách a jejich případné politické angažmá nesmí narušit plnění služebních povinností. To znamená, že náměstkyně Dostálová má oficiálně zakázáno odpovídat na dotazy ohledně své kandidatury během pracovní doby na ministerstvu. Vlastně byste mi ani neměl s takovým dotazem volat, když jsem v práci, říká Dostálová, ale vzápětí dodá, že to myslí žertem, i když debatou na téma své kandidatury porušuje zákon. Výběrem loajálního státního tajemníka si Babiš zajistil volné ruce při obsazování důležitých postů do budoucna. Právě v případu Aleny Schillerové se to projevilo. Ujišťuje, že volební kampani se bude věnovat výhradně o sobotách a nedělích a po pracovní době. Na horkou fázi kampaně si vyberu řádnou dovolenou, tvrdí Dostálová. Jde však politické a úřednické angažmá zcela oddělit? Zvlášť když Dostálová je na očích veřejnosti právě díky své úřednické funkci? Odpověď naznačuje už to, že nejen novináři s ní řeší její politickou kandidaturu právě v pracovní době. Ani to nelze dělat jinak. Veřejnost volá po tom, aby politické funkce obsazovali odborníci, zdůvodňuje Dostálová provázanost úřednické a politické kariéry. V případě, že bude v kraji zvolena, musí si ale jednu z funkcí vybrat. Dostálová není jediná odborná ministerská náměstkyně, která se bude na podzim ucházet o krajské voliče. Za ANO bude na hejtmanku kandidovat také náměstkyně ministra vnitra pro veřejnou správu Jana Vildumetzová. Stala se jedničkou v Karlovarském kraji. Šéf státní služby Josef Postránecký nepřímo přiznává, že politici si zkrátka chtěli uchovat vliv na státní správu a připustili v zákoně jen dílčí prvky nezávislosti úředníků. Prosazování principu depolitizace státní správy do praxe je dlouhodobější záležitostí, uzavírá Postránecký. Premiér Bohuslav Sobotka chce nedostatky služebního zákona vyřešit ještě v tomto volebním období rozsáhlejší novelou, která by například znemožnila státním úředníkům kandidovat ve volbách. K tomu by bylo nutné také změnit ústavu, jelikož dnes má právo být volen každý státní zaměstnanec, pokud splní podmínku věku. Hnutí ANO se však k debatě o změně služebního zákona zatím příliš nehlásí. Jan novotný novotnyj@mf.cz

34 34 Euro února 2016 report stavební spoření Děkujeme, odejděte Stavební spořitelny se loni zbavovaly příliš drahých klientů, první z nich nyní podal žalobu ČIŠTĚNÍ PORTFOLIA. Rozhodli jsme se ukončit smlouvy uzavřené někdy v letech 2002 a dříve. Úroky z vkladů u nich dosahovaly 3,5 až čtyř procent, říká šéf představenstva ČMSS Vladimír Staňura. Celý bankovní sektor je dlouhodobě vystaven negativnímu vlivu extrémně nízkých úrokových sazeb a ani my nemůžeme tento vývoj ignorovat. Vaše smlouva o stavebním spoření je úročena sazbou, která neodpovídá současné situaci na trhu a kterou nemůžeme z ekonomických důvodů akceptovat. Takto začíná dopis, který loni dostalo asi patnáct tisíc klientů Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS). Společnost jim oznámila, že vypovídá jejich smlouvu o stavebním spoření. Klienti přitom tuto smlouvu neporušili a neporušili ani příslušné všeobecné obchodní podmínky nebo zákon o stavebním spoření. ČMSS se odkazuje na nový občanský zákoník, který umožňuje vypovědět smlouvu bez udání důvodu. Psaní dostal do schránky i klie nt advokátky a bývalé političky Hany Marvanové. V prosinci jsme podali žalobu, řekla týdeníku Euro Marvanová. RADIKÁLNÍ ŘEŠENÍ V portfoliích stavebních spořitelen byly ještě loni desítky tisíc smluv, na kterých byly vklady úročené až čtyřmi procenty. Systém stavebního spoření totiž stojí na tom, že spořitelna musí klientovi garantovat úrokovou sazbu na vkladech po celou dobu trvání smlouvy. Deset a více let staré smlouvy proto opravdu zaručovaly vysoké úročení. Vzhledem k současné situaci téměř nulových referenčních sazeb představuje čtyřprocentní úročení vkladů pro spořitelny velkou zátěž. Ukončení takto drahých smluv se v tomto směru jeví jako logický krok, nicméně soud bude muset rozhodnout, zda spořitelna neporušila zákon. Šlo o smlouvy, kde lidé mnohdy ani nespořili a nebyli ochotni přistoupit na náš návrh, proto jsme přikročili k hodně radikálnímu řešení, které se už nebude opakovat, tvrdí předseda představenstva ČMSS Vladimír Staňura. Výpovědi prý proběhly pouze v loňském roce. Šlo o historicky staré smlouvy, které byly uzavřeny někdy v roce 2002 a dříve, dodává s tím, že na těchto smlouvách bylo vysoké úročení vkladů dosahující 3,5 až čtyř procent. Klientům jsme navrhli, aby přešli na nový tarif, většina souhlasila, říká Staňura. S několika klienty se ale spořitelna dohodla na mimosoudním vyrovnání. Dopočítali jsme nějaké úroky a nějaké odstupné, které bylo ale spíš symbolické, uvedl Staňura. Podobně jako ČMSS postupovala i konkurence. Jednostranné výpovědi na základě občanského zákoníku potvrdila týdeníku Euro i stavební spořitelna Wüstenrot. K ukončení výše uvedených smluv jsme přistoupili s ohledem na vývoj tržních úrokových sazeb, uvedla Věra Dušková z marketingu Wüstenrotu. Klien tů se tímto způsobem zbavovala i Buřinka či Modrá pyramida. Pouze Raiffeisen stavební spořitelna tvrdí, že tuto možnost nikdy nevyužila. A ČMSS zatím jako jediná potvrdila, že čelí žalobě. ČERNÝ PETR Domníváme se, že smluvní ujednání a všeobec né obchodní podmínky mají v tomto případě přednost před občanským zákoníkem, popisuje Marvanová důvody, proč podala jménem svého klienta žalobu na neplatnost výpovědi smlouvy o stavebním spoření ze strany ČMSS. Všeobecné obchodní podmínky totiž vylučují, aby spořitelna vypověděla smlouvu

35 35 stavební spoření report MÁTE VÝPOVĚĎ. Tuto výpověď smlouvy dostali klienti Českomoravské stavební spořitelny. 322 tisíc Tolik lidí v loňském roce odešlo od stavebních spořitelen. FOTO Hynek Glos, archiv ODLIV VKLADŮ (objem vkladů stavebních spořitelen, v mld. Kč) Zdroj: AČSS 413,6 384, bez udání důvodu, domnívá se Marvanová. Naproti tomu paragraf, na který se ČMSS ve své výpovědi odvolává, uvádí: Ten, kdo vede účet, může závazek ze smlouvy o účtu vypovědět s účinností ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž výpověď došla majiteli účtu. Obecně myslím, že právo nemůže nutit smluvní stranu, aby pokračovala ve smluvním vztahu, když nechce. Jako ochranný mechanismus slouží minimální výpovědní lhůta, která by na fungujícím trhu měla spotřebiteli umožnit najít si obdobný produkt jinde, domnívá se advokát Vlastimil Pihera z kanceláře Kocián Šolc Balaštík. Pokud jej nenajde, pak tím spíše nelze toho, s kým původně smlouvu měl, nutit, aby držel dál černého Petra, uzavírá. Od února smí řešit spory týkající se stavebního spoření také finanční arbitr a už nyní je jasné, že se do celé kauzy vypovídání smluv bez udání důvodů zapojí. Přijali jsme okolo třiceti návrhů na zahájení řízení a zhruba stejný počet dotazů na příslušnost řešit spor se stavební spořitelnou, uvedla Nelly Dederová, tisková mluvčí Kanceláře finančního arbitra na dotaz týdeníku Euro, zda se už na arbitra obrátili nějací klienti stavebních spořitelen, kterým spořitelna jednostranně vypověděla smlouvu na základě ustanovení nového občanského zákoníku. Stavební spořitelny se přitom snažily zbavit nevýhodných smluv už v minulosti. Využívaly k tomu ale většinou změnu svých všeobecných obchodních podmínek. Nový občanský zákoník platný od roku 2014 jim zřejmě otevřel další možnost. KONEC ZLATÝCH ČASŮ Stavební spořitelny čelí dramatickému poklesu klientské základny už několik let. Spořitelny sice tvrdí, že se situace z hlediska počtu klientů pouze dostává do normálu a že stav, kdy se ročně uzavřelo dva miliony smluv, nebyl standardní. Jenže úbytek smluv pro ně může do budoucna znamenat existenční problémy. Zvlášť pokud se jim daří tak rychle navyšovat poskytnuté úvěry. Celkem spořitelny v loňském roce rozpůjčovaly na úvěrech ze stavebního spoření 45,8 miliardy korun, což je nejvíc za posledních pět let. Bez střadatelů, z jejichž peněz se financují a kryjí poskytnuté úvěry, ovšem nemohou fungovat. Na jednoho klienta, kterému poskytneme úvěr, potřebujeme čtyři takzvaně přátelské klienty, tedy ty, co pouze spoří, říká předseda představenstva ČMSS Vladimír Staňura. Čísla za celý trh přitom v tomto směru nevypadají nijak lichotivě. ČMSS coby jedničce na tuzemském trhu ubylo jenom loni 81 tisíc klientů, kteří pouze spoří, zatímco těch, kteří si vzali standardní úvěr nebo meziúvěr, přibylo asi třicet tisíc. O 107 tisíc spořících klientů přišla Buřinka. Například stavební spořitelna Wüstenrot hlásí úbytek těch, co pouze spoří, v počtu skoro třiceti tisíc. Celkem zmizelo z trhu 322 tisíc spořících klientů. Nyní jich mají spořitelny 3,5 milionu. Pro srovnání v dobách největší hojnosti mělo stavební spoření přes pět milionů Čechů. Atraktivita stavebního spoření výrazně klesá už několik let. V roce 2011 stát snížil podporu stavebního spoření nejen u nových, ale i u všech stávajících smluv a zavedl zdanění úrokových výnosů z něj. V současné době činí maximální státní podpora dva tisíce korun ročně s úročením vkladů okolo jednoho procenta. Do roku 2011 mohli klienti stavebních spořitelen dosáhnout na státní podporu ve výši 4,5 tisíce korun ročně. ČIŠTĚNÍ Na rostoucí rizika plynoucí z nastavení systému stavebního spoření upozorňovala už před několika lety Česká národní banka (ČNB). Ve zprávě o finanční stabilitě z roku 2011 popisovala vznikající potenciál pro nárůst likvidního rizika v segmentu stavebních spořitelen. Při výrazných změnách makro ekonomického prostředí nebo tržních podmínek by dle někdejší zprávy centrální banky mohly být spořitelny vystaveny odlivu vkladů po vázací lhůtě, které mají charakter termínovaných Úbytek smluv může pro stavební spořitelny do budoucna znamenat existenční problémy. vkladů s tříměsíční výpovědní lhůtou a tvoří významnou část vkladů sektoru. Odliv vkladů, které musejí pokrývat úvěry, by pro ně mohl znamenat potíže v podobě ztráty významného kapitálového polštáře, ze kterého jsou schopné financovat úvěry. Další rizika souvisejí s regulací rozpětí mezi úrokovými sazbami z vkladů a úvěrů a dlouhodobým zafixováním těchto úrokových sazeb v průběhu platnosti smlouvy o stavebním spoření, napsala tehdy ČNB. Tedy už před pěti lety centrální banka varovala, že spořitelny nemohou změnou úrokové sazby reagovat na vývoj situace na trhu, jako to dělají banky, a nebudou schopné vyplácet vysoké úroky. V poslední zprávě o finanční stabilitě z loňského roku už ČNB pouze napsala, že stavební spořitelny vykazují tradičně nižší likvidní polštář a jejich ziskovost negativně ovlivňuje legislativní rámec celého systému. Zda nový občanský zákoník spořitelnám v tomto ohledu pomůže vyčistit si portfolio a zbavit se ekonomické zátěže, bude muset rozhodnout soud. Petra Pelantová pelantova@mf.cz

36 36 Euro února 2016 report protikorupční policie Stáhněte to obvinění. Ihned! Protikorupční policie požaduje odstranit z webových stránek týdeníku Euro sdělení obvinění podnikateli Petru Sisákovi a spol. Hrozí desetitisícovou pokutou Když detektiv Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Vladislav Hřebíček předminulý týden vyslýchal v kauze byznysmena Sisáka českobudějovického soudce Miroslava Veselého, dozvěděl se, že týdeník Euro zveřejnil faksimile sdělení obvinění Petra Sisáka a spol. Detektiv vzápětí začal na týdeník Euro naléhat, aby text stáhl z webu. Policejní orgán vyzývá společnost Mladá fronta, a. s., jakožto vydavatele periodika E15 a Euro, aby ihned po obdržení této výzvy odstranila z webových stránek periodika Euro text usnesení policejního orgánu ze dne 15. ledna, respektive aby takové odstranění ihned zajistila, neboť se tímto svým jednáním může dopouštět protiprávní činnosti, zejména pak může mařit probíhající trestní řízení, horlil Hřebíček. SISÁK A SPOL. Týdeník Euro popsal trestnou činnost, z níž policie obvinila Petra Sisáka a další lidi. Jde o další z tendencí, jak vést utajená trestní stíhání, která začínají veřejným oznámením a dále pokračují tím, že by se nikdo neměl dozvědět, co policie dělá. KDO TO UDĚLAL? Nadto vyzval vedení redakce, ať mu do tří dnů sdělí jména lidí, kteří jsou za uveřejnění tohoto materiálu zodpovědní. Kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle trestního řádu, může být předsedou senátu a v přípravném řízení státním zástupcem nebo policejním orgánem potrestán pořádkovou pokutou do 50 tisíc korun, pokračuje ve své výzvě Hřebíček. Připomeňme, že šlo shrnující materiál, který popisoval trestnou činnost, kterou Hřebíček klade lidem kolem Petra Sisáka za vinu. V případu jde o podezření z podvodů při miliardovém bankrotu společnosti Via Chem Group, který je v kompetenci zmíněného soudce Veselého. Policie v kauze obvinila čtrnáct lidí. Týdeník Euro se po právních analýzách rozhodl, že příkazu policie nevyhoví. Policie zjevně překročila své pravomoci a nevidíme důvod, proč bychom na něco podobného jakkoli reagovali. Článek na webu zůstane, uvedl k tomu šéfredaktor týdeníku Euro Michal Půr. Server Hlídacípes.org, který se případem začal zabývat, poukázal na to, že by podobný příkaz měl prozkoumat soud. Dopis detektiva Hřebíčka totiž není obyčejnou pořádkovou výzvou policie, jak upozornila Unie obhájců. Tu případ zaujal a chce se na tuto situaci zaměřit. Nemůžeme se vyjadřovat ke konkrétním neskončeným věcem. Ale v obecné rovině je zřejmé, že jde o další z tendencí, jak vést utajená trestní stíhání, která začínají veřejným oznámením a dále pokračují tím, že by se nikdo neměl dozvědět, co policie dělá, okomentoval policejní ultimátum člen prezidia unie Václav Vlk. Detektiv Vladislav Hřebíček je jediným policistou, který zůstal v původním týmu, jenž se věnoval případu Sisáka a spol. Tým byl před časem rozprášen kvůli údajným únikům z vyšetřování. Ani Hřebíčkovi se ale problémy nevyhýbají. Jeho tým nezajistil řádné sledování podezřelých před zatýkací akcí v půlce ledna a hlavní podezřelí Petr Sisák a advokát Ivo Hala odjeli služebně na Slovensko. Přestože to policie z odposlechů věděla, označila naplánovanou cestu za pokus o útěk před zatčením a uvedla to jako jeden z důvodů, proč má být na podezřelé uvalena vazba. Sisák s Halou se po návratu z cesty na policii dobrovolně dostavili. Policie tuto chybu nakonec přiznala, přesto odvolací Krajský soud v Hradci Králové odmítl předminulý týden Sisáka a Halu z vazby pustit. Vladislav Hřebíček v minulosti vyšetřoval i IT zakázky na ministerstvu práce a sociálních věcí. Mimochodem také hlavního aktéra bývalého náměstka ministerstva Vladimíra Šišku, který byl obžalován za to, že měl přiklepnout miliardovou zakázku společnosti IBM. Minulý týden Šišku osvobodil pražský městský soud. JAN HRBÁČEK hrbacek@mf.cz FOTO archiv

37 37 vězeňství report Žalář nejtemnější Kromě pobaltských republik má Česko v přepočtu na obyvatele nejvíce vězňů v EU. Jeden vězeň stojí stát ročně zhruba 330 tisíc korun FOTO Martin Pinkas Právě před třemi roky se vězení vyprázdnila. Soudy propustily poslední omilostněné a 22. února 2013 zbylo ve věznicích pouhých 16 tisíc osob. Uběhly tři roky, věznice jsou znovu přeplněné a aktuálně v nich sedí více než 21 tisíc delikventů. Podle modelu ekonoma Libora Duška, který ho zpracoval pro think tank IDEA při CERGE-EI, bude brzy ve věznicích chybět 2300 míst. Pokud by to bylo zadarmo, vlastně by takový růst ničemu nevadil, jenže roční náklady na jednoho vězně činí zhruba 330 tisíc korun. Z části to má historicko-geografické důvody. Většina středoevropských zemí své lidi zavírá ochotněji než jejich západní sousedé. Jenže jsou tu dvě námitky. Zaprvé počet vězňů v Česku od roku 2002 setrvale roste. A zadruhé Česko má až na pobaltské republiky nejvíce vězňů v EU dvakrát víc než Francie, skoro třikrát víc než Německo či Slovinsko a bezmála čtyřikrát víc než Švédsko. Dušek věznice přirovnává k nádrži s vodou. Pokud tak jako nyní více vězňů přitéká, než odtéká, věznice se plní. Důvod je jednoduchý, česká trestní politika je stále represivnější. Soudy ukládají delší tresty než dříve, státní zástupci dokážou častěji podat obžalobu a soudy uložit trest. Vězni se navíc méně než dříve dostávají ven na podmínku po odpykání části trestu. Naštěstí v poslední době klesá kriminalita. Pokud by tomu tak nebylo, sedělo by dnes za mřížemi ještě o zhruba čtyři tisícovky vězňů víc. Ministerstvo spravedlnosti nedávno zpracovalo vlastní Koncepci vězeňství do roku Má 160 stran a ministerstvo je v ní chvályhodně otevřené (viz box), jde ale o zcela obecný dokument, který žádné konkrétní rady nedává. Na skutečně chytrou represi, která by více preferovala alternativní tresty domácí vězení, peněžité tresty, zabavování věci či jejich inteligentní kombinace a dokázala snížit počet lidí za mřížemi, si ještě počkáme. VáclaV Drchal drchal@mf.cz PODÍL PRÁCE NA POLIDŠTĚNÍ VĚZNĚ 60 procent bývalo parádním číslem Vězeňské služby. Okolo této hodnoty osciluje zaměstnanost vězňů a šéfové Vězeňské služby se jejím dosažením rádi chlubili, nebo naopak slibovali, že se na ni dostanou. Jenže ve skutečnosti to bylo jinak. Procento zaměstnaných se totiž počítalo jen z těch vězňů, kteří byli kvůli věku a zdraví zaměstnatelní, a navíc se mezi zaměstnané zahrnuli i ti, kteří se účastnili vzdělávacích a terapeutických programů (stačilo 21 hodin týdně) nebo zadarmo pomáhali s chodem věznice (nejspíš obligátní škrábání brambor). A jak to bylo ve skutečnosti? Například v první polovině loňského roku sedělo (obvinění ve vazbě se nepočítají) osob, ze kterých skutečně za odměnu pracovalo 5555 vězňů tedy 32 procent. Toto výkaznictví odpovídá sice mezinárodním parametrům a neodporuje právním předpisům, lze je ale považovat za zkreslující stav skutečné zaměstnanosti odsouzených, shrnulo to ministerstvo v Koncepci vězeňství do roku VÝVOJ POČTU ČESKÝCH VĚZŇŮ (22. 2.) (19. 2.) Těsně před Klausovou amnestií Počet vězňů Odsouzení (nepočítají se obvinění ve vazbě) Dno amnestie PROČ JSOU VĚZNICE PLNÉ Model dopadu změn jednotlivých aspektů trestní politiky po roce 2002 na počet vězňů. Tabulku je nutno číst takto: pokud by se neprodloužily ukládané tresty, sedělo by loni ve věznicích o 2319 lidí méně, a naopak pokud by nepoklesl počet trestných činů, bylo by vězňů ještě o 4210 víc. Parametr Délka ukládaných trestů Pravděpodobnost obžaloby a odsouzení Délka trestního řízení Pravděpodobnost podmíněného propuštění Pravděpodobnost trestního stíhání Počet trestných činů Pravděpodobnost podmíněného/ nepodmíněného trestu Zdroj: studie Libora Duška Hrozí opět přeplnění věznic? JAK SE VĚZNÍ VE SVĚTĚ Počet vězňů na 100 tisíc obyvatel USA Rusko Litva Česko Ukrajina Maďarsko Polsko Slovensko Srbsko Rumunsko Francie Itálie Německo Slovinsko Švédsko Pozn.: Pokud není uvedeno jinak, jde vždy o údaj ke konci roku. Zdroj: Vězeňská služba ČR Zdroj: Institute for Criminal Policy Research (aktuálně 206)

38 38 Euro února 2016 report Libor Dušek Možná jsme to přehnali Represe je správná, ale má své hranice a já se bojím, jestli jsme v poslední době nezačali sklouzávat k americké cestě Měli bychom se zamyslet, extrémně dlouhé tresty, jako je doživotí, nemají až na výjimky smysl, říká ekonom Libor Dušek z Vysoké školy ekonomické a think tanku IDEA při CERGE-EI, který nedávno sepsal studii Hrozí opět přeplnění věznic? V českých věznicích sedí přes 200 lidí na 100 tisíc obyvatel, v Německu je to méně než 100. To jsme takoví zločinci, máme tak výkonnou policii, nebo tak přísné zákony? Nejlepší bude podívat se, jak jsme k tomuto stavu dospěli. Výrazný boom vězeňské populace začal po roce 2002, a to paradoxně za situace, kdy po celou dobu kriminalita klesala. To je zvláštní. Nejdůležitější, trvalou změnou je, že se stát během posledních 14 let stává neustále represivnějším, a to takřka ve všech aspektech trestní politiky. I když celková kriminalita klesala, jistá její část naopak rostla. Týkalo se to především ohrožovacích deliktů, schovaných pod paragrafy, jako jsou maření výkonu úředního rozhodnutí či ohrožení pod vlivem návykové látky (typické řidičské delikty jízda v opilosti nebo opakovaná jízda bez řidičáku pozn. red.), tedy trestných činů, u kterých často není konkrétní oběť a k jejichž odhalení je třeba aktivní policejní práci. Jinak řečeno jde o kriminalizaci relativně bagatelnějších deliktů. Zvýšila se také efektivita trestního řízení. Zvedlo se především procento obviněných, na které státní zástupce podá obžalobu, a procento obžalovaných, které soudy odsoudí. Co za tím je? Podle všeho jde o kombinaci faktorů. Paradoxně sama nižší kriminalita napomáhá tomu, že policie dokáže při stejném fyzickém objemu práce vyřešit vyšší procento případů. Státním zástupcům výrazně pomohlo zavedení zkráceného přípravného řízení (zjednodušená obdoba stíhání u méně závažných a důkazně jasných případů; má být skončeno do 14 dní pozn. red.). To bylo zavedeno v roce 2002 a na konci dekády se rozšířilo i na složitější a vážnější případy. Z výzkumu, kterým se aktuálně zabývám, plyne, že tato čistě procesní změna, o které běžný člověk nejspíš nikdy neslyšel, zkrátila řízení na straně státního zástupce o 27 dní a zvýšila procento případů, v nichž státní zástupce podá obžalobu, o šest procentních bodů. Což není málo. Změny v legislativě navíc zvýšily tresty u většiny trestných činů, včetně krádeží. Nejspíš jde o vliv nového trestního zákoníku, ne? Ano, v naší studii jsme simulovali, jak by se vězeňská populace vyvíjela, pokud by tresty zůstaly stejné jako v posledním roce před začátkem platností zákoníku, to jest v roce A výsledek byl, že ve věznicích by bylo o dva tisíce vězňů méně. Není přísná represe nakonec správná? Za zmíněný pokles počtu trestných činů může aspoň částečně právě ona. Represe je určitě správná. Jen si je nutné položit otázku, jestli nejsou náklady na ni příliš velké a jestli se to s ní trochu nepřehnalo. Pokud chcete snížit kriminalitu, máte více možností. Můžete najmout více policistů a odhalovat více pachatelů, můžete zpřehlednit a urychlit trestní proces, můžete zavést dlouhé nepodmíněné tresty nebo můžete zkoušet různé rehabilitační programy. To spektrum je široké, platí ale, že vězení jsou drahá a některé jiné země dokážou dosáhnout rozumně nízké úrovně kriminality při podstatně nižším počtu vězňů. Musíme si proto položit otázku, jestli by nešlo udržet dnešní a v mezinárodním kontextu ne nijak vysokou úroveň kriminality s méně vězni a levněji. Existuje nějaká vzorová země? Nedokážu uvést příklad jedné konkrétní země s tou nejlepší trestní politikou. Je ale velmi zajímavé, jak nadále přetrvávají rozdíly mezi starými a novými zeměmi Evropské unie. V zemích západní Evropy se počet vězňů pohybuje v rozmezí 60 až 140 osob na 100 tisíc obyvatel, kdežto ve střední Evropě je to okolo 200 osob a v Pobaltí až 300. Dát odstrašující případ je ale jednoduché, tím jsou Spojené státy. Historicky tam vždy byla vyšší kriminalita, ale v nedávné době zažily podobnou story jako u nás počty vězňů rostly, když rostla kriminalita, pak kriminalita začala klesat, ale počty vězňů rostly dál. Má to řadu příčin a v lecčem jsou stejné jako u nás vyšší úspěšnost státních zástupců a neustále se zpřísňující tresty, kvůli kterým tráví řada pachatelů za mřížemi velmi dlouhou dobu. Jenže mezi ekonomy je v zásadě shoda, že velmi dlouhé vězeňské tresty nemají nijak zásadní efekt. Ani u těch nejzávažnějších zločinů? Ano. Ty důvody jsou dvojí. Když společnost zavře někoho do vězení, kupuje si dvě věci. Zaprvé prevenci, to jest odrazení budoucích pachatelů od provádění dalších trestných činů. Ovšem pokud zvýšíte už tak dlouhou trestní sazbu řekněme z deseti na dvanáct let neznamená to, že se o 20 procent zvedne i odstrašující efekt. Zvýšení trestu dopadá na pachatele v tak daleké budoucnosti, že jej v době, kdy porušuje zákon, vnímá jen minimálně. Zadruhé si společnost vězněním kupuje ochranu před pácháním dalších trestných činů. Ale u dlouhých trestů je tento přínos opět velmi slabý. Pachatelé, až na ty patologické a nenapravitelné, s věkem, lidově řečeno, chladnou a jejich nebezpečnost klesá. Jinak řečeno, pokud někoho pošlete v 45 letech na dlouho do vězení, po deseti letech už tak nebezpečný nebude. Extrémně dlouhé tresty, jako je doživotí, nemají až na výjimky ekonomický smysl. Šedesátiletý či sedmdesátiletý člověk je pro společnost minimálně nebezpečný, ovšem náklady na jeho věznění jsou stejné jako u dvacetiletého. Vzhledem ke zdravotní péči spíš vyšší, ne? Represe je správná, ale má své hranice a já se bojím, jestli jsme v poslední době nezačali sklouzávat americkou cestou. Některé tendence jsou jednoznačně kladné, třeba rychlejší soudní řízení nebo vyšší produktivita státních zástupců, otázkou ale je, co všechno trestat a jak moc přísně. Už teď jsou věznice přeplněné a brzy v nich bude podle vašeho modelu chybět 2300 míst.

39 39 Libor Dušek report Šedesátiletý či sedmdesátiletý člověk je pro společnost minimálně nebezpečný, ovšem náklady na jeho věznění jsou stejné jako u dvacetiletého. POLICIE V ULICÍCH. Jestli něco funguje na snižování běžné kriminality, jako je krádež nebo loupež, tak to jsou policisté v ulicích. FOTO Hynek Glos Má smysl stavět nové věznice, nebo radši rychle změnit legislativu? Myslím, že rozumným opatřením je zkombinovat obojí. Nějaká nová výstavba asi nutná bude, zároveň je ale třeba cílevědomě usilovat o snížení počtu vězňů. Částečně by to mohl vyřešit přesun prostředků ve prospěch policie, protože jestli něco funguje na snižování běžné kriminality, jako je krádež nebo loupež, tak to jsou policisté v ulicích. Namístě je i určitá dekriminalizace trestných činů typu zanedbání povinné výživy. Rezerva je zjevně i v ukládání alternativních trestů. Soudci celkem logicky nejsou ochotni ukládat domácí vězení, dokud nebudou zavedeny elektronické náramky. Málo se využívají i peněžité tresty či propadnutí věci. Řada vězňů se například do vězení dostane za dopravní delikty a jejich historie vypadá většinou takto policie je chytne bez řidičského průkazu a dostanou pokutu, podmíněný trest nebo zákaz řízení, když je chytnou podruhé, vše se opakuje, ovšem potřetí už jdou za mříže. Jsme tedy v situaci, kdy pokuta, podmínka ani zákaz řízení nedokážou odradit člověka od toho, aby jezdil autem, a potřebujeme nějaké drastičtější řešení, aby za volant fyzicky už opravdu neusedl. Vězení je v tomto případě příliš hrubý a samozřejmě drahý nástroj, protože smyslem trestu je vyloučit pachatele ze silnice, a nikoli z celé společnosti. V tomto typu případů doporučuji mnohem aktivnější konfiskace aut, než se děje dnes. Proč něco takového v praxi nefunguje? Myslím, že to zčásti souvisí s neschopností státu administrovat některé tresty. Pro stát je sice drahé, ale organizačně relativně snadné zavřít někoho do vězení, ovšem vybrat od něj peněžitý trest nebo mu zabavit auto je pro něj komplikovanější. Například jeden policista mi v neformálním rozhovoru řekl, že si policie neví se zabavováním aut rady kvůli různým obtěžujícím komplikacím, jako je třeba malá parkovací kapacita. Tyto činnosti státu nejsou domyšleny tak, aby byly uživa telsky funkční. Jde zdánlivě jen o back office, ale když ten nefunguje dobře, tak soudci nejsou ochotní alternativní tresty ukládat. Řádná justice zásadně ovlivňuje chod státu. Jaká je podle vás ta česká? Pohled do statistik říká, že se české soudy trestní i civilní vytrvale zrychlují. Například ještě před 15 lety řešily běžnou krádež 280 dní a dnes je to 160 dní. Mediální obraz justice není, co se rychlosti týče, úplně korektní. Média si všímají vrcholku ledovce nestandardních a komplikovaných kauz, ten se ale od masy ledovce, kterou představují případy zlodějů a defraudantů, hodně liší. Ve skutečnosti je tu vidět neustále se zlepšující trend. VáclaV Drchal drchal@mf.cz

40 40 Euro února 2016 report justice Budou muset mluvit Vrchní soud zrušil trest pro zakladatele Olea Chemical. Chyběla mu mimo jiné výpověď starosty Příbrami Jindřicha Vařeky ml. DRUHÉ KOLO. Při novém výslechu Patrika Kreysy a Jindřicha Vařeky by měla přijít řeč mimo jiné na offshorová konta, z nichž tekly peníze do Olea. Případ stošedesátimilionové půjčky spolumajitelů příbramské koupelnářské firmy Ravak výrobci bionafty Oleu Chemical z roku 2008 se vrací na začátek. Kvůli údajnému nesplácení této půjčky byl loni v září pražským městským soudem odsouzen zakladatel Olea Kamil Jirounek na pět let do vězení. Vrchní soud však na konci ledna v neveřejném zasedání tento rozsudek, podle něhož se měl Jirounek dopustit úvěrového podvodu, zrušil a případ vrátil k novému projednání. Vrchní soud tomu prvoinstančnímu podle informací týdeníku Euro vytkl, že nevyslechl všechny svědky. Měl také trvat na slyšení jednoho ze spolumajitelů Ravaku příbramského starosty za Babišovo ANO Jindřicha Vařeky mladšího. Vařeka junior přitom jako dávný přítel Jirounka figuroval u jednání o úvěru od začátku, a soudu tak mohl poskytnout velmi důležité informace. Jenže jako jediný z rodin vlastníků Ravaku (Vařeků a Kreysů) a přes vůli otce Jindřicha Vařeky staršího Vařeka junior výpověď překvapivě odmítl. Odůvodnil to tím, že by se sám mohl vystavit trestnímu stíhání, což předsedkyni senátu Kateřinu Radkovskou v září dost překvapilo. Soud by měl nově vyslechnout vyjma Vařeky i pražského advokáta Iva Kroužka a dalšího ze zakladatelů Olea Michala Urbánka. Ten spolu s Jirounkem shodně tvrdí, že se majitelé Ravaku prostřednictvím úvěru pokusili Oleo Chemical násilně převzít. Dalším klíčovým momentem zrušujícího rozsudku nad Jirounkem je, že obžalovaný věřitelům z Ravaku nabídl jako jištění za úvěr mimo jiné opci na 20 procent akcií Olea. Hodnota ocenění majetku přesahovala miliardu, což soud první instance jako argument korektního postupu Jirounka nepřipustil. Navíc, nikdy nebylo požadováno plnění z úvěru 160 milionů zpět, nebyla uplatněna směnka ani nebyla uplatněna občanskoprávní žaloba, upozornil na neobvyklé jednání majitelů Ravaku ohledně pohledávky zdroj týdeníku Euro z justičních kruhů. Písemné znění rozsudku zatím není k dispozici. Výsledek rozhodnutí vrchního soudu nebyl doručen účastníkům, tedy jej nemohu sdělit ani médiím, odůvodňuje to mluvčí soudu Markéta Puci. O libereckého producenta bionafty, který vyrábí palivo ze zvířecího kafilátu a splňuje mnohem vyšší ekologické parametry, než jakých dosahují výrobci nafty z řepkového oleje, má delší čas zájem Andrej Babiš. Majitel Agrofertu to sice popírá, ale už v květnu roku 2011 prokazatelně majitele firmy žádal o due diligence a odprodej společnosti Agrofertu. Zakladatelé Olea tvrdí, že Ravak měl být jen prostředníkem násilného převzetí a firma měla skončit v područí Agrofertu. RYCHLOVKA PŘED MONSTRPROCESEM Předsedkyni zářijového senátu Kateřině Radkovské stačila k odsouzení poměrně složité kauzy pouze dvě jednání. Celý příběh se točí kolem toho, jak čtyři majitelé Ravaku Jindřich Vařeka starší, Jindřich Vařeka mladší, Jiří Kreysa a Patrik Kreysa přes Kamila Jirounka Oleu Chemical půjčili v roce milionů korun na výstavbu linky kyselé esterifikace. Ta dnes vyrábí bionaftu ze zvířecího kafilátu. Jirounek ručil opcemi na 20 procent akcií Olea (každý z majitelů Ravaku měl po pěti procentech), pozemky ve Škvorci a podnikatele motivoval i materiálem společnosti McKinsey, který popisoval rozmach výroby. Hodnota firmy byla v té době vyčíslena na zhruba dvě miliardy korun. Majitelé Ravaku, kteří stíhání Jirounka sami nastartovali, u soudu namítali, že nechtěli akcie, ale splatit půjčku s úrokem 12 procent. Studii firmy McKinsey označili za podvrh a pozemky prý byly nadhodnocené na 200 milionů, když jejich reálná hodnota je bez zavedení do územního plánu a zasíťování výrazně nižší. Soud nakonec označil Jirounkovy záruky za úvěrový podvod a poslal jej za mříže. Přitom jen hodnota akcií v opci převyšuje výši půjčky Ravaku. Jak rychle senát Kateřiny Radkovské rozhodl v případě údajného úvěrového podvodu Kamila Jirounka, podstatně volnější tempo a pečlivé zkoumání důkazů zvolil v kauze údajného tunelování pražského dopravního podniku při nákupu bionafty. Za něj měl podle obžaloby kasírovat provize lobbista Ivo Rittig, obžalována je desítka lidí. Obžaloba v průběhu šetření nakonec změnila tunelování dopravního podniku na tunelování Olea jeho majiteli a statutáry. V rámci líčení se objevují problémy s věrohodností svědků, které se policie pokoušela získat na základě finanční motivace, i pochyby kolem předkládaných důkazů. Jan Hrbáček hrbacek@mf.cz FOTO Martin Pinkas

41 41 Praha report Drožkářské blues Praha chce zkultivovat pražské taxikáře. Má na ně novou páku a chystá změnu zákona FOTO ČTK Na moderní umění a světovou gastronomii do Prahy přilákáte málokoho. Zato historie a tradice, to je úplně něco jiného. Koukám na ty baráky, ty jo Fakt pěkný. Cizinci třeba koukaj na ty baráky a jsou z nich úplně vyplesklý, vykládá v Samotářích Jan Macháček. Načež v narážce na jinou součást pražského koloritu povídá taxikáři: Můžete mě klidně natáhnout jako ňákýho cizince. Samotáři šli do kin v roce O pět let později předvedl tehdejší primátor Pavel Bém svoji slavnou etudu s převlekem za Itala. Nezměnilo se nic. Tedy v tom podstatném; brutální oškubávání především turistů vesele pokračuje i v roce Ale prý už bude lépe. Opravdu. Magistrát má plán: nasadí na drzé taxikáře Liftago. Taxikáři už roky bojují s magistrátem, především o zvýšení maximální ceny za kilometr jízdy. A v posledních letech je z druhé strany zmáčkla mobilní konkurence. OZNÁMKUJ SI ŘIDIČE O co přesně jde? Liftago je mobilní platforma, která sdružuje stovky taxikářů s licencí. Hlavnímu městu nabídla zdarma svoje data o tom, které řidiče Pražané a turisté hodnotili nejlépe a proč. Máme údaje o cenách, trasách, vytíženosti a hodnocení řidičů. V anonymní podobě je můžeme poskytnout radnici pro řešení sporných bodů, říká spoluzakladatel Liftaga Ondřej Krátký. Podobné informace marně páčila radnice z taxikářů, respektive jejich cechovního spolku, Asociace koncesionářů v taxislužbě (AKT), roky. Teď je otázka, k čemu Praze ty údaje budou, protože taxislužbu může regulovat jen určením maximálních cen, kontrolami a nastavením standardů. Primátorka Adriana Krnáčová mluví o možnosti vyvinout systém známek kvality. Každý řidič, který bude chtít reklamu ze strany Prahy, si standardy osvojí a dostane naši známku, slibuje. Jak to bude vypadat v praxi, opět nikdo v tuto chvíli netuší. Být taxikářem v Praze už dávno není žádná velká výhra. Z někdejší prominentní komunistické kasty, která měla jako jedna z mála snadný přístup k valutám, jsou dnes živnostníci, kteří si mnohdy jen tak tak vydělají na živobytí. Přesto v hlavním městě jezdí pět tisíc taxíků, a taxikářskou licenci má dokonce dvakrát tolik řidičů. Ostatně úřady práce údajně právě tuhle profesi doporučují jinak nezaměstnatelným lidem. Pak není divu, že nasednete do taxíku, který řídí někdo, kdo má auto pronajaté od dispečinku, v Praze je týden a netrefí z Karlova náměstí na Anděl. (Že minimálně pár stovek taxikářů trefí k Muzeu, už nejpozději od začátku února víme.) Výsledkem je, mírně řečeno, nízká kvalita služby. A také zuřivý odpor proti tak nesmyslným požadavkům magistrátu, aby řidič taxíku znal ulice v Praze a dokázal ze sebe vypravit zhruba pět set slov v cizím jazyce. Anglicky, čínštinu po nich nikdo nechce, i když se asi brzy bude hodit víc. KONTROLY, KONTROLY Taxikáři proto už roky bojují s magistrátem, především o zvýšení maximální ceny za kilometr jízdy. A v posledních letech je z druhé BLOKÁDA. 8. února od pěti hodin ráno téměř do poledne blokovali taxikáři pražskou magistrálu. Protestovali tak proti službám typu Uberu a výši maximální povolené ceny, kterou mohou zákazníkovi účtovat za ujetý kilometr. strany zmáčkla mobilní konkurence služby jako Liftago, Hopin nebo Uber. Zvlášť poslední jmenovaná u nich vyvolává amok, protože pro ni jezdí i řidiči bez koncese. V hlavním městě tak soupeří tři skupiny dispečinky, jednotliví řidiči, respektive AKT, a aplikace. Jejich zájmy jsou většinou protichůdné, a když vyhovíme jedné skupině, druhá se bude bouřit. Praha jim nemůže a nebude dělat soudce, řekla Krnáčová týdeníku Euro. Nicméně může využít jednu skupinu proti druhé, aby dosáhla svého zlepšila celkovou úroveň taxi služby v Praze. Krnáčová už to naznačila: Sledujeme společný cíl. Liftago má data a my máme možnost některé věci změnit. Do toho město spolu s ministerstvem dopravy chystá novelu zákona o silniční dopravě, která by upravila fungování taxislužby. Nedá se tedy čekat, že by magistrát postup proti taxikářům zjemnil. My po taxikářích chceme, aby místopis centra Prahy byl bez mapy, a oni se bouří? Chceme, aby uměli 500 slov ve světovém jazyce, vždyť to umí dítě v páté třídě, myslí si primátorka. Nové zkoušky budou zvyšovat nároky na řidiče, a potažmo tak na celou taxislužbu. A na závěr samozřejmě tvrdá represe, kontroly, kontroly, kontroly, prohlašuje Krnáčová. Její obliba u taxikářů, kteří si už nyní stěžují, že se s nimi primátorka nebaví, pořádají proti ní demonstrace a tu a tam jí poplivou auto, jistě vzroste. Tereza čapková capkova@mf.cz

42 42 Euro února 2016 report ropa Návrat do osmdesátek Ropa se z cenového propadu může vzpamatovávat celé roky. A nepomůže jí ani vágní dohoda mezi Saúdskou Arábií a Ruskem ROPNÝ ŠOK. Uvolnění ropných kohoutků způsobilo volný pád cen ropy. V minulých týdnech se dostala na dvanáctileté minimum. V současnosti se přitom ukazuje, že zničit těžaře z břidlic bude složitější, než si Saúdové mysleli. Alternativní těžaři se přizpůsobují velmi pružně. Dokázali snížit provozní náklady o dvacet procent, dodává Sklenář. Podle něj se dokonce v Severní Dakotě prodává ropa za zápornou cenu, jen aby se udržela těžba v provozu. Náklady na nový rozjezd vrtu jsou totiž obrovské, vysvětluje. I přes úspory a konsolidaci se však již začínají potíže v americkém energetickém sektoru projevovat. V minulém roce zkrachovalo podle údajů právnické firmy Haynes and Boone v USA celkem 42 společností, které těžily ropu a plyn z břidlic. Jejich zadlužení dosáhlo výše 17 miliard dolarů. Experti přitom očekávají, že krachy budou dál pokračovat. Podle banky Oppenheimer & Co. by mohla zkrachovat až polovina amerických ropných společností těžících z břidlic. Potřebovaly by totiž cenu ropy na úrovni 70 dolarů za barel, aby přežily. Vpolovině osmdesátých let vyvolal největší světový producent ropy na světě ropnou válku. V listopadu 1984 už byli Saúdové znechuceni z neustálého snižování produkce, pomocí něhož chtěli zvýšit cenu ropy. Saúdská Arábie už byla unavená z podvádění ostatních členů, a tak jen otevřela kohoutky, popsal začátek konfliktu Walter Zimmerman, šéf technické analýzy společnosti United ICAP. Výsledkem byl obrovský přebytek ropy na trhu, který vedl k propadu cen. Během několika měsíců se cena americké lehké ropy zřítila o dvě třetiny. Z necelých 32 dolarů v listopadu 1985 spadla v dubnu následujícího roku pod deset dolarů. Na původní úrovně se cena ropy dostala až v roce Mezitím se ale počet amerických ropných producentů snížil o polovinu. NEÚSPĚŠNÉ TAŽENÍ Podobná situace jako v osmdesátých letech panuje na světovém trhu od podzimu 2014, kdy Saúdská Arábie vytáhla do boje s americkými těžaři ropy z břidlic, kteří zaplavili světový trh svojí produkcí. Stejně jako v osmdesátkách ale nejde vše tak, jak by si Saúdové a další arabští producenti přáli. Původní plán, který oznámily státy Perského zálivu, že zvýší produkci, a vyhlásí tak válku alternativním těžařům, nevychází, říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Situace se vymkla kontrole, dobytí tržního podílu trvá déle, než si plánovaly, dodává. ZBYTEČNÁ DOHODA K dosažení této hranice ale ropě nepomůže ani dohoda mezi Ruskem a Saúdskou Arábií o zmrazení těžby ropy na lednových úrovních, která byla oznámena před dvěma týdny. K dohodě se ještě připojily Katar a Venezuela. Írán pak dohodu sice verbálně podpořil, ale neuzavřel ji. V reakci na tuto zprávu sice cena energetické komodity prudce vystřelila vzhůru. Dohoda přitom podle analytiků cenu ropy příliš neovlivní. Írán a Irák se k dohodě nepřihlásily, naopak mají tendenci produkci zvyšovat, upozorňuje analytik Československé obchodní banky Petr Báča. Na trh tak bude dál plynout stejné množství ropy jako dosud. Dohoda totiž rozhodně neznamená, že se produkce sníží, ale jen zůstane na lednových rekordních úrovních. Rusko nyní těží největší množství ropy Loni zkrachovalo podle údajů právnické firmy Haynes and Boone v USA celkem 42 společností, které těžily ropu a plyn z břidlic. v postsovětské historii ve výši 10,9 milionu barelů denně. Saúdové pak okolo 10,2 milionu barelů. Írán navíc chce po skončení mezinárodních sankcí zvýšit těžbu nejméně o půl milionu barelů denně z loňských 3,4 milionu barelů. Nárůst těžby tak bude opět zvyšovat nabídku na trhu. Nikdo z OPEC nepřišel s tím, že by kompenzoval íránské zvýšení těžby, zdůrazňuje Sklenář. Navíc dohody podobného ražení v minulosti neměly dlouhodobého trvání. Rusko je totiž porušilo v 90. letech

43 43 ropa report ROPA SE MŮŽE VZPAMATOVÁVAT ROKY Cena ropy Brent (v USD) 140 od 2014 Zvýšení nabídky ropy Saúdskou Arábií a břidlicovými těžaři Zvýšení produkce Saúdskou Arábií 40 32, Květen 1983 Únor 2016 Zdroj: J&T Banka FOTO Reuters HRA S RUSKEM. Saúdská Arábie (uprostřed ministr ropného průmyslu Alí Nuajmí) uzavřela dohodu o zmrazení produkce ropy s Ruskem, které v minulosti uzavřené pakty bez problémů porušovalo. i v roce 2001, kdy místo snížení těžby začalo naopak těžit více. Rozmach břidlicové těžby navíc způsobil změnu situace na trhu, kdy se USA přeměnily z importéra ropy na exportéra. A zároveň jsou v současnosti největším producentem ropy na světě (viz Největší ropní těžaři). I kvůli tomu se ve Spojených státech amerických vytvořily obrovské zásoby. I přes snížení těžby nemusí proto dojít k okamžitému růstu cen ropy, tvrdí Sklenář. STARÉ CHYBY Potíž je navíc v tom, že růst cen by opět dostal do hry řadu amerických ropných firem. V případě, že se ceny ropy vyhoupnou na 50 až 60 dolarů, lze očekávat, že se na trh začnou vracet producenti v hojnějším počtu, dodává Báča. Těžaři by totiž vy užili vyšších cen a uzavřeli by dlouhodobé kontrakty, čímž by zlepšili svou pozici. Následovalo by zvýšení těžby, což by mělo na její cenu opět nepříznivý dopad. Ropa by se tak mohla držet relativně nízko po řadu let. Podobnou zkušenost ostatně už Saúdská Arábie zažila. Saúdové ztratili nervy a znovu zaujali roli producenta určujícího ceny, prohlásil Zimmerman, kdyby neztratili nervy, neviděli bychom dnešní boom těžby z břidlic a severomořská těžba by byla významně nižší, protože by bylo méně investic. Cena ropy by zůstala nízká po delší dobu kvůli zvýšené produkci Saúdské Arábie, což by zničilo konkurenty arabských těžařů, kteří mají suverénně nejnižší náklady na těžbu. V nějaké prudké zdražení ropy proto odborníci na celém světě příliš nevěří. Lze očekávat, že cena zůstane nízká dlouho, odhaduje Báča. ČÍNA PŘIBRZĎUJE Zatímco na konci 90. let mohli Saúdové alespoň sázet na rychlý ekonomický růst, v současnosti se s nějakým kvapíkem globálního hospodářství nedá reálně počítat. V polovině února snížila odhad růstu světové ekonomiky OECD na rovná tři procenta z předchozích 3,3 procenta. Je nutné dodat, že mezinárodní instituce patří k největším optimistům. Přesto by šlo o nejpomalejší růst za posledních pět let, pokud by se odhad naplnil. Důvodem jsou významná rizika finanční nestability. Kromě finančních rizik táhne dolů světovou ekonomiku ochlazení poptávky a investic. Obrovské potíže má se svým finančním sektorem Čína, kde se odhadují nesplácené úvěry řádově v nižších jednotkách bilionů dolarů. Země se navíc potýká s přebytečnými kapacitami v řadě odvětví a vysokými cenami realit a akcií. TOP 10 NEJVĚTŠÍ ROPNÍ TĚŽAŘI Těžba v milionech barelů za den (říjen 2015) USA Saúdská Arábie Rusko Čína Kanada Irák Brazílie SAE Írán Kuvajt ,68 4,41 4,27 3,52 3,47 3,44 2,70 Zdroj: U.S. Energy Information Administration 10,91 12,04 Už v minulém roce přitom čínská ekonomika rostla nejpomaleji za poslední čtvrt století. Výsledkem byl prudký pokles poptávky po komoditách včetně ropy. Na čínské poměry pomalý růst bude pokračovat i v letošním roce, což bude ovlivňovat rovněž další rozvíjející se země. Ostatně OECD považuje za rizika právě kolísavost měn rozvíjejících se zemí a dluhy, což se týká podle expertů organizace zejména Ruska, Turecka a Brazílie. Zpomalení růstu globální ekonomiky znamená, že se sníží poptávka po ropě. Půjde tak o další problém, který budou muset světoví těžaři řešit. Cesta ropy vzhůru tak bude rozhodně složitější než uzavření dalších dohod. Vladan Gallistl gallistl@mf.cz 15,10

44 44 Euro února 2016 report Polsko Agent Bolek Wałęsův pád nezpůsobí ani tak jeho šestiletá spolupráce se státní bezpečností, jako spíš jeho trapné vytáčky Počátkem tohoto měsíce se na polský Ústav národní paměti (IPN) obrátila vdova po komunistickém ministru vnitra, generálu Czesławu Kiszczakovi, s nímž Lech Wałęsa jako vůdce odborového hnutí Solidarita v roce 1989 vyjednával u kulatého stolu odchod komunistů z vlády. Historikům nabídla, že za 90 tisíc zlotých (asi 550 tisíc korun) odprodá z pozůstalosti svého muže šest velkých balíků písemností, které obsahují důkazy o spolupráci agenta s krycím jménem Bolek se státní bezpečností v letech 1970 až Nabídku, jež se v kruzích historiků neodmítá, IPN zprvu odmítl s tím, že si musí všechno ještě promyslet. Ještě týž den ovšem v domě Kiszczakových zazvonila policie a písemnosti zabavila. Jestli si IPN nevymýšlí, což by ústavy tohoto druhu dělat neměly, anebo se snad nejedná o nějaký kolosální a trochu iracionální podvrh, historie se po 45 letech uzavírá. V balíku se nachází nejen Wałęsův rukou psaný vázací akt, ale též 279 listů s hlášeními (mnohé byly též ručně psané s podpisem Bolek ), poznámky důstojníků státní bezpečnosti ze setkání s agentem a nakonec i podepsané stvrzenky na peníze, oznámil IPN. Manžel se snažil chránit polského hrdinu, vysvětlila vdova Kiszczaková, proč exkomunistický generál, s nímž si Wałęsa u kulatého stolu několikrát přiťukl na úspěch dohod, schoval balík na zahradě. V tuto chvíli se její vysvětlení jeví docela pravděpodobně. POZOR NA WAŁĘSU. Jako agent byl Wałęsa neobyčejně nebezpečný pro osoby, které se nacházely v jeho okolí a společenském okruhu, tvrdí historik Sławomir Cenckiewicz. LECH WAŁĘSA A STÁTNÍ BEZPEČNOST 1970 Osmadvacetiletý elektrikář a zaměstnanec Loděnice V. I. Lenina v Gdaňsku je v prosinci registrován III. odborem Bezpečnostní služby (SB) v Gdaňsku pod číslem Tajný spolupracovník Bolek měl SB předávat informace o destrukční činnosti kolegů. Podle Ústavu národní paměti Bolek nahlásil více než dvacet kolegů, třeba za poslech stanice Svobodná Evropa. Z výslechů u státní bezpečnosti jsem nevyšel úplně čistý, připustil později Wałęsa v životopisné knize Cesta naděje. Podepsal prý tzv. loajálku, slib mlčenlivosti a loajality k režimu Wałęsu kvůli angažmá v odborech vyhodili z práce. V červnu byly kontakty s SB ukončeny, protože Bolek jevil nechuť k další spolupráci. Za předané informace byl v průběhu let odměněn částkou ve výši zlotých, píše se v úvodu českého vydání knihy M. Grockého Konfidenti mezi námi Státní bezpečnost provádí Akci Oko, která má zabránit udělení Nobelovy ceny Wałęsovi. Součástí akce byly podvrhy různých dokumentů, potvrdil letos anonymně listu Gazeta Wyborcza bývalý příslušník státní bezpečnosti.

45 45 Polsko report Státní bezpečnost vyplatila za Bolkova hlášení o poslechu zahraničního rozhlasu mezi dělníky v úhrnu 13 tisíc zlotých. 13 TISÍC ZA UDÁNÍ A Wałęsa? Trpaslíci vítěze nesoudí, vzkázal do Polska v polovině února z Venezuely, kde zrovna přednášel o demokracii. Jeho postoj k aféře, která se s ním nedořešena táhla bezmála 24 let, zůstává nezměněn. Už čtvrt století opakuje totéž: malí slaboši s velkým komplexem se mstí globálnímu velikánovi za to, že nedokázali překročit jeho stín. Nositel Nobelovy ceny za mír tím bohužel zasazuje svému budoucímu pomníku větší rány, než by zřejmě dokázala spolupráce s všemocnou organizací v době, kdy byl bezejmenným elektrikářem. Jako agent byl Wałęsa neobyčejně nebezpečný pro osoby, které se nacházely v jeho okolí a společenském okruhu, řekl historik Sławomir Cenckiewicz polskému serveru Onet.pl. Otázka už nestojí, zda agent Bolek existoval, či nikoli. Před rozhodnutím lustračního soudu v roce 2000 se Wałęsa mohl pochybovačům ještě vysmívat: Jestliže mají jako důkaz posloužit nějaké xerokopie, které může vyrobit kdokoli, pak je to celé šaškárna. Nemáte žádný můj podpis, protože jsem nic nepodepsal. Nemáte můj souhlas ke spolupráci ani deník agenta. Nemáte nic. Moji milí, jste úplně nazí, a proto soud prohrajete. Měl pravdu, xerokopie k usvědčení nestačily a ostatní dokumenty se Wałęsovi, jak si alespoň myslel, podařilo včas odstranit, když si ještě jako prezident v roce 1992 svůj spis vyžádal k nahlédnutí. Ani po roce 2008, kdy se objevily nové xerokopie a odborná veřejnost verzi o Bolkovi alias Wałęsovi vzala víceméně jako hotovou věc, nedaly kriticky myslícím lidem spát některé otázky. Například: Proč státní bezpečnost vyplatila za Bolkova hlášení o poslechu zahraničního rozhlasu na dílnách atd. v úhrnu 13 tisíc zlotých, když by se běžný konfident tehdy spokojil s řádově nižší částkou? Ale především proč na něj spis nevytáhla už v letech 1980 až 1983, když se současně snažila zničit jeho reputaci mezi dělníky a zabránit udělení Nobelovy ceny ve Švédsku? Přestože tyto nesrovnalosti mohou mít nějakou jednoduchou odpověď (Wałęsa v čele Solidarity mohl být pro režim lepší alternativou než někteří jeho radikálnější souputníci), Wałęsova zatvrzelá neochota postavit se k problému čelem paradoxně dodává důvěryhodnosti temným a vysoce spekulativním narážkám. Ty se jako vlezlý refrén objeví po každém novém nálezu: státní policie Bolka nepřestala řídit ani v 80. letech a celý kulatý stůl byl komplot. DOHODA Představa kulatého stolu jako nemravného paktu, který starým strukturám umožnil zachovat si ekonomickou moc, se poprvé objevila na počátku 90. let. Wałęsa ji mohutně přiživoval během prezidentské kampaně, když kandidoval proti Mazowieckému. Po vítězství na temné výhrůžky postkomunistům rychle zapomněl (dnes už víme proč) a teorie układu (dohody) došla uplatnění opět v roce 2005, kdy pomáhala vyhrát volby bratrům Kaczyńským. Ovšem naznačovat, že skrze Wałęsu státní bezpečnost zasahovala do chodu Solidarity ještě před kulatým stolem, by celé diskusi dalo nový náboj. Bohužel lze předpokládat, že Jarosław Kaczyński a další vyznavači teorie układu tuhle rukavici zvednou. Legendární vůdce a druhý nejznámější Polák v zahraničí (po Janu Pavlu II.) se během 80. let dostal v solidaritním táboře do křížku skoro s každým, když u svých souputníků většinou mírnil přílišnou horlivost ve snaze utkat se s režimem. Oponenti budou mít pro toto opatrnictví, v němž historici hnutí dosud spatřovali prvek politické geniality, konečně vysvětlení a nenechají si jej pro sebe. Z geniálního stratéga se před očima národa pomalu stává lhář a podvodník. I kdyby nebyl nařčen z kolaborace rovnou, je jasné, že své někdejší selhání v sobě nosil jako stín a ruce mu svazoval strach z odhalení. A těch pár lidí, kteří dosud mlčeli, Wałęsa spolehlivě vyprovokuje svými řečmi o trpaslících a velikánech. Lubomír Heger heger@mf.cz FOTO Reuters 1992 Ministr vnitra Antoni Macierewicz přinesl v červnu do Sejmu seznam bývalých spolupracovníků SB. Kromě 65 poslanců, ministrů a náměstků na něm figuruje Lech Wałęsa alias Bolek. Na spěšné poradě vybraných politiků padá rozhodnutí odvolat vládu Jana Olszewského. Wałęsa důrazně gestikuluje: Musíme to udělat dnes. Okamžitě. Nemůžu ty lidi zítra pustit do jejich kanceláří. Wałęsa si poté vyžádá svazky k nahlédnutí a po čase je vrátí v obálce s pečetí a razítkem Otevřít jen se souhlasem prezidenta. Za mnoho let vychází najevo, že do archivů se nevrátilo na sto stran a přes padesát mikrofilmů Speciální lustrační soud Wałęsu očišťuje od nařčení ze spolupráce. Předseda Pavel Risiński v rozsudku uvedl: Soud s pravděpodobností hraničící s jistotou prohlašuje, že originály materiálů, jejichž kopie měly dokazovat spolupráci pana Lecha Wałęsy se státní bezpečností, nikdy neexistovaly. Podle mínění tribunálu bylo vyrobení těchto podvrhů součástí Akce Oko Vychází kniha SB a Lech Wałęsa. Dodatek k životopisu od mladých historiků z Ústavu národní paměti Sławomira Cenckiewicze a Piotra Gontarczyka, kteří shromáždili xerokopie z Wałęsova spisu. Wałęsa emotivně vystupuje v televizi: Vždy jsem hrál férově. Dříve nebo později se to potvrdí. Kdybych přece jen měl něco na svědomí, tak bych řekl: Poslouchejte, měl jsem slabý den, něco jsem vypil a pak něco řekl. Přece bych to udělal.

46 46 Euro února 2016 report Wilhelm Molterer Junckerův plán nás nespasí Ztráty určitě mít budeme. Nikdo neví, kolik to bude, říká ředitel Evropského fondu pro strategické investice Wilhelm Molterer Vrámci tzv. Junckerova plánu, který má nastartovat evropskou ekonomiku, chce Evropská investiční banka podpořit během tří let projekty až za 315 miliard eur. V praxi to bude fungovat tak, že na vybrané projekty poskytne záruky ve výši 21 miliard eur. Tyto peníze dala ze svého rozpočtu Evropská komise (16 miliard) a Evropská investiční banka (EIB) (pět miliard). Budou investice ve výši 315 miliard eur z takzvaného Junckerova plánu stačit, aby se nastartovala evropská ekonomika? Určitě to ekonomiku nespasí. Je to však důležitý nástroj, který stimuluje investiční aktivitu. To je ostatně jeho hlavním úkolem. 315 miliard eur je velká suma peněz, ale není to jediný způsob, jak ekonomiku vzkřísit. Nemůže to nahradit soukromé ani státní investice. Ptám se proto, že nyní v Evropské unii státy a soukromé firmy proinvestují zhruba o 280 miliard eur ročně méně. To je pravda. Předkrizová čísla bych však, upřímně řečeno, používal opatrně, protože se do nich promítá investiční bublina z let 2006 až Ale ano, průzkumy, které prováděla Evropská komise a Evropská investiční banka skutečně ukazují, že propad investic se pohyboval mezi 300 až 315 miliardami eur ročně. Jak zajistíte, abyste vybrali skutečně nové projekty? Může se přece lehce stát, že se o garance budou hlásit už ty stávající, které by vznikly tak jako tak. Máte pravdu. EIB především pokračuje v tom, co dělala doposud, ale na nižší úrovni musíme výrazně zvýšit počet rizikovějších projektů a tohle je obrovská změna. Zadruhé se budeme snažit přilákat nové klienty, středně velké firmy. Uvedu příklad. Před dvěma lety EIB přijímala projekty, které investovaly minimálně 40 až 50 milionů eur, přičemž jsme financovali půlku projektu. Teď jsme hranici snížili na 15 milionů eur, protože musíme financovat nový typ klientů. Zvýší se počet dohod, které uzavřeme, a hodnota projektů se sníží. Vedeme teď taky diskuse o novém kapitálovém produktu, který bude sahat od nepřímého poskytování kapitálu k přímému. Můžete to rozvést? Stane se EIB například akcionářem infrastrukturního fondu? Evropská investiční banka by teoreticky mohla v rizikových projektech poskytovat přímo či nepřímo rizikový kapitál. To je úplná novinka. Nebude to ale tak, že by se stala akcionářem infrastrukturního fondu, ale může se třeba podílet na investiční platformě, která poskytuje dlouhodobé financování určitým projektům společně s infrastrukturními fondy, pojišťovnami či jinými dlouhodobými investory. Během prvních osmi měsíců se nám podařilo dosáhnout investic za 60 až 65 miliard eur. EIB může takovým platformám poskytovat rizikovější díl financování, čímž přiměje investory, kteří mají averzi k riziku, aby uvolnili své investiční kapacity a současně podstupovali menší riziko. EIB se tedy bude podílet na rizikovějších projektech. Kde je riziko, tam je také ztráta. Jak vysoké ztráty očekáváte z Junckerova plánu? Diskutovali jsme o tom v Evropském parlamentu a je jasné, že se v případě Junckerova plánu jedná o fond záruk, z něhož se budou krýt také ztráty. Nikdo neví, jakého rozsahu dosáhnou, ale je navýsost jasné, že ztráty z těch 21 miliard eur budou. Je to logické. Nemůžete jednoduše žádat po EIB, aby podstoupila více rizika a přitom neměla větší ztráty. Jak vy osobně odhadujete potenciální ztráty z Junckerova plánu? Nikdy nedělám odhady. Jako bankéř musíte potenciální ztráty vyčíslit. Řekněte tedy svůj odhad. Ano, odhady dělám, ale nezveřejňuji je. Překvapuje vás to? Vlastně ani ne. Tak to nechme být. Jak investiční komise projekty vybírá? Postupujeme podle jasně určených kritérií Evropského fondu pro strategické investice. Každý projekt dostane bodové ohodnocení, které je založeno na čtyřech pilířích. Zaprvé musí projekt být z vybrané oblasti, jako je infrastruktura, inovace a tak dále. Zadruhé musí splňovat kritéria udržitelnosti, ochrany životního prostředí. Zatřetí musí splňovat finanční a technická kritéria, musí být financovatelný bankami. Začtvrté se posuzuje, do jaké míry se projektu účastní soukromý kapitál, jak přispívá k zaměstnanosti a růstu. Budete schopni podpořit projekty za zhruba sto miliard eur ročně? Během prvních osmi měsíců fungování investičního plánu se nám podařilo dosáhnout částky, která se pohybuje mezi 60 a 65 miliardami eur. Co se týče velikosti investic, postupujeme tak podle plánu. Ve třech oblastech program funguje dobře: v podpoře malých a středních firem, což se osvědčilo i v České republice, další jsou energetika a doprava. Přidat potřebujeme ale v jiných oblastech: soukromý průmysl, středně velké firmy, v oblasti inovací, vědy a výzkumu a také v moderní infrastruktuře, jako je vysokorychlostní internet, chytré sítě. Rozvíjíme jednu věc, která se jmenuje strukturované financování, což znamená investice financované z více zdrojů. Jde například o PPP projekty. Jelikož rozpočty jsou napjaté, potřebujeme PPP projekty, aby se pokračovalo ve výstavbě infrastruktury. Jste aktivní také v Řecku. Co tam v současnosti děláte? Je třeba navázat speciální vztah s jejich bankami, které jsou stále podkapitalizované. V Řecku je nesmírně důležité poskytovat pracovní kapitál. To bychom například v Německu nikdy dělat nemuseli. Řekové potřebují podporu pro svůj bankovní systém. Chceme

47 47 Wilhelm Molterer report Řecká vláda dělá v současnosti skutečně maximum a je pro ni těžké přesně dodržovat doporučení Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky. Vědí ale, že nemají jinou možnost. FOTO Hynek Glos tam rozvinout myšlenku mikrofinancování, abychom tam znovu navodili podnikatelského ducha. Mimochodem, čekáte v Řecku další bankovní krizi? Ne. Řecká vláda dělá skutečně maximum a je pro ni těžké dodržovat přesně doporučení Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky. Vědí ale, že nemají jinou možnost. Možností je odchod z eurozóny Jiná možnost jednoduše znamená, že se tamní ekonomická situace zhorší. EIB dělá všechno proto, aby Řekům pomohla, proto jsme také v Řecku posílili. Zřídili jsme speciální pracovní skupinu pro Řecko a máme jednoho člověka přímo na místě, který se snaží nabídnout Řekům nástroje EIB, jako jsou pracovní kapitál a mikrofinancování, o nichž jsem mluvil. Byl jste dlouho ministrem financí Rakouska. Teď působíte jako úředník v EIB. Co byste řekl, WILHELM MOLTERER (60) Nyní je ředitelem Evropského fondu pro strategické investice. Současně je viceprezidentem a členem výkonného výboru Evropské investiční banky. Býval dlouholetým poslancem rakouského parlamentu. V letech 2007 až 2008 působil i jako vicekancléř a ministr financí Rakouska. Vedl Rakouskou lidovou stranu. že může pomoci evropské ekonomice, aby rychleji rostla? Řekl bych, že hlavním tahounem ekonomiky je předvídatelnost. Jste-li investor, který uvažuje o investici, kde se návratnost čeká za deset let, a nevíte, jaké bude regulatorní prostředí, tak se budete držet zkrátka a nezainvestujete. Předvídatelné prostředí je nesmírně důležité. Dá se pochopit, že chuť riskovat je pramalá. Mohou za to hlavně zkušenosti posledních několika pokrizových let. Ale když víme, do čeho rádi investují institucionální investoři jako pojišťovny, penzijní fondy a podobně, proč nevytvoříme trh s těmito druhy aktiv, například v infrastruktuře? Připadá mi někdy trochu divné, že evropské pojišťovny musejí hledat investiční příležitosti v zahraničí. Proč jim to, co chtějí, nenabídneme v Evropě? Hledáme rovnováhu mezi předvídatelností a ochotou investovat do rizikovějších projektů, protože nemůžeme ovlivnit přímo geopolitickou situaci. Nestabilitu přináší v současnosti například hrozba brexitu Ano, o tom také diskutujeme. A proto musíme jasně dát najevo předvídatelnost a ochotu rozhodnout, že zřídíme společný kapitálový trh, jednotný trh a zlepšíme regulatorní prostředí. Tady se musejí přičinit i jednotlivé státy. Jiří Zatloukal zatloukal@mf.cz

48 48 Euro února 2016 light Tygr, drak a balon Čínská fotbalová invaze spojuje podnikatelský kalkul s ultramoderním marketingem a geopolitickými ambicemi Na první pohled vypadá ta fotografie neškodně. Uprostřed ukazuje argentinský fotbalista Sergio Agüero široký úsměv, jímž jako by chtěl potvrdit prudce antiintelektuální pověst svého sportu; po jeho stranách stojí dva kravaťáci. Druhý pohled odhalí, že ne ledajací: vpravo stojí britský premiér David Cameron, vlevo čínský prezident Si Ťin-pching. Fotografie vznikla 23. října loňského roku na stadionu Manchesteru City, v jehož barvách Agüero hraje. Pamatujme si ono datum a místo; označují ostrý začátek čínské invaze do Evropy. Prezident Si, jak tvrdí pekingská propagandistická mašina, je velkým fanouškem fotbalu. Od roku 2013, kdy se stal hlavou státu, má na starost kdejakou lapálii od zpomalování ekonomiky přes etablování v mezinárodních obchodních strukturách až po zastrašování námořních sousedů; na fotbal však nezapomněl. Naopak, věnuje se mu s nebývalou péčí, zejména když uvážíme, že Číňanům na fotbale záleží asi jako Čechům na baseballu. Od roku 2013, kdy se Si Ťin-pching stal hlavou státu, má na starost kdejakou lapálii od zpomalování ekonomiky přes etablování v mezinárodních obchodních strukturách až po zastrašování námořních sousedů; na fotbal však nezapomněl. Podle toho to taky vypadá: mezi 209 členskými zeměmi světové fotbalové federace FIFA je Čína na 82. místě, těsně za Botswanou. Prezident Si si předsevzal, že to změní. Sestrojil za tím účelem zvláštní komisi, sám sebe jmenoval jejím šéfem a spolu s kolegy ukul padesátibodový plán rozvoje fotbalu. Jeho deklarovaný cíl lze popsat jako třikrát světový šampionát. Prezident a jeho tým chtějí, aby se Čína nejprve na fotbalové mistrovství světa kvalifikovala (dosud se jí to povedlo pouze jednou; v roce 2002 všechny tři zápasy prohrála, aniž vstřelila branku). Poté se Čína, ačkoli už patrně pod jiným vůdcem, má ucházet o pořadatelství turnaje. To je jednoduché stačí pár obálek a FIFA bude Pekingu zobat z ruky, řekl by cynik. Poslední úkol je nejtěžší mistrovství světa také vyhrát. Takto naplánované to zní až legračně, jako když Sovětský svaz poroučel větru a dešti. Ani cíl využití dobrého PR soft power, jak říkají diplomati pomocí pořadatelství závěrečného turnaje světového šampionátu není»

49 49 Čína light FOTO Reuters PREZIDENTSKÝ KOP. Čínský prezident Si Ťin-pching měl vždy moc rád fotbal. A nezanevřel na něj ani v nejvyšší funkci.

50 50 Euro února 2016 light Čína Co kupují Číňané MANCHESTER Nabídka 3,5 mld. eur za menšinový podíl v United (nepotvrzeno). 400 mil. USD za 13procentní podíl v Manchester City (kupec: čínská státní investiční firma CITIC a mediální konglomerát China Media Capital čínského Murdocha Li Žuej-kanga s vazbami na oficiální kruhy). LIVERPOOL V současné době kupuje dosud nejmenovaný čínský zájemce právo na pojmenování nově budované tribuny stadionu na Anfield Road (deset let za celkem mil. eur). HAAG Klub ADO Den Haag koupila loni pekingská firma přes sportovní marketing United Vansen. SOCHAUX Klub, jenž tradičně patřil automobilce Peugeot, koupil loni čínský výrobce žárovek LED Ledus. CURYCH Wang Ťien-lin (Wanda) koupil překupníka s fotbalovými televizními vysílacími právy, společnost Infront Media, od Philippa Blattera, syna dlouholetého prezidenta FIFA Seppa Blattera. PRAHA CEFC China Energy loni koupila nejstarší český fotbalový klub SK Slavia Praha. LISABON Právo na přejmenování druhé portugalské ligy na Ledman Proliga (výrobce LED žárovek Ledman) a povinnost dát práci deseti hráčům a třem trenérům z Číny. MADRID 20procentní podíl v Atlético Madrid koupil loni miliardář Wang Ťien-lin (obří realitní firma Wanda). BARCELONA 17,8 mil. eur za 56 procent v Espaňol Barcelona (plus 134 mil. eur dluhu) kupec: výrobce hraček Rastar. nový, natož originální. Stejně tak snaha čínského režimu chlubit se sportovními úspěchy je dobře známá; poslední dva body jsou ještě v živé paměti z olympijských her v Pekingu v roce To důležité v čínském fotbalovém plánu spočívá v něčem jiném. I ROZHODL PREZIDENT SI Prezidentská komise správně identifikovala alespoň některé příčiny dlouhodobých neúspěchů na trávníku. Jednou z nich je absurdní byrokracie; i rozhodl prezident Si, že čínská fotbalová asociace bude nadále fungovat zcela mimo státní sportovní struktury a povedou ji profesionálové, nikoli straničtí kádři. Druhé takové opatření zrušilo zákon, jenž po desetiletí zakazoval shromáždění více než deseti lidí na jednom místě (pro sport, jenž se hraje v jedenácti lidech na každé straně, představuje takový zákon svého druhu komplikaci, nahlédli soudruzi). Především však jde pochopitelně o peníze. Komise předpověděla (a rozlišit předpověď od přímého příkazu nebývá v čínských poměrech jednoduché), že ekonomika sportu do deseti let dosáhne objemu 850 miliard dolarů, tedy pětinásobku dnešních hodnot. O většinu tohoto strmého růstu se má postarat právě fotbal. Během pěti let má v zemi vyrůst 20 tisíc fotbalových základních škol, zhruba srovnatelných s tím, čemu se v Evropě říká mládežnická fotbalová akademie. Do dalších pěti let to má být už 50 tisíc takových škol (dnes jich má Čína pět tisícovek). A kdo má takové peníze poskytnout? Stát bude štědrý, přislíbil prezident; ale hlavní část nákladů na fotbalový rozvoj má nést soukromý sektor. Tohle je čínský způsob, jímž vláda říká firmám jestli to chcete mít Den poté, co prezident ohlásil svůj padesátibodový plán, jsem viděl desítky lidí, kteří do té doby neměli s fotbalem nic společného, jak si na své jméno nechávají registrovat kluby. Říkali si to je moje šance. u nás dobré, dělejte to a to, řekl britskému deníku The Guardian Angličan Rowan Simons, autor knihy o čínském fotbalu Bamboo Goalposts. A teď je to fotbal. Den poté, co prezident ohlásil svůj padesátibodový plán, jsem viděl desítky lidí, kteří do té doby neměli s fotbalem nic společného, jak si na své jméno nechávají registrovat kluby. Říkali si to je moje šance, dodal. Rychlost, s níž se podnikatelé novému požadavku přizpůsobili, je ohromující. Miliardář Čang Ťin-tung, majitel retailového řetězce Su-ning, patřil k prvním. Poté, co loni v březnu vyšel prezidentův plán, koupil ještě v srpnu fotbalový klub a dal mu jméno své korporace; poté v prosinci získal práva na vysílání španělské nejvyšší soutěže se dvěma nejlepšími světovými fotbalisty dneška; a v zimě utratil bezmála sto milionů eur za nové hráče, jež přetáhl z evropských klubů. Podobně za každým ze šestnácti klubů čínské Superligy stojí nějaká korporace, státní či soukromá; a všechny se mohou přetrhnout, aby bylo vidět, že investují (mnohdy za hranicí zdravého rozumu viz mapa). Jen za zimní přestupové období utratily čínské kluby v Evropě na 200 milionů eur. Koneckonců do téhle široké strategie zapadá i nedávný vstup CEFC do fotbalové Slavie. ČÍŇANŮM NA RUKU Mezitím se však začala rýsovat jiná rovina prezidentova plánu. Fotka z Manchesteru, na níž Si tak pěkně pózuje se smějícím se Agüerem, slavnostně stvrdila převzetí 13procentního podílu v klubu Manchester City čínskými investory. Co to znamená? Investory jsou konkrétně státní investiční firma CITIC a mediální konglomerát China Media Capital. Ten vede Li Žuej-kang, na Západě respektovaný i obávaný mediální boss s přezdívkou čínský Murdoch a bezprecedentně dobrými vztahy na pekingskou vládu; byl to on, kdo prezidenta k návštěvě Manchesteru přemluvil. Li se netají tím, že chce replikovat Murdochův úspěch z Anglie, kde de facto sám zařídil dnešní veleúspěšnou soutěž Premier League. Na druhé straně obchodu stojí muž jménem Omar Berrada (lidé přes fotbalový marketing ho znají jako člověka, jenž zrušil

51 51 Čína light Kdo je kdo v čínském fotbalu PEKING Firma Tchiao Tung-li, pobočka mediálního konglomerátu CMC, zaplatila 1,3 miliardy dolarů za vysílací práva na čínskou Superligu (pětinásobek dosavadní ceny). Státní investiční firma CITIC vlastní většinový podíl v superligovém klubu FC Peking Kuo-an. Hebei China Fortune majitel klubu, developer průmyslových parků Wang Wen-chue, letos koupil útočníka AS Řím Gervinha z Pobřeží slonoviny za 18 milionů eur. KUANG-ČOU FC Kuang-čou Evergrande za podpory majitelů Evergrande Real Estate (60 procent) a Alibaba (40 procent) vyhrává od roku 2011 pokaždé čínskou ligu, v letech 2013 a 2015 vyhrál i asijský ekvivalent Ligy mistrů. Ročně prodělává 80 až 100 milionů dolarů. Letos v únoru koupil kolumbijského útočníka Jacksona Martíneze za 42 milionů eur. V tomto roce klub vstoupil na šanghajskou burzu. ŠANGHAJ Klub Šanghaj Šen-chua letos koupil Kolumbijce Fredyho Guarina z AC Milán za 13 milionů eur. Majitel klubu, realitní investiční společnost Greenland Holding Group, loni koupil od tureckého klubu Beşiktaş Istanbul senegalského útočníka jménem Demba Ba za 14,7 milionu dolarů a zároveň australského útočníka Tima Cahilla za 6,7 milionu eur. Klub Shanghai SIPG (majitelem je rejdařská společnost Shanghai International Port Group) údajně letos nabídl 100 milionů eur za kapitána Manchesteru United Wayna Rooneyho (s příslibem mzdy 500 tisíc eur týdně, což by z něho učinilo daleko nejlépe placeného hráče světa); Rooney prý nabídku odmítl. SIPG od loňska platí 350 tisíc eur týdně ghanskému útočníkovi Asamoahu Gyanovi. NAN-ŤING Výrobce elektrických spotřebičů Su-ning koupil loni v srpnu klub Ťiang-su, přejmenoval jej na Ťiang-su Su-ning. Loni v prosinci koupila firma Su-ning čínská vysílací práva na španělskou soutěž La Liga. Letos v únoru zaplatil klub rekordních 50 milionů eur ukrajinskému klubu Šachtar Doněck za brazilského útočníka Alexe Teixeiru a zároveň 38 milionů eur za brazilského záložníka Chelsea Ramirese. Majitel Čang Ťin-tung je členem Lidového politického poradního shromáždění, de facto orgánu čínské vlády. Prezident a fotbal v číslech 9 činovníků, 4 rozhodčí, 13 hráčů a 17 klubových funkcionářů bylo od roku 2010 odsouzeno za fotbalovou korupci. 50 bodů má plán prezidenta Si Ťin-pchinga na vytvoření fotbalové velmoci. 850 mld. USD má do roku 2020 obnášet ekonomika čínského sportu základních fotbalových škol funguje v Číně dnes. 20 tisíc má být v provozu za pět let, 50 tisíc do roku % fanoušků mužstev anglické Premier League žije v Číně diváků je průměrná návštěva na zápase čínské Superligy. FOTO Reuters MINULOST. Udusaná hlína a roztrhané šišaté míče budou nejspíš už brzy patřit k minulosti čínského mládežnického fotbalu. Do deseti let má být v zemi padesát tisíc fotbalových akademií desetkrát tolik než dnes. 111 let starou tradici FC Barcelona hrát bez reklam na dresech). Berrada je marketingovým šéfem společnosti City Football Group, jež vlastní kromě Manchesteru City i kluby Melbourne City, New York City a Jokohama F. Marinos. Devadesát sedm procent příznivců klubů anglické Premier League dnes žije mimo Británii; skoro polovina jich je v Číně, řekl Berrada deníku South China Morning Post, takové skutečnosti musíme nutně přizpůsobit svoji strategii. Jinými slovy to znamená buď naše branže půjde Číňanům na ruku, nebo má smůlu. A tady začíná plán prezidenta Si Ťin- -pchinga dostávat nový smysl. Vlastenecký zápal a nadšení pro sport jistě jdou Číňanům k duhu, ale pokud zároveň dokážou jaksi mimochodem vyvést z Evropy obrovský fotbalový mediální byznys (s veškerými přidruženými efekty) a udělat z Číny nový marketingový středobod fotbalového světa to už je plán, který stojí za to. Daniel Deyl deyl@mf.cz

52 52 Euro února 2016 light Ristorante Torino Trochu český Turín V nové libeňské čtvrti Dock otevřela téměř italská restaurace Mohla by to být anketa: jaké jídlo čekáte v ristorante Torino, tedy restauraci Turín? Těstoviny tajarin? Piemontskou battutu? Lanýže? Pohled do menu nové restaurace Torino, jež vznikla v libeňské rezidenční čtvrti Dock, vám dá nečekanou odpověď. Polévkám vévodí klasické české kuřecí consommé s nudlemi a játrovými knedlíčky, zatímco mezi hlavními jídly najdete kachnu se zelím a plněným bramborovým a karlovarským knedlíkem. Řekněme, že někomu nechyběla fantazie. Na druhé straně ale mohlo být i hůř: v Česku se většina italských restaurací a pizzerií jmenuje buď Al Capone, nebo Palermo, takže Torino je určitě krok lepším směrem. Ostatně nejeden krok potřebujete i k tomu, abyste restauraci našli, což podle mě není úplně záměr. Ještě před jídlem ji lze proto férově zařadit mezi nejdůkladněji ukryté restaurace. HODNOCENÍ Je dokonce tak schovaná, že ji prý nemohl při své první návštěvě najít ani číšník, jak se záhy dozvím u jídla. Všude kolem domu, v němž sídlí, sice stojí i vlají reklamy na restauraci, najít ale vchod do ní vyžaduje jistou rafinovanost i zvídavost. Musíte projít neoznačenou recepcí nového domu, kde Torino tak nějak tušíte, protože ho netušíte jinde, a pokračovat dál dovnitř. Až skleněnými dveřmi zapřenými kusem hrubého dřeva vejdete dovnitř. A zjistíte, že restaurace vůbec nevypadá ani nepůsobí špatně. Design interiéru koresponduje s architekturou moderních bytovek a je laděný do hnědé, bílé a béžové. Hlavní jídelnu tvoří velký prosklený prostor s barem, průhledem do kuchyně a také velkými okny do vnitrobloku moderního sídliště, kde se dá příjemně sedět venku. Během mé návštěvy v podniku hrál jazz. MÍSTO KLAME Ano, sídlištní italské restaurace u nás nemají nejlepší reputaci. Většinou jde o počeštěné pizzerie, kde na pizzu dávají zelí, těstoviny zalévají štědrou dávkou smetany a personál tu zásadně nosí korkové pantofle. Na Barrandově si kdysi jednu takovou velmi oblíbila například rodina zesnulého expremiéra Stanislava Grosse. Byl to však paradoxně lobbista Marek Dalík, kdo před časem ukázal, že na novodobých sídlištích může existovat i kvalitní italská gastronomie. Riva Bella, jež otevřela (a nakonec i zavřela) v holešovické Marině,

53 53 restaurace light KUŘECÍ SUPREME. s řepou pečenou na bílém balzamiku, grilovaná polenta. SALÁT S BUFFALO MOZZARELLOU,. sušenými cherry rajčaty, balzamikovými perlami a rajčatovou pěnou. FOTO Hynek Glos tedy jen přes Vltavu od Torina, sice nesla kříž jeho nechvalně proslulého jména, jídlo i víno tu ale bylo špičkové, ostatně Dalík sem přetáhl italského šéfkuchaře z centra. Navíc jste se tu dobře najedli i napili za nebláznivé ceny. To, že menu Torina není italské, samozřejmě vůbec neznamená, že je včetně jídla špatné. Naopak. Nabízí těstoviny, maso, saláty i rizota, takže si určitě vyberete. Já si jako předkrm objednal marinovaného lososa s koprem a lososovým kaviárem a k němu sklenku severoitalského pinotu grigio a nelitoval jsem! Už když přede mě jinak méně komunikativní servírka jídlo pokládala, cítil jsem jeho příjemnou čerstvou vůni. Šťavnatý, jemný a ne lacině mastný losos perfektně chutnal a stejně tak teplé bliny, s nimiž ho tady nabízejí. Navíc jídla i pohledně servírují. JÍDLO DOBRÉ, PERSONÁL NE Bytový komplex, v němž Torino sídlí, zůstává nedokončený a poloprázdné jsou zatím i dostavěné domy. Restaurace sice dává místním dvacetiprocentní slevu, aby si z podniku udělali vlastní jídelnu, než bude muset zavřít, nouzi o místo tu ale mít nebudete. Během své návštěvy jsem zde seděl téměř sám. Jako hlavní chod jsem zvolil vepřovou kotletu s čočkovým ragú a jablečným pyré a k němu rozlévané chianti. Zkusil jsem číšnici, aby mi ke kotletě sama doporučila víno, čímž jsem určitě nemyslel klasický someliérský cirkus, jen obyčejný základní servis. Marná snaha: číšnice se do své práce příliš nehrne, přestože Torino není nejlevnější kotleta stojí 260 korun a losos 145 korun. Což je škoda, protože i hlavní jídlo vypadalo a chutnalo velmi dobře. Stupeň dolů jen kvůli sušší a taky tužší kotletě oproštěné od šťavnatosti i bohatší chuti vepřového; čočkové ragú i jablečné pyré totiž bylo výborné. Problém nastal při výběru dezertu. Sotva jsem začal jmenovat, co z menu bych si dal, slyšel jsem opakovaně odpověď, že to není, protože restaurace mění menu. To samozřejmě pravidelně dělají všechny lepší podniky, neznamená to ale, že ze stálého menu nakonec nemáte téměř nic. Nebyl tak kaštanový krém s pomerančem ani variace francouzských sýrů, které číšnice nabídla jako italské. A dozvěděl jsem se dokonce i to, že není ani Caesar salát, který jsem pro změnu vůbec nechtěl. Takže jsem nakonec skončil u salátu z hroznů s praženými mandlemi, roquefortem a medovým dresinkem, k němu jsem pro změnu objednal růžové z Anjou. A znovu nemůžu než jídlo pochválit. Salát byl čerstvý, voňavý a křupavý, jak má být. Francouzský sýr mu navíc dodal příjemnou slanost a vláčnost, zatímco teplé mandle ještě podpořily jeho chuťové i aromatické nuance. Šťavnatý, jemný a ne lacině mastný losos perfektně chutnal a stejně tak teplé bliny, s nimiž ho tady nabízejí. Z příjemného zážitku mě vytrhl až slovenský číšník, jenž se mě přišel zeptat, jestli je vše v pořádku. Náhlá snaha o pozornost potěšila, a jsem dokonce přesvědčený, že ji mladý číšník myslel i upřímně. Bohužel si však pro svůj čin vybral špatné místo: stoupl si daleko za mě, takže se mnou mluvil neviditelný hlas. I pro komunikaci v restauraci by mělo platit to samé co na ulici: nejlepší je to vždy face to face. NEDOSTAVĚNÝ DŮM Takže konec dobrý, všechno dobré? A zvlášť když dobré bylo i espreso? Ne tak docela. Řekněme, že i ristorante Torino je stále ve stavebním procesu jako okolní bytovky. Na mém účtu se totiž místo sklenky vína objevila celá láhev, načež jsem zřejmě přeslechl omluvu. Což je znovu škoda; existují totiž restaurace, kde obsluha značně převyšuje jídlo, zatímco jinde to bývá přesně naopak. Obojí redukuje daný podnik na polovinu. Torino zatím určitě patří k těm druhým. Jestli si z něj nejen místní skutečně mají udělat jídelnu, čeká ho ještě dost práce. Petr Holec holecp@mf.cz RISTORANTE TORINO Voctářova 5, Praha 8 DOCK V1 tel.: torino@costalab.cz Otevírací doba: Po Čt Pá So Ne Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. VÝBĚR Z MENU Předkrmy Pečená kachní rolka s hruškovo-jeřabinovým kompotem a domácím chlebem 135 Kč Marinovaný losos s koprem a lososovým kaviárem 145 Kč Polévky Kuřecí consommé s nudlemi a játrovými knedlíčky 90 Kč Hlavní chody Kachna se zelím a plněným bramborovým a karlovarským knedlíkem 225 Kč Vepřová kotleta s čočkovým ragú a jablečným pyré 260 Kč Dezerty Salát z hroznů s praženými mandlemi, medovým dresinkem a roquefortem 155 Kč VÍNA Cremant Bouvet-Ladybay 568 Kč Prosecco Colli Trevigiana Frizzante 394 Kč Šampaňské Pol Roger Rich 1699 Kč Bílé víno Sauvignon Blanc Winkl 673 Kč Chablis Domaine Laroche 630 Kč Červené Amarone Classico 1648 Kč Chianti Superiore Santa 574 Kč Brunello di Montalcino Casale del Bosco 1529 Kč Recenze všech restaurací najdete na

54 54 Euro února 2016 business Nekomplikujeme podnikání Snažíme se eliminovat prostor pro podvody, hájí se Generální finanční ředitelství proti nařčení, že ztěžuje život podnikatelům Poslední dobou se v médiích objevily zprávy, že stát zbytečně komplikuje registraci plátců daně z přidané hodnoty (DPH), a obtěžuje tak podnikatele. Naším záměrem však není někoho otravovat a komplikovat mu podnikání. Uvědomujeme si samozřejmě, že nové, přísnější podmínky k registraci platby DPH jsou pro podnikatele administrativně náročnější, určitě ale nejsou zbytečné. Ostatně vycházejí ze zkušeností a pokynů Evropské unie i Evropské komise a mají jediný cíl: zamezit podvodům s fiktivními platbami DPH a tím na opak ochránit před zbytečnými komplikacemi všechny poctivé podnikatele. Mnozí z nich se totiž stávají obětí bílých koňů, podvodníků nebo společností, kteří bez jejich vědomí vystavují falešné faktury, na jejichž základě uplatňují slevy a vratky DPH. LEGISLATIVA PRO LUPIČE Česká legislativa ohledně registrace DPH dlouho patřila v rámci EU k těm velmi benevolentním. To bohužel usnadňovalo život i stále se množícím podvodníkům, jejichž jediným podnikatelským záměrem je loupení práce i daní poctivých kolegů. Nejen z Prahy se proto stal daňový ráj, který nebylo možné kontrolovat, čehož začali využívat podvodníci specializující se na DPH. Taková situace by se stala neudržitelná pro každý funkční stát, který ctí povinnost vracet lidem za jejich daně maximální množství veřejných služeb. Jen pro ilustraci: počet zamítnutých žádostí o dobrovolnou registraci k DPH se nyní pohybuje okolo dvou tisíc z celkového počtu žádostí, je to tedy zhruba osm procent. DPH v současnosti platí 205 tisíc firem a 264 tisíc podnikatelů. Je pravda, že zatímco dříve jsme některé plátce DPH zaregistrovali i na počkání, dnes trvá dobrovolná registrace nejčastěji 13 dní. To je jistě déle, určitě ale ne tak dlouho, aby to kohokoli omezovalo v podnikání. Je mi Je pravda, že zatímco dříve jsme některé plátce DPH zaregistrovali i na počkání, dnes trvá dobrovolná registrace nejčastěji 13 dní. jasné, že se podnikatelům může zdát podivné to, že při dobrovolné registraci, a tedy i dobrovolném odvodu daní, po nich státní instituce vyžaduje interní informace. My se tak ale snažíme pouze eliminovat prostor pro podvody, které stát připravují ročně o desítky miliard korun, a zároveň nechceme po podnikatelích nic, co by při kontrole nevyžadovala

55 55 hyde park business ILUSTRACE Vojtěch Velický / FOTO ČTK například Finanční správa, tzn. chceme dokumenty, do kterých bychom měli při kontrolách tak jako tak přístup. I po zpřísnění registrace platby DPH však stále patříme k benevolentnějším zemím. Mnoho západoevropských států provádí hloubkovou kontrolu žadatelů a v některých zemích, třeba ve Velké Británii nebo na Slovensku, navíc požadují od podnikatelů vratnou kauci, bez níž je k platbě DPH nezaregistrují. Ve Velké Británii dokonce registrace k DPH vypadá jako hloubková kontrola, která trvá přibližně 30 dnů. PROTIÚTOK Je také zajímavé, že když jsme vloni v listopadu naznačili novou taktiku ohledně kontrolních hlášení na Vysoké škole ekonomické, přišel hned v prosinci senátor Ivo Valenta s tím, že chce kontrolní hlášení odložit. Když se mu to nepovedlo, začaly proti nám letos v lednu účelové mediální útoky. Přitom vyšší nároky na poskytnuté informace od žadatelů o dobrovolnou registraci DPH platí už přes rok. Ptám se tedy, proč se vlna zájmu o přísnější registraci zvedla až teď. Není to náhodou tím, že jsme utáhli kohouty a podvodníci pochopili, že s DPH už jim pšenka nepokvete? To vše ale samozřejmě neznamená, že prostor pro zlepšení stavu není i na naší straně. Největším nedostatkem některých našich úředníků je, že podnikatelům posílají v nesrozumitelném jazyku i jinak zcela jednoduché pokyny a výzvy, které jim pak zbytečně komplikují život. V tomto ohledu všem veřejně slibuji nápravu ze strany státu. Ten totiž vždy musí sloužit podnikatelům, ne oni jemu. MARTIN JANEČEK generální ředitel Generálního finančního ředitelství

56 56 Euro února 2016 business lidé a podniky BUREAU VERITAS SLOVAKIA Jakub Kejval generální ředitel Chris Sheils CBRE Peter Wojtusiak CBRE Filip Slováček STRV Stéphane Bosshart Nestlé Uwe Tilzen Siemens ČR Michaela Le Poidevin Cushman & Wakefield S účinností od 1. ledna 2016 byl novým generálním ředitelem společnosti Bureau Veritas Slovakia jmenován Jakub Kejval. Ve funkci vystřídal Oliviera Ducrota, který zůstává v pozici šéfa Central Europe District. Jakub Kejval získal titul inženýr na VŠE v Praze v roce 2000 v rámci specializace na mezinárodní obchod a právo v podnikání. Od roku 2001 buduje svou kariéru ve společnosti Bureau Veritas, kde postupně rozšířil působnost z finančního controllingu na finančně-provozní řízení firmy. V lednu 2012 byl jmenován generálním ředitelem pro Českou republiku a zároveň zastával funkci zástupce generálního ředitele Bureau Veritas Slovakia. 1 CBRE Chris Sheils vedoucí týmu Peter Wojtusiak associate director Realitní společnost CBRE posiluje oddělení investment properties. Chris Sheils převezme od 1. dubna funkci vedoucího týmu investment properties a Peter Wojtusiak byl jmenován do pozice associate director investment properties. Chris Sheils přichází do CBRE z firmy Colliers International, kde působil posledních pět let jako director of CEE investment services a byl zodpovědný za rozvoj investic v České republice. Podílel se na řadě investičních a pozemkových transakcí v objemu asi 500 milionů eur. Sheils má patnáctileté zkušenosti na evropských investičních trzích a je členem RICS (Royal Institution of Chartered Surveyors). Nový associate director CBRE Peter Wojtusiak přichází z Chapman Taylor International Services, kde pracoval více než sedm let jako ředitel. Během své kariéry získal odbornou praxi v oblasti masterplanningu, retailových a kancelářských projektů a jeho zkušenosti a znalosti pokrývají celý životní cyklus vývoje projektu se specifickými odbornými znalostmi studií proveditelnosti a koncepčního designu, projektování a strategie a také design managementu. Wojtusiak studoval obor urban geography and architecture na dvou australských univerzitách a získal titul MBA na College of Estate Management v Readingu ve Velké Británii. Kromě své rodné angličtiny hovoří plynně česky a polsky. 2 STRV Filip Slováček designer & art director Česká vývojářská firma STRV posiluje tým specialistů na design mobilních aplikací a webů, který se v únoru rozrostl na deset členů. Nejnovějším členem je Filip Slováček, který se již desátým rokem věnuje digitálnímu designu. Filip Slováček (28) pracoval v letech 2010 až 2012 ve společnosti Symbio Digital, kde se staral o design webových stránek a mobilních aplikací pro klienty Ikea, Peugeot, T-Mobile, Pilsner Urquell nebo ČSOB. Následovalo půlroční působení v americké společnosti Fantasy Interactive, kde pracoval pro klienty Microsoft, Pfizer nebo Nickelodeon. Deset měsíců strávil v pražské agentuře Striker Digital. Již od ledna 2013 se věnuje také poskytování grafických a designérských služeb pod značkou slvczch.com. V STRV se bude starat o design zakázkových aplikací pro americké startupy. Firma STRV, která se v roce 2015 rozrostla na 129 zaměstnanců, plánuje v následujících měsících další personální růst, který podtrhne dubnové přestěhování do nových kanceláří v pražském Karlíně. 3 NESTLÉ Stéphane Bosshart ředitel technické divize Novým ředitelem technické divize Nestlé je od února Stéphane Bosshart, dosavadní hlavní korporátní inženýr Nestlé Waters. Bude zodpovědný za výrobní závody v České republice, na Slovensku, v Maďarsku a v Ra- KRÁTCE PNS Do pozice marketingové manažerky distributora tisku PNS nastoupila Petra Bobeková, která bude zodpovědná za B2B komunikaci směrem k prodejní síti a za spolupráci na marketingových plánech vydavatelů s ohledem na podporu jejich titulů. Bobeková dříve pracovala v obchodním a marketingovém oddělením vydavatelství Sanoma Media. Později vedla tiskový odbor sítě zdravotnických zařízení Agel. Zkušenost má rovněž s marketingem a PR kosmetických značek Fleur de Santé a Avon. CITRIX Wolfgang Mayer (54) převzal na začátku roku 2016 odpovědnost za obchodní činnosti společnosti Citrix v Rakousku, Polsku, České republice, na Slovensku a v Maďarsku. V pozici obchodního ředitele regionu bude mít na starost vývoj a realizaci regionální strategie, péči o klíčové zákazníky a partnery a dále zintenzivnění odbytových a prodejních aktivit. Mayer reportuje Dirku Pfefferleovi, oblastnímu viceprezidentovi pro střední a východní Evropu Citrix. GARTNER Iveta Pecharová rozšířila tým zastoupení společnosti Gartner v České republice, na Slovensku a v Rumunsku. Ve společnosti KPC Group, která působí v ČR, SR a Rumunsku jako výhradní zastoupení firmy Gartner, pracuje Pecharová jako account executive a bude zodpovědná především za spolupráci se zákazníky v oblasti finančního sektoru na českém trhu. Přichází z firmy IBA CZ, kde se podílela na budování obchodu na českém trhu. RE/MAX Do divize komerčních nemovitostí sítě RE/MAX Commercial nastupuje jako výkonný ředitel Jiří Krupka. Jeho úkolem bude další rozvoj značky a implementace nové obchodní strategie. Krupka dříve působil ve společnostech Fair Credit či Provident, kde měl na starost strategické řízení ve vztahu k risk managementu a lidským zdrojům. Vystudoval Nottingham Trent University a hovoří plynně anglicky a rusky. Je ženatý a má syna. Ve volném čase jezdí na koni, hraje golf, badminton a tenis.

57 57 lidé a podniky business FOTO archiv / PŘIPRAVILA redakce (spolecnost.euro@mf.cz) Pavel Kvíčala Genesis Capital Ondřej Hýla Genesis Capital Adam Pýcha Ekospol kousku. Bosshart působí ve společnosti Nestlé již od roku Jeho kariéra čítá celou řadu inženýrských pozic ve Švýcarsku, Německu, USA, ale také v Indonésii či na Filipínách. Tři roky byl ředitelem závodu v Trinidadu a Tobagu. Stéphane Bosshart ve funkci nahrazuje Natašu Matyášovou, která se přesunula do švýcarské centrály Nestlé, kde bude zodpovědná za technické řízení celé oblasti výroby potravin. 4 SIEMENS ČR Uwe Tilzen ředitel divize building technologies Vedení divize building technologies společnosti Siemens Česká republika převzal Rakušan Uwe Tilzen (50). Z pozice ředitele bude zastřešovat strategický rozvoj aktivit divize v rámci země. Svou kariéru u společnosti Siemens započal Uwe Tilzen v 1987 v Rakousku, kde nastoupil jako sales manager elektromechanických produktů. V roce 1991 se stal ředitelem segmentu electromechanical products. O sedm let později byl jmenován ředitelem pro fire safety & security systems pro oblast Vídeň. Od roku 2002 převzal v rámci firmy Siemens funkci ředitele obchodní jednotky security systems pro Rakousko, o pět let později přešel do stejné pozice pro Německo. Koncem roku 2011 se stal globálním ředitelem pro segment fire safety & security life cycle solutions a od roku 2013 pak zastával pozici globálního ředitele pro portfolio & offerings business line solution. Na vyšší odborné škole ve Vídni získal titul inženýr. Je ženatý a ve volném čase hraje golf, lyžuje a jezdí na kole. 5 CUSHMAN & WAKEFIELD Michaela Le Poidevin manažerka týmu Do pražské kanceláře Cushman & Wakefield se po deseti letech vrací česká kolegyně Michaela Le Poidevin. Pro firmu Cushman & Wakefield v Praze začala pracovat v září 2004 jako oceňovatelka nemovitostí. V roce 2006 se přesunula do týmu v londýnské centrále. Nyní se vrátila jako seniorní oceňovatelka a manažerka týmu oceňování nemovitostních fondů. Během své kariéry se Michaela Le Poidevin podílela na oceňování některých z nejexkluzivnějších komerčních nemovitostí v Londýně, například The Liberty Shopping Centre, nemovitosti na Oxford Street, Regent Street a Bond Street. Le Poidevin, původem Češka, získala v roce 2012 titul MSc na Kingston University. Zároveň je registrovanou oceňovatelkou RICS a členkou RICS. Ve volném čase se věnuje běhání a józe. 6 GENESIS CAPITAL Pavel Kvíčala counsel pro private equity Ondřej Hýla investment analyst Private equity fondy Genesis a společnost Genesis Capital posilují tým. Do funkce senior counsel pro private equity fondy Genesis nastoupil Pavel Kvíčala. Novým členem týmu Genesis Capital je Ondřej Hýla, který nyní působí jako investment analyst. Pavel Kvíčala je členem poradenského týmu private equity fondů Genesis od 1. února 2016, spolupracuje s ním však intenzivně již od roku Byl partnerem mezinárodní právní firmy Norton Rose Fulbright a partnerem advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Jeho zkušenosti zahrnují komplexní M&A transakce včetně private equity, strukturovaného a akvizičního financování a další domácí i mezinárodní právní poradenství v řadě průmyslových oborů včetně energetiky, telekomunikací, strojírenství a IT. Má zkušenosti z působení na českém a slovenském trhu, krátce pracoval také v Londýně. Kvíčala vystudoval obor právo na Právnické fakultě UK. V roce 2002 se stal advokátem. Ovládá český a anglický jazyk, doplňkově německý a ruský jazyk. Další posilou společnosti Genesis Capital je Ondřej Hýla v pozici investment analyst. Dříve působil ve společnosti Roland Berger Strategy Consultants a v oddělení advisory services firmy Deloitte. Zkušenosti získával také na dlouhodobém projektu pro Škodu Auto v Mladé Boleslavi. Hýla vystudoval Fakultu mezinárodních vztahů na VŠE v Praze. Hovoří česky, anglicky, francouzsky a německy. 7 EKOSPOL Adam Pýcha vedoucí oddělení online marketingu Developerská společnost Ekospol posiluje organizační strukturu marketingu. Novým zástupcem ředitele sektoru pro online je od 1. února Adam Pýcha (25), který se zároveň stal vedoucím oddělení online marketingu. Obě pozice byly dlouhodobě neobsazené. V nové funkci bude Pýcha zodpovídat za veškerou internetovou inzerci a obsah webových stránek i profilů na sociálních sítích. Adam Pýcha vystudoval mezinárodní vztahy a evropská studia na Univerzitě Palackého v Olomouci. Spoluzakládal společnosti iparťák a Redakce a stál u zrodu portálů Copywriteři.cz a Wordpress.cz. Do Ekospolu nastoupil v říjnu Pravidelně přednáší o online marketingu a byznysu pro školy a firmy. Kromě toho se věnuje také tvůrčímu psaní. Má dvě kočky a manželku. NAROZENINY 29. ÚNORA Martin Hejl (48) jednatel: THIMM Packaging 1. BŘEZNA Jakub Dvořáček (40) výkonný ředitel: Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Josef Dvořák (46) jednatel: Inex Spedition Martin Hrnčiřík (45) CFO a člen představenstva: Kupeg úvěrová pojišťovna Jiří Kratochvíl (56) jednatel: Argo Bohemia Tomáš Salomon (50) člen představenstva: Česká spořitelna 2. BŘEZNA Josef Kubiš (68) ředitel a předseda představenstva: Agro Jesenice u Prahy Jiří Plajner (55) člen představenstva: PSP Speciální strojírna 3. BŘEZNA Arnaud Stéphane Burlin (50) výkonný ředitel pro střední Evropu a jednatel: Unibail-Rodamco ČR Vladimír Čepelík (55) generální ředitel: ZVU strojírny Martin Kovář (54) místopředseda představenstva: Jitona Radek Špicar (39) viceprezident: Svaz průmyslu a dopravy České republiky 4. BŘEZNA Roman Buryjan (45) předseda představenstva: Mateiciuc Otakar Hora (56) partner v oddělení auditu: KPMG ČR Bořivoj Líbal (34) řídící partner: PWC Legal ČR Miroslav Pilný (54) výkonný ředitel a předseda představenstva: Thun 1794 Dan Ťok (57) ministr dopravy ČR Josef Vaněk (60) předseda představenstva: Kovoslužba Praha 5. BŘEZNA Miroslav Crha (53) jednatel: Global Payments Europe Martin Krbec (52) jednatel: Bilfinger Industrial Services Czech Jindřich Patočka (52) ředitel úseku realizace a člen představenstva: UniControls Jan Ruml (63) generální ředitel: Secar Bohemia 6. BŘEZNA Pavol Krúpa (44) předseda představenstva: Arca Capital Bohemia Josef Valter (38) člen představenstva: Fio banka

58 58 Euro února 2016 business společnost INZERCE A UNYP Studium psychologie FAVORIT CZECHOSLOVAKIA Favorit v Pavilonu NADAČNÍ FOND MAGDALENY KOŽENÉ Magdalena Kožená podporuje ZUŠ University of New York in Prague (UNYP) získala od ministerstva školství akreditaci nejnovějšího magisterského studijního programu v oboru psychologie. UNYP se tak stala první soukromou vysokou školou v Česku, která poskytuje ucelené vzdělání v oblasti psychologie. Jako jediná vysoká škola v Česku nabízí psychologické vzdělání v anglickém jazyce. Absolventi programu posílí své teoretické základy v několika oblastech psychologie a současně získají specifické znalosti a profesní kompetence, které jim umožní výkon profese psychologa. Český výrobce kol Favorit otevřel v úterý 16. února nový showroom v Pavilonu na pražských Vinohradech. Slavnostního zahájení prodeje se zúčastnili: architekt Martin Laho, majitel firmy Favorit Richard Galovič a designér kol Petr Novague. Firma zároveň představila čtvrtý model kola. Cronos je určen do města i do lehkého terénu. Konstrukce vychází ze současné modelové řady Favoritu, kola jsou osazená terénními pneumatikami o šířce 35 mm a řídítka jsou sportovní, lehce prohnutá. Cronos, stejně jako ostatní favority, se vyrábí na míru majiteli. V úterý 16. února byl představen nový nadační fond Magdaleny Kožené založený na podporu základních uměleckých škol (ZUŠ) v České republice. Světoznámá mezzosopranistka se rozhodla založit fond, který v rámci cílených aktivit napomůže zviditelnění unikátního systému uměleckého vzdělávání u nás, dalšímu růstu uměleckých talentů a podpoří ZUŠ v jejich nadstavbových aktivitách. V ČR funguje 488 základních uměleckých škol, ve kterých studuje 247 tisíc žáků. Aktuálně nabízejí čtyři základní obory hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický. ČTENÍ POMÁHÁ Čtyři stovky charit České děti v projektu Čtení pomáhá nedávno podpořily čtyřstý charitativní počin. Na dobročinné účely mladí čtenáři během více než čtyř let projektu načetli téměř 39 milionů korun. Nejoblíbenějšími knihami jsou ty o Harrym Potterovi, Děti z Bullerbynu či Bylo nás pět. Za každou knihu dostanou čtenáři 50korunový kredit, který věnují na vybraný charitativní projekt. Aktuálně děti sbírají peníze například na produkci mluvených knih pro neslyšící, na speciální počítače pro hendikepované v Jedličkově ústavu nebo na program Adopce seniorů Maltézské pomoci. KÄRCHER Den prodejců Ve středu 10. února uspořádala společnost Kärcher pro své obchodní partnery tradiční setkání, tzv. Den prodejců. Zúčastněné firmy při této příležitosti darovaly částku ve výši korun ve prospěch SOS dětských vesniček, které firma Kärcher dlouhodobě podporuje. Šek v uvedené hodnotě předávala na slavnostním večeru Milada Skutilová, ředitelka firmy Kärcher CZ (uprostřed). Přebírala jej zástupkyně ředitelky SOS dětských vesniček v Brně Pavla Štochlová (vpravo). REAKCE Společnost Pramacom-HT se vyjadřuje k článku Napálený ministr Stropnický z č. 4/2016 Týdeník Euro č. 4/2016 v článku pod titulkem Napálený ministr Stropnický zpochybnil armádní akvizici 2500 přístrojů nočního vidění Nivisys MUM 14, který se údajně dá koupit na internetu za cenu o třetinu nižší, než za kterou nakupovala Armáda ČR, jakož i samotný proces pořízení této techniky. Předně není pravdou, že přístroje má armádě dodat česká společnost Pramacom. Dodavatelem je společnost Pramacom-HT, která zvítězila v mezinárodním tendru alianční nákupní agentury NSPA, jehož se zúčastnilo celkem 17 firem. Pokud by skutečně bylo možné dodat přístroj typu MNVD (Monocular Night Vision Device), který by splňoval požadavky českého ministerstva obrany, za cenu o třetinu nižší, není jasné, proč takovýto produkt nebyl v mezinárodní soutěži dle kritérií NATO nikým nabídnut. Společnost Pramacom-HT není pouze dealerem amerického výrobku, jak stojí v článku, ale je výrobcem přístroje, který má od NATO přidělenu mezinárodní výrobní identifikaci NCAGE. PAVEL LUKEŠ mediální zástupce společnosti Pramacom-HT FOTO archiv / PŘIPRAVILA redakce (spolecnost.euro@mf.cz)

59 komerční prezentace Dopravní telematická zařízení zvyšují bezpečnost a plynulost provozu v Praze Hustota dopravy v Praze je nejvyšší v České republice. Každý den se v centrální části metropole pohybuje kolem 550 tisíc vozů, ve vnější části ještě o 100 tisíc více. Nejvytíženější křižovatky, jako např. Poděbradská Kbelská, registrují až 70 tisíc vozů denně. Řešením mohou být dopravně telematické systémy, které spojují nejnovější IT technologie s dopravním inženýrstvím. autor: TSK Co to přináší řidičům? Takzvaná dopravní telematika stále více používá spojení světelné signalizace, nadřazených dopravních ústředena nejrůznějších prvků dohledového, varovného a informačního systému, tak aby řidič mohl projet bezpečně a plynule i po nejrušnějších komunikacích metropole. Jak se neustále vyvíjí technika, mění se i nároky na data a informace, které operátoři dopravy, policie, záchranáři i účastníci silničního provozu každým dnem využívají. Jedná se o detekci specifických informací, kvalitu obrazu z kamer,informaci o škodlivinách nebo počet vozidel a průjezdnost komunikace. Je proto nezbytné přizpůsobovat, obnovovat a doplňovat či, řečeno počítačovou terminologií, upgradovat dopravně telematické systémy, uvedl Ladislav Pivec, ředitel TSK. Radiové komunikační zařízení RSU s GPS a anténou (foto TSK) Praha se již léta snaží přinášet, prostřednictvím Technické správy komunikací hl. m. Prahy, podrobné informace o dopravě na území hlavního města, které slouží zejména k bezpečnému a plynulému provozu a dalšímu plánování rozvoje dopravy. Za tímto účelem jsme iniciovali projekt Intenzifikace nasazení telematických zařízení ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy v hl. m. Praze, spolufinancovaný z Operačního programu Doprava, jehož cílem bylo snížit negativní vlivy velkých objemů silniční dopravy pomocí rozšíření dopravně telematických systémů, dodal Petr Dolínek, náměstek primátorky hl. m. Prahy a radní pro dopravu a evropské fondy. TSK modernizovala v rámci výše uvedeného projektu několik oblastí systému pražské dopravy. Modifikace křižovatek řízených světelným signalizačním zařízení (SSZ) za účelem zvýšení bezpečnosti dopravy Oblast navazuje na některé dřívější projekty TSK. V rámci ní bylo doplněno funkcí stmívání 160 světelných signalizačních zařízení. Intenzita světla signalizace, tedy dobrá viditelnost za různých klimatických podmínek a v různou denní dobu, je zásadní pro bezpečnost dopravy. Schopnost dálkového dohledu ke kontrole dopravní situace nebo trestné činnosti posílilo také 65 kamerových systémů s videodetekcí, která zefektivňuje dynamické řízení SSZ. Doplnění a úprava infrastruktury SSZ a přenosu dopravních dat Tato oblast se zabývá posilováním telematických prvků u křižovatek se světelným signalizačním zařízením (SSZ) jako jsou např. kamery, detektory, atd. Toto posílení si vyžádalo výstavbu optických datových přístupových tras ve stanicích metra, ve kterých propojení mezi místnostmi optických zařízení s venkovními křižovatkami dosud chybělo. Optické kabely tak propojily 42 řídících ústředen, z toho 10 na trase metra A, 19 na trase B a 13 na trase C. Infrastruktura odlehlých světelných křižovatek, které jsou mimo dosah optických a metalických kabelových datových spojení, byla doplněna standardizovanými bezdrátovými sítěmi. Vyšší počet připojovacích bodů a zkapacitnění datové sítě umožnilo doplnění signalizačních zařízení dohledovými kamerami nebo moderními prvky sběru dopravních informací. Modernizace technologického zařízení v tunelu Těšnov 360 m dlouhý tunel Těšnov patří v Praze k nejstarším, a tak velmi pomohla jeho modernizace. Konkrétně osvětlení LED technologií, vodící osvětlení pro lepší orientaci řidičů, optická síť i kamerový systém s videodetekcí, ale také měření proudění vzduchu a škodlivin jako CO a NOx a zvýšená požární bezpečnost. Doplnění sběru dopravních informací pro řízení dopravy Doplnění sběru a zpracování dopravně inženýrských dat zajišťuje 78 nových inteligentních otočných kamer vybavených podle potřeby doplňkovými senzory (bluetooth, radarový detektor apod.). Tyto kamery umožňují 24 hodin denně kvalitní operátorský dohled - detekují kolony, stojící vozidla, neprůjezdné křižovatky a umí i sčítat vozidla, klasifikovat je, měřit rychlost a intenzitu dopravního proudu nebo počítat dojezdovou dobu. Kamery byly instalovány v těchto lokalitách: Barrandovský most Pražský okruh, Českobrodská, Kutnohorská, Svatovítská Podbabská, Vídeňská, Chlumecká a Evropská. Modifikace režimu řízení SSZ z nadřízené úrovně včetně doplnění preference MHD Zapojování většího množství technických zařízení a jejich propojování vytváří vyšší požadavky na zpracování dat a jejich využití k řízení dopravy. Základem jsou expertní systémy na úrovni umělé inteligence a rovněž vyšší míra automatizace křižovatek řízených SSZ a s preferencí MHD. Z celkového počtu více než 630 křižovatek je touto funkcí vybavena zhruba polovina.

60 60 Euro února 2016 business Euro Business Breakfast Růst s depresí Zachování sedmi tisíc míst v OKD by byla dobrá zpráva Pokud hodnotíme jen statistická data, je vše skvělé. Ekonomika roste a Česku se daří, řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prohlásil to na akci Euro Business Breakfast, kterou pořádal týdeník Euro v restauraci Mlýnec. Její stěžejní téma znělo Podpora českého průmyslu. Hlavním partnerem byla společnost Vítkovice Machinery Group. Setkání se zúčastnili mimo jiné významní manažeři českého průmyslu a majitelé strojírenských firem. EXISTENČNÍ ÚZKOST Jenže jak na zmíněné akci prohlásil Mládek, přes všechna pozitivní čísla prožívá česká společnost existenční úzkost. Důvodů je více, ale k těm hlavním dle ministra patří chování současné politické opozice, míněno ODS a TOP 09. Ta nejenže šířila negativní očekávání ve společnosti před volbami do Poslanecké sněmovny, ale ve své praxi pokračuje i po nich. Naší vládě se tohle negativní vnímání podařilo alespoň částečně přetavit v pozitivní očekávání, pochválil kabinet ministr. Současně s tím ale dodal, že lze jen stěží odhadnout, jak dlouho takové pozitivní očekávání ve společnosti vydrží, zvlášť když se blíží krajské volby. Ne za všechno mohou naši politici. Dle Mládka negativní náladu ovlivňuje i to, že eurozóna prožívá čtyři krize najednou. Dlouhodobou řeckou, kterou se stále nepodařilo vyřešit, jen se ty největší problémy zatím zametly pod koberec. Obdobné je to u ukrajinské krize, která jako by zamrzla, ale nic se neřeší. Dalšími negativními vlivy jsou hrozící brexit a uprchlická krize. Není problém pomoci lidem, kteří utíkají před válkou, ale není jim možné garantovat trvalý pobyt a to, že si mohou za sebou přivést dalších deset členů rodiny. Právě uprchlická krize navíc ukazuje, že není vůle k vytvoření Spojených států evropských, pokračoval Mládek. Přitom opět zdůraznil, že přese všechno česká ekonomika roste. I díky urychlenému dočerpávání peněz z evropských fondů, stejně tak i dalším faktorům, jako je třeba podpora exportu. Roste podíl exportu do zemí Evropské unie i přes snahu firem a českého státu zvýšit vývoz do jiných regio nů. Eurozóna navzdory problému především svého jižního křídla funguje a má zájem o naše zboží, je přesvědčen ministr průmyslu a obchodu.

61 61 Euro Business Breakfast business Majitel skupiny Vítkovice Machinery Group, která byla partnerem akce, Jan Světlík, pokládá dotaz ministru průmyslu a obchodu Janu Mládkovi. 2 Mezi zúčastněnými zasedla i Petra Buzková, jednatelka advokátní kanceláře Vyroubal Krajhanzl Školout. 3 Euro Business Breakfast již tradičně hostila pražská restaurace Mlýnec. 4 Marek Fišer, spolumajitel, Hormen CE 5 David Řehoř, marketingový ředitel, ABRA Software 6 Ladislav Adamec, jednatel, B. G. M. Holding (vpravo); Oldřich Vacek, jednatel, O. K. Fortis CZ 7 Jan Světlík v diskusi s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem Partner FOTO Hynek Glos Právě uprchlická krize navíc ukazuje, že není vůle k vytvoření Spojených států evropských. A ZASE TA VITÁSKOVÁ Dle Mládka se loni podařilo vyřešit několik závažných problémů. Mimo jiné územní limity na těžbu hnědého uhlí, kdy se rozhodlo o jejich částečném prolomení. Podle mě to bylo správné rozhodnutí, zhodnotil zpětně Mládek. Jak se ale zdá, mnohem větší výzvy čekají na jeho ministerstvo letos. Třeba situace kolem Energetického regulačního úřadu, jehož šéfka Alena Vitásková, alespoň jak to zatím vypadá, se vrhla do boje proti všem. Navíc byla nepravomocně odsouzena k 8,5 roku vězení. Je to tak trochu nekonečná historie, konstatoval ministr. Letos bude pokračovat příprava českého průmyslu na revoluční změny, které jsou označovány jako Průmysl 4.0. Mládek je přesvědčen, že Česko sice nebude v této oblasti lídrem, ale musí včas naskočit do rozjetého vlaku. I proto teď jeho resort zvažuje, jak podpořit při přechodu do nové technologické doby české firmy, především ty malé a střední. Současně s tím ministr vyvrátil i obavy některých přítomných diskutérů, že kvůli totální modernizaci průmyslu přijdou o práci tisíce lidí: Jestli přijde někdo o práci, tak v zemích, které nebyly na Průmysl 4.0 připraveny. Další velkou letošní výzvou je řešení problémů kolem NWR, respektive OKD. Firma má velké ekonomické problémy, těžební náklady jsou vyšší než prodejní ceny uhlí, v ohrožení je 13 tisíc jejích zaměstnanců. A výhled do budoucna moc pozitivní není. Naše informace jasně hovoří o tom, že kdo těží uhlí hlubinně, není schopen konkurovat povrchové těžbě, vysvětlil Mládek. I proto by považoval zachování šesti až sedmi tisíc pracovních míst v OKD za dobrou zprávu. VáclaV Herz herz@mf.cz

62 62 Euro února 2016 business pozvánky Festival sci-fi filmů Food Truck Show Třetí ročník festivalu Future Gate proběhne od 3. do 6. března v pražském kině Bio Oko a od 17. do 20. března v brněnském Artu a nabídne projekce novinek i kultovních snímků filmového žánru science fiction. Mezi promítanými snímky nechybí třetí pokračování ságy Alien od Davida Finchera v rozšířené verzi, Blade Runner s Harrisonem Fordem v hlavní roli, severská komedie Lovemilla, japonské dobrodružství Vesmírný pirát Kapitán Harlock i na světových festivalech oceněná novinka Turbo Kid či premiéra filmu Terminus. Hostem festivalu bude britský filmový střihač a zvukový mistr Terry Rawlings. 2 Noc bláznů v Rokoku Komedie Louise Nowry Noc bláznů stírá hranici mezi tím, co je ještě normální a co ne. Hra diváky zavede do prostředí psychiatrické léčebny a zároveň nabídne možnost nahlédnout do divadelního zákulisí. Mladý nezkušený režisér totiž jako svou první práci dostane za úkol režírovat hru v prostorách místního psychiatrického ústavu. Ve vyhořelém divadelním sále chtějí klienti léčebny nazkoušet operu, ačkoli nikdo neumí hrát, natož zpívat, a jejich chování režiséra nejednou přivede do svízelné situace. Jak nakonec představení dopadne, uvidíte v pražském Divadle Rokoko od 12. března. Přehlídka food trucků z celé Evropy se uskuteční 5. března v Praze na smíchovské náplavce. Návštěvníci budou moci ochutnat nejen speciality jednotlivých trucků, ale také ocenit kreativitu, s jakou jsou tyto automobily stavěny. Kromě klasických food trucků z Maďarska, Belgie, Slovenska, Itálie či Polska zde budou k vidění také občerstvovací tříkolky, rikši, přívěsy, obří grily či polní kuchyně. Součástí show bude pomalování jedné z dodávek graffiti. Pokud počasí dovolí, uvidí návštěvníci také přehlídku amerických aut a veteránů 4 Výlet do Kašperských Hor Jarní prázdniny nebo prodloužený víkend můžete strávit v šumavských Kašperských Horách. Středisko nabízí běžecké tratě, sjezdovky pro začínající i pokročilé lyžaře i dostatek cílů pro pěší toulky. V únoru a březnu se můžete vydat na organizované výpravy na sněžnicích. Nebude-li počasí přát zimním radovánkám, vítané rozptýlení poskytne návštěva expozice České hračky či Muzea historických motocyklů. V budově radnice je pro milovníky přírody ke zhlédnutí výstava Hany, Jiřího a Josefa Staňkových s názvem Díkůvzdání Šumavě. Muzeum Šumavy zve na výstavu Život na skle šumavského malíře Václava Hrabánka. 5 Czech Grand Design: Finále 2015 Od 23. února do 1. května probíhá v prostoru dopravní haly Národního technického muzea (NTM) v Praze výstava finalistů letošního ročníku Cen Czech Grand Design. Výsledky jubilejního desátého ročníku cen designu budou slavnostně vyhlášeny 19. března ve Stavovském divadle. Akademie designu České republiky nominovala umělce v devíti kategoriích: Designér roku, Módní designér roku, Designér šperku roku, Grafický designér roku, Fotograf roku, Obchod roku, Výrobce roku a Objev roku. Zvolen bude také absolutní vítěz napříč kategoriemi. Nominaci za rok 2015 obdrželo celkem 134 projektů a autorů. Výstava v NTM představí trojici finalistů v každé z autorských kategorií. 5 FOTO archiv / PŘIPRAVILA redakce (spolecnost.euro@mf.cz)

63 INZERCE A Nová pravidla pro poskytování a zprostředkování spotřebitelských úvěrů Poslanecká sněmovna má na své 42. schůzi projednávat návrh nového zákona o spotřebitelském úvěru 63 právo business FOTO archiv Návrh nového zákona o spotřebitelském úvěru si klade za cíl transponovat směrnici č. 2014/17/EU o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení, provést některé další evropské předpisy do českého právního řádu a sjednotit pravidla pro poskytování spotřebitelských úvěrů. Z řad finančních institucí budou spotřebitelské úvěry nadále oprávněny poskytovat banky, spořitelní a úvěrní družstva nebo platební instituce. Na pravidla vlastního poskytování spotřebitelských úvěrů se již bude aplikovat nový zákon o spotřebitelském úvěru (ZSÚ), např. pravidla smluvní dokumentace, informační povinnosti vůči spotřebitelům apod. ZSÚ se stejně bude aplikovat na některé specifické provozní požadavky či vnitřní předpisy (např. hodnocení úvěruschopnosti, postup při prodlení dlužníka) nebo na požadavky na odbornost osob, které se budou na poskytování spotřebitelských úvěrů podílet. Nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů budou nově podrobeni dohledu České národní banky (ČNB). Poskytovat úvěry spotřebitelům budou moci na základě oprávnění vydaného ČNB podle ZSÚ. Jedná se o významnou změnu oproti stávajícímu stavu, kdy pro poskytování spotřebitelských úvěrů spotřebitelům postačovalo živnostenské oprávnění. Na poskytování úvěru podnikatelům se však nová úprava nevztahuje. Pro získání oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů bude podle ZSÚ potřebné splnit specifické podmínky, mezi které patří např. požadovaná právní forma, dostatečná důvěryhodnost, dostatečná odborná způsobilost či minimální výše počátečního kapitálu. Žádost o oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů se bude podávat elektronicky. Pokud žadatel splní požadované podmínky, ČNB žadatele zapíše do registru obsahujícího údaje o nebankovních poskytovatelích spotřebitelských úvěrů a ohledně provedení zápisu ho bude elektronicky informovat. Konkrétní náležitosti samotné žádosti o oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů má stanovit prováděcí vyhláška ČNB. TOMÁŠ SEDLÁČEK, partner advokátní kanceláře BBH ZDENĚK HUSTÁK senior advokát advokátní kanceláře BBH Zprostředkování spotřebitelských úvěrů bude možné v případě finančních institucí na základě stávajících oprávnění. Jinak bude potřebné k této činnosti získat speciální oprávnění od ČNB podle ZSÚ. Nově se budou rozlišovat čtyři kategorie zprostředkovatelů, a to samostatní zprostředkovatelé, vázaní zástupci, zprostředkovatelé vázaných spotřebitelských úvěrů a zahraniční zprostředkovatelé. Pro každou z těchto kategorií ZSÚ stanovuje zvláštní podmínky pro zahájení jejich činnosti a zvláštní podmínky pro samotnou zprostředkovatelskou činnost. V souvislosti se ZSÚ je potřebné upozornit také na obecné pokyny EBA týkající se úvěrů na bydlení. Obecné pokyny k posouzení úvěruschopnosti upravují např. způsob ověření příjmu spotřebitele, vedení dokumentace a uchovávání informací, odhalování a prevence zkreslených informací či posuzování schopnosti spotřebitele plnit závazky ze smlouvy o úvěru. Obecné pokyny k prodlení a realizaci zástavy upravují např. povinnost věřitelů zavést postupy při jednání se spotřebiteli kteří jsou v prodlení se splácením, které upraví zejména způsob jednání s dlužníky, poskytování informací a pomoci spotřebitelům či postup při zpeněžení zástavy. Stávající poskytovatelé spotřebitelských úvěrů budou povinni do tří měsíců od účinnosti ZSÚ podat ČNB žádost o oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů podle ZSÚ. ČNB bude povinna o takto podané žádosti rozhodnout rovněž ve lhůtě 15 měsíců. V případě, že poskytovatel uvedenou žádost ve lhůtě nepodá, oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů mu zanikne. Stávající zprostředkovatelé spotřebitelských úvěrů budou rovněž povinni do tří měsíců od účinnosti ZSÚ podat ČNB žádost o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele. ČNB bude povinna o takto podané žádosti rozhodnout ve lhůtě 15 měsíců. Vedle samotného podání žádosti České národní bance však budou jak poskytovatelé, tak i zprostředkovatelé povinni upravit své vnitřní procesy dle požadavků ZSÚ, upravit své produkty a smluvní dokumentaci, vypracovat příslušné vnitřní předpisy a v neposlední řadě zajistit odbornou přípravu a přezkoušení všech svých pracovníků. Je zjevné, že ZSÚ přináší zcela zásadní změnu pro celý sektor poskytovatelů a zprostředkovatelů spotřebitelských úvěrů. Vzhledem ke komplexní povaze změn a relativně krátkému přechodnému období je již dnes vhodné zahájit přípravu přechodu na nový režim.

64 64 příloha týdeníku Euro února 2016 příběh úspěchu A Věrnostní program ibod využívá cloud Dynamicky rostoucí projekt si žádá hlavně spolehlivý provoz a dostupnost i ve chvílích velké zátěže INZERCE A Rychlý růst a nároky na bezpečnost, to byly faktory, se kterými se musel vypořádat dynamicky se rozvíjející věrnostní program ibod. Jeho nabídky využívá už více než milion zákazníků, kteří si díky němu mohou body nasbírané u různých obchodníků vyměnit za odměny podle vlastního výběru. A další přibývají. To vše výrazně navyšuje i nároky na firemní IT, zejména v oblasti infrastruktury a bezpečnosti. Zásadním požadavkem přitom je udržet spolehlivý provoz a dostupnost i ve chvílích nejvyšší zátěže. Společnost Mr. Red, která program provozuje, si proto jako nejvhodnější možnost pro další rozvoj zvolila cloudové řešení Microsoft Azure. Takový program se současným počtem zákazníků, který dosahuje téměř 1,25 milionu, má pochopitelně obrovské nároky na zpracování dat, jejich vyhodnocení a v neposlední řadě také zabezpečení celého systému, od přijetí obálky přes data transferring po volání na infolinku, vysvětluje CEO společnosti Mr. Red Luděk Šmíd. Chvíle nejvyšší zátěže přitom přichází ve chvílích, kdy firma komunikuje informace o aktuálních nabídkách a akcích nebo posílá výpisy z účtů, novinky či marketingové akce. Projekt ibod je největším programem zákaznických výhod nové generace v Česku. Zákazníkům nabízí zisk odměn za nákupy tak, že nasbírané ibody vymění za odměny podle vlastního výběru. Od roku 2013 se do něj zapojilo už padesát pět firem z dvaceti šesti segmentů. Patří mezi ně mimo jiné Česká spořitelna, OMV nebo Datart. Program využívá přes milion zákazníků, kteří už vyčerpali ibody v hodnotě přes sto milionů korun. SLEVY I PODPORA NADACÍ ČI SPORTOVCŮ Prakticky to funguje tak, že ke každému nákupu zákazník předkládá svou ibod kartu, na kterou se mu načítají ibody, jejichž hodnotu ovlivňuje pochopitelně výše nákupu, přepočtový koeficient partnera či speciální akce. Ibody lze také získat za věrnost k České spořitelně či dalším subjektům poskytujícím služby, popisuje Šmíd. Za ně si pak může zákazník u vybraných obchodníku zlevnit nákup, celý ho Hlavní výhodou programu je podle jeho tvůrců ucelenost, kdy je vše soustředěné do jednoho zákaznického účtu, do jedné věrnostní karty. uhradit nebo si objednat jednu z odměn v internetovém katalogu ibod.cz. Karta také nabízí nejrůznější odměny, akce či jiné benefity. Díky projektu Todokazeme.cz mohou lidé nasbírané ibody věnovat na konto nadací, sportovních týmů, sportovců či veřejně prospěšných organizací. Hlavní výhodou programu je podle jeho tvůrců ucelenost, kdy je vše soustředěné do jednoho zákaznického účtu, do jedné věrnostní karty. To vše přináší zákazníkům nejen maximalizaci získaných benefitů, ale pomáhá také obchodníkům definovat produkt či nabídku šitou na míru uživatelům a správně je identifikovat. Právě tato odlišnost od ostatních věrnostních programů a systémů přináší koncovému uživateli širokou škálu možností, mezi něž například dnes spadá také možnost využití nákupů i v pokladních zónách či e-shopech nejen jednoho, ale mnoha partnerů, popisuje Šmíd. CLOUD JAKO DOPLNĚK VLASTNÍ IT INFRASTRUKTURY Program je tak z pohledu výkonu nárazově citlivý hned v několika oblastech. Jedná se o schopnost online komunikace s obchodními místy při partnerských akcích nebo týdenní a měsíční iterace rozsáhlých výpočtů transakcí a plateb či z pohledu pravidelných marketingových a obchodních komunikací formou newsletterů, říká CEO společnosti Core Systems, IT providera systémů služeb programu ibod, Adam Hörzenberger. Cloudové řešení je tak podle něj vhodným doplňkem vlastní technické infrastruktury, a to právě v oblastech, které jsou citlivé na objem zpracovávaných dat. Firma tím navíc ušetří, protože nepotřebuje investovat do vlastního hardwaru a softwaru. Možnost dynamického pokrytí výkonových špiček, snadná škálovatelnost a rozšiřitelnost na požádání dělají z cloudového řešení vhodný nástroj pro investora, projektanta i IT oddělení projektu, vysvětluje Hörzenberger. Přiznává přitom, že zpočátku nebyla volba cloudového řešení vůbec jednoduchá. V době, kdy věrnostní program vznikal, se totiž stále jednalo o relativně nový technologický postup. Vzbuzoval tak nedůvěru u partnerů projektu i investorů. S pomocí inovativního pohledu projektantů z Core Systems a s podporou Microsoftu a jejich Azure se nám podařilo důvěru v této oblasti získat a úzká spolupráce již přináší své ovoce, pochvaluje si nyní Hörzenberger. Jako u většiny věrnostních programů, tak také u ibodu je jedním ze stěžejních témat otázka bezpečnosti, a to i vzhledem k tomu, že partnerem je největší tuzemská banka Česká spořitelna. Projekt je pod trvalým a velmi kritickým dohledem jak ze strany partnerů a investorů, tak také nás samotných, říká CEO s tím, že díky Microsoft Azure má společnost možnost využívat nejrůznější penetrační a zátěžové testy, což přispívá k celkové stabilitě a bezpečnosti provozu. MARKÉTA ŽIŽKOVÁ zizkova@mf.cz FOTO archiv

65 Rudolfinum :00 Zajímá vás téma leadershipu? Chcete umět motivovat sebe i ostatní? Konference LEADERSHIP PRAHA 2016 vám přináší špičkové řečníky, svižné a úderné přednášky, inspirativní prostředí a networkingový večírek. Magda Vášáryová Jiří Hlavatý Carlo Capalbo Ondřej Krátký Oceňovaná herečka, diplomatka a velvyslankyně. Generální ředitel a majitel společnosti JUTA a.s. Italský manažer, zakladatel pražského mezinárodního maratonu Spoluzakladatel oceňovaného start-upu Liftago. Ivan Liška Ředitel bavorského baletu, choreograf a baletní mistr. Nora Kurzová Vedoucí právnička v mezinárodní společnosti Tyco, stand-up komička. Petr Ludwig Zakladatel GrowJOB Institute, autor bestselleru Konec prokrastinace. To vše v nádherných prostorách pražského Rudolfina s lidmi, kteří mají zájem se v oblasti leadershipu posouvat vpřed Kč vstupné na konferenci Registrujte se na

66 Deník Středa číslo 2058 volný prodej 10 Kč řízená distribuce Chabé výdaje Jisté vítězství státu na výzkum Roberta Fica Technologická agentura Slováci první březnovou musí posílit, aby měla sobotu ve volbách větší vliv, říká její rozhodnou, zda chtějí předsedkyně znovu jednobarevnou Rut Bízková. vládu strany Smer. ROZHOVOR TÉMA str str. 8 9 CZK/EUR 2 7,0 3 0 / 0,010 Kč CZK/USD 24,570 / 0,065 Kč PX 879,15 / 0,84% EURO STOXX ,38 / 1,59% ZLATO 1223,78 $ / +1,34 % KOMENTÁŘ: POLITICKÝ ROZMĚR ŠIKANY / str. 14 Krátce Čeští kontroloři hodnotí i slovenské nemocnice Tři slovenské polikliniky ze sítě ProCare získaly jako první zdravotnická zařízení v zahraničí certifikát kvality od české Spojené akreditační komise. str. 5 Levné komodity poslaly těžaře do obřích ztrát Australský těžař BHP Billiton vykázal první ztrátu po šestnácti letech. Kvůli propadu cen komodit prodělali i globální hráči Rio Tinto nebo AngloAmerican. str. 6 Trh fúzí a akvizic na východě Evropy kulhá Globálně byl loňský rok na trhu fúzí a akvizic nejlepším od roku 2007, investiční příliv ale prakticky minul země střední a východní Evropy včetně Česka. str. 7 přečtěte si: twitter.com/e15news DOMINIK FERI: Kdyby Krejčíř zůstal v rodný zemi, mohl bejt dneska poslanec nebo vyhrát Českýho slavíka. Ale to on ne. Kdo chce víc, dostane 35 let , číslo 01/16 1ZEN Repro E15 ZEN ji právě vyhlásil nejvíc sexy ženou v celé širé Praze. Máme k tomu hned devět dobrých důvodů. Dědicové výtvarníka Zdeňka Milera, tvůrce legendárního Krtka, se opět uvidí u soudu. Správkyně dědictví Milena Fischerová podala žalobu na dceru umělce Kateřinu Milerovou kvůli její knížce Krtek na návštěvě, která vyšla na podzim. Fischerová požaduje ukončení prodeje knihy a náhradu za neoprávněné užití autorského díla. Do sporu může promluvit ještě výtvarníkova vnučka Karolína Milerová. Ta se již proti knize své tety postavila, zatím však není jasné, zda se k žalobě připojí. Sama se totiž už několik let soudí s Fischerovou o licence na Krtka. BYZNYS / str. 4 STYLOVÝ MĚS ÍČNÍK. V YCHÁZÍ S DENÍKEM E 15 Security threats are turning holidaymakers off resorts located across North Africa and Turkey. Huge pressure on demand for traditional European destinations could push up vacation prices Jan Šindelář zech travel agents are this year for the first time experiencing the full extent of vacationers mistrust of potentially unsafe destinations. In advance sales for the summer season, there is a stark decline in interest when it comes to holidays in Egypt and Tunisia, while the Czechs are also showing clear restraint towards Turkey. In contrast, demand for traditional European destinations, particularly Bulgaria, Spain, Greece and the Greek islands, is overflowing. In terms of Greece, the first Sold out notices have been put up for May and June, while nearly all bookings for the Spanish islands and Sardinia have been taken. The lack of appetite for holidays in North Africa is being encountered among consumers throughout Europe, with the aversion somewhat stronger in the western parts of the continent than it is in the Czech Republic. Continues on page 4 AUTOMOBILOVÝ SVĚT ČEKÁ RUŠNÝ ROK STRANA 18 Monday, 29 February 2016 Issue 106 l newsstand price CZK 24/ 1 l PRVNÍ ČASOPIS O MÉDIÍCH, REKLAMĚ A MARKETINGOVÉ KOMUNIKACI MARKETÉR MUSÍ ZJISTIT, KDO TO JE, ŘÍKÁ IRENA KOBOSILOVÁ ZE CINEMARTU VZESTUPY A PÁDY MATĚJSKÉ POUTĚ STRANA 36 That s the spirit Family-run Žufánek distillery triumphs with a passionate dedication to quality TOP STORY pages 8 9 Glass wizard Bořek Šípek s death means the loss of one of the few Czech artists admired worldwide PROfile pages SLIVOVICE OD PANKÁČE MARTINA ŽUFÁNKA STRANA > VYCHÁZÍ > CENA 69 KČ Photo: Profimedia.cz Internetový podnikatel: V první řadě jde o dobrodružství str. 16 číslo 2 l l 39 Kč l řízená distribuce l l měsíčník vydavatelství Mladá fronta Časopis pro VYCHÁZÍ V E SPOLUPRÁCI S PORTÁLEM BUSINESSINFO.CZ PŘÍLOHA E15 PRO PRÁVNICKOU OBEC A TOP MANAGEMENT PAVEL ŠÁMAL: S PŘEDSEDOU NEJVYŠŠÍHO SOUDU O NEJVYŠŠÍ RADĚ SOUDNICTVÍ, PROMARNĚNÝCH PŘÍLEŽITOSTECH A MINISTRU SPRAVEDLNOSTI ROBERTU PELIKÁNOVI. PROSINEC 2015 PŘÁTELÉ, ŽALUJI VÁS PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU FÓRUM E15 Soudy se již čtyři roky zabývají Domácí právnickou firmou roku se stala V prosincovém právnickém fóru odhaluje dodržováním stanov politických stran. kancelář Havel, Holásek & Partners, zástupce renomované advokátní Prorokem těchto žalob je mohelnický mezinárodní právnickou firmou roku kanceláře právní podstatu vánočních advokát a exposlanec ČSSD Pavel Němec. kancelář Weil, Gotshal & Manges. darů. Jde o společenskou úsluhu. _01_PB_E15_1215;12.indd :29:03 ILUSTRACE Vojtěch Velický 66 Euro února 2016 euro doslov Dar z nebes Umberto Eco dokázal úspěšněji než kdo jiný prodávat atraktivně zabalenou intelektuální dietu jako sytou krmi Od doby, kdy Edgar Allan Poe napsal první detektivní povídky, a připravil tak půdu pro zrození Sherlocka Holmese, Hercula Poirota, Phila Marlowa a mnoha dalších (obvykle podstatně bezvýznamnějších) hrdinů, řešila jedna početná skupina čtenářů tohoto nového žánru zásadní problém. Jak číst jednoduché příběhy o svých oblíbencích, aniž by tím člověk získal nevítanou pověst intelektuální lehké váhy? Jak číst Agathu a tvářit se u toho stejně neproniknutelně jako u Dostojevského? Těmto lidem poskytl v roce 1980 geniální odpověď Umberto Eco (5. ledna února 2016), italský vědec, který o víkendech psal romány, jak sám sebe popisoval. Tehdy vyšel jeho první román Jméno růže, formálně běžný whodunit, zasazený do středověkého prostředí, a navíc okořeněný dávkou relativně přímočarého filozofování. Kritici si klepali na čelo co si tenhle vědátor myslí, když celé kapitoly věnuje rozjímání? Nestačili se divit. KRÁTKÝ KOUSEK NA PĚT SET STRAN Vznik díla byl prozaický: Eca, tehdy již váženého profesora sémiotiky na Boloňské univerzitě, oslovil vydavatel se žádostí o příspěvek do série krátkých thrillerů od předních italských intelektuálů. Eco přijal, ale trval na tom, že kniha bude mít nejméně pět set stran a bude se odehrávat ve středověku. Sám byl ke svému záměru skeptický: třicetitisícový náklad považoval za přemrštěně optimistický. Knihy se však dosud prodalo na deset milionů výtisků ve třiceti světových jazycích. Ve svých dalších dílech, z nichž nejznámější je zřejmě Foucaultovo kyvadlo z roku 1988, už se Eco komerčnímu úspěchu Jména růže nepřiblížil ale vybudoval si mezitím obec čtenářů vyznačujících se mimořádně vysokou dávkou loajality. Eco příjmení zní nezvykle proto, že je dostal spisovatelův dědeček od církve jako akronym slov ex caelis oblatus, dar z nebes se narodil za Mussoliniho vlády v severoitalském Piemontu. K jeho prvním vzpomínkám patří hrdost na fašistickou uniformu a na vítězství v literární soutěži mladých fašistů. Až když jsem z fašismu procitl, začal jsem věci chápat, popsal to později (citaci použil list Los Angeles Times minulý týden ve svém nekrologu). Těsně po válce, když mu bylo čtrnáct let, vstoupil do hnutí katolické mládeže a ve dvaadvaceti už stál v jejím čele. Ani tady se mu však nelíbilo ještě v roce 1954 z hnutí vystoupil na protest proti konzervativním postojům papeže Pia XII. (Však to také katolické církvi ve Jménu růže pěkně natřel, pročež jej Vatikán od té doby upřímně a hluboce nenáviděl.) KAVÁRENSKÝ POVALEČ S PUBLIKEM Nakonec zakotvil u sémiotiky, vědního odvětví, jež pro Eca celkem případně zkoumá, co znamená co a proč. Postupem doby se z něho proto stal jakýsi instantní intelektuál, jemuž jeho profese umožňovala autoritativně mluvit na jakékoli téma (což také s gustem činil). Razil přitom v postmodernistických kruzích oblíbený jakkoli trochu bezvýchodný názor, že každá interpretace jakéhokoli uměleckého díla je stejně platná jako kterákoli jiná. Příčiny Ecovy popularity literární i osobní (celý život vysedával nekonečné hodiny v boloňských kavárnách, obklopen studenty) však tkvějí spíše než v jeho filozofii ve skutečnosti, že byl výborný vypravěč se smyslem pro humor a sebeironii. Když se na jednom literárním festivalu sešel se Salmanem Rushdiem, jenž krátce předtím strhal Foucaultovo kyvadlo jako nudné a prázdné, vyžádal si výtisk řečeného díla; celou dobu svého příspěvku z něho četl a občas po Rushdiem střelil pohledem. Obecenstvo, jež vědělo, oč jde, se náramně bavilo. Eco zemřel 19. února v Miláně dva týdny po svých 84. narozeninách. DANIEL DEYL deyl@mf.cz VYDÁVÁ Mladá fronta a.s. Mezi Vodami 1952/ Praha 4 T: F: E: dopisyeuro@mf.cz ŠÉFREDAKTOR Michal Půr ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA Vadim Fojtík ANALYTICI A KOMENTÁTOŘI Pavel Páral Miroslav Zámečník EDITOŘI Tomáš Jeník Jiří Zatloukal Igor Záruba (šéfeditor divize) REPORTÉŘI Hana Boříková Adéla Čabanová Daniel Deyl Václav Drchal Vladan Gallistl Luboš Heger Petr Holec Petr Horký Jan Hrbáček (šéfreportér) Jan Novotný Jan Sedlák Petr Weikert ART DIRECTOR Tomáš Novák FOTOODDĚLENÍ Tomáš Turek (vedoucí) Hynek Glos Martin Pinkas SEKRETARIÁT Zuzana Faltová office manažerka T: KONTAKT NA JEDNOTLIVÉ ZAMĚSTNANCE prijmeni@mf.cz GENERÁLNÍ ŘEDITEL David Hurta INZERCE A EVENTY Lenka Benetková obchodní ředitelka T: E: podkladyeuro@mf.cz MARKETING Hana Holková ředitelka marketingu T: Markéta Priknerová brand manažerka T: VÝROBA A DISTRIBUCE Soňa Štarhová ředitelka výroby a distribuce T: Michaela Mrázová manažerka výroby a distribuce T: Lukáš Fabián manažer předplatného T: PŘEDPLATNÉ Předplatné pro ČR vyřizuje: A.L.L. production, s.r.o. P.O.BOX 732, Praha 1 T: E: mladafronta@predplatne.cz TISK Tiskárna EUROPRINT a. s. ROZŠIŘUJE V ČR Mediaprint Kapa, s. r. o. tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC Distribuci pro předplatitele provádí společnost Česká pošta, s. p. Objednávky na předplatné v SR: Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s. T: (02) , , E: predplatne@abompkapa.sk Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j /98 ze dne , ISSN Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Mladá fronta a. s. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Týdeník Euro vychází od října 1998 každé pondělí V divizi Euro E15 dále vychází SPECIÁL Manažerské vozy Krtek a trable v rodině Terezie Kovalová Danger zones reshape holiday map C KAŽDÝ FILM MÁ SVÉHO DIVÁKA Noví šéfové Českým domácnostem vládnou tři miliony psů a koček PRÁVO justice musí vést se společností dialog & BYZNYS INZERCE A A

67 Objevte nové technologie Vysokorychlostní digitální UV LED tisk NOVINKA Špičkové digitální technologie pro potisk textilních materiálů NOVINKA Zjistěte, co dokáží naše nové potiskové stroje. Přehrajte si videa na

68