ZNEČIŠŤOVÁNÍ MOŘÍ A ŘEK

Transkript

1 Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav GPS III. ročník ZNEČIŠŤOVÁNÍ MOŘÍ A ŘEK referát Jméno a příjmení: Petr Vonášek Třída: 7.O Datum: I

2 1) Základní informace Znečišťování moří a řek a) Definice pojmu Znečišťování vody Voda je znečištěna, je-li její složení změněno v důsledku přímé nebo nepřímé činnosti člověka tak, že je méně vhodná pro některé nebo všechny účely, pro které je voda vhodná v přirozeném stavu. b) Znečišťování moří Světový oceán pokrývá 71% zemského povrchu, a proto má významnou úlohu v globálních procesech Země (oběh vody, utváření klimatu, ) Oceán má rozlohu 1338 mil. km3. Obsahuje 96,5% všech zásob vody na Zemi a v současné době je lákavým prostorem pro ukládání vedlejšího produktu lidské civilizace odpadu. Odpadní a znečišťující látky přicházejí do světového oceánu vyústěním řek, splaveninami z pobřeží, provozem lodní dopravy, haváriemi, těžbou surovin, i záměrným ukládáním. Znečištění oceánů přímo ovlivňuje tamější život a nepřímo člověka, jeho zdroje a zdraví. Obrázek 1: Znečištění moře c) Znečišťování řek Znečištění řek je způsobeno hlavně rozvojem a nárůstem obyvatelstva a s ním se zvyšující spotřeby vody. Současně dochází ke znečišťování jednak použitými (odpadními) vodami, nežádoucím únikem látek znehodnocujících vodu, či různými antropogenními vlivy. Voda z řek je v mnoha oblastech nezbytnou surovinou pro zemědělství a průmysl a její znečištění může mít a má tragické následky na život Obrázek 3: Znečištění řek obyvatel v oblastech se silně znečištěnými řekami. II

3 2) Příčiny znečištění a) Rybolov Vylovením moří vznikají tzv. mrtvá moře, která způsobují oteplování světového oceánu, často se také používají nešetrné metody rybolovu jako např. vlečné sítě, které ničí dno a nebo výbušniny. Nevhodnými metodami rybolovu jsou ničeny také korálové útesy, které jsou potřebné k rozmnožování a životu mnoha druhů živočichů. Oceány se oteplují a okyselují, což způsobuje vymírání živočichů. a) Odpadky, kanalizační splašky Celkově se ročně vyrobí sto milionů tun plastů. Deset procent z nich končí v moří (10 milionů tun plastů). Plasty se postupně vlivem např. slunečního záření nebo vlnobitím rozkládají na takzvané plastové polívky, které jsou část pojídány různými mořskými živočichy. Vlivem proudění vzduchu vznikají z odpadů vypuštěných do moře odpadkové ostrovy a plovoucí skládky. Největší má údajně rozlohu Texasu a nachází se v oblasti severního Pacifiku. b) Odpad z továren Továrny jsou často stavěny na březích řek, aby mohly vodu z řek využívat k pohonu nebo chlazení strojů. Řeku ale také využívají k vypouštění odpadních látek, které často obsahují chemikálie a další škodlivé látky. Voda z továren navíc bývá teplá, což také ohrožuje život v řekách a kvalitu vody. c) Jaderný odpad Radioaktivní zamoření má mnoho příčin, v minulosti k němu přispívaly zkušební testy jaderných zbraní, moře také znečišťuje běžný provoz jaderných elektráren. A ukládání radioaktivního odpadu do oceánů. Ale Největším zdrojem radioaktivních prvků v moři jsou závody na přepracovávání jaderného paliva. d) Ropa, Doprava Znečištění ropou je nejznámější a nejviditelnější formou znečištění, která je způsobena např. haváriemi ropných tankerů, či nehodami ropných plošin. Kromě drastických krátkodobých dopadů může toto znečištění způsobit i závažné dlouhodobé problémy. Dopady ropné skvrny, kterou způsobila havárie tankeru Exxon Valdez u Alijašky v roce 1989 jsou znatelné ještě 20 let po této události. Havárie lodi Prestige, která se v roce 2002 potopila u španělského pobřeží, způsobila obrovské ekonomické ztráty, vyplívající III

4 ze znečištění více než 100 pláží ve Francii a Španělsku. Zároveň téměř zničila místí rybolov. S dopady ropné plošiny Deep Water Horizizon v roce 2010 se bude tamní ekosystém vypořádávat několik desetiletí. e) Odtok z pevniny Odtok z škodlivých látek z pevniny je způsoben např. používáním pesticidů a chemikálií obsahujících např. dusík a fosfor při zemědělství látky se z polí do řek mohou dostat buďto při dešti působením eroze a nebo vstřebáním chemikálii do půdy a následným proniknutím do spodních vod. Tyto chemikálie způsobují tzv. eutrofikaci zrychlenou tvorbu řas a sinic na pobřežích a v deltách řek. Ty spotřebovávají kyslík a zabraňují tak dalšímu životu. V mořích tak vznikají tzv. mrtvé zóny. 3) Příklady a) Rybolov ničení korálových útesů Používají se vlečné sítě, které ničí dno oceánu a současně i korálové útesy. Útesy jsou důležitou součástí mořské fauny, nachází se tam ¼ mořského života a v případě zničení hrozí zhroucení mořského ekosystému. 10% korálových útesů již bylo zničeno a dalších 20-30% může být zničeno do 20 let Příklad U Filipín čínští pytláci ničí korálové útesy za účelem lovu zévy obrovské, které poté prodávají, cena zév se pohybuje v přepočtu kolem ,- Kč. b) Odpadky Velký pacifický odpadkový pás je místo zvýšené koncentrace odpadu, který se zde nahromadil kvůli Severopacifickému subtropickému víru. Nachází se mezi 135 a 155 stupni západní šířky a 35 až 42 stupni severní délky. O velikosti této oblasti nepanuje všeobecná shoda. Ve světových oceánech je pět významných plovoucích skládek odpadu. 2 Jsou na severu a 2 na jihu, jsou v Pacifiku a Atlantském oceánu, jedna pak koluje ve vodách indického oceánu. IV

5 c) Odpad z továren Téměř většina továren je postavena na březích řek a pouze 50% všech vypuštěných vod do řek a oceánů projde očištěním. V méně vyspělých státech je toto číslo něco kolem 10%, což způsobuje, že ročně se do oceánu dostane 2,6 mil kg arzenu, 2,5 mil. Kg zinku. 81 tun rtuti, 3,7 tun olova a mnoha dalších škodlivých látek. Znečištění řeky Cikatrum v Indonésii. Řeka protéká povodím, které obývají milióny lidí a používají ji k všemu. Bohužel je také podél řeky postaveno tisíce továren a ty do ní pravidelně vpouštějí svůj odpad, což řeku dělá řeku nesmírně znečištěnou a zabarvuje jí to do nepřirozených barev. Továrny by měly svou vodu čistit, než jí vypustí, ale toto nařízení je ignorováno a viníci jsou málokdy potrestáni. Úroveň znečištění je tisíckrát větší, než jsou stanovené standarty a tato řeka je považována za nejvíce znečištěnou řeku na světě. d) Jaderný odpad Kriminální organizace Ndrangheta z Itálie je zapojena do ukládání radioaktivního odpadu do moří od 80. let 20 století. Odpad shazují poblíž pobřeží Itálie a nebo na pobřeží Somálska. Za rok 2013 si likvidací radioaktivního odpadu přišli na 19,6 miliard eur. e) Ropa a doprava Havárie vrtné plošiny Deep Water Horizon, která se v roce 2010 potopila při vrtání v mexickém zálivu, způsobilo největší zamoření pobřežních vod ropou v historii Spojených států. Celkem do Zálivu uniklo 71 až 147 milionů litrů ropy a způsobilo smrt miliard živočichů. f) Odtok z pevniny V současnosti se v oceánech vyskytuje nejméně 200 mrtvých zón. Vyskytují se zejména u průmyslově aktivních států a u ústí velkých řek., Mohou mít rozlohu tisíce kilometrů čtverečních. V některých mrtvých zónách se eutrofikace projevuje celoročně, jinde je to spíše sezónní záležitost. Mrtvé zóny v Atlantiku, které se nachází, přibližně 100 km od Kapverd se rozkládají na územích až 160 kilometrů (rozloha Lichtenštejnska). Tyto skvrny se pohybují po vlnách oceánu a jsou sezónní. Vědci, se obávají, že v budoucnu by se mohly tyto skvrny V

6 dostat k pobřeží Kapverd a což by silně narušilo pobřežní ekosystém a ohrozilo by to podmořský i přímořský život. 4) Stav Člověk přímo či nepřímo poškodil všechny oceány. Lidskou aktivitou zůstávají nedotčené pouhá čtyři procenta moří. Naopak 40 procent je poznamenáno velmi výrazně. Nejpoškozenější oblasti se nacházejí v blízkosti Evropy, Asie a Ameriky Severní moře, Středozemní moře, Rudé moře, Perský záliv, Jihočínské Východočínské a moře, Beringovo moře, několik partií Tichého oceánu, Karibik a východní pobřeží USA. Ušetřeny zůstaly pouze Obrázek 4: Stav oceánů oblasti, které jsou pro člověka špatně přístupné nacházejí se v blízkosti pólů, ale bohužel i tam se očekává zhoršení. Extrémně velké šrámy utrpěly kontinentální šelfy podél pobřeží. Zhruba na polovinu korálových útesů působí souběžně několik tlaků. Jedná se o kombinaci rybolovu a okyselování vody. Ve všech oceánech klesá množství ryb a mořských živočichů. 5) Globální dopad Znečištění moře ovlivňuje nejen jeho ekosystém, ale i život člověka, který z moře získává například potravu. Během let došlo již k poklesu úlovku ryb. Za 40 let se úlovek z 700 tun snížil jen na 100 tun. Znečištění ničí floru i faunu, vede k úmrtí mnoha zvířat a do budoucna by mohlo vést i k vyhynutí dalších druhů. Znečišťování oceánů také způsobuje zvyšování kyselosti oceánů, což je nebezpečné zejména pro korály a na ně závislé živočichy. Vylučováním zemědělských hnojiv a pesticidů do řek a moří má za následky přemnožení řas, které spotřebovávají kyslík a nepropouští do moře dostatek světla a mají za následek vznik mrtvých zón. Tyto VI

7 chemické látky se mohou dostat i do planktonu, který je základním stavebním kamenem pro potravní řetězec oceánů. V současné době se v chemickém průmyslu vyskytuje 63 tisíc různých chemikálií, které však zahrnují tzv. perzistentní látky, které jsou odolné, nerozkládají se a ukládají se v živých tkáních organismů. Množství znečišťujících látek, které jsou vypouštěny do volného moře, se v tomto století dramaticky zvýšilo, což vede k přemnožení jedovatých řas a lidé koupající se v těchto vodách mohou zaznamenat různé zdravotní potíže. Rok co rok v moři skončí miliony tun odpadků, které ročně způsobují smrt sto tisíce mořských savců a smrt dvou milionu ptáků. Znečištění moří se nedá nijak regulovat, oceány jsou bez hranic a jejich kontrola na nesmírně rozlehlé ploše je nepředstavitelná. Vědci se shodují na tom, že asi 80 % látek znečišťujících vodu pochází z průmyslu, čističek a závodů. Na dno se potápí velké, neskladné předměty, které zabraňují uklízecím lodím důkladné čištění dna. Ničení korálových útesů může mít pro člověka tragické důsledky, protože jsou důležitou součástí mořského ekosystému a důležitou součástí potravního řetězce. V případě vyhynutí korálových útesů hrozí zhroucení mořského ekosystému a tím pádem pro člověka nedostatek potravy a bílkovin. 6) Řešení Jedním ze základních bodů při ochraně vod a řek by měla být mezinárodní spolupráce. Dále se vyhýbat nákupu plastových obalů a třídit je. Zabránit vypouštění škodlivých látek je rozhodně těžké, protože to lze těžko kontrolovat, ale zaváděním důkladných čističek by se situace dala postupně zlepšit. Fosfáty v pracích prášcích nahradit jinými látkami. Snížit emise z lodní dopravy. Více používat přírodní mýdla, které se snadněji rozloží. Nelít do odpadů zbytky barev, ředidel, oleje, chemické čistící prostředky, Zavést sankce za porušování norem stanovených zákonem na ochranu vod. VII

8 Obrázek 5: Nejvíce znečišťující země 7) Zdroje 1. antiskola.eu. antiskola.eu. antiskola.eu. [Online] antiskola.eu, [Citace: ] 2. Herčík, Jan. ekobydleni.eu. ekobydleni.eu. [Online] Ekologické bydlení Chamanne s.r.o., [Citace: ] 3. Greenpeace. greenpeace.org. greenpeace.org. [Online] Greenpeace Česká republika, [Citace: ] 4. Kukreja, Rinkesh. conserve-energy-future.com. conserve-energy-future.com. [Online] [Citace: ] 5. Krušnohoří, Ekologické centrum Most pro. ecmost.cz. ecmost.cz. [Online] [Citace: ] ISO Echo24. Echo24.cz. Echo24.cz. [Online] Echo Media a.s, [Citace: ] B Kukliš, Libor. Gnosis - internetový magazín. gnosis.net. [Online] [Citace: ] 8. Žabáci.cz. Žabáci.cz. Žabáci.cz. [Online] [Citace: ] 9. Avada. oceandetem.cz. oceandetem.cz. [Online] WordPress, [Citace: ] HubPages. soapboxie.com. soapboxie.com. [Online] [Citace: ] igelit.net. igelit.net. igelit.net. [Online] [Citace: ] Smith, Matt. Vice News. Vice News. [Online] Vice News, [Citace: ] Jimmy Wales, Larry Sanger. Wikipedia.com. Wikipedia.com. [Online] [Citace: ] 14. Hayes, Rupert Wingdield. Youtube.com. Youtube.com. [Online] [Citace: ] AC24. ac24. ac24.cz. [Online] [Citace: ] Potěšil, Alexandr. Znečišťování moří. místo neznámé : Alexand Potěšil, VIII

9 8) Seznam použitých obrázků Obrázek 1: Znečištění moře... II Obrázek 2: Znečištění řek... II Obrázek 3: Stav oceánů... VI Obrázek 4: Nejvíce znečišťující země... VIII IX