Vodohospodářská bilance za rok 2007

Transkript

1 Vodohospodářská bilance za rok 2007 Zpráva o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2007

2

3 Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, Hradec Králové Vodohospodářská bilance za rok 2007 Zpráva o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Odbor péče o vodní zdroje Mgr. Petr Ferbar Ing. Lukáš Havránek Ing. Irena Skalická Hradec Králové, září 2008

4

5 Obsah 1. ÚVOD POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE METODIKA ZPRACOVÁNÍ VODNÍ TOKY VODNÍ NÁDRŽE VODÁRENSKÉ NÁDRŽE VODNÍ NÁDRŽE S OSTATNÍM VYUŽITÍM VE SPRÁVĚ POVODÍ LABE, STÁTNÍ PODNIK OSTATNÍ VODNÍ NÁDRŽE VE VLASTNICTVÍ JINÝCH SUBJEKTŮ PŘEVODY VODY POŽADAVKY NA ZDROJE VODY MINIMÁLNÍ PRŮTOKY ODBĚRY VODY VYPOUŠTĚNÍ VOD PŘEHLED NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH ODBĚRŮ POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY ZA ROK PŘEHLED NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH ZA ROK BILANČNÍ HODNOCENÍ BILANČNÍ HODNOCENÍ ROKU Vodní toky Vodní nádrže Bilanční profily ZÁVĚR GRAFY TABULKY...81

6

7 Seznam obrázků Obr. 1. Přehledná mapa vodních nádrží, u kterých objem povrchové vody vzduté vodním dílem přesahuje m Obr. 2. Odběry povrchové vody s vodárenským využitím... 9 Obr. 3. Odběry povrchové vody s jiným než vodárenským využitím Obr. 4. Rozmístění bilančních profilů státní sítě Seznam tabulek Tab. 1. Nejvýznamnější vodní toky dle hydrologického pořadí... 4 Tab. 2. Vodárenské nádrže... 6 Tab. 3. Vodní nádrže s ostatním využitím ve správě Povodí Labe, státní podnik... 6 Tab. 4. Ostatní vodní nádrže ve vlastnictví jiných subjektů... 6 Tab. 5. Převody vody... 7 Tab. 6. Odběry povrchové vody s vodárenským využitím v roce Tab. 7. Odběry podzemní vody s vodárenským využitím v roce Tab. 8. Odběry povrchové vody s ostatním využitím v roce Tab. 9. Odběry podzemní vody s ostatním využitím v roce Tab. 10. Vypouštění odpadních vod z veřejné kanalizace v roce Tab. 11. Vypouštění průmyslových a ostatních vod v roce Tab. 12. Vypouštění důlních vod v roce Tab. 13. Vodoměrné stanice určené za bilanční profily státní sítě Tab. 14. Bilanční hodnocení vodních toků...18 Tab. 15. Vliv hospodaření vodních nádrží s vodárenským využitím Tab. 16. Vliv hospodaření vodních nádrží s ostatním využitím ve správě Povodí Labe, státní podnik Tab. 17. Vliv hospodaření vodních nádrží s ostatním využitím ve vlastnictví jiných subjektů Tab. 18. Bilanční profily státní sítě Tab. 19. Bilančního hodnocení roku Seznam zkratek BS ČHMÚ DBC HGR MQ MZe MZP MŽP PO POD POV Q a QMM QMN QMO QMP QMX QRN QRO QZ VÚV VYP VYPP ZPN ZPNC ZPR bilanční stavy akumulační součinitel nádrže Český hydrometeorologický ústav databankové číslo vodoměrné stanice (dle údajů ČHMÚ) hydrogeologický rajón minimální bilanční průtok Ministerstvo zemědělství minimální zůstatkový průtok Ministerstvo životního prostředí poměr mezi přirozeným (rekonstruovaným) a měřeným (ovlivněným) průtokem součet odběrů podzemních vod nad bilančním profilem součet odběrů povrchových vod nad bilančním profilem dlouhodobý průměrný roční průtok dlouhodobý minimální měsíční průtok průměrný měsíční průtok přirozený (rekonstruovaný) průměrný měsíční průtok ovlivněný (měřený) údaje poskytlo ČHMÚ dlouhodobý průměrný měsíční průtok dlouhodobý maximální měsíční průtok průměrný roční průtok přirozený (rekonstruovaný) průměrný roční průtok ovlivněný (měřený) minimální průtok potřebný k neškodnému odvedení a likvidaci zbytkového znečištění Výzkumný ústav vodohospodářský součet vypouštění do povrchových vod nad bilančním profilem součet vypouštění do podzemních vod nad bilančním profilem součet změn průtoků vlivem nádrží nad bilančním profilem vliv hospodaření nádrží změna průtoku celkem

8

9 1. Úvod Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo Oblast povodí Horního a středního Labe, vymezenou vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 390/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí, také vlastní tok Labe v úseku Mělník státní hranice. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik. Povodí Labe, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení 54 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dnem 1. ledna 2002 nový institut Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu (ustanovení 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance za rok 2007 je sestavena v souladu s ustanoveními 5-9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen vyhláška o bilanci ) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj / ze dne , který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 2007 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením 10 a 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 2007 představuje hodnocení minulého kalendářního roku a obsahuje tyto výstupy: Zprávu o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Zprávu o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Zprávu o hodnocení vypouštění vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2007 je v některých svých částech zpracována v omezeném rozsahu. Tato skutečnost je dána tím, že nebyly předány všechny požadované výstupy hydrologické bilance za rok 2007, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky č. 431/2001 Sb. 1

10 1.1 Popis hydrologické situace Srážkové poměry Z hlediska ročního srážkového úhrnu lze rok 2007 hodnotit jako srážkově nadprůměrný. Roční srážkový úhrn činil 755 mm, což představuje 112 % dlouhodobého normálu. Srážky byly v průběhu roku nerovnoměrně rozloženy. Po prvních třech nadprůměrných měsících následoval extrémně suchý duben. Další měsíce již byly srážkově blízké normálu. Srážkově silně nadprůměrné byly na většině území měsíce září a listopad. Rok zakončil relativně suchý prosinec. Teplotní poměry Rok 2007 byl z hlediska průměrné roční teploty vzduchu nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu byla 9,1 C a přesáhla dlouhodobý normál o 1,6 C. Začátek roku byl extrémně teplý a také další měsíce až do září byly teplotně nad svým dlouhodobým průměrem. Leden vykázal největší kladnou odchylku od normálu, jeho průměrná teplota + 3,2 C je o 6,0 C vyšší než hodnota normálu. Díky tomu byl leden v roce 2007 až čtvrtým nejchladnějším měsícem, nižší teplotu měly měsíce únor, listopad a prosinec. Nejteplejším měsícem se naopak stal červenec, jehož průměrná teplota činila 18,3 C a překročila normál o 1,4 C. Režim podzemních vod Na začátku roku 2007 se hladiny v mělkém oběhu podzemních vod pohybovaly převážně kolem svého dlouhodobého normálu, tj. kolem 50% dlouhodobé měsíční křivky překročení (DMKP) nebo slabě pod ním. Nadnormální hodnoty se vyskytly pouze v povodí horního Labe (23% DMKP), Orlice (27%) a Jizery (44%). Výrazně nízké v lednu byly naopak hladiny v povodí Cidliny. V průběhu ledna a února stoupaly hladiny podzemních vod prakticky v celé republice. Ročního maxima bylo dosahováno nejčastěji v únoru a březnu. Již koncem ledna kulminovaly hladiny podzemních vod na horním Labi, v únoru následovalo povodí Orlice a Jizery. Od dosažení jarního maxima docházelo k postupnému poklesu hladin podzemních vod. Na rozdíl od roku 2006 byla minima dosažena dříve, již mezi červnem a srpnem. Jako první byla minima naměřena v červnu v povodí Orlice, Cidliny a Jizery, v červenci na horním Labi, v srpnu na středním Labi a v listopadu na dolním Labi. Od září se vlivem srážek hladiny podzemních vod zvyšovaly. Pozvolné zvyšování pokračovalo na některých místech do listopadu, jinde až do prosince. Výjimku v režimu hladin podzemních vod představuje povodí dolního Labe, kde byl v roce 2007 charakteristický prakticky setrvalý stav hladin pohybující se okolo svého normálu. Odtokové poměry Odtokové poměry se v roce 2007 lišily povodí od povodí. Na mnoha místech se vyskytl odtok podprůměrný, v několika povodích byl nadprůměrný. Silně nadprůměrný odtok zaznamenaly některé menší toky, např. Cidlina (160 % Q a v Novém Bydžově). Srážkově i teplotně nadprůměrné měsíce leden až březen zapříčinily zvýšené průtoky. Horní Labe pod Úpou dosáhlo 260 % průměrného lednového průtoku (Q I ). Také únorové průtoky byly na mnoha tocích nejvyššími měsíčními průměry roku Například na Metuji dosáhly 180 % únorového normálu a na Labi v Přelouči 169 %. Žádné významnější povodně se na českých tocích v roce 2007 nevyskytly. Pouze ojediněle byl dosažen 3. SPA a to například v lednu na horním Labi nad VD Les Království. V období od dubna do srpna průtoky klesaly. Na většině toků byly minimální průtoky dosaženy v červnu a červenci, na středním a dolním Labi ale až v srpnu. Na drtivé většině toků však výrazně stoupla vodnost v důsledku vysokých srážek v měsíci září, na některých místech byly dokonce dosaženy nejvyšší hodnoty průměrných měsíčních průtoků z celého roku. V poslední čtvrtině roku se průtoky zpravidla držely nad svými průměrnými hodnotami, a to především díky srážkově bohatému listopadu. Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2007 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 2

11 1.2 Metodika zpracování Hodnocení množství povrchových vod se zpracovává podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblastí povodí z V územní působnosti Povodí Labe, státní podnik neexistuje vodohospodářská soustava nádrží ani samostatná nádrž s funkcí víceletého hospodaření s vodou. Z tohoto důvodu je vliv nádrží uvažován pro každý úsek toku ovlivněný nádrží samostatně a bez návaznosti na eventuelní další ovlivnění průtoku. Veškeré zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno v počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod ( Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové). 3

12 2. Vodní toky Vodní tok je krajinný vodní útvar, pro který je charakteristický stálý nebo dočasný pohyb vody v korytě toku ve směru celkového sklonu koryta a který je napájen vodou z vlastního povodí nebo z jiného vodního útvaru. Počet významných a určených drobných vodních toků, které Povodí Labe, státní podnik mělo v oblasti své působnosti ke dni ve správě se oproti předcházejícímu roku nezměnil. Povodí Labe, státní podnik vykonával správu celkem 276 vodních toků v celkové délce 3 844,5 km, z toho v kategorii významných vodních toků jich bylo 157 v délce 3 560,1 km a v kategorii určených drobných vodních toků jich bylo 119 v délce 284,4 km. Z celkového počtu významných vodních toků jich 39 tvořilo státní hranici s Polskem a Německem v délce 109,2 km. Přehled nejvýznamnějších vodních toků seřazených dle hydrologického pořadí pramene je uveden v následující tabulce. Tab. 1. Nejvýznamnější vodní toky dle hydrologického pořadí Název vodního toku Délka vodního toku ( km ) ČHP pramene toku ČHP ústí toku Plocha povodí ( km 2 ) Počet bilančních profilů státní sítě Labe Úpa Metuje Divoká Orlice Zdobnice Bělá Tichá Orlice Třebovka Orlice Dědina Loučná Chrudimka Novohradka Doubrava Klejnárka Vrchlice Cidlina Bystřice Mrlina Výrovka Vlkava Jizera Kamenice Mohelka Košátecký potok Stěnava Lužická Nisa Smědá

13 3. Vodní nádrže Vodní nádrž je prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrázováním části území, určený k akumulaci vody a řízení odtoku. Řízením odtoku vody z vodní nádrže se zabývá vodohospodářské řešení nádrže, jehož výsledky a závěry jsou uvedeny ve vodohospodářském plánu nádrže. Vodohospodářský plán nádrže stanoví za jakých podmínek a s jakou zabezpečeností lze zajistit požadavky na vodu a splnit účel, pro nějž je nádrž určena. Z tohoto hlediska jsou vodní nádrže důležitým prvkem posilujícím přirozené vodní zdroje, umožňující vyšší zabezpečenost přirozených zdrojů vody. Vyhláška MZe č. 431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci platná pro hodnocený rok 2007 v ustanovení 10 bod 1) určuje mimo jiné evidovat údaje o vodních dílech, jejichž povolený objem povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku, nebo povrchové vody vodním dílem akumulované, přesahuje m 3. Ústí nad Labem - Děčín - Labe Lužická Nisa - Jizera Smědá f f Bedřichov Liberec Josefův Důl Souš Mšeno f f f Labská fvodárenské nádrže fostatní nádrže Povodí Labe, s.p. fostatní nádrže Úpa Ohře Labe Metuje Stěnava Vlkava Mrlina f Les Království f Rozkoš Vltava - Praha Výmola f Cidlina Žehuňský r. f Proudnický r. Hradec Králové - Orlice Dědina Vavřinecký r. Výrovka f f Vrchlice Klejnárka Pařížov f f Doubrava Pardubice Seč - f Křižanovice Chrudimka f Novohradka Hamry Loučná Divoká Orlice f Tichá Orlice f Hvězda Pastviny Obr. 1. Přehledná mapa vodních nádrží, u kterých objem povrchové vody vzduté vodním dílem přesahuje m 3. 5

14 3.1 Vodárenské nádrže Vodárenské nádrže (jejich úplný seznam je dán vyhláškou MŽP č.137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů). Tab. 2. Vodárenské nádrže Nádrž Vodní tok Hydrologické pořadí Říční km Zásobní objem (mil.m 3 ) Q a (m 3 /s) Hamry Chrudimka Křižanovice Chrudimka Vrchlice Vrchlice Josefův Důl Kamenice Souš Černá Desná Vysvětlivky: Nádrž...název nádrže Vodní tok...vodní tok Hydrologické pořadí...hydrologické pořadí Říční km...říční kilometr umístění hráze nádrže na vodním toku Zásobní objem...zásobní objem nádrže v mil.m 3 Q a...dlouhodobý průměrný roční průtok v m 3 /s akumulační součinitel nádrže (poměr objemu zásobního prostoru nádrže a dlouhodobého průměrného ročního odtoku) 3.2 Vodní nádrže s ostatním využitím ve správě Povodí Labe, státní podnik Vodní nádrže, které nejsou uvedeny ve výše citované vyhlášce nejsou určeny přednostně k zásobování obyvatelstva pitnou vodu, plní však mnoho dalších významných funkcí. Jedná se zejména o zásobování průmyslu vodou, dále ochranu před povodněmi, energetické využití potenciálu vodního toku, nadlepšování průtoku v toku v málo vodném období, rekreace, rybářství a další. Vliv těchto nádrží na průtoky ve vodním toku je závislý na velikosti akumulačního součinitele nádrže, tj. na velikosti objemu zásobního prostoru nádrže vzhledem k ročnímu odtoku vody v profilu nádrže. Tab. 3. Vodní nádrže s ostatním využitím ve správě Povodí Labe, státní podnik Nádrž Vodní tok Hydrologické pořadí Říční km Zásobní objem (mil.m 3 ) Q a (m 3 /s) Labská Labe Les Království Labe Rozkoš Úpa Pastviny Divoká Orlice Seč Chrudimka Pařížov Doubrava Mšeno Mšenský potok Bedřichov Černá Nisa Ostatní vodní nádrže ve vlastnictví jiných subjektů Tab. 4. Ostatní vodní nádrže ve vlastnictví jiných subjektů Nádrž Vodní tok Hydrologické pořadí Říční km Zásobní objem (mil.m 3 ) Q a (m 3 /s) rybník Hvězda Třebovka Proudnický rybník Radovesnický p Žehuňský rybník Cidlina Vavřinecký rybník Výrovka

15 4. Převody vody Převody vody, obdobně jako vodní nádrže, umožňují regulaci odtokových poměrů na vodních tocích a v jednotlivých dílčích povodích s cílem racionálnějšího využívání vodních zdrojů, a to jak povrchových, tak i podzemních, efektivnější zásobování vodou a v neposlední řadě i zlepšení ekologických poměrů vodních toků a okolní krajiny. Voda může být převáděna mezi povodími zejména pro tyto účely: zásobování pitnou vodou, zásobování užitkovou vodou pro průmyslové závody, zásobování vodou pro závlahy, pro vodní cesty (plavbu), pro hydroenergetiku, z důvodů odkanalizování obcí a měst (zlepšení kvality vody v toku), z důvodu obecného zlepšení kvality vody v tocích, z ekologických a krajinářských důvodů, pro zásobení malých vodních nádrží a rybníků nebo z důvodu odvedení důlních vod. V poslední době je k převodům vody mezi povodími důvodem i ochrana jednotlivých povodí či lokalit před povodněmi. Převádění vody patřilo už v dávné minulosti mezi nejvýznamnější vodohospodářská opatření. Například závlahové kanály a přivaděče vody k rybníkům - náhon Alba z 15. století, Opatovický kanál s komplexem pobočných kanálů ze začátku 16. století. Převodem určitého množství povrchové vody buď v rámci povodí nebo mezi jednotlivými povodími či vodními toky lze posílit nebo regulovat průtok v dotčených vodních tocích či povodích. V některých případech jsou převody vody zahrnuty do vodohospodářské bilance nádrží (převod vody z toku Úpy do vodní nádrže Rozkoš a poté do toku Metuje), v ostatních případech posilují bilančně napjatý vodní tok jako nový zdroj vody z bilančně aktivního vodního toku. Specifickým převodem vody je převod odebírané podzemní vody z povodí Dědiny (prameniště Litá) prostřednictvím vodárenské soustavy do povodí Labe pod soutokem s Orlicí (vypouštění kanalizací města Hradce Králové). Tento převod vody je řešen bilančně jako odběr podzemní vody a vypouštění odpadní vody. Obdobně i nejvýznamnější převod vody z povodí Jizery do povodí Vltavy odběr vody pro zásobování Prahy a Středočeské aglomerace pitnou vodou. Stejně tak je řešen odběr podzemní (důlní) vody ze závodu Sklopísek Střeleč, kde je voda převáděna z důvodů kvalitativních a ekologických z povodí Žehrovky do povodí Libuňky. V následujícím přehledu jsou uvedeny významné převody vody na území ve správní působnosti Povodí Labe, státní podnik. Všechny níže uvedené převody vody jsou gravitační. Tab. 5. Převody vody Převod Zaústění název odběr ČHP tok odběr zaústění ČHP tok zaústění délka převodu technická kapacita převedené množství Úpský přivaděč jez Zlíč Úpa nádrž Rozkoš Rozkošský p. 2,3 150,0 29,0 Labský náhon Předměřice Labe Březhrad Labe 9,4 0,8 17,2 Dlouhá strouha Kvasiny Bělá Ještětice Zlatý p. 7,5 1,3 0,5 Alba Častolovice Bělá Třebechovice Dědina 19,0 0,6 11,0 Opatovický kanál Opatovice Labe Semín Labe 31,8 2,5 39,9 Halda Počaply Loučná Pardubice Chrudimka 4,7 0,8 11,0 Zmínka Dvakačovice Novohradka V. Koloděje Loučná 11,5 0,28 7,3 Sánská strouha Badra Cidlina Budiměřice Mrlina 15,8 0,75 15,8 Soušský přivaděč nad býv. přehr Bílá Desná nádrž Souš Černá Desná 1,7 1,25 2,4 Vysvětlivky název... název převodu vody odběr... profil odběru (odbočení) převodu ČHP (převod)... hydrologické pořadí profilu odběru tok odběr... název vodního toku, ze kterého je převod realizován zaústění... profil zaústění převodu ČHP (zaústění)... hydrologické pořadí zaústění převodu tok zaústění... název vodního toku zaústění převodu délka převodu... délka převodu vody v km technická kapacita... technická kapacita převodu vody v m 3 /s převedené množství... průměrné roční převedené množství vody v mil. m 3 7

16 5. Požadavky na zdroje vody K požadavkům na zdroje vody patří zejména požadavky na odběry povrchových a podzemních vod pro veřejné vodovody, zemědělství, energetiku, ostatní průmysl apod. a požadavky na zachování minimálních průtoků. Údaje o realizovaných odběrech povrchových a podzemních vod a vypouštění vod jsou součástí evidence, kterou na základě vyhlášky č. 431/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva zemědělství o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, vedou správci povodí. Odběratelé povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce m 3 nebo 500 m 3 v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové vody vodním dílem akumulované přesahuje m 3, ohlašují údaje pro vodní bilanci. 6. Minimální průtoky Minimálním zůstatkovým průtokem (MZP) rozumíme množství povrchových vod, které ještě umožňuje obecné nakládání s vodami a ekologické funkce vodního toku. Stanovuje se tam, kde dochází k jednomu nebo více odběrům z vodního toku. Ekologickou funkcí je umožnění života vodním organismům při zachování kontinua vodního prostředí. S postupujícím vývojem vodního hospodářství se měnil i názor na potřebnost a velikost minimálního průtoku. Se vznikem Směrného vodohospodářského plánu byla stanoveno hodnota Q 364 denní vody, někdy i její poloviční hodnota, popř. hodnota Q 355 denní vody. V dalších letech byl uplatňován tzv. sanační průtok, který vycházel z potřeby vypouštění znečišťujících látek a jeho velikost odpovídala množství potřebného naředění. Od roku 1992 je pro stanovení MZP používána metoda vycházející z biologické podstaty MZP a je uplatňován požadavek na množství vody, které zabezpečí i ekologické funkce vodního toku. S přijetím nového vodního zákona č. 254/2001Sb. je institut MZP zakotven do zákona v 36, kdy jeho stanovení přísluší vodoprávnímu úřadu a vychází se přitom z Metodického pokynu vydaného MŽP ČR č. 9, uveřejněného ve Věstníku MŽP, ročník Tento metodický pokyn vypracoval VÚV Brno a vychází z hodnot průtoků Q 355 denní vody. Po více než 10 letém uplatňování takto stanovovaných MZP se ukazuje, že až na výjimky je tento model správný. 7. Odběry vody vypouštění vod 7.1 Přehled nejvýznamnějších odběrů povrchové a podzemní vody za rok 2007 Přehled nejvýznamnějších odběrů s vodárenským využitím V následujících přehledech jsou uvedeny největší odběry povrchové vody s vodárenským využitím s množstvím odebrané vody v roce 2007 nad 500 tis. m 3 /rok a největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím s množstvím odebrané vody v roce 2007 nad 315 tis. m 3 /rok (tj. 10 l/s). 8

17 Tab. 6. Odběry povrchové vody s vodárenským využitím v roce 2007 Název místa Zdroj Úpravna vody ř.km Množství Index PVK Káraný Jizera Káraný 4, , ,5 0,91 SčVaK Teplice VN Souš na Černé Desné Souš 7, , ,0 0,99 SčVaK Teplice VN Josefův Důl na Kamenici Bedřichov 30, , ,6 0,78 VS Vrchlice - Maleč Vrchlice Trojice 10, , ,0 0,98 VaK Chrudim VN Křižanovice na Chrudimce Monaco (Slatiňany) 37, , ,6 1,02 VAK Pardubice Oplatil (důlní) Hrobice 3, , ,9 1,07 VaK Trutnov Úpa Temný Důl 65, , ,9 0,75 VaK Chrudim VN Hamry na Chrudimce Hamry 93, ,8 938,7 1,01 MěVaK Vrchlabí Labe Herlíkovice 351, ,4 827,3 0,82 VaK Turnov Vošmenda Příkrý 3, ,5 529,6 0,84 celkem vybrané odběry povrchové vody s vodárenským využitím v tis. m , ,1 0,91 celkem odběry povrchové vody s vodárenským využitím v tis. m , ,0 0,98 Vysvětlivky: Název místa... název odběru Zdroj... zdroj odběru Úpravna vody... název úpravny vody uváděného odběru ř.km... říční kilometr umístění odběru roční množství odběru v tis.m 3 v roce roční množství odběru v tis.m 3 v roce 2007 Index... index vyjadřující poměr odebraného množství za rok 2007 ve vztahu k roku 2006 Z bilancovaných odběrů povrchové vody je zřejmé, že celkové množství odebrané povrchové vody pro vodárenské využití kleslo v roce 2007 o 2 %. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi odebraným množstvím povrchové vody s vodárenským využitím v roce 2007 a v roce 2006, je cca 0,91 pro vybrané významné odběratele resp. 0,98 pro všechny bilancované odběry povrchové vody s vodárenským využitím za rok Ústí nad Labem - Děčín - Labe Lužická Nisa Liberec - Smědá Jizera Ohře Labe Úpa Metuje Stěnava Vlkava Mrlina Vltava - Praha Výmola Cidlina Hradec Králové - Orlice Dědina Výrovka Pardubice - Divoká Orlice Klejnárka Novohradka Loučná Tichá Orlice Doubrava Chrudimka Obr. 2. Odběry povrchové vody s vodárenským využitím 9

18 Tab. 7. Odběry podzemní vody s vodárenským využitím v roce 2007 Název místa HGR Množství Index Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko ,4 4490,9 1,20 Vodárna Káraný - Sojovice (dolní + horní) ,5 4469,8 1,20 SčVK Teplice Libíč ,2 2641,6 1,00 Vodárna Káraný - ČS Kochánky ,0 2242,0 0,90 Vodárna Káraný - ČS Benátky n.j ,9 2109,3 0,90 VODOS Kolín - Tři Dvory ,2 1898,0 1,00 VaK Ml. Boleslav - Bělá p.b. - Páterov ,7 1835,9 0,90 Vodárna Káraný - Skorkov ,3 1834,9 1,10 SčVK Teplice Dolánky ,0 1605,0 1,40 VaK Nymburk-Poděbrady,Kluk ,8 1574,0 1,00 VaK Náchod-Teplice n.m., VS ,9 1523,8 0,90 VaK Chrudim-Podlažice ,5 1495,2 0,90 Vodárna Káraný - Artésko ,7 1481,7 1,00 VaK Náchod-Machov,st ,6 1438,7 1,00 VAK Pardubice-Hrobice,Čeperka ,3 1412,4 0,90 VAK Pardubice-Nemošice ,6 1366,1 1,10 OVS Č. Třebová - Vrbovka ,8 1142,5 1,00 VaK Trutnov - Horní Maršov, zářezy ,7 1111,7 1,30 VaK V. Mýto - Cerekvice,Pekla S ,3 997,0 1,10 VHOS Mor.Třebová - Čistá, vrt CL ,1 971,4 0,90 Litá, Lt ,3 948,5 0,90 VaK Havl.Brod-Studenec štola 1a přepad + štola I ,5 908,8 1,00 Litá, Lt ,6 858,9 1,10 Litá, V ,5 856,9 0,90 Litá, Lt ,3 831,8 0,80 AQUA a.s. Rychnov n.k.- RK 1A ,0 824,3 1,00 VaK Ml.Boleslav-Bakov n. J. - Rečkov ,3 800,9 1,00 VaK Nymburk-Poděbrady,Choťánky ,7 797,3 1,80 Ústí nad Orlicí - UO ,6 792,2 1,00 Litá, Lt 8 a ,7 736,7 0,80 SčVK Teplice Dolánky Daliměřice ,2 717,5 320,40 VODOS Kolín - Nová vodárna ,0 716,3 0,90 VaK Chrudim-Heřmanův Městec ,5 670,6 0,90 Úpravna vody Písty ,0 624,2 1,00 VaK Ml. Boleslav, Chudoplesy ,4 607,9 0,90 VaK Ml.Boleslav-Benátky II. - ČOV ,6 602,6 1,00 VaK Jablonné n.o.-choceň, Běstovice ,6 540,2 1,00 VaK Brandýs n. L. - St. Boleslav, Práporce ,6 527,7 1,00 VaK Náchod-Nízká Srbská,NV ,1 512,2 1,10 VaK Ml. Boleslav Bakov n.j. - Klokočka ,5 507,5 0,90 AQUA Rychnov n.k.-císařská studánka, Solnice ,8 500,7 1,00 Vak Náchod-Petrovice,NV 15 A ,3 497,2 1,00 Vodovody Litomyšl,Nedošín ,7 490,5 1,00 VaK Dvůr Králové HV 1 "Hrubá Luka" ,1 478,5 0,90 VaK Dvůr Králové, HVA 1 "Teplárna " ,8 477,5 0,90 VaK Jablonné n.o.-letohrad,štola ,1 468,4 1,00 SčVK Teplice Lesnovek ,6 457,8 1,00 VaK Nymburk-Poděbrady,st.pram ,3 457,0 0,80 Černčice, Lt ,7 450,1 0,90 VaK Nymburk-Milovice ,0 447,0 1,10 VaK Jablonné n. O. - Horní Čermná V ,0 443,7 1,10 VAK Pardubice-Jankovice, Brloh JA-6, V ,6 443,1 0,70 VaK Ml. Boleslav Bakov n.j. - Nová Ves ,4 439,9 1,00 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P ,4 431,9 0,80 Litá, Lt 9 a ,8 430,9 1,00 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P ,7 400,4 1,20 10

19 Název místa HGR Množství VOS Jičín-Hořice-Březovice B2+B2a ,4 389,9 1,10 VaK Ml.Boleslav-Mnich.Hradiště, Sychrov ,9 384,7 0,90 Vodárna Káraný - ČS Předměřice ,0 384,5 1,00 VaK Náchod-Machov,Na Vápenkách ,4 372,9 1,10 VaK Jablonné n. O. - Horní Čermná V ,2 371,9 0,90 Chlumec,Třesice ,4 371,0 1,00 VaK Náchod-Teplice VS ,2 356,3 0,90 Vodovod Žamberk ,3 352,8 0,90 Městské VaK Vrchlabí - Vrchlabí,Žalý ,3 349,0 1,00 VaK Náchod-Petrovice,NV ,6 340,9 1,00 AQUA a.s. Rychnov n. K. - Semechnice V ,1 340,0 0,90 Město Skuteč ,0 333,3 1,00 FVS Frýdlant-Bažantnice, vrt HF ,1 328,1 1,00 MěVaK Úpice, Úpice- Mostolinka ,1 325,9 1,00 VaK Ml.Boleslav - Bělá pod Bezdězem ,6 323,3 1,00 AQUA a.s. Rychnov n.k.- Vamberk, Luka ,2 315,9 1,00 celkem vybrané odběry podzemní vody s vodárenským využitím v tis. m , ,9 1,02 celkem odběry podzemní vody s vodárenským využitím v tis. m , ,3 1,00 Index Vysvětlivky: Název místa... název místa odběru HGR... hydrogeologický rajon roční množství odběru v tis.m 3 v roce roční množství odběru v tis.m 3 v roce 2007 Index... index vyjadřující poměr odebraného množství za rok 2007 ve vztahu k roku 2006 Z bilancovaných odběrů podzemní vody je zřejmé, že celkové množství odebrané podzemní vody pro vodárenské využití setrvalo v roce 2007 na stejné úrovni. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi odebraným množstvím podzemní vody s vodárenským využitím v roce 2007 a v roce 2006, je cca 1,00 pro vybrané významné odběratele resp. 1,02 pro všechny bilancované odběry podzemní vody s vodárenským využitím za rok

20 Přehled nejvýznamnějších odběrů s ostatním využitím V následujících přehledech jsou uvedeny největší odběry povrchové vody s ostatním využitím s množstvím odebrané vody v roce 2007 nad 500 tis. m 3 /rok a největší odběry podzemní vody ostatním využitím s množstvím odebrané vody v roce 2007 nad 315 tis. m 3 /rok (tj. 10 l/s). Tab. 8. Odběry povrchové vody s ostatním využitím v roce 2007 Název místa Zdroj ř.km Množství Index Elektrárna Horní Počaply Labe 100, , ,3 1,10 Elektrárna Opatovice Odpad ELNY Opatovice 0, , ,8 1,00 Papírny Štětí Labe 93, , ,0 0,90 Spolana Neratovice Labe 121, , ,5 1,00 LOVOCHEMIE Lovosice Labe 60, , ,0 1,10 Synthesia Pardubice - Semtín Labe 237, , ,9 0,90 Elektrárna Chvaletice Labe 213, , ,2 1,50 Teplárna Trmice Labe 38, , ,7 0,90 ČEZ Elektrárna Ledvice Labe 49, , ,6 1,00 Elektrárna Kolín Labe 192, , ,5 2,10 Teplárna Dvůr Králové Labe 310, , ,3 0,60 Papírny Hostinné Labe 329, , ,3 1,00 Spolek pro chem. a hutní výr. Ústí n.l. Labe 39, , ,2 0,90 ČEZ-Elektrárna Poříčí Úpa 44, , ,1 1,10 ŠKODA Mladá Boleslav Jizera 43, , ,0 1,00 čerpací stanice - závlaha Prosmyky Labe 61, , ,1 1,10 CINERGETIKA (býv. Setuza) Ústí n.labem Labe 38, , ,6 1,20 BIOFERM Lihovar Kolín Labe 196, ,0 846,1 0,90 Závlahy Přerov - závlaha Přerov n.l. Labe 152, ,7 849,2 0,90 SčVK Teplice Jizerka pro ÚV Cutisin Jilemnice Jizerka 7, ,7 866,6 1,00 závlaha Křenek Labe 132, , ,5 1,20 Závlaha Kozly Labe 127, , ,1 1,40 Závlahy Přerov - Lysá-Litol - Zbudov Labe 152, ,7 921,3 1,10 Lučební závody Draslovka a.s. Kolín Labe 195, ,5 736,5 0,90 Závlahy Přerov - Semice Labe 154, ,7 736,5 1,10 Papírny Bělá p. Bezdězem Bělá 5, ,9 854,3 0,80 Paramo Pardubice Labe 238, ,5 621,6 0,90 Teplárna Náchod Metuje 36, ,8 651,7 1,00 Závlahy Přerov n.l. - Sedlčánky Labe 149, ,0 615,6 1,10 Kablo-závod Vrchlabí Labe 345, ,8 571,5 1,00 SLEZAN Frýdlant v Č. Smědá 24, ,9 566,8 1,10 Lihovar Chrudim Chrudimka 19, ,0 516,2 1,00 Veba-záv.Olivětín Stěnava 37, ,0 502,2 1,00 Závlaha - Přerov nad Labem - Ostrá Labe 154, ,0 511,1 1,50 celkem vybrané odběry povrchové vody s ostatním využitím v tis. m , ,9 1,11 celkem odběry povrchové vody s ostatním využitím v tis. m , ,6 1,03 Vysvětlivky: Název místa...název místa odběru Zdroj...zdroj odběru ř.km...říční kilometr umístění odběru roční množství odběru v tis.m 3 v roce roční množství odběru v tis.m 3 v roce 2007 Index...index vyjadřující poměr odebraného množství za rok 2007 ve vztahu k roku 2006 Z bilancovaných odběrů povrchové vody je zřejmé, že celkové množství odebrané povrchové vody s ostatním využitím vzrostlo v roce 2007 o 3 %. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi odebraným množstvím povrchové vody s ostatním využitím v roce 2007 a v roce 2006, je cca 1,11 pro vybrané významné odběratele resp. 1,03 pro všechny bilancované odběry povrchové vody s ostatním využitím za rok

21 Smědá Ústí nad Labem - Děčín - Labe Lužická Nisa Liberec Jizera Ohře Labe Úpa Metuje Stěnava Vlkava Mrlina Vltava - Praha Výmola Výrovka Cidlina Hradec Králové - Orlice Dědina Pardubice - Divoká Orlice Klejnárka Novohradka Loučná Tichá Orlice Doubrava Chrudimka Obr. 3. Odběry povrchové vody s jiným než vodárenským využitím. Tab. 9. Odběry podzemní vody s ostatním využitím v roce 2007 Název místa HGR Množství Index Sklopísek Střeleč - důlní vody , ,8 1,02 Elektrárna Chvaletice n.l ,8 591,5 0,97 Lučební závody Kolín, sanace ,6 381,1 0,86 celkem vybrané odběry podzemní vody s ostatním využitím v tis. m , ,40 0,99 celkem odběry podzemní vody s ostatním využitím v tis. m , ,70 0,99 Z bilancovaných odběrů podzemní vody je zřejmé, že celkové množství odebrané podzemní vody s ostatním využitím pokleslo v roce 2007 o 1 %. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi odebraným množstvím podzemní vody s ostatním využitím v roce 2007 a v roce 2006, je cca 0,99 pro vybrané významné odběratele resp. 0,99 pro všechny bilancované odběry podzemní vody s ostatním využitím za rok

22 7.2 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod do vod povrchových za rok 2007 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací V následujícím přehledu jsou uvedena nejvýznamnější vypouštění odpadních vod do vod povrchových z veřejných kanalizací, u kterých vypouštěné množství přesáhlo 500 tis. m 3 /rok. Tab. 10. Vypouštění odpadních vod z veřejné kanalizace v roce 2007 Název místa Vodní tok ř.km Množství Liberec - ČOV Lužická Nisa 29, , ,4 1,00 Hradec Králové - ČOV Labe 263, , ,5 0,90 Pardubice - BČOV Velká strouha 0, , ,4 0,90 Ústí nad Labem - ČOV Labe 37, , ,4 1,10 Trutnov - ČOV Úpa 41, , ,8 1,10 Náchod - ČOV Metuje 31, , ,2 1,10 Děčín - ČOV Labe 308, , ,9 1,10 Dvůr Králové n. L. - SČOV Labe 19, , ,2 1,00 Litomyšl - ČOV Loučná 59, , ,2 1,00 Kolín - ČOV Chrudimka 18, , ,1 1,00 Chrudim - ČOV Májov Labe 191, , ,3 0,90 Česká Třebová - ČOV Vrchlice 3, , ,3 1,00 Vrchlabí - ČOV Třebovka 8, , ,3 1,10 Kutná Hora - ČOV Jizera 39, , ,4 0,90 Mladá Boleslav - ČOV II Podlázky Tichá Orlice 50, , ,2 1,00 Litoměřice - ČOV Labe 341, , ,4 1,00 Jičín - ČOV Labe 64, , ,2 1,00 Mladá Boleslav - ČOV I Neuberk Mratínský potok 9, , ,6 1,00 Jilemnice Cutisin - SČOV Cidlina 74, , ,0 1,10 Praha - Miškovice - ČOV Jizera 35, , ,4 1,00 Broumov - ČOV Smědá 23, , ,2 1,00 Slezan Frýdlant v Č. - SČOV Stěnava 33, , ,4 1,00 Hlinsko - ČOV Jizerka 2, , ,4 0,90 Jaroměř - ČOV Chrudimka 86, , ,7 1,10 Turnov - ČOV Labe 169, , ,3 1,00 Nymburk - ČOV Labe 286, , ,5 0,90 Nová Paka - SČOV Jizera 78, , ,5 1,20 Chotěboř - ČOV Labe 174, , ,1 1,20 Ústí nad Orlicí - ČOV Loučná 38, , ,7 0,50 Rychnov nad Kněžnou - ČOV Orlice 29, , ,0 1,10 Vysoké Mýto - SČOV Kněžná 6, , ,0 0,90 Poděbrady - ČOV Labe 108, , ,5 0,90 Brandýs n.l. - Stará Boleslav - ČOV Kamenný potok 2, , ,7 1,00 Týniště n. O. - ČOV Labe 139, , ,8 0,90 Mělník - ČOV Oleška 23, , ,8 0,90 Nové Město n. M. - SČOV Krčín Lužická Nisa 1, , ,6 1,10 Hrádek nad Nisou - ČOV Metuje 16, , ,8 1,00 Semily - ČOV Mumlava 2,2 930,8 986,0 1,10 Police n. M. - SČOV Vinořský potok 11,4 772,1 955,2 1,20 Čáslav - nová ČOV Litolská svodnice 1,4 797,7 928,1 1,20 Praha - Kbely - ČOV Jizera 104,3 952,6 877,2 0,90 Lysá nad Labem - ČOV Labe 359,8 942,1 866,6 0,90 Harrachov - ČOV Labe 144,9 976,4 852,1 0,90 Čelákovice - ČOV Cidlina 41,8 877,7 844,4 1,00 Nový Bydžov - SČOV Brslenka 8,4 853,1 820,4 1,00 Červený Kostelec - ČOV Úpa 10,0 685,1 819,8 1,20 Hořice - ČOV Metuje 54,1 736,9 818,0 1,10 Letohrad - ČOV Labe 81,3 744,3 796,2 1,10 Index 14

23 Název místa Vodní tok ř.km Množství Lomnice nad Popelkou - ČOV Chlumský potok 1,4 578,8 736,7 1,30 Česká Skalice - ČOV Černá Desná 6,8 784,2 720,4 0,90 Holice - ČOV Olešnice 12,6 673,9 702,8 1,00 Souš Úpravna vody Ředický potok 11,8 734,8 688,4 0,90 Choceň - ČOV Labe 223,4 751,0 686,1 0,90 Přelouč - ČOV Popelka 7,2 646,7 658,1 1,00 Praha - Horní Počernice - ČOV Čertousy Jirenský potok 10,1 576,9 594,0 1,00 Tanvald - ČOV Kamenice 15,1 516,7 578,6 1,10 Úpice - ČOV Dědina 23,8 363,8 557,4 1,50 Železný Brod - ČOV Jizera 96,7 463,0 521,8 1,10 Dobruška - ČOV Úpa 31,3 480,0 519,5 1,10 Lomnice nad Popelkou - ČOV Chlumský potok 1,4 578,8 736,7 1,30 Česká Skalice - ČOV Černá Desná 6,8 784,2 720,4 0,90 celkem vybrané vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m , ,1 1,00 celkem vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m , ,4 1,00 Index Vysvětlivky: Název místa... název místa vypouštění vod Vodní tok... název vodního toku ř.km... říční kilometr vypouštění vod roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2007 Index... index vyjadřující poměr vypouštěných odpadních vod za rok 2007 ve vztahu k roku 2006 Z bilancovaných vypouštění vod je zřejmé, že celkové množství vypouštěných vod z veřejných kanalizací setrvalo v roce 2007 na stejné úrovni. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi vypouštěním vod z veřejných kanalizací v roce 2007 a v roce 2006, je cca 1,00 pro vybrané významné vypouštění vod z veřejných kanalizací resp. 1,00 pro všechny vypouštění vod z veřejných kanalizací za rok Přehled nejvýznamnějších vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových V následujícím přehledu jsou uvedena nejvýznamnější vypouštění průmyslových a ostatních vod, u kterých vypouštěné množství přesáhlo 500 tis. m 3 /rok. Tab. 11. Vypouštění průmyslových a ostatních vod v roce 2007 Název místa Vodní tok ř.km Množství Index Elektrárna Horní Počaply - chladící vody Labe 99, , ,1 1,0 Elektrárna Opatovice - odvaděč oteplené vody Labe 255, , ,8 1,0 Mondi Packaging Paper Štětí a.s. Labe 92, , ,0 0,9 Elektrárna Horní Počaply - složiště Labe 98, , ,5 1,3 Lovochemie Lovosice - NK (výt.b-mbč,c,d) Labe 60, , ,2 1,1 Spolana Neratovice - ČOV (K 10) Labe 120, , ,3 1,0 Spolana Neratovice - NK kanál K7 Labe 121, , ,5 1,2 Elektrárna Kolín - chladící vody - výpusť II. Labe 193, , ,9 2,3 Lovochemie Lovosice - CHČOV (výtok A) Labe 58, , ,6 1,0 Synthesia Pardubice - Pohránovský odpad Velká strouha 3, , ,4 0,9 Synthesia Pardubice - odkaliště č.7 Labe 236, , ,9 3,0 ČOV Krkonošské papírny a.s. Hostinné Labe 327, ,7 2785,9 0,9 Elektrárna Chvaletice - II. chladící voda (odluh) Labe 213, ,3 2534,3 1,7 Teplárna Dvůr Králové - odkaliště Labe 309, ,3 1381,3 1,0 Elektrárna Poříčí - výtok II. do Úpy Úpa 44, , ,2 1,0 Setuza Ústí nad Labem Labe 37, , ,2 1,2 ŠKODA Mladá Boleslav Zálužanská vodoteč 0, , ,2 1,0 Elektrárna Opatovice - odkaliště Labe 251, , ,6 1,5 Elektrárna Chvaletice - I. spol. odtok UN + BČOV Labe 212, ,6 950,1 0,9 Synthesia Pardubice - výusť A6 (A1 - A6) Velká strouha 2, ,3 925,1 1,0 15

24 Název místa Vodní tok ř.km Množství Bioferm Kolín - Lihovar Labe 194, ,0 832,0 0,9 LZ Draslovka Kolín Labe 195, ,1 715,6 0,9 Spolana Neratovice - NK kanál K6a Labe 121, ,9 688,3 0,4 Elektrárna Poříčí - výtok III. odkaliště Debrné Petříkovický potok 0, ,7 619,3 1,0 Teplárna Náchod - složiště Radechovka 1, ,3 594,7 0,7 Elitex strojírna s.r.o. (býv.moning) Týniště n.o. Orlice 28, ,0 551,5 1,0 Elektrárna Opatovice - stoka A Labe 255, ,3 550,3 0,6 Papírny Bělá pod Bezdězem Bělá 5, ,6 524,9 0,9 celkem vybrané vypouštění průmyslových a ostatních vod v tis. m , ,7 1,04 celkem vypouštění průmyslových a ostatních vod v tis. m , ,5 1,03 Index Vysvětlivky: Název místa...název místa vypouštění vod Vodní tok...název vodního toku ř.km...říční kilometr vypouštění vod roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2007 Index...index vyjadřující poměr vypouštěných odpadních vod za rok 2007 ve vztahu k roku 2006 Z bilancovaných vypouštění vod je zřejmé, že celkové množství vypouštěných průmyslových a ostatních vod vzrostlo v roce 2007 o 3 %. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi množstvím vypouštěných průmyslových a ostatních vod v roce 2007 a v roce 2006, je cca 1,04 pro vybrané významné vypouštění průmyslových a ostatních vod resp. 1,03 pro všechny vypouštění průmyslových a ostatních vod za rok Přehled nejvýznamnějších vypouštění důlních vod do vod povrchových V následujícím přehledu jsou uvedena nejvýznamnější vypouštění důlních vod, u kterých vypouštěné množství přesáhlo 500 tis. m 3 /rok. Tab. 12. Vypouštění důlních vod v roce 2007 Název místa Tok ř.km Množství Index VUD Důl Malé Svatoňovice Petrovický potok 2, ,8 2268,6 0,98 Sklopísek Střeleč (Libuňka) Libuňka 14, ,2 1601,0 0,86 VUD - Důl Kateřina Radvanice Jívka 11, ,8 1236,0 2,09 HOLCIM Prachovice Habřinka 1, ,4 518,8 1,32 celkem vybrané vypouštění důlních vod v tis. m , ,4 1,18 celkem vypouštění důlních vod v tis. m , ,7 1,19 Vysvětlivky: Název místa...název místa vypouštění vod Vodní tok...název vodního toku ř.km...říční kilometr vypouštění vod roční množství vypouštěných důlních vod v tis.m 3 v roce roční množství vypouštěných důlních vod v tis.m 3 v roce 2007 Index...index vyjadřující poměr vypouštěných důlních vod za rok 2007 ve vztahu k roku 2006 Z bilancovaných vypouštění vod je zřejmé, že celkové množství vypouštěných důlních vod vzrostlo v roce 2007 o 19 %. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi množstvím vypouštěných důlních vod v roce 2007 a v roce 2006, je cca 1,18 pro vybrané významné vypouštění důlních vod resp. 1,19 pro všechny vypouštění důlních vod za rok

25 8. Bilanční hodnocení 8.1 Bilanční hodnocení roku 2007 V následujícím tabelárním přehledu jsou uvedeny vodoměrné stanice, ve kterých je zpracováno bilanční vyhodnocení minulého roku Bilanční profily jsou řazeny podle hydrologického pořadí. Tab. 13. Vodoměrné stanice určené za bilanční profily státní sítě Bilanční profil DBC ČHP Vodní tok MQ QZ MZP Království Labe Horní Staré Město Úpa Česká Skalice Úpa Jaroměř Labe Jaroměř Metuje Kostelec nad Orlicí Divoká Orlice Častolovice Bělá Malá Čermná Tichá Orlice Týniště nad Orlicí Orlice Mitrov Dědina Němčice Labe Dašice Loučná Svídnice Chrudimka Úhřetice Novohradka Nemošice Chrudimka Přelouč Labe Žleby Doubrava Vrchlice Vrchlice Nový Bydžov Cidlina Sány Cidlina Vestec Mrlina Nymburk Labe Plaňany Výrovka Bohuňovsko-Jesenný Kamenice Sovenice Jizera Mělník Labe Ústí nad Labem Labe Děčín Labe Hrádek nad Nisou Lužická Nisa Višňová Smědá Vysvětlivky: Bilanční profil... název bilančního profilu (vodoměrné stanice) DBC... databankové číslo vodoměrné stanice (dle údajů ČHMÚ) ČHP... hydrologické pořadí umístění profilu Vodní tok... název vodního toku MQ... minimální bilanční průtok pro zachování podmínek pro biologickou rovnováhu v toku v m 3 /s QZ... minimální průtok potřebný k neškodnému odvedení a likvidaci zbytkového znečištění v m 3 /s MZP... minimální zůstatkový průtok MZP v m 3 /s Vodní toky Bilanční hodnocení vodního toku se provádí pomocí součtové čáry ovlivnění vodního toku v podélném profilu. V příloze této zprávy jsou pro zvolený vodní tok a hodnocený rok uvedeni všichni evidovaní uživatelé vody. V součtové čáře ovlivnění jsou odběrům povrchových a podzemních vod přisouzeny záporné hodnoty množství vod a vypouštěným vodám jsou přisouzeny kladné hodnoty. Čára ovlivnění určuje celkovou změnu průtoku v místě užívání vody. Do výpočtu je zařazeno užívání vody na přítocích s promítnutím v profilu zaústění přítoku do hodnoceného toku. 17

26 V následujícím přehledu je uveden přehled vybraných výsledků bilančního hodnocení nejvýznamnějších vodních toků v roce Tab. 14. Bilanční hodnocení vodních toků Vodní tok ČHP Změna průtoku v závěrovém profilu Nejvyšší záporná změna průtoku Profil ř. km Tichá Orlice ,019-0,026 pod ústím Čermné 71,200 Orlice ,130-0,238 pod ústím Dědiny 15,300 Chrudimka ,079-0,111 pod ústím Novohradky 12,700 Cidlina ,032-0,052 pod ústím Javorky 43,500 Kamenice ,337-0,217 VaK Vratislavice-ÚV Bedřichov 30,400 Jizera ,237-0,391 pod ústím Kamenice 101,200 Labe ,205-11,939 pod odběrem Elektrárny Horní Počaply 100,085 Lužická Nisa ,542-0,011 pod odběrem SčVK Teplice-Machnín 23,489 Vysvětlivky: Vodní tok.... název hodnoceného vodního toku ČHP.... hydrologické pořadí závěrového úseku toku Změna průtoku v závěrovém profilu.. celková změna průtoku v závěrovém profilu v m 3 /s Nejvyšší záporná změna průtoku... nejvyšší záporná změna průtoku na hodnoceném toku v m 3 /s Profil.... profil, ve kterém byla vyhodnocena nejvyšší záporná hodnota změny průtoku ř.km.... říční km profilu s nejvyšší změnou průtoku Podélný profil ovlivnění vodního toku pro Tichou Orlici, Divokou Orlici a Orlici, Chrudimku, Cidlinu, Kamenici, Jizeru, Labe a Lužickou Nisu je součástí přílohy této zprávy. Posouzení bylo provedeno ve dvou variantách, pro rovnoměrný provoz v průběhu celého roku a provoz dle skutečných hodin provozu Vodní nádrže Vliv hospodaření vodních nádrží na režim vodních toků Na všech vodních nádržích bylo hospodařeno dle schválených manipulačních řádů. Mimořádné manipulace jsou uvedeny v následující kapitole. Pro všechny výše uvedené nádrže byl zpracován grafický výstup, uvedený v příloze této zprávy, ve kterém je znázorněn stav objemu vody v nádrži vždy k 1. dni měsíce v roce 2007, znázorněn je prostor stálého nadržení nádrže, zásobní prostor a celkový ovladatelný prostor nádrže. Čáry objemů vody v nádrži byly vybrány pro představu o velikosti jednotlivých nádrží. Ve sloupcovém grafu je znázorněn vliv hospodaření nádrže na průtoky ve vodním toku pod nádrží, vyjádřený v % dlouhodobého průměrného průtoku Q a. Stejným způsobem (v % Q a ) je také znázorněn celkový vliv odběrů a vypouštění spolu s vlivem nádrže. Měřítko sloupcového grafu je vyjádřeno na vedlejší ose pořadnic, zatímco objemy vody v nádrži jsou určovány hlavní osou pořadnic. Na vodorovné ose jsou vyneseny jednotlivé měsíce daného období, tj. kalendářní rok Vzhledem k tomu, že hydrologická bilance předaná ČHMÚ neobsahovala údaje o měsíčních hodnotách výparu v roce 2007 pro hodnocené nádrže, byly pro nádrže Vrchlice, Josefův Důl a Rozkoš použity průměrné měsíční hodnoty ze schválených manipulačních řádů (Vrchlice ze dne , Josefův Důl ze dne , Rozkoš ze dne ). Pro ostatní nádrže jsme rozdělili hodnotu ročního průměrného výparu z volné vodní hladiny na jednotlivé měsíce procentuelním podílem ročního výparu dle tabulky uvedené v publikaci Malé vodní nádrže K. Jůva, A. Hrabal, R. Pustějovský. Mimořádné manipulace na vodních dílech V roce 2007 probíhaly manipulace s vodou v nádržích ve správě Povodí Labe, státní podnik v souladu s platnými povoleními k nakládání a s ustanoveními manipulačních řádů a nebyly tedy prováděny žádné mimořádné manipulace. Na labské vodní cestě byly v rámci plánované plavební odstávky sníženy hladiny vody ve zdrži jezu Obříství o 50 cm od nominální hladiny a ve zdrži jezu Lobkovice o 70 cm od nominální hladiny pro umožnění prohlídky a provedení plánovaných opravných prací na částech vodního díla trvale zatopených vodou. 18