Vodohospodářská bilance za rok 2007

Transkript

1 Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, Hradec Králové Vodohospodářská bilance za rok 2007 Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Odbor péče o vodní zdroje Mgr. Petr Ferbar Hradec Králové, září 2008

2

3 Obsah 1. ÚVOD POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE METODIKA ZPRACOVÁNÍ ZDROJE PODZEMNÍCH VOD ZDROJE PODZEMNÍCH VOD HYDROGEOLOGICKÉ RAJÓNY Přehled HG rajónů ve správním území Povodí Labe, státní podnik Přehled významných hydrogeologických rajónů ZDROJE PODZEMNÍCH VOD V HYDROGEOLOGICKÝCH RAJÓNECH POŽADAVKY NA ZDROJE PODZEMNÍCH VOD ODBĚRY PODZEMNÍ VODY S VODÁRENSKÝM VYUŽITÍM ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD S JINÝM NEŽ VODÁRENSKÝM VYUŽITÍM MĚSÍČNÍ ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD VE VÝZNAMNÝCH HG RAJÓNECH BILANČNÍ HODNOCENÍ HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD ZA ROK HODNOCENÍ JAKOSTI PODZEMNÍCH VOD ZA ROK Hodnocení jakosti podzemních vod v jednotlivých rajónech Hodnocení hydrogeologických rajónů podle jednotlivých ukazatelů ZÁVĚR...71

4

5 Seznam obrázků Obr. 1. Přehled hydrogeologických rajónů v povodí Horního a středního Labe... 5 Obr. 2. Rozložení největších odběrů podzemních vod Obr. 3. Chloridy Obr. 4. Sírany Obr. 5. Amonné ionty Obr. 6. Dusičnany Obr. 7. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem Obr. 8. Měď Obr. 9. Kadmium Obr. 10. Olovo Obr. 11. Reakce vody Seznam tabulek Tab. 1. Seznam hydrogeologických rajónů v povodí Horního a středního Labe... 7 Tab. 2. Seznam významných hydrogeologických rajónů v povodí Horního a středního Labe... 8 Tab. 3. Přírodní zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajónech měsíční mediány hodnoceného roku (2007) a dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období (data od ČHMÚ)... 9 Tab. 4. Zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2007 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období (převzatá data od ČHMÚ) Tab. 5. Odebrané množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajónech Tab. 6. Největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím Tab. 7. Největší odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím Tab. 8. Měsíční odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajónech v roce Tab. 9. Odebrané množství podzemní vody a zdroje podzemní vody v hydrogeologických rajónech Tab. 10. Porovnání maximálních odběrů podzemní vody s minimálními zdroji podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajónech v roce Tab. 11. Hodnocení hydrogeologického rajónu Tab. 12. Hodnocení hydrogeologického rajónu Tab. 13. Hodnocení hydrogeologického rajónu Tab. 14. Hodnocení hydrogeologického rajónu Tab. 15. Hodnocení hydrogeologického rajónu Tab. 16. Hodnocení hydrogeologického rajónu Tab. 17. Hodnocení hydrogeologického rajónu Tab. 18. Odebrané množství podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajónech na jednotku plochy 38 Tab. 19. Hodnocení jakosti podzemních vod v jednotlivých rajónech Tab. 20. Chloridy (mg/l) Tab. 21. Sírany (mg/l) Tab. 22. Amonné ionty (mg/l) Tab. 23. Dusičnany (mg/l) Tab. 24. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem (mg/l) Tab. 25. Měď (μg/l) Tab. 26. Kadmium (μg/l) Tab. 27. Olovo (μg/l) Tab. 28. Reakce vody Seznam zkratek MZe ČHMÚ HGR CHOPAV CHSK Mn Ministerstvo zemědělství České republiky Český hydrometeorologický ústav Hydrogeologický rajón Chráněná oblast přirozené akumulace vod Chemická spotřeba kyslíku manganistanem

6

7 1. Úvod Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo Oblast povodí Horního a středního Labe, vymezenou vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 390/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č.292/2002 Sb., o oblastech povodí, také vlastní tok Labe v úseku Mělník státní hranice. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik. Povodí Labe, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení 54 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dnem 1. ledna 2002 nový institut Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu (ustanovení 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance za rok 2007 je sestavena v souladu s ustanoveními 5-9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen vyhláška o bilanci ) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj / ze dne , který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 2007 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením 10 a 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 2007 představuje hodnocení minulého kalendářního roku a obsahuje tyto výstupy: Zprávu o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2007 Zprávu o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2007, Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2007 Zprávu o hodnocení vypouštění vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2007 Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2007 je v některých svých částech zpracována v omezeném rozsahu. Tato skutečnost je dána tím, že nebyly předány všechny požadované výstupy hydrologické bilance za rok 2007, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky č. 431/2001 Sb. 1

8 1.1 Popis hydrologické situace Srážkové poměry Z hlediska ročního srážkového úhrnu lze rok 2007 hodnotit jako srážkově nadprůměrný. Roční srážkový úhrn činil 755 mm, což představuje 112 % dlouhodobého normálu. Srážky byly v průběhu roku nerovnoměrně rozloženy. Po prvních třech nadprůměrných měsících následoval extrémně suchý duben. Další měsíce již byly srážkově blízké normálu. Srážkově silně nadprůměrné byly na většině území měsíce září a listopad. Rok zakončil relativně suchý prosinec. Teplotní poměry Rok 2007 byl z hlediska průměrné roční teploty vzduchu nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu byla 9,1 C a přesáhla dlouhodobý normál o 1,6 C. Začátek roku byl extrémně teplý a také další měsíce až do září byly teplotně nad svým dlouhodobým průměrem. Leden vykázal největší kladnou odchylku od normálu, jeho průměrná teplota C je o 6.0 C vyšší než hodnota normálu. Díky tomu byl leden v roce 2007 až čtvrtým nejchladnějším měsícem, nižší teplotu měly měsíce únor, listopad a prosinec. Nejteplejším měsícem se naopak stal červenec, jehož průměrná teplota činila 18.3 C a překročila normál o 1.4 C. Režim podzemních vod Na začátku roku 2007 se hladiny v mělkém oběhu podzemních vod pohybovaly převážně kolem svého dlouhodobého normálu, tj. kolem 50% dlouhodobé měsíční křivky překročení (DMKP) nebo slabě pod ním. Nadnormální hodnoty se vyskytly pouze v povodí horního Labe (23% DMKP), Orlice (27%) a Jizery (44%). Výrazně nízké v lednu byly naopak hladiny v povodí Cidliny. V průběhu ledna a února stoupaly hladiny podzemních vod prakticky v celé republice. Ročního maxima bylo dosahováno nejčastěji v únoru a březnu. Již koncem ledna kulminovaly hladiny podzemních vod na horním Labi, v únoru následovalo povodí Orlice a Jizery. Od dosažení jarního maxima docházelo k postupnému poklesu hladin podzemních vod. Na rozdíl od roku 2006 byla minima dosažena dříve, již mezi červnem a srpnem. Jako první byla minima naměřena v červnu v povodí Orlice, Cidliny a Jizery, v červenci na horním Labi, v srpnu na středním Labi a v listopadu na dolním Labi. Od září se vlivem srážek hladiny podzemních vod zvyšovaly. Pozvolné zvyšování pokračovalo na některých místech do listopadu, jinde až do prosince. Výjimku v režimu hladin podzemních vod představuje povodí dolního Labe, kde byl v roce 2007 charakteristický prakticky setrvalý stav hladin pohybující se okolo svého normálu. Odtokové poměry Odtokové poměry se v roce 2007 lišily povodí od povodí. Na mnoha místech se vyskytl odtok podprůměrný, v několika povodích byl nadprůměrný. Silně nadprůměrný odtok zaznamenaly některé menší toky, např. Cidlina (160 % Q a v Novém Bydžově). Srážkově i teplotně nadprůměrné měsíce leden až březen zapříčinily zvýšené průtoky. Horní Labe pod Úpou dosáhlo 260 % průměrného lednového průtoku (Q I ). Také únorové průtoky byly na mnoha tocích nejvyššími měsíčními průměry roku Například na Metuji dosáhly 180 % únorového normálu a na Labi v Přelouči 169 %. Žádné významnější povodně se na českých tocích v roce 2007 nevyskytly. Pouze ojediněle byl dosažen 3. SPA a to například v lednu na horním Labi nad VD Les Království. V období od dubna do srpna průtoky klesaly. Na většině toků byly minimální průtoky dosaženy v červnu a červenci, na středním a dolním Labi ale až v srpnu. Na drtivé většině toků však výrazně stoupla vodnost v důsledku vysokých srážek v měsíci září, na některých místech byly dokonce dosaženy nejvyšší hodnoty průměrných měsíčních průtoků z celého roku. V poslední čtvrtině roku se průtoky zpravidla držely nad svými průměrnými hodnotami, a to především díky srážkově bohatému listopadu. Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2007 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 2

9 1.2 Metodika zpracování Hodnocení množství a jakosti podzemních vod se zpracovává podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblastí povodí z Ve smyslu článků bylo provedeno hodnocení množství podzemní vody v minulém roce Hodnocení jakosti podzemních vod bylo provedeno podle článku 14. Při hodnocení byly poprvé využity hydrogeologické rajóny vymezené v rámci přípravy plánů v oblasti vod a uveřejněné v Metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod podle 21 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (Ministerstvo životního prostředí č.j.: 90393/ENV/06; 3988/650/06 a Ministerstvo zemědělství č.j.: 44605/ ze dne ) Metodický pokyn MZe pro sestavení vodohospodářské bilance neuvažuje hodnocení množství podzemních vod v hydrogeologických rajónech, jejichž plošný rozsah přesahuje správní území Povodí Labe, státní podnik a přesahuje do dalších oblastí povodí. Jedná se o tři rajóny, které významně přesahují hranici oblasti povodí Horního a středního Labe definovanou ve vyhlášce č. 292/2002 Sb. Rajón 4270 Vysokomýtská synklinála přesahuje do oblasti povodí Dyje a rajón 4320 Dlouhá mez - jižní část přesahuje do povodí Dolní Vltavy. Rajón 1172 Kvartér Labe po Vltavu přeshuje do oblastí povodí Dolní Vltavy a oblasti Ohře a Dolního Labe. Pro tyto tři rajóny byly vyžádány odběry podzemních vod u jejich správců, tedy Povodí Moravy, státní podnik, Povodí Vltavy, státní podnik a Povodí Ohře, státní podnik. Naopak rajóny 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy a rajón 4262 Kyšperská synklinála - jižní část ve správě Povodí Moravy, státní podnik, přesahují významně (shodně 21% plochy) do oblasti povodí Horního a středního Labe. Pro tyto dva rajóny byla sestavena pouze informativní neúplná bilance a evidované odběry vod byly předány do Povodí Moravy k sestavení celkové bilance rajónů 4232 a Na další části hranice oblasti povodí jsou malé přesahy ploch rajónů 4510, 4640 a 4720, které neovlivňují bilanční hodnocení. Hodnocení podle Metodického pokynu nemohlo být sestaveno pro 23 hydrogeologických rajónů z 45, protože pro tyto rajóny nebyla k dispozici kompletní data o zdrojích podzemních vod ve smyslu čl. 10, odstavec 4 a 5 Metodického pokynu (viz tabulka č. 2). V těchto rajónech byl bilanční stav orientačně hodnocen jednak na základě porovnání specifického odtoku podzemní vody s odběrem podzemní vody rozpočteným na jednotku plochy (viz tabulka č. 10) a jednak porovnáním odběrů s velikostí přírodních zdrojů, které stanovil dle výpočtů, odborných odhadů atd. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Veškeré zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno v počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod ( Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové). 3

10 2. Zdroje podzemních vod 2.1 Zdroje podzemních vod Zdrojem podzemní vody je ta část podzemních vod v přírodním prostředí, která se uvolňuje z horninového prostředí gravitací. Množství podzemní vody v územních jednotkách hydrogeologických rajónech, případně jejich částech (subrajónech, hydrogeologických strukturách, kolektorech, hydrologických povodích) je udáváno velikostí přírodních zdrojů podzemních vod. Velikost přírodních zdrojů charakterizuje intenzitu oběhu podzemní vody v objemových jednotkách v čase (např. l/s). Dynamika oběhu podzemní vody závisí na aktuální velikosti dotace a velikosti přírodní, či umělé drenáže podzemních vod. Velikost zdrojů podzemních vod se stanovuje hydrogeologickým průzkumem podle Vyhlášky č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací. Zjednodušeně je možné odvodit aktuální velikost přírodních zdrojů podzemních vod ze základního odtoku. Velikost základního odtoku stanovuje ČHMÚ. Na základě údajů z průtoků ve vybraných profilech vodoměrných stanic na vodních tocích a z hladin podzemních vod ve vrtech zahrnutých do státní pozorovací sítě podzemních vod, jsou počítány konkrétní hodnoty pro jednotlivé hydrogeologické rajóny. Většinou se používá metoda Kliner-Kněžek, méně metoda výtokových čar. Základní odtok je počítán pro jednotlivé hydrogeologické rajóny popřípadě jiná bilanční území v měsíčním kroku. Ve složitých případech lze k určení velikosti přírodních zdrojů použít různé matematické modely. Přírodní zdroje nebyly stanoveny pro následující hydrogeologické rajóny na správním území Povodí Labe, státní podnik: 1110, 1121, 1122, 1130, 1140, 1151, 1152, 1160, 1171, 1172, 1410, 1420, 1430 a Pro hydrogeologické rajóny 4210, 4221, 4240, 4291, 4340, 4510, 5152, 5161 a 5211 byly k dispozici pouze odhady měsíčních minimálních přírodních zdrojů v roce Stanovené a předané měsíční hodnoty (mediány) přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2007 a dlouhodobé hodnoty (průměrné měsíční mediány za období ) přírodních zdrojů podzemních vod pro bilancované rajóny jsou uvedeny v tabulce č. 3. ČHMÚ provedlo zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2007 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období (tab. č. 4). 2.2 Hydrogeologické rajóny Hydrogeologická rajónizace z roku 1986 schválená protokolem MLVH ČSR č. 15/SVP/86 ze dne ), nevyhověla technickým zpracováním a měřítkem odborných požadavků na vymezení útvarů podzemních vod jak pro vodohospodářské plánování a hodnocení kvalitativního a chemického stavu vyžaduje Rámcová směrnice EU pro vodní politiku 2000/60/ES. Proto byla v rámci projektu VaV/650/4/02 (Prchalová et al. 2005) provedena revize a aktualizace hydrogeologické rajónizace. Zároveň došlo k maximálnímu sblížení hydrogeologických rajónů a útvarů podzemních vod. Nově navržené hydrogeologické rajóny jsou územní celky, vymezené na základě přírodních podmínek. Rajóny vymezují přírodní horninové prostředí, v němž za určitých podmínek dochází k oběhu podzemní vody, která v tomto rajónu vytváří vlastní útvar podzemní vody. Rajóny jako takové zůstávají neměnné, až do doby revize hydrogeologické rajónizace. Naproti tomu vodní útvary podléhají vlivům, zejména antropogenní činnosti, které mohou měnit jejich stav, a budou předmětem periodického hodnocení v rámci šestiletých revizí plánů oblastí povodí (Olmer et al. 2006, Hydrogeologická rajónizace České republiky, HIG 23). Seznam útvarů vod podle správní působnosti podniků povodí je uveden v Metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod podle 21 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (Ministerstvo životního prostředí č.j.: 90393/ENV/06; 3988/650/06 a Ministerstvo zemědělství č.j.: 44605/ ze dne ), mapové zákresy jsou uvedeny na webových stránkách VÚV TGM a ČGS ve formátu EsriShape. 4

11 Rajonizace 2005 je zpracována s podrobností 1: technologií GIS ve třech vrstvách: základní vrstvě, která pokrývá celé území ČR, s rajóny v terciérních a křídových pánevních sedimentech (označení 2xxx), sedimentech svrchní křídy (41xx až 46xx, kromě 4420), sedimentech permokarbonu (5xxx) a v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika (6xxx), svrchní vrstvě zahrnující oblast kvartérních a propojených kvartérních a neogenních sedimentů (1xxx) a jizerský coniak (4420), vrstvě bazálního křídového kolektoru v oblasti Pojizeří a pravostranných přítoků Labe (4710, 4720 a 4730). Na území České republiky je vymezeno celkem 152 hydrogeologických rajónů, z toho 111 v základní vrstvě, 38 ve svrchní vrstvě a 3 rajóny ve vrstvě bazálního křídového kolektoru. Obr. 1. Přehled hydrogeologických rajónů v povodí Horního a středního Labe 5

12 Ve správním území Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové se nachází 45 rajónů, z toho 30 v základní vrstvě, 14 ve svrchní vrstvě a 1 rajón ve vrstvě bazálního křídového kolektoru. Ve srovnání s rajonizací 1986 byly do rajonizace 2005 upraveny zákresy hranic, které vyplynuly jednak z technologie třívrstevného zobrazení a jednak z posunu v uplatnění jednotlivých hledisek pro vymezení rajónů. Tyto změny neznamenaly revizi zavedeného systému rajonizace. Další změny se zakládají jak na zkušenostech s používáním předchozích verzí rajonizace, tak i na výsledcích hydrogeologických průzkumů a nového mapování. Byly přitom respektovány hranice rozdělující mezinárodní oblasti povodí Labe, Dunaje a Odry a důsledně dodržena zásada, že pokud je rajón určen proudovým systémem, musí být jejich hranice uzavřené. V oblasti povodí Horního a středního Labe byly značně rozšířeny rajóny v kvartérních sedimentech Labe a jeho přítoků do rozsahu skutečného výskytu fluviálních štěrkopísků. Také vymezení rajónů na sedimentech Lužické Nisy, rajóny 1410 a 1420 v oblasti Liberecké kotliny a Žitavské pánve byly přepracovány. V křídových sedimentech byl původní rajón 422 rozdělen podle proudových systémů na části 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje a 4222 Podorlická křída v povodí Orlice. Rajóny 423, 426 a 429 byly rozděleny v souladu s oblastmi povodí Labe a Dunaje na 4231 Ústeckou synklinálu v povodí Orlice, 4232 Ústeckou synklinálu v povodí Svitavy, 4261 Kyšperskou synklinálu v povodí Orlice, 4262 Kyšperskou synklinálu jižní část a 4291 Králický prolom severní část, 4292 Králický prolom jižní část rozšířenou o hydrologicky související přilehlé krystalinikum. K rajónu 4350 Velimská křída byl přičleněn českobrodský perm, původně zahrnutý do přilehlého krystalinika. Původní rozdělení pojizerské křídy na jizerský turon a izolátor bylo nahrazeno částmi označenými 4410 Jizerská křída pravobřežní a 4430 Jizerská křída levobřežní a hranice mezi nimi je vedena podél toku Jizery. Rajón 4420 Jizerský coniak je zároveň převeden ve stejném rozsahu do svrchní vrstvy. Původní rajón 452 Křída pravostranných přítoků Labe byl rozčleněn podle průběhu proudových systémů na části 4521 Křída Košáteckého potoka, 4522 Křída Liběchovky a Pšovky, 4523 Křída Obrtky a Úštěckého potoka. Nově byl vymezen bazální křídový kolektor a rozdělen na rajóny 4710 Bazální křídový kolektor na Jizeře, 4720 Bazální křídový kolektor od Hamru po Labe, 4730 Bazální křídový kolektor v benešovské antiklinále. Rajóny v permokarbonských sedimentech byly rozděleny za účelem dosažení celistvosti ploch a podle rozvodnic na 5151 Podkrkonošský permokarbon, 5152 Náchodský perm, 5161 Dolnoslezskou pánev - západní část, 5162 Dolnoslezskou pánev - východní část, 5211 Poorlický perm - severní část a 5211 Poorlický perm - jižní část. V krystaliniku byly plošně rozlehlé rajóny rozděleny podle hydrologické příslušnosti na rajóny 6413 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy, 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor v povodí Jizery, 6420 Krystalinikum Orlických hor, 6531 Kutnohorské krystalinikum a 6532 Krystalinikum Železných hor. 6

13 2.2.1 Přehled HG rajónů ve správním území Povodí Labe, státní podnik Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Tab. 1. Seznam hydrogeologických rajónů povodí Horního a středního Labe ID rajónu Název rajónu Plocha rajónu km Kvartér Orlice 295, Kvartér Labe po Hradec Králové 146, Kvartér Labe po Pardubice 127, Kvartér Loučné a Chrudimky 181, Kvartér Labe po Týnec 146, Kvartér Labe po Kolín 88, Kvartér Labe po Nymburk 238, Kvartér Urbanické brány 105, Kvartér Labe po Jizeru 88, Kvartér Labe po Vltavu 293, Kvartér Liberecké kotliny 20, Kvartér a miocén Žitavské pánve 21, Kvartér Frýdlantského výběžku 172, Polická pánev 214, Hronovsko-poříčská křída 40, Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje 252, Podorlická křída v povodí Orlice 434, Ústecká synklinála v povodí Orlice 176, Královédvorská synklinála 145, Hořicko-miletínská křída 435, Kyšperská synklinála v povodí Orlice 171, Vysokomýtská synklinála 799, Králický prolom - severní část 61, Chrudimská křída 595, Dlouhá mez - jižní část 65, Dlouhá mez - severní část 60, Čáslavská křída 275, Velimská křída 278, Labská křída 2845, Jizerská křída pravobřežní 685, Jizerský coniak 152, Jizerská křída levobřežní 899, Křída severně od Prahy 602, Křída Košáteckého potoka 337, Bazální křídový kolektor na Jizeře 1881, Podkrkonošský permokarbon 862, Náchodský perm 60, Dolnoslezská pánev - západní část 147, Dolnoslezská pánev - východní část 171, Poorlický perm - severní část 72, Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy 701, Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš 899, Krystalinikum Orlických hor 566, Kutnohorské krystalinikum 816, Krystalinikum Železných hor 726,2 Rajóny z oblastí povodí Moravy a Dyje významně přesahující do oblasti povodí Horního a středního Labe 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy 73,7 z celkových 358, Kyšperská synklinála - jižní část 49,5 z celkových 236,4 7

14 Vysvětlivky: ID rajónu systematicky stanovené číselné označení příslušného hydrogeologického rajónu (HGR) Přehled významných hydrogeologických rajónů V tabulce č. 2 je uveden seznam významných hydrogeologických rajónů ve smyslu Metodického pokynu, tzn. že se jedná o rajóny jednak intenzivně využívané a jednak rajóny s významným oběhem podzemních vod. Tab. 2. Seznam významných hydrogeologických rajónů v povodí Horního a středního Labe Významné hydrogeologické rajóny 1110 Kvartér Orlice 1122 Kvartér Labe po Pardubice 1151 Kvartér Labe po Kolín 1152 Kvartér Labe po Nymburk 1171 Kvartér Labe po Jizeru 1172 Kvartér Labe po Vltavu 1122 Kvartér Labe po Pardubice 4110 Polická pánev 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje 4222 Podorlická křída v povodí Orlice 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice 4240 Královédvorská synklinála 4261 Kyšperská synklinála 4270 Vysokomýtská synklinála 4310 Chrudimská křída 4320 Dlouhá mez jižní část 4330 Dlouhá mez severní část 4410 Jizerská křída pravobřežní 4420 Jizerský coniak 4430 Jizerská křída levobřežní 2.3 Zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajónech V tabulce č. 3 jsou pro jednotlivé hydrogeologické rajóny (pro které byla předána data) porovnány měsíční mediány hodnoceného roku (2007) s hodnotami dlouhodobých průměrných měsíčních mediánů za období Pro hydrogeologické rajóny 4210, 4221, 4240, 4291, 4340, 4510, 5152, 5161 a 5211 jsou uvedeny pouze odhady měsíčních minimálních přírodních zdrojů v roce 2007 k danému měsíci. Pro 22 hydrogeologických rajónů bylo provedeno zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2007 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období Tabulka č. 4 uvádí v procentech měsíční křivky překročení. Žlutě jsou vyznačeny údaje za hranicí 85 % MPK považované za stav sucha a červeně se vyznačují hodnoty, kdy byly přírodní zdroje podzemních vod v daném měsíci menší než minimum za srovnávací období Toto hodnocení však ne úplně koresponduje s vyhodnocením bilančního stavu. 8

15 Tab. 3. Přírodní zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajónech měsíční mediány hodnoceného roku (2007) a dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období (převzatá data od ČHMÚ) Měsíc HGR 4110 HGR 4210 HGR 4221 A B A B A B I. 1170,0 1130,0 II. 1250,0 1630,0 III. 1390,0 1890,0 IV. 1700,0 1490,0 V. 1420,0 1060,0 VI. 1170,0 770,0 VII. 1100,0 860,0 VIII. 1000,0 800,0 57,0* 513,0* IX. 870,0 860,0 X. 790,0 850,0 XI. 830,0 850,0 XII. 950,0 1350,0 Průměr 1136,7 1128,3 Měsíc HGR 4222 HGR 4231 HGR 4240 A B A B A B I. 720,0 490,0 640,0 460,0 II. 770,0 880,0 660,0 810,0 III. 850,0 950,0 790,0 880,0 IV. 870,0 720,0 820,0 650,0 V. 580,0 400,0 600,0 330,0 VI. 440,0 180,0 450,0 310,0 VII. 390,0 160,0 490,0 250,0 VIII. 360,0 130,0 380,0 160,0 284,0* IX. 300,0 110,0 320,0 140,0 X. 270,0 200,0 350,0 170,0 XI. 330,0 220,0 390,0 370,0 XII. 390,0 590,0 480,0 600,0 Průměr 522,5 419,2 530,8 427,5 Měsíc HGR 4250 HGR 4261 HGR 4270 A B A B A B I. 5520,0 1130,0 3780,0 2820,0 2430,0 2360,0 II. 5490,0 2010,0 3330,0 2810,0 2660,0 3270,0 III. 6310,0 2070,0 3730,0 2830,0 2950,0 4440,0 IV. 6620,0 1450,0 5160,0 1200,0 3300,0 4900,0 V. 4900,0 1000,0 3990,0 580,0 2970,0 3980,0 VI. 3920,0 830,0 2670,0 290,0 2690,0 3530,0 VII. 4190,0 730,0 2440,0 610,0 2570,0 2930,0 VIII. 3750,0 590,0 1910,0 260,0 2400,0 2250,0 IX. 3040,0 550,0 1670,0 200,0 2120,0 2030,0 X. 2690,0 590,0 1580,0 460,0 1980,0 2030,0 XI. 2810,0 870,0 1900,0 1460,0 1970,0 2310,0 XII. 4050,0 1530,0 2870,0 2140,0 2030,0 3220,0 Průměr 4440,8 1112,5 2919,2 1305,0 2505,8 3104,2 9

16 Měsíc HGR 4291 HGR 4310 HGR 4320 A B A B A B I. 1890,0 870,0 200,0 130,0 II. 2110,0 1930,0 220,0 290,0 III. 2330,0 2780,0 230,0 380,0 IV. 2500,0 2130,0 270,0 280,0 V. 1780,0 840,0 180,0 130,0 VI. 1300,0 550,0 130,0 90,0 VII. 1340,0 320,0 150,0 70,0 VIII. 98,0* 1030,0 200,0 120,0 30,0 IX. 770,0 490,0 90,0 140,0 X. 720,0 630,0 80,0 120,0 XI. 910,0 1220,0 100,0 200,0 XII. 1250,0 2200,0 160,0 270,0 Průměr 1494,2 1180,0 160,8 177,5 Měsíc HGR 4330 HGR 4340 HGR 4350 A B A B A B I. 200,0 130,0 370,0 170,0 II. 220,0 290,0 430,0 440,0 III. 230,0 380,0 480,0 580,0 IV. 270,0 280,0 480,0 550,0 V. 180,0 130,0 400,0 400,0 VI. 130,0 90,0 340,0 300,0 VII. 150,0 70,0 320,0 210,0 VIII. 120,0 30,0 275,0* 290,0 130,0 IX. 90,0 140,0 250,0 130,0 X. 80,0 120,0 240,0 160,0 XI. 100,0 200,0 300,0 180,0 XII. 160,0 270,0 300,0 300,0 Průměr 160,8 177,5 350,0 295,8 Měsíc HGR 4360 HGR 4410 HGR 4420 A B A B A B I. 6110,0 3950,0 4310,0 4350,0 610,0 610,0 II. 7270,0 8850,0 4000,0 5550,0 660,0 920,0 III. 8390,0 9300,0 4590,0 5490,0 740,0 700,0 IV. 7240,0 4570,0 4840,0 2780,0 670,0 420,0 V. 4380,0 2150,0 3660,0 2040,0 420,0 280,0 VI. 2900,0 2050,0 3000,0 1680,0 300,0 230,0 VII. 2420,0 2630,0 2880,0 1530,0 280,0 180,0 VIII. 2420,0 1560,0 2690,0 1470,0 260,0 140,0 IX. 1990,0 2160,0 2520,0 1500,0 220,0 160,0 X. 2020,0 2650,0 2570,0 1650,0 260,0 170,0 XI. 2990,0 4080,0 2930,0 2540,0 320,0 290,0 XII. 4160,0 8680,0 3650,0 4180,0 450,0 630,0 Průměr 4357,5 4385,8 3470,0 2896,7 432,5 394,2 10

17 Měsíc HGR 4430 HGR 4510 HGR 4521 A B A B A B I. 1530,0 1120,0 660,0 430,0 II. 1740,0 2490,0 640,0 480,0 III. 2010,0 1680,0 670,0 540,0 IV. 1810,0 430,0 720,0 520,0 V. 1390,0 360,0 750,0 500,0 VI. 1160,0 690,0 740,0 320,0 VII. 1120,0 580,0 378,0* 730,0 320,0 VIII. 1020,0 310,0 720,0 340,0 IX. 890,0 680,0 690,0 400,0 X. 930,0 780,0 680,0 380,0 XI. 1190,0 1630,0 660,0 390,0 XII. 1320,0 2260,0 660,0 390,0 Průměr 1342,5 1084,2 693,3 417,5 Měsíc HGR 5151 HGR 5152 HGR 5161 A B A B A B I. 4230,0 4450,0 II. 4550,0 7100,0 III. 6000,0 7560,0 IV. 6660,0 5200,0 V. 4610,0 3330,0 VI. 3290,0 2270,0 VII. 2590,0 2160,0 VIII. 2180,0 1930,0 127,0* 353,0* IX. 1920,0 1830,0 X. 1960,0 1940,0 XI. 2420,0 2620,0 XII. 3190,0 5750,0 Průměr 3633,3 3845,0 Měsíc HGR 5162 HGR 5211 HGR 6413 A B A B A B I. 630,0 1000,0 5000,0 4760,0 II. 680,0 1810,0 4990,0 5770,0 III. 850,0 1670,0 5390,0 6650,0 IV. 920,0 840,0 6590,0 5470,0 V. 670,0 380,0 6200,0 3630,0 VI. 500,0 280,0 5090,0 2910,0 VII. 560,0 480,0 4760,0 2480,0 VIII. 400,0 410,0 114,0* 4460,0 2200,0 IX. 360,0 620,0 3930,0 2410,0 X. 350,0 540,0 3520,0 2270,0 XI. 390,0 630,0 3590,0 2610,0 XII. 500,0 1170,0 4200,0 4290,0 Průměr 567,5 819,2 4810,0 3787,5 11

18 Měsíc HGR 6414 HGR 6420 HGR 6531 A B A B A B I. 8720, ,0 5150,0 9050,0 3850,0 540,0 II. 7340, ,0 4830,0 8610,0 3990,0 1630,0 III. 8700, ,0 5950, ,0 4120,0 2020,0 IV , ,0 7450,0 5880,0 4510,0 1570,0 V , ,0 5420,0 2310,0 3220,0 1020,0 VI ,0 7550,0 3530,0 1600,0 2590,0 720,0 VII ,0 6980,0 3400,0 1990,0 2800,0 520,0 VIII. 8820,0 6620,0 2750,0 1730,0 2260,0 340,0 IX. 7810,0 8850,0 2370,0 2010,0 1850,0 640,0 X. 7010,0 8620,0 2320,0 2270,0 1760,0 580,0 XI. 7660,0 8570,0 2960,0 3680,0 2060,0 1290,0 XII. 8650, ,0 3990,0 8330,0 2950,0 1530,0 Průměr 10333, ,3 4176,7 4800,8 2996,7 1033,3 Měsíc HGR 6532 A I. 2730,0 2510,0 II. 2950,0 5010,0 III. 3520,0 5800,0 IV. 3980,0 3700,0 V. 2610,0 1400,0 VI. 1870,0 910,0 VII. 1930,0 570,0 VIII. 1390,0 360,0 IX. 1100,0 1840,0 X. 1020,0 1540,0 XI. 1290,0 3260,0 XII. 2020,0 5570,0 Průměr 2200,8 2705,8 B Vysvětlivky: A přírodní zdroje spočítané jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období (l/s) B přírodní zdroje spočítané jako měsíční mediány v roce 2007 (l/s) * odhady měsíčních minimálních přírodních zdrojů v roce 2007 (l/s) 12

19 Tab. 4. Zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2007 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období (převzatá data od ČHMÚ) HGR měsíce (MPK 2007) I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Vysvětlivky: HGR hydrogeologický rajón I. XII. měsíce (I. leden až XII. prosinec) ve kterých (ne)docházelo k překročení MPK 2007 (%) MPK 2007 měsíční křivka překročení (MPK) za období (%) Pozn.: Hodnoty v tabulkách jsou v % (jedná se o % překročení MPK 2007) 13

20 3. Požadavky na zdroje podzemních vod Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Podle ustanovení 29 zákona č. 254/2001 Sb. jsou zdroje podzemních vod přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním předpisem (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). K jiným účelům může být podzemní voda využívána, pokud to není na úkor výše uvedených potřeb. Povodí Labe, státní podnik, stejně jako ostatní podniky Povodí, vede v souladu s platnými předpisy ( 10 zákona č. 254/2001 Sb., vyhláška č. 431/2001 Sb.) evidenci množství a jakosti odebrané podzemní vody. Povinnost předávat výsledky množství a jakosti správci povodí mají všichni, jejichž povolení k nakládání s vodami je alespoň m 3 /rok nebo 500 m 3 /měsíc. Největším zdrojem informací o nových odběrech podzemních vod jsou vodoprávní povolení. Na obrázku č. 2 jsou znázorněny největší odběry podzemní vody v roce Obr. 2. Rozložení největších odběrů podzemních vod V roce 2007 bylo ve správním území Povodí Labe, státní podnik bilancováno 987 odběrů podzemní vody v celkovém množství ,1 tis. m 3 odebrané podzemní vody (tab. 4), tedy průměrně téměř 3,57 m 3 /s (3 565 l/s). 14

21 Tab. 5. Odebrané množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajónech HGR RM 2007 ODBVOD 2007 %ODBVOD 2007 ODBNE 2007 %ODBNE 2007 (tis. m 3 ) (tis. m 3 ) (tis. m 3 ) , ,2 80,0 377,9 20, ,1 70,0 20,3 275,1 79, , ,4 94,8 77,5 5, , ,1 83,5 270,3 16, ,5 0,0 0,0 29,5 100, , ,4 97,6 53,1 2, , ,2 82,8 873,5 17, ,1 376,2 88,3 49,9 11, , ,8 99,0 71,0 1, , ,8 98,6 75,0 1, ,9 249,9 100,0 0,0 0, ,1 209,8 98,0 4,3 2, ,1 871,1 100,0 0,0 0, , ,7 98,2 114,5 1, ,4 222,0 75,9 70,4 24, , ,5 87,2 151,4 12, , ,9 97,7 223,5 2, , ,3 88,3 388,4 11, , ,6 85,0 312,1 15, , ,9 82,8 598,9 17, , ,2 98,6 17,6 1, , ,3 91,6 444,5 8, ,7 275,5 91,6 25,2 8, , ,3 89,8 443,7 10, , ,9 99,7 7,0 0, ,6 762,9 94,7 42,7 5, ,4 451,0 68,9 203,4 31, ,7 551,1 85,0 97,6 15, , ,6 57, ,4 42, , ,5 95,4 683,5 4, ,8 602,7 21, ,1 78, , ,9 83, ,2 16, ,5 729,8 67,0 359,7 33, ,9 192,3 63,3 111,6 36, , ,7 100,0 0,0 0, , ,5 87,5 487,7 12, ,0 666,3 94,8 36,8 5, ,2 188,8 55,3 152,4 44, ,9 300,7 91,1 29,2 8, ,5 180,2 38,0 294,3 62, ,4 659,5 72,3 252,9 27, , ,3 94,2 247,6 5, ,2 760,2 85,4 130,1 14, ,9 160,1 32,4 333,8 67, ,9 500,2 41,0 720,7 59, , ,1 87, ,0 12,1 Vysvětlivky: HGR...hydrogeologický rajón RM 2007 (tis. m 3 )...roční odebrané množství podzemní vody v HGR ODBVOD 2007 (tis. m 3 )...roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím % ODBVOD roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím vyjádřené v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody ODBNE 2007 (tis. m 3 )...roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím %ODBNE roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím vyjádřené v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody 15

22 3.1 Odběry podzemní vody s vodárenským využitím Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Odběry podzemní vody s vodárenským využitím tvořily v roce 2007 ve správním území Povodí Labe, státní podnik 87,9 % celkového odběru podzemních vod (viz tabulka č. 6). Znamená to tedy, že převážná část odebrané podzemní vody je v souladu s ustanovením 29 zákona č. 254/2001 Sb. využívána pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Přehled nejvýznamnějších odběrů podzemní vody s vodárenským využitím je uveden v tabulce č. 6. V tabulce jsou uvedeny odběry, kde odebrané množství podzemní vody v roce 2007 přesáhlo množství odpovídající odběru 10 l/s ( m 3 /rok). Jedná se o odběry vodárenských společností nebo obcí pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Tab. 6. Největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím č. VHB Název místa odběru vody HGR HyPo RM 2007 RM 2007 (tis. m 3 ) (l/s) Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko / 4 490,9 142, Vodárna Káraný - Sojovice (dolní + horní) / 4 469,8 141, SčVK Teplice Libíč / 2 641,6 83, Vodárna Káraný - ČS Kochánky / 2 242,0 71, Vodárna Káraný - ČS Benátky n.j / 2 109,3 66, VODOS Kolín - Tři Dvory / 1 898,0 60, VaK Ml. Boleslav - Bělá p.b. - Páterov / 1 835,9 58, Vodárna Káraný - Skorkov / 1 834,9 58, SčVK Teplice Dolánky / 1 605,0 50, VaK Nymburk-Poděbrady,Kluk / 1 574,0 49, VaK Náchod-Teplice n.m., VS / 1 523,8 48, VaK Chrudim-Podlažice / 1 495,2 47, Vodárna Káraný - Artésko / 1 481,7 47, VaK Náchod-Machov,st / 1 438,7 45, VAK Pardubice-Hrobice,Čeperka / 1 412,4 44, VAK Pardubice-Nemošice / 1 366,1 43, OVS Č. Třebová - Vrbovka / 1 142,5 36, VaK Trutnov - Horní Maršov, zářezy / 1 111,7 35, VaK V. Mýto - Cerekvice,Pekla S / 997,0 31, VHOS Mor.Třebová - Čistá, vrt CL / 971,4 30, Litá, Lt / 948,5 30, VaK Havl.Brod-Studenec štola 1a přepad + štola I / 908,8 28, Litá, Lt / 858,9 27, Litá, V / 856,9 27, Litá, Lt / 831,8 26, AQUA a.s. Rychnov n.k.- RK 1A / 824,3 26, VaK Ml.Boleslav-Bakov n. J. - Rečkov / 800,9 25, VaK Nymburk-Poděbrady,Choťánky / 797,3 25, Ústí nad Orlicí - UO / 792,2 25, Litá, Lt 8 a / 736,7 23, SčVK Teplice Dolánky Daliměřice / 717,5 22, VODOS Kolín - Nová vodárna / 716,3 22, VaK Chrudim-Heřmanův Městec / 670,6 21, Úpravna vody Písty / 624,2 19, VaK Ml. Boleslav, Chudoplesy / 607,9 19, VaK Ml.Boleslav-Benátky II. - ČOV / 602,6 19, VaK Jablonné n.o.-choceň, Běstovice / 540,2 17,1 16

23 č. VHB Název místa odběru vody HGR HyPo RM 2007 (tis. m 3 ) RM 2007 (l/s) VaK Brandýs n. L. - St. Boleslav, Práporce / 527,7 16, VaK Náchod-Nízká Srbská,NV / 512,2 16, VaK Ml. Boleslav Bakov n.j. - Klokočka / 507,5 16, AQUA Rychnov n.k.-císařská studánka, Solnice / 500,7 15, Vak Náchod-Petrovice,NV 15 A / 497,2 15, Vodovody Litomyšl,Nedošín /1 490,5 15, VaK Dvůr Králové HV 1 "Hrubá Luka" / 478,5 15, VaK Dvůr Králové, HVA 1 "Teplárna " / 477,5 15, VaK Jablonné n.o.-letohrad,štola / 468,4 14, SčVK Teplice Lesnovek / 457,8 14, VaK Nymburk-Poděbrady,st.pram / 457,0 14, Černčice, Lt / 450,1 14, VaK Nymburk-Milovice / 447,0 14, VaK Jablonné n. O. - Horní Čermná V / 443,7 14, VAK Pardubice-Jankovice, Brloh JA-6, V / 443,1 14, VaK Ml. Boleslav Bakov n. J. - Nová Ves / 439,9 13, Vodárna Káraný - Kochánky vrt P / 431,9 13, Litá, Lt 9 a / 430,9 13, Vodárna Káraný - Kochánky vrt P / 400,4 12, VOS Jičín Hořice - Březovice B2+B2a / 389,9 12, VaK Ml.Boleslav - Mnich. Hradiště, Sychrov / 384,7 12, Vodárna Káraný - ČS Předměřice / 384,5 12, VaK Náchod - Machov, Na Vápenkách / 372,9 11, VaK Jablonné n. O. - Horní Čermná V / 371,9 11, Chlumec, Třesice /1 371,0 11, VaK Náchod - Teplice VS / 356,3 11, Vodovod Žamberk / 352,8 11, Městské VaK Vrchlabí - Vrchlabí,Žalý / 349,0 11, VaK Náchod-Petrovice,NV / 340,9 10, AQUA a.s. Rychnov n. K. - Semechnice V / 340,0 10, VHOS M. Třebová Polička, vrt V / 338,4 10, Město Skuteč / 333,3 10, FVS Frýdlant - Bažantnice, vrt HF / 328,1 10, MěVaK Úpice, Úpice - Mostolinka / 325,9 10, VaK Ml.Boleslav - Bělá pod Bezdězem / 323,3 10, AQUA a.s. Rychnov n.k. - Vamberk, Luka / 315,9 10,0 Vysvětlivky: č. VHB...identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci HGR...hydrogeologický rajón RM 2007 (tis. m 3 )...množství odebrané podzemní vody v roce 2007 vyjádřené v tisících m 3 RM 2007 (l/s)...množství odebrané podzemní vody v roce 2007 vyjádřené v l/s HyPo...hydrologické pořadí odběry podzemních vod v HGR spadající do územní působnosti jiných podniků Povodí (4262 Kyšperská synklinála jižní část příslušný správce povodí je Povodí Moravy, s.p.) odběry podzemních vod v HGR spadající do územní působnosti Povodí Labe, státní podnik (4270 Vysokomýtská synklinála), ale bilancují je na Povodí Moravy, s.p. 17

24 3.2 Odběry podzemních vod s jiným než vodárenským využitím Odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím tvořily v roce 2007 ve správním území Povodí Labe, státní podnik pouze 12,1 %. Nejvýznamnější odběry ve správním území Povodí Labe, státní podnik s jiným než vodárenským odběrem spolu s umístěním v příslušném hydrogeologickém rajónu a hydrologickém povodí jsou uvedeny v tabulce č. 7. Tab. 7. Největší odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím č. VHB Název místa odběru vody HGR HyPo RM 2007 RM 2007 (tis. m 3 ) Sklopísek Střeleč - důlní vody / 2 145,8 68, Elektrárna Chvaletice n. L ,5 18, Lučební závody Kolín, sanace / 381,1 12,1 Vysvětlivky: č. VHB... identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci HGR... hydrogeologický rajón RM 2007 (tis. m 3 )... množství odebrané podzemní vody v roce 2007 vyjádřené v tisících m 3 RM 2007 (l/s)... množství odebrané podzemní vody v roce 2007 vyjádřené v l/s HyPo... hydrologické pořadí (l/s) Největším odběrem v tomto smyslu je odběr důlní vody při těžbě písku ve Střelči. Elektrárna Chvaletice nad Labem čerpá mělkými vrty průsakovou vodu z odkaliště. Lučební závody Kolín čerpají významné množství podzemní vody v rámci sanace. Další významnější odběry podzemní vody (tj. větší než 10 l/s) pro jiné než vodárenské účely ve správním území Povodí Labe, státní podnik v roce 2007 nebyly. Těsně pod touto hranicí se nachází odběr pro společnost Danisco Smiřice s odběrem téměř 9,8 l/s. 3.3 Měsíční odběry podzemních vod ve významných HG rajónech V následujících tabulkách (viz tabulka č. 8) jsou uvedeny jednotlivé odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajónech v jednotlivých měsících. 18

25 Tab. 8. Měsíční odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajónech v roce Kvartér Orlice č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM VaK Jablonné n. O. - Choceň, Běstovice 16,3 14,0 15,7 20,0 19,4 16,8 16,9 18,4 18,4 15,3 20,0 17,2 208, VAK Pardubice - Holice I., zářez 5,9 6,1 5,8 5,9 5,7 5,1 5,5 5,9 4,9 5,4 5,6 5,4 67, VAK Pardubice - Holice II. 4,4 5,0 5,1 5,7 5,7 5,2 5,6 5,4 5,4 6,6 6,4 6,3 67, Intergal a.s. - vodárna Běstovice 5,6 4,3 4,8 3,4 4,9 5,2 4,5 5,4 4,4 6,8 6,2 6,1 61, AQUA a.s. Rychnov n. K. - Týniště, zářezy U Dubu 5,4 5,0 3,7 5,3 5,2 6,3 5,7 6,9 5,9 4,2 4,6 3,0 61, VAK Pardubice - Vysoká 2,0 2,3 1,8 3,5 4,6 4,2 4,7 4,1 3,8 4,1 4,3 4,3 43, Třebechovice, Bědovice 7,6 7,1 4,8 0,0 0,5 5,3 6,0 3,9 0,0 0,1 3,5 2,5 41,4 Celkem 47,3 43,8 41,8 43,9 46,0 48,0 49,0 49,9 42,8 42,5 50,6 44,8 550, Kvartér Labe po Pardubice č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM VAK Pardubice-Hrobice, Čeperka 65,2 48,8 64,0 52,9 61,1 50,1 24,3 24,5 31,6 31,1 56,3 35,1 544,9 Celkem 65,2 48,8 64,0 52,9 61,1 50,1 24,3 24,5 31,6 31,1 56,3 35,1 544, Kvartér Labe po Kolín č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM VODOS Kolín - Tři Dvory 62,2 56,2 62,2 60,2 62,2 60,2 62,2 62,2 60,2 62,2 60,2 62,2 732, VODOS Kolín - Veletov 6,4 6,0 2,8 0,3 2,8 9,8 7,9 5,2 9,0 10,8 9,5 6,5 76,9 Celkem 68,6 62,2 65,0 60,5 65,0 70,0 70,1 67,4 69,1 73,0 69,7 68,7 809,1 19

26 1152 Kvartér Labe po Nymburk č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM VaK Nymburk - Poděbrady, Kluk 52,9 48,4 55,1 53,9 56,2 50,6 48,3 49,8 43,9 45,7 55,5 47,0 607, VaK Nymburk - Poděbrady, Choťánky 15,0 11,5 13,7 14,3 30,2 26,0 17,9 35,9 37,4 41,4 33,7 30,5 307, VODOS Kolín - Nová vodárna 27,9 19,8 21,8 24,2 26,4 21,5 19,0 18,8 24,2 28,2 24,8 19,8 276, Úpravna vody Písty 20,7 14,8 21,1 22,2 21,6 19,0 20,1 21,9 19,8 20,6 19,6 19,3 240, VaK Nymburk - Poděbrady,st.pram. 19,3 17,1 14,4 17,0 0,0 11,7 17,0 17,2 15,4 16,4 15,5 15,6 176, Lučební závody Kolín, sanace 14,0 12,3 13,7 13,8 13,9 13,3 13,2 12,4 10,7 9,0 10,1 10,5 147, Paramo Kolín CHÚV Klavary (býv. Koramo) 9,5 7,8 5,8 5,8 5,4 5,2 6,9 7,8 3,7 7,8 4,2 8,5 78, Paramo Kolín (býv.koramo ) - ochrana podz. vod 3,8 3,6 3,5 3,7 3,7 2,7 3,6 3,5 3,3 2,8 3,2 3,5 41,0 Celkem 163,1 135,3 149,1 154,8 157,3 150,0 146,1 167,3 158,4 171,9 166,6 154, , Kvartér Labe po Jizeru č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM Vodárna Káraný - Sojovice (dolní + horní) 155,6 142,1 117,4 120,1 150,7 156,4 136,1 114,2 162,5 172,0 167,5 130, , Vodárna Káraný - Skorkov 74,4 73,2 79,7 60,8 48,3 0,3 69,4 67,0 59,4 59,6 56,8 59,0 707, Vodárna Káraný - ČS Předměřice 18,2 16,7 18,3 16,3 8,2 0,0 7,2 1,5 14,3 17,9 15,1 14,4 148,3 Celkem 248,3 232,1 215,5 197,2 207,2 156,7 212,7 182,7 236,1 249,5 239,4 203, , Kvartér Labe po Vltavu č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko 145,8 137,5 113,4 88,5 172,8 179,3 132,3 100,6 148,7 169,4 163,7 180, , VaK Brandýs n. L. - St. Boleslav, Práporce 16,1 14,5 16,9 17,9 17,3 17,7 17,0 17,3 17,5 17,0 16,8 17,5 203, Město Brandýs n. L. - St. Boleslav, Motorlet 6,8 7,1 7,8 7,5 7,2 7,4 7,0 7,4 7,3 6,8 7,1 7,6 86,9 Celkem 168,7 159,2 138,2 113,9 197,3 204,4 156,3 125,3 173,5 193,1 187,5 205, ,1 20

27 1410 Kvartér Liberecké kotliny č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM SčVK Teplice Pekařka 8,5 7,5 8,2 7,9 8,3 7,9 7,3 9,0 7,6 8,1 7,9 8,3 96,4 Celkem 8,5 7,5 8,2 7,9 8,3 7,9 7,3 9,0 7,6 8,1 7,9 8,3 96, Polická pánev č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM VaK Náchod - Teplice n. M., VS-5 53,3 53,0 43,1 46,8 40,5 49,8 62,0 48,8 40,8 39,7 45,3 64,7 587, VaK Náchod - Machov, st. 44,0 43,9 52,2 46,4 43,4 43,5 48,2 47,0 46,9 44,7 44,4 50,5 555, VaK Náchod - Nízká Srbská, NV 12 14,8 14,5 16,6 16,2 16,9 13,7 16,3 17,7 17,9 18,1 18,1 16,9 197, Vak Náchod - Petrovice, NV 15 A 20,3 16,2 14,6 14,9 18,8 14,6 15,7 16,6 18,1 16,7 15,4 10,0 191, VaK Náchod - Machov,Na Vápenkách 12,2 11,3 14,0 13,2 12,2 10,7 14,1 11,4 10,3 11,6 10,4 12,5 143, VaK Náchod - Teplice VS-15 4,8 3,0 13,2 11,3 17,0 11,5 5,8 12,5 17,4 16,7 14,7 9,5 137, VaK Náchod - Petrovice,NV 15 4,1 8,1 11,1 11,1 13,8 10,8 11,8 12,1 12,8 11,8 11,3 12,5 131, VaK Náchod - Police n.m., VS-10 + NVS-10 6,5 6,4 7,5 6,8 6,4 6,5 7,3 7,1 7,1 6,9 6,9 7,7 82, VaK Náchod - Dřevíček, VS-8 6,2 5,8 7,1 5,9 6,1 6,5 6,3 6,3 6,0 5,9 5,4 5,9 73, VaK Náchod - Dřevíč, NVS-8 5,1 4,9 6,1 5,1 5,2 5,5 5,4 5,2 5,4 5,1 4,7 5,1 62, VaK Náchod - Petrovice V15 0,8 0,5 3,2 4,7 6,7 5,0 4,9 5,4 6,0 6,5 6,1 3,5 53, G.B. Balená voda Teplice n. Metují 2,4 2,8 3,0 3,7 4,6 4,2 5,1 5,0 2,1 2,6 3,3 2,2 41,0 Celkem 174,3 170,4 191,7 186,2 191,7 182,3 202,9 195,2 190,6 186,4 186,0 200, , Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM Česká Skalice, J9 7,6 7,5 8,2 11,0 10,1 10,8 10,5 9,6 8,1 7,1 7,9 8,6 106, MěVAK Jaroměř, St. Ples J 1 8,2 6,0 7,8 8,3 8,5 9,9 8,4 8,8 8,5 8,6 8,6 8,9 100, Česká Skalice - st. Pivovarská 7,9 7,9 8,7 8,6 7,0 6,8 7,7 7,6 7,6 7,7 7,7 8,5 93, MěVAK Jaroměř, úpravna J 7 5,2 5,3 6,5 3,4 5,1 6,6 4,4 4,9 5,4 4,7 7,0 7,0 65,4 Celkem 28,9 26,7 31,2 31,2 30,6 34,1 30,9 30,8 29,7 28,0 31,3 33,0 366,3 21

28 4222 Podorlická křída v povodí Orlice č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM Litá, Lt 2 37,5 48,5 30,7 27,5 20,3 27,9 42,8 44,4 23,4 17,9 29,7 15,4 365, Litá, Lt 1 17,3 28,1 34,8 28,3 28,2 27,9 25,3 32,3 25,3 25,7 32,2 25,8 331, Litá, V 2 37,7 36,3 18,3 38,1 37,5 37,0 5,4 34,5 20,5 32,5 18,1 14,7 330, Litá, Lt 6 26,3 5,9 23,6 26,6 26,2 35,8 39,1 34,1 24,3 37,0 25,7 16,2 320, AQUA a.s. Rychnov n. K. - RK 1A 30,0 28,5 25,0 29,2 29,5 28,4 22,8 27,9 21,3 24,6 27,9 23,0 318, Litá, Lt 8 a 18,2 7,9 33,3 29,9 29,7 21,7 13,3 22,6 28,5 29,0 21,3 28,6 284, AQUA Rychnov n. K. - Císařská studánka, Solnice 17,7 16,0 14,1 15,4 15,5 17,1 14,3 16,8 16,0 15,8 15,0 19,4 193, Černčice, Lt 4 9,5 17,4 19,9 18,6 19,5 16,6 6,3 1,9 12,3 16,7 17,7 17,3 173, Litá, Lt 9 a 7,5 17,5 18,4 9,8 6,4 5,5 15,6 19,5 15,1 16,0 17,6 17,3 166, AQUA a.s. Rychnov n. K. - Semechnice V3 13,7 11,2 7,8 10,6 10,2 11,1 11,0 10,5 11,0 10,0 10,6 13,3 131, AQUA a.s. Rychnov n. K.- Vamberk, Luka 11,7 10,5 8,4 11,9 9,9 11,3 9,5 9,8 9,9 11,3 9,1 8,5 121, Litá, V 1 b 2,4 9,3 12,4 9,8 5,9 9,2 9,4 12,0 9,6 10,1 9,5 9,0 108, AQUA Rychnov n. K. - Kostelec, Tutleky 9,8 9,5 7,2 9,9 9,9 9,8 8,2 8,3 9,2 8,4 8,5 9,5 108, Litá, Lt 01 a 2,5 10,0 11,9 9,5 9,2 9,2 9,8 9,8 8,3 6,1 8,7 9,5 104, Litá, Lt 02 1,0 3,3 8,4 8,9 4,2 8,1 5,4 9,7 10,8 9,6 10,2 9,1 88, AQUA a.s. Rychnov n. K. - Dobruška, Pulice 6,8 7,1 5,2 7,3 6,6 7,1 5,4 6,3 6,8 6,2 6,5 8,5 79, Litá, Lt 3 5,5 4,6 7,7 6,1 6,1 6,0 5,8 4,9 5,2 5,1 8,0 7,3 72, Žap-Vak-Vodovod Opočno - Opočno,park 5,8 5,3 6,1 6,5 6,5 6,8 6,2 6,9 5,9 5,4 5,2 5,4 72, OÚ Potštejn, vrt P1 5,8 4,9 5,1 6,0 6,2 5,8 5,9 5,6 5,3 5,2 4,7 5,2 65, AQUA a.s. Rychnov n. K. - Křivice K2 4,5 3,7 2,8 4,7 4,3 4,9 4,2 4,9 3,7 4,1 4,4 2,9 48, AQUA a.s. Rychnov n. K. - Častolovice V3 3,7 3,5 2,5 4,4 4,1 4,4 3,6 4,1 3,8 3,1 3,2 3,8 44, Mlékárna Opočno 3,2 2,9 3,5 3,2 3,9 3,6 3,8 3,8 3,7 3,6 3,7 4,5 43, AQUA Rychnov n. K. - Kostelec, Za hřištěm 2,9 2,8 2,5 3,5 3,2 3,7 4,2 5,7 3,4 2,3 2,8 2,9 39,9 Celkem 280,9 295,0 309,6 325,7 302,9 318,7 277,4 336,2 283,3 306,0 300,2 277, ,9 22

29 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM OVS Č. Třebová - Vrbovka 32,1 20,9 32,3 43,6 43,9 41,0 39,2 38,2 36,6 37,0 35,5 40,4 440, Ústí nad Orlicí - UO-2 24,6 22,5 24,7 28,2 26,3 24,0 26,2 27,0 26,0 25,1 26,4 24,6 305, OVS Č. Třebová - Č. Třebová 8,0 5,2 8,1 10,9 11,0 10,3 9,8 9,6 9,1 9,3 8,9 10,1 110, Perla závod 06 Ústí n. Orlicí - Hylváty, vrt 6,2 7,4 10,1 9,1 8,0 9,0 5,4 4,6 6,2 9,6 9,1 2,6 87, Vodovod Ústí nad Orlicí - Perla 06 6,0 4,6 4,8 6,5 6,7 5,6 5,4 5,6 3,8 4,1 5,2 5,2 63, OVS Č. Třebová - Rybník 4,6 4,3 4,6 4,7 5,3 4,7 5,4 5,1 4,5 3,4 3,2 3,5 53, OVS Č. Třebová - Č. Třebová - ČT1 10,3 22,7 13,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,9 1,4 0,0 49,1 Celkem 91,9 87,6 98,3 103,0 101,3 94,6 91,4 90,1 86,2 89,3 89,7 86, , Královédvorská synklinála č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM VaK Dvůr Králové HV 1 "Hrubá Luka" 15,2 14,1 14,7 17,5 15,9 16,6 14,2 16,7 14,5 14,5 14,0 16,6 184, VaK Dvůr Králové, HVA 1 "Teplárna " 14,2 12,6 14,0 18,9 17,6 18,8 13,7 16,3 13,5 14,2 14,2 16,4 184, VaK Dvůr Králové - Kocbeře - Janská Studánka 5,9 5,6 6,7 9,1 6,1 6,6 6,1 6,8 6,0 5,9 6,8 6,3 77, VaK Dvůr Králové HV 2 "Borka" 4,6 4,1 4,6 6,2 5,6 6,4 4,6 5,2 4,4 4,1 4,0 5,1 59, ZOO Dvůr Králové 3,2 3,1 3,3 3,4 3,6 3,8 3,9 3,8 3,9 3,6 3,4 3,4 42,5 Celkem 43,1 39,5 43,3 55,2 48,8 52,0 42,6 48,9 42,4 42,3 42,3 47,8 548, Kyšperská synklinála č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM VaK Jablonné n. O. - Letohrad, štola 13,2 14,0 15,3 14,0 14,7 17,4 16,0 17,8 15,0 15,0 14,8 13,4 180, Vodovod Žamberk 10,9 10,5 12,0 12,0 13,8 10,2 13,2 12,9 10,5 11,2 10,8 8,1 136, Vodovod Žamberk 5,2 4,9 4,8 5,9 4,5 5,3 5,1 5,2 4,5 5,4 5,2 5,9 62,1 Celkem 29,3 29,4 32,1 31,9 33,1 32,9 34,3 36,0 30,0 31,7 30,8 27,4 378,9 23

30 4270 Vysokomýtská synklinála č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM VaK V. Mýto - Cerekvice, Pekla S1 33,3 29,5 34,0 34,1 31,7 32,7 31,6 30,1 33,5 30,0 31,7 32,4 384, VHOS Mor. Třebová - Čistá, vrt CL1 33,4 31,7 31,8 34,1 34,5 38,9 40,3 39,5 20,8 25,5 22,6 21,6 374, Vodovody Litomyšl, Nedošín 16,4 13,4 16,5 16,3 12,5 10,3 16,3 17,3 16,7 19,2 17,4 16,9 189, VHOS Mor. Třebová - Sebranice, vrty 8,0 6,2 6,5 6,8 6,5 5,7 6,2 4,8 13,9 18,9 17,6 18,4 119, VaK V. Mýto - Javorník 6,3 5,7 6,3 6,1 6,3 6,1 6,3 6,3 6,1 6,3 6,1 6,3 74, VaK Chrudim - Nové Hrady 5,5 4,6 5,1 5,2 6,6 5,8 6,2 6,9 4,5 4,9 5,3 5,7 66, Vertex Litomyšl 5,2 4,2 4,4 5,2 4,7 5,1 5,7 5,4 5,1 4,7 4,4 5,0 59, Vodovody Litomyšl - Benátky 4,2 3,8 4,3 4,3 5,0 5,8 5,0 4,4 4,2 4,2 4,9 4,5 54, Vodovody Litomyšl - Benátky 4,4 4,1 5,1 5,1 4,7 4,9 4,3 5,0 4,4 4,3 3,2 3,3 52, Vodovody Litomyšl - Osík 2,8 2,6 3,0 3,7 4,1 4,2 3,6 3,8 3,4 3,4 3,1 3,2 40, VaK Jablonné n. O. - Svatý Jiří vrt NJ 1 2,0 1,5 1,7 2,3 4,9 3,5 4,5 4,5 4,0 4,1 4,3 2,2 39,5 Celkem 121,6 107,3 118,5 123,2 121,5 123,2 130,0 127,9 116,5 125,4 120,6 119, , Chrudimská křída č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM VaK Chrudim - Podlažice 47,0 49,4 47,7 56,3 50,1 58,3 58,6 35,8 46,1 42,6 38,5 46,6 576, VaK Chrudim - Heřmanův Městec 22,2 18,5 20,9 22,6 22,5 22,8 24,0 23,4 17,8 22,4 20,5 21,2 258, VAK Pardubice - Jankovice, Brloh JA-6, V-3 12,9 9,4 11,4 12,5 14,0 13,5 16,0 21,0 14,9 11,7 16,9 16,7 170, Město Skuteč 9,3 8,6 10,1 10,2 11,0 13,8 12,7 13,8 9,9 9,2 10,0 10,2 128, VAK Pardubice - Choltice, Luhy vrt CH-5 10,8 8,8 13,0 10,7 14,4 9,3 5,4 9,9 7,4 7,5 5,1 5,3 107, VAK Pardubice - Choltice, Luhy vrt CH 4a 6,9 8,4 7,8 7,4 9,8 7,3 2,9 7,3 5,3 5,0 3,5 3,7 75, VaK Chrudim - Luže KO-2 4,4 4,2 4,7 5,2 6,5 5,1 6,2 5,8 6,1 8,6 7,9 8,3 73, OÚ Chroustovice - Žilovice 4,1 4,2 4,4 4,2 4,5 3,8 3,6 4,0 3,6 3,5 3,7 4,9 48, Transporta Chrudim - sanace 2,7 2,8 4,2 3,6 4,2 4,4 4,3 3,7 2,9 2,2 1,6 3,1 39,6 Celkem 120,3 114,3 124,2 132,6 136,8 138,3 133,5 124,7 114,0 112,7 107,7 119, ,0 24

31 4320 Dlouhá mez jižní část č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM VaK Havl. Brod - Studenec štola 1a přepad + štola I 30,0 26,6 25,1 24,2 31,4 32,1 30,4 30,3 30,7 27,3 29,1 33,4 350, VaK Havl. Brod - Horní Studenec 9,3 10,0 12,3 11,1 10,3 9,7 7,7 7,2 7,1 6,6 7,8 11,3 110, VaK Havl. Brod - Podmoklany, II.-VIII., zářezy 7,5 9,9 10,1 9,0 6,9 5,2 4,5 5,0 5,4 5,3 7,0 8,3 84, VaK Havl. Brod - Horní Studenec 6,4 6,8 8,9 7,2 6,4 6,0 5,2 5,1 5,4 4,0 5,4 6,7 73, VaK Havl. Brod - Horní Studenec, studna MNV 5,0 5,2 8,2 6,5 6,6 4,3 4,5 3,8 3,2 3,4 3,7 6,0 60, VaK Havl. Brod - Krucemburk 4,3 4,2 4,2 0,7 5,6 3,3 3,7 4,8 4,1 5,9 5,1 6,0 52, VaK Havl. Brod - Horní Studenec vrt 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,3 9,0 9,8 9,1 11,0 3,8 0,0 45,1 Celkem 62,5 62,7 68,8 58,8 67,2 63,0 64,9 66,0 65,0 63,5 61,9 71,6 775, Dlouhá mez severní část č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM VaK Havl. Brod - Předboř, Blatnická studna 4,6 3,3 7,9 7,7 7,6 8,8 10,8 8,2 6,1 8,2 5,7 4,9 83, VaK Hav. Brod - Kladruby 7 studní 4,4 4,3 3,6 0,6 2,8 4,0 4,2 2,1 6,6 5,4 3,5 4,7 46,2 Celkem 9,0 7,6 11,5 8,3 10,4 12,8 15,0 10,3 12,8 13,6 9,3 9,5 130,1 25

32 4410 Jizerská křída pravobřežní č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM SčVK Teplice Libíč 83,1 84,8 85,1 83,7 96,8 96,3 97,8 99,7 92,7 68,5 57,6 73, , Vodárna Káraný - ČS Kochánky 98,1 87,4 97,6 93,1 41,7 1,5 72,3 81,3 26,1 11,3 115,8 138,7 865, VaK Ml. Boleslav - Bělá p. B. - Páterov 82,1 75,2 79,3 80,1 78,0 80,2 27,0 23,1 22,3 24,0 66,1 70,8 708, SčVK Teplice Dolánky 22,7 21,2 23,1 21,2 23,8 22,0 20,5 22,9 71,7 123,4 123,1 123,6 619, VaK Ml. Boleslav-Bakov n. J. - Rečkov 21,8 15,6 18,0 18,9 21,1 20,0 43,3 34,0 36,5 41,1 18,0 20,6 309, SčVK Teplice Dolánky Daliměřice 40,4 0,0 0,0 26,7 30,8 27,9 27,5 25,8 25,1 28,9 26,3 17,5 276, VaK Ml. Boleslav Bakov n.j. - Klokočka 14,9 15,5 15,8 15,3 15,9 15,3 27,2 12,6 15,0 18,7 14,8 14,9 195, SčVK Teplice Lesnovek 9,3 14,7 15,6 15,0 15,2 15,1 15,4 15,4 15,0 15,5 14,8 15,6 176, VaK Ml. Boleslav Bakov n.j. - Nová Ves 15,2 13,8 15,0 14,5 14,3 14,1 14,4 14,2 11,0 14,2 12,4 16,6 169, Vodárna Káraný - Kochánky vrt P11 22,7 8,4 13,7 14,5 10,1 0,0 6,7 1,8 22,0 23,1 21,5 22,2 166, Vodárna Káraný - Kochánky vrt P8 18,5 17,4 16,7 12,3 8,4 0,0 5,6 1,5 18,7 18,6 18,3 18,5 154, VaK Ml.Boleslav - Bělá pod Bezdězem 8,5 8,4 8,6 11,5 11,3 11,5 12,5 12,4 9,9 10,1 9,9 10,2 124, Vodárna Káraný - Kochánky vrt P10 7,4 9,6 16,5 6,3 7,4 0,6 0,7 0,9 9,6 8,2 15,8 18,1 101, SčVK Teplice Čtveřín 7,7 6,6 7,0 7,7 6,9 9,6 7,6 5,9 7,4 6,6 6,5 7,6 87, SčVK Teplice Nudvojovice 8,3 12,6 27,8 2,3 1,4 2,2 0,7 5,0 3,2 4,9 1,5 9,7 79, SčVK Teplice Ondříkovice Borek 3,4 3,4 3,1 3,8 4,1 3,5 3,6 3,5 2,9 3,5 3,4 3,1 41,2 Celkem 464,1 394,7 442,9 426,8 387,3 319,7 382,8 360,1 389,2 420,7 525,7 580, , Jizerský coniak č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM Sklopísek Střeleč - důlní vody 78,0 67,1 67,5 59,5 72,2 70,0 63,3 70,8 66,7 69,4 70,2 73,2 827, VOS Jičín-Sobotka, Střehom 9,3 7,2 7,3 8,5 10,7 9,2 9,7 10,4 5,5 5,3 5,8 3,2 92,0 Celkem 87,3 74,4 74,8 67,9 82,9 79,2 73,0 81,1 72,2 74,7 76,0 76,4 919,8 26

33 4420 Jizerský coniak č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM Vodárna Káraný - ČS Benátky n. J. 123,7 83,1 67,3 56,3 28,1 0,0 0,0 60,9 136,1 139,2 57,9 61,1 813, VaK Ml. Boleslav, Chudoplesy 21,3 17,6 15,9 16,4 16,0 12,8 13,7 29,3 34,0 35,7 14,5 7,4 234, VaK Ml. Boleslav - Benátky II. - ČOV 17,7 17,2 18,8 22,0 21,6 19,9 20,6 22,4 17,1 16,1 19,1 19,9 232, VaK Nymburk - Milovice 13,3 12,9 13,7 13,5 14,4 13,9 15,8 15,7 13,5 14,8 16,1 15,0 172, VaK Ml. Boleslav - Mnich. Hradiště, Sychrov 11,5 8,1 9,8 14,8 14,2 12,8 13,4 14,4 13,0 13,1 11,3 11,9 148, VaK Ml. Boleslav - Bradlec 9,4 7,9 9,1 8,0 7,9 7,1 6,7 16,2 14,4 10,3 7,6 4,1 108, Město Lysá n. Labem (kvarter) 7,1 6,4 7,6 8,7 9,0 8,8 7,8 7,4 6,3 6,6 6,3 6,6 88, VaK Ml. Boleslav - Dobrovice 6,4 6,3 6,8 8,2 7,6 7,8 8,0 8,4 7,4 6,3 6,1 6,7 86, Kofola a.s., Mnichovo Hradiště (býv. KLIMO) 5,5 6,1 6,5 6,8 6,9 6,9 6,9 6,8 6,9 6,9 6,7 6,9 79, Město Dolní Bousov - Střehom 4,1 4,1 3,9 4,7 4,5 4,9 4,3 6,2 4,4 3,9 3,7 4,0 52, Město Lysá nad Labem (Cenoman) 4,4 4,2 4,9 5,1 4,9 4,5 4,4 4,5 4,0 3,8 3,9 3,9 52, ŠKODA AUTO Ml. Boleslav - sniž. hladiny u hut. prov. 4,9 5,1 5,1 5,0 4,2 4,5 4,7 4,6 3,3 2,4 3,2 2,2 49, Hlavní závod Carborundum Benátky n. J. - sanace 2,0 1,9 0,7 3,2 3,2 6,4 9,7 5,2 4,4 3,4 4,6 3,0 47, Carborundum Benátky n. J. - hlavní závod 5,6 4,3 4,2 3,9 3,5 3,8 3,4 3,6 3,5 3,5 3,6 3,2 46,1 Celkem 237,0 185,2 174,4 176,6 145,9 114,0 119,4 205,7 268,3 265,9 164,5 155, ,8 Vysvětlivky: I. XII....množství odebrané podzemní vody v kalendářním měsíci v tisících m 3 RM...množství odebrané množství podzemní vody vyjádřené v tisících m 3 č. VHB...identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci 27

34 4. Bilanční hodnocení 4.1 Hodnocení množství podzemních vod za rok 2007 Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Hodnocení množství a jakosti podzemních vod, stejně jako ostatní aktivity ve vodním hospodářství na úseku podzemních vod, je vázáno na hydrogeologické rajóny. Pro hodnocení množství a jakosti podzemních vod jsou nezbytná následující data: data o zdrojích podzemních vod data o odebraném množství podzemních vod data o jakosti podzemních vod Tab. 9. Odebrané množství podzemní vody a zdroje podzemní vody v hydrogeologických rajónech HGR RM 2007 (tis. m 3 ) RM 2007 (l/s) Přírodní zdroje (l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s) ,1 60, ,1 10, ,9 47, ,4 51, ,5 0, ,5 70, ,7 161, ,1 13, ,8 214, ,8 168, ,9 7, ,1 6, ,1 27, ,2 197,4 1136,7 1128, ,4 9,3 57* ,9 37,5 513* ,4 307,9 522,5 419, ,7 105,2 530,8 427, ,7 66,0 284* ,7 110,2 4440,8 1112, ,8 40,8 2919,2 1305, ,7 167,8 2505,8 3104, ,7 9,5 98* ,1 138,1 1494,2 1180, ,9 78,6 160,8 177, ,6 25,5 160,8 177, ,4 20,8 275* ,7 20,6 350,0 295, ,0 87,1 4357,5 4385, ,0 471,4 3470,0 2896, ,8 87,9 432,5 394, ,1 220,1 1342,5 1084, ,5 34,5 378* ,9 9,6 693,3 417, ,7 47, ,2 123,3 3633,3 3845, ,0 22,3 127* ,2 10,8 353* ,9 10,5 567,5 819, ,5 15,0 114* ,4 28,9 4810,0 3787, ,9 136, , , ,2 28,2 4176,7 4800, ,9 15,7 2996,7 1033, ,9 38,7 2200,8 2705,8 28

35 Vysvětlivky: HGR...hydrogeologický rajón RM 2007 (tis. m 3 )...roční odebrané množství podzemní vody v HGR vyjádřené v tisících m 3 RM 2007 (l/s)...roční odebrané množství podzemní vody v HGR vyjádřené v l/s Přírodní zdroje (l/s)...přírodní zdroje spočítané jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období (v l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s)...přírodní zdroje spočítané jako měsíční mediány v roce 2007 (v l/s) *...odhady měsíčních minimálních přírodních zdrojů v roce 2007 (v l/s) Bilanční hodnocení množství podzemních vod je provedeno dvěma způsoby: Hydrogeologické rajóny, kde jsou k dispozici data ČHMÚ (velikost přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako měsíční mediány v roce 2007 a velikost přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období ) jsou bilančně hodnoceny poměrem mezi maximální měsíční hodnotou odběru v roce 2007 a minimální měsíční hodnotou přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako mediány v roce 2007 (MAX/MIN) viz tabulka č. 10. Jedná se o hydrogeologické rajóny 4110, 4222, 4231, 4250, 4261, 4270, 4310, 4320, 4330, 4350, 4360, 4410, 4420, 4430, 4521, 5151, 5162, 6413, 6414, 6420, 6531 a V případě, že poměr MAX/MIN je větší než hodnota 0,5 jedná se o rajóny bilančně napjaté a je nutné další hodnocení v měsíčním kroku (viz tabulky č. 10 až 16). Poměr přesahující hodnotu 0,5 byl dosažen u 7 rajónů: 4222 Podorlická křída v povodí Orlice, 4320 Dlouhá mez jižní část, 4330 Dlouhá mez severní část, 4430 Jizerská křída levobřežní, 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice, 4310 Chrudimská křída a 4420 Jizerský coniak. Pro hydrogeologické rajóny, kde nejsou k dispozici zdrojová data ČHMÚ je bilanční hodnocení provedeno pouze na základě specifického odběru, tj. velikosti odběrů podzemní vody v roce 2007 rozpočítané na plochy rajónů (viz tabulka č. 17). Jedná se o hydrogeologické rajóny , , 4240, 4291, 4340, 4510, 4710, 5152, 5161 a Nejvyšší specifikum odběru bylo dosaženo v rajónu 1171 Kvartér Labe po Jizeru (2,42 l/s/km 2 ) a v rajónu 4320 Dlouhá mez jižní část (1,25 l/s/km 2 ). Vysoký odběr je i v rajónech 4110 Polická pánev (0,92 l/s/km 2 ) 1151 Kvartér Labe po Kolín (0,80 l/s/km 2 ) a 4222 Podorlická křída v povodí Orlice (0,71 l/s/km 2 ). 29

36 Tab. 10. Porovnání maximálních odběrů podzemní vody s minimálními zdroji podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajónech v roce 2007 (pro rajóny s kompletními daty) HGR PO 2007 MAX 2007 MIN 2007 MAX/MIN (l/s) (l/s) (l/s) ,6 338,8 110,0 3, ,7 85,7 30,0 2, ,5 31,4 30,0 1, ,1 307,8 310,0 0, ,4 119,7 140,0 0, ,9 155,9 200,0 0, ,2 94,4 140,0 0, ,5 606,5 1470,0 0, ,4 209,7 770,0 0, ,2 125,5 550,0 0, ,8 45,6 200,0 0, ,6 23,3 130,0 0, ,7 41,6 360,0 0, ,1 181,0 2030,0 0, ,9 133,1 1830,0 0, ,6 94,9 1560,0 0, ,7 19,7 340,0 0, ,6 11,6 280,0 0, ,6 11,9 320,0 0, ,5 165,7 6620,0 0, ,5 34,3 1600,0 0, ,5 31,8 2200,0 0,01 Vysvětlivky: HGR... hydrogeologický rajón PO 2007 (l/s)... průměrný odběr podzemní vody v roce 2007 MAX 2007 (l/s)... maximální měsíční hodnota odběru podzemní vody v roce 2007 MIN 2007 (l/s)... minimální měsíční hodnota základního odtoku v roce 2007 MAX/MIN... poměr maximální měsíční hodnoty odběru podzemní vody a minimální měsíční hodnoty základního odtoku v roce 2007 Napjatá bilance Napjatá bilance mezi zdroji a odběry podzemních vod je v hodnocených hydrogeologických rajónech, kde stanovený poměr MAX/MIN přesahuje 50 %. Jedná se o rajóny 4222 Podorlická křída v povodí Orlice (308 %), 4320 Dlouhá mez jižní část (286 %), 4330 Dlouhá mez severní část (105 %), 4430 Jizerská křída levobřežní (99 %), 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice (86 %), 4310 Chrudimská křída (78 %) a 4420 Jizerský coniak (68 %). K limitní hodnotě se částečně blíží rajón 4410 Jizerská křída pravobřežní (41 %) a 4110 Polická pánev (27 %). Hodnoty pro jednotlivé rajóny s napjatou bilancí jsou uvedeny v tabulkách č. 11 až

37 Rajón 4222 Podorlická křída v povodí Orlice Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Po rozdělení podorlické křídy na dva rajóny 4221a 4222 zůstala většina odběrů podzemní vody v rajónu 4222 a vysoká míra využití podzemních vod se tak ještě zvýraznila. V mělké artéské křídové pánvi rajónu 4222 odebírají podzemní vodu vodovody Opočna, Dobrušky, Rychnova nad Kněžnou, Vamberka, Kostelce nad Orlicí a také v jímacím území Litá Vodárenská soustava východní Čechy. Jímání podzemní vody je dlouhodobě ustálené a neobjevují se příznaky čerpání ze statických zásob podzemních vod. Vodohospodářsky významný odběr Litá (cca 150 l/s) zásobující širokou hradeckou sídelní aglomeraci je trvale omezován střetem zájmu s ochranou přírodní rezervace Zbytka. Odběr podzemní vody z vrtaných studní zdroje Litá je monitorován a velikost odběru je omezována s využitím institutu minimální hladiny ( 37 zákona č. 254/2001 Sb.). V obnoveném povolení odběru z ledna 2008 jsou omezení odběru výrazně prohloubena. Podzemní voda křídového kolektoru v bělohorském souvrství je doplňována jednak vsakem atmosférických srážek a jednak vcezem říční vody z toků přitékajících do rajónu 4222 z Orlických hor (Dědina). Vzhledem k napjaté bilanční situaci se uvažuje s umělým posílením říčního vcezu pomocí řízené dotace podzemních vod, při které by byla povrchová voda zasakována vrty do křídového kolektoru v prostoru Mělčan a Chábor u Dobrušky. Existují náznaky, že hydrologická bilance rajónu na základě podzemního odtoku ve stanici Mitrov je značně nepřesná. Pro zpřesnění vodohospodářské bilance rajónu je nutné provést rebilanci přírodních zdrojů podzemních vod, jako opatření C.6 uvedené v Plánu hlavních povodí ČR. Současně by se tak vyjasnil střet zájmů s ochranou přírodní rezervace. Tab. 11. Hodnocení hydrogeologických rajónů 4222 HGR 4222 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s) Přírodní zdroje období (l/s) I. 291,3 720,0 490,0 II. 305,4 770,0 880,0 III. 319,9 850,0 950,0 IV. 337,7 870,0 720,0 V. 315,9 580,0 400,0 VI. 331,5 440,0 180,0 VII. 289,1 390,0 160,0 VIII. 349,5 360,0 130,0 IX. 294,4 300,0 110,0 X. 316,3 270,0 200,0 XI. 311,1 330,0 220,0 XII. 284,6 390,0 590,0 HGR Podorlická křída v povodí Orlice Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s) Přírodní zdroje období (l/s) l/s měsíc 31

38 Rajón 4320 Dlouhá mez jižní část Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Rajón 4320 tvoří erozní relikt křídových sedimentů při rozvodnici Doubravy a Sázavy. Křídové sedimenty jsou zformovány do protáhlé brachysynklinály podél železnohorského zlomu, tedy ve směru SZ-JV. Hlavním kolektorem podzemních vod jsou bazální klastika perucko - korycanského souvrství v mocnosti až 40 m. Kolektor se přírodně odvodňoval ve hlubokém údolí Cerhovky pramenními vývěry. Štolami a zářezy zachycené vývěry v okolí Studence jsou využívány jako vodárenské zdroje VAK Havlíčkův Brod (skupina Podmoklany - Želivka). Odběry ve Studenci zachycují pouze přírodní přeliv podzemní vody a nemohou zásadně překročit přírodní zdroje útvaru podzemních vod. Celkový odběr v rajónu 4320 ve výši 78,6 l/s vytváří vysoké specifikum odběru 1,25 l/s/km 2 (tab. 18), které je však pokryto vysokým specifickým odtokem podzemní vody udávaném ve výši 3-5 l/s/km 2. Snížení průtoků v Doubravě stabilizuje VD Pařížov. Stanovení přírodních zdrojů v hydrologické bilanci se jeví podceněné a bylo by vhodné je aktualizovat. Tab. 12. Hodnocení hydrogeologického rajónu 4320 HGR 4320 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s) Přírodní zdroje období (l/s) I. 78,3 200,0 130,0 II. 77,5 220,0 290,0 III. 88,5 230,0 380,0 IV. 72,6 270,0 280,0 V. 79,6 180,0 130,0 VI. 76,0 130,0 90,0 VII. 80,4 150,0 70,0 VIII. 81,2 120,0 30,0 IX. 78,6 90,0 140,0 X. 82,3 80,0 120,0 XI. 74,7 100,0 200,0 XII. 86,3 160,0 270,0 400 HGR Dolní mez - jižní část Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s) Přírodní zdroje období (l/s) l/s měsíc 32

39 Rajón 4330 Dlouhá mez severní část Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Křídové sedimenty rajónu 4330 Dlouhá mez severní část jsou zakleslým blokem křídy pod železnohorským zlomem, nad pravým břehem Doubravy. Křídová souvrství tvoří úzkou monoklinálu skloněnou k severu uloženou vysoko nad erozní bází. Kolektorem podzemní vody jsou bazální klastika perucko - korycanského souvrství, jejichž mocnost k severu klesá až zcela vyklíní u Jeřišna. Oběh podzemní vody ve směru sklonu vrstev k severu je tak omezen a podzemní voda vyvěrá do pravostranných přítoků Doubravy - Barovky a Blatnického potoka. Vodárenské odběry v okolí Předboře a Suché zachycují přírodní vývěry, jejichž velikost je limitována přítokem a nepřekračuje přírodní zdroje. Odebranou vodu užívá VAK Havlíčkův Brod ve skupinovém vodovodu (Golčův Jeníkov - Čáslav). Stočná voda zůstává v povodí Doubravy. Celkový odběr podzemní vody z rajónu 4330 ve výši 25,5 l/s se specifikem odběru 0,42 l/s/km 2 (tab. 18), je dlouhodobě stabilizován a tak je pravděpodobné, že stanovení přírodních zdrojů v hydrologické bilanci je podceněné a bylo by vhodné metodiku stanovení upravit. Tab. 13. Hodnocení hydrogeologického rajónu 4330 HGR 4330 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s) Přírodní zdroje období (l/s) I. 26,1 200,0 130,0 II. 23,9 220,0 290,0 III. 28,5 230,0 380,0 IV. 18,6 270,0 280,0 V. 23,1 180,0 130,0 VI. 25,2 130,0 90,0 VII. 30,8 150,0 70,0 VIII. 27,3 120,0 30,0 IX. 31,4 90,0 140,0 X. 32,2 80,0 120,0 XI. 24,0 100,0 200,0 XII. 19,6 160,0 270,0 400 HGR Dlouhá mez - severní část Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s) Přírodní zdroje období (l/s) l/s měsíc 33

40 Rajón 4430 Jizerská křída levobřežní Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Jizerské souvrství, jako kolektor C podzemní vody, v rajónu 4430 se od toku Jizery směrem k východu štěpí a vykliňuje. Navíc je na větší části území překryto artéským stropem coniackých slínovců. Dotace podzemních vod je z větší části nepřímá, zprostředkovaná přetokem vody jak z rajónů 4410 a 4420, případně i influkcí z toku Jizery. Je nepochybné, že největší odběry z rajónu 4430 v Benátkách nad Jizerou vodárnou Káraný (tab. 6) jsou v hydraulické spojitosti s tokem Jizery. Pokud tyto odběry nezahrneme do bilance, potom celkový odběr z rajónu klesne na polovinu a bilance bude vyrovnaná. Proto celkový odběr z rajónu 4330 ve výši 220,1 l/s se specifikem odběru 0,24 l/s/km 2 (tab. 18), nezpůsobuje pokles hladiny a snížení statických zásob podzemní vody. Některé odběry lokalizované blízko Jizery mohou případně vyvolávat dotaci přetokem podzemní vody z rajónu Tab. 14. Hodnocení hydrogeologického rajónu 4430 HGR 4430 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s) Přírodní zdroje období (l/s) I. 267,7 1530, ,0 II. 213,7 1740, ,0 III. 207,7 2010, ,0 IV. 215,9 1810,0 430,0 V. 192,1 1390,0 360,0 VI. 161,8 1160,0 690,0 VII. 166,3 1120,0 580,0 VIII. 247,5 1020,0 310,0 IX. 306,9 890,0 680,0 X. 303,7 930,0 780,0 XI. 202,9 1190, ,0 XII. 192,1 1320, , HGR Jizerská křída levobřežní Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s) Přírodní zdroje období (l/s) l/s měsíc 34

41 Rajón 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice Rajónem je protáhlá artéská pánev mezi potštejnskou a litickou antiklinálou. V pánvi jsou dva vodohospodářsky významné křídové kolektory B a C. Kolektor B v bělohorském souvrství a kolektor C v jizerském souvrství. Podle hydrologické rozvodnice v prostoru Opatova je pánev rozdělena do dvou rajónů 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice a 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy. Hydrologická rozvodnice není shodná s hydrogeologickou a tak rajón 4232 zasahuje do oblasti povodí Horního a středního Labe pětinou své rozlohy. Hydrogeologická rozvodnice není stabilní a může být posunuta šířením depresní kotliny od odběrů podzemních vod. Při vysoké míře využití podzemních vod se tak vzájemně ovlivňují vodárenské odběry pro Českou Třebovou, Svitavy a Brno v Březové nad Svitavou z obou rajónů. Vodárenský odběr v České Třebové (36,2 l/s) je zachycením přelivného pramene Vrbovka a tím je velmi závislý na výšce hladiny podzemní vody. Odběr v Ústí nad Orlicí (25,1 l/s) je v místě artéských vývěrů v drenážní bázi pánve na Tiché Orlici. Celkový odběr v rajónu 4231 ve výši 105,4 l/s, při specifickém odběru 0,6 l/s/km 2 (tab. 18) je ve vztahu k průměrným přírodním zdrojům relativně nízký. Naopak mimořádně vysoký je odběr podzemní vody z rajónu 4232, který výrazně přesahuje 1000 l/s se specifikem 3-3,5 l/s/km 2. Napjatý bilanční stav rajónu 4231 v zimních měsících, který signalizuje poměr MAX/MIN v hodnotě 0,86 je nezbytné ověřit rebilancí. V celé artéské pánvi ústecké synklinály se zvyšuje znečištění horního křídového kolektoru C a odběry se přesouvají do spodního čistšího kolektoru B a tím se mění dlouhodobě ustálený systém odběrů. Vzhledem k těmto problémům a vysoké míře využití pánve byly oba rajóny 4231 i 4232 zařazeny do programu rebilance zásob podzemních vod jak byl deklarován v plánu hlavních povodí. Tab. 15. Hodnocení hydrogeologického rajónu 4231 HGR 4231 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s) Přírodní zdroje období (l/s) I. 104,8 640,0 460,0 II. 99,1 660,0 810,0 III. 111,6 790,0 880,0 IV. 119,4 820,0 650,0 V. 117,4 600,0 330,0 VI. 109,7 450,0 310,0 VII. 106,7 490,0 250,0 VIII. 106,8 380,0 160,0 IX. 99,6 320,0 140,0 X. 103,1 350,0 170,0 XI. 101,7 390,0 370,0 XII. 99,7 480,0 600,0 HGR Ústecká synklinála v povodí Orlice Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s) Přírodní zdroje období (l/s) l/s měsíc 35

42 Rajón 4310 Chrudimská křída Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Rajón zahrnuje okraj křídové pánve na svazích Železných hor jižně od Labe. V rajónu je vodohospodářsky významný pouze bazální křídový kolektor v klastikách perucko - korycanského souvrství. Nadložní křídová souvrství labské facie tvoří artéský stropní izolátor. Kolektor není vyvinut v celé ploše rajónu, ale je omezen jen na sníženiny předkřídového reliéfu, a to depresi podlažickou a depresi Přelouč - Markovice. Oběh podzemní vody má aréský charakter, dotace influkcí z toků na rozhraní krystalinika a křídy převyšuje infiltraci srážek do kolektoru. Přírodní drenáž je rozptýlenými artéskými vývěry v místech tektonického porušení stropního izolátoru. Rajónem protékají napříč toky ze Železných hor do Labe (Novohradka, Chrudimka, Podolka) a podzemního odtoku je velmi obtížné. Převažuje odběr podzemní vody pro místní vodárny, vodárenský systém města Chrudim je napojen na Vodárenskou soustavu východní Čechy. Celkový odběr ve výši 137,9 l/s tvoří specifický odběr 0,23 l/s/km 2. To nejsou vysoké hodnoty, ale při omezené dotaci se zjištěný napjatý stav MAX/MIN ve výši 0,78 očekával. Nejedná se o trvalé čerpání podzemní vody ze statických zásob, ale periodicky dochází k poklesu hladiny, který se v jarních měsících vyrovnává. Zjištěná ztráta vodnosti, až vysychání toku Žejbro způsobená zvýšenou influkcí do kolektoru při poklesu hladiny podzemní vody byla omezena zavedením institutu minimální hladiny pro odběry v podlažickém jímacím území. Tab. 16. Hodnocení hydrogeologického rajónu 4310 HGR 4310 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s) Přírodní zdroje období (l/s) I. 135,6 1890,0 870,0 II. 129,1 2110, ,0 III. 140,3 2330, ,0 IV. 148,0 2500, ,0 V. 154,7 1780,0 840,0 VI. 156,0 1300,0 550,0 VII. 151,6 1340,0 320,0 VIII. 142,1 1030,0 200,0 IX. 129,4 770,0 490,0 X. 131,2 720,0 630,0 XI. 125,1 910, ,0 XII. 137,0 1250, , HGR Chrudimská křída Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s) Přírodní zdroje období (l/s) l/s měsíc 36

43 Rajón 4420 Jizerský coniak Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Rajón tvoří tabule pískovců březenského souvrství v Českém ráji odvodňovaná hlavně Žehrovkou a Libuňkou. Oběh podzemní vody je velmi intenzivní, průměrná infiltrace do pískovců v rajónu se uvažuje ve výši 898 l/s. Režim podzemních vod však jeví značné výkyvy odtoku podzemních vod. Hlavním odběratelem Sklopísek Střeleč 68 l/s pro využití při hydrotechnickém dobývání a praní písku. Použitá voda vypouštěna přes rozvodnici do toku Libuňky, ačkoli původním recipientem podzemních vod byla Žehrovka. Uvedený nevodárenský odběr činí 77% celkového odběru z rajónu 4420 ve výši 87,9 l/s při specifiku 0,58 l/s/km 2. Odběr a převod vody způsobují stav napjatosti, kdy poměr MAX/MIN dosahuje hodnoty 0,68. Na Jičínsku je výrazný deficit vodárenských zdrojů a podzemní voda křídových pískovců v povodí Žehrovky měla tento deficit pokrýt. Tab. 17. Hodnocení hydrogeologického rajónu 4420 HGR 4420 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s) Přírodní zdroje období (l/s) I. 97,2 610,0 610,0 II. 83,0 660,0 920,0 III. 84,5 740,0 700,0 IV. 81,4 670,0 420,0 V. 97,3 420,0 280,0 VI. 92,7 300,0 230,0 VII. 89,6 280,0 180,0 VIII. 96,6 260,0 140,0 IX. 84,5 220,0 160,0 X. 88,2 260,0 170,0 XI. 87,5 320,0 290,0 XII. 87,2 450,0 630,0 HGR Jizerský coniak Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s) Přírodní zdroje období (l/s) l/s měsíc 37

44 Kvartérní hydrogeologické rajóny, pro které ČHMÚ nestanovil velikost zdrojů podzemních vod, mohou být bilančně hodnoceny na základě porovnání specifického odtoku podzemní vody (l/s/km 2 ) s odběrem podzemní vody rozpočteným na jednotku plochy rajónu (l/s/km 2 ). Dlouhodobý specifický odtok podzemní vody byl publikován v mapě (Krásný, J. ed. 1979: Mapa odtoku podzemní vody ČSSR. ČHMÚ, Praha), pro labské fluviální sedimenty se uvažuje s hodnotou 2 3 l/s/km 2. Pro názorný příklad o intenzitě využívání jednotlivých hydrogeologických rajónů ve správním území Povodí Labe, státní podnik byla sestavena tabulka č. 18. Tab. 18. Odebrané množství podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajónech na jednotku plochy HGR RM 2007 RM 2007 Plocha HGR RMq 2006 (tis. m 3 ) (l/s) (km 2 ) (l/s/km 2 ) ,8 214,9 88,7 2, ,9 78,6 62,7 1, ,2 197,4 214,0 0, ,5 70,7 88,1 0, ,4 307,9 434,5 0, ,0 471,4 685,0 0, ,7 161,0 238,6 0, ,7 105,2 176,3 0, ,8 87,9 152,2 0, ,8 168,7 293,3 0, ,7 66,0 145,3 0, ,6 25,5 60,3 0, ,9 7,9 20,7 0, ,9 47,7 127,8 0, ,3 60,0 0, ,1 6,8 21,5 0, ,4 51,9 181,9 0, ,7 110,2 435,1 0, ,1 220,1 899,5 0, ,8 40,8 171,3 0, ,1 138,1 595,8 0, ,4 9,3 40,3 0, ,7 167,8 799,9 0, ,5 15,0 72,1 0, ,1 60,1 295,3 0, ,1 27,6 172,5 0, ,7 9,5 61,3 0, ,9 136,4 899,6 0, ,9 37,5 252,5 0, ,2 123,3 862,7 0, ,1 13,5 105,1 0, ,4 20,8 275,9 0, ,1 10,9 146,1 0, ,7 20,6 278,7 0, ,2 10,8 147,2 0, ,9 10,5 171,1 0, ,5 34,5 602,7 0, ,9 38,7 726,2 0, ,2 28,2 566,6 0, ,4 28,9 701,6 0, ,0 87, ,7 0, ,9 9,6 337,6 0, ,7 47, ,8 0, ,9 15,7 816,7 0, ,5 0,9 146,9 0,01 38

45 Vysvětlivky: HGR...hydrogeologický rajón RM 2007 (tis. m 3 )...množství odebrané podzemní vody v roce 2007 vyjádřené v tisících m 3 RM 2007 (l/s)...množství odebrané podzemní vody v roce 2007 vyjádřené v l/s RMq 2007 (l/s/km 2 )...roční odebrané množství podzemní vody v l/s na jednotku plochy 39

46 4.2 Hodnocení jakosti podzemních vod za rok 2007 Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Hodnocení jakosti podzemních vod v jednotlivých rajónech Ve smyslu vyhlášky č. 431/2001 Sb. se hodnotí jakost odebrané vody v rozsahu ohlašovaných údajů (chloridy, sírany, amonné ionty, dusičnany, CHSK Mn, měď, kadmium, ph). Pro každý evidovaný odběr podzemní vody bylo provedeno porovnání průměrných hodnot vybraných ukazatelů znečištění vypočtených z ohlášených hodnot s meznou hodnotou podle ČSN Jakost vod Surová voda pro úpravu na pitnou vodu a provedeno zatřídění do příslušné kategorie upravitelnosti. Výsledky jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tab. 19. Hodnocení jakosti podzemních vod v jednotlivých rajónech Hydrogeologický rajón: 1111 Kvartér Orlice Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,80 63,05 18,59 15 sírany (mg/l) ,60 131,00 72,12 15 amonné ionty (mg/l) ,01 0,14 0,05 15 dusičnany (mg/l) ,50 54,80 24, CHSK Mn (mg/l) ,02 1,39 0,65 15 měď ( g/l) ,00 100,00 19,67 15 kadmium ( g/l) ,20 1,70 0,76 15 olovo ( g/l) ,70 9,30 3,83 14 ph ,87 7,86 6, Hydrogeologický rajón: 1121 Kvartér Labe po Hradec Králové Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,00 94,50 56,98 7 sírany (mg/l) ,20 180,00 114,94 7 amonné ionty (mg/l) ,01 1,23 0, dusičnany (mg/l) ,50 97,27 40, CHSK Mn (mg/l) ,30 1,80 0,91 8 měď ( g/l) 6 9 1,00 50,00 18,40 6 kadmium ( g/l) ,05 1,00 0,47 7 olovo ( g/l) ,50 4,00 2,08 7 ph ,80 7,87 7,24 8 Hydrogeologický rajón: 1122 Kvartér Labe po Pardubice Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,00 55,10 37,41 4 sírany (mg/l) ,00 148,00 135,13 4 amonné ionty (mg/l) 4 7 0,10 0,24 0,17 4 dusičnany (mg/l) 4 7 3,70 8,70 5,23 4 CHSK Mn (mg/l) 4 7 0,74 2,10 1,55 4 měď ( g/l) 4 7 2,00 10,00 8,13 4 kadmium ( g/l) 4 7 0,50 2,00 1,13 4 olovo ( g/l) 4 7 2,00 20,00 7,50 4 ph 4 7 6,70 7,34 7,

47 Hydrogeologický rajón: 1130 Kvartér Loučné a Chrudimky Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,50 49,00 33,75 3 sírany (mg/l) ,00 112,00 92,03 3 amonné ionty (mg/l) 5 8 0,02 0,60 0, dusičnany (mg/l) ,10 23,50 10,76 6 CHSK Mn (mg/l) 3 6 0,67 2,00 1,51 3 měď ( g/l) ,00 11,68 10,42 4 kadmium ( g/l) 4 7 1,00 1,00 1,00 4 olovo ( g/l) 4 7 2,50 4,00 3,63 4 ph ,89 8,13 7, Hydrogeologický rajón: 1140 Kvartér Labe po Týnec Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,00 49,00 47,00 2 sírany (mg/l) ,00 121,70 92,35 2 amonné ionty (mg/l) 3 3 0,02 0,98 0, dusičnany (mg/l) 3 3 5,00 84,70 31, CHSK Mn (mg/l) 3 3 0,69 3,07 1, měď ( g/l) 2 2 5,00 10,00 7,50 2 kadmium ( g/l) 2 2 0,10 1,00 0,55 2 olovo ( g/l) 2 2 2,50 10,00 6,25 2 ph 3 3 7,18 8,10 7, Hydrogeologický rajón: 1151 Kvartér Labe po Kolín Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,50 74,70 40,01 5 sírany (mg/l) ,20 251,70 138, amonné ionty (mg/l) ,03 2,29 0, dusičnany (mg/l) ,02 17,60 5,72 7 CHSK Mn (mg/l) ,50 2,90 1,71 7 měď ( g/l) 4 5 0,00 10,00 7,50 4 kadmium ( g/l) 4 5 0,00 1,00 0,75 4 olovo ( g/l) 4 5 0,00 2,00 1,50 4 ph ,88 8,56 7, Hydrogeologický rajón: 1152 Kvartér Labe po Nymburk Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,20 345,00 67, sírany (mg/l) , ,00 239, amonné ionty (mg/l) ,03 8,00 1, dusičnany (mg/l) ,90 262,00 29, CHSK Mn (mg/l) ,31 53,90 6, měď ( g/l) ,00 18,00 9,32 14 kadmium ( g/l) ,05 5,00 0,99 14 olovo ( g/l) ,50 56,00 4, ph ,35 7,70 7,

48 Hydrogeologický rajón: 1160 Kvartér Uranické brány Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,70 80,00 47,51 5 sírany (mg/l) ,00 201,00 132,59 5 amonné ionty (mg/l) ,01 0,25 0,09 6 dusičnany (mg/l) ,10 117,00 56, CHSK Mn (mg/l) 5 9 0,50 1,61 0,94 5 měď ( g/l) 5 9 7,00 43,00 18,80 5 kadmium ( g/l) 5 9 0,05 0,50 0,33 5 olovo ( g/l) 4 7 0,50 2,00 1,15 4 ph ,94 7,60 6, Hydrogeologický rajón: 1171 Kvartér Labe po Jizeru Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,00 161,00 57, sírany (mg/l) ,00 397,00 153, amonné ionty (mg/l) ,03 0,48 0,14 7 dusičnany (mg/l) ,00 89,00 36, CHSK Mn (mg/l) ,50 2,60 1,03 7 měď ( g/l) ,00 20,00 15,00 6 kadmium ( g/l) 6 9 0,50 1,00 0,75 6 olovo ( g/l) 6 9 1,00 3,00 2,00 6 ph ,80 7,50 7,09 7 Hydrogeologický rajón: 1172 Kvartér Labe po Vltavu Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,00 52,00 25,15 4 sírany (mg/l) ,40 240,00 127,63 4 amonné ionty (mg/l) 4 8 0,03 1,10 0, dusičnany (mg/l) 4 8 8,00 49,00 25,43 4 CHSK Mn (mg/l) 4 8 0,53 4,10 1, měď ( g/l) ,00 20,00 20,00 1 kadmium ( g/l) 1 2 0,50 0,50 0,50 1 olovo ( g/l) 1 2 1,00 1,00 1,00 1 ph 4 8 6,97 7,50 7,24 4 Hydrogeologický rajón: 1410 Kvartér Liberecké kotliny Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,30 13,70 12,50 1 sírany (mg/l) ,30 82,40 78,85 1 amonné ionty (mg/l) 1 2 0,05 0,05 0,05 1 dusičnany (mg/l) ,50 52,00 50,25 1 CHSK Mn (mg/l) 1 2 0,36 0,48 0,42 1 měď ( g/l) 1 2 5,00 16,80 10,90 1 kadmium ( g/l) 1 2 0,50 0,50 0,50 1 olovo ( g/l) 1 2 5,00 5,00 5,00 1 ph 1 2 5,99 6,11 6,

49 Hydrogeologický rajón: 1420 Kvartér a miocén Žitavské pánve Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,00 16,00 14,50 1 sírany (mg/l) ,00 64,70 62,85 1 amonné ionty (mg/l) 2 4 0,05 0,05 0,05 2 dusičnany (mg/l) 2 4 6,50 29,00 18,78 2 CHSK Mn (mg/l) 2 4 0,30 0,60 0,46 2 měď ( g/l) 1 2 5,00 5,00 5,00 1 kadmium ( g/l) 1 2 0,50 0,50 0,50 1 olovo ( g/l) 1 2 5,00 5,00 5,00 1 ph 1 2 5,95 6,16 6,06 1 Hydrogeologický rajón: 1430 Kvartér Frýdlantského výběžku Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) 6 6 3,20 21,20 14,60 6 sírany (mg/l) ,00 172,00 85,33 6 amonné ionty (mg/l) 6 6 0,05 0,05 0,05 6 dusičnany (mg/l) ,30 61,80 39, CHSK Mn (mg/l) 6 6 0,10 0,92 0,49 6 měď ( g/l) ,00 100,00 100,00 6 kadmium ( g/l) 6 6 0,20 0,30 0,22 6 olovo ( g/l) 6 6 1,00 1,00 1,00 6 ph 6 6 5,50 6,60 6, Hydrogeologický rajón: 4410 Polická pánev Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,05 11,00 4,09 22 sírany (mg/l) ,00 49,00 30,27 22 amonné ionty (mg/l) ,00 0,10 0,05 24 dusičnany (mg/l) ,00 31,00 13,15 24 CHSK Mn (mg/l) ,50 1,90 0,65 23 měď ( g/l) ,00 10,00 0,48 21 kadmium ( g/l) ,00 0,50 0,02 21 olovo ( g/l) ,00 2,00 0,10 21 ph ,00 8,00 7,48 24 Hydrogeologický rajón: 4210 Hronovsko-poříčská křída Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) 3 6 0,14 12,00 6,70 3 sírany (mg/l) ,00 109,50 50,98 3 amonné ionty (mg/l) 3 6 0,05 0,10 0,06 3 dusičnany (mg/l) 3 6 4,50 11,69 8,08 3 CHSK Mn (mg/l) 3 6 0,50 0,80 0,57 3 měď ( g/l) 1 2 4,00 13,00 8,50 1 kadmium ( g/l) 1 2 0,05 0,05 0,05 1 olovo ( g/l) 1 2 0,50 0,50 0,50 1 ph 3 6 7,14 7,68 7,

50 Hydrogeologický rajón: 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,60 49,00 24,28 9 sírany (mg/l) ,00 112,00 61,97 9 amonné ionty (mg/l) ,02 0,15 0,09 10 dusičnany (mg/l) ,40 64,90 24, CHSK Mn (mg/l) ,30 1,20 0,82 10 měď ( g/l) ,00 50,00 29,56 9 kadmium ( g/l) ,00 1,00 0,64 9 olovo ( g/l) ,00 4,00 2,38 9 ph ,93 7,98 7,48 10 Hydrogeologický rajón: 4222 Podorlická křída v povodí Orlice Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,35 44,00 23,44 34 sírany (mg/l) ,00 183,20 90,97 33 amonné ionty (mg/l) ,02 0,15 0,08 35 dusičnany (mg/l) ,40 73,20 25, CHSK Mn (mg/l) ,30 2,20 0,62 35 měď ( g/l) ,04 50,00 14,23 32 kadmium ( g/l) ,05 1,33 0,50 32 olovo ( g/l) ,05 7,50 3,38 32 ph ,69 7,86 7,22 34 Hydrogeologický rajón: 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,27 18,10 9,18 13 sírany (mg/l) ,10 51,60 38,92 13 amonné ionty (mg/l) ,05 0,10 0,07 14 dusičnany (mg/l) ,00 44,30 24,95 14 CHSK Mn (mg/l) ,24 0,50 0,34 13 měď ( g/l) 9 9 2,00 50,00 9,33 9 kadmium ( g/l) 9 9 0,40 0,50 0,49 9 olovo ( g/l) 9 9 0,75 1,00 0,97 9 ph ,51 8,05 7, Hydrogeologický rajón: 4240 Královédvorská synklinála Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,00 50,80 16,91 18 sírany (mg/l) ,60 126,30 47,91 18 amonné ionty (mg/l) ,00 0,09 0,05 20 dusičnany (mg/l) ,70 45,56 16,35 23 CHSK Mn (mg/l) ,30 1,76 0,58 25 měď ( g/l) ,00 50,00 16,37 15 kadmium ( g/l) ,05 5,00 0,50 17 olovo ( g/l) ,00 10,00 2,04 17 ph ,95 7,92 6,

51 Hydrogeologický rajón: 4250 Hořicko-miletínská křída Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,04 63,00 26,72 34 sírany (mg/l) ,20 210,00 74,69 33 amonné ionty (mg/l) ,01 0,12 0,04 36 dusičnany (mg/l) ,40 53,00 20, CHSK Mn (mg/l) ,30 1,30 0,65 35 měď ( g/l) ,04 500,00 20, kadmium ( g/l) ,00 4,00 0,96 31 olovo ( g/l) ,50 15,00 2,90 33 ph ,54 7,85 6, Hydrogeologický rajón: 4261 Kyšperská synklinála v povodí Orlice Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,40 22,60 12,02 11 sírany (mg/l) ,22 48,00 31,91 11 amonné ionty (mg/l) ,00 0,18 0,04 11 dusičnany (mg/l) ,60 41,60 25,98 11 CHSK Mn (mg/l) ,20 1,08 0,46 11 měď ( g/l) ,00 37,00 12,63 8 kadmium ( g/l) ,30 0,78 0,48 8 olovo ( g/l) ,00 7,50 3,13 8 ph ,90 7,90 7,60 11 Hydrogeologický rajón: 4270 Vysokomýtská synklinála Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,00 43,70 12,86 50 sírany (mg/l) ,00 103,00 39,13 51 amonné ionty (mg/l) ,04 0,45 0,08 51 dusičnany (mg/l) ,20 52,50 20, CHSK Mn (mg/l) ,05 1,17 0,38 50 měď ( g/l) ,50 180,00 25, kadmium ( g/l) ,30 3,70 0,53 51 olovo ( g/l) ,75 75,00 2, ph ,30 8,57 7, Hydrogeologický rajón: 4291 Králický prolom severní část Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) 7 7 5,00 9,50 6,44 7 sírany (mg/l) ,50 37,00 25,77 7 amonné ionty (mg/l) 7 9 0,04 1,04 0, dusičnany (mg/l) 7 9 3,00 27,60 10,40 7 CHSK Mn (mg/l) 7 8 0,51 1,06 0,78 7 měď ( g/l) 7 7 2,00 50,00 15,57 7 kadmium ( g/l) 7 7 0,30 0,50 0,46 7 olovo ( g/l) 7 7 0,75 7,50 1,89 7 ph 7 9 6,00 7,92 7,

52 Hydrogeologický rajón: 4310 Chrudimská křída Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,20 34,00 19,10 13 sírany (mg/l) ,00 141,40 77,33 13 amonné ionty (mg/l) ,02 0,72 0, dusičnany (mg/l) ,40 90,10 23, CHSK Mn (mg/l) ,40 1,38 0,72 12 měď ( g/l) ,00 20,49 11,60 13 kadmium ( g/l) ,50 1,00 0,96 13 olovo ( g/l) ,00 10,00 4,00 13 ph ,31 8,35 7, Hydrogeologický rajón: 4320 Dlouhá mez jižní část Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,00 28,30 17,90 16 sírany (mg/l) ,40 61,90 50,21 16 amonné ionty (mg/l) ,02 0,30 0,04 16 dusičnany (mg/l) ,01 54,00 29, CHSK Mn (mg/l) ,50 1,60 0,81 16 měď ( g/l) ,00 81,00 13,04 14 kadmium ( g/l) ,50 2,75 0,65 14 olovo ( g/l) ,00 6,30 5,05 14 ph ,80 7,80 7,53 16 Hydrogeologický rajón: 4330 Dlouhá mez severní část Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,40 106,00 21, sírany (mg/l) ,20 95,10 61,69 23 amonné ionty (mg/l) ,02 0,05 0,03 23 dusičnany (mg/l) ,60 61,00 28, CHSK Mn (mg/l) ,05 3,90 1, měď ( g/l) ,00 12,40 10,23 21 kadmium ( g/l) ,50 1,00 0,57 21 olovo ( g/l) ,50 10,00 5,03 21 ph ,40 8,20 7, Hydrogeologický rajón: 4340 Čáslavská křída Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,60 92,20 45,25 11 sírany (mg/l) ,00 263,00 154, amonné ionty (mg/l) ,03 0,41 0,09 13 dusičnany (mg/l) ,80 72,00 29, CHSK Mn (mg/l) ,32 2,88 1,08 12 měď ( g/l) ,00 12,00 9,63 8 kadmium ( g/l) ,20 1,00 0,74 8 olovo ( g/l) ,00 5,00 3,50 8 ph ,53 7,78 7,

53 Hydrogeologický rajón: 4350 Velimská křída Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,70 182,00 59, sírany (mg/l) ,50 229,60 113,64 9 amonné ionty (mg/l) ,03 0,15 0,05 12 dusičnany (mg/l) ,00 71,40 40, CHSK Mn (mg/l) ,13 2,22 0,85 12 měď ( g/l) ,00 20,00 9,44 9 kadmium ( g/l) ,00 5,00 1,17 9 olovo ( g/l) ,00 3,90 1,58 9 ph ,40 7,70 7,22 12 Hydrogeologický rajón: 4360 Labská křída Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,26 424,00 60, sírany (mg/l) , ,00 187, amonné ionty (mg/l) ,01 3,60 0, dusičnany (mg/l) ,50 150,00 23, CHSK Mn (mg/l) ,27 12,50 1, měď ( g/l) ,00 500,00 24, kadmium ( g/l) ,00 5,00 0,75 52 olovo ( g/l) ,50 17,00 2,61 52 ph ,20 8,19 7, Hydrogeologický rajón: 4410 Jizerská křída pravobřežní Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,80 67,80 19,97 58 sírany (mg/l) ,30 290,00 65, amonné ionty (mg/l) ,01 0,33 0,05 63 dusičnany (mg/l) ,00 48,10 16,65 64 CHSK Mn (mg/l) ,30 10,00 0, měď ( g/l) ,39 50,00 9,74 58 kadmium ( g/l) ,05 5,00 0,70 57 olovo ( g/l) ,10 20,00 2,81 57 ph ,92 8,03 7, Hydrogeologický rajón: 4420 Jizerský coniak Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,00 21,00 12,34 13 sírany (mg/l) ,00 220,00 61,80 13 amonné ionty (mg/l) ,02 0,40 0,07 13 dusičnany (mg/l) ,00 29,80 9,70 13 CHSK Mn (mg/l) ,30 1,60 0,67 12 měď ( g/l) ,00 300,00 34, kadmium ( g/l) ,00 3,00 0,59 12 olovo ( g/l) ,00 48,80 4,25 12 ph ,38 7,90 7,

54 Hydrogeologický rajón: 4430 Jizerská křída levobřežní Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,00 182,00 37, sírany (mg/l) ,70 310,00 102, amonné ionty (mg/l) ,02 1,00 0, dusičnany (mg/l) ,01 158,00 23, CHSK Mn (mg/l) ,30 21,00 1, měď ( g/l) ,20 60,00 9,94 45 kadmium ( g/l) ,02 5,00 1,07 45 olovo ( g/l) ,00 50,00 5,98 45 ph ,80 8,00 7,17 51 Hydrogeologický rajón: 4510 Křída severně od Prahy Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,60 138,00 60, sírany (mg/l) ,80 250,00 181,27 10 amonné ionty (mg/l) ,03 1,02 0, dusičnany (mg/l) ,00 105,00 41, CHSK Mn (mg/l) ,50 3,42 1, měď ( g/l) ,00 100,00 15,75 10 kadmium ( g/l) ,20 5,00 1,09 10 olovo ( g/l) ,00 50,00 6,75 10 ph ,50 7,87 7,00 12 Hydrogeologický rajón: 4521 Křída Košáteckého potoka Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,30 103,90 38, sírany (mg/l) ,00 199,00 102,23 10 amonné ionty (mg/l) ,01 1,54 0, dusičnany (mg/l) ,04 40,00 15,32 11 CHSK Mn (mg/l) ,48 1,10 0,68 10 měď ( g/l) ,00 51,00 8,65 10 kadmium ( g/l) ,10 1,00 0,44 10 olovo ( g/l) ,10 18,00 2,31 10 ph ,60 8,10 7, Hydrogeologický rajón: 4710 Bazální křídový kolektor na Jizeře Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,80 22,80 22,30 1 sírany (mg/l) ,00 51,00 51,00 1 amonné ionty (mg/l) 1 2 0,28 0,29 0,29 1 dusičnany (mg/l) 1 2 0,50 4,00 2,25 1 CHSK Mn (mg/l) 1 2 0,74 0,98 0,86 1 měď ( g/l) ,00 20,00 20,00 1 kadmium ( g/l) 1 1 0,50 0,50 0,50 1 olovo ( g/l) 1 1 1,30 1,30 1,30 1 ph 1 2 6,54 6,64 6,

55 Hydrogeologický rajón: 5151 Podkrkonošský permokarbon Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,06 90,00 13,59 76 sírany (mg/l) ,00 133,90 40,63 75 amonné ionty (mg/l) ,01 1,76 0, dusičnany (mg/l) ,21 48,20 21,52 78 CHSK Mn (mg/l) ,01 2,59 0,57 75 měď ( g/l) ,00 100,00 16,12 74 kadmium ( g/l) ,05 4,00 0,59 74 olovo ( g/l) ,05 50,00 3,06 74 ph ,00 8,10 7, Hydrogeologický rajón: 5152 Náchodský perm Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,60 44,80 22,98 6 sírany (mg/l) ,00 65,30 47,28 6 amonné ionty (mg/l) ,00 0,05 0,02 6 dusičnany (mg/l) ,47 45,00 39,18 6 CHSK Mn (mg/l) ,00 0,50 0,17 6 měď ( g/l) ,00 8,00 2,50 6 kadmium ( g/l) ,00 0,05 0,02 6 olovo ( g/l) ,00 0,80 0,22 6 ph ,64 8,04 7, Hydrogeologický rajón: 5161 Dolnoslezská pánev západní část Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,00 6,50 4,07 7 sírany (mg/l) ,00 50,90 27,84 7 amonné ionty (mg/l) ,05 0,05 0,05 7 dusičnany (mg/l) ,24 15,26 10,58 7 CHSK Mn (mg/l) ,50 1,00 0,61 7 měď ( g/l) 7 9 3,00 50,00 12,71 7 kadmium ( g/l) 7 9 0,05 0,50 0,12 7 olovo ( g/l) 7 9 0,50 12,90 2,33 7 ph ,10 8,10 7, Hydrogeologický rajón: 5162 Dolnoslezská pánev východní část Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) 7 8 1,00 5,00 2,71 7 sírany (mg/l) ,00 39,00 33,14 7 amonné ionty (mg/l) 8 9 0,07 0,08 0,08 8 dusičnany (mg/l) 8 9 7,00 22,16 11,56 8 CHSK Mn (mg/l) 8 9 0,50 1,58 1,09 8 měď ( g/l) 7 8 0,00 40,00 5,71 7 kadmium ( g/l) 7 8 0,00 4,00 0,36 7 olovo ( g/l) 7 8 0,00 4,00 0,57 7 ph 8 9 7,15 7,80 7,

56 Hydrogeologický rajón: 5211 Poorlický perm Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,10 11,50 6,51 8 sírany (mg/l) ,10 40,00 36,07 8 amonné ionty (mg/l) ,05 0,10 0,07 7 dusičnany (mg/l) ,90 49,50 26,66 8 CHSK Mn (mg/l) 7 9 0,16 20,50 3, měď ( g/l) ,00 50,00 27,25 8 kadmium ( g/l) ,40 0,50 0,45 8 olovo ( g/l) ,75 1,00 0,88 8 ph ,60 7,95 7,76 8 Hydrogeologický rajón: 6413 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,00 73,00 9,49 18 sírany (mg/l) ,70 81,50 33,10 19 amonné ionty (mg/l) ,03 0,29 0,06 19 dusičnany (mg/l) ,50 28,50 8,42 20 CHSK Mn (mg/l) ,05 2,80 0,65 15 měď ( g/l) ,00 100,00 56,26 17 kadmium ( g/l) ,20 5,00 1,14 17 olovo ( g/l) ,00 50,00 10,79 17 ph ,70 7,86 7, Hydrogeologický rajón: 6414 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,50 13,80 5,27 57 sírany (mg/l) ,00 61,90 21,37 58 amonné ionty (mg/l) ,01 0,29 0,05 58 dusičnany (mg/l) ,50 39,50 8,20 60 CHSK Mn (mg/l) ,01 8,20 0, měď ( g/l) ,02 50,00 12,87 55 kadmium ( g/l) ,05 5,00 0,47 55 olovo ( g/l) ,50 50,00 2,83 55 ph ,46 7,96 6, Hydrogeologický rajón: 6420 Krystalinikum Orlických hor Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,03 33,80 6,32 28 sírany (mg/l) ,70 84,80 26,34 28 amonné ionty (mg/l) ,00 0,10 0,06 29 dusičnany (mg/l) ,50 42,90 14,11 30 CHSK Mn (mg/l) ,30 1,90 0,78 30 měď ( g/l) ,00 50,00 13,57 24 kadmium ( g/l) ,00 7,77 0, olovo ( g/l) ,00 16,00 2,15 24 ph ,65 7,90 6,

57 Hydrogeologický rajón: 6531 Kutnohorské krystalinikum Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,20 117,00 51, sírany (mg/l) ,00 349,70 138, amonné ionty (mg/l) ,02 0,16 0,04 24 dusičnany (mg/l) ,10 66,90 34, CHSK Mn (mg/l) ,31 3,65 0, měď ( g/l) ,00 35,00 10,17 21 kadmium ( g/l) ,00 50,00 3, olovo ( g/l) ,00 20,00 4,31 21 ph ,10 7,90 7,07 23 Hydrogeologický rajón: 6532 Krystalinikum Železných hor Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody v kategoriích dle ČSN chloridy (mg/l) ,00 209,00 44, sírany (mg/l) , ,70 236, amonné ionty (mg/l) ,02 0,41 0,07 14 dusičnany (mg/l) ,40 44,00 23,62 14 CHSK Mn (mg/l) ,10 2,70 0,93 13 měď ( g/l) ,00 110,00 25, kadmium ( g/l) ,00 1,00 0,77 10 olovo ( g/l) ,75 10,00 4,60 10 ph ,59 7,80 6,88 14 Tabelované výsledky získaných hodnot vybraných ukazatelů znečištění jsou obdobné hodnotám získaným v předchozích letech, liší se maximální hodnoty, které mají převážně náhodný rozptyl. Velikosti průměrných hodnot ukazatelů pro hodnocené roky jsou velmi blízké, mnohem víc se liší průměrné velikosti ukazatelů v jednotlivých rajónech. Rozdíly lze vysvětlit rozdílným horninovým prostředím, geomorfologickou pozicí a intenzitou využívání krajiny. V kvartérních fluviálních sedimentech rajónů lze pozorovat nárůst znečištění z vyšších částí povodí do nižších. Rajóny jsou čistší než rajóny v dolní části povodí. V rajónech 1152, 1160 a 1171 jsou vyšší dusičnany a v rajónech 1151 a 1152 byly zjištěny amonné ionty a organické látky. Ve vrstevních kolektorech křídových rajónů (4110 až 4350) je většinou podzemní voda kategorie upravitelnosti A. Ojediněle se vyskytuje znečištění dusičnany a amonnými ionty. Odlišný je křídový rajón 4360 Labská křída, ve kterém je hlavní zvodnění vázáno na mělkou přípovrchovou zónu rozpukaných slínovců a pokryvné útvary. V tomto přípovrchovém kolektoru je podzemní voda snadno zranitelná. Vedle zemědělského znečištění dusičnany (až 150 mg/l) byl detekován i vysoký obsah chloridů (až 424 mg/l). Mezi křídovými rajóny v pojizeří ( ) bylo největší znečištění detekováno v rajónu 4430 se zvýšeným obsahem dusičnanů, síranů a chloridů. Jižní okraje křídové pánve rajóny 4340, 4350 a 4510 mají vyšší obsah dusíkatých látek. V permokarbonských rajónech (5151, 5152, 5161, 5162 a 5211) je většinou podzemní voda kategorie upravitelnosti A. Pouze v rajónech 5151 Podkrkonošský permokarbon bylo zjištěno příliš nízké ph vody. V krystalinických rajónech (6413, 6414, 6420, 6531 a 6532) byla v horských oblastech Krkonoš a Orlických hor zjištěna voda kyselé reakce nízké ph v souvislosti s kyselými srážkami a malou neutralizační schopností krystalických hornin. Hodnocení bylo doplněno mapovými výstupy, ve kterých je vyjádřeno pro vybrané odběry (nad 10 l/s) zeleným bodem splnění limitu pro kategorii upravitelnosti A a červeným bodem nesplnění limitu, tedy zařazení do kategorie B až D. Pro porovnání jakosti jímané podzemní vody 51

58 s hodnocením kvality podzemní vody ve státní monitorovací síti byly pro každý hodnocený ukazatel převzaty obdobné mapy od ČHMÚ. Mapy jsou uvedeny na obrázcích č Hodnocení hydrogeologických rajónů podle jednotlivých ukazatelů Chloridy Obsah chloridů zvýšený nad limitní hodnotu 100 mg/l signalizuje znečištění. Nejčastěji je zdrojem chloridů zimní údržba silnic solením. Ve využívaných zdrojích byl limit překročen nejčastěji (6x) v mělkém přípovrchovém kolektoru rajónu 4360 (méně pak též 4430 a 4330). Tab. 20. Chloridy (mg/l) HGR Aritmetický průměr Aritmetický v kategoriích ČSN Minimum Maximum průměr A B C D ,80 63,05 18, ,00 94,50 56, ,00 55,10 37, ,50 49,00 33, ,00 49,00 47, ,50 74,70 40, ,20 345,00 67, ,70 80,00 47, ,00 161,00 57, ,00 52,00 25, ,30 13,70 12, ,00 16,00 14, ,20 21,20 14, ,05 11,00 4, ,14 12,00 6, ,60 49,00 24, ,35 44,00 23, ,27 18,10 9, ,00 50,80 16, ,04 63,00 26, ,40 22,60 12, ,00 43,70 12, ,00 9,50 6, ,20 34,00 19, ,00 28,30 17, ,40 106,00 21, ,60 92,20 45, ,70 182,00 59, ,26 424,00 60, ,80 67,80 19, ,00 21,00 12, ,00 182,00 37, ,60 138,00 60, ,30 103,90 38, ,80 22,80 22, ,06 90,00 13, ,60 44,80 22, ,00 6,50 4, ,00 5,00 2, ,10 11,50 6, ,00 73,00 9, ,50 13,80 5, ,03 33,80 6, ,20 117,00 51,

59 6532 5,00 209,00 44, Obr. 3. Chloridy 53

60 54 Zpráva o množství a jakosti podzemních vod

61 Sírany Průměrný obsah síranů nepřesahuje limit 250 mg/l, ale v rajónech 1152, 4360 a 6532 se vyskytují maxima přesahující 1000 mg/l. Limitní hodnota 250 mg/l byla nejčastěji (8x) překročena v rajónu 4360 Labská křída, kde je výskyt síranových vod v coniackých slínovcích přírodního původu. Nejvyšší obsah síranů se trvale vyskytuje v okolí bývalých kyzových dolů ve Chvaleticích (často až přes 2000 mg/l). Tab. 21. Sírany (mg/l) HGR Aritmetický průměr Aritmetický v kategoriích ČSN Minimum Maximum průměr A B C D ,60 131,00 72, ,20 180,00 114, ,00 148,00 135, ,00 112,00 92, ,00 121,70 92, ,20 251,70 138, , ,00 239, ,00 201,00 132, ,00 397,00 153, ,40 240,00 127, ,30 82,40 78, ,00 64,70 62, ,00 172,00 85, ,00 49,00 30, ,00 109,50 50, ,00 112,00 61, ,00 183,20 90, ,10 51,60 38, ,60 126,30 47, ,20 210,00 74, ,22 48,00 31, ,00 103,00 39, ,50 37,00 25, ,00 141,40 77, ,40 61,90 50, ,20 95,10 61, ,00 263,00 154, ,50 229,60 113, , ,00 187, ,30 290,00 65, ,00 220,00 61, ,70 310,00 102, ,80 250,00 181, ,00 199,00 102, ,00 51,00 51, ,00 133,90 40, ,00 65,30 47, ,00 50,90 27, ,00 39,00 33, ,10 40,00 36, ,70 81,50 33, ,00 61,90 21, ,70 84,80 26, ,00 349,70 138, , ,70 236,

62 Obr. 4. Sírany 56

63 Amonné ionty Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Obsah amonných iontů přesahující limit 0,5 mg/l je častý u mělkých otevřených kolektorů s redukčním (anoxickým) prostředím. Dusičnany ze zemědělské činnosti jsou redukovány na amonné ionty obvykle za oxidace sirníků (FeS). Limity jsou jako v předchozích letech nejčastěji překračovány u rajónů 1151, 1152 a Tab. 22. Amonné ionty (mg/l) HGR Aritmetický průměr Aritmetický v kategoriích ČSN Minimum Maximum průměr A B C D ,01 0,14 0, ,01 1,23 0, ,10 0,24 0, ,02 0,60 0, ,02 0,98 0, ,03 2,29 0, ,03 8,00 1, ,01 0,25 0, ,03 0,48 0, ,03 1,10 0, ,05 0,05 0, ,05 0,05 0, ,05 0,05 0, ,00 0,10 0, ,05 0,10 0, ,02 0,15 0, ,02 0,15 0, ,05 0,10 0, ,00 0,09 0, ,01 0,12 0, ,00 0,18 0, ,04 0,45 0, ,04 1,04 0, ,02 0,72 0, ,02 0,30 0, ,02 0,05 0, ,03 0,41 0, ,03 0,15 0, ,01 3,60 0, ,01 0,33 0, ,02 0,40 0, ,02 1,00 0, ,03 1,02 0, ,01 1,54 0, ,28 0,29 0, ,01 1,76 0, ,00 0,05 0, ,05 0,05 0, ,07 0,08 0, ,05 0,10 0, ,03 0,29 0, ,01 0,29 0, ,00 0,10 0, ,02 0,16 0, ,02 0,41 0,

64 Obr. 5. Amonné ionty 58

65 Dusičnany Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Hodnoty přesahující limit 50 mg/l jsou časté v podzemní vodě mělkých kolektorů v zemědělské krajině. V roce 2007 bylo zjištěno maximum přesahující limit ve 22 ze 45 hodnocených rajónů. Plošné zemědělské znečištění je trvalým problémem bez výrazných změn. Nadlimitní obsah dusičnanů byl nejčastěji (8x) zjištěn v přípovrchovém kolektoru rajónu Průměrné hodnoty vyšší než 40 mg/l byly zaznamenány v rajónech 1121, 1160, 1410, 4350 a Tab. 23. Dusičnany (mg/l) HGR Aritmetický průměr Aritmetický v kategoriích ČSN Minimum Maximum průměr A B C D ,50 54,80 24, ,50 97,27 40, ,70 8,70 5, ,10 23,50 10, ,00 84,70 31, ,02 17,60 5, ,90 262,00 29, ,10 117,00 56, ,00 89,00 36, ,00 49,00 25, ,50 52,00 50, ,50 29,00 18, ,30 61,80 39, ,00 31,00 13, ,50 11,69 8, ,40 64,90 24, ,40 73,20 25, ,00 44,30 24, ,70 45,56 16, ,40 53,00 20, ,60 41,60 25, ,20 52,50 20, ,00 27,60 10, ,40 90,10 23, ,01 54,00 29, ,60 61,00 28, ,80 72,00 29, ,00 71,40 40, ,50 150,00 23, ,00 48,10 16, ,00 29,80 9, ,01 158,00 23, ,00 105,00 41, ,04 40,00 15, ,50 4,00 2, ,21 48,20 21, ,47 45,00 39, ,24 15,26 10, ,00 22,16 11, ,90 49,50 26, ,50 28,50 8, ,50 39,50 8, ,50 42,90 14, ,10 66,90 34, ,40 44,00 23,

66 Obr. 6. Dusičnany 60

67 Chemická spotřeba kyslíku manganistanem Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Hodnotou 6,1 mg/l vysoko přesahuje aritmetický průměr v rajónu 1152 Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady limitní hodnotu 3 mg/l. Tam byla též zjištěna nejvyšší hodnota maxima (53,9 mg/l). I v předchozích letech zjištěný vysoký obsah organických látek v podzemní vodě rajónu 1152 může být způsoben vcezováním říční vody, případně rozkladem organického detritu v opuštěných ramenech Labe. Tab. 24. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem (mg/l) HGR Aritmetický průměr Aritmetický v kategoriích ČSN Minimum Maximum průměr A B C D ,02 1,39 0, ,30 1,80 0, ,74 2,10 1, ,67 2,00 1, ,69 3,07 1, ,50 2,90 1, ,31 53,90 6, ,50 1,61 0, ,50 2,60 1, ,53 4,10 1, ,36 0,48 0, ,30 0,60 0, ,10 0,92 0, ,50 1,90 0, ,50 0,80 0, ,30 1,20 0, ,30 2,20 0, ,24 0,50 0, ,30 1,76 0, ,30 1,30 0, ,20 1,08 0, ,05 1,17 0, ,51 1,06 0, ,40 1,38 0, ,50 1,60 0, ,05 3,90 1, ,32 2,88 1, ,13 2,22 0, ,27 12,50 1, ,30 10,00 0, ,30 1,60 0, ,30 21,00 1, ,50 3,42 1, ,48 1,10 0, ,74 0,98 0, ,01 2,59 0, ,00 0,50 0, ,50 1,00 0, ,50 1,58 1, ,16 20,50 3, ,05 2,80 0, ,01 8,20 0, ,30 1,90 0, ,31 3,65 0, ,10 2,70 0,

68 Obr. 7. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem 62

69 Měď Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Limit 100 μg/l (dle ČSN ) byl v jímané podzemní vodě v roce 2007 překročen pouze několikrát náhodně v rajónech 4360, 6532, 4250, 4270 a Průměrné hodnoty byly pod limitem. Tab. 25. Měď (μg/l) HGR Aritmetický průměr Aritmetický v kategoriích ČSN Minimum Maximum průměr A B C D ,00 100,00 19, ,00 50,00 18, ,00 10,00 8, ,00 11,68 10, ,00 10,00 7, ,00 10,00 7, ,00 18,00 9, ,00 43,00 18, ,00 20,00 15, ,00 20,00 20, ,00 16,80 10, ,00 5,00 5, ,00 100,00 100, ,00 10,00 0, ,00 13,00 8, ,00 50,00 29, ,04 50,00 14, ,00 50,00 9, ,00 50,00 16, ,04 500,00 20, ,00 37,00 12, ,50 180,00 25, ,00 50,00 15, ,00 20,49 11, ,00 81,00 13, ,00 12,40 10, ,00 12,00 9, ,00 20,00 9, ,00 500,00 24, ,39 50,00 9, ,00 300,00 34, ,20 60,00 9, ,00 100,00 15, ,00 51,00 8, ,00 20,00 20, ,00 100,00 16, ,00 8,00 2, ,00 50,00 12, ,00 40,00 5, ,00 50,00 27, ,00 100,00 56, ,02 50,00 12, ,00 50,00 13, ,00 35,00 10, ,00 110,00 25,

70 Obr. 8. Měď 64