Barevné prostory. RGB, CMYK, HSV a Lab gamut

Transkript

1 J. Vrzal, 1.0

2 Barevné prostory RGB, CMYK, HSV a Lab gamut rozsah všech barev, které jsou dosažitelné v určitém barevném prostoru barvy mimo oblast gamutu jsou reprodukovány nejbližší dostupnou barvou z gamutu 2

3 lidské oči Gamut 3

4 Gamut 4

5 Gamut 5

6 RGB odpovídá tomu, jakým způsobem vnímá barvy lidské oko všechny barvy jsou vytvářeny postupným přidáváním barevných světel (červená, zelená a modrá) s různou intenzitou (zde) se zvyšující intenzitou barevných světel se výsledná barva přibližuje bílé tento prostor nepotřebuje žádné vnější světlo 6

7 CMY a CMYK bílý papír odráží světlo a při tisku se na něj nanáší barevné inkousty cyan, magenta, yellow a black CMY světlo odráží, a proto potřebuje vnější zdroj světla 7

8 RGB vs CMYK u aditivního (RGB) systému vzniká barva mícháním světla vyzařovaného přímo ze světelného zdroje, u subtraktivního (CMY) vzniká barva odrazem světla od barevných povrchů 8

9 HSV barevný prostor zaměřený na uživatele H (Hue) barevný tón základní spektrální barva, barevný kruh S (Saturatin) sytost udává poměr čisté barvy a bílé barvy V (Value), B (Brightness) udává poměr čisté barvy a černé barvy 9

10 HSV 10

11 Lab navržen pro vědecké účely nezávislý na zobrazovacím zařízení velmi blízké počtu barev, které dokáže zachytit lidské oko jasový kanál L (Lightness) definuje světlost bodu 0 černá barva až 100 bílá barva 11

12 Lab barevný kanál a definuje plynulý přechod mezi červenou a zelenou barevný kanál b definuje plynulý přechod mezi barvami žlutou a modrou praktické využití prostoru Lab jasový kanál L využíván pro doostření obrazu barevný šum lze potlačit v kanálech a, b 12

13 Spektrum elektromagnetického záření 13

14 Vznik barvy 14

15 Stavba zrakového ústrojí 15

16 Stavba zrakového ústrojí 127 milionů fotoreceptorů na sítnici 120 * 10 6 tyčinek a 7 * 10 6 čípků Tyčinky 10x citlivější než čípky, vidění za šera, ve tmě či noci rozlišují stupně šedých odstínů Čípky v okolí optické osy oka (žlutá skvrna), zprostředkovávají barevné vidění modrý, zelený a červený fotopigment 16

17 Stavba zrakového ústrojí 17

18 Akomodace oka schopnost oka zaostřit na různě vzdálené předměty tak, aby se na sítnici zobrazovaly ostře únava oka při pozorování blízkých předmětů a přeostřování na blízké a vzdálené předměty při pozorování barev vzdálených ve spektru 18

19 Akomodace oka Jak dlouho vydrží váš zrak ostřit na červenou a modrou barvu? Jak dlouho vydrží váš zrak ostřit na červenou a modrou barvu? 19

20 Purkyňův jev souvisí s intenzitou osvětlení a vnímání barev z vyšší intenzitou osvětlení se barvy vychylují směrem k teplé žluté, s poklesem intenzity osvětlení se vychylují směrem ke studené modré 20

21 Purkyňův jev při denním světle se jako nejsvětlejší jeví žlutá, pak oranžová, červená a zelená, nakonec modrá a fialová žlutá a červená nejlépe vynikne ve světle zelená či modrá v polostínu 21

22 Psychologické působení barev 22

23 Psychologické působení barev 23

24 Psychologické působení barev 24

25 Psychologické působení barev 25

26 Psychologické působení barev 26

27 Psychologické působení barev 27

28 Psychologické působení barev 28

29 Psychologické působení barev 29

30 Psychologické působení barev 30

31

32 Bezpečnostní význam barev červená zákaz, stop, nebezpečí, požární ochrana, části pro zastavení chodu zařízení žlutá nebo oranžová výstraha, riziko, nebezpečí, překážka, zakázaná zóna, pohybující se části zařízení, části zařízení ohrožující zdraví 32

33 Bezpečnostní význam barev zelená bezpečí, zdravotní a hygienická zařízení, informativní sdělení, možnosti úniku modrá příkaz, povinnost, nařízení ke zvýšené bezpečnosti 33

34 Barevná indukce 34

35 Barevná indukce 35

36 Barevná indukce 36

37 Barevná indukce 37

38 Barevná indukce 38

39 Barevná indukce 39

40 Ittenův barevný kruh krátká odbočka 40

41 Barevná indukce lidské oko vyžaduje, aby jakákoliv barva byla vyvažována barvou doplňkovou pokud taková barva není přítomna, automaticky ji generuje 41

42 Světlostní indukce 42

43 Světlostní indukce stejně světlá plocha se na tmavém pozadí jeví světlejší a větší, zatímco na světlejším pozadí vypadá tmavší a menší 43

44 Teorie barev základní atributy barev (Johannes Itten) tón (fialová, která je více načervanalá nebo namodralá) světlost (světle modrá a tmavě modrá) sytost (červená, která je zředěna bílou či černou) kvantita (velikost plochy, kterou barva pokrývá vůči ostatním barvám) 44

45 Barevný tón barevný tón nebo kvalita barvy označení pro spektrální barvu určité vlnové délky světelný paprsek 700 nm vyvolává vjem červeného barevného tónu jednotlivé barevné tóny jsou pojmenovány známými názvy: červená, modrá barva dle Ludvíka Barana lidské oko je schopno rozlišit 180 základních barevných tónů 45

46 Světlost nejnižší stupeň světlosti má černá barva, která je nejtmavší naopak nejvyšší stupeň světlosti má bílá barva, která je nejsvětlejší zesvětlování sytého barevného tónu: přidáním bílé barvy ztemňování sytého barevného tónu: přidáním černé barvy přidání šedé barvy neovlivní světlost 46

47 Světlost 47

48 Sytost vyjadřuje stupeň intenzity určitého barevného tónu, udává čistotu dané barvy jakékoli míchání barevného tónu s jinými barvami snižuje jeho intenzitu lze snížit příměsí šedé barvy stejné světlosti (nemění se barevný tón ani světlost) lze snížit příměsí černé barvy, dochází i ke změně světlosti barvy lze snížit příměsí bílé barvy, dochází i ke změně světlosti barvy 48

49 Sytost 49

50 Sytost podle L. Barana lidské oko není schopné rozeznat v každém barevném tónu stejný počet sytostních stupňů nejméně ve žluté (4-8), nejvíce v červené (25-30) 50

51 Světlost a sytost přidáním bílé barvy: roste světlost a klesá sytost čistého barevného tónu, vzniká tak světlejší barva s menší sytostí přidáním černé barvy: klesá světlost a sytost čistého barevného tónu, vzniká tak tmavší barva s menší sytostí přidáním šedé barvy stejné světlosti: klesá pouze sytost čistého barevného tónu, ale jeho světlost zůstává nezměněna. 51

52 Členění barev barvy primární (hlavní) nelze získat z jiných barev v případě míchání barevných světel jsou primární: červená, zelená a modrá u pigmentových barev: červená, žlutá a modrá barvy sekundární barvy, které vznikají ze dvou primárních barev 52

53 Členění barev barvy sekundární (v RGB) spojením dvou světelných paprsků, vzniknou barvy žlutá, azurová a purpurová 53

54 Členění barev barvy sekundární (v CMY) smícháním dvou barevných pigmentů, vzniknou oranžová, zelená a fialová barvy terciální smícháním jedné primární a jedné sekundární barvy 54

55 Členění barev 55

56 Ittenův dvanáctidílný barevný kruh 56

57 Ittenův dvanáctidílný barevný kruh barvy terciální žlutá + oranžová = žlutooranžová žlutá + zelená = žlutozelená červená + oranžová = červenooranžová červená + fialová = červenofialová modrá + fialová = modrofialová modrá + zelená = modrozelená 57

58 Ittenův dvanáctidílný barevný kruh levá část je tvořena barvami studenými (žlutozelená, zelená, modrozelená, modrá, modrofialová a fialová) pravá část je tvořena barvami teplými (žlutá, žlutooranžová, oranžová, červenooranžová, červená a červenofialová) 58

59 Ittenův dvanáctidílný barevný kruh studené barvy (přidána modrá) teplé barvy (přidána žlutá) 59

60 Ittenův dvanáctidílný barevný kruh pravou horní polovinu kruhu tvoří barvy světlé (žlutozelená, žlutá, žlutooranžová, oranžová a červenooranžová) levou dolní polovinu tvoří barvy tmavé (červenofialová, fialová, modrofialová, modrá a modrozelená) červená a zelená? 60

61 Ittenův dvanáctidílný barevný kruh barvy, které leží v kruhu naproti sobě, jsou barvami komplementárními doplňkovými: žlutá fialová žlutooranžová modrofialová oranžová modrá červenooranžová modrozelená zelená červená červenofialová žlutozelená 61

62 Kontrasty barev dle Ittena: kontrast barvy vůči barvě kontrast světlé a tmavé kontrast studené a teplé komplementární kontrast kontrast sytosti uvedené kontrasty málokdy vystupují izolovaně 62

63 Kontrast barevných tónů 63

64 Kontrast barevných tónů na světlejším žlutém a žlutozeleném pozadí vypadá střední stupeň přechodu tmavší na tmavším zeleném a zelenožlutém pozadí vypadá střední stupeň přechodu světlejší 64

65 Kontrast barevných tónů kontrast barevných tónů je kontrast barev v jejich plné kvalitě minimální kontrast vzniká mezi blízkými barevnými tóny nejsilnějším příkladem barevného kontrastu je kontrast primárních barev žluté, červené a modré 65

66 Kontrast barevných tónů kontrast zřetelně rozdílných barevných tónů je vždy svěží, dynamický a povzbuzující žlutá červená modrá červená modrá zelená modrá žlutá fialová žlutá zelená fialová červená fialová zelená modrá oranžová - černá 66

67 Kontrast barevných tónů 67

68 Světlostní kontrast nejdůležitější kontrast: světlo a tma, den a noc černá barva je nejtmavší v bílém prostředí bílá barva je nejsvětlejší v černém prostředí 68

69 Světlostní kontrast 69

70 Sytostní (kvalitativní) kontrast kontrast čistých a lomených barev čistá barva: spektrální barevné tóny lomená barva: barevný tón se sníženou sytostí, který vznikl ze syté barvy přidáním bílé nebo černé nelomené barvy kontrastují s barvami lomenými syté barvy obecně vystupují do popředí oproti barvám méně sytým 70

71 Sytostní (kvalitativní) kontrast sytostní kontrast se nejsilněji projevuje u barev, které se liší pouze sytostí, ale jejichž světlost či barevný tón je stejný 71

72 Teplotní kontrast 72

73 Teplotní kontrast barvy mohou v člověku vyvolat pocit tepla či chladu, přičemž toto vnímání je značně subjektivní ovlivněn barevnou indukcí převládá v přírodě teplá či studená barva? 73

74 Teplotní kontrast 74

75 Teplotní kontrast červená barva na teplém oranžovém pozadí působí studeněji, zatímco červená barva na studeném fialovém pozadí působí tepleji teplotní kontrast je např. mezi oranžová a modrá, neutrální barvy černá, bílá a šedá nejsou ani teplé, ani studené 75

76 Teplotní kontrast teplé barvy mají tendenci vystupovat z plochy obrazu do popředí a jeví se jako bližší studené barvy mají tendenci ustupovat do pozadí a jeví se jako vzdálenější vytvoření iluze prostorové hloubky chcete-li, aby určitá barva vystupovala do popředí, použijte na pozadí tlumenou doplňkovou barvu 76

77 Komplementární kontrast a barvy doplňkové dvě barvy lze označit za komplementární, pokud jejich smícháním vznikne barva bílá či šedá mícháme-li barevná světla či pigmenty doplňkové barvy jsou pro lidské oko vzrušující, ale přitom přirozeně lahodné 77

78 Komplementární kontrast a barvy doplňkové pigmentové barvy žlutá fialová (červená + modrá) modrá oranžová (žlutá + červená) červená zelená (žlutá + modrá) 78

79 Komplementární kontrast a barvy doplňkové 79

80 Komplementární kontrast a barvy doplňkové barevná světla žlutá modrá červená azurová zelená purpurová 80

81 Zdroj: DANNHOFEROVÁ, Jana. Velká kniha barev: kompletní průvodce pro grafiky, fotografy a designéry. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 352 s. ISBN