světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů."

Ilona Slavíková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky, světeln telné vlastnosti látekl světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů. Jde o světelný výkon, který je posuzován z hlediska lidského oka. Reakce zraku na dopadající zářivý tok. zářivý tok [W] Prostorový úhel - Ω [ sr ] (steradián) Prostorový úhel je úhel při vrcholu kuželu. Prostorový úhel = 1 steradián, když vyřízne z kulové plochy koule o poloměru 1 m plochu 1 m 2. Ω = S / r 2 1

Jde o světelný výkon, který je posuzován z hlediska lidského oka. Reakce zraku na dopadající zářivý tok.

Svítivost - I [ cd ]( kandela) Veličina udává, kolik světelného toku Φ vyzáří světelný zdroj nebo svítidlo do prostorového úhlu Ω v určitém směru = prostorová hustota světelného toku

Svítivost - I [ cd ]( kandela) Vyzařování svítidel rotačně souměrné vyzařování plný prostorový úhel [sr] svítivost I - 1 křivka v polárních souřad.

2 Svítivost - I [ cd ]( kandela) Veličina udává, kolik světelného toku Φ vyzáří světelný zdroj nebo svítidlo do prostorového úhlu Ω v určitém směru = prostorová hustota světelného toku Svítivost - I [ cd ]( kandela) 1 [ cd ] = 1/60 kolmé svítivosti absolutněčerného tělesa s rozměry 1 cm 2 při teplotě tuhnoucí platiny při normálním tlaku. Svítivost - I [ cd ]( kandela) Vyzařování svítidel rotačně souměrné vyzařování plný prostorový úhel [sr] svítivost I - 1 křivka v polárních souřad. Křivky svítivosti Osvětlenost (intenzita osvětlení) - E [ lx ] (lux) Veličina udává, jak je určitá plocha osvětlována, tj. kolik lm světelného toku dopadána 1 m 2. Osvětlenost bodovým zdrojem (žárovka nebo výbojka) lze vypočítat pomocí čtvercového a kosinového zákona. 2

Osvětlenost (intenzita osvětlení) - E [ lx ] (lux). Jas - L [ cd.m -2 ] (kandela na metr čtvereční) Jas je měřítkem pro vjem světlosti průmětu svítícího nebo osvětlovaného povrchu v pozorovaném směru.

3 Osvětlenost (intenzita osvětlení) - E [ lx ] (lux). Jas - L [ cd.m -2 ] (kandela na metr čtvereční) Jas je měřítkem pro vjem světlosti průmětu svítícího nebo osvětlovaného povrchu v pozorovaném směru. Osvětlenost bodovým zdrojem je nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti osvětlované plochy od zdroje (zákon čtverce vzdáleností) a přímo úměrná kosinu úhlu β dopadu světelných paprsků (Lambertův kosinusový zákon) L se mění - s polohou - směrem Jas - L [ cd.m -2 ] (kandela na metr čtvereční) svítivost jas pozorovatel křivka svítivosti pod úhlem Světlení - M [ lm.m -2 ] (lumen /metr čtvereční) Plošná hustota vyzařovaného světelného toku 3

Osvětlenost bodovým zdrojem je nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti osvětlované plochy od zdroje (zákon čtverce vzdáleností) a přímo úměrná kosinu úhlu β

4 Měrný světelný výkon -η [ lm.w -1 ] (lumen na watt) - udává, s jakou účinností je ve zdroji světla elektřina přeměňována na světlo - kolik lm světelného toku se získá z 1 W elektrického příkonu (+ předřadník) Soustava fotometrických veličin in spektrální svět. účinnost pro λ W Život světelného zdroje T [ h ] (hodina) - doba funkce zdroje do okamžiku, kdy přestal splňovat stanovené požadavky. ve světelném zdroji probíhají procesy, které způsobují postupné změny jeho parametrů, a určují tak možnosti jeho funkce. Užitečný život - doba funkce zdroje, během níž si jeho parametry zachovávají hodnoty ležící v určitých stanovených mezích. Např. u zářivek je užitečný život definován jako doba, během níž neklesne jejich světelný tok pod 70% počáteční hodnoty. křivka úmrtnosti - udává, kolik zdrojů z daného souboru svítí v časovém průběhu až do 50% výpadků. Světelné vlastnosti látek Světelný tok Φ - dopadá na povrch tělesa Fyzikální život - celková doba svícení do okamžiku úplné ztráty provozuschopnosti (např. u žárovek do přerušení vlákna, u výbojek do ztráty schopnosti zapálit výboj). 4

fotometrických veličin in spektrální svět. účinnost pro λ W Život světelného zdroje T [ h ] (hodina) - doba funkce zdroje do okamžiku, kdy přestal splňovat stanovené požadavky.

5 Světelné vlastnosti látek odraz+prostup+pohlcení = 1 Světelné vlastnosti látek materiál činitel odrazu spojitého spektra různá odraznost pro různé vlnové délky čiré sklo sklo matové leptané 0,06-0,08 0,06-0,11 0,90-0,92 0,75-0,91 0,02-0,04 0,03-0,19 sklo opálové bílé 0,29-0,52 0,36-0,66 0,03-0,1 hedvábí bílé 0,28-0,38 0,61-0,71 0,01 silon šedý průhledný 0,08 0,79 0,13 Odraz světla 5

0,06-0,08 0,06-0,11 0,90-0,92 0,75-0,91 0,02-0,04 0,03-0,19 sklo opálové bílé 0,29-0,52

6 reflektor rozptylný povrch Prostup světla smíš íšený prostup světla činitel prostupu přímý + rozptylný pohlcování světla Barevné vlastnosti zdrojů a předmětů chromatičnost - vlastnost primárních zdrojů kolorita - vlastnost sekundárních zdrojů Záření každé vlnové délky viditelného světla budí zcela určitý barevný počitek. barevný tón - barevnému počitku odpovídá určitá spektrální barva (syté - čisté) nepestré barvy - nemají barevný tón bílá, šedá, černá (sytost =0) pestré barvy - mají barevný tón - spektrální barvy - (sytost =1) 6

délky viditelného světla budí zcela určitý barevný počitek.

Teplota chromatičnosti T c [ K ](kelvin) Žárovka s teple bílým světlem - 2 700 K zářivka se světlem podobným dennímu - 6 000 K Spektrum žárovek a halogenových žárovek je velmi blízkéčernému zářiči,

černého zářiče (Planckova), při které je spektrální složení záření těchto dvou zdrojů blízké. Zvýší-li se teplota absolutněčerného tělesa, zvýší se podíl modré části spektra a sníží se červený podíl.

7 Teplota chromatičnosti T c [ K ](kelvin) Žárovka s teple bílým světlem K zářivka se světlem podobným dennímu K Spektrum žárovek a halogenových žárovek je velmi blízkéčernému zářiči, takže je zřejmá souvislost mezi spektrem a teplotou chromatičnosti. Teplota chromatičnosti T c [ K ](kelvin) - ekvivalentní teplota tzv. černého zářiče (Planckova), při které je spektrální složení záření těchto dvou zdrojů blízké. Zvýší-li se teplota absolutněčerného tělesa, zvýší se podíl modré části spektra a sníží se červený podíl. Barevné vlastnosti zdrojů a předmětů teplé barvy - červená, oranžová, žlutá Barevné tóny viditelného spektra studené barvy - modrá, zelená, fialová, modrozelená světlé - vystupující tmavé - odstupující Při intenzitě lx působí teplé barvy nepřirozené, studené barvy jsou příjemné. Při nízkých intenzitách je tomu naopak. Ke specifikaci barev se používají trichromatické soustavy a teplota chromatičnosti, Munsellův atlas se používá k určování kolority. Používají se 2 trichromatické soustavy 1) CIE LUV - pro světelné zdroje, polygrafii, televizi, fotografii 2) CIE LAB - pro textilní průmysl Mezi 1) a 2) neexistují převody 7

8 Index barevného podání R a [ - ] - věrohodnost barev okolí, jak je známe u přirozeného světla nebo od světla žárovek. podání barev - vyjadřuje stupeň shodnosti vjemu barvy předmětů osvětlovaný uvažovaným zdrojem a barvy předmětu osvětlovaným smluvním zdrojem za stanovených podmínek pozorování. Měřítkem pro tuto vlastnost se stává všeobecný index barevného podání R a daný rozsahem Žárovka Sodíková výbojka - 0 Spektrální složení denního světla žárovky zářivka standardní pásmov.840 výbojka nízkotlak. sodíková HQI-TS/D/S Barva světla V barvě světla můžeme rozlišovat tři důležité skupiny: - teple bílá < 3300 K - neutrální bílá K - denní bílá > 5000 K Při stejné barvě světla mohou mít světelné zdroje různé vlastnosti v podání barev. děkuji za pozornost 8

Měřítkem pro tuto vlastnost se stává všeobecný index barevného podání R a daný rozsahem 100 0.

Podobné dokumenty

ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY

ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY Ing. Petr Žák VÝVOJ ČLOVĚKA vývoj člověka přizpůsobení okolnímu prostředí (adaptace) příjem informací o okolním prostředí smyslové orgány rozhraní pro příjem informací SMYSLOVÉ