1. Zpracování barev v publikacích

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1. Zpracování barev v publikacích"

Transkript

1 1. Zpracování barev v publikacích Studijní cíl V tomto bloku kurzu se budeme zabývat problematikou zpracování barev, vnímání barev, rozlišení barev a vlastnostmi barev. Vysvětlíme si co je to barvový model, vytvoříme si přehled barvových modelů a popíšeme si jednotlivé barvové modely. Doba nutná k nastudování 3 4 hodiny 1.1 Základní pojmy Světlo Viditelné světlo je jen malou částí elektromagnetického vlnění. Do elektromagnetického vlnění patří Rádiové vlny, Mikrovlny, Infračervené (zkratka I z anglického infrared) záření, Světelné záření ve viditelném spektru, Ultrafialové (zkratka UV, z anglického ultraviolet) záření, Rentgenové záření a Gama záření. Spektrum viditelného světla se rozprostírá přibližně od vlnové délky 400 nm do 700 nm (frekvence od 4,57 x10 14 Hz do 7,5 x10 14 Hz), jak je znázorněno na obrázku Obrázek 1. Obrázek 1: Spektrum viditelného světla (zdroj: photo.net) Barevné spektrum, které vidíme například na duze, nemá ostré hranice mezi jednotlivými barvami. Mezi základními, které jsou patrné (modrá, zelená žlutá, červená) jsou odstíny dalších barev, např. tyrkysová a oranžová. Sluneční světlo vnímáme jako nebarevné bílé, obsahuje všechny vlnové délky ve viditelném rozsahu. Ale pokud z něho odstraníme některé vlnové délky, začne se jevit jako 1

2 barevné. Pokud například aplikujeme na světlo ze zdroje bílého světla červený filtr, který potlačuje zelené a modré složky, oko vnímá červenou barvu. Spektrální odrazivost (spectral reflectance) Když měříme (např. spektrálním fotometrem) množství světla vyzářeného zdrojem světla nebo odraženého od barevného vzorku pro každou vlnovou délku R(), získáme křivku, která je jedinečná pro vyzařovanou, nebo odraženou barvu (Obrázek 2). Tato křivka se nazývá křivka spektrální odrazivosti (spectral reflectance). Když kombinujeme více takových křivek (více barev), získáme novou barvu. To můžeme dělat aditivně sčítáním (na obrazovce monitoru) nebo subtraktivně odečítáním (potiskováním papíru). Například na monitoru dostaneme žlutou barvu smícháním R a na papíře ji získáme tiskem žlutého inkoustu, který absorbuje modrou složku ve světle odraženém od natištěné žluté vrstvy. Modrou barvu na papíře získáme přetiskem Cyan (azurové) a Magenta (purpurové) (viz Obrázek 6). Některé barvy, které známe z vnějšího prostředí a dají se získat smícháním základních barev B, nejsou obsaženy v základním spektru: purpurové, růžové, lila a jiné. Když zatočíme spektrum do kruhu, leží tyto barvy mezi červenou a modrou. Takto vzniklý barevný kruh je velmi vhodný pro výběr barev. V kruhu jsou obsaženy všechny možné odstíny barev. Obrázek 2: Křivka spektrální odrazivosti Vnímání barev lidským okem 2

3 Senzory sítnice lidí a živočichů nevnímají světlo jako spojitou změnu jednotlivých spektrálních frekvencí. Na sítnici jsou fotoreceptory nazývané tyčinky citlivé na jas a čípky citlivé na barvu. Čípků je asi 6 milionů a jedna část je citlivá na složku druhá na složku G a třetí na složku B. Oko tedy rozděluje viditelné spektrum na tři pásma red, green a blue přibližně po 100 nm, která se částečně překrývají. Citlivost jednotlivých pásem není stejná. Modrá barva je nejméně citlivá, proto se nedoporučuje ji používat při reprodukci např. textu, kde je důležitá rozeznatelnost. Pomocí nervového systému jsou odezvy z jednotlivých pásem převedeny do mozku, a zde vnímány jako barva. Vjem barvy pak závisí na množství světla v jednotlivých pásmech. Dochází tak v oku k aditivnímu míchání těchto různých množství složek B a vjemu různých barevných odstínů. Na obrázku Obrázek 3 jsou prezentovány odezvy čípků v jednotlivých pásmech (obrázek nerespektuje rozdílnou citlivost čípků na vjem jasu, která je v poměru 1 : 4,6 : 0,06 v pořadí. Z obrázku je vidět, že se pásma překrývají, což způsobuje komplikace při reprodukci barev v tisku nebo na obrazovkách. Obrázek 3: Pásma citlivosti lidského oka Rozlišení mezi barvami Digitální hodnota barvy (digitální barva) je hodnota získaná skládáním kvantovaných hodnot jasu barevných složek B. Pokud na každou složku použijeme osmibitové kvantování (256 úrovní) potom získáme 24bitovou hloubku digitálních 3

4 barev. Počet možných kombinací těchto digitálních hodnot je 2 24 = 16,7 milionu. Tím je definován digitální prostor možných barev nazývaný true color. Barevný rozsah (color gamut) je rozsah barev, které je schopna určitá technologie poskytnout. Například tisk na papír pomocí procesních tiskových barev CMY (Cyan, Magenta, Yellow) má menší barevný rozsah, než poskytují luminofory CRT obrazovek (Obrázek 4). Je to dáno vlastnostmi barevných pigmentů v inkoustech CMY. Obrázek 4: Barevné rozsahy luminoforů a tiskových barev Člověk přirozeně vnímá tři subjektivní atributy barvy: barevný odstín H (hue), což charakterizuje, jestli je barva objektu např. modrá, purpurová, žlutá atd. sytost S (saturation), což charakterizuje čistotu barvy objektu z hlediska přítomnosti více spektrálních barev. 4

5 jasnost (tmavost) B (brightness) což charakterizuje, jak intenzivně zdroj svítí nebo jak intenzivně je světlo odráženo od barevného objektu. Tyto atributy jsou vhodné pro popis přirozeného vjemu barvy na rozdíl od hodnot složek B, kdy tyto člověk hůře spojuje s nějakou konkrétní barvou. Hodnoty H, S, B jsou základem několika tzv. percepčních barvových modelů (např. HSL, HS, které budou později popsány. Schopnost přesně rozlišovat rozdíly mezi různými barvami je velmi důležitá v barevné reprodukci. Člověk je velmi citlivý na rozdíly mezi neutrálními barvami (šedé nebo skoro šedé). Je důležitá větší přesnost jejich reprodukce oproti pestrým barvám. Paradoxně ale hůře snášíme odchylky barevnosti oproti odchylkám jasu. To vede k následujícím důsledkům: jasové informaci je třeba věnovat větší pozornost z hlediska přesnosti vzorkování a kódování oproti barevné informaci pokud vzorkujeme jasovou a barevnou informaci se stejnou přesností, můžeme část barevné informace zanedbat, aniž se to projeví na kvalitě zpracovávaného obrazu jakmile je schválen zákazníkem barevný náhled, potom odchylky ve vyvážení barev způsobí větší nespokojenost než malé změny v jasu. Výzkumy ukazují, že u člověka je počet rozlišitelných jasových úrovní (brightness) , počet úrovní barevných odstínů (hue) asi 200, počet úrovní sytosti (saturation) v oblasti tzv. procesních barev asi 100. To vede k závěru, že počet úrovní 256 na každou barevnou složku (24 bitová barevná hloubka) je pro dobrou reprodukci v oblasti tisku procesními barvami a na CRT obrazovkách dostačující. Při zobrazování na LCD obrazovkách je to problematické, protože tyto dosahují výrazně většího jasu a kontrastu, než CRT obrazovky. Potom se zdá počet 256 úrovní na jednu barevnou složku nedostatečný. Dalším faktorem, který má na úroveň rozlišitelnosti barev vliv je nerovnoměrnost barevného vjemu v různých oblastech barevného rozsahu. Pro některé oblasti může zase být počet úrovní 256 nedostatečný, pro jiné oblasti nadbytečný. V současné době se v některých oblastech zpracování tiskových předloh (např. skenování) používají barevné hloubky 36, 42 a 48 bitů. 5

6 Teplota chromatičnosti Při zpracování předloh (např. při skenování) používáme pro jejich osvětlení bílé světlo. Ale světlo reálného zdroje má taky nějakou barvu (barevný nádech). Pro charakterizaci barvy zdrojů bílého světla používáme pojem teplota chromatičnosti. Vychází se z představy, že při zahřívání tělesa žhne napřed červeně, potom žlutě přes bílou až k modré barvě. Tak je možné barvu záření charakterizovat absolutní teplotou v Kelvinech. Neutrální bílé světlo emitované ze zdroje má teplotu chromatičnosti 5000 K. Při nižší teplotě chromatičnosti má barva tělesa žlutý nádech, při vyšší teplotě modrý nádech. Obyčejné žárovky mají teplotu 3000 K, sluneční světlo v poledne 6000 K, monitory pro oblast grafiky mají 8000 K K. Každý zdroj světla má svoji spektrální intenzitu vyzařování (spectral power distribution). Získá se měřením pro jednotlivé vlnové délky, podobně jako křivky spektrální odrazivosti. Existují standardizované zdroje světla, které mají určité konkrétní spektrální rozložení. Na obrázku Obrázek 5 jsou prezentována spektrální rozložení zdrojů A, B, C a D 65. Obrázek 5: Spektrální rozložení vyzařování zdrojů světla Pro mnoho měření z oblasti zpracování barevných předloh a v textilním průmyslu se používají pro jejich osvětlování standardní zdroje D 50 a D 65. Vlastnosti barvových vrstev 6

7 Svět se nám jeví jako barevný, protože se od různých objektů kolem nás odráží sluneční světlo s různým stupněm absorpce částí viditelného spektra. Když je barvová vrstva osvětlena světlem, tak se po odrazu v důsledku absorpce určitých vlnových délek jeví jako barevná. Při změně barvy osvětlení bude barva barvové vrstvy jiná (metamerismus). Odražené světlo od barvové vrstvy se skládá ze dvou komponent. Za prvé je to část, která se odráží od povrchu vrstvy (povrchový odraz). Zbytek pronikne dovnitř vrstvy a zde se rozptyluje a naráží na částice pigmentu a také na vrstvu potiskovaného substrátu a odráží se ven (difuzní odraz). Výsledkem je vjem barvy, protože se část spektra absorbuje v pigmentu. Obrázek 6: Aditivní (vlevo) a subtraktivní (vpravo) míchání barev (zdroj: autor) Při barevném tisku vytváříme barvové vrstvy tiskem konkrétních barev (inkoustů) na potiskovaný materiál. Používá se subtraktivní barevný systém založený na barvách Cyan-azurová, Magenta-purpurová, Yellow-žlutá (Obrázek 6). Tyto tzv. procesní barvy jsou komplementární k aditivním barvám R-Red, G-Green, B-Blue. Každá procesní barva absorbuje svoji komplementární aditivní barvu (např. Cyan absorbuje Red barvu). Kombinací různých množství těchto barev při tisku pomocí síťování nebo rozptylování je možné realizovat dostatečný rozsah barev pro dobrou reprodukci. Překrývání odezev čípků ve viditelném spektru a malé rozdíly v pigmentech při formulaci tiskových barev způsobují určité nepřesnosti, které vyžadují korekce při zpracování předloh. Například neutrální šedá ve středních tónech je vytvářena z 50% C, 40% M a 40% Y. Pokud bychom použili pro všechny 50%, dostali bychom načervenalý nádech. 7

8 Obrázek 7: Barevný motiv složený z 30% C a Y, a 40% M Podobně, když přetiskneme všechny tři procesní barvy přes sebe, měli bychom získat teoreticky černou barvu přetisku. Prakticky však dostaneme tmavě hnědou barvu. Takže abychom tuto nepřesnost eliminovali, přidáváme při tisku čtvrtou barvu K-BlacK. Tato čtveřice barev tak vytváří barevný prostor označovaný CMYK. 1.2 Specifikace barev Abychom mohli komunikovat ve světě barev, potřebujeme ohromné množství barevných odstínů nějak numericky specifikovat. Existují sice slovní popisy barev (tyrkysová, růžová, brčálově zelená, okrová atd.), ale to jsou jen hrubé popisy několika málo barev. Pro komunikaci a měření barev používáme specifikace pomocí barvových modelů (prostorů) a barvových vzorkovnic. Hodnoty B měřené konkrétními zařízeními (skenery, CCD kamery) jsou přístrojově závislé hodnoty. Pro každé měřicí zařízení jsou tyto hodnoty té samé barvy různé. Bylo nutné stanovit systém, který by definoval absolutní, přístrojově nezávislé hodnoty. Trichromatické složky a souřadnice Pro absolutní numerický popis barvy je třeba definovat tzv. standardního pozorovatele. Důvodem je, že každý člověk vnímá barvy jinak. Standardizace byla provedena již v roce 1931 komisí CIE měřením na určitém vzorku (cca 200) pozorovatelů. Výsledkem jsou funkce r (), g (), b () pro RGB barevný model a x (), y (), z () pro XYZ model, které se česky nazývají trichromatičtí členitelé. Je tak standardizována citlivost lidského oka v jednotlivých pásmech B viditelného spektra (Obrázek 8). 8

9 Obrázek 8: Trichromatičtí členitelé r, ḡ, Potom můžeme téměř každou barvu vyjádřit váhovými součty B složek stanovených komisí CIE na 700 nm, 546,1 nm a 435,8 nm. Nevýhodou je, že ne všechny barvy lze získat tímto součtem, jak je vidět z obrázku Obrázek 7, kdy v rozmezí 436 nm do 546 nm je hodnota trichromatického členitele r () záporná. Proto byly komisí CIE definovány nové (virtuální) trichromatické složky X,Y, Z popisující barvy u kterých jsou trichromatičtí členitelé x (), y (), z () nezáporní (Obrázek 9). Obdobně jsou standardizovány zdroje světla pomocí jejich spektrálního rozložení S(), jak bylo řečeno dříve (Obrázek 5). Každý povrch odrážející světlo je definován pomocí křivky spektrální odrazivosti R(). 9

10 10 Obrázek 9: Trichromatičtí členitelé x, ȳ, z (zdroj: en.wikipedia.org) Potom můžeme každou barvu definovat trojicí trichromatických složek X, Y, Z pomocí následujících vztahů. d x R S k X ) ( ) ( ) ( = d y R S k Y ) ( ) ( ) ( = d z R S k Z ) ( ) ( ) ( = kde k je definována tak, aby Y=100 pro ideální odraz (v tisku přibližně bílý papír). Pokud normujeme hodnoty trichromatických složek podle rovnic Z Y X X x + + = Z Y X Y y + + = Z Y X Z z + + = definujeme tak trichromatické souřadnice x, y, z. Pro z platí z = 1 - x - y. Zobrazením dvou souřadnic x, y v ploše získáme tzv. CIE-xy chromatický diagram ve formě podkovy (Obrázek 10).

11 Obrázek 10: CIExy chromatický diagram (zdroj: en.wikipedia.org) Na obvodu podkovy jsou zobrazeny spektrální barvy od modré po červenou a na rovné spojnici jsou nespektrální purpurové barvy. Bílá barva je v bodě E přibližně uprostřed podkovy, od tohoto bílého bodu směrem k okrajům se zvětšuje sytost barvy (charakterizuje čistotu barvy - podíl achromatické složky) po maximální sytost spektrálních barev. Tento diagram lze používat prakticky například při míchání barev, zjišťování dominantní vlnové délky a sytosti. Hodnoty X, Y, Z a x, y je možné měřit pomocí spektrálních fotometrů nebo trichromatických kolorimetrů a použít je pro specifikaci barvy. 11

12 1.3 Barvové modely Barvový model je metoda systematického uspořádání barev, které vnímá standardní pozorovatel. Používaní barvového modelu znamená v podstatě odkaz na mapu barev a jako máme různé mapy pro různé účely, existuje také více barvových modelů. Barvové modely jsou obzvlášť důležité pro návrháře publikací a tiskaře z důvodu vizualizace, kvantifikování a řízení hodnot barev. Barevné posuvy mohou být přesně kvantifikovány, protože každý barvový model má osy a tak je možné v něm číselně specifikovat polohu každé barvy. V tabulce.tabulka 1 je zobrazen přehled typů barvových modelů používaných v technické praxi. Tabulka 1: Přehled barvových modelů používaných v praxi (zdroj: autor) Model RGB Aditivní RGB model je hodně používaný při zpracování obrazu. Je to proto, že barevné kamery a fotoaparáty, skenery a monitory zpracovávají přímo složky r, g, b na svých vstupech nebo výstupech. RGB model vznikne uspořádáním barevných složek B do systému kartézských souřadnic. Je to přístrojově závislý model, to znamená, že se složky barvy 12

13 nasnímané např. různými skenery budou od sebe lišit. Hodnoty r, g, b složek je v případě potřeby možné transformovat do jiných modelů. Na obrázku Obrázek 11 je barvový model RGB znázorněn. Každá barva popsaná složkami r, g, b je reprezentována souřadnicemi bodu v této krychli, tedy vektorem, který spojuje počátek s tímto bodem. Všechny neutrální barvy (šedi) leží na hlavní diagonále od černé r = g = b = 0 do bílé r = g = b = max. Například pro barevnou hloubku 24 bitů je max = 255. Změnou délky vektoru určité barvy (rovnoměrná změna všech tří složek r, g, b) měníme jas této barvy, změnou polohy (změna jedné nebo dvou složek r, g, b) měníme barevný tón a sytost barvy. Obrázek 11: Model RGB (zdroj: software.intel.com) Hlavní nevýhody RGB modelu: není intuitivní, dost obtížně si lze vizuálně přestavit konkrétní barvu na základě tří čísel B není uniformní (homogenní), vzdálenosti mezi jednotlivými barvami v různých místech modelu jsou různé pro stejné vjemy barevných rozdílů. Model CMY Subtraktivní model CMY je komplementární k modelu RGB. Pokud předpokládáme rozsah barevných složek v rozmezí platí vektorová rovnice 13

14 c 255 r m = 255 g y 255 b Barvový prostor CMY si lze také představit ve tvaru krychle jak je vidět na obrázku Obrázek 12. V tomto prostoru CMY je černá barva charakterizována hodnotami c = m = y = 255 a bílá c = m = y= 0. Protože hodnoty C,M,Y vznikají jednouchým přepočtem z hodnot B jsou nevýhody uvedené u modelu RGB stejné i u modelu CMY. Model CMY je vhodný pro oblast reprodukčního tisku. Barevné předlohy jsou reprodukovány jako soutisky tří barevných výtažků azurové, purpurové a žluté barvy tiskem transparentních procesních tiskových barev (inkoustů) C, M, Y na potiskovaný materiál. Jak už bylo řečeno dříve, jako čtvrtá barva se přidává netransparentní černá tisková barva K. Důvodem je, že přetisk tří procesních barev C,M,Y dává černou barvu s červeným nádechem (hnědá). Tak se z modelu CMY stává model CMYK. Obrázek 12: Model CMY (zdroj: software.intel.com) Tisk se potom realizuje pomocí čtyř barevných výtažků, které vzniknou procesem separace výtažků z kompozitního barevného obrazu. Separace do CMYKu je v podstatě rozklad kompozitního obrazu do čtyř uvedených barevných složek pomocí dosti složitých algoritmů (UC GCR). Z jednotlivých výtažků se vytvoří tiskové formy, které se zakládají na čtyři tiskové jednotky C, M, Y, K a z nich se postupným tiskem jednotlivých barev realizuje tisk vícebarevných motivů. 14

15 V tomto místě je nutné se ještě zmínit o tzv. přímých tiskových barvách (spot inks). I když se pomocí procesních barev C, M, Y, K dá realizovat barevný tisk dostatečného barevného gamutu, existují od zákazníků požadavky na tisk dalších speciálních barevných odstínů (např. zlatá). V takovém případě dodávají výrobci soubory tiskových barev, které je možné v tiskovinách používat. Příkladem jsou přímé barvy PANTONE (1012 vzorků), AGFA ( vzorků), TRUMATCH (2000 vzorků), FOCOLTONE a další. Je potřeba si uvědomit, že při použití přímé barvy je nutné ji v prepressu zpracovat jako samostatný výtažek, ze kterého se osvítí další tisková forma, tedy musí být k disposici další tisková jednotka. Rozklad takové přímé barvy do CMYKu by barevný vjem této barvy zkreslil a není tedy vhodný. Výrobci přímých barev dodávají spolu s barvami také vzorníky barev vytištěné na různých materiálech kvůli výběru vhodného odstínu a kontrole shody s výsledným tiskem. Percepční modely Pod pojmem percepční modely máme na mysli barevné prostory s atributy, které popisují barvu ve shodě s intuitivním vnímáním barev, tedy barevný odstín (Hue), sytost (Saturation) a jasnost (Brightness, Lightness). Další části si popíšeme modely HSB a HLS. Model HSB HSB (označován také HSV - Value) je graficky zobrazen na obrázku Obrázek 13 spolu s modelem HLS. Model HSB, tvořený šestibokým jehlanem, je vhodný pro segmentaci objektů v barevných obrazech. Hue je v intervalu od červené přes žlutou, zelenou, azurovou, modrou, purpurovou zpět k červené. Hodnota Saturace je v intervalu 0-1 od středu k plášti prostoru. Hodnota Brightnest je také v intervalu 0-1. Maximální hodnota jasu (bílá) je v rovině podstavy jehlanu. Maximální sytosti se dosahuje jen při maximální hodnotě jasu. 15

16 Obrázek 13: Modely HSB a HLS Ze souřadnic B obrazu vypočítáme souřadnice H, S, B podle následujícího programového algoritmu: Pro Hue mezi yellow a magenta, tedy = R: B G H = MIN( MIN( Pro Hue mezi cyan a yellow, tedy = G: R B H = 2 + MIN( MIN( 16

17 Pro Hue mezi cyan a magenta, tedy = B: G R H = 4 + MIN( MIN( Pro převod do intervalu se provede H = 60H, je-li S = 0 je H nedefinováno a je-li H < 0, potom se provede H = H Výpočet sytosti MIN( S = pro > 0 S = 0 pro = 0 Výpočet jasu B = Model HLS Tento model je podobný předchozímu s tím rozdílem, že je jinak definována složka jasu a barevný prostor šestibokého jehlanu je nahrazen dvojicí šestibokých jehlanů. Jak je vidět z obrázku Obrázek 13, má složka jasu v rovině maximální sytosti hodnotu 0,5 (oproti hodnotě 1 v modelu HS. Potom se i hodnoty sytosti budou lišit od hodnot HSB. Model CIE L*a*b* Jak bylo uvedeno v podkapitole o trichromatických souřadnicích, je možné barvy popsat pomocí trichromatických složek X, Y, Z, nebo trichromatických souřadnic x, y. Tomu odpovídají modely CIE XYZ a CIE xy. Tyto modely, které vyjadřují barvy ve shodě s lidským vnímáním nejsou přístrojově závislé, hodnoty barev tedy nezávisí na tom, jakým způsobem byly měřeny. Mají však podobné nedostatky, jako RGB nebo CMY - neintuitivnost a nehomogennost 17

18 barevných rozdílů. Bylo vytvořeno více modifikací těchto modelů, aby se tyto nedostatky eliminovaly, z nich nejznámější a velmi používaný v tiskové praxi je model CIE L*a*b* (také CIELA a pro barevné monitory systém CIE L*u*v* (CIELUV). Obrázek 14: Model CIELab Model CIELAB řeší problém intuitivnosti vnímání barevných souřadnic a homogenity barevných rozdílů. Grafické znázornění chromatické roviny a*, b* je na obrázku Obrázek 14. Jas se mění od černé po bílou na kolmici ve středu chromatické roviny. Systém udává jas barvy L*, barevný tón a* mezi červenou a zelenou a barevný tón b* mezi modrou a žlutou. Převodní vztahy mezi L*a*b* a XYZ jsou definovány následovně: Pro a* = b* = 0 je barevný tón H = 0 a sytost S = 0. Pro ostatní hodnoty platí b * H = arctan a * S = a * b * 18

19 Barevný rozdíl je v tomto modelu definován vztahem E = ( L * b L * 1) + ( a * 2 a * 1) + ( b * 2 * 1) Barvový model CIE L*a*b* se v poslední době využívá v tiskovém průmyslu především pro barevnou komunikaci. To znamená, že při srovnávání barev v tzv. Color management systémech - CMS se hodnoty barev ze všech spolupracujících zařízení převedou do tohoto modelu. Vytváříme tzv. ICC profily zařízení (monitor, barevná tiskárna, tiskový stroj atd.), které charakterizují jejich barevné gamuty. Potom se provádí pomocí těchto ICC profilů jejich vzájemná kalibrace. ICC profily je potřeba pro každé zařízení měřit. Kalibrace spolupracujících zařízení umožní dosáhnout barevné shody při interpretaci barevných motivů na výstupech těchto zařízení (např. mezi obrázkem na monitoru počítače a tiskovinou, nebo tiskovým nátiskem z nátiskových tiskáren a tiskovinou). Otázky na procvičení 1. Charakterizujte pásma citlivosti lidského oka. 2. Jaké atributy barvy přirozeně vnímá člověk? 3. Jaké se používají barevné hloubky při zpracování tiskových předloh (např. skenování)? 4. Jaký barevný systém se používá při barevném tisku? 5. Jaký barevný systém se používá při zobrazování na barevných monitorech? 6. Proč používáme při tisku čtvrtou barvu K? 7. Charakterizujte co je barvový model? 8. Vyjmenujte kódované barvové modely. 9. Vysvětlete pojem percepční barvové modely? 10. Co je to gamut? 11. Uveďte geometrickou reprezentaci modelu CIE L*a*b*? 12. K čemu slouží ICC profily? 19

Světlo. Podstata světla. Elektromagnetické záření Korpuskulární charakter. Rychlost světla. Vlnová délka. Vlnění, foton. c = 1 079 252 848,8 km/h

Světlo. Podstata světla. Elektromagnetické záření Korpuskulární charakter. Rychlost světla. Vlnová délka. Vlnění, foton. c = 1 079 252 848,8 km/h Světlo Světlo Podstata světla Elektromagnetické záření Korpuskulární charakter Vlnění, foton Rychlost světla c = 1 079 252 848,8 km/h Vlnová délka Elektromagnetické spektrum Rádiové vlny Mikrovlny Infračervené

Více

Práce na počítači. Bc. Veronika Tomsová

Práce na počítači. Bc. Veronika Tomsová Práce na počítači Bc. Veronika Tomsová Barvy Barvy v počítačové grafice I. nejčastější reprezentace barev: 1-bitová informace rozlišující černou a bílou barvu 0... bílá, 1... černá 8-bitové číslo určující

Více

Grafické systémy. Obrázek 1. Znázornění elektromagnetického spektra.

Grafické systémy. Obrázek 1. Znázornění elektromagnetického spektra. 1. 1.5 Světlo a vnímání barev Pro vnímání barev je nezbytné světlo. Viditelné světlo je elektromagnetické záření o vlnové délce 400 750 nm. Různé frekvence světla vidíme jako barvy, od červeného světla

Více

Barvy. Radek Fiala. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011

Barvy. Radek Fiala. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011 fialar@kma.zcu.cz Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011 Kde se berou barvy? Co je barva Světlo jako elmg. záření nemá barvu. Jednou z vlastností světla je tzv. spektrální rozdělení (Spectral Power Distribution,

Více

Geometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem

Geometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem Vnímání a měření barev světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem fyzikální charakteristika subjektivní vjem světelný tok subjektivní jas vlnová

Více

Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V

Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V Kapitola 2 Barvy, barvy, barvičky 2.1 Vnímání barev Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V něm se vyskytují všechny známé druhy záření, např. gama záření či infračervené

Více

Barevné modely, práce s barvou. Martin Klíma

Barevné modely, práce s barvou. Martin Klíma Barevné modely, práce s barvou Martin Klíma Proč je barva důležitá Důležitý vizuální atribut Různá zařízení, aplikace, média Monitor Tiskárna Video Televize Světlo a barvy Elektromagnetické vlnění Viditelná

Více

Barva. v počítačové grafice. Poznámky k přednášce předmětu Počítačová grafika

Barva. v počítačové grafice. Poznámky k přednášce předmětu Počítačová grafika Barva v počítačové grafice Poznámky k přednášce předmětu Počítačová grafika Martina Mudrová 2007 Barvy v počítačové grafice Co je barva? světlo = elmg. vlnění v rozsahu 4,3.10 14-7,5.10 14 Hz rentgenové

Více

Barvy v počítačové grafice

Barvy v počítačové grafice arvy v počítačové grafice 2. přednáška předmětu Zpracování obrazů Martina Mudrová 2004 arvy v počítačové grafice Co je barva? světlo = elmg. vlnění v rozsahu 4,3.10 14-7,5.10 14 Hz rentgenové zář ení zář

Více

Barvy v počítačové grafice

Barvy v počítačové grafice arvy v počítačové grafice 2. přednáška předmětu Zpracování obrazů Martina Mudrová 24 arvy v počítačové grafice o je barva? světlo = elmg. vlnění v rozsahu 4,3. 4-7,5. 4 Hz viditelná č ást spektra rentgenové

Více

Barevné systémy 1995-2015 Josef Pelikán CGG MFF UK Praha

Barevné systémy 1995-2015 Josef Pelikán CGG MFF UK Praha Barevné systémy 1995-2015 Josef Pelikán CGG MFF UK Praha pepca@cgg.mff.cuni.cz http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca/ Colors 2015 Josef Pelikán, http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca 1 / 21 Rozklad spektrálních barev

Více

Přednáška kurzu MPOV. Barevné modely

Přednáška kurzu MPOV. Barevné modely Přednáška kurzu MPOV Barevné modely Ing. P. Petyovský (email: petyovsky@feec.vutbr.cz), kancelář E512, tel. 1194, Integrovaný objekt - 1/11 - Barvy v počítačové grafice Barevné modely Aditivní modely RGB,

Více

Barvy a barevné modely. Počítačová grafika

Barvy a barevné modely. Počítačová grafika Barvy a barevné modely Počítačová grafika Barvy Barva základní atribut pro definici obrazu u každého bodu, křivky či výplně se definuje barva v rastrové i vektorové grafice všechny barvy, se kterými počítač

Více

Úvod do počítačové grafiky

Úvod do počítačové grafiky Úvod do počítačové grafiky elmag. záření s určitou vlnovou délkou dopadající na sítnici našeho oka vnímáme jako barvu v rámci viditelné části spektra je člověk schopen rozlišit přibližně 10 milionů barev

Více

Gamut. - souřadný systém, ve kterém udáváme barvy (CIE, CMYK,RGB )

Gamut. - souřadný systém, ve kterém udáváme barvy (CIE, CMYK,RGB ) Přežiju to? 1 Gamut CMYK,RGB ) - souřadný systém, ve kterém udáváme barvy (CIE, dosažitelná oblast barev v barevném prostoru Vyjadřuje Rozsah barevného snímání (rozlišitelné barvy) Barevnou reprodukci

Více

Digitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová

Digitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Digitální fotografie Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Téma sady didaktických materiálů Digitální fotografie I. Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu

Více

Rozšíření bakalářské práce

Rozšíření bakalářské práce Rozšíření bakalářské práce Vojtěch Vlkovský 2011 1 Obsah Seznam obrázků... 3 1 Barevné modely... 4 1.1 RGB barevný model... 4 1.2 Barevný model CMY(K)... 4 1.3 Další barevné modely... 4 1.3.1 Model CIE

Více

Teorie barev. 1. Barvený model. 2. Gamut. 3. Barevný prostor. Barevný prostor různých zařízení

Teorie barev. 1. Barvený model. 2. Gamut. 3. Barevný prostor. Barevný prostor různých zařízení Teorie barev 1. Barvený model Barevný model představuje metodu (obvykle číselnou) popisu barev. Různé barevné modely popisují barvy, které vidíme a se kterými pracujeme v digitálních obrazech a při jejich

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Montážní program XMF

Montážní program XMF Montážní program Slovníček pojmů www.isspolygr.cz Vytvořila: Eva Bartoňková Vytvořila dne: 2. 4. 2013 Strana: 1/9 Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces

Více

Viditelné elektromagnetické záření

Viditelné elektromagnetické záření Aj to bude masakr 1 Viditelné elektromagnetické záření Vlnová délka 1 až 1 000 000 000 nm Světlo se chová jako vlnění nebo proud fotonů (záleží na okolnostech) 2 Optické záření 1645 Korpuskulární teorie

Více

Správa barev při digitalizaci archiválií. Magdalena Buriánková

Správa barev při digitalizaci archiválií. Magdalena Buriánková Magdalena Buriánková 21. 6. 2012 Význam správy barev při digitalizaci archiválií Základní vlastnosti barev a práce s nimi Správa barev při digitalizaci archiválií v praxi Jedním z důležitých požadavků

Více

Multimediální systémy. 02 Reprezentace barev v počítači

Multimediální systémy. 02 Reprezentace barev v počítači Multimediální systémy 02 Reprezentace barev v počítači Michal Kačmařík Institut geoinformatiky, VŠB-TUO Osnova přednášky Reprezentace barev v PC Způsoby míchání barev Barevné modely Bitová hloubka Barvy

Více

VOLBA BAREVNÝCH SEPARACÍ

VOLBA BAREVNÝCH SEPARACÍ VOLBA BAREVNÝCH SEPARACÍ SOURAL Ivo Fakulta chemická, Ústav fyzikální a spotřební chemie Vysoké učení technické v Brně, Purkyňova 118, 612 00 Brno E-mail : Pavouk.P@centrum.cz K tomu aby byly pochopitelné

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření: 17. 1. 2013 Autor: MgA.

Více

DUM 01 téma: Úvod do počítačové grafiky

DUM 01 téma: Úvod do počítačové grafiky DUM 01 téma: Úvod do počítačové grafiky ze sady: 02 tematický okruh sady: Bitmapová grafika ze šablony: 09 Počítačová grafika určeno pro: 2. ročník vzdělávací obor: vzdělávací oblast: číslo projektu: anotace:

Více

Color Management System

Color Management System Semestrální práce z předmětu Kartografická polygrafie a reprografie Color Management System Autor: Lenka Bajusová, Stanislava Balcarová Editor: Václav Kysela Praha, červen 2010 Katedra mapování a kartografie

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE. Barvové prostory.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE. Barvové prostory. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE Barvové prostory semestrální práce Jana Pospíšilová Lenka Roušarová V Praze dne 26. 4. 2010

Více

Přednáška kurzu BZVS. Barevné modely

Přednáška kurzu BZVS. Barevné modely Přednáška kurzu BZVS Barevné modely Ing. P. Petyovský (email: petyovsky@feec.vutbr.cz), kancelář SD3.152, tel. 6434, Technická 12, VUT v Brně - 1/16 - Barvy v počítačové grafice Barevné modely Aditivní

Více

B_PPG PRINCIPY POČÍTAČOVÉ GRAFIKY

B_PPG PRINCIPY POČÍTAČOVÉ GRAFIKY B_PPG PRINCIPY POČÍTAČOVÉ GRAFIKY RNDr. Jana Štanclová, Ph.D. jana.stanclova@ruk.cuni.cz ZS 2/0 Z Obrázky (popř. slajdy) převzaty od RNDr. Josef Pelikán, CSc., KSVI MFF UK Obsah seminářů 03.10.2011 [1]

Více

Ing. Jan Buriánek. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Jan Buriánek, 2010

Ing. Jan Buriánek. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Jan Buriánek, 2010 Ing. Jan Buriánek (ČVUT FIT) Barvy a barevné prostory I BI-MGA, 2010, Přednáška 3 1/32 Ing. Jan Buriánek Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v

Více

Barva a barevné modely

Barva a barevné modely Počítačová grafika Elektromagnetické spektrum Barva a barevné modely Jana Dannhoferová (jana.dannhoferova@mendelu.cz) Ústav informatiky, PEF MZLU Zdroj: Svět barev, Albatros 2 Elektromagnetické spektrum

Více

Barevné prostory. RGB, CMYK, HSV a Lab gamut

Barevné prostory. RGB, CMYK, HSV a Lab gamut J. Vrzal, 1.0 Barevné prostory RGB, CMYK, HSV a Lab gamut rozsah všech barev, které jsou dosažitelné v určitém barevném prostoru barvy mimo oblast gamutu jsou reprodukovány nejbližší dostupnou barvou z

Více

Kde se používá počítačová grafika

Kde se používá počítačová grafika POČÍTAČOVÁ GRAFIKA Kde se používá počítačová grafika Tiskoviny Reklama Média, televize, film Multimédia Internetové stránky 3D grafika Virtuální realita CAD / CAM projektování Hry Základní pojmy Rastrová

Více

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika ODRAZ A LOM SVĚTLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika Odraz světla Vychází z Huygensova principu Zákon odrazu: Úhel odrazu vlnění je roven úhlu dopadu. Obvykle provádíme konstrukci pomocí

Více

Barvy a barevné systémy. Ivo Peterka

Barvy a barevné systémy. Ivo Peterka Barvy a barevné systémy Ivo Peterka Viditelné světlo. Elektromagnetické záření o vlnové délce 390 760 nanometrů. Jsou-li v konktrétním světle zastoupeny složky všech vlnových délek, vnímáme toto světlo

Více

O čem si něco povíme

O čem si něco povíme 1 O čem si něco povíme co to vlastně je předtisková příprava (prepress) různé způsoby tisku (offset, flexo, digital printing,...) správa barev inkousty, barevné prostory, profily RIP (raster image processor),

Více

Barvy. Vítězslav Otruba doc. Otruba 1

Barvy. Vítězslav Otruba doc. Otruba 1 Barvy Vítězslav Otruba 2006 doc. Otruba 1 Elektromagnetické záření 2006 doc. Otruba 2 Achromatické světlo Bílé světlo : signál složený ze záření všech vlnových délek viditelného spektra Difúzní odraz dopadajícího

Více

PV156 Digitální fotografie Barvy Tomáš Slavíček / Vít Kovalčík FI MU, podzim 2012

PV156 Digitální fotografie Barvy Tomáš Slavíček / Vít Kovalčík FI MU, podzim 2012 PV156 Digitální fotografie Barvy Tomáš Slavíček / Vít Kovalčík FI MU, podzim 2012 Barva jako součást kompozice barva hraje důležitou roli barva je samostatným prvkem kompozice, který má na diváka (estetický)

Více

Co je počítačová grafika

Co je počítačová grafika Počítačová grafika Co je počítačová grafika Počítačovou grafikou rozumíme vše, co zpracovává počítač a co lze sledovat očima Využití počítačové grafiky Tiskoviny - časopisy, noviny, knihy, letáky Reklama

Více

Počítačová grafika. Studijní text. Karel Novotný

Počítačová grafika. Studijní text. Karel Novotný Počítačová grafika Studijní text Karel Novotný P 1 Počítačová grafika očítačová grafika je z technického hlediska obor informatiky 1, který používá počítače k tvorbě umělých grafických objektů a dále také

Více

PV156 Digitální fotografie Barvy Tomáš Slavíček / Vít Kovalčík FI MU, podzim 2014

PV156 Digitální fotografie Barvy Tomáš Slavíček / Vít Kovalčík FI MU, podzim 2014 PV156 Digitální fotografie Barvy Tomáš Slavíček / Vít Kovalčík FI MU, podzim 2014 Dva úhly pohledu v DF se na barvy můžeme dívat ze dvou pohledů estetický působení na člověka jejich využití v kompozici

Více

Správa barev. Měřící přístroje. Správa barev. Vytvořila: Jana Zavadilová Vytvořila dne: 14. února 2013. www.isspolygr.cz

Správa barev. Měřící přístroje. Správa barev. Vytvořila: Jana Zavadilová Vytvořila dne: 14. února 2013. www.isspolygr.cz Měřící přístroje www.isspolygr.cz Vytvořila: Jana Zavadilová Vytvořila dne: 14. února 2013 Strana: 1/12 Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace

Více

Charakteristiky videomateriálu. Digitalizace Barevné schéma Barevná hloubka Rozlišení Framerate Streamování

Charakteristiky videomateriálu. Digitalizace Barevné schéma Barevná hloubka Rozlišení Framerate Streamování Charakteristiky videomateriálu Digitalizace Barevné schéma Barevná hloubka Rozlišení Framerate Streamování Digitalizace Při získání počítačového obrazu je jedním ze základních jevů přechod od spojité funkce

Více

VYUŽITÍ POČÍTAČOVÉ GRAFIKY

VYUŽITÍ POČÍTAČOVÉ GRAFIKY POČÍTAČOVÁ GRAFIKA VYUŽITÍ POČÍTAČOVÉ GRAFIKY ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ NAFOCENÉ FOTOGRAFIE Z DIGITÁLNÍHO FOTOAPARÁTU MŮŽEME NEJEN PROHLÍŽET, ALE TAKÉ UPRAVOVAT JAS KONTRAST BAREVNOST OŘÍZNUTÍ ODSTRANĚNÍ ČERVENÝCH

Více

5.1 Měření barevných souřadnic světla pomocí Donaldsonova kolorimetru

5.1 Měření barevných souřadnic světla pomocí Donaldsonova kolorimetru Měření barevných souřadnic světla pomocí Donaldsonova kolorimetru 25 5 LABORATORNÍ ÚLOHY ZE SVĚTELNÉ A OSVĚTLOVACÍ TECHNIKY 5.1 Měření barevných souřadnic světla pomocí Donaldsonova kolorimetru 5.1.1 Úvod

Více

DTP1. (příprava textu pomocí počítače) Kapitola 10 / Barevný tisk

DTP1. (příprava textu pomocí počítače) Kapitola 10 / Barevný tisk DTP1 (příprava textu pomocí počítače) Kapitola 10 / Barevný tisk Petr Lobaz, 30. 4. 2009 Barva běžné světlo směs mnoha vlnových délek ~ 400 nm modrá ~ 550 nm zelená ~ 700 nm červená receptory v oku tyčinky

Více

5.3.1 Disperze světla, barvy

5.3.1 Disperze světla, barvy 5.3.1 Disperze světla, barvy Předpoklady: 5103 Svítíme paprskem bílého světla ze žárovky na skleněný hranol. Světlo se láme podle zákona lomu na zdi vznikne osvětlená stopa Stopa vznikla, ale není bílá,

Více

Základy informatiky. 10 Počítačová grafika

Základy informatiky. 10 Počítačová grafika Základy informatiky 10 Počítačová grafika Michal Kačmařík Institut geoinformatiky, VŠB-TUO Osnova přednášky Reprezentace barev v PC Způsoby míchání barev Barevné modely Bitová hloubka Rastrová grafika

Více

Obsah. Úvod 9 Co v knize najdete 9 Komu je kniha určena 9 Konvence užité v knize 9 Vzkaz čtenářům 10 Typografické konvence použité v knize 11

Obsah. Úvod 9 Co v knize najdete 9 Komu je kniha určena 9 Konvence užité v knize 9 Vzkaz čtenářům 10 Typografické konvence použité v knize 11 Obsah Úvod 9 Co v knize najdete 9 Komu je kniha určena 9 Konvence užité v knize 9 Vzkaz čtenářům 10 Typografické konvence použité v knize 11 KAPITOLA 1 Působení barev 13 Fyzikální působení barev 15 Spektrum

Více

Řízení robota pomocí senzoru barev. Tematický celek: Světlo. Úkol:

Řízení robota pomocí senzoru barev. Tematický celek: Světlo. Úkol: Název: Řízení robota pomocí senzoru barev. Tematický celek: Světlo. Úkol: Zopakuj si, čím je daná barva předmětu a jak se míchají barvy ve fyzice a výpočetní technice. Zjisti, jak pracuje senzor barev.

Více

DTP1. (příprava textu pomocí počítače) Kapitola 9 / Barevný tisk

DTP1. (příprava textu pomocí počítače) Kapitola 9 / Barevný tisk DTP1 (příprava textu pomocí počítače) Kapitola 9 / Barevný tisk Petr Lobaz, 18. 4. 2013 Barva běžné světlo směs mnoha vlnových délek ~ 400 nm modrá ~ 550 nm zelená ~ 700 nm červená receptory v oku tyčinky

Více

Michal Vik a Martina Viková: Základy koloristiky ZKO10. Správa barev

Michal Vik a Martina Viková: Základy koloristiky ZKO10. Správa barev Správa barev Přenos barevné a obrazové informace I Každodenn dodenní problémy s přenosem... p en samý dokument vypadá jinak, když: je vytištěn na různých tiskárnách je vyobrazen na různých monitorech je

Více

1. Polotóny, tisk šedých úrovní

1. Polotóny, tisk šedých úrovní 1. Polotóny, tisk šedých úrovní Studijní cíl Tento blok kurzu je věnován problematice principu tisku polotónů a šedých úrovní v oblasti počítačové grafiky. Doba nutná k nastudování 2 hodiny 1.1 Základní

Více

Mgr. Markéta Trnečková, Ph.D. Palacký University, Olomouc

Mgr. Markéta Trnečková, Ph.D. Palacký University, Olomouc Světlo a barvy v počítačové grafice Počítačová grafika Mgr. Markéta Trnečková, Ph.D. Palacký University, Olomouc EM spektrum λ = c f, E = h f c... rychlost světla (300000 km/h) h... Planckova konstanta

Více

Webové stránky. 6. Grafické formáty pro web. Datum vytvoření: 11. 10. 2012. str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch. www.isspolygr.cz

Webové stránky. 6. Grafické formáty pro web. Datum vytvoření: 11. 10. 2012. str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch. www.isspolygr.cz Webové stránky 6. Vytvořil: Petr Lerch www.isspolygr.cz Datum vytvoření: 11. 10. 2012 Webové Strana: 1/6 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tématická oblast Název DUM

Více

Úvod do počítačové grafiky

Úvod do počítačové grafiky Úvod do počíta tačové grafiky Počíta tačová grafika zobrazování popis objektů obraz modelování (model světa) rekostrukce zpracování obrazu Popis obrazu rastrový neboli bitmapový obraz = matice bodů vektorový

Více

Úvod do správy barev a profilace monitorů a fotoaparátů. Ing. Tomáš Syrový, Ph.D.

Úvod do správy barev a profilace monitorů a fotoaparátů. Ing. Tomáš Syrový, Ph.D. Úvod do správy barev a profilace monitorů a fotoaparátů Ing. Tomáš Syrový, Ph.D. Barva Barva je subjektivní zrakový vjem a je dána třemi aspekty Lidský zrak (subjektivní), záznamové médium sensor spektrofotometru,

Více

Kapitola 11 / Barevný tisk

Kapitola 11 / Barevný tisk DTP1 (příprava textu pomocí počítače) Kapitola 11 / Barevný tisk Petr Lobaz, 2. 5. 2007 Typy barev průhledné (ofset) neprůhledné (sítotisk) s běžnými pigmenty metalické výtažkové přímé s různými tiskařskými

Více

DTP1. Typy barev. Označení barevnosti. Barevný tisk. (příprava textu pomocí počítače) Kapitola 11 / Barevný tisk

DTP1. Typy barev. Označení barevnosti. Barevný tisk. (příprava textu pomocí počítače) Kapitola 11 / Barevný tisk DTP1 (příprava textu pomocí počítače) Typy barev průhledné (ofset) neprůhledné (sítotisk) Kapitola 11 / Barevný tisk s běžnými pigmenty metalické výtažkové přímé s různými tiskařskými parametry (krytí,

Více

4.1 Barva vlastnost zrakového vjemu

4.1 Barva vlastnost zrakového vjemu 4. ZÁKLAD NAUK O BARVĚ Předmětem nauky o barvě je objektivní hodnocení barvy světla různých světelných zdrojů i barvy pozorovaných předmětů. Jde o náročný úkol, neboť vnímání barev je složitý fyziologicko-psychický

Více

Barvy v počítačové grafice

Barvy v počítačové grafice Barvy v počítačové grafice KAPITOLA 4 V této kapitole: Reprezentace barev v počítači Barevné prostory Barvy na periferiích počítače Barvy a design webových stránek Počítačová grafika je velmi široký pojem

Více

Spektrální charakteristiky

Spektrální charakteristiky Spektrální charakteristiky Cíl cvičení: Měření spektrálních charakteristik filtrů a zdrojů osvětlení 1 Teoretický úvod Interakcí elektromagnetického vlnění s libovolnou látkou vzniká optický jev, který

Více

ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE V COLOR MANAGEMENTU

ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE V COLOR MANAGEMENTU ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE V COLOR MANAGEMENTU V Colormanagementu se neustále operuje s několika termíny: a) barevný gamut, b) barevné prostory CMYK a RGB, c) nezávislý barevný prostor, d) ICC profil S těmito

Více

IVT. 8. ročník. listopad, prosinec 2013. Autor: Mgr. Dana Kaprálová

IVT. 8. ročník. listopad, prosinec 2013. Autor: Mgr. Dana Kaprálová IVT Počítačová grafika - úvod 8. ročník listopad, prosinec 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443

Více

Omyly, mýty a skutečnost

Omyly, mýty a skutečnost Omyly, mýty a skutečnost - není pouze jedno RGB - neexistuje cosi jako standardní CMYK - konverze RGB > CMYK není pouhým převodem - existuje cosi jako ICC profil tiskového papíru Color Management (CMS)

Více

Počítačová grafika. OBSAH Grafické formy: Vektorová grafika Bitmapová (rastrová grafika) Barevné modely

Počítačová grafika. OBSAH Grafické formy: Vektorová grafika Bitmapová (rastrová grafika) Barevné modely Počítačová grafika OBSAH Grafické formy: Vektorová grafika Bitmapová (rastrová grafika) Barevné modely Vektorová grafika Vektorová grafika Příklad vektorové grafiky Zpět na Obsah Vektorová grafika Vektorový

Více

Barvy a barevné systémy Formáty obrázků pro WWW

Barvy a barevné systémy Formáty obrázků pro WWW Barvy a barevné systémy Formáty obrázků pro WWW Viditelné světlo. Elektromagnetické záření o vlnové délce 390 760 nanometrů. Jsou-li v konkrétním světle zastoupeny složky všech vlnových délek, vnímáme

Více

DTP 2. Radek Fiala. fialar@kma.zcu.cz. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011. Radek Fiala DTP 2

DTP 2. Radek Fiala. fialar@kma.zcu.cz. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011. Radek Fiala DTP 2 DTP 2 Radek Fiala fialar@kma.zcu.cz Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011 PostScript Požadavky na obsah PS dokumentu PS dokument je program, který může být (stejně jako program v jiných programovacích jazycích)

Více

POČÍTAČOVÁ GRAFIKA. Lenka Bednaříková

POČÍTAČOVÁ GRAFIKA. Lenka Bednaříková POČÍTAČOVÁ GRAFIKA Lenka Bednaříková POČÍTAČOVÁ GRAFIKA - OBSAH Barevné modely Základní dělení počítačové grafiky Vektorová grafika Rastrová (bitmapová) grafika Rozlišení Barevná hloubka Komprese, komprimace

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Střední hotelová škola, s.r.o. Floriánské náměstí 350, 272 01 Kladno Digitální učební materiál Číslo projektu Název projektu Název školy Předmět Tematický okruh Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0112 Moderní škola

Více

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů. Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky, světeln telné vlastnosti látekl světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří

Více

Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla:

Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla: Optika Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla: Světlo je proud částic (I. Newton, 1704). Ale tento částicový model nebyl schopen

Více

Barvy a barevné systémy Formáty obrázků pro WWW

Barvy a barevné systémy Formáty obrázků pro WWW Barvy a barevné systémy Formáty obrázků pro WWW Viditelné světlo. Elektromagnetické záření o vlnové délce 390 760 nanometrů. Jsou-li v konkrétním světle zastoupeny složky všech vlnových délek, vnímáme

Více

Jak dosáhnout toho, aby jednotlivá zařízení (monitor, skener, tiskový stroj) tlumočily barvu co nejvěrněji?

Jak dosáhnout toho, aby jednotlivá zařízení (monitor, skener, tiskový stroj) tlumočily barvu co nejvěrněji? ? Jak dosáhnout toho, aby jednotlivá zařízení (monitor, skener, tiskový stroj) tlumočily barvu co nejvěrněji? skener by měl maximálně zachovat barevnost skenovaného originálu monitor by měl zobrazovat

Více

Počítače a grafika. Ing. Radek Poliščuk, Ph.D. Přednáška 4. z předmětu

Počítače a grafika. Ing. Radek Poliščuk, Ph.D. Přednáška 4. z předmětu Ústav automatizace a informatiky Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně Přednáška 4. z předmětu Počítače a grafika Ing. Radek Poliščuk, Ph.D. 1/19 Obsah přednášky Přednáška 4 Barvy

Více

Počítačová grafika - úvod

Počítačová grafika - úvod Autor: Mgr. Dana Kaprálová Počítačová grafika - úvod Datum (období) tvorby: listopad, prosinec 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: IVT 1 Anotace: Žáci se seznámí se základními pojmy počítačové grafiky,

Více

Barvy. Vítězslav Otruba prof. Otruba 1

Barvy. Vítězslav Otruba prof. Otruba 1 Barvy Vítězslav Otruba 2014 prof. Otruba 1 Elektromagnetické záření 2014 prof. Otruba 2 Achromatické světlo Bílé světlo : signál složený ze záření všech vlnových délek viditelného spektra Difúzní odraz

Více

Přípravy VIKBB11 pracovní verze. Přednáška 1 barvy.

Přípravy VIKBB11 pracovní verze. Přednáška 1 barvy. Přípravy VIKBB11 pracovní verze. Přednáška 1 barvy. Světlo se šíří rychlostí 300tis. km/s. Jak se světlo vlastně chová? Albert Einstein v roce 1905 popsal dualitu částice a vlnění, která se vztahuje k

Více

Téma: Barevné modely, formáty souborů

Téma: Barevné modely, formáty souborů Téma: Barevné modely, formáty souborů Vypracoval/a: Ing. Jana Wasserbauerová TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Barevné modely

Více

Konstrukce zdroje záření a jeho využití ve výuce optiky

Konstrukce zdroje záření a jeho využití ve výuce optiky Konstrukce zdroje záření a jeho využití ve výuce optiky LENKA TICHÁČKOVÁ, LENKA HÖNIGOVÁ Ostravská univerzita v Ostravě Abstrakt Tento článek se věnuje zdroji záření viditelné oblasti a UV. Jak tento levný

Více

Mezipředmětové výukové téma Barvy kolem nás I.

Mezipředmětové výukové téma Barvy kolem nás I. Školská fyzika 2013/3 Na pomoc školské praxi Mezipředmětové výukové téma Barvy kolem nás I. Václav Kohout 1, Nakladatelství Fraus, s. r. o., Plzeň V minulých číslech časopisu školská fyzika jste měli možnost

Více

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití OPTIKA Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů Světlo je vlnění V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění Zdrojem světla

Více

08 - Optika a Akustika

08 - Optika a Akustika 08 - Optika a Akustika Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem. Člověk je schopen vnímat vlnění o frekvenci 16 Hz až 20000 Hz (20kHz). Frekvenci nižší než

Více

On-line škola mladých autorů , pořadatel: ČVUT FEL. Jak na obrázky? Martin Žáček

On-line škola mladých autorů , pořadatel: ČVUT FEL. Jak na obrázky? Martin Žáček On-line škola mladých autorů 20. 2. 18. 4. 2013, pořadatel: ČVUT FEL Jak na obrázky? Martin Žáček zacekm@fel.cvut.cz http://www.aldebaran.cz/onlineskola/ Jak na obrázky? Osnova 1. Co je to vůbec obrázek,

Více

Informační a komunikační technologie. Základy informatiky. 5 vyučovacích hodin. Osobní počítače, soubory s fotografiemi

Informační a komunikační technologie. Základy informatiky. 5 vyučovacích hodin. Osobní počítače, soubory s fotografiemi Výstupový indikátor 06.43.19 Název Autor: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obory: Ročník: Časový rozsah: Pomůcky: Projekt Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov - Mosty Digitální fotografie Petr Hepner,

Více

Mezipředmětové výukové téma Barvy kolem nás II.

Mezipředmětové výukové téma Barvy kolem nás II. Školská fyzika 2013/4 Na pomoc školské praxi Mezipředmětové výukové téma Barvy kolem nás II. Václav Kohout 1, Nakladatelství Fraus, s. r. o., Plzeň V minulých číslech časopisu školská fyzika jste měli

Více

Barva a barevné vidění

Barva a barevné vidění 1 2 Historie barvy Barva a barevné vidění I. Newton (1704) použil hranol, aby ukázal, že sluneční světlo se skládá ze světla se všemi barvami duhy. Toto světlo definoval jako spektrum. Josef Pelikán, MFF

Více

Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527

Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

SVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV

SVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV SVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV Světlo vypadá jako bezbarvé, ale ve skutečnosti je směsí červené, žluté, zelené, modré, indigové modři a fialové barvy. Jednoduchými pokusy můžeme světlo rozkládat

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:

Více

III/ 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/ 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Metodický list k didaktickému materiálu Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu Autor Téma sady didaktických materiálů Téma didaktického materiálu Vyučovací předmět

Více

Informatika Počítačová grafika Mgr. Jan Jílek (v.11/12) Počítačová grafika

Informatika Počítačová grafika Mgr. Jan Jílek (v.11/12) Počítačová grafika Počítačová grafika - obor informatiky zabývající se zpracováním grafické informace (př. obrázky, videa, fotografie, informační plakáty, reklamy, konstrukční plány, návrhy, virtuální světy, hry aj.) První

Více

Stanovení povrchových vlastností (barva, lesk) materiálů exponovaných za podmínek simulující vnější prostředí v QUV panelu

Stanovení povrchových vlastností (barva, lesk) materiálů exponovaných za podmínek simulující vnější prostředí v QUV panelu Stanovení povrchových vlastností (barva, lesk materiálů exponovaných za podmínek simulující vnější prostředí v QUV panelu Cíle práce: Cílem této práce je stanovení optických změn povrchu vzorků během dlouhodobých

Více

Mýty a omyly v systému správy barev aneb dodržováním několika principů se správy barev nemusím bát

Mýty a omyly v systému správy barev aneb dodržováním několika principů se správy barev nemusím bát Mýty a omyly v systému správy barev aneb dodržováním několika principů se správy barev nemusím bát Jan Kaiser Fomei a.s., Hradec Králové Kaiser@fomei.com, +420 603 587 898 červen 2012 Který obraz je správný?

Více

Color Management System

Color Management System ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE Color Management System semestrální práce Lena Bajusová Stanislava Balcarová V Praze dne

Více

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří

Více

Ondřej Baar ( BAA OO6 ) Prezentace ZPG 2008 Kalibrace Barev. Kalibrace Barev. Ondřej Baar 2008 ~ 1 ~

Ondřej Baar ( BAA OO6 ) Prezentace ZPG 2008 Kalibrace Barev. Kalibrace Barev. Ondřej Baar 2008 ~ 1 ~ Kalibrace Barev Ondřej Baar 2008 ~ 1 ~ Úvod do problému: Proč je potřeba kalibrace barev: Při zpracování obrazu může vlivem nejrůznějších nepřesností dojít k rozladění barev. Ty je pak třeba zpětně upravit,

Více

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. 1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením

Více