Festschrift ffir Drahomir Koutecky. Sbornik Drahomiru Kouteckemu. Pi'ispevky k praveku a ram! dobe dejinne severozapadnich tech 9

Transkript

1 SEPA~TN~ VYTISK Most 2002

2 Beitrage zur Ur- und Friihgeschichte Nordwestbohmeus 9 Pi'ispevky k praveku a ram! dobe dejinne severozapadnich tech 9 Festschrift ffir Drahomir Koutecky Sbornik Drahomiru Kouteckemu Herausgegeben von Petr tech und Zdenek Smd Petr tech a Zdenek Smrl ( editoi'i) Ustav archeologicke parmitkove pece severozapadnich Cech Ustav archeologicke pamatkove pece severozapadnich Cech Most 2002 Most 2002

3 Obsah Benes Jaromir: Luk a sip v praveku Evropy od neolitu do konce doby bronzove. Blazek Jan - Kotyza Oldhch: Pohi'ebiste kultury zvoncovirych poh{1ft} ve Schwarzenberske rueni cihelne v Lovosicich Bouzek Jan: Pi'echod od doby popelnicoyych poli do halstatu: od stitarskeho stupne knovizske kultury do kultury bylanske v Cechach, a od kultury podolske do kultury homovske na Morave Bubenik Josef K staroslovanskemu sidlisti u Biliny a pocatkum slovanskeho osidleni jejiho --,h:-v-a-:-,d~e-o-k-:-mi -::ir-o-sl:-11lj ': Poznamky k A-sekeromlarum v Cechach, na Morave a v Bavorsku Cvrkova Marla - Salac Vladimir: Latenske sidlistni oalezy na Sti'ekove (Usti n.l.).. Kysely Rene: Latenske zvii'eci kosti ze Sti'ekova (UsH n. L.) Dobes Miroslav - Zapolocka Marie: Mladoneoliticke nalezy z Hrdlovky na Teplicku. Droberjar Eduard: Rimsky mee typu Biborski IV z HradiSte, okr. Louny.... Gedl Marek: Bronzezeitliche sogenannte EtagengefaJ3e aus Oberschlesien.... Hennig Hilke: Hallstattzeitliche Prunkgriiber mit Pferdebeigabe Holodiiak Petr - Holodiitikova Radmila: Superpozice brobu KSK s broby kultury uneticke z piskovny v Roztylech, okr. Chomutov - eneoliticka mohyla s dodateenymi pohfby stars! doby bronzove Krivanek Roman: Nove geof'yzikalni pnizkumy mohyloyych pohfebist' na Roudnicku a Libochovicku Meduna Petr: Vyzkum zanikjeho klasterniho dvora Hrneii'e, k. U. JeniSuv Ujezd Pleinerova Ivana: Dlouhe domy uneticke kultury v severozapadnich Cechach Podborskj Vladimir: Vypoved' bohatych hrobu homovske kultury Pulpan Marek: Uneticke hroby na lokalite Kozly, okr. Louny Hlavova Jana: Antropologicke zpracovani unetickych kosternich pozustatkti z lokality Kozly, okr. Louny Sankot Pavel: Beitrag zum Fundstoff der Grabhiigel aus HradiSti\ bei Pisek Schmalz Karl: Ein hallstattzeitliches Schwertgrab von Oberp6ring, Landkreis Deggendorf, Niederbayern Siabina Miloslav: Dva nalezy z pozdni doby bronzove Slama Jii'i: Pi'inos archeologie k poznani strukturalnich promen v pi'emyslovskem state na pocatku II. stoleti Smrz Zdenek: Knovizsko-stitarske pohfebiste v Pi'ezeticich, okr. Chomutov Spurny Vac/av: NaJez z ovei'ovaciho vyzkumu na "Skalce" u Velimi v roce Stauber Bedrich: Hrob mohylove kultury v piskovne v Poeedelicich, okr.louny Sykora Milan: Dva mladouneticke hroby z Lovosic SJlkorova Jana: Obydli v mladsi a pozdni dobe bronzove v ceskych zemich Turek Jan: Zarove pohi'by obdobi zvoncovirych poharu z Lovosic Venclova Natalie: Bronzy z Bohosudova Waldhauser Jifi: Latenska keramika z polohy "Valcha" u Jicina: kontakty vychodu Cech a keltskeho severozapadu?.... Zapotockj Milan: K sidelnim a pohi'ebnim arealum kultury nalevkovirych pohan} v severozapadnich Cechach: Vikletice, okr. Chomutov.... Vene! Siavomi/: Stipana industrie ze sidliste KNP ve Vikleticich, okr. Chomutov.... Kysety Rene: Zvii'eci kosti ze sidliste kultury nalevkovirych poharu ve Vikleticich (okr. Chomutov)

4 ZviPeci kosti ze sidligt: kultury nalevkovitjich poharb ve Vikleticich (oh. Chomutov) Rene' KyseG, Ar U A V Praha V rhmci ezkumu ve Vikleticich (okr. Chomutov) v letech 1965 a 1966 byly D. Koutecljm odkryty objekty kultury nalevkovi@ch pohhni, z nichi 12 obsahovalo zvifeci kosti. Celkem je k dispozici 383 kosti nebo jejich fiagmentb, z nich asi Etyfi pbtiny pochazeji z objektd 4d65, 6/65 a 29/65. Pfehled nalezenych druhb v jednotli+h objektech zobrazuje tab.1 (f. = poeet fragment&, MNI = minimalni poeet jedincb). Celkoe pfehled nalezenych anatomicwch Easti u jednotliech druhd zobrazuje tab. 2. Vzhledem k velkk fragrnentarnosti, erozi a opaleni byla CO do druhu ureena jen menii East materihlu (145 kosti a fragmentii). Mezi domhcimi druhy je nejvice zastoupen skot (Bos primigeniusj taurus). Celkem 69 fragmentb patfi velljm turovi~m sudokopytnikiim, mezi nimi by10 54 fragmentti bezpecn6 urcenych jako domaci skot a 15 fragmentb, jejichi bliisi ureeni neni bezpeen6 moinc (oznaeeno Bos primigeniusj? a Bos/Bison), divoci turoviti (pratur, zubr) spolehlivi: ureeni nebyli, nebot' zmin6n6 bliie neureene fragmenty pfechodne velikosti by mohly patfit i domaci form6. Mezi fragmenty pfechodn6 velkosti patfi napf. druhy prstni Elanek o max. proximalni Siice 33,2 mm (obj. 6) a proximalni East holenni kosti o max. prox. Sifce 113 mm (obj. 29) a dalii nem6ftelne fragmenty z nlznych Ehsti tgla zvifete. Tak se ve Vikleticich opakuje situace znamh i z jinych neoliticwch a eneolitickych nalezigt', kde skot pfechodne velikosti bjrva pfipisovan velljm volfim, malym samicim pratura nebo zubra nebo HiZencbm domaciho a divokeho skotu. Domacimu skotu patfi neporusen9 metakarpus (foto l-a) o celkove d6lce 188 mm a minimalni giice diafj;zy 343 mm, umoiiiujici odhadnout kohoutkovou v$ku zvifete na 119,2 ai 126,3 cm (vypocitano dle indexd riiznfch auto& - Driesch-Boessneck 1974). Patfi pravdbpodobnb samci. Celkovi: jsou v souboru pfitomni minimalng 4 jedinci rozliseni na &lad6 nizneho sthfi a dime velikosti. Jejich v6k by1 odhadnut na: men6 nei 6 m6sicb (nesrostl6 centrum atlasu), dva jedinci ve vbku 24 ai 30 m6sicd (M3 prav6 profezal) a 26 ai 33 mgsicb (M3 m6 tembf spojig obrus). Patii-li zminbnh proximalni East holenni kosti a popfipadg dalsi vbtsi fragmenty domhcimu skotu, pak jde o EtvrtCho nejv6tsiho a nejstargiho jedince (pfes 3,5 let; absolutni sthfi je urcovsno podle Silvera 1969 a eervene'ho et all. 1999). Minimal116 3 jedince by10 moho rozligit vobjektu 29 posuzovanem samostatng. Dle dlouhych kosti byly v tomto objektu rozliseny tii velikostni kategorie tura: velikost zubra (do tcto kategorie mohou spadat i kosti divoljch tuni onaeenych jako Bos primigenius f.? nebo Bos sp. - nap? prox. tibia - viz v98e), stfedni velikost (prox. metatarsus, phalanx 1, zuby) a mengi velikost (prox. metatarsus, talus, centroqartale), vyloieng maly (,,stfedovbl@") skot nalezen nebyl. Z t6hoi objektu pochhzi East mozkovny domaciho skotu a rohoe ebbiek jineho jedince domaciho skotu, Rohov)i eb6iek je typu,primigeniusg, je dopfedu a nahoru zkrouceny a mirnb rotovany kolem sv6 osy, jeho pdvodni ddlka byla asi 260 mm, je dosti zplost8ly (priirngr bhze: 57 X 40mm). Vzhledem k absenci jinfch velljch savcb budou zeejmb skotu patfit i fragmenty ureenc pouze jako Large mammal. Druhm nejb6inbjsim domacim druhem je prase domaci (Sus scrofaj domestica). V materihlu je i East phve dosahujici tdmbf velikosti divoctika (oznaeeno Sus scrofa f.?). Prasata jsou v souboru minimalnb 4. ZjiStbna sthfi jsou 3,5 roku (snista proximalni epivza stehenni kosti), 17 ai 22 mbsicb (M3 ve spodni Eelisti prav6 proiezhn), 12 ai 17 m6sicb (I1 ve spodni Eelisti profezhva, disthlni epifiza pa2ni kosti pravg srostla), tfeti jedinec je ze vsech nejmladsi - juvenilni (absolutni stafi dle Silvera 1969 a cervene'ho et ~ ). Zmin6n6 spodni Eelisti patfi samici (starsi jedinec) a samci (mladii jedinec). Spodni Eelist samice m& ventrklni okraj mirnb konkavni a vykamje rozdil mezi obrusem M1 (obrus tcm6f ke kofenbm) a M3 (poeatek obrusu). N6kterC fragmenty (napi. dist. humerus) ukazuji na mensi velikost domacich prasat. Mezi malo zastoupenmi mal9mi pfewkavci (ovcelkoza- Ovis/Capra) je dle rohov6ho \jb6iku bezpeen6 doloiena koza (Capra aegagrusf. hircus). Stav chrupu ve spodni Eelisti ukazuje na v6k 2-4 roky (absolutni stafi dle Payna 1973). Rohoe eb6iek kozy se zda patfit jedinci mladsimu, jeho dclka pbvodnb zfejmb nepfesahovala 7 cm. Je ale obtiinc odhadnout, zda malh velikost rohu je esledkem nizkeho stafi nebo domestikacnich m6n. Jedinjm fragmentem (metapodia) je zastoupen pes (Canis lupusj familiaris).

5 Absolutn6 nejvice zastoupen je zajic polni (Lepus europeus), ktelj je jedinym bezpeen6 doloienjrln divoljm druhem savce. To je mezi eneoliticljm osteologicljmi soubory unikatni jev, nutno vsak upozornit, ie zajic by1 ve Vikleticich nalezen pouze v jam6 6/65, a je tedy spis zvlastnosti tcto jhmy nei cel6ho souboru. Celkem jsou zde pfitomny pozdstatky minimaln6 tfi dosp6lych zajicd, z nichi jeden by1 o n6co v6tsi nei ostatni. Opracovani distalni holenni kosti Elov6kem (fotol-b) a rozlamhi kosti bez otisku zubd gelmy ukazuje, ie zajic by1 lidskou potravou, a vylucuje moinost, ie jde o zbytky potravy z hnizda masoirav6 zv6fe. Dale je doloien vrubozobf ptak velikosti kachny divok6 (karpometakarpus - pdvodni delka asi 62 mm), kost se vgak zda bp relativne Stihlejgi nei U divoke kachny, a tei obratel ryby v6tsich rozm6d. Celkov6 domaci druhy (82 fragmentii, MNI=9) pfevaiuji nad divoljmi (41 fragmentii, MNI=3), ale zastoupeni divoljch druhii je diky v6t:tgimu mnoistvi zajeeich kosti hodn6 vysoke. Mezi dombimi druhy poetem fragmentii dominuje skot, i kdyi zastoupeni prasete je rovn6i silne (zejmena dle MNI). Pokud by10 moino pfesn6 ureit stsi, nebyl ani U jednoho z domacich druhd bezpeen6 zjigt6n starsi nebo vyloien6 starj jedinec a v6tsina jedincd je subadultnich nebo prav6 dosp6lych, popfipad6 juvenilnich (dle stavu chrupu a epifjiz). Zda se, ie nejen U prasat, ale i U skotu byl, dle posouzendho souboru, chov zarn6fen vic na produkci masa, nei na mleenou produkci a pracovni vyuiiti. Dle tafonomickcho rozboru (tab. 2) jsou U domacich savcd celkem rovnom6me: zastoupeny nejriim6jgi anatornick6 partie t61, U zajice chybi pouze elementy hlavy (lebka, Eelisti, zuby i kreni obratle). Opaleno nebo spaleno je 101 fragmentii (114 celkovcho mnoistvi) (viz tab. 3). Nejvice jsou spalenim postihnuty kosti z objekti 4a, 7 a 24, mcn6 z objektu 6 a 29, v ostatnich objektech opaleni nalezeno nebylo. Mnoistvi opalenych a spalenych fragmentii je *run6 nadnormalni. Naopak okus psem by1 zaznamenan jen na fragmentu distalni stehenni kosti skotu, vzhledem kvelikosti a vzdalenosti jamek (otiskd zubii) Slo zeejm6 o psa v6tsich rozm6rii. ZjiSt6n by1 i okus hlodavcem. LidskC zasahy nalezenc na kostech jsou vesm6s nepravidelni, neostrc &ezy a ziseky, kterc mohly bp vytvofeny kamennfmi nastroji. LiSi se od ostjch zasekd, &feg a hiadljch seenych ploch zjist6nych na stfedov6wch a novov6ljch kostech. Pfikladem jsou pfienc a SikmC zsezy, majici charakter Srhii, na proximalni polovin6 metakarpu skotu vedene z anteriorniho sm6ru (foto 2-A), ktere jsou pravd6podobn6 dokladem stahovhi kdie. Kosti vykazuji relativn6 vysolj stupefi ffagmentamosti, tcm6f 90 % materialu pfedstavuji fragmenty mensi nei pi1 kosti a ze 213 jde o fragmenty male. Nikde nebyly nalezeny souvislejsi skelety, jen v n6kteljch pfipadech pati'i vice kosti z jednoho objektu zjevn6 tcmui jedinci (kosti prasete z objektu 10 a kosti zajicii z objektu 6). Porovnani archeozologic~ch nilezii v objektech S riiznou funkci. Objekty byly archeology interpretovany fin6: 2/65 a 24/65 - ilab, 4aJ65, 7/65 a zasobni jhma (silo), 8/65, 26/65, 28/65 a 29/65 - silo?, 6/65, 11/65 a 19/65 - mglki j ha (?). ilab obsahuje jen male mnoistvi fragmenti (celkem g), obsahuje mimo jinc polovinu Eelisti ovcelkozy a piepilent5 fragmenty zubu skotu. Srovnhi situace vsilech (zastoupenych hlavn6 objektem 4a a 29) a m6lljch jamach (zastoupenych hlavn6 objektem 6) umoifiuji mimo jinc tabulky 4 a 5. Ze srovnani vyplljvaji n6ktere rozdily mezi ob6ma skupinami objektii, i kdyi jednonaenc pravidlo platici pro vgechny objekty jedne skupiny nalezeno nebylo. DivokC druhy (zajic polni, popfipad6 divolj skot (?) a divoke prase (?)) se vyskytuji hlavn6 v m6lljch jamach. Zajic by1 nalezen pouze v objektu 6/65, kde poetem fragmentd i poetem jedincd dominuje (je zde vice nei dvakrat hojn6jsi nei ostatni ureen6 druhy dohromady). V silech by1 naopak zaznarnenb njsenjr vjrskyt ophlenfch kosti, v priim6ru asi 40% fragmentd (v objektu 4a je opaleno dokonce 80% fragmentd). V melljch jhhch je procento opileni v pfim6ru pouze 9 % (viz t6i tab. 3). Z rozboru vyplljva (viz t6i tab. l), ie zastoupeni druhd a charakter fragmentd se v jednotlicjch objektech lisi, a by10 by nebezpecnc podle jedineho objektu posuzovat celou lokalitu. Pfikladem je rozdil mezi objekty 4a, 6 a 29. Zatimco v objektu 6 naprosto dominuje zajic, v objektu 29 je (mezi ureenymi fragmenty) tkm6f \jlucn& zastoupen skot. V objektu 29 byly nalezeny relativn6 velk6 fragmenty (tem6f vsechny bez opaleni), v objektu 4a jde v naprost6 v6tsin6 o male fragmenty a v6tsina materialu je spalena. Kost6ne nastroje. Jama 4a obsahovala 3 artefakty, vsechny byly zhotoveny z diavzy dlouhych kosti velljch savcii a jsou pfepaleny. Dva z nich maji tvar dlhtka (1 : 82 mm dlouhk a 29 mm Sirokd, je natelna jeho povrchovi Gprava ve form6 jemnych Sramd, 2: 101 mm dlouhe a 18 mm Siroke), tfeti je

6 na obou koncich zlomeno a mfiie pochket z holenni kosti. V jam& 6 byla nalezena opracovana distilni East holenni kosti zajice, ktera ma charakter gidla (fotol-b). Literatura Cemenj! - Kombrek, V. - ~tt'rba, : Koldfiv atlas veterinhmi anatomie. Avicenum, GRADA Publishing. Driesch, A. - Boessneck, J. 1974: Kritische Anmerkungen zur Widerristohenberechnung aus Lhgenmassen vorund friihgeschichtlicher Tierknochen, Sonderdruck aus: Saugetierekundliche Mitteilungen, 22 (4). BLV- VerlagsgesellschaR. Miinchen, Payne, S. 1973: Kill-off patterns in sheep and goats: the mandibles fkom Agvan Kale, Anatolian studies, Silver, I. A. 1969: The Ageing of Domestic Animals In.: Brothwell, D. - Higgs, E. (eds.), Science in archaeology - survey of progress and research. London.