Festschrift ffir Drahomir Koutecky. Sbornik Drahomiru Kouteckemu. Pi'ispevky k praveku a ram! dobe dejinne severozapadnich tech 9

Transkript

1 SEPARATN~ VYTISK Most 2002

2 Beitrage zur Ur- und Friihgeschichte Nordwestbohmeus 9 Pi'ispevky k praveku a ram! dobe dejinne severozapadnich tech 9 Festschrift ffir Drahomir Koutecky Sbornik Drahomiru Kouteckemu Herausgegeben von Petr tech und Zdenek Smd Petr tech a Zdenek Smrl ( editoi'i) Ustav archeologicke parmitkove pece severozapadnich Cech Ustav archeologicke pamatkove pece severozapadnich Cech Most 2002 Most 2002

3 Obsah Benes Jaromir: Luk a sip v praveku Evropy od neolitu do konce doby bronzove. Blazek Jan - Kotyza Oldhch: Pohi'ebiste kultury zvoncovirych poh{1ft} ve Schwarzenberske rueni cihelne v Lovosicich Bouzek Jan: Pi'echod od doby popelnicoyych poli do halstatu: od stitarskeho stupne knovizske kultury do kultury bylanske v Cechach, a od kultury podolske do kultury homovske na Morave Bubenik Josef K staroslovanskemu sidlisti u Biliny a pocatkum slovanskeho osidleni jejiho --,h:-v-a-:-,d~e-o-k-:-mi -::ir-o-sl:-11lj ': Poznamky k A-sekeromlarum v Cechach, na Morave a v Bavorsku Cvrkova Marla - Salac Vladimir: Latenske sidlistni oalezy na Sti'ekove (Usti n.l.).. Kysely Rene: Latenske zvii'eci kosti ze Sti'ekova (UsH n. L.) Dobes Miroslav - Zapolocka Marie: Mladoneoliticke nalezy z Hrdlovky na Teplicku. Droberjar Eduard: Rimsky mee typu Biborski IV z HradiSte, okr. Louny.... Gedl Marek: Bronzezeitliche sogenannte EtagengefaJ3e aus Oberschlesien.... Hennig Hilke: Hallstattzeitliche Prunkgriiber mit Pferdebeigabe Holodiiak Petr - Holodiitikova Radmila: Superpozice brobu KSK s broby kultury uneticke z piskovny v Roztylech, okr. Chomutov - eneoliticka mohyla s dodateenymi pohfby stars! doby bronzove Krivanek Roman: Nove geof'yzikalni pnizkumy mohyloyych pohfebist' na Roudnicku a Libochovicku Meduna Petr: Vyzkum zanikjeho klasterniho dvora Hrneii'e, k. U. JeniSuv Ujezd Pleinerova Ivana: Dlouhe domy uneticke kultury v severozapadnich Cechach Podborskj Vladimir: Vypoved' bohatych hrobu homovske kultury Pulpan Marek: Uneticke hroby na lokalite Kozly, okr. Louny Hlavova Jana: Antropologicke zpracovani unetickych kosternich pozustatkti z lokality Kozly, okr. Louny Sankot Pavel: Beitrag zum Fundstoff der Grabhiigel aus HradiSti\ bei Pisek Schmalz Karl: Ein hallstattzeitliches Schwertgrab von Oberp6ring, Landkreis Deggendorf, Niederbayern Siabina Miloslav: Dva nalezy z pozdni doby bronzove Slama Jii'i: Pi'inos archeologie k poznani strukturalnich promen v pi'emyslovskem state na pocatku II. stoleti Smrz Zdenek: Knovizsko-stitarske pohfebiste v Pi'ezeticich, okr. Chomutov Spurny Vac/av: NaJez z ovei'ovaciho vyzkumu na "Skalce" u Velimi v roce Stauber Bedrich: Hrob mohylove kultury v piskovne v Poeedelicich, okr.louny Sykora Milan: Dva mladouneticke hroby z Lovosic SJlkorova Jana: Obydli v mladsi a pozdni dobe bronzove v ceskych zemich Turek Jan: Zarove pohi'by obdobi zvoncovirych poharu z Lovosic Venclova Natalie: Bronzy z Bohosudova Waldhauser Jifi: Latenska keramika z polohy "Valcha" u Jicina: kontakty vychodu Cech a keltskeho severozapadu?.... Zapotockj Milan: K sidelnim a pohi'ebnim arealum kultury nalevkovirych pohan} v severozapadnich Cechach: Vikletice, okr. Chomutov.... Vene! Siavomi/: Stipana industrie ze sidliste KNP ve Vikleticich, okr. Chomutov.... Kysety Rene: Zvii'eci kosti ze sidliste kultury nalevkovirych poharu ve Vikleticich (okr. Chomutov)

4 Lathnskk zviieei kosti ze Stiekova (~sti n. L.)' ~vod Renk Kyselt, Ar U A V CR Praha Soubor zviiecich kosti z geologicke sondy z podhradi hradu Stfekov pfedstavuje jediny zvifeci material lat8nskcho stiiii z teto lokality. Archeologicky je naez zajimavjr vysokou hustotou keramickych stfepd a zvlastni polohou nalezu (viz Cvrkovci-Salac' v tomto svazku). Celkem soubor Eith 256 kosti nebo fiagmentd, z nichi zhruba polovinu by10 moho druhove identifikovat (viz tab.1). Pfestoie mezi ureenymi druhy dle poetu fragmentb i minimalniho poetu jedincd (MNI) pfevaiuji domaci nad divoljmi, jejich pievaha neni velka (hlavn6 dle MNI). Zastoupeni divokych druhd (37% dle frag., 47% dle MNI) je v porovnhni s jinjmi latenskwi soubory z naseho uzemi velmi vysokk. Na Gzemi Cech je zastoupeni divokych druhd dle publikovanych praci vidy do p6ti procent (PeSke 1993; Beech 1998). Soubor ze Stiekova takto napadne z dosud mamcho schkmatu vyboeuje. Neni moino rozhodnout, zda jde jen o situaci v prozkoumanc sond6, nebo zda vysokc procento divoljch druhd je charakteristicke pro celou lokalitu. Silnk zastoupeni divoech druhd mdie souviset i se zvlastni polohou nalezist6. PeSke (1993) zjistil v&tsi procento divokych druhd pouze U moravskgch sidlim s v6tgi nadmofskou \jskou (340 m.n.m. nebo vice), kteri nebyly oppidy (Boiitov - 8%, Pteni - 12%, Poiaha - 50%). Nadmofska ~ Ska nalezu ze Stiekova je ovgem mnohem mengi - 206,5 m n.m. Mezi domacimi druhy je nejvice zastoupen skot, za nim nasleduje prase a kdfi. Kdii (Equus ferus jcaballus) je zastoupen relativn6 vysokym procentem (8,3%). N6kterk fragmenty mohly patfit koni relativne velkkmu (acetabulum: LA = 65,5mm, phalanx 1: GL = 76mm). PodBlny zhfez/zbek na jednom krenim obratli a fragmenthrnost kosti naznacuje, ie kdii slouiil jako potrava. PfiEne zhfezy na prvnim prstnim Elanku pravdgpodobne: vnikly pii stahovani kdie. Horni licni zub patii dosp&lkmu, spis starsimu jedinci, jeho korunka je opalena. V materialu jsou piitomny doklady minimalne dvou dzn6 velkych jedincd domaciho tura (Bos primigenius jtaurus). Skupina fragmen~, U ktejch nebylo rozligeno, zda patfi skotu nebo jelenu, pfedstavuje dalsi dva jedince a fragmenty neurceneho tura (Bos/Bison) piedstavuji dalgiho jedince. Vedle domaciho skotu malc velikosti - typickcho pro lath ai stfedovek - (napi. centroquartale: GB = 43,9mm) je piitomna i skupina fragmentd patfici domacimu skotu vctsich rom6d (napi. dist. tibia: Bd = 59,7mm). Uvedena disthlni Cast holenni kosti ma velmi silnou kompaktu (moinh Slo o robustniho jedince). Krom6 toho byly pfitomny zuby velkych rozm6di (oznaeeno Bos/Bison), kterk mohou patfit i divokemu turu. Kohoutkova \jska vypoeitana dle vcelku zachovankho metakarpu (GL = 175mm, B = 29,9mm), ktej patfil samici, je 106,5 cm (vypoeitano dle prh6ru koeficientd vice autod: Driesch-Boessneck 1974). UrEeni sthfi umo2iluje East maxily S zuby. Proiezanf M3 s nespojigm obrusem ukazuje na sthfi n6co pies dva roky (dle Silvera 1969 a C'eweniho et all. 1999). Stejneho sthfi je i jedinec jemui patiily v6tsi zuby zaiazenk do kategorie Bos/Bison. U skotu byly nalezeny,,fenickc" zasahy (zhiezy a zhseky) na fiznych Eastech t61a. SvGdEi o Elen6ni tgla na men% Casti a odieztivhi masa. Mezi nimi jsou i zbahy na lebce (na mandibule z kaudalniho smgru a na praemaxille z ventralniho sm6ru). Fragment dia@zy vietenni kosti je na obou koncich odseknut t6ikym ostjm nastrojem, naopak nepravidelne ziiiezy ve tvaru Srhmd na patni kosti mohly b$t vytvofeny i neostrjh nastrojem nebo m6kljm kovoem nofem. N6kterC zhiezy (na disthlnim metakarpu a na tarzalnich kostech) mohly vzniknout i pfi stahovhi kbie. Mezi nepoeetnymi fragmenty ovce/kozy (Ovis/Capra) je bezpeen6 doloiena koza (prstni Elanek). Distalni Sifka pfitomne holenni kosti je 24,3mm a kost je celkov6 dosti Stihla. Domaci prase (Sus scrofa jdomestica) je zastoupeno jednim velmi juvenilnim jedincem, jednim juvenilnim jedincem a jednou adultni sarnici. prace vmikla v h ci projektu,,vjlznam Labe pro Ceskc-saske' kontakty v dobe' lat6nski", kterjr podporovala grantova agentura AV CR, reg. E. A

5 PravdEpodobn6 i pes (Canis lupus J: familiaris) slouiil jako potrava. Sv6dEi o tom fragmentarni charakter psich kosti a pfedevgim zaseky na spodni Eelisti (z lateralni i medialni strany). Spodni Eelist je (napf. v porovnani se zuby) dosti robustni, patfi stargimu psu v6tgi velikosti (delka M, = 22,7mm, P1-M3 = 74,9mm, v3;gka Mdb za M1 = 26,7mm). Proximblni Cast holenni kosti (DP = 40,7mm) se zdh patfit gtihlejgimu psu spige stfedni velikosti (moinh jde o jincho jedince nei v piipad6 spodni Eelisti). Jedinjlm dokladem pt&a je tarsometatarsus (b6hdc) samice kura domiciho (Gallus gallus J:domestica) o max. dclce 55,7 mm. Nejvice zastoupenjrln divokb druhem je jelen (Cewus elaphus). Vedle fragmentb niznych kosti jsou pfitomny i temm cela lopatka (DHA = min.300mm) a metakarpus (GL = 300mm). Ob6 tyto kosti (spolu S dalgimi) vykazuji velke rozmgry, sv6deici o mohutnosti jedince (pravd6podobnc samce). Krom6 tohoto velkcho jelena jsou v materialu kosti minimal& dvou jedincb mengich. Vfsada parohu s odseknutl;.m koncem a dalgimi zasahy je ohlazena (neni vyloueeno ani ohlazeni pii pouiivani Clovbkem, i kdyi seena plocha a hrana ohlazena neni) a zplostbla. ZploStblost parohu je znak typiclj pro daiika (Dama dama) a soba (Rangifer tarandus), nicmenb na z6kladb srovnani byly tyto druhy vyloueeny (maji jinf War, velikost nebo perleni). Extremni zplost6lost (min.pnim6r/max.pnim6r 100 = 64%) je stav pro jelena nestandardni, ale vzhledem k velkk variabilit6 paroii neni nemoiny. Pfitomnf fragment spodni Eelisti se zuby umoiiiuje odhadnout v6k jedince na 3 ai 5 let. Epifjizy postkranialnich kosti jsou srostle (ejimkou je nepfirostla disthlni epivza metapodia patfici moina jelenu - kategorie Bos/Cervus). Kosti divokeho prasete (Sus scrofa) v natetjch piipadech op6t vykazuji (podobn6 jako U jelena) dosti velkk rozm6ry piitomnkho jedince (ulna: DPA = 53,3mm, calcaneus: GL = 101,6mm, metatarsus 5: GL = 87,lmm). Druhf doloieny jedinec je nateln6 mensi a moha juvenilni/subadultni. ACkoliv v6tsinou patfi kosti dospbljlm jedincbmljedinci (pfirostle epiezy dlouhfch kosti), by1 pfitomen i hrudni obratel S nesrostlb centrem. Jedna ze zap6stnich kbstek tura vykazuje velke rozm6ry pfesahujici rom6ry domaciho skotu. Dle morfologie by1 vyloucen zubr, kbstka musi tedy patfit praturu (Bos primigenius). NAlez medvi:da (Ursus arctos) - celkem 2 metapodia - patfi v dob6 latenske mezi nalezy vzacne. BezpeEn6 je doloien ze tii dalsich lokalit (JeniSbv ~jezd - Beech 1995; MSeckC ~ehrovice - Beech 1998; Lanihot - PeSke NZ) U divokfch druhd S vfjimkou medv6da a pratura jsou doloieny feznicke zasahy. Porovnat mdieme tyto Asahy U jelena a domaciho skotu. Ze srovnhi plyne, ie U jelena (celkem 22 zbahb na tfech fragmentech z 22 fragmentb) jsou men6 hojne nei U skotu (celkem 39 zasahb na deviti fragmentech z 29 fragmentb). U jelena byly napf. nalezeny ziseky, zifezy a odsekavhni na fragmentu parohu (viz *Se). U jelena (na bedemirn obratli) i divokeho prasete (na atlasu) je doloieno pdleni t6la (zpbsob porcovhni, ktere vyiaduje t6ik6 feznicke nastroje a je nesnadno proveditelne v terenu). Zafezy na proximalni Casti pahi kosti bobra (Castor Jiber) vnikly dejm6 pfi izolaci koneetiny. Celkem byly zasahy nalezeny na 36-ti kostech nebo fragmentech (tj. U 13 % z celkoveho mnoistvi). Zajimava je patologie kolem hlavieky Zebra velkcho savce ve form6 patologickfch nmstb (osteofytb) a deformaci kloubni plochy se znimkami eburnace. Patologie lokalizovanc na zmingnem mist6 nejsou b6inb. Jeji pfieiny jsou t6iko objasnitelne. U vgech vbtgim poetem fragmentfi doloienych druhb jsou rovnom6m6 zastoupeny vgechny anatomicke Easti (viz tab. l). Zastoupeni niznfch anatomicljch Casti U divokjlch druhb (nap?. metapodia U medv6da a divokdho prasete a prakticky vsechny anatomicke Easti u jelena) a feznick6 zasahy (viz v);se) naznacuji, ie zvifata byla po uloveni donesena do sidliht6 cela (ne jenom urcit6 Easti t61a). SouvislC Easti skeletii U iadncho druhu nalezeny nebyly, pouze jse zmin6ny metakarpus jelena a navazujici tfi prstni Elanky mohou patfit koneetin6 jednoho jedince a dale jedinf doklad medv6da jsou dv6 metapodia, ktera by mohla patfit jedine tlap6. Dobra zachovalost n6kte jch kosti (lopatka jelena a skotu, metakarpus jelena) naznaeuje, ie kosti (alespoii n6kter6) byly do nalezovdho kontextu umistgny (odhozeny) a nebyly pfedtim vystaveny pfesunfim, okusu, erozi a dalsim tafonomickjrln procesbm. Sv6dEi o tom i pfitomnost nesrostlfch Casti obratle (dva pfipady) a pkdpokladani souvislost n&kte jch kosti piedni koncetiny jelena a tlapy medv6da (viz vfge), kterc by se po relativni: kratk6 dob6 rozpadly a pravdepodobn6 nenalezly pohromad6. Nicmene relativn6 hojne lidske zasahy a fragmenthrnost vm3iny fragmentd (srovnatelna se sidligtnimi nalezy) sv6dci o tom, ie jde vesm6s o kuchyiiskf odpad. Na osmi fragmentech (skotu,

6 ovcelkozy, domaciho prasete, divoeaka, jelena) by1 zaznamena i okus pravd6podobne psy a na tiech (ziejmc jen na kostech jelena) okus hlodavci. Okus by1 nalezen na dznfch anatomickych Eastech veetn8 potravinafsky hodnotnejsich partiich tela (stehenni a paini kost), coi svedei o odhozeni zbytkd jidla psdm (nejde-li ovsem o okus divokymi Selmami). Na Etyiech fragmentech je patrne opaleni male Easti fragmentu, jeden fragment je spalen do Eerna a ophleni by10 nalezeno i na dvou zubech (jelena a kon6). Mezi divokjmi druhy jsou zastoupeny pouze velke druhy a vsechny (S vjrjimkou bobra) jsou typick6 lesni, to spolu s velikosti n6kte jch jedincd (jelena a divok6ho prasete) sv6dei o piitomnosti rozsahlejsich lesnich poros~ v okoli sidlistg v popisovand dobe. V lat6nskcm materihlu zviiecich kosti (celkem 256 frag.) ze sondy v poloze Stiekov-Podhradi by10 zjist6no vysokc zastoupeni divokych druhd (37%), mnohem vyssi nei U jinfch publikovanych latdnsljch soubo6i na iizemi Cech, kde by10 dosud zjistcno vidy men6 nei 5% lovnc zv6ie. Mezi domacimi druhy je nejvice zastoupen skot nasledovany prasetem a kon6m. Jedinym doloienym ptakem je kur domhci. Relativne hojne kuchyfiske zasahy sv6dei o tom, ie jde o zbytky potravy ElovBka. Doloieno je i stahovini kbie. Potravne by1 zfejm8 vyuiivan i kbii a pes. NBktere fragmenty nasv6deuji (alespoii U Easti souboru) primirnimu uloieni (odhozeni) kosti do nilezovcho kontextu. Piitomnost typickych lesnich druhd (jelen, prase divoke, pratur, medved) a velka velikost n6kte jch jedincd jelena a divokeho prasete dokladaji pfitomnost rozsahlejsich lesnich porostii v okoli nalezist5. Pon.: Rom6ry jsou m6feny dle metodiky Driesch (1976), kde jsou vysv6tieny i zkratky rozm6di. Literatura Beech, M 1998: Animal Bones fiom MSeck6 iehrovice. In: Venclova, N., Mgeckd iehrovice in Bohemia, Kronos B.Y. Editions, : A Matter of Taste? Some Evidence for the Butchery of Horses, Dogs and Bears at the La Tene Settlement of JeniSdv ~jezd. In: Bldek, J, - Meduna, P. (eds.), ArcheologicM \jzkumy v severozapadnich Cechhch v letech , Cvrkov6 M - SuluE, K 2001: Latdnskd sidlistni nalezy na SlfekovB-Podhradi (~sti n. L.). In: Cech, P. - Smrt, Z. (eds.), Sbornik Drahomiru Kouteck~mu, 67-91, Most. Qerveni, c. - Kombrek, K - Stgrbu, O., 1999: Koldfiv atlas veterinhi anatomie. Avicenum, GRADA Publishing Driesch von den, A. 1976: A guide to the measurement of animal bones fiom archeological sites, 1. Harvard. Driesch, A., - Boessneck, J, 1974: Kritische Anrnerkungen zur Widerristohenberechnung aus Liingenmassen vor- und fiiihgeschichtlicher Tierknochen, Saugetierekundliche Mitteilungen, 22 (4), BLV- Verlagsgesellschaft. Miinchen, Peike, L : Hunting Utilisation in the La The Period. In: Pavrik, J., 12th UISPP, Bratislava : NZ v Archivu nalezo@ch zp~v ARu Praha Silver. I. A. 1969: The Ageing of Domestic Animals. In: Brothwell, D., Higgs, E. (eds.), Science in archaeology - survey of progress and research. Thames and Hudson, London, Resume' Latknezeitliche Tierknochen von StFekov, Kr. ~sti n.l, Rene' Kyselq;: Unter dem latenezeitlichen Tierknochenmaterial (insgesamt 256 Fragmente) aus einer geologischen Sondierung in Stfekov wurde eine hohe Vertretung von Wildtieren (37%) festgestellt, d.h. vie1 hoher als es bei anderen publizierten lattnezeitlichen Knochenkollektionen in Bohmen der Fall ist, WO bis jetzt jeweils unter 5% Jagdwild erwiesen wurde. Von den domestizierten Tierarten sind Rinder am meisten vertreten, dann folgen Schwein und Pferd. Der einzige erweisbare Vogel ist das Haushuhn.

7 Relativ haufige Spuren nach Fleischzubereitung deuten darauf hin, dass es sich um Nahrungsreste handelt. Es wurden auch Spuren nach Fellabziehen festgestellt. Als Nahrung wurden wahrscheinlich auch Pferd und Hund genutzt. Einige Fragmente sprechen (wenigstens bei einem Teil der Kollektion) &r eine primire Deponiemng (Wegwerfen) der Knochen im Fundkontext. Die Anwesenheit der typischen Wildarten (Hirsch, Wildschwein, Auerochse, Bir) und eine ungewijhnliche GroOe einiger Hirsch- und Wildschweintiere zeugen von ausgedehntem Waldbestiinden in der Umgebung der Fundstelle.