Štáflík. Narození Krista

Transkript

1

2 Narození Krista Základním vánočním tématem ve výtvarném umění je Narození Krista. To bylo zobrazováno již v raně křesťanském umění, avšak zpravidla pouze jako součást christologických cyklů. Místo narození není v biblickém textu nikterak popsáno a jedinou indicií je to, že narozený Ježíš byl položen do jeslí. Kristovo narození je proto zpravidla situováno do chléva, respektive do dřevěného přístřešku postaveného pro zvířata, který často (zvláště v pozdní gotice a rané renesanci) bývá vestavěný do trosek rozměrné antické stavby. V oblastech působení Ortodoxní církve se Kristovo narození odehrává zpravidla v jeskyni. Kromě zvířat a svaté rodiny bývají od 14. století obvyklou součástí scény narození Krista klanění pastýřů. Často jsou součástí scény také andělé, kteří buďto v pozadí výjevu zvěstují narození Spasitele, nebo jsou jako pozorovatelé přítomni samotnému betlémskému výjevu. Ježíšek Původní Štědrý den, velmi pravděpodobně slavnost podobná indiánskému potlači, dával bohatým lidem příležitost vyniknout štědrými dary koledy. V souvislosti betlémského příběhu se role změnily: lidové písně připomínají, že jsou to oni, žebráci a koledníci, kdo dávají bohatým příležitost získat si nějakou zásluhu. Paradox Boha, jemuž lidé vděčí za všechno co mají, který leží v jeslích jako bezmocné nemluvně a dostává "dary" od okolních pastevců, inspiroval už ve středověku množství legend a písní a svatý František z Assisi slavil roku 1223 Vánoce venku v jeskyni, aby připomněl Betlémské narození. Do 15. století sahají nejstarší české koledy ( Narodil se Kristus Pán ) a v barokní době k tomu přistoupily i lidové jesličky ( Betlémy ), rozšířené po celé Evropě. V měšťanské kultuře 19. století se začaly dávat dětem dárky v rodinách, vznikl zvyk vánočních stromků a dávání i oplácení darů mezi dospělými, jakási moderní obdoba dávného potlače, která se pak během 20. století silně komercionalizovala. Kateřina Sýkorová

3 Vánoční tradice a zvyky S vánočními svátky bylo odpradávna spojeno kouzlení a čarování - prováděly se vánoční zvyky. Mezi obyčejnými lidmi se uchovávali předkřesťanské vánoční zvyky, spojené se slavením zimního slunovratu. Magické praktiky se prováděli v dobách, kdy o životě a smrti rozhodovala kvalita sklizně a plodnost domácích zvířat a byly spojeny především se zajištěním dobré úrody. Věštila se ale i budoucnost, zdraví, sňatek, počet dětí atd. Dnes nás všechny vánoční zvyky a rituály prováděny v průběhu štědrovečerního večera spíše rozveselují a přidávají mu prvek tajemna. Dříve byl vánoční zvyk připravovat štědrovečerní večeři z hrachu, čočky, rybí polévky, pekl se kuba z krup. Mezitím hospodář tajně ustrojil stromeček nebo se stavěli betlémy. Lidé se od rána postili, aby viděli večer zlaté prasátko. Štědrý večer začal s první hvězdičkou a rodina si sedla k slavnostně upravenému stolu. Večeři zahajovali motlitbou, vzpomínkou na minulý rok a na zemřelé. Z mísy s jídlem hospodyně odebrala po lžíci pro domácí zvířata. Kosti se dávali na talíř, který hospodář po večeři odnesl v ubrousku pod jabloň. Po zazvonění zvonku přinesl hospodář stromeček ověšený jablky, sušeným ovocem, kostkovým cukrem zabaleným v barevných papírcích. K vánočním zvykům patřilo i zapalování svíček na stromečku u kterého všichni zpívali koledy. Ty se zpívaly každý večer u stromu, dokud se neodstrojil. Stavění betlémů byl jeden z nejrozšířenějších vánočních zvyků až do 19st., kdy se symbolem vánoc stal vánoční stromeček. Strom, blíže dřevo stromu je symbolem, že se Kristus narodil v jeslích ze dřeva a na kříži ze dřeva zemřel. Hezký vánoční zvyk který se dochoval do dnešní doby je vkládání rybích šupinek pod talíř při Štědrovečerní večeří, které měli přinést dostatek peněz. Při Štědrovečerní večeři se dávalo o jeden talíř navíc pro náhodného hosta a od večeře nesměl nikdo vstát, protože ten, do vstane do roka zemře.

4 Do našich domácností patří i vánoční jmelí, které je považováno za posvátné již od keltských dob. Jmelí má mít kouzelné účinky, jako je ochrana proti ohni, před přístupem čarodějnictví a zlých duchů. Jmelí je také léčivá rostlina pro snížení krevního tlaku. Vánoční zvyky se netýkali jen věcí které nosily štěstí, ale i toho co se nesmělo o vánocích dělat, jako zákaz psát milostné dopisy, protože to špatně dopadne. Nesmí se prát prádlo, přináší to smůlu. Na ukázku pár vánočních zvyků, které si můžete doma sami zkusit. Vánoční zvyk - Pouštění skořápkových lodiček Do půlek prázdných vlašských ořechů připevníme malou svíčku. Důležité je, aby si každý vyrobil svou lodičku sám a aby vyřkl pouze jedinou otázku. Lodičky se vložili do vody. Pokud lodička zůstala u břehu, v příštím roce nás nečeká žádná změna Lodička se hned potopí, snaha o zlepšení své životní situace bude marná Lodička se potopí až kousek od břehu, vlastní neuvážeností, shodou okolností či náhod se naše snažení i přes dobrý začátek mine účinkem. Loď pluje bok po boku s jinou, láska a přátelství nebo dobrá obchodní spolupráce. Čím dřív se dotknou, tím rychleji k sobě najdou jejich majitelé cestu. Lodičky se semknou do kruhu, vzájemné přátelství, úcta a tolerance Lodička nabere vodu, ale dorazí k protějšímu břehu, svůj záměr uskutečníte odřenýma ušima. Vánoční zvyk - Krájení jablíčka Pokud si na Štědrý večer rozkrojíme jablíčko a naše hvězda je čistá a krásná, zaručuje nám to zdraví a štěstí po celý příští rok. Pokud má tvar kříže, je čtyřcípá, pak někdo z přítomných těžce onemocní nebo zemře. Vánoční zvyk - Lití olova Nad plamenem se v kovové lopatce rozžhaví kousek olova a to se naráz roztavené vleje do nádoby se studenou vodou. Tím vzniknou různé tvary, které představují co dotyčného v příštím roce čeká. Vánoční zvyk - Házení bačkory Svobodné dívky házely střevíc přez hlavu. Obrátila-li se patou ke dveřím, zůstanou doma. Pokud špičkou ke dveřím, provdají se a odejdou z domu. Vánoční zvyk - Barborka Vložte do vázy tolik větviček (podle tradice by to měla být větev třešňová barborka), kolik je členů rodiny. Na lísteček napíše každý člen nějaké přání a pověsí jej na větvičku (nebo si jen své přání a podobu své větvičky pamatujete). Komu větvička na štědrý den vykvete, tomu se přání splní. Vánoční zvyk - Štědrovečerní večeře Na Štědrý den se až do večera zachovává přísný půst. Ten, kdo vydrží, údajně uvidí zlaté prasátko. Ke společné večeři se zasedá, jakmile vyjde první hvězda. Pod talíře se na

5 štědrovečerní večeři dávají kapří šupiny, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz. Po dobu slavnostní večeře nesmí nikdo vstávat. Ranecká Marie, 9.A Adventní věnec Mezi nejoblíbenější symboly předvánoční doby patří adventní věnec. Je většinou spletený ze zeleného chvojí, někdy ozdobený mašlemi, šiškami a jinými maličkostmi. Na věnci stojí čtyři svíce, které představují čtyři adventní neděle. Těmi je vymezen advent, doba, v níž křesťané očekávají narození Spasitele. Každou neděli se na věnci rozsvítí další svíčka, až na konci adventu září všechny. Pro křesťany je přibývající světlo symbolem blížícího se příchodu Ježíše Krista, tradici ale dodržují i ti, kdo se prostě těší na Vánoce. Adventní kalendář Zvláště dětem, které se už nemohou dočkat Vánoc, bývá určen adventní kalendář. Každý den odkrývají jedno ze čtyřiadvaceti okének, za nímž najdou malou odměnu, zpravidla kousek čokolády. Adventní kalendáře začínají tradičně prvním prosincem, což ale není úplně přesné. Období adventu zahajuje totiž čtvrtá neděle před Štědrým dnem (24.12.), každý rok je tedy datum jiné. Barborky Svobodné dívky by mohl zajímat zvyk, který se váže k svátku sv. Barbory (4.12.). Ten den podle tradice trhají dívky třešňové větvičky zvané barborky a čekají, zda jim do Vánoc ve váze rozkvetou. To by znamenalo, že se dívka do roka vdá. Mikuláš, anděl a čert Velmi živým je v Česku svátek sv. Mikuláše. V jeho předvečer, 5. prosince, navštěvuje děti Mikuláš v doprovodu čertů a andělů. Cukroví a vánočka České Vánoce jsou nejsladším obdobím v roce. Hospodyňky se doslova předhánějí v pečení vanilkových rohlíčků, perníčků, sněhových pusinek a desítek dalších druhů cukroví. Recepty se v rodinách předávají po generace, není proto divu, že drobné cukroví je na pohled krásné a na jazyku se rozplývá. Jesličky Zobrazování biblického výjevu z betlémského chléva, kde se na slámě narodil Ježíšek, patří mezi české vánoční tradice již celá staletí. Betlémy se stavějí nejrůznějších velikostí a z nejrůznějších materiálů: ze dřeva, papíru, keramiky, ale i z perníku či dokonce z másla. Ve středu betléma jsou jesličky s Ježíškem, obklopeným Pannou Marií a svatým Josefem. Nad chlévem se vznáší anděl, který drží stuhu s nápisem Sláva na výsostech Bohu. Vánoční stromeček Bez rozzářeného stromečku si dnes Vánoce už ani nedovedeme představit. Přesto je tento zvyk v českých zemích celkem mladý. V měšťanských a šlechtických domácnostech se začal

6 objevovat počátkem devatenáctého století, zdomácněl ale až v průběhu jeho druhé poloviny. Na venkově dnešnímu pojetí předcházel zvyk věšet stromek špičkou dolů nad slavnostní stůl. Zpočátku se stromek zdobil červenými jablíčky, ořechy, ozdobami ze slámy nebo cukrovím. Ve dvacátém století začaly převažovat skleněné ozdoby. Nejrozšířenější je zřejmě smrček, oblíbené jsou ale také borovice a jedličky. Stromeček se zdobívá buď na Štědrý den (24.12.) nebo den předem a rodiny se z něj radují většinou alespoň do Tří králů (6. 1.). Jmelí Další vánoční rostlinou je jmelí. Lidé si jeho zelené, postříbřené či pozlacené snítky nejčastěji připevňují na lustr, případně nad dveře. Zřejmě proto, že pod zavěšeným jmelím má muž právo políbit jakoukoli dívku či ženu. Nebo proto, že kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí a jejich láska bude po způsobu jmelí věčně zelená. Každopádně darované jmelí nosí štěstí, a tak se při vánočních návštěvách hodí s sebou snítku přinést. Štědrý večer Na Štědrý den (24.12.) se rodina schází doma, zdobí stromeček, chystá se večeře. Mnoho lidí zachovává až do večera půst. Dětem, které se nemohou dočkat večeře, rodiče slibují, že vydrží-li nejíst, uvidí zlaté prasátko. Po setmění, s východem první hvězdy, se zasedá ke společné večeři. Tradiční česká štědrovečerní večeře se skládá z rybí polévky a smaženého kapra s bramborovým salátem. Od večeře není radno vstávat, zbytečně se tak přivolává neštěstí. To podle tradice přináší i lichý počet lidí kolem stolu. Vánoční kapr V předvánočním čase jsou v ulicích všech českých měst k vidění mohutné kádě plné kaprů. Většina jich pochází z proslulé rybníkářské oblasti na jihu Čech. Ježíšek Po štědrovečerní večeři nastává okamžik, na který se mnohé české děti těší celý rok. Rodina se shromáždí kolem rozsvíceného vánočního stromečku, pod nímž se kupí zabalené dárky. Podle tradice je sem nepozorovaně přinesl Ježíšek. Na rozdíl třeba od Santa Clause tato postava nemá žádnou ustálenou vizuální podobu. Také způsob, jakým k dětem přichází, zůstává obestřen tajemstvím. Ježíšek je zdrobnělinou pro Ježíše Krista, jehož dětství je o Vánocích zdůrazňováno. Děti Ježíškovi před Vánoci posílají dopis, ve kterém ho prosí o to, co by si přály pod stromečkem nalézt. Původně v českých zemích nosíval dárky sv. Mikuláš, postava Ježíška sem pronikla až v devatenáctém století z Německa. České děti z obou tradic vytěžily maximum: dárky jim nosí jak Mikuláš, tak Ježíšek. Koleda Tradice koledování sahá v českých zemích až do středověku a ještě v nedávné době byl tento zvyk součástí především venkovského prostředí. Koledníci obcházeli stavení, zpívali písně a za přání všeho dobrého dostávali od hospodářů výslužku. Hlavní dobou koledování bylo období mezi Štědrým dnem a svátkem Tří králů (tj ). S tradiční vánoční koledou je spojen například svátek sv. Štěpána (26.12.). Verše Koleda, koleda Štěpáne, co to neseš ve džbáně? Nesu, nesu koledu, upad sem s ní na ledu znají i děti, které se koledovat už nevydávají.

7 Nový rok První den v roce je provázen rčením Jak na Nový rok, tak po celý rok. Je proto záhodno vyvarovat se jak všech hádek a rozepří, tak i nepříjemné práce. K obědu se tradičně podává čočka nebo polévka s drobnou krupicí. Podle zvyku si těmito pokrmy člověk zajišťuje dobrou finanční situaci na celý rok. Naopak tradice nedoporučuje servírovat zajíce či drůbež, a to aby štěstí neuteklo nebo neulétlo. Tři králové Šestého ledna obcházejí domácnosti chlapci převlečení za tři krále, koledují a přejí vše dobré. Na vchody domů a bytů píší svěcenou křídou K + M + B, tedy zkratku latinské věty Christus mansionem benedicat, Kristus ať žehná tomuto příbytku. V tento den se také pořádají různé charitativní sbírky. Na Tři krále končí cyklus vánočních svátků. Lidé odstrojují stromeček a ukládají betlém, aby se k němu zase napřesrok vrátili. Vánoční trhy Vídeň 2009 Karolína Brožová Zahájení: :00 Ukončení: :00 Vstupné: Zdarma Popis akce: Jako každým rokem budou i letos ve Vídni probíhat vánoční trhy a to hned na několika místech. Každý z trhů má naprosto originální osobitou atmosféru s vůní medoviny, pečených horkých koblihů, vůně vánočního punče, kaštanů, kandovaného ovoce a jiných vynikajících čerstvých dobrot, na kterých si pochutnají dospělí, ale především mlsné jazýčky dětí. Není nic krásnější, než když se setmí a Vídeň se rozsvítí ve své bohaté vánoční výzdobě. Advent se blíží. Vánoční trhy, kterým Rakušané říkají Christkindlmärkte. Pohodová romantická atmosféra, množství stánků s nejrůznějšími pochutinami i zbožím a doprovodný program, to vše přiláká každoročně do Rakouska i mnoho Čechů, kteří nejčastěji zavítají do Vídně. Vídeňské vánoční trhy zahajují provoz tradičně už v polovině listopadu. Čechům se v souvislosti s vánočními trhy ve Vídni většinou vybaví ten nejznámější před vídeňskou radnicí, resp. v pěkném prostředí mezi radnicí a Burgtheatrem. Místo konání: Před Vídeňskou radnicí, Schönbrunn, Freyungu, Am Hof, Vídeňská náměstíčka

8 Příklady cen: káva či svařené víno 2-2,5 EUR, rychlé občerstvení 3-5 EUR. Trhy: Malý, ale milý je starovídeňský trh přímo v centru Vídně na Freyungu. Romantickou atmosféru zde dokresluje starobylý klášter Skotů (Schottenstift). Kdo má rád zámeckou atmosféru, neměl by si nechat ujít vánoční trh před zámkem Schönbrunn. Za zmínku určitě stojí i další vánoční trhy ve Vídni: stánky uměleckých řemesel před kostelem Karlskirche, kam se v době od 21. listopadu do 23. prosince sešlo na 70 výtvarných umělců. Především vánoční trh v části Vídně zvané Spittelberg (nedaleko Mariahilferstraße), který se vyznačuje kouzelnou atmosférou starých vídeňských ulic. Vídeňáci sem chodí hlavně kvůli kráse tradičních řemesel. Pěkné vánoční stánky se však nacházejí i na řadě jiných míst ve Vídni, např. přímo na Mariahilferstraße, kde se v četných obchodech a obchodních domech dobře nakupují i jiné než vánoční věci.

9 Na stole smažený kapr s bramborovým salátem, v koutě obýváku nazdobený stromeček a pod ním hromada dárků tak vypadají Vánoce ve většině českých a moravských rodin. A taková je i obecná představa lidí o tom, jak by měly pravé Vánoce vypadat. Ve skutečnosti je však tato podoba Vánoc poměrně nová. Vánoční stromeček je původně německá tradice, do českých zemí se první vánoční stromeček dostal až někdy ve 2. polovině 19. století, kdy byl ale módní záležitostí pro bohatší vrstvy. Vánoce se stromečkem začaly být běžné až od počátku 20. století. A podobně je na tom i ryba coby součást štědrovečerní večeře. Začalo to větvičkami Ještě v 16. století se v celé Evropě před Štědrým dnem zdobívaly pouze větve jehličnanů pentlemi, obrázky a papírovými růžemi. Prvním dokladem osvětleného vánočního stromku je zpráva v brémské kronice z roku 1570 o jedli, ozdobené datlemi a sladkostmi, postavené v cechovní budově údajně pro potěchu dětí cechovních mistrů. V průběhu dalších let se zvyk zdobení stromku na Vánoce začal šířit v německy hovořících oblastech zejména mezi protestanty.v roce 1816 se vánoční stromek poprvé objevil i na rakouském císařském dvoře. V 19. století připravil jakýsi pražský herec, jak praví legenda, svým hostům vánoční překvapení otevřel po večeři pokoj, kde zářil a třpytil se slavnostně vyzdobený stromek. Od 40. let 19. století je zdobení vánočního stromečku doloženo v českých měšťanských rodinách, do venkovského prostředí začal pronikat až od 60. let 19. století na popud šlechty a místních vzdělanců jako první mívali stromeček na zámku, na faře a ve škole. Vánoční strom republiky K masovému rozšíření vánočního stromku do českých domácností přispěla i tradice charitativních vánočních stromů, které začaly na náměstích stavět městské rady nebo různé dobročinné spolky. Smyslem byla vždy nějaká dobročinná sbírka pod stromem byla pokaždé pokladnička s nápisem, na co se vybírá. Za první republiky se pak začaly tyto stromy

10 nazývat vánoční stromy republiky. První z nich byl vztyčen a rozsvícen v Brně na náměstí Svobody roku Počátky této tradice položil moravský spisovatel Rudolf Těsnohlídek. Ten našel 22. prosince 1919 v lesním údolí odložené, mrazem promodralé nemluvně sedmnáctiměsíční holčičku. Výletníci nalezenečka odnesli na četnickou stanici a zanedlouho se podařilo vypátrat jeho matku, kterou byla pětadvacetiletá svobodná služka Marie Kosourová z Netína. Otcem dítěte byl podle slov matky jeden z ruských zajatců z první světové války. Svobodná matka musela odejít v hanbě z domova a hledat si službu, s dítětem ji ale nikde nechtěli. To byl podle její výpovědi také důvod, proč dítě odložila v lese. Za svůj čin byla odsouzena k pěti měsícům vězení, dítě adoptovali manželé z Brna, kteří ho řádně vychovali. Liduška, která měla původně zmrznout v sedmnácti měsících na sněhu, se nakonec dožila 69 let. Těsnohlídek se pak začal více zajímat o osudy odložených dětí a nakonec se pro ně rozhodl uspořádat vánoční sbírku pod vánočním stromem. Inspirací mu byla podobná akce, která se konala v Kodani. Svůj nápad dovedl Těsnohlídek do konce 6. prosince 1924 nechal v bílovickém polesí pokácet statný smrk. Ten byl na náměstí Svobody vztyčen a 13. prosince 1924 slavnostně rozsvícen. V roce 1929 splnily vánoční stromy cíl, který jim dal do vínku jejich oteczakladatel. V Brně-Žabovřeskách byl otevřen Dětský domov Dagmar pro opuštěné děti. Rudolf Těsnohlídek se tohoto úspěchu už nedožil zemřel o rok dříve. Kateřina Blažková Historii tradice pečení vánočního cukroví lze u nás dohledat až do 16. Století, kdy jsou datovány první zmínky o vánoční sladkosti, které dnes říkáme vánočka. Ačkoli vánočka, dříve nazývaná calta nebo húska, není zrovna tím, co si většina z nás představí, když se řekne cukroví, je přece jen tohle sladké pletené pečivo tradicí, která má vánoce i v názvu. Dalšími dobrotami, na kterých si o vánočních svátcích rádi pochutnáme, jsou nejčastěji výrobky z lineckého těsta (linecká kolečka). Všeobecně velmi oblíbené jsou perníky a vanilkové rohlíčky, bez kterých si spousta lidí vůbec neumí vánoce představit. Tím ovšem výčet vánočního cukroví ani zdaleka nekončí,

11 kdekdo si rád pochutná na kokosových kuličkách, ořechových prackách a tak bychom mohli pokračovat dál a dál, protože se dá říct, že ačkoli existuje určitý tradiční základ, každá domácnost má své speciality a obměny a každému chutná něco jiného. Dokonce i v dnešní době, kdy je zvykem si vše koupit hotové a bez práce, si většina rodin na vánoce dá tu práci a peče alespoň část vánočního cukroví. Pečení vánočního cukroví je nádherná tradice, která patří k vánocům stejně neodmyslitelně jako vánoční stromek nebo koledy a vedle dárků je tahle sladká radost možná jedním z hlavních důvodů proč se lidé, a zvláště děti, na vánoce tak těší. Kateřina Blažková Postup přípravy receptu: Nejdříve mouku prosyjeme. Potom rozdrobíme droždí, přidáme část cukru a vmícháme malé množství vlažného mléka s moukou. Tuto směs řádně promícháme a necháme dostatečně dlouho vykynout. Do mouky přidáme rozpuštěné máslo a vejce, dále vmícháme žloutek spolu s malým množstvím nastrouhaného koření. Do této směsi ještě nasypeme cukr a vanilkový cukr. Vlijeme vykynutý kvásek a když bude potřeba, tak také trošku vlažné smetany. Takto připravené těsto mícháme tak dlouho, až se přestane lepit na vařečku. Úplně na závěr přidáme, podle chuti, mandle a rozinky. Těsto zakryjeme a necháme vykynout. Poté z těsta připravíme devět dílů. Čtyři díly spleteme a vytvoříme tak spodní část vánočky. Střed připravíme ze tří dílů a vrchní část vytvoříme ze zbývajících dvou. Takto připravenou vánočku potřeme směsí žloutku s mlékem a ozdobíme mandlemi. Poté ji vložíme na vymazaný plech, kde jí necháme ještě vykynout. Aby nám vánočka dobře držela tvar, můžeme ji na začátku, uprostřed a na konci spojit špejlí, kterou po upečení vyndáme Ve středně vyhřáté troubě ji pozvolna pečeme do zlatohněda. Adéla Haubertová

12 Co si přejí někteří z nás k Vánocům Daniel Jojda : PSP Zdena Dobrovolná : hezkou knihu Veronika Žitná : helmu Michal Semrád : mikinu Tereza Zmeková : auto Karolína Brožová : notebook Jessica Batbajarová : boxovací pytel Lukáš Osvald : vilu s autem Paní učitelka Doležalová : hezkou knihu Paní učitelka Dobrovolná : aktivní žáky Paní učitelka Bartůňková : zdraví Paní učitelka Hladíková : zdraví všech mých blízkých + nábytek obýváku + velkou televizi Anketu uspořádal Ondřej Doležal

13