Jihočeský kraj. Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Jihočeského kraje za rok 2007

Transkript

1 Jihočeský kraj Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Jihočeského kraje za rok 2007

2 Obsah: 1 ÚVODEM OBECNÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE (DEMOGRAFICKÉ A SOCIOEKONOMICKÉ UKAZATELE) Počet obyvatel Nezaměstnanost Kriminalita KOORDINACE PROTIDROGOVÉ POLITIKY Institucionální zajištění Finanční zajištění protidrogové politiky Nejvýznamnější rozhodnutí krajských orgánů v oblasti protidrogové politiky v uplynulém roce Nejvýznamnější aktivity v oblasti protidrogové politiky v uplynulém roce SITUACE NA DROGOVÉ SCÉNĚ Rozsah užívání drog v obecné populaci Další důležité informace (vzhledem k odhadům počtu UD na území kraje) Shrnutí: Služby poskytované uživatelům drog a osobám ohroženým drogou Programy primární prevence (mimo škol a školských zařízení) Služby v oblasti snižování rizik Služby v oblasti léčby a resocializace Jiné aktivity v oblasti protidrogové politiky KRAJSKÉ STRATEGIE, PLÁNY, ANALÝZY...28

3 Úvodní informace: Zpracoval: Mgr.Marek Nerud, krajský protidrogový koordinátor Dne: Projednáno: Komise pro zdravotnictví a sociální věci Rady Jihočeského kraje. Mgr.Petr Studenovský, vedoucí OSVZ KÚ Jihočeského kraje Koncept této zprávy byl v předstihu zaslán Radě vlády ČR pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) pro její potřeby a jako podklad Národnímu monitorovacímu středisku pro drogy a drogové závislosti (NMS) jako podklad pro zpracování Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2007 k Dále byla tato zpráva dána k připomínkování, případně doplnění vedoucím pracovníkům jednotlivých programů, zařazených v minimální síti protidrogových služeb na území Jihočeského kraje, místním protidrogovým koordinátorům, KHS, školskému koordinátorovi prevence sociálně patologických jevů a dalším Rada Jihočeského kraje vzala tuto zprávu na vědomí dne a usnesením č. 681/2008/RK ji doporučila k předložení zastupitelstvu. Dne ji zastupitelstvo kraje usnesením č. 295/2008/ZK vzalo na vědomí.

4 1 Úvodem stručná charakteristika drogové scény kraje za uplynulý rok, trendy v užívání drog V roce 2007 se drogová scéna v Jihočeském kraji nijak výrazně, oproti předcházejícím letům, neměnila. Pokračuje úbytek uživatelů heroinu, kteří houfně přecházejí na subutex a heroin jako takový je čím dál obtížněji dostupný. Užívání pervitinu (i jeho výroba) zůstává setrvale na velmi vysoké úrovni, stejně jako velmi vysoký podíl uživatelů obou zmíněných látek. Užívání rozpustidel není nijak masově rozšířeným jevem, o extázi díky znemožnění provádění intervencí přímo na tanečních akcích (tedy v typickém prostředí) nemáme věrohodné informace. Nově byli sítí služeb zachyceni uživatelé kokainu celkem 4 (tři KC, jeden AT), nicméně o masovějším výskytu tohoto jevu se snad zatím hovořit nedá, jak souhlasně tvrdí i poskytovatelé služeb v této oblasti. Trvale na vysoké úrovni je užívání marihuany, které je signalizováno jak pracovníky služeb, tak školami, případně orgány sociálně právní ochrany dětí nebo kurátory pro mládež. Nezdá se, že by bylo problémem výhradně a pouze užívání, nicméně ve spojení s dalšími jevy a okolnostmi (alkohol, záškoláctví apod.) může i marihuana vyvolat problém. Služby, zaměřené výhradně na uživatele marihuany nejsou pochopitelně naší vizí, nicméně zvláště práce s mladšími věkovými kategoriemi a jejich sociálním okolím je trvale podceňována (nikoli na krajské a místní úrovni), ač ji vnímáme jako velmi důležitou. Opět se ukazuje nedostatek, resp. prázdné místo v typologii služeb víceúčelové zřízení. Současný stav se jeví jako takový, že mezi primární prevencí (ač i zde můžeme mít jisté výhrady k funkčnosti systému primární prevence v ČR, zvláště v otázce financování na všech úrovních) a službami pro víceméně problémové uživatele drog (zvláště ty injekční) zeje velká černá díra, kterou se nikdo nehrne zaplnit. A téměř to vypadá, jako bychom čekali, až experimentátoři postoupí na námi požadovanou úroveň. Co se týče legálních drog, ani zde se situace nijak dramaticky nemění, což neznamená, že stav jejich užívání či lépe řečeno neužívání můžeme, zvláště u nejmladších věkových skupin, vnímat jako uspokojující. Za nejdůležitější změnu v oblasti koordinace protidrogové politiky kraje považujeme změnu na postu školského metodika prevence prevence sociálně patologických jevů na krajském úřadě. Od je jím Bc. Veronika Bullová, oddělení prevence a humanitních činností OSVZ KÚ. Nejdůležitější změnou v síti služeb bylo zrušení Drogové poradny SZÚ se sídlem v Českých Budějovicích (z důvodu reorganizace SZÚ). Další informace a podrobnější údaje v příslušných kapitolách této zprávy

5 2 Obecná charakteristika kraje (demografické a socioekonomické ukazatele) 2.1 Počet obyvatel ( k ) průměrný věk 40,1 roku hustota osídlení 62,6 obyvatel na 1 km 2 příbytek obyvatelstva za rok obyvatel (2.240 obyv. za rok 2006), z toho: o přirozený 646 obyvatel (202 obyv. za rok 2006) o stěhováním obyvatel (2038 obyv. za rok 2006) Jihočeský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidnění z celé České republiky. Koncem roku 2006 v kraji žilo více než 630 tis. obyvatel, tedy 62,6 obyvatel na 1 km 2. Z jeho 7 okresů má největší hustotu obyvatelstva okres České Budějovice, kde žije zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Je to dáno především soustředěním do samotného města České Budějovice, v němž bydlí 94,7 tis. osob. Dalšími velkými městy jsou Tábor (35,9 tis. obyvatel), Písek (29,9 tis. obyvatel), Strakonice (23,3 tis. obyvatel) a Jindřichův Hradec (22,5 tis. obyvatel). V těchto 5 městech žije třetina Jihočechů. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel představují 38,4 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,2 % celkového počtu obyvatel kraje. Nejmenší obcí v kraji (i v celé České republice) je obec Vlkov v okrese České Budějovice s 16 trvale žijícími obyvateli. Celkem je v kraji v současné době 623 samosprávných obcí (52 z nich má statut města) s téměř 2 tisíci částmi obcí. Podíl městského obyvatelstva dosáhl k celkem 65,1 %. Obyvatelstvo kraje má proti republikovému průměru poněkud mladší věkovou strukturu (průměrný věk je 40,1 roku). Dlouhodobě nižší je zde rovněž úmrtnost (9,8 úmrtí na obyvatel) a naopak vyšší porodnost (10,1 živě narozených na obyvatel). Od demografické struktury kraje se výrazněji odlišuje pohraniční okres Český Krumlov s pestřejším národnostním složením. Je zde mladší věková struktura, nejvyšší hodnoty porodnosti, relativně nízká úmrtnost. V posledních letech ubývá obyvatel okresu Prachatice. Naopak růst trvale zaznamenávají pouze okresy České Budějovice a Český Krumlov. Zdroj: ČSÚ, Nezaměstnanost uchazeči o zaměstnání: (rok ) obecná míra nezaměstnanosti je čtvrtá nejnižší ze všech krajů ČR míra registrované nezaměstnanosti. 4,7% (rok ,68%) nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti (okres Český Krumlov): o 6,8% (rok ,21%) nejnižší míra registrované nezaměstnanosti (okres České Budějovice): o 3,5% (rok ,00%) o podporu v nezaměstnanosti pobíralo uchazečů (45,1% evidovaných na ÚP) o Úřady práce evidovaly k celkem volných pracovních míst (Na jedno volné pracovní místo v současné době připadá v průměru 2,5 uchazeče, z toho nejvíce v okrese Jindřichův Hradec (3,8), naopak méně než 2 uchazeči na 1 volné pracovní místo jsou evidování v okresech Strakonice a Prachatice) Zdroj ČSÚ, k

6 2.3 Kriminalita Trestná činnost v Jihočeském kraji: Zjištěné trestné činy absolutně (rok 2000) (rok 2006) Podíl na ČR v % 4,8 (rok 2000) 4,8 (rok 2006) Zjištěné trestné činy na obyvatel 29,8 (rok 2000) 25,6 (rok 2006) Podíl na ČR v % 38,1 (rok 2000) 32,7 (rok 2006) Zdroj: ČSÚ Tabulka č. 2.1: Pořadí zatíženosti v krajích v roce porovnání s rokem 2006 celková tč. - abs. počet rok 2006 k index na 10 tis obyv. změna rok 2006 rok 2007 změna změna pořadí dle indexu (index) (%) 2007 ČR ,2 347,5 18,3 6,23 JČ ,1 251,3-4,7-2,3 9 Graf č.2.1: Skladba kriminality VÚSC Jihočeský kraj v roce 2007 Skladba kriminality VÚSC Jihočeský kraj v roce 2007 Zdroj: PČR správa Jihočeského kraje zbývající kriminalita[2] 18% hospodářská 12% ostatní kriminalita[1] 7% násilná + mravnostní 7% majetková 56% Zdroj: PČR správa Jihočeského kraje Tabulka č.2.2: Stíháno, vyšetřováno osob v roce Jihočeský kraj (VÚSC) trestná činnost celkem nezletilí tj. % mladiství tj % recidivisté tj.% osob (do 14 let) (15 17) násilná ,8 50 6, ,6 mravnostní , , ,8 krádeže vloupáním , , ,2 krádeže prosté ,4 84 8, ,1 ostatní ,0 45 5, ,6 zbývající ,4 87 3, ,8 hospodářská ,2 16 1, ,5 celková TČ , , ,9 Zdroj: PČR správa Jihočeského kraje

7 3 Koordinace protidrogové politiky 3.1 Institucionální zajištění KRAJSKÝ PROTIDROGOVÝ KOORDINÁTOR Mgr.Marek Nerud Adresa: KÚ Jihočeského kraje, U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice nerud@kraj-jihocesky.cz tel.: Zařazení: Odbor sociálních věcí a zdravotnictví, oddělení prevence a humanitních činností Nadřízený: Mgr. Petr Studenovský, vedoucí OSVZ Úvazek: 1,0 Jiná agenda: vedoucí oddělení prevence a humanitních činností a související KRAJSKÁ PROTIDROGOVÁ KOMISE (SEZNAM-JMÉNO, KONTAKT, FUNKCE), jméno organizace adresa organizace Jedlička Jaroslav, Ing. U zimního stadionu 1952/2, KÚ JčK předseda Č. Budějovice Nerud Marek, Mgr KÚ JčK U zimního stadionu 1952/2, Č. B. Bullová Veronika, DiS KÚ Jčk U zimního stadionu 1952/2, Č. B. kpt.zbyněk Pavlica kpt. Pavel Kolařík PČR Správa Jč kraje Lannova 26, Č. Budějovice Šulista Petr, Mgr. PPP České Budějovice Nerudova 59, Č.Budějovice Čermáková Dagmar MěÚ Dačice Krajířova 27, Dačice Hrdličková Jana, Mgr MěÚ Tábor Husovo náměstí 2938, Tábor Vráželová Jana MěÚ Kaplice Náměstí 70, Kaplice Jarošová Erika MěU Vodňany Náměstí Svobody 18/I,38901 Kochanová Petra Bc. MěÚ Písek Velké nám. 114, Písek Kostohryz David, Mgr Magistrát České Budějovice Nám. Přemysla Otakara II. čp.1,2, Č. Budějovice Vítková Jana, Dis. MěÚ Milevsko Nám. E.Beneše 420, Milevsko Lukášová Jana MěÚ Trhové Sviny Žižkovo náměstí 32, Trhové Sviny Malečková Kateřina MěÚ Blatná Tř.T.G.Masaryka 322, Blatná Němec Michal MěÚ Strakonice Velké náměstí 2, Strakonice Pavlásek Petr, JUDr. MěÚ Týn n. Vltavou Náměstí Míru 2, Týn nad Vltavou Šedivá Alena MěÚ Třeboň Masarykovo nám. 20/I, Třeboň Sovová Marcela, Bc. MěÚ Prachatice Velké Náměstí 3, Prachatice Palaugari Jan, Ing. MěÚ Jindřichův Hradec Klášterská 135/II., Jindřichův Hradec Lukešová Helena Měú Vimperk Steinbrenerova 6, Vimperk ing.jaroslav Rytíř MěÚ Č. Krumlov Náměstí Svornosti, Č. Krumlov Pozn.1: komise se v Jihočeském kraji jmenuje Krajská protidrogová koordinační skupina (poradní orgán náměstka hejtmana Jihočeského kraje MUDr.Vladimíra Pavelky) Pozn.2: Vzhledem k neustálým obměnám na místech především místních protidrogových koordinátorů platí tento stav k PŘEHLED PRACOVNÍCH SKUPIN V OBLASTI PROTIDROGOVÉ POLITIKY V Jihočeském kraji nejsou ustanoveny žádné další stálé pracovní skupiny, jejichž náplň práce by měla vztah k drogové problematice SPOLUPRÁCE S KRAJSKÝM ŠKOLSKÝM METODIKEM PREVENCE A DALŠÍMI Koordinátor prevence kriminality, romský koordinátor a krajský školský metodik prevence jsou zařazeni na stejném oddělení, jako krajský protidrogový koordinátor. Spolupráce je bezproblémová a pravidelná. Spolupráce s ostatními institucemi probíhá dle potřeby.

8 VZDĚLÁVÁNÍ V RÁMCI KRAJE V roce 2007 proběhla z tohoto úhlu pohledu velmi důležitá akce, 1.krajská konference drogových profesionálů. V rámci této konference, které se účastnili převážně poskytovatelé služeb na území kraje a místní protidrogoví koordinátoři, došlo k inicializaci vzdělávání místních protidrogových koordinátorů. Toto vzdělávání bylo zahájeno v lednu 2008 s frekvencí předběžně dohodnutou na jednu schůzku měsíčně (cca tři hodiny seminář) v rámci schůzek krajské protidrogové koordinační skupiny podle předem účastníky dohodnuté struktury. Vede krajský koordinátor. Co se týče poskytovatelů služeb, tito se vzdělávají podle svých vlastních, zpravidla velmi rozdílných potřeb. Kraj jim nabízí možnost zúčastnit se seminářů ke konkrétním otázkám, spjatým zpravidla s financováním (k vyúčtování dotací, k projektům EU apod.). MÍSTNÍ PROTIDROGOVÍ KOORDINÁTOŘI jméno organizace adresa organizace Čermáková Dagmar MěÚ Dačice Krajířova 27, Dačice Hrdličková Jana, Mgr MěÚ Tábor Husovo náměstí 2938, Tábor Vráželová Jana MěÚ Kaplice Náměstí 70, Kaplice Jarošová Erika MěU Vodňany Náměstí Svobody 18/I,38901 Kochanová Petra Bc. MěÚ Písek Velké nám. 114, Písek Kostohryz David, Mgr Mag. města Č. Budějovice Nám. Přemysla Otakara II. č.1,2, Č. Vítková Jana, Dis. MěÚ Milevsko Budějovice Nám. E.Beneše 420, Milevsko Lukášová Jana MěÚ Trhové Sviny Žižkovo náměstí 32, Trhové Sviny Malečková Kateřina MěÚ Blatná Tř.T.G.Masaryka 322, Blatná Němec Michal MěÚ Strakonice Velké náměstí 2, Strakonice Pavlásek Petr, JUDr. MěÚ Týn nad Vltavou Náměstí Míru 2, Týn nad Vltavou Šedivá Alena MěÚ Třeboň Masarykovo nám. 20/I, Třeboň Sovová Marcela, Bc. MěÚ Prachatice Velké Náměstí 3, Prachatice Palaugari Jan, Ing. MěÚ Jindřichův Hradec Klášterská 135/II., Jindřichův Hradec Lukešová Helena Měú Vimperk Steinbrenerova 6, Vimperk ing.jaroslav Rytíř MěÚ Č. Krumlov Náměstí Svornosti, Český Krumlov Pozn.: Místní protidrogoví koordinátoři jsou zpravidla zařazeni na odboru sociálních věcí POPIS SYSTÉMU SPOLUPRÁCE Všichni místní koordinátoři jsou členy krajské protidrogové koordinační skupiny. Spolupráce probíhá i v dalších rovinách vzdělávání (viz výše), konzultace apod. Lze ji považovat za bezproblémovou. V roce 2007 proběhla celkem 2 jednání protidrogové koordinační skupiny především k těmto bodům (výběr): Minimální síť protidrogových služeb Financování protidrogových služeb 2007 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje GP OSVZ na rok Minimální síť protidrogových služeb Příprava zdělávání místních protidrogových koordinátorů Jihočeského kraje Třetí, méně formální jednání se uskutečnilo v průběhu 1.krajské konference protidrogových profesionálů Jihočeského kraje. Mimoto se v průběhu roku uskutečnila celá řada vzájemných individuálních konzultací.

9 DALŠÍ DŮLEŽITÉ INFORMACE Další, dle našeho názoru důležité informace se týkají především místních protidrogových koordinátorů. Kromě jedné obce jsou v Jihočeském kraji zřízeny tyto funkce na všech ostatních ORP (obec s rozšířenou působností, obec III.stupně). S reformou státní správy na přelomu let pravděpodobně nebylo jiné cesty, než do té doby poměrně efektivní členění po okresech (tj. území s výrazně větší spádovostí, než ORP) pro výkon státní správy změnit na méně administrativně výhodné členění po ORP a přesun kompetencí do samosprávy. Jednak rozdělením okresů vznikla dvě až tři území výrazně menší území ORP, což se pro smysluplnou koordinaci v takto speciální oblasti nejeví jako zvláště efektivní, jednak přesunem kompetencí do samosprávy jedné obce z mnoha v daném regionu (která nemá v tomto pověření nebo výslovně danou kompetenci nějak výrazně ovlivňovat dění mimo své vlastní území) nastal stav, kdy agilnější z místních koordinátorů alespoň ovlivňují výkon samosprávy v domovské obci, ale jejich možnosti zasáhnout mimo toto území jsou velmi omezené. Z logiky historického vývoje této problematiky jsou v poměrně příznivějším postavení koordinátoři v bývalých okresních městech (i na úřadech ještě přežívá povědomí o jejich důležitosti; v těchto přirozených spádových centrech regionů sídlí alespoň nějaké služby; tito koordinátoři získali nějaké informace buď v době, kdy pracovali na okresech v Jihočeském kraji pracuje už pouze jeden poslední - nebo po svých předchůdcích zdědili vybudované kontakty a byly jim předány alespoň nějaké odborné informace). Ale i je postupně zahlcují další agendy, které mají jako další v náplni práce a nemají mnohdy prostor věnovat se své práci tak, jak sami chtěli (nebo jak by bylo potřeba). Postupem času se z místních protidrogových koordinátorů stávají kontaktní spolupracovníci kraje, bez ambicí a možností aktivně ovlivnit situaci v regionu (a někde i přímo v obci). Na závěr pro ilustraci několik údajů přímo z terénu. Body A až E za všechny oslovené obce, bod F výběr (citace) ze zpráv obcí, bod G viz.pozn. Protidrogový koordinátor obce s rozšířenou působností (Údaje a citace z jednoduchého dotazníkového šetření za 16 obcí s rozšířenou působností (na jedné ORP není funkce koordinátora ustanovena) A/ Protidrogový koordinátor obce s rozšířenou působností Zpracovávali jste pro Vaši obec místní plán protidrogové politiky pro rok 2007 ANO: 4 NE: 12 B/ Uveďte prosím výši vašeho pracovního úvazku jako protidrogového koordinátora nespecifikováno 4 obce, u ostatních osciluje od 0,1 do 0,5, nejvíce 0,1 třikrát, 0,25 - třikrát průměr: 0,17, bez nespecifikovaných (počítáno 0) 0,23 úvazku C/ Kolik času skutečně této problematice věnujete (odhad) v hodinách měsíčně (dva si netroufli odhadnout), u ostatních osciluje od 1 do 50 hod. měsíčně, nejvíce 5 hodin, do 10 hodin měsíčně 7 koordinátorů průměr: cca 19 hodin měsíčně, bez nespecifikovaných (počítáno 0) 18 hodin měsíčně D/ Jaké další pracovní povinnosti máte (míněno náplň práce, včetně úvazků) Stručný souhrn pro potřeby VZ 2007: (nejčastější přidružené agendy, i když z popisu situace vyplývá, že spíše je přidruženou agendou funkce místního protidrogového koordinátora): kurátor pro mládež, sociální kurátor, romský poradce, dokonce administrativa (vyřizování pošty) a směs dalších aktivit, vesměs v samostatné působnosti (plánování soc. služeb, prevence kriminality, projektová činnost apod.) E/ Kolik finančních prostředků Vaše obec (nebo jiné obce ve Vašem regionu) věnovala nebo věnovaly ze svého rozpočtu na protidrogovou politiku v roce 2007 CELKEM: ,50,-Kč z toho primární prevence: ,-Kč z toho ostatní (převážně podpora KC a TP) ,50,-Kč F/ Zkuste stručně, přesto co nejkonkrétněji popsat situaci v užívání drog (zvláště vzhledem k dětem a mladistvým) Velmi rozšířená je marihuana-i mezi školními dětmi. Na první příčce marihuana. U mladistvých pervitin a těkavé látky; Kouření marihuany dětmi ze ZŠ včetně dealerství dětí ze

10 ZŠ, tvrdší drogy u dětí nebo mladistvých jsem v posledním roce neřešila (jako kurátorka); Bující užívání návykových látek v romské komunitě; situaci v užívání alkoholu (zvláště vzhledem k dětem a mladistvým) U alkoholu převládá pivo a krabicové víno, které jsou snadněji cenově dostupné a hlavně není zde problém s jejich zakoupením. S užíváním alkoholu byli v našem regionu ponejvíce řešeni chlapci školou povinní. Městská policie dělá namátkové kontroly v restauračních zařízení, barech, klubech, diskotékách, jestli není dětem nebo mladistvým naléváno. Užívání alkoholu mezi mladistvími je již běžný jev. Bohužel v obcích, kde není MP, tyto kontroly nejsou prováděny; Velmi zřídka je zachycen mladistvý pod vlivem alkoholu. Toto však nemá žádnou výpovědní hodnotu. Z výstupů programů primární prevence se lze domnívat, že alkohol, stejně jako tabák a THC patří k běžným předmětům experimentů adolescentů; situaci v užívání tabákových výrobků (zvláště vzhledem k dětem a mladistvým) Kouření je u dětí a mladistvých také rozšířeno ve velké míře. Berou to jako normální a myslím, že i rodiče jsou ke kouření tabákových výrobků tolerantnější ( nelegální drogy je možná děsí, ale kouření tabák. výrobků už tak ne); G/ Máte nějaké poznatky k situaci v užívání návykových látek ve Vašem městě/regionu, které považujete za důležité sdělit? (Jako jakýsi vzor za všechny regiony zde citujeme souhrnnou zprávu jednoho z místních koordinátorů jsme přesvědčeni, že v podstatě obdobně vypadá situace i v ostatních regionech - úmyslně jsme proto vynechali místní názvy, a číselné údaje se pochopitelně také mohou místo od místa lišit). Neregistruji žádné zásadní výkyvy drogové scény. Mluví se (ale to už několik let) občas o kokainu, ale kontakt s uživateli kokainu byl registrován pouze jeden. Otázka kokainu je v našem regionu zatím na té úrovni, že je v povědomí, že se občas někde objeví. THC nejrozšířenější užívání. O počtu a frekvenci si můžeme dělat představu snad jen na základě výstupů některých specificky zaměřených primárně preventivních programů. Tato představa v podstatě kopíruje celorepublikové průměry. KC vykazuje 12% uživatelů s primární drogou THC ze všech klientů centra. Pokud by bylo měřeno užívání THC (pozn. míněno pravděpodobně v celé populaci regionu), zcela jistě bychom se dostali k jinému číslu, avšak netroufám si svým sběrem informací suplovat sofistikované průzkumy. Pervitin nejužívanější droga i.v. KC vykazuje 63% uživatelů pervitinu ze všech klientů centra. Setrvalý stav. Snadná dostupnost. Subutex KC registruje 18% uživatelů ze všech klientů centra. I když je Subutex legálním preparátem, zde hovořím o Subutexu užívaném i.v. a získaném ilegální cestou. Heroin - KC registruje 5% uživatelů ze všech klientů centra. Po příchodu Subutexu na černý trh, ustálilo se procento uživatelů heroinu na tomto, poměrně nízkém čísle. Průměrný věk klienta KC byl v roce ,88 roku. Věk klienta není povinně registrovaným údajem. Sumarizací dostupných informací a profesních odhadů docházím k odhadu cca. 20% mladistvých. Z dostupných informací si dovoluji usuzovat, že region nepotřebuje přednastavit cíle služeb, ani další, specificky zaměřené programy. Tento úsudek budiž vnímán s ohledem na republikové průměry a standardy a běžné množství poskytovaných služeb. Vždy bude co minimalizovat, avšak vždy v určitých finančních limitech Za všechny ostatní koordinátory : Myslím si, že k situaci v užívání návykových látek je nejen v našem regionu velkým problémem snadná dostupnost k návykovým látkám, vysoká poptávka a nabídka. Tento problém se však vyskytuje i v menších obcích. Z druhé strany si myslím, že místní terénní program je zde dobře a kvalitně využitelný, přibývá počet kontaktů, což je výsledek většího podchycení klientely Zdroj: Místní protidrogoví koordinátoři ORP Jihočeského kraje

11 3.2 Finanční zajištění protidrogové politiky ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ SLUŽEB V KRAJI V roce 2007 probíhal prostřednictvím tří grantových programů: Program I. MŠMT (jedna výzva): alokace celkem ,-Kč (z toho určeno na prevenci užívání drog ,-Kč) Grantový program Akčního plánu Programu rozvoje Jihočeského kraje Podpora protidrogové politiky (jedna výzva): alokace celkem 2 mil.kč 1. opatření Realizace podpory specifické primární prevence, 1.mil.Kč 2. opatření Realizace podpory protidrogových programů v oblasti léčby a doléčování osob závislých na drogách, 0,8 mil.kč 3. opatření: Realizace podpory vertikální a horizontální protidrogové politiky a výzkumných nebo mapujících aktivit, 0,2 mil.kč Grantový program odboru sociálních věcí a zdravotnictví Jihočeského kraje Podpora minimální sítě protidrogových služeb na území Jihočeského kraje (dvě výzvy): alokace celkem ,-Kč, přiděleno ,-Kč POPIS DOTAČNÍHO ŘÍZENÍ KRAJE Tato dotační řízení byla realizována jako klasická dotační řízení. Tedy vyhlášení výzvy samosprávou kraje, výběr projektů, jejich hodnocení, následně schválení orgány samosprávy. Jihočeský kraj neměl v roce 2007 zpracovanou metodu zajištění víceletého financování těchto služeb (stejně jako kupříkladu ostatní donátoři na centrální úrovni). Nicméně toto financování je fakticky zajištěno jednak: historií financování protidrogových služeb na území kraje - prioritně jsou od roku 2002 podporovány především zavedené a kvalitní, dlouhodobě pracující služby; stanovením Minimální sítě protidrogových služeb na území Jihočeského kraje - aktuálně na období V tomto dokumentu jsou uvedeny i minimální výše příspěvku kraje na spolufinancování služeb v jednotlivých regionech za splnění stanovených podmínek. Dne zastupitelstvo Jihočeského kraje usnesením č. 8/2008/ZK dokument Minimální síť protidrogových služeb na území Jihočeského kraje na období schválilo; DOTAČNÍ PRIORITY Služby primární prevence Terénní programy Kontaktní centra, poradenské služby Programy v oblasti léčby a doléčování Substituční programy Za splnění následujících podmínek (podrobněji v dokumentu Minimální síť ) Dostupnost služeb: Rovnoměrné pokrytí území kraje po regionech. Odbornost služeb: Pouze služby, které obhájí svou úroveň v procesu certifikace odborné způsobilosti (RVKPP, případně MŠMT, sociální služby registrace MPSV). Efektivita financování: Především služby a programy, které mají zajištěné další financování z jiných úrovní - centrální (především RVKPP, MZ, MPSV, MŠMT) nebo místní (obce).

12 DEFICIT VE FINANCOVÁNÍ SLUŽEB (pozn.1: speciálně tento bod je reakcí na poptávku RVKPP) Deficit nepochybně existuje, a se stále se snižujícím podílem financování těchto služeb z centrální úrovně se prohlubuje (RVKPP, MZ, MPSV). Největší deficit v rozpočtových položkách, lze-li to takto formulovat, se nachází v oblasti osobních nákladů (podhodnocení práce jednotlivých zaměstnanců služeb) a pak samozřejmě v investičních nákladech (což je v sociální a veřejně zdravotnické oblasti setrvalý jev). Odhadem se jedná v prvém případě celkem o cca 20% nákladů na všechny typy služeb obecně (v konkrétních případech konkrétních služeb se ovšem tato čísla mohou výrazně lišit), v druhém případě si výši deficitu odhadnout netroufáme (mj. sem patří třeba i vozový park terénních programů apod.). (pozn.2: citováno ze závěrečné zprávy za rok 2006, ani pro rok 2007 není nutno měnit) Rozpočtové výdaje na protidrogovou politiku (tabulky na základě osnovy RVKPP) Tabulka 3.1: Výdaje z rozpočtu kraje Výdaje Popis Výše (v Kč) Podíl na vrub nelegálních Jihočeský kraj Jihočeský kraj Grantový program Akčního plánu Programu rozvoje Jihočeského kraje GP OSVZ Jihočeského kraje Podpora minimální sítě protidrogových služeb na území Jihočeského kraje drog % % Tabulka 3.2: Výdaje z rozpočtu obcí Výdaje Popis Výše (v Kč) Podíl na vrub nelegálních Obce Jihočeského kraje Obce Jihočeského kraje. Výdaje na služby primární prevence Výdaje na služby sekundární a terciální prevence drog % , % % Pozn. k tabulce: Z pochopitelných důvodů nepovažujeme tyto údaje )míněno za obce) za konečné, nicméně se jedná o údaje spolehlivě ověřené. Je velmi pravděpodobné, že zvláště v rozpočtech menších obcí se mohou objevit výdaje, které s prevencí drogových závislostí bezprostředně souvisí, nicméně se domníváme, že ani v součtu za celý kraj se nebude jednat o natolik zásadní sumu, která by ovlivnila poměr jednotlivých přispěvatelů do systému protidrogové prevence. 1 Celkem alokováno 2 mil.kč (pro srovnání na rok 2008 celkem 3,5 mil.kč 2 Celkem alokováno 4,23 mil.kč (pro srovnání na rok 2008 celkem 4,5 mil.kč 3 Údaje místní protidrogoví koordinátoři 4 Údaje poskytovatelé služeb

13 Rozpočtové výdaje na protidrogovou politiku (tabulka na základě výsledků příslušných dotačních řízení Jihočeského kraje) Tabulka 3.3 : Výše skutečně vyčerpaných podpor Jihočeského kraje pro jednotlivé programy REALIZÁTOR PROJEKT VÝŠE DOTACE Podpora specifické primární protidrogové celkem ,50 prevence Pavel Vácha Komplexní program primární prevence Sdružení SPIRÁLA Komplexní program prevence - SPIRÁLA Arkáda - sociálně Systém primární prevence v regionu Písek a Milevsko psychologické centrum OS PREVENT Primární drogová prevence pro region České Budějovice OS PREVENT Primární drogová prevence pro region Strakonice o.s.společnost pro Primární prevence Phénix ,50 poskytování psychosoc. pomoci občanům Sdružení Meta Specifická prevence pro školy a školská zařízení okresu J. Hradec Podpora programů v oblasti Harm reduction celkem Občanské sdružení Háječek Kontaktní a doléčovací centrum pro drog.závislost CPDM o.p.s. Č.Krumlov Streetwork pro města Český Krumlov a Kaplice Sdružení Meta P.Centrum Jindřichův Hradec OS Arkáda K-centrum - provoz nízkoprahového zařízení s TP Farní charita Tábor Auritus - centrum pro lidi ohrožené drogou OS Prevent JČ Streetwork OS Prevent Krizové a kontaktní centrum Strakonice OS Prevent Kontaktní centrum pro okres a město Prachatice Podpora programů v oblasti léčby a doléčování osob celkem závislých na drogách SANANIM o.s. Sociální práce v Terapeutické komunitě Němčice Psychiatrická léčebna Červený Dvůr Detox PL Červený Dvůr - podpora provozu Sdružení Podané ruce, Terapeutická komunita Podcestný Mlýn o.s. SANANIM o.s. Pracovní terapie v TK Karlov jako prostředek sociální rehabilitace a léčby závislých na nealkoholových drogách OS PREVENT Jihočeské substituční centrum OS PREVENT Centrum následné péče v Českých Budějovicích Podpora vertikální a horizontální protidrogové politiky celkem ,50 a výzkumných nebo mapujících aktivit JČU v Českých Konference na téma Těhotné uživatelky drog ,50 Budějovicích, ZSF zdravotní a sociální dopad této problematiky OS PREVENT Krajská konference protidrogových profesionálů Nemocnice České Škola bez drog / Drug - free School Budějovice, a. s. CELKEM Kč Pro rok 2007 bylo v rozpočtu Jihočeského kraje v rámci tří grantových řízení na podporu protidrogové politiky alokováno celkem ,-Kč, skutečně vyčerpaných bylo ,-Kč 2.výzva GP Podpora minimální sítě protidrogových služeb na území Jihočeského kraje udržení provozu alokováno ,-Kč, nedočerpáno ,-Kč Grantový program Akčního plánu Programu rozvoje Jihočeského kraje Podpora protidrogové politiky nebylo po vyúčtování čtyřem subjektům doplaceno celkem ,-Kč

14 3.3 Nejvýznamnější rozhodnutí krajských orgánů v oblasti protidrogové politiky v uplynulém roce Minimální síť protidrogových služeb na území Jihočeského kraje na rok Návrh projednala rada Jihočeského kraje dne a usnesením č. 160/2007/RK jej vzala na vědomí a doporučila k projednání zastupitelstvu. Dne zastupitelstvo Jihočeského kraje usnesením č. 64/2007/ZK tento dokument schválilo. Vyhlášení grantového programu odboru sociálních věcí a zdravotnictví v oblasti protidrogové politiky. Dne zastupitelstvo Jihočeského kraje usnesením č. 65/2007/ZK GP vyhlásilo. Grantový program Odboru sociálních věcí a zdravotnictví v oblasti protidrogové politiky vyhodnocení. Dne zastupitelstvo Jihočeského kraje usnesením č. 97/2007/ZK rozhodlo o přidělení dotací v rámci tohoto GP. Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky kraje za rok Dne zastupitelstvo Jihočeského kraje usnesením č. 209/2007/ZK vzalo tuto zprávu na vědomí. Grantový program OSVZ: Minimální síť protidrogových služeb na území Jihočeského kraje - udržení provozu. Dne zastupitelstvo Jihočeského kraje usnesením č. 343/2007/ZK tento GP vyhlásilo. Grantový program odboru sociálních věcí a zdravotnictví v oblasti protidrogové politiky, 2.výzva pro rok 2007 vyhodnocení. Dne zastupitelstvo Jihočeského kraje usnesením č. 434/2007/ZK rozhodlo o přidělení dotací v rámci tohoto GP. Závěrečná zpráva oddělení prevence a humanitních činností za rok Tato zpráva mj. bilancuje stav plnění úkolů, obsažených v Koncepci, v oblasti Strategie protidrogové politiky JčK na období , jejího Akčního plánu a strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v Jihočeském kraji na období Návrh projednala rada Jihočeského kraje dne a usnesením č. 1109/2007/RK jej vzala na vědomí a doporučila k projednání zastupitelstvu. Dne zastupitelstvo Jihočeského kraje usnesením č. 435/2007/ZK tento dokument schválilo. Další významná rozhodnutí samosprávy se týkala vyhlášení dalších dvou grantových programů, souvisejících s protidrogovou politikou, Programu I. MŠMT a Grantového programu Akčního plánu Programu rozvoje Jihočeského kraje Podpora protidrogové politiky. Za důležité považujeme i schválení Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na období (schváleno usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 268/2007/ZK ze dne ). Významná část tohoto dokumentu se týkala i sociálních služeb pro osoby ohrožené drogami nebo na drogách závislých. 3.4 Nejvýznamnější aktivity v oblasti protidrogové politiky v uplynulém roce Formulace minimální sítě protidrogových služeb na území Jihočeského kraje (a s tím související zprůhlednění dotačních titulů kraje v této oblasti pro poskytovatele služeb) První krok k řešení systémové podpory specifické primární prevence užívání návykových látek (toto je zahrnuto v další verzi Minimální sítě na období , schválené zastupitelstvem kraje v lednu 2008) Intenzivní podíl na přípravě Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na období Uspořádání 1.krajské konference pro drogové profesionály (další krok k zintenzivnění koordinace protidrogové politiky v kraji)

15 4 Situace na drogové scéně 4.1 Rozsah užívání drog v obecné populaci V Jihočeském kraji v roce 2007 neproběhl žádný specializovaný průzkum, zaměřený na rozsah užívání drog v obecné populaci. Jsme přesvědčeni, že rozsah užívání drog obecně koresponduje s údaji, zjištěnými v rámci celostátních zjišťování a výzkumů, s možnými drobnými výkyvy v jednotlivých regionech, v pásmu mírně pod celostátním průměrem. Dlouhodobý odhad problémových uživatelů drog (dále jen PUD) z toho injekčních 5 PUD 1550 (odhad PK) 1700 (odhad podle metodiky NMS) z toho: injekční UD 1450 (odhad PK) 1600 (odhad podle metodiky NMS) Z údajů, poskytnutých Krajskou hygienickou stanicí (Č.Budějovice) lze standardní metodikou (UD=L/ITR) dopočítat aktuální odhad PUD 6 za rok Počet léčených uživatelů drog (L) byl stanoven součtem uživatelů opiátů a pervitinu ve statistice hygieniků, dále bylo odečteno 89 klientů terapeutických komunit mimo kraj (i když lze pochopitelně usuzovat, že pro změnu jihočeští klienti jsou i v jiných TK, mimo území kraje). Proto odhad č.3 1. při ITR 7 17,5% by odhad PUD v Jihočeském kraji činil osob 2. při ITR 28,5% by odhad PUD v Jihočeském kraji činil osob 3. při ITR 28,5% (za předpokladu, že v PL Červený Dvůr nebo jinde se v roce 2007 léčilo 40 pacientů z JčK, kteří nejsou zachyceni v údajích jiných L/K center) by odhad PUD činil osob Jak z výše uvedeného vyplývá, pravděpodobně není důvodu něco zásadního měnit na dlouhodobém odhadu počtu problémových uživatelů drog v Jihočeském kraji. Spíše se, jako již tradičně, přikláníme k nižší hranici odhadu (jedním z důvodu je poměrně hustá, tedy pro klienty dostupná síť zařízení, poskytujících zdravotně sociální služby uživatelům drog. INCIDENCE A PREVALENCE UŽIVATELŮ DROG ŽADATELŮ O LÉČBU Údaje Krajské hygienické stanice se sídlem v Č.Budějovicích 8 za Jihočeský kraj, rok 2007 (a srovnání s předcházejícími lety): Tabulka 4.1: Prevalence 9, uživatelé drog žadatelé o léčbu období počet uživatelů drog prevalence na obyv / 482* 78,4/ 77,1* , , ,8 Tabulka 4.2: Incidence 10, uživatelé drog žadatelé o léčbu období počet uživatelů drog incidence na obyv / 226* 33,1/ 36,2* , , ,7 5 Pozn.PK: Na základě signálů z terénu považujeme tento údaj spíše za horní hranici rozpětí odhadu 6 Zkratka problémový uživatel drog (PUD), podle definice EMCDDA, tj. injekční užívání jakékoli drogy a/nebo dlouhodobé a pravidelné užívání opiátů a/nebo kokainu a /nebo drog amfetaminového typu 7 ITR podíl problémových uživatelů v kontaktu s léčebným zařízením (kolik PUD vyhledá odbornou pomoc) 8 Vzhledem k tomu, že v době koncipování této výroční zprávy nebyly k dispozici výsledky za celou ČR, jsou uvedeny dílčí podklady krajské hygieny (které následně sloužily jako podklad pro zprávu za celou ČR tyjsou pro srovnání uvedeny jako druhý údaj s hvězdičkou) 9 Prevalence = součet počtu uživatelů za daný rok 10 Incidence = součet prvních žádost o léčbu v daném roce

16 Komentář: 1/ Údaje vykazuje celkem 18 L/K (léčebně kontaktních) zařízení z Jihočeského kraje, z toho pro zajímavost všechna kontaktní centra (6), všechny terénní programy (3), všechny terapeutické komunity (3), pouze 3 AT ambulance (z 27 v r.2006) a jedna léčebna (PL Lnáře). Data nevykazuje PL Červený Dvůr (již dlouhodobě) z důvodu ochrany osobních údajů pacientů. V tomto konkrétním případě se lze domnívat, že neexistence údajů z léčebny výsledky příliš nezkreslují, neboť systém sběru údajů hyg.stanice by měl vylučovat duplicitní údaje (tzn., že pokud někdo v jednom roce žádá léčbu ve více zařízeních, je stejně počítán právě jen jednou), a léčebna vyžaduje doporučení K-centra nebo jiného zdravotnického zařízení, čili pacient léčebny by se v systému sběru dat měl stejně objevit. K PL Červený Dvůr podrobněji dále. 2/ Nedělali jsme žádné další úpravy v údajích, shromážděných hyg. stanicí, nicméně musíme podotknout, že tyto zcela přesně nezobrazují konkrétní stav na drogové scéně přímo v kraji minimálně TK hlásí celkem (kupř. v oblasti prevalence) 100 klientů, nicméně v roce 2007 se v nich léčilo celkem 11 osob z Jihočeského kraje (údaje ze závěrečných zpráv grantu JčK). 3/ Co se týče zastoupení drog v tomto vzorku, jednoznačně vede pervitin (337 uživatelů, z toho 129 žen), následuje heroin (72 už., z toho 22 žen), dále marihuana (51, resp.20) a subutex (18, resp.5). K opiátům lze přiřadit i 4 osoby, užívající braun. Co se týče heroinu, je překvapivé, že je vykazován výrazně větší počet UD, než v souhrnu závěrečných zpráv kontaktních center a terénních programů dohromady (41), naopak výrazně menší počet uživatelů pervitinu a subutexu, než by odpovídalo reálné situaci v JčK (886, resp.272, viz. tab. Statistika nízkoprahových programů níže). V tomto se velmi pravděpodobně (včetně dnes již poněkud exotického braunu) odrážejí údaje dodané z terapeutických komunit. INCIDENCE A PREVALENCE LÉČENÝCH PROBLÉMOVÝCH UŽIVATELŮ DROG Tabulka 4.3: Prevalence problémových uživatelů drog, Jihočeský kraj období počet problémových uživatelů prevalence na obyv. drog , , , ,3 Tabulka 4.4: Incidence problémových uživatelů drog, Jihočeský kraj období počet problémových uživatelů incidence na obyv. drog , , , ,7 Zdroj: Hygienická stanice Hl.m.Prahy eviduje za Jihočeský kraj (Výroční zpráva ČR 2007a starší) UŽÍVANÉ DROGY, ZPŮSOB APLIKACE V běžném spektru, viz. následující kapitola, případně úvod této zprávy. Způsoby aplkace se nevymykají celorepublikovým trendům. Stále velmi vysoký podíl intravenózních uživatelů, včetně uživatelů Subutexu (včetně získaného na předpis)

17 INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ V SOUVISLOSTI S UŽÍVÁNÍM DROG Tabulka 4.5: Meziroční srovnání počtu vybraných diagnóz u pacientů, majících v diagnóze i.v.užívání drog, Jihočeský kraj počet onemocnění v anamnéze i.v. v anamnéze kontakt s podíl i.v. narkomanů v celkem aplikace drog i.v. narkomanem % DG akutní VHB % 25% chronická % 9,50% VHB akutní VHC ,50% 60% chronická ,70% 81,50% VHC celkem ,40% 56,96% Zdroj: KHS se sídlem v Českých Budějovicích Komentář (MUDr.Květoslava Kotrbová, KHS se sídlem v Č.Budějovicích): Virová hepatitida B trvalý nárůst jek ve formě akutní, tak chronické. Velmi vysoký podíl s rizikovým chováním ve věkových skupinách, korespondujících s rozložením injekčního užívání drog. Problém je především v trvale vysoké skupině zdrojů nákazy uvnitř komunity toxikomanů. Virová hepatitida C: Incidence u uživatelů drog (především injekčních) je trvale vysoká 2/3 všech nemocných (platí i pro celou ČR). Rizikem je omezení testování pozitivity protilátek po reorganizaci hygienické služby. HIV AIDS: Situace v Jihočeském kraji se stejně jako v ČR nejeví dramatická, nicméně není důvod k optimismu není. Za prvé se tento stav může relativně rychle změnit, zvláště budou-li podobným tempem jako dosud ubývat možnosti intervenovat v ohrožených skupinách a populaci jako celku (reorganizace hygienických služeb, omezení možností poradenství a včasného záchytu testování), jednak nelze zodpovědně říci, do jaké míry údaje o počtu HIV pozitivních odrážejí reálný stav, zvláště při vědomí skutečnosti, že zhruba ¾ nově zachycených UD nebyly nikdy testovány, a tyto možnosti stále ubývají (viz.hep C) o HIV celkem ČR 1081 z toho 244 AIDS, z toho uživatelů drog 53 o HIV celkem JčK - 30 z toho 6 AIDS, z toho uživatelů drog 0 (údaje k 02/2008, KHS Č.Budějovice) DROGOVÁ KRIMINALITA Tabulka č.4.6: Trestná činnost na území JČ kraje, v souvislosti s nelegálními drogami Nedovolená Nedovolená Nedovolená Šíření toxikomanie výroba a držení výroba a držení výroba a držení OPL a jedů, OPL a jedů, držení OPL a jedů, distribuce (vl.potřeba) výroba České Budějovice 23/22/2 4/4/0 4/4/0 8/8/2 Český Krumlov 11/10/2 6/5/0 0 0 Jindřichův Hradec 9/9/0 3/3/0 0 0 Písek 23/23/ Prachatice 3/3/0 1/1/0 1/1/0 0 Strakonice 15/13/1 2/2/1 0 0 Tábor 28/28/7 2/2/0 0 0 CELKEM kraj 112/108/14 18/17/1 5/5/0 8/8/2 Zdroj: PČR správa Jihočeského kraje Poznámka 1: Údaje v jednotlivých příslušných buňkách jsou členěny v tomto pořadí: ZJIŠTĚNÉ TR.ČINY / OBJASNĚNÉ TR.ČINY / PACHATELÉ MLADŠÍ 18 LET Poznámka 2: Na území Jihočeského kraje bylo v souvislosti s těmito trestnými činy stíháno celkem 6 osob mladších 15 let.

18 DROGOVÁ KRIMINALITA V PŮSOBNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY Drogová problematika klientů PMS ČR Jihočeský soudní kraj V roce 2007 bylo na střediscích PMS ČR v Jihočeském soudním kraji evidováno celkem 63 spisů klientů (s okresem Pelhřimov celkem 72 spisů), u kterých byla zaznamenána trestná činnost v souvislosti s drogovou problematikou. Jednalo se o 54 mužů a 9 žen (52 dospělých a 11 mladistvých klientů). Ze statistiky vyplývá, že celkem 48 evidovaných klientů spáchalo trestné činy vymezené pod označením nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů ( 187, 187a, 188 a 188a tr. zákona). Další početnou skupinu tvoří odsouzení, kteří spáchali např. tr. čin krádeže z důvodu opatření finančních zdrojů na nákup drog. Do ostatní tr. činnosti spadají tr. činy krádeže, řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, ohrožení pod vlivem návykové látky a loupeže. V tabulce je uveden i poměr mezi celkovým nápadem nových případů v jednotlivých okresech a počtem klientů evidovaných s drogovou problematikou. Tabulka č. 4.7: Přehled trestné činnosti a počet evidovaných klientů v rámci jednotlivých soudních okresů Nedovolená výroba a držení omamných látek Ostatní trestná činnost Počet klientů evidovaných v rámci závislostí - Počet klientů CELKEM (nápad nových případů) CELKEM České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Závěr: Při vycházení ze základního předpokladu, že pracovníci PMS ČR přistupují ke všem klientům rovnoměrně, docházíme k tomuto výsledku. Činnost Probační a mediační služby ČR se odvíjí ze základních cílů: a) integrace pachatelů, b) podpora obětí trestné činnosti, c) ochrana společnosti. Ty jsou doplněny posláním, které vede ke zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktu spojeného s trestnou činností, zajištění efektivního výkonu alternativních trestů a kvalitní práci s obětí trestného činu. Z toho vyplývá, že pokud klient nespáchá tr. činnost vymezenou pod označením nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů ( 187, 187a, 188 a 188a tr. zákona), popř. zda soud spolu s jiným trestem neukládá ochranné léčení je obtížně rozpoznatelné, zda jeho jiná tr. činnost (např. krádež) byla motivována potřebou získat finanční zdroj na nákup OPL. Praxe ukazuje, že u klientů, kterým byl uložen trest OPP (obecně prospěšné práce) není ani vzhledem k menšímu počtu konzultací takovou souvislost odhalit. Naproti tomu je zjevné, že při práci s klientem v rámci uloženého probačního dohledu (zkušební doby v průměrné délce 3 4 roky) je možno na toto téma s odsouzeným hovořit a zde je opět naše zjištění závislé pouze na jeho sdělení. Pracovníci PMS ČR nejsou školeni na rozpoznání různých závislostí a veškeré informace jsou do elektronického systému LOTUS NOTES zaznamenávány pouze na výsledku rozhovoru s klientem. Z tohoto důvodu se může některá informace související s popsaným tématem do systému zadat později a tím se v aktuální statistice neobjeví. Zdroj: Mgr. Martin Pilný, regionální vedoucí Jihočeského soudního kraje Jeden resocializační program v působnosti PMS, zaměřený na uživatele drog (probační program Auritus v Táboře). Klienti let, akreditován. Celkem 15 klientů, 9 rodičů, 119 kontaktů.

19 4.1.1 Další důležité informace (vzhledem k odhadům počtu UD na území kraje) 1/ Údaje ÚZIS, výkaz AT ambulancí v Jihočeském kraji, rok 2007 (a srovnání): V roce 2007 bylo na území JčK: Pracoviště: (2006) Provozovatelů (2006) Několik postřehů k struktuře poskytovaných služeb: Z počtu pracovišt 27 mělo v roce 2006 v živé kartotéce více než 5 pacientů 19 pracovišť, v roce pracovišť(z 16). Uvádí pouze Dg F 10 (alkohol) 4 pracoviště (5 pracovišť v r.2006) A/ Duševní onemocnění a psychiatrická ošetření v ambulantní péči Tabulka 4.8: Poruchy vyvolané alkoholem (F 10) osob celkem z toho 245 nově zjištěných Tabulka 4.9: Poruchy vyvolané ostatními psychoaktivními látkami (F 11 F 19) osob celkem z toho 125 nově zjištěných osob osob 133 B/ Pacienti, užívající psychoaktivní látky a evidovaní na ambulantních pracovištích, zajišťujících péči o alkoholiky a toxikomany (pacienti živé kartotéky) Tabulka 4.10: Struktura pacientů AT ambulancí v Jihočeském kraji v letech opiáty a opioidy z toho: heroin canabinoidy sedativa, hypnotika z toho: barbituráty kokain stimulancia z toho: metamfetamin halucinogeny prchavá rozpustidla kombinace drog ost.psychoaktivní látky, součet alkohol C/ Pro srovnání údaje o počtu a věkové struktuře pacientů AT ambulancí, od kterých jsme získali za rok 2007 prostřednictvím ÚZIS konkrétní údaje (16 pracovišť) Tabulka 4.11: Věkové struktuře pacientů vybraných AT ambulancí 0-14 let let let let 65 a více pacientů celkem Jedná se pouze o údaje dodané samotnými provozovateli. Ty byly zjištěny prostřednictvím ÚZIS, ovšem s tím, že dalších 9 potenciálních provozovatelů AT nedalo souhlas k poskytnutí údajů, a další čtyři možní provozovatelé AT neodevzdali výkaz za rok 2007, čili se pravděpodobně nejedná o definitivní stav a ve srovnání s rokem 2006 není (prozatím) možné z tohoto činit konkrétní závěry.

20 2/ Údaje poskytovatelů služeb, zařazených v minimální síti služeb, rok 2007 (a srovnání) Tabulka 4.12: Statistika nízkoprahových programů - kontaktních center a terénních programů součet JčK (součet celkem za Jihočeský kraj) Kategorie klientů * 2006* 2007 Počet klientů (počet jednotlivých uživatelů drog, kteří využili v daném období alespoň jednou služeb programu) - z toho injekčních uživatelů drog z toho se základní drogou heroin** z toho se základní drogou Subutex z toho se základní drogou pervitin z toho se základní drogou kanabinoidy*** Průměrný věk klienta **** 21,5 22,4 23,8 23,8 25,05 25,8 Počet neuživatelů, kteří využili alespoň jednou služeb programu Zdroj: Závěrečné zprávy poskytovatelů služeb, zařazených do modelu minimální sítě JčK) Poznámky PK: * v roce 2006 došlo k transformaci stávajících služeb (KC Třeboň a Psychosociální poradna Mgr.Týmala) pod jednoho provozovatele (OS Meta). Z toho důvodu neuvádíme statistiky za region Jindřichohradecko za toto období byly by nutně zavádějící. Nicméně si lze všimnout i toho, že ač se nezahrnutí statistických údajů za Jindřichohradecko jistě ve srovnání s předcházejícími lety projevilo, rozhodně nemohlo ovlivnit některé skutečnosti pokles kontaktů a nárůst průměrného věku klientů, ale ani setrvalý trend nárůstu uživatelů pervitinu (což ovšem může být dáno dvěma naprosto rozdílnými faktory buďto roste počet uživatelů pervitinu setrvale a plošně, nebo naopak roste počet těch, kdo dobrovolně přichází do kontaktu s těmito službami). Velmi opatrně se přikláníme (i vzhledem k růstu průměrného věku klientů) k druhé variantě. ** pokles uživatelů heroinu mezi klienty programů Harm reduction souvisí s přechodem na Subutex (legálně i nelegálně) *** i tyto údaje mohou dokumentovat skutečnost, že marihuana není látkou, která by přinášela jejím uživatelům tak závažné problémy, aby je řešili pomocí odborných služeb (všimněme si výrazného nepoměru mezi počty klientů uživatelů marihuany a pervitinu, který je jednoznačně ve prospěch těch druhých, ač podle řady průzkumů je marihuana v populaci výrazně rozšířenější drogou). **** nárůst průměrného věku klientů hodnotíme jako kladný trend, může signalizovat, že drogová populace stárne (nepřibývá tolik nových problémových uživatelů drog) X odhad překrytí jednotlivých služeb cca 300 klientů, u TP odhad sekundárních výměn cca 300 klientů (celkem za kraj). Není vyloučeno, že se i i tyto skupiny částečně překrývají (sekundární výměna terénním programem pro klienta KC)