Ektoparaziti člověka

Transkript

1 Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP Společnost infekčního lékařství ČLS JEP Česká parazitologická společnost Ektoparaziti člověka SBORNÍK semináře v Lékařském domě v Praze ze dne 5. dubna 2016 Hlavní koordinátor: Doc. RNDr. Jan Votýpka, PhD.

2 Účinnost vyčesávání vši dětské a odvšivovací přípravky (Pediculus capitis) Libor Mazánek (Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje) V dobách minulých i v době současné je výskyt vši dětské u dětí prvního stupně základních škol běžný stav. Mnoho rodin s malými dětmi se s tímto problémem opakovaně potýká. Současná situace je důsledkem vzniku odolnosti vší na účinné látky v dříve používaných chemicky působících léčivých přípravcích. Zvýšená poptávka po alternativním odvšivování způsobila, že se v lékárnách začaly prodávat proti vším nejrůznější přípravky, z nichž mnohé mají nedostatečnou až pochybnou účinnost. Rodičům se těmito přípravky často nedaří vši zcela vyhubit, a tím dochází k opakovanému a zvýšenému šíření vší v dětských kolektivech. Naše studie ukázaly, že na Olomoucku cca 5-20% dětí ve školkách a na prvním stupni základních škol má ve vlasech známky po dřívějším (odrůstající hnidy) či probíhajícím (výskyt živých vší) zavšivení. Tento výskyt není však nijak dramatický a zhruba odpovídá výskytu vši dětské v zemích západní Evropy. V současnosti na trhu v ČR neexistují žádná chemicky účinná léčiva na toto infekční onemocnění. Z tohoto důvodu se často řeší možnost hubení vši dětské pouhým vyčesáváním. Opakované výskyty vši dětské u dětí autora, které byly odvšivovány pouze vyčesáváním, poskytly velmi zajímavé výsledky o účinnosti této nejstarší, nejlevnější a stále základní metodě v kontrole a hubení vši dětské u dětí. Z výsledků účinnosti vyčesávání vší je zřejmé, že některé obchodní praktiky při prodeji přípravků, které deklarují účinnost proti vším, jsou nekalé. Ukazuje se, že nepochopení účinnosti těchto přípravků bývá i příčinou lokálního zvýšení výskytu vši dětské v katastru lékáren s nepoučenými lékárníky. Platí, že běžné hygienické úkony jako je mytí a úpravy vlasů, česání atd. nemají na výskyt vši dětské prokazatelný vliv. Veš dětská se může vyskytovat ve všech sociálních a věkových skupinách. Nejčastěji se ale vyskytuje ve vlasech dětí prvního stupně základních škol z nižších socioekonomických skupin. Výskyt vší v kolektivu závisí především na době, po které dojde k odvšivení jedince, a četnosti kontaktů dětí v kolektivu. Při výskytu vší se na pokožce vlasaté část hlavy nebo v jejím bezprostředním okolí mohou tvořit drobné svědivé pupínky. Hlavní újma způsobená vší dětskou je ale újma psychická (pocit vyloučení, deprese). K výraznějšímu poškození zdraví dětí z důvodu výskytu vší dochází pouze výjimečně a vždy v důsledku nevhodné či přehnané léčby zavšivení (popáleniny až uhoření dětí, letální intoxikace dětí). 9

3 Problematika odvšivování dětí pomocí přípravků Při používání přípravků proti vším je třeba věnovat zvýšenou pozornost deklarovanému použití, tj. zda je kosmetický či léčebný, a návodu k použití, který se musí dodržet. Vlivem poptávky po alternativních nechemických přípravcích se v lékárnách prodávají kosmetické prostředky s tzv. vedlejším antiparazitárním účinkem. Účinnost těchto kosmetických prostředků nemůže být ani ověřována, protože dle zákonných ustanovení přípravky uváděné na trh jako kosmetické prostředky nesmí obsahovat účinné látky na hubení vší a nesmí být prodávány za účelem léčby infekčních onemocnění tj. ani za účelem odvšivování. O kosmetických prostředcích je proto možno uvažovat pouze jako o prostředcích, které zlepšující kvalitu pokožky či vlasů při výskytu vší a při hubení vší jinými přípravky či způsoby, např. vyčesáváním. Rozmachu používání kosmetických přípravků napomohlo i to, že v současnosti na trhu v ČR není proti vším registrovaný žádný léčivý přípravek. Léčivé přípravky působily na vši chemicky insekticidy a dosahovaly spolehlivé účinnosti, pokud se nesetkaly s rezistentní populací vší. Z důvodu šíření rezistentních populací vší a vysokých nákladů a rizik spojených s uváděním léčivých přípravků s insekticidy na trh, jsou v současnosti doporučovány k hubení vší zejména tzv. zdravotnické prostředky (pomůcky). Zdravotnické prostředky hubí vši mechanicky či fyzikálně a jejich účinek je při správném použití srovnatelný s léčivými přípravky s obsahem insekticidních látek, přičemž riziko vzniku rezistence je mnohem nižší. Možnost použití bezpečnějších zdravotnických prostředků na bázi silikonových olejů (dimethiconu) a jemu podobných látek, které působí mechanicko-fyzikálním účinkem na dýchací soustavu vší, byla i uvedena jako jeden z důvodů vyřazení posledního léčivého přípravku proti vším z trhu v ČR. Ale i některé dostupné zdravotnické prostředky pouze napomáhají hubení vší vyčesáváním, např. tím, že vši na určitou dobu mechanicky paralyzují, čímž usnadní vyčesávání vší z vlasů. Poslední dobou se na trhu objevily i repelenty proti vším na bázi účinné látky IR3535, jejichž aplikace je poměrně jednoduchá (při jejich aplikaci není nutné sledovat výskyt vší), deklarovaný účinek je ověřovaný a spolehlivý i v případě, že se již nějaké vši ve vlasech vyskytují. Všechny moderní přípravky proti vším obsahují účinné látky, které z důvodu ochrany zdraví dětí již nepronikají do tkání, a proto neproniknou ani k zárodkům vší ukrytým v hnidách. Ošetření je proto nutné vždy opakovat, aby se při druhém ošetření usmrtily vši vylíhlé z hnid, které přežily první ošetření. Nové vši se z nakladených hnid líhnou do sedmi až devíti dnů, proto se musí provádět druhé odvšivení kolem desátého dne po prvním ošetření. Několik dnů po druhém odvšivení je dále nutné provést kontrolu účinnosti odvšivení vyčesáváním. Pokud při této kontrole budou vyčesány živé vši, je třeba zkontrolovat, zda bylo postupováno přesně podle návodu použitého přípravku a pokud ano, je nutné aplikovat jiný odvšivovací přípravek dle návodu nebo s dítětem navštívit lékaře. Opakující se výskyt vší u dětí bohužel někteří rodiče zkoušejí řešit i různými nedovolenými způsoby např. přípravky určenými na zvířata či jinými látkami (často nebezpečnými hořlavinami). Proto na závěr upozorňuji, že použití petroleje proti vším (případně jiných hořlavých látek), jak bývá někdy dokonce i veřejně "doporučováno" nepřipadá v žádném případě v úvahu. Petrolej je jednou z frakcí destilace ropy, nemá proto standardní chemické složení a někdy obsahuje značně škodlivé látky s leptavými účinky. Pracovníci KHS se již mnohokrát setkali i s vážným poškozením a poleptáním pokožky hlavy dětí od petroleje. Navíc se jedná o nebezpečné použití hořlaviny a mnohokrát již došlo k vážným popáleninám či dokonce uhoření dětí. Často je nejrůznějšími osobami doporučováno proti vším použití i veterinárních léčivých přípravků. Názor přetrvává z dob, kdy jediný a hlavní výrobce odvšivovacích přípravků v ČR Lybar vyráběl souběžně přípravky s prakticky shodným složením jak proti vším, tak i proti ektoparazitům zvířat. Tyto veterinární přípravky, ale nejsou proti vším již zcela účinné. Svým složením odpovídají původním humánním přípravkům proti vši dětské, které musely být z trhu staženy v důsledku rezistence vši dětské. Mnohé veterinární přípravky navíc obsahují systémově půso- 10

4 bící insekticidní látky, které pronikají do tkání dětí, a jejich toxicita bývá někdy značná, např. u ú.l. Fipronil (v přípravku Frontline aj.) se udává LD 50 = 97 mg/kg (např. u známého DDT je LD 50 = 135 mg/kg). Výskyt odrůstajících hnid ve vlasech Přípravek, který by usmrcoval či odstraňoval hnidy (vajíčka vší přilepená k vlasům) v současnosti neexistuje. Hnidy z vlasů nedokáže odstranit žádný přípravek ani hřeben. Hnidy přilepují samičky vší jednotlivě ke kořínkům vlasů. Poté hnidy odrůstají od pokožky hlavy spolu s vlasem (cca 0,5 mm za den), dokud nejsou odstřiženy spolu s částí vlasu, na které jsou nalepeny. Hnidy vzdálené od pokožky hlavy více než 5 mm (tj. starší 10 dní) jsou tedy již prázdné nebo mrtvé. V závislosti na délce vlasů mohou hnidy po odvšivení odrůstat s vlasy až několik měsíců. Přetrvávající výskyt odrůstajících hnid u dětí nelze považovat za opakované zavšivení. Jedná se pouze o estetickou vadu a z etického hlediska je nepřípustné na odrůstající hnidy jakkoliv upozorňovat či dokonce požadovat jejich odstranění z vlasů. Jediný způsob jak odstranit hnidy z vlasů je stahovat je po vlasu jednotlivě nehty či vlasy s hnidami vystříhat. Doporučení pro předškolní a školní zařízení Z právního hlediska je zavšivení považováno za infekční onemocnění pediculosis, u kterého hrozí šíření v dětském kolektivu. Platí však, že diagnostikovat infekční onemocnění mohou pouze lékaři popř. rodiče u svých dětí. Učitelé či vychovatelé bez lékařského vzdělání nemají právo diagnostikovat žádné infekční onemocnění. Proto je nutné apelovat na rodiče, aby si uvědomili, že při každém zaznamenaném výskytu živých vší u svých dětí musí ve svém vlastním zájmu informovat školu popř. školku, aby mohli být o výskytu vší informováni rodiče ostatních dětí v kolektivu. Jinak zde hrozí opětovný přenos vší na jejich odvšivované dítě. Učitelé a vychovatelé musí spoléhat na svědomitost a odpovědnost rodičů. V případě oznámeného nebo hrozícího výskytu vší v kolektivu dětí, by školka nebo škola měla o tomto nebezpečí všechny rodiče písemně informovat a požadovat po rodičích podepsané čestné prohlášení, že svému dítěti prohlédli hlavu dle pokynů (viz vyčesávání vší všiváčkem) a posílají dítě do kolektivu dětí školy (školky) bez vší. Pokud má školka nebo škola od všech rodičů podepsané takové prohlášení, nelze ji ani v případě opakovaného výskytu vší z ničeho vinit. Žádná jiná mimořádná provozní opatření proti vším (dezinfekce, dezinsekce apod.) ve školkách a školách nemá smysl provádět, protože veš dětská se šíří zejména přímým kontaktem dětí a v běžném pokojovém prostředí již druhý den po opuštění hostitele není schopná napadnout člověka. V krajním případě mohou epidemiologické šetření a následná opatření v ohnisku zvýšeného výskytu vší zajistit pracovníci krajské hygienické stanice, podobně jako u jiných závažnějších infekčních nemocí. Epidemiologické šetření se provádí dle 62a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, např. na základě hlášení lékaře, případně na žádost školky či školy či z opakovaných podnětů rodičů. Problematika zařazování dětí do kolektivu škol a školek Z důvodu ochrany zdraví dětí by školky a školy neměly zařazovat děti s infekčním onemocněním do dětského kolektivu. Toto by mělo platit i u zavšivení. Avšak ne každé dítě s výskytem živých vší je možno považovat za infekční a vyřazovat ho z dětského kolektivu z důvodu ochrany zdraví ostatních dětí. K šíření zavšivení mezi dětmi ve velké většině dochází pomocí oplozených samic vší, proto je možno za infekční považovat pouze děti, kterým se ve vlasech pohybují dospělé oplozené samice vší. Vyřadí-li se z kolektivu dětí školy či školky dítě, které ve vlasech nemá dospělé oplodněné samice vší, dochází tím k neopodstatněnému omezení práva dítěte na vzdělání, které mu zajišťuje listina základních práv a svobod. Velmi často se ve vlasech dětí také nachází pouze jedna většinou dospělá veš, která se dále nemnoží, protože se do vlasů dítěte do- 11

5 stala jako nymfa, samec či neoplozená samice. Tato veš většinou do několika týdnů uhyne, aniž by dítě zavšivila. Takové dítě není možno považovat za zavšivené a není možno ho vyřazovat z dětského kolektivu. Riziko šíření vší ze zavšiveného dítěte na ostatní děti výrazně vzrůstá s množstvím vší ve vlasech. Přesné zhodnocení aktuální infekčnosti dítěte jako důvodu k jeho vyřazení z kolektivu je dosti problematické. Vlivem nedostatečné odbornosti pedagogického personálu a tlaku některých rodičů dochází často k napadnutelným rozhodnutím škol a školek. Proto se doporučuje vyřazovat z kolektivu děti pouze ve výjimečných případech, kdy je ve vlasech dítěte zjištěn zcela zřejmý značně zvýšený a neřešený výskyt vši dětské ve všech vývojových stádiích. Rodiče by neměli dítě s výskytem dospělých živých vší posílat do dětského kolektivu. Odstranění dospělých vší z vlasů dítěte je však možno zajistit během několika minut (např. i řádným vyčesáním hustým hřebenem všiváčkem ), takže izolace dětí z důvodu výskytu vší se jeví v praxi jako zcela zbytečná. Žádný přípravek proti vším nehubí hnidy, proto po každém prvním ošetření se z přeživších hnid líhnou nové vši, které jsou usmrceny až druhým ošetřením ještě než dospějí. Obecně platí, že po každém řádném použití jakéhokoliv přípravku proti vším nebo po důkladném vyčesání vší všiváčkem, je možno považovat dítě za neinfekční a zařadit ho do dětského kolektivu. Není možno po rodičích vyžadovat, aby děti byly od prvního ošetření až do druhého ošetření, tj. celý týden, izolovány, když jsou prakticky neinfekční, protože ve vlasech nemají žádné oplozené živé samice vší. Takové děti se běžně zařazují do kolektivu dětí. Než dojde k druhému definitivnímu ošetření, nedoporučuje se po takových dětech vyžadovat činnosti, které by mohly způsobit zvýšenou migraci vší z vlasů těchto dětí na jiné děti (půjčování přikrývek hlavy, kontaktní sportovní aktivity atd.). Doporučení pro rodiče Dle znění 858 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je rodič povinen pečovat o zdraví dítěte. Je tedy i povinen sledovat výskyt vší a při zaznamenaném výskytu vší je rovněž povinen zajistit léčbu tj. odvšivení dítěte. K odvšivování může použít pouze k tomu účelu určené přípravky či prostředky a postupovat podle jejich návodu k použití. Přípravky určené k hubení vší je možno aplikovat na dítě pouze při zjištěném výskytu živých vší ve vlasech. Preventivně je možno proti vším aplikovat pouze repelentní přípravky proti vším. Před jejich aplikací není třeba ověřovat, zda je dítě zavšivené, ale i repelentní přípravky by se měly aplikovat pouze v odůvodněných případech, např. při zaznamenaném aktuálním výskytu vší v dětském kolektivu, u kamarádů, sourozenců, při kolektivních akcích dětí apod. Repelentní přípravky se vždy aplikují až po umytí vlasů, protože po umytí vlasů účinek všech v současnosti používaných přípravků mizí. Zavšivení dítěte lze prokázat nebo vyloučit pouze vyčesáváním vší pomocí speciálního hřebínku tzv. všiváčku (běžně k dostání v drogeriích a zdravotnických potřebách). Vyčesávání vší je vhodné provádět světlými hřebeny nad světlou podložkou, popř. nad umyvadlem či vanou, na které jsou vyčesané vši dobře viditelné. Pravidelné vyčesávání vlasů všiváčky je hlavní a účinná prevence před šířením vší. Opakovaným vyčesáváním vší všiváčkem (alespoň každý třetí den) lze již během několika vyčesávání docílit úplného vymizení vší i bez aplikace odvšivovacích přípravků. Vyčesávání vší je nutné provádět od kořínků vlasů minimálně 5 minut systematicky z celého povrchu vlasaté části hlavy. Vši se musí vyčesávat, dokud se vyskytují, minimálně však ještě dva týdny po nálezu poslední dospělé vši. U některých typů delších vlasů je však vyčesání všech vší technicky neproveditelné. Rovněž ostříhání vlasů na méně než 0,8 cm je osvědčená metoda jak zamezit výskytu vší. Ukázka jedné studie založené na metodice vyčesávání vší viz na konci sborníku. 12

6 Ukázka jedné případové studie: (ad Účinnost vyčesávání vši dětské, L. Mazánek) Materiál a metodika Výskyt vší byl dlouhodobě sledován v letech 2008, 2011 a 2013 u dvou dětí - Alešek (nar. 2002), Honzík (nar. 2004) a u jejich rodičů. Oba chlapci měli po celou dobu sledování vlasy dlouhé 8 10 cm. Jednalo se o velmi živé, kontaktní chlapce navštěvující školní družinu. U obou dětí i rodičů byly vši hubeny pouze vyčesáváním světlými hustými hřebeny všiváčky nad světlou podložkou (obr. č. 1). Každá osoba měla vlastní hřeben. Hřeben byl pořízen za 2,50 Kč přímo od výrobce. Každé vyčesávání vší se provádělo min. 5 minut systematicky z celé vlasaté části hlavy od kořínků vlasů. Při hubení vší se provádělo vyčesávání každý třetí den (jak se obecně doporučuje) případně 2x do týdne. Při pouhém sledování výskytu vší se provádělo vyčesávání jednou týdně. Vyčesávání vší z vlasů bylo prováděno vždy na sucho a všechny vyčesané vši byly dokladovány v 60% lihu. U vyčesaných vší bylo později podle velikosti dourčeno vývojové stádium a pohlaví viz obr. Vývojový cyklus vši dětské. Obr. č.1: Vyčesávání vší světlým hutným hřebenem všiváčkem nad umyvadlem. Výsledky První výskyt vší byl zaznamenán u syna Aleška v MŠ na jaře Řádným vyčesáváním každý třetí den bylo docíleno odvšivení do 7. dne od zjištění výskytu vší (tab. č. 1). Druhý výskyt vši dětské byl zaznamenán na podzim 2008 u syna Aleška (1. třída ZŠ). Byl zaznamenán pravděpodobně i přenos jedné vši III. instaru na mladšího syna Honzíka (MŠ). Výskyt vší byl u syna Aleška již vyšší, vyčesáno celkem 51 jedinců, řádným vyčesáváním v třídenních intervalech bylo docílené vyhubení vší již třetím vyčesáváním,tedy šestý den (tab. č. 2). Tab. č. 1: Výskyt vší jaro 2008 u syna Aleška (MŠ) (I., II., III. - nymfa instaru, - samice, - samec). Celkem datum den I. II. III. vše 14-III. pá III. so III. ne 0 17-III. po 0 18-III. út III. st 0 20-III. čt 0 21-III. pá III. so 0 23-III. ne III. po 0 25-III. út 0 26-III. st III. čt 0 28-III. pá 0 29-III. so Celkem datum den I. II. III. vše I. II. III. vše 23-XI. ne XI. po XI. út XI. st XI. čt XI. pá XI. so XI. ne XII. po XII. út Tab. č. 2: Výskyt vší podzim 2008 u syna Aleška (1. třída ZŠ), u druhého syna pouze jedna nymfa 3. instaru. Další výskyt vši dětské byl v rodině zaznamenán na Štědrý den 2010 u matky a následně i u otce. U dětí výskyt živých vší nebyl zaznamenán, byl u nich ale zaznamenán výskyt odrůstajících hnid. Většina hnid u matky i u syna Honzíka byla neoplozená. Nejstarší hnidy byly nalezeny u syna Honzíka. Bylo zřejmé, že vši nalezené u rodičů pocházely od synů. Následně byly vyčesány líhnoucí se vši i u dětí (tab. č. 3). Výskyt vší v rodině byl nadále nepravidelně zaznamenáván až do konce školního roku 2010/2011, což svědčí o přetrvávajícím výskytu vší v dětských kolektivech dětí (tab. č. 4). Nejvíce se vši vyskytovaly u syna Aleška (třetí třída ZŠ). Syn Honzík navštěvoval 1. třídu. Překvapující bylo, že u syna Honzíka byly nalézány opakovaně pou- 68

7 ze menší nymfy a hnidy a žádné dospělé vši. U otce byly naopak dospělé vši vyčesány opakovaně, aniž by byla vyčesána jediná nymfa. Na samém konci školního roku 2010/2011 oba synové byli několik dní ve škole přírodě, ze které oba přijeli s výskytem živých dospělých vší ve vlasech. Hned na začátku prázdnin oba synové odjeli na několik týdnů k prarodičům. Přestože prarodiče byli podrobně instruováni ve vyčesávání vší včetně jejich dokladování, nedokázali úspěšně vši vyhubit. Po příjezdu autora k prarodičům 21. července 2011 byl u obou synů zjištěn zvýšený výskyt dospělých vší, přičemž výskyt vší byl zjištěn i u prarodiče, který byl následně úspěšně ošetřen přípravkem proti vším Diffusil H forte. Výskyt vší u synů byl vyčesáváním vyhuben až během druhé generace vší, přičemž omezený výskyt vší byl zaznamenán i u obou rodičů. Do konce prázdnin byl výskyt vší již zcela vyřešen (Tab. Č. 5). Tab. č. 3: Výskyt vší v rodině ke konci roku Tab. č. 5: Výskyt vší v rodině o prázdninách 2011 po návštěvě prarodičů Alešek Honzík Otec Matka Celkem datum den I. II. III. vše I. II. III. vše I. II. III. vše I. II. III. vše 21-VII. čt VII. pá VII. so VII. ne VII. po VII. út VII. st VII. čt VII. pá VII. so VII. ne VIII. po VIII. út VIII. st VIII. čt VIII. pá VIII. so VIII. ne VIII. po VIII. út VIII. st VIII. čt VIII. pá VIII. so VIII. ne VIII. po VIII. út VIII. st VIII. čt

8 Tab. č. 4: Přetrvávající nálezy vší v rodině na jaře Alešek Honzík Otec Matka Celkem datum den I. II. III. vše I. II. III. vše I. II. III. vše I. II. III. vše 17-II. čt II. pá II. so II. ne II. po II. út II. st II. čt II. pá II. so II. ne II. po III. út III. st III. čt III. pá III. so III. ne III. po III. út III. st III. čt III. pá III. so III. ne III. po III. út III. st III. čt III. pá III. so III. ne III. po III. út III. st III. čt III. pá III. so III. ne III. po III. út III. st III. čt IV. pá IV. so IV. ne IV. po IV. út IV. st IV. čt IV. pá IV. so IV. ne IV. po IV. út IV. st IV. čt IV. pá Na začátku školní výuky v září 2011 (Alešek - 4. třída, Honzík - 2. třída) výskyt vši dětské v rodině nebyl zaznamenán. Hned 11. září byl ale u syna Aleška zaznamenán značný výskyt dospělých vší, přestože při předcházejících vyčesávání byl syn opakovaně několik týdnů bez vší (tab. č. 6). Taková náhlá infestace je velmi zarážející a svědčí o značně zvýšeném výskytu vší u některých dětí v kolektivu. Toto zjištění je ale zatíženo nejistotou, protože za každou vyčesanou veš bylo synům po celou dobu výzkumu vypláceno 5 Kč, aby sami měli zájem se výzkumu aktivně účastnit. Byli však instruováni, že tento výzkum nesmí narušit aktivním získáváním vší, což prý nikdy neučinili. Výskyt vší se u synů protahoval až do začátku listopadu 2011, kdy autor na žádost školy přednesl v rámci rodičovské- 70

9 ho sdružení rodičům přednášku o problematice hubení vší. Po této přednášce výskyt vší v kolektivech dětí školy i v rodině autora zcela ustal až do jara roku Tab. č. 6: Výskyt vší v rodině po zahájení školní výuky v září Alešek Honzík Otec Matka Celkem datum den I. II. III. vše I. II. III. vše I. II. III. vše I. II. III. vše 23-VIII. út VIII. pá VIII. ne VIII. út IX. ne IX. po IX. út IX. st IX. čt IX. pá IX. so IX. ne IX. po IX. út IX. st IX. čt IX. pá IX. so IX. ne IX. po IX. út IX. st IX. čt Na jaře 2013 výskyt vší u synů již nebyl vyčesáváním sledován, protože se vši u synů již delší dobu nevyskytly. Dne byla na základě sdělení školy provedena kontrola výskytu vší vyčesáváním. U obou synů byl zjištěn výskyt vší. Řádné vyčesávání bylo provedeno až následující den I přes zvýšený výskyt vší u syna Aleše byly u obou synů vši vyhubeny intenzivnějším vyčesáváním během jedné generace tj. do dvou týdnů. I přes relativně intenzivní vyčesávání u obou synů některé vylíhlé vši dosáhly dospělosti, avšak nestačily naklást žádné nové hnidy, ze kterých by se vylíhla další generace vší. U rodičů žádné vši vyčesány nebyly (tab. č. 7). Tab. č. 7: Výskyt vši dětské na jaře Alešek Honzík Otec Matka Celkem datum den I. II. III. vše I. II. III. vše I. II. III. vše I. II. III. vše 18-II. pá II. so II. ne II. po II. út II. st II. čt II. pá II. so II. ne II. po III. út III. st III. čt III. pá III. so III. ne III. po III. út III. st III. čt III. pá III. so III. ne III. po III. út III. st III. čt