MĚSTO KOPŘIVNICE MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE

Transkript

1 MĚSTO KOPŘIVNICE MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Zápis č. 1/2012 z jednání pracovní skupiny Osoby se zdravotním postižením, znevýhodněním a jiným omezením (v rámci projektu Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II.plánovací období, reg. č. CZ.1.04/3.1.03/ ) Datum jednání: v 16:00 hodin Místo jednání: zasedací místnost v 10 p. MěÚ Kopřivnice Přítomni: dle presenční listiny 17 Program jednání: 1. příprava nového plánu seznámení s návrhem plánovaných aktivit a jejich dopracování 2. různé Ad1) Mgr. Rysová představila novou vedoucí sociálního odboru a zdravotnictví Mgr. Lenku Galiovou. Mgr. Galiová seznámila pracovní skupinu s financováním sociálních služeb ve městě Kopřivnici v příštích letech. Od roku 2014 přejde rozdělování finančních prostředků na sociální služby z ministerstva práce na jednotlivé kraje. Kraj připravuje v rámci svého Komunitního plánu proces vyjednávání o síti sociálních služeb s obcemi. Byl sestaven harmonogram vyjednávání s obcemi a s poskytovateli. V komunitním plánování je důležité to, co si dáme konkrétně do komunitního plánu, aby docházelo k účelnému vynakládání finančních prostředků na jednotlivé sociální služby. Mgr. Mikundová připomenula první komunitní plán a úkoly, které se podařilo splnit, seznámila přítomné s výsledky mapování potřeb, dotazníkového šetření ZP v Kopřivnici a jeho místních částí. Tuto aktivitu odborně zajišťovala Mgr. Magdaléna Holubová (příloha č. 1). Mgr. Mikundová předložila skupině SWOT analýzu k připomínkování a představila jak aktivity pro všechny pracovní skupiny, tak část týkající se pracovní skupiny osob se zdravotním postižením Diskuse: Požadavek vložit do nového plánu službu chráněného bydlení. Mgr. Rysová z analýz a dotazníků vyplývá, že jsou pokryté potřeby zdravotně postižených občanů dostatečně. V současné době nebyla podaná žádná žádost o chráněné bydlení na území města. Nemusíme řešit tuto službu výstavbou nových bytů,

2 ale např. vyčleněním některých bytů ze současného fondu města k chráněnému bydlení, pokud bude ze strany občanů zájem. Mgr. Mikundová uvedla, že dále zůstává úkol i do příštího komunitního plánu podporovat nadále stávající sociální služby. Hlavně pro občany Kopřivnice. Potřeba rozšíření provozní doby Občanské poradny pro všechny cílové skupiny. Mgr. Pešat, vedoucí Občanské poradny v Kopřivnici, navrhuje zvýšení o 1 provozní den (což je zvýšení částky na provoz poradny o ,- Kč, tj. dotace města v celkové výši cca ,- Kč). Úkol zvýšení informovanosti občanů a to nejen se zdravotním postižením. Mgr. Mikundová navrhla několikrát ročně předávat informace o sociálních službách např. prostřednictvím Kopřivnických novin, letáků apod. K dispozici jsou mapy, katalogy sociálních služeb, pořádá se Den sociálních služeb, Dny otevřených dveří jednotlivých sociálních služeb na území města. Pracovní skupina senioři vyjádřila podporu opakovaní DSS a pravidelně připomínat síť sociálních služeb na území města Kopřivnice. Zvážit například spojení Dne sociálních služeb s neziskovými organizacemi, zájmovými organizacemi, v rámci prevence např. spojit se záchranným integrovaným systémem apod. Odstraňování bariér a podpora sociálního začleňování. Mgr. Rysová uvedla, že na radnici již funguje např. dílna tvorby papírových rámečků, podporujeme nevidomého maséra, apod. Město poskytuje pronájmy těmto lidem s postižením k podnikání za symbolickou cenu. Pracovní skupina navrhuje v rámci spolupráce s Domem dětí nové aktivity např. začlenění dětí s postižením do kroužků např. výtvarného (již funguje ve Frenštátu pod Radhoštěm). Slezská diakonie v chráněném bydlení v Novém Jičíně máme 2 klienty z Kopřivnice. Zájem by se určitě našel. Je třeba např. anketou zjistit zájem a počet lidí. Navázání další spolupráce s jinými registrovanými sociálními službami. Od vznikne chráněné bydlení v Kopřivnici s počtem 10 uživatelů. Kopretina v současné době nemá žádného klienta, který by tuto službu hledal, uvedla paní Kurečková. Klienti upřednostňují bydlení v rodině. Je to spíše potřeba budoucnosti. P. Tichavská vidí problém spíše s dopravou do jednotlivých zařízení např. do Denního stacionáře v Novém Jičíně. Mgr. Rysová reagovala uvedla, že je to jistě průřezové téma do budoucna. V MŠ a ZŠ Motýlek stoupá počet dětí s artismem. Město by mělo zvažovat další navazující péči s tím, že nějakým procentem se i jiné obce budou podílet na financování sociálních služeb v Kopřivnici. Spolufinancování s ostatními městy a podílení se na nákladech jejich klientů v našich zařízeních se zatím nedaří zajistit. P. Tandler poukázal na neprovázanost školských zařízení a zařízení sociálních služeb. Není řešeno systémově. P. Tandler doporučuje rozšířit denní stacionář, ale ne v těch stávajících prostorech, kde je. V pracovní skupině zaznělo, aby se zbytečně nestavěly nové budovy např. chráněného bydlení apod., ale hledali se nevyužité vhodné prostory ve městě. 2

3 Mgr. Rysová připomenula, že ze všech výzkumů vyšlo, že Kopřivnice je dobře pokrytá všemi sociálními službami pro občany Kopřivnice. Vybudování Komunitního centra (pí. Šešulková). V Ostravě mají tyto možnosti. Při počtu obyvatel, který má Ostrava je možná výstavba a roční dotace z města ve výši cca 20. milionů, ale takové centrum pro Kopřivnici by bylo pravděpodobně nereálné. Není možné vyhovět všem zdravotně postiženým dětem, umístit je v Kopřivnici do ideálního sociálního zařízení uvedla Mgr. Rysová. Pí. Kurečková (Kopretina) vidí nejvíce žádané ze strany klientů podporované zaměstnávání. Důležitá je udržitelnost těchto nových projektů uvedla Mgr. Rysová. Závěr diskuse: Ideálním řešení vidí pracovní skupina v rozšíření cílové skupiny pro osoby s težším zdravotním postižením, což není v současných prostorách možné, protože nejsou bezbariérové. Dále by bylo potřeba další návazné služby pro stávající uživatel, kteří by se mohly částečně posunout do jiné, pro ně vhodnější služby, což by přineslo uvolnění kapacity pro nové uživatele. Pro navržené řešení se jeví jako možnost přestěhování Kopretiny do jiných bezbariérových prostor, případně hledání prostorů pro návazné služby. Mgr. Galiová kraj doporučuje rozmělňování velkých služeb (např. Chráněného bydlení - Nová Horka již probíhá). Cestou by mohla být vlastní transformace naší sociální služby v Kopretině. Pan Tandler za rodiče uvedl, že je jedno jak se bude služba jmenovat, hlavně je důležité, že budou mít děti a klienti dále kam docházet. Mgr. Mikundová požádala členy pracovní skupiny o případné další konkrétní návrhy do komunitního plánu např. prostřednictvím u. Další setkání pracovní se předpokládá dne (jde o předběžný termín, který může být ještě změněn) spolu s dalšími pracovními skupinami. Mgr. Rysová poděkovala přítomným a ukončila jednání. Usnesení pracovní skupiny Osoby se zdravotním postižením, znevýhodněním a jiným omezením (dále jen PS) ze dne : 2012/01 PS se po projednání shodla na: Pracovní skupina po projednání ukládá vedoucí PS p. Obrátilová prověřit a předat informace o dobré praxi z Frenštátu pod Radhoštěm o způsobu začleňování dětí s postižením do kroužků v DDM. Zapsala: Katrin Váňová Ověřila: Zuzana Obrátilová 3

4 Naplňování úkolů 1. Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici a příprava nového plánu

5 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici Vize Kopřivnice - město spokojených a aktivních občanů. Poslání plánu sociálních služeb Kopřivnice informuje a zapojuje uživatele, poskytuje kvalitní sociální služby pro všechny v prostředí vzájemné důvěry

6 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici Cíle 1. Poskytování služeb pro všechny skupiny obyvatel a jejich další zkvalitňování 2. Poskytování kvalitních informací všem uživatelům, jejich rodinám a blízkým osobám 3. Odstraňování bariér a podpora sociálního začleňování

7 Monitorování 1 Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici Cíl: 1. Poskytování služeb pro všechny skupiny obyvatel a jejich další zkvalitňování Opatření: 1.1 Podpora stávajících služeb a jejich rozvoj 1.2 Zajištění osobní asistence pro děti se zdravotním postižením, případně odlehčovací služby 1.3 Řešení podporovaného a chráněného bydlení 1.4 Řešení stravování vč. dietní stravy pro seniory a další uživatele 1.5 Zajištění péče o osoby se sníženou soběstačností 1.6 Podpora terénních služeb pro seniory 1.7 Zřízení denního centra pro osoby bez přístřeší 1.8 Rozšíření azylového domu 1.9 Podpora zřízení občanské poradny 1.10 Podpora terénní práce

8 Monitorování 1 Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici Cíl: 2. Poskytování kvalitních informací všem uživatelům, jejich rodinám a blízkým osobám a zadavatelům Opatření: 2.1. Zlepšení informovanosti o poskytování sociálních služeb

9 Monitorování 1 Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici Cíl: 3. Odstraňování bariér a podpora sociálního začleňování Opatření: 3.1 Rekonstrukce jedné ze základních škol na bezbariérovou 3.2 Zlepšení kvality volného času skupin ohrožených sociálním vyloučením a patologickými jevy 3.3 Řešení bydlení při dodržení principů hospodaření s bytovým fondem (pro tyto skupiny: domácnosti, jež mají problémy se získáním a udržením přiměřeného bydlení, dětí vracející se z dětských domovů a výchovných zařízení, občané vracející se z nápravných zařízení)

10 Monitorování 1 Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici Cíl: 1. Poskytování služeb pro všechny skupiny obyvatel a jejich další zkvalitňování Opatření: 1.1. Podpora stávajících služeb a jejich rozvoj Finanční podpora stávajících služeb zahrnutí do rozpočtu města Předpokládané období realizace: 2009 (každoročně) Výstupy: smlouvy o poskytnutých dotacích schválené v RM a ZM - počet uživatelů jednotlivých sociálních služeb v miliónech dotace města organizacím 1,169 1,091 1,057 1,287 počet zařízení počet organizací Středisko sociálních služeb (5 sociálních služeb) provozní náklady z rozpočtu města 5,56 5,72 5, 851 6, 314 dotace MSK (IP) 0,896 0,896 0,896 0 dotace MPSV 2,545 2,145 1,887 1,914 Klub Kamarád 0,329 + mzdy 0,312 + mzdy 0,312 + mzdy 0,322 + mzdy

11 Monitorování 1 Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici Nesplněné úkoly Navržení alternativ pro řešení podporovaného a chráněného bydlení Hledání partnera pro dobrovolnickou činnost k podpoře trávení volného času handicapovaných občanů

12 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici Aktivity Kvalitativní mapování potřebnosti sociálních služeb u osob se zdravotním postižením v rámci mezioborové spolupráce za využití kvalitativních metod výstupem je podrobná analýza potřeb a metodika v rámci mezioborové spolupráce

13 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici Aktivity Kvalitativní mapování potřebnosti sociálních služeb u osob se zdravotním postižením v rámci mezioborové spolupráce Koordinátorka aktivity: Mgr. Magdaléna Holubová Odborná spolupráce: doc. Mgr. et. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D. doc. PaedDr. Jan Slavík, Csc. prof. PaedDr. Milan Valenta, Ph.D. Mgr. Alina Cogiel

14 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici Aktivity Průběh mapování Dotazníkové šetření

15 Respondenti (dotazovaní): Občané se zdravotním postižením žijící v Kopřivnici a blízkém okolí Lubina, Mniší, Vlčovice (místní části Kopřivnice) Děti a žáci se zdravotním postižením vzdělávaní v místní speciální škole (zákonní zástupci) Základní škola a Mateřská škola Motýlek, Kopřivnice, Smetanova 1122, příspěvková organizace Uživatelé sociální služby 1. občané města Kopřivnice využívající sociální službu mimo Kopřivnici 2. uživatelé využívající poskytovanou sociální službu v Kopřivnici kvantitativní výzkum (dotazníkové šetření) Respondenti mohli dotazník vyplnit samostatně nebo s pomocí osoby blízké nebo s pomocí zákonného zástupce nebo v zastoupení osoby blízké a v zastoupení zákonného zástupce. Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

16 Cíle výzkumu: 1. Zjistit, ve kterých základních životních oblastech potřebují osoby se zdravotním postižením pomoc (problém zdravotního omezení). 2. Zjistit, jaká očekávání od sociálních služeb mají osoby se zdravotním postižením (co si přejí). 3. Zjistit, jaké sociální služby budou osoby se zdravotním postižením v budoucnu potřebovat (problém poptávky). kvantitativní výzkum (dotazníkové šetření) 4. Zjistit, jak se osoby se zdravotním postižením orientují v systému sociálních služeb (problém informovanosti). Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

17 Členění dotazníkového šetření: A. Vstupní údaje o občanovi se zdravotním postižením B. Informovanost občana se zdravotním postižením o problematice sociálních služeb C. Oblasti potřeb občana se zdravotním postižením kvantitativní výzkum (dotazníkové šetření) D. Část pro respondenty, kteří uvažují o potřebnosti sociální služby ve svém současném i budoucím životě Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

18 Výzkumný soubor: Počet rozeslaných dotazníků: 1151 Celkový počet navrácených dotazníků: 247 Z toho ženy 125 (50,4%) Z toho muži 122 (49,6%) kvantitativní výzkum (dotazníkové šetření) Věkový průměr respondentů (vyjádřený aritmetickým průměrem) Nejmladší respondent (v zastoupení) Nejstaršímu respondent 59,77 let 5 let 92 let Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

19 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici Aktivity Dotazníkové šetření Závěry

20 Výzkumný soubor Výsledky: Měření informovanosti Měření potřeb OZP Očekávání OZP vůči sociálním službám Plánování budoucí poptávky po sociálních službách Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

21 Výsledky Měření potřeb OZP - pohyblivost - soběstačnost - komunikace - fungování v domácím prostředí - zapojení se do života v obci - pracovní uplatnění - osobní rozvoj - uplatnění svých práv

22 Výsledky Očekávání OZP vůči sociálním službám - Zajištění bezpečí a zázemí - Posílení soběstačnosti - Příležitost ke kontaktu s lidmi - Posílení sebedůvěry - Posílení pocitu smysluplnosti a užitečnosti - Pomoc k osamostatnění se a nezávislosti - Posílení fungování v rámci obce - Zajištění duchovní péče

23 Výsledky Chybějící sociální služby - Denní stacionář denní centrum - Chráněné bydlení - Pracovní uplatnění v chráněných dílnách - Odlehčovací služba za rozumnou cenu - Doprava - Služba asistenta či tlumočníka - Ústavní péče - Různé

24 Závěr Péče - rodina a přátelé Problém - přemisťování se - řešení problémů s institucemi Potřebná pomoc - nízký odhad využití

25 Monitorování 1 Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici Aktivity Průběh mapování Ohniskové skupiny

26 Ohniskovou skupinu si můžete představit jako skupinovou diskuzi s nezávislými odborníky (moderátory). kvalitativní výzkum (ohnisková skupina) Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

27 Proběhlo 7 ohniskových skupin V Denním stacionáři Kopretina, OS1 Uživatelé sociální služby denního stacionáře 9 OS2 Zadavatelé, poskytovatelé a pracovníci z přímé péče denního stacionáře 14 OS3 Zákonní zástupci uživatelů sociální služby denního stacionáře 13 kvalitativní výzkum (ohnisková skupina) Na Městském úřade v Kopřivnici, OS4 Zákonní zástupci dětí, žáků a absolventů místní speciální školy 9 OS5 Občané města Kopřivnice a blízkého okolí 11 OS6 Zadavatelé, poskytovatelé a pedagogové místní speciální školy 14 OS7 Zákonní zástupci dětí, žáků a absolventů místní speciální školy 12 Celkový počet participantů 82 Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

28 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici Aktivity Ohniskové skupiny Závěry

29 Výsledky ohniskových skupin (uživatelé sociálních služeb a skupina rodičů) Milan Valenta Jan Slavík Kvalitativní šetření (tzv. ohnisková skupina) Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

30 Originální komunikační nástroj - tzv. Kopřivnický instrument Pro potřeby částečné simplifikace, vizualizace a strukturace témat, ohnisek skupiny - vypracovala členka výzkumného týmu mgr.holubová M. systém situačních (a částečně piktogramizujících ) obrázků, které napomohly transferu témat do zjednodušené a přehledné podoby se čtveřicí/ pěticí voleb, z nichž si proband šetření mohl vybrat ( a svou volbu/volby odtrhnout a mít v ruce ), každá volba byla navíc zpřehledněna symbolikou (viz snímky 9-12) Kvalitativní šetření (tzv. ohnisková skupina) Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

31 Kvalitativní šetření (tzv. ohnisková skupina) Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

32 Kvalitativní šetření (tzv. ohnisková skupina) Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

33 Kvalitativní šetření (tzv. ohnisková skupina) Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

34 Kvalitativní šetření (tzv. ohnisková skupina) Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

35 Závěry OS uživatelů soc.služeb Kvalitativní šetření (tzv. ohnisková skupina) Nepotvrdilo se klišé pracovního syndromu osob s mentální retardací tvrdící, že dospělý mentálně retardovaný jedinec nemá potřebu a vnitřní motivaci k systémové a pravidelné práci ( laicky je líný ). Naopak OS dokládá značnou vnitřní motivaci a připravenost ke smysluplné práci i chuť pracovat za mzdu a to i pravidelně, objevily se dokonce tendence k rozšíření zvládnutých pracovních aktivit. Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

36 Problémem (s odkazem na nálezy dalších OS) je však systém následných služeb, tj. absence APZ (agentury podporovaného zaměstnávání) a institutu tzv. job manažerů, chráněné dílny či alespoň chráněných pracovních míst, sociální podniky, fungující sociálněterapeutická dílna, job klubů, etc. v lokalitě šetření. Kvalitativní šetření (tzv. ohnisková skupina) Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

37 Účastníci šetření jsou pozitivně nastaveni na to, využívat více komunitní zdroje a to především samostatně, což se demonstruje především v oblasti cestování, nakupování, vyřizování svých záležitostí na institucích, zapojení se do volnočasových aktivit na veřejnosti. Kvalitativní šetření (tzv. ohnisková skupina) Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

38 Závěry rodičovské OS Jako zcela zásadní - nosná a velmi vydatná ohniska se ukázala především témata I. a XII., tj. otázka budoucnosti dětí se zdravotním postižením, jejich zařazení do společnosti a další následná péče po vyčerpání možnosti navštěvovat speciální školu; dále ohnisko péče státu o občany se zdravotním postižením, otázka sociální politiky státu v době krize i v blízké budoucnosti. Kvalitativní šetření (tzv. ohnisková skupina) Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

39 Ve vztahu ke komunitnímu plánu sociálních služeb regionu lze z dat OS generalizovaně stanovit ústřední tendenci ve smyslu vybudování centra ( dětské centrum pro dospělé ) komplexní péče ( tj. edukační, sociální, pracovní a rehabilitační služby pro dospívající a dospělé s kombinovaným postižením a s PAS) bezbariérové zařízení s celoročním, týdenním i denním režimem a s volnočasovými aktivitami. V tomto ohledu padl i návrh na úsporu financí tím, že se nebude stavět naddimenzované (normované) zařízení klientům stačí ke spokojenému životu malometrážní byty/pokoje. Kvalitativní šetření (tzv. ohnisková skupina) Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

40 Systémová chyba v soc. péči Rodiče se obávají zvyšování sociálních kompetencí svých (dospělých) dětí, protože je to může v budoucnu existenčně ohrozit ad snížení příspěvku na péči, třídy invalidního důchodu (viz reflexe praxe) Kvalitativní šetření (tzv. ohnisková skupina) Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

41 Systémová chyba v soc. péči paradox finančního potrestání Rodiče se obávají zvyšování sociálních kompetencí svých (dospělých) dětí, protože je to může v budoucnu existenčně ohrozit snížení příspěvku na péči, třídy invalidního důchodu Tím, že vyšší stupeň postižení je financován státem bohatěji než stupeň nižší, vzniká paradox finančního potrestání za zlepšení stavu dítěte směrem ke klasifikaci nižšího stupně postižení. Kvalitativní šetření (tzv. ohnisková skupina) Problém vzniká hlavně v hraničních pásmech. Když se klient rozvíjí, může se stát, že se jeho zařízení přesune třeba z trojky na jedničku. V životní praxi se pro sociální okolí klienta téměř nic nemění skutečná péče o něj vyžaduje prakticky stejné úsilí, jeho reálné schopnosti a dovednosti se posunou téměř neznatelně. Z tabulkového hlediska však dojde k přeřazení, klient ztratí finanční zázemí. Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

42 OS rodičů zákonní zástupci uživatelů péče DS Kopretina (Vlčovice, Kopretina, ) Participanti OS byli vybráni metodou účelového výběru a samosběru, jednalo se o zástupce města Kopřivnice a výchovné pracovníky DS Kopretina: 9 participantů. Pro potřeby anonymity šetření jsou odpovědi respondentů, tj. zástupců města (R 3A) Kvalitativní šetření (tzv. ohnisková skupina) Plánování rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici na období II. Plánovací období

43 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici Aktivity Náměty konference WS Víceúčelové zařízení (komunitní centrum) nabídka volnočasových aktivit, podpora zaměstnávání, samostatné bydlení (byt/pokoj) Multioborová spolupráce (psycholog, psychiatr, pedagog, sociální pracovník)

44 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici Aktivity Náměty

45 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Kopřivnici Děkujeme za Váši účast. Těšíme se shledanou. Předběžný termín příštího jednání: :30