Standardní Eurobarometr 88. Veřejné mínění v zemích Evropské Unie

Transkript

1 Veřejné mínění v zemích Evropské Unie česká republika Tento výzkum byl zadán a koordinován Generálním ředitelstvím Evropské komise pro komunikaci. Tato zpráva byla zpracována pro Zastoupení Evropské komise v České republice. Dokument nereprezentuje stanoviska Evropské komise. Názory a interpretace v něm obsažené reprezentují výhradně pohled autora.

2 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE ČESKÁ REPUBLIKA Tento výzkum byl zadán a koordinován Generálním ředitelstvím Evropské komise pro komunikaci. Tato zpráva byla zpracována pro Zastoupení Evropské komise v České republice.

3 OBSAH ÚVOD 2 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ 3 I. HODNOCENÍ SOUČASNÉ SITUACE 4 II. CO PRO NÁS EVROPSKÁ UNIE ZNAMENÁ 7 III. MÉDIA 9 1

4 ÚVOD Eurobarometr s pořadovým číslem 88 (EB88) přináší výsledky sociologického šetření provedeného v listopadu 2017 na reprezentativním vzorku populace ČR 15+ let. Konkrétně bylo v ČR osloveno 1021 osob v období Komentáře ve zprávě se zaměřují na 3 vybrané okruhy, a to: největší problémy vnímané Čechy, náš vztah k Evropské unii a také vnímání médií. Pokud ve zprávě porovnáváme výsledky s jinými zeměmi EU, pak jsou tyto označeny oficiální dvoupísmennou mezinárodní zkratkou v angličtině (viz technické specifikace). V textu zprávy se objevují také zkratky pro různé větší celky: EU28 průměr všech 28 členských zemí Evropské unie EU15 země EU do r (tedy BE, NL, FR, IT, LU, DE, DK, IE, UK, EL, PT, ES, FI, AT, SE) NČZ13 nové členské země (tedy CZ, SK, HU, PL, SI, EE, LT, LV, CY, MT, BG, RO, HR) Při komentování rozdílů mezi % odpovědí (mezi roky i zeměmi) je užívána zkratka p. b. pro procentní bod. 2

5 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Hodnocení současné situace Obyvatelé ČR jsou se svou životní situací obecně velmi spokojeni. Jsou dokonce spokojenější než v roce 2016 a v pořadí evropských zemí se řadí na přední místa. Nejvíce je to vidět u hodnocení situace nezaměstnanosti. Jako největší problémy ČR vidí rostoucí ceny a životní náklady. Jako hlavní celoevropské problémy vidí obyvatelé ČR hlavně přistěhovalectví a terorismus. Co pro nás EU znamená Obyvatelé ČR jsou velmi silně přesvědčeni o tom, že státy EU28 k sobě mají blízko (nejvíce ze všech států). V tom, co pro ně EU znamená, jmenují však hned po pozitivních asociacích jako svoboda cestování, studia a práce i negativní věci: byrokracii, plýtvání penězi a nedostatečnou kontrolu hranic. EU pro Čechy nejvíce charakterizuje mír, který zároveň označují za nejdůležitější výdobytek pro ně osobně. Podobně demokracie či lidská práva. Naopak důležitost atributů jako je solidarita a respekt k jiným kulturám v čase stále klesá. Média Obyvatelé ČR jsou velmi důvěřiví ke zpravodajství na internetu a sociálních sítích. Představují tak protiklad zejména k obyvatelům EU15. Důvěra ke zpravodajství na internetu a sociálních sítích je přitom vyšší mezi Čechy, kteří mají s internetem a sociálními sítěmi jen malé zkušenosti. Obecně považují Češi za nejdůvěryhodnější médium rozhlas a televizi. Přibližně polovina populace si myslí, že média informují o EU objektivně. 3

6 I. HODNOCENÍ SOUČASNÉ SITUACE Ze současné vlny šetření Eurobarometr s pořadovým číslem 88 se zdá, že Češi jsou obecně velmi spokojeni. Jejich hodnocení různých atributů života je navíc lepší než v roce 2016 a lepší než průměr EU 28 (a dokonce v některých ohledech i lepší než průměr EU15). Graf 1 Vnímané atributy života, porovnání názorů Čechů a průměru EU28, 2017, odpovědi velmi dobrá + spíše dobrá Spokojenost s aspekty života, souhlasné odpovědi 67% 68% 61% 60% 61% 50% 48% 48% 69% 72% 75% 42% 65% 53% Situace obecně Národní ekonomika Evropská ekonomika Osobní zaměstnání Finance v domácnosti Zaměstnanost Veřejné služby Obyvatelé ČR Průměr EU28 Pozitivně je hodnocena především situace ohledně nezaměstnanosti jako dobrou ji hodnotí 75 % osob, což je 6. nejlepší hodnocení v rámci EU (lépe jen DK, NL, DE, LU a MT). Ve všech oblastech se situace oproti roku 2016 zlepšila, nejvíce pak u hodnocení situace evropské ekonomiky (o 10 p. b.) a zaměstnanosti (o 14 p. b.). Nicméně ke zlepšování hodnocení dochází napříč všemi zeměmi, i u průměru EU28 můžeme sledovat zlepšení všech oblastí v průměru o 5 p. b. Tradičně jsou u hodnocení aspektů života pozitivnější obyvatelé zemí EU15. V tomto směru se Češi názorově více blíží obyvatelům EU15 než NČZ13, neboť jejich hodnocení je daleko pozitivnější než v ostatních NČZ. Nejhorší hodnocení sledujeme v nejnovějších členských zemích (BG, RO, HR) a také ve Španělsku a Řecku. Češi hodnotí i situaci evropské ekonomiky pozitivněji než průměr EU. Celkově je se svým životem spokojeno 88 % české populace, což je o 3 p. b. více než v roce Nejspokojenější jsou studenti, osoby s vyššími příjmy a také obyvatelé menších měst. Současně můžeme vidět, že více spokojeni jsou se svým životem také ti, kteří mají pozitivní vztah k Evropské unii, věří jí a myslí si, že věci jdou v EU správným směrem. Tito lidé vidí budoucnost pozitivněji než ostatní. 4

7 Češi jsou tedy všeobecně dost spokojeni, nicméně určité problémy kolem sebe reflektují. Jako největší problém své země vidí rostoucí ceny, inflaci a životní náklady (41 %). Na druhém místě jsou pak s velkým odstupem důchody a penze (24 %). Současně bylo zkoumáno, jaké vidí lidé největší problémy Evropské unie. Češi jmenují na prvním místě přistěhovalectví (58 %) a terorismus (53 %). Tyto problémy vnímají jako ryze evropské České republiky se dle jejich názoru týkají jen málo (problém pro ČR představují jen pro 17 % resp. 5 %). Graf 2 Problémy ČR a Evropské unie, názory Čechů, 2017, možnost více odpovědí + vybrané položky vývoj Problémy České republiky a EU Rostoucí ceny, život. náklady 41% Přistěhovalectví - problém pro EU, vývoj Důchody, penze 24% Státní dluh Přistěhovalectví 21% 17% 58% 26% 76% 63% 58% Kriminalita 14% 2014 Ekonomická situace 11% Vzdělávací systém 8% Terorismus - problém pro EU, vývoj Daně Životní prostředí Terorismus 8% 6% 5% 53% 17% 32% 47% 53% Nezaměstnanost 5% 2014 Problémy ČR Problémy EU Přistěhovalectví a terorismus jsou vnímány v průběhu posledních let proměnlivě. Zatímco v roce 2014 ještě patřily mezi ty méně významné (Češi uváděli jako hlavní problém EU ekonomiku, nezaměstnanost, dluhy členských států), od roku 2015 se situace mění Přistěhovalectví zažilo svůj extrém v roce 2015 (vrchol tzv. migrační krize ) a nyní se již problém pomalu stává méně palčivým. Naopak problém terorismu v EU je Čechy stále reflektován velmi silně a zatím nedochází ke snížení jeho pociťované palčivosti. 5

8 V porovnání s ostatními evropskými zeměmi jsou Češi ve vnímání přistěhovalectví jako problému EU stále na špičce patří jim 3. místo (za EE a HU). Přední místa sdílejí s populacemi států, které cílovou destinací pro přistěhovalce vůbec nejsou (i když se do popředí pomalu dostává např. DK nebo NL). Při porovnání sociodemografických charakteristik nevidíme v názoru na tento problém žádný zásadní rozdíl (tj. nepotvrzuje se hypotéza, že problém uprchlíků vnímají více starší osoby či osoby s nižším vzděláním nebo s nižšími příjmy). Dlouhodobě sledujeme, že obyvatelé států NČZ13, které nejsou primárními státy, do kterých uprchlíci míří, mají pocit, že situace v Evropě je vážnější, než se jeví obyvatelům zemí EU15. To však neznamená, že přistěhovalectví a terorismus nepředstavuje pro ostatní země EU problém v zásadě všechny země EU28 je jmenují na prvním nebo druhém místě. Graf 3 Pozitivní názory na imigraci, porovnání názorů Čechů a průměru EU28, vývoj , odpovědi velmi pozitivní + spíše pozitivní Pozitivní názory na imigraci - Češi Pozitivní názory na imigraci - EU28 39% 45% 52% 55% 34% 61% 64% 37% 39% 14% 14% 15% Imigrace z EU Imigrace mimo EU Imigrace z EU Imigrace mimo EU I když jsou v české populaci názory na přistěhovalectví stále spíše negativní, můžeme zde sledovat pozitivní posun ve vnímání imigrace z ostatních zemí EU. Zatímco v roce 2015 na ni mělo pozitivní názor jen 39 %, v současnosti je to již více než polovina (52 %). Stejný trend, i když méně intenzivní, můžeme sledovat v celé EU28. Imigrace ze zemí mimo EU však zůstává vnímána velmi negativně a žádný posun v čase neregistrujeme. Že jsou přistěhovalci pro naši zemi přínosem, si myslí jen 14 % populace. V zemích s větší přistěhovaleckou zkušeností a historií si to myslí výrazně víc lidí (např. SE 87 %, UK 75 %, ES 62 %, DE 50 %, FR 40 %). 6

9 II. CO PRO NÁS EVROPSKÁ UNIE ZNAMENÁ Obyvatelé ČR jsou se svojí životní situací obecně velmi spokojeni, ale na Evropskou unii nemají příliš pozitivní názor. Na otázku Jakou představu ve Vás EU vyvolává odpovídá pozitivně jen 30 % české populace. To je druhý nejhorší výsledek ze všech zkoumaných zemí (poslední je EL s 23 %) a téměř o 20 p. b. horší než v těch zemích, které jsou vůči EU naladěny nejpozitivněji (IE, LU, BG, kde se procento lidí s pozitivní asociací blíží 60 %). Průměr EU28 je 40 % a u NČZ13 dokonce 45 %. Pokud se podíváme na pojmy, kterými česká populace Evropskou unii charakterizuje, pak je to sice na prvním místě svoboda cestování, studia a práce, kterou uvádí 52 % osob. Hned na dalších místech ale jsou již negativní asociace, jako je byrokracie (42 %), nedostatečná kontrola hranic (39 %) nebo plýtvání penězi (38 %). Graf níže také ukazuje, že Češi častěji než průměr EU28 jmenují v souvislosti s EU právě negativní asociace, zatímco ty pozitivní jsou uváděny zhruba stejně často jako v průměru všech zemí EU28. Z těchto ukazatelů tedy můžeme potvrdit, že obyvatelé ČR mají k EU negativnější přístup než ostatní evropské země. Graf 4 Co pro nás EU znamená, názory Čechů, 2017, možnost více odpovědí Co pro nás EU znamená Rozdíl oproti průměru EU28 Svoboda cestování, studia, práce Byrokracie Nedostatečná kontrola hranic Plýtvání penězi Mír Větší kriminalita Silnější slovo ve světě Demokracie Euro Ztráta kulturní identity Kulturní rozmanitost Ekonomická prosperita Sociální ochrana Nezaměstnanost 42% 39% 38% 34% 28% 23% 23% 20% 19% 17% 16% 10% 9% 52% -16% -11% -2% -2% 0% 4% 0% 6% 0% 0% 19% 16% 16% 13% Abychom získali detailnější pohled na to, proč Evropská unie není obyvateli ČR pozitivně vnímána, analyzovali jsme otázky Které hodnoty jsou pro Vás důležité a Které z těchto hodnot reprezentují EU. 7

10 CHARAKTERIZUJE EU Veřejné mínění v zemích Evropské unie Graf 5 Analýza důležitosti atributů a toho, jak tyto atributy reprezentuje EU, názory Čechů, 2017 Důležitost aspektů a charakteristika EU - populace ČR Mír Osobní svoboda Lidská práva Demokracie Respekt k životu Právní stát Tolerance Solidarita Rovnost Sebenaplnění Náboženství Respekt ke kulturám Silnou stránkou Evropské unie je určitě mír, který je pro všechny Čechy (i Evropany) nejdůležitější. Současně tento atribut EU reprezentuje a zajišťuje. Problém ale je, že pojem mír je v době bez válečných konfliktů v nejbližším okolí velmi okrajově vnímaný postoje k EU tak nejsou tímto atributem nejspíše příliš ovlivňovány. U atributů solidarita a respekt k jiným kulturám je vidět, že EU charakterizují více, než je pro Čechy důležité. Naopak, osobní svoboda nebo lidská práva jsou pro Čechy daleko důležitější, než EU podle nich nabízí. U demokracie je osobní důležitost a charakterističnost pro EU v rovnováze. 32% 24% 27% 16% 14% 12% 13% 12% 10% 27% 10% 7% 6% 4% 4% 3% 2% 14% 32% 33% Je docela zajímavé, že se v čase dosti mění osobní důležitost u atributů solidarita a respekt k jiným kulturám. Oproti roku 2014 došlo k dosti velkému snížení důležitosti (o 10 p. b.) a to nejen u Čechů, ale i průměru EU28. Je možné, že na tom má do značné míry vliv negativně vnímaná problematika imigrace. Pokud se zaměříme na otázku, zda mají jednotlivé členské státy EU stejné hodnoty, pak jsou ovšem Češi velmi silně přesvědčeni, že tomu tak skutečně je celkem 71 % Čechů má za to, že členské státy k sobě mají z hlediska hodnot blízko. Je to nejvíce ze všech zemí Evropské unie, když průměr EU28 je 52 %. Nicméně je zajímavé, že v hodnocení nemůžeme vysledovat nějakou pravidelnost více jsou o blízkosti členských států přesvědčeni např. lidé v IE, SK, DK, PL (přitom Polsko má v současné době s EU docela dost problémů) a naopak méně jsou o tom přesvědčeni např. v LV, FR, EL nebo BE jedná se tedy o velmi různorodé skupiny zemí. Nemůžeme tak definovat, že by některé skupiny zemí se společnou historií nebo geografickou blízkostí zastávaly podobné názory. Důvěra v blízkost hodnot je tak dána spíše jinými faktory, které jdou nad rámec tohoto výzkumu. Je vidět, že Češi si velmi silně uvědomují názorovou blízkost členských států Unie, a možná právě proto jsou tolik skeptičtí k migraci tedy příchodu osob, o kterých se domnívají (!), že tyto společné hodnoty nebudou respektovat. 17% 41% 58% 49% Důležité osobně Charakterizuje EU DŮLEŽITOST Analýza postojů - populace ČR Solidarita Respekt ke kulturám Právní stát Tolerance Rovnost Sebenaplně Náboženství ní Demokracie Lidská práva Respekt k životu Osobní svoboda Mír 8

11 III. MÉDIA V současné době se velmi často hovoří o alternativních faktech, fake news, bublinách" a obecně o problematice zavádějícího informování v médiích. Na české scéně působí hned několik populárních internetových serverů, které jsou považovány za manipulativní a cíleně poskytující zavádějící informace. Zároveň se také objevuje zpochybňování nestrannosti veřejnoprávních médií, které zaznívá i z úst některých politiků a které pak trendu používání alternativních médií ještě nahrává. Ačkoliv se šetření Eurobarometr na problematiku fake news explicitně nezaměřuje, můžeme z některých ukazatelů vidět, že obyvatelé ČR jsou v mediálním chování jiní než obyvatelé ostatních evropských zemí. Ačkoli Češi stále považují za nejdůvěryhodnější médium rozhlas a televizi (důvěra 64 % resp. 56 % populace), na 3. místě je s velmi malým odstupem internet (50 %). To je v kontextu všech zemí EU28 velmi neobvyklé, v průměru má internet důvěru jen 34 % obyvatel. Země EU15 jsou v tomto směru ještě opatrnější, v některých zemích (SE, UK, FR) je důvěra v internetové zpravodajství dokonce pod 25 % (tedy poloviční oproti CZ). Společně s Čechy mají velkou důvěru v internet také Poláci a Maďaři (2. 4. místo v pořadí zemí EU28). Vysvětlení přesahuje tento průzkum a nabízí se tak pouze domněnky: není vyloučeno, že v těchto zemích jsou velmi činné alternativní pseudozpravodajské servery a hodně lidí jim dopřává sluchu. V šetření EB88 byla také zařazena otázka na postoje k sociálním sítím. Celkem 29 % Čechů je považuje za důvěryhodné. To je opět výrazně více než v zemích EU15 (např. UK, SE, FR důvěra jen 8 %) a podobně jako v PL a HU (33 %). Je tedy vidět, že online zdrojům důvěřuje výrazně vyšší podíl Čechů než je průměr EU28 a především než EU15. Průzkum se konkrétně zaměřil na výrok Informacím o politických záležitostech z on-line sociálních sítí nelze věřit. Postoje k tomuto výroku dokreslují silnou důvěru Čechů v sociální sítě. S tímto výrokem totiž souhlasí jen 42 % osob, což je 5. nejnižší podíl ze všech zemí EU28. V zemích jako je SE, FR nebo UK, je tento podíl více než 60 %. Lidé v zemích EU15 tak mají k informacím na sociálních sítích o dost menší důvěru než Češi. 9

12 Graf 6 Souhlas s výrokem Informacím o politických záležitostech z on-line sociálních sítí nelze věřit, názory Čechů a průměr EU28, odpovědi rozhodně ano + spíše ano, Sociálním sítím nelze věřit - souhlas s výrokem Pozitivním trendem je, že se od roku 2016 důvěra ve věrohodnost politických informací ze sociálních sítí poněkud snížila. Zatímco v roce 2016 o zprávách na Facebooku atd. pochybovalo 37 % osob, v současnosti je to o 5 p. b. více. Při pohledu na sociodemografické ukazatele zjišťujeme, že informacím o politice na sociálních sítích věří spíše lidé, kteří mají s těmito sítěmi jen malé zkušenosti jsou to častěji starší osoby a také osoby s nižším vzděláním a příjmy. Pozoruhodné přitom je, že tato skupina lidí věří všem informačním zdrojům obecně méně než ostatní lidé výjimku tvoří právě jen zprávy ze sociálních sítí, kterým věří víc (tj. hledají alternativní fakta ). Naopak lidé s VŠ vzděláním, manažeři, studenti a lidé s větší důvěrou v tradiční média jsou k informacím ze sociálních sítí skeptičtější. O evropských záležitostech jsou (podle sebe) Češi informováni spíše průměrně. Celkem 43 % osob má za to, že je o evropských záležitostech informováno dobře, opak si myslí 55 % české veřejnosti. Oproti minulým rokům však došlo k mírnému zlepšení situace. V roce 2015 a 2016 deklarovalo dobrou informovanost 38 % populace, v současné době je to o 5 p. b. více. Češi v tomto ohledu patří k průměru EU28 (42 %), přičemž daleko lépe jsou informováni obyvatelé severských zemí (např. DK, FI 60 %) a hůře zase obyvatelé těch jižních (např. FR, ES 30 %). 42% 37% 53% 48% CZ Přitom si myslíme, že o Evropské unii se ve sdělovacích prostředcích mluví tak akorát. Sledujeme v tom poněkud rozpor pokud si 55 % obyvatel ČR myslí, že o záležitostech EU není dobře informováno, pak by měl být podíl těch, kteří deklarují, že média informují o EU příliš málo spíše vysoký. Ale není tomu tak ve skutečnosti se jedná jen o cca desetinu populace, jak ukazuje graf níže. EU28 Graf 7 Jak moc se hovoří ve sdělovacích prostředcích o EU, názory Čechů, Televize 12% 14% 11% 65% 62% 66% 17% 19% 17% Tisk 18% 15% 17% 9% 11% 8% 61% 59% 61% 12% 15% 14% Internet 30% 25% 25% 8% 7% 8% 53% 58% 58% 9% 10% 9% Příliš mnoho Akorát Příliš málo Neví 11% 35% Soc. sítě 48% 40% 40% 9% 7% 43% 45% 6% 8% 8% 10

13 V tomto směru jsou Češi spokojenější než je průměr EU28. To, že média o EU informují málo, si myslí v průměru 17 % Evropanů, zatímco u Čechů je to jen 9 %. V zemích, jako je SE, NL, FR nebo PT je o tom, že média o EU informují málo, přesvědčena dokonce přibližně třetina populace. V průběhu času se názory Čechů na množství informací o EU v médiích prakticky nemění. Jen mírně přibývá těch, kteří si myslí, že informací je tak akorát, a to především na sociálních sítích. Informace o Evropské unii přitom Češi sami čerpají primárně především z televize (53 %) a také z internetu (22 %). Média na dalších místech jsou jako primární zdroj využívána podstatně méně (tisk 5 %, rozhlas 5 %, sociální sítě 2 %). Přes 50 % Čechů čerpá informace o EU hlavně z televizního zpravodajství, což odpovídá evropskému průměru (53 %). I tady se ale ukazuje síla internetu v ČR: Zatímco v EU čerpá informace o EU z internetu v průměru 14 % lidí, mezi Čechy je to 22 %. V případě televizního zpravodajství o EU jsou na tom Češi podobně jako evropský průměr (53 %). Zdroje informací o evropských záležitostech jsou přitom víceméně shodné se zdroji o vnitrostátních událostech. Podíly osob, které jmenují jednotlivá média, jsou v případě domácího zpravodajství shodné jako u evropského. Můžeme tedy tvrdit, že informace o domácí i evropské politice získávají Češi ze stejných zdrojů. Graf 8 Jak objektivně se hovoří ve sdělovacích prostředcích o EU, názory Čechů, Televize Tisk Internet Soc. sítě 6% 6% 4% 58% 56% 58% 25% 29% 27% 23% 18% 22% 8% 7% 5% 52% 57% 56% 17% 18% 17% 34% 28% 28% 7% 7% 6% 51% 53% 57% 8% 12% 9% 53% 42% 43% 8% 9% 9% 34% 41% 43% 5% 8% 5% Příliš pozitivně Objektivně Příliš negativně Neví K dokreslení vztahu Čechů k hlavním médiím může sloužit výše uvedený graf. Většina populace (cca polovina) vidí média jako objektivní, nicméně můžeme také vidět, že přibližně pětina populace vidí klasické informační zdroje, jako je televize nebo tisk, jako příliš pozitivní. Tedy že o EU záměrně informují lépe, než by odpovídalo skutečnosti. Naproti tomu u sociálních sítí nebo internetu jsou odpovědi příliš pozitivní zastoupeny jen málo (u soc. sítí jen 5 %). V tomto ohledu jsou Češi opět odlišní od průměru EU28 v tom smyslu, že zatímco o televizi nebo tisku si častěji myslí, že informují příliš pozitivně, o internetu a sociálních sítích si více myslí, že informují objektivně. Opět se ukazuje, že obyvatelé zemí EU15 více důvěřují tradičním médiím (televize, tisk), zatímco obyvatelé NČZ13 jsou k nim skeptičtější a více věří internetu a sociálním sítím. 11

14 Z výše uvedených závěrů tedy můžeme potvrdit, že Češi (a obyvatelé střední Evropy) jsou ke zpravodajství na internetu a sociálních sítích důvěřivější než obyvatelé západní Evropy. Tento jev by sám o sobě nemusel být nijak problematický, nebýt toho, že se pomocí internetu a sociálních sítí v poslední době šíří o EU (a i o jiných tématech) dosti nepřesných a zavádějících zpráv a polopravd. 12