PŘÍLOHA. Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o aktuálním stavu provádění prioritních opatření v rámci Evropského programu pro migraci

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2016) 85 final ANNEX 1 PŘÍLOHA Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o aktuálním stavu provádění prioritních opatření v rámci Evropského programu pro migraci Společný akční plán EU a Turecka Zpráva o provádění CS CS

2 Společný akční plán EU a Turecka: Zpráva o provádění Období: 17. prosince 2015 až 31. ledna 2016 Úvod Na vrcholné schůzce mezi EU a Tureckem dne 29. listopadu 2015 Turecko a EU zahájily společný akční plán, který byl schválen ad referendum dne 15. října Cílem společného akčního plánu je zintenzivnit spolupráci na podporu syrských uprchlíků požívajících dočasné ochrany a jejich hostitelských komunit v Turecku a posílit spolupráci při zamezování nelegálním migračním tokům do EU. Provádění společného akčního plánu by tak mělo vnést řád do migračních toků a mělo by pomoci zastavit nelegální migraci. Cílem této druhé zprávy o provádění společného akčního plánu je dva měsíce po jeho zahájení informovat o tom, jak Turecko a EU fakticky plnily své příslušné závazky od přijetí první zprávy vydané dne 17. prosince Tyto zprávy jsou součástí celkového úsilí o pečlivé monitorování situace. 1. Část Statistické údaje (v EU) Jedním z hlavních cílů společného akčního plánu je dosáhnout výsledků zejména v podobě zastavení přílivu nelegálních migrantů. Počet lidí, kteří nelegálně přicházejí do EU z Turecka, je stále vysoký na toto období roku, kdy se očekávalo, že zimní povětrnostní podmínky přispějí ke snížení počtu přicházejících osob. Konkrétněji vyjádřeno, za 46 dnů sledovaného období (tj. od 17. prosince do 31. ledna): Celkový počet nelegálních migrantů, kteří přijeli do EU po moři a po souši (tj. přes Řecko a Bulharsko) činil Většina z nich, tj neboli 99,2 %, překročila Egejské moře. Průměrný denní počet nelegálních přechodů přes Řecko činil 2 377, přes Bulharsko 19 a celkem Průměrný týdenní počet migrantů přicházejících přes Řecko činil Pro srovnání s předchozími měsíci: Celkový počet nelegálních vstupů z Turecka do Řecka v září, říjnu, listopadu, prosinci 2015 a v lednu 2016 činil , , , , resp Odpovídající denní průměry za tyto měsíce činily 4 921, 6 929, 5 146, a osob. Nelegální vstupy z Turecka do Řecka (po moři) v prosinci a lednu jsou uvedeny v následujících grafech: graf 1 ukazuje počet nelegálně příchozích za den a graf 2 znázorňuje počty nelegálně příchozích za týden 1. Graf 3 ukazuje počet nelegálních vstupů z Turecka do Řecka za měsíc od září 2015 do ledna Graf 4 ukazuje počty nelegálně příchozích za stejné období, tedy od září 2015 do ledna 2016, v členění podle převládající státní příslušnosti (na základě prohlášení migrantů po 1 Stejně jako v první zprávě o provádění společného akčního plánu ukazují tyto grafy pouze počty vstupů z Turecka do Řecka, jelikož ty představují více než 99 % celkového počtu vstupů. 2

3 příjezdu), tj. převažují Syřané, následují Afghánci a Iráčané. Podrobné číselné údaje svědčí o tom, že podíl Syřanů na celkovém počtu klesá (z 69 % na 38 %) a zvyšuje se podíl Afghánců (z 18 % na 24 %) a Iráčanů (z 8 % na 15 %). Graf 1: Počet nelegálních vstupů z Turecka do Řecka za den prosinec 2015 a leden 2016 Zdroj: agentura Frontex Graf 2: Počet nelegálních vstupů z Turecka do Řecka za týden prosinec 2015 a leden 2016 Zdroj: agentura Frontex 3

4 Graf Komise 3: Počet nelegálních vstupů z Turecka do Řecka za měsíc září 2015 až leden 2016 Zdroj: údaje agentura Frontex, síť FRAN (2015) a údaje aplikace JORA (leden 2016) ke dni 8. února Údaje aplikace JORA představují předběžné operativní údaje, které se mohou změnit Počty odhalených nelegálních přechodů řecké námořní hranice s Tureckem podle státní příslušnosti Sep/15 Oct/15 Nov/15 Dec/15 Jan/16 Celkem TR-moře-EL Sýrie Afghánistán Irák Všichni ostatní státní příslušníci Graf Komise 4: Počet nelegálních vstupů z Turecka do Řecka podle státní příslušnosti (tj. Syřané, Afghánci a Iráčané) září 2015 až leden 2016 Zdroj: údaje agentura Frontex, síť FRAN (2015) a údaje aplikace JORA (leden 2016) ke dni 8. února Údaje aplikace JORA představují předběžné operativní údaje, které se mohou změnit. Celkový počet nelegálních vstupů z Turecka do Řecka se vyznačuje proměnlivou strukturou, přestože počty klesají (viz grafy 2 a 3). Tento klesající trend se však pohybuje v řádu, který 4

5 bylo možné již očekávat kvůli zimním podmínkám. Vezmeme-li v úvahu zimní sezónu, zůstávají počty pro toto období roku vysoké. Legislativní a operativní opatření přijatá tureckými orgány s cílem zastavit nelegální migraci patrně měla na migrační toky určitý první (byť omezený) dopad, zatím však nejsme schopni vyčíslit jeho konkrétní vliv v krátkodobém horizontu. Je také třeba konstatovat, že kvůli zhoršujícímu se počasí stoupá počet lidí, kteří při nelegálním přechodu do Řecka zahynuli Statistické údaje (v Turecku) Turecko v současné době hostí syrských uprchlíků 3, jimž skupinově přiznává status dočasné ochrany. Tento status umožňuje přístup k veřejným službám, jako je vzdělávání a zdravotní péče. Od 15. ledna 2016 umožňuje také za určitých podmínek (další informace viz níže) přístup na trh práce. Ke dni 22. ledna bylo Syřanů ubytováno v uprchlických táborech, kde jim je poskytována podpora v širokém rozsahu. Od vydání první zprávy o provádění společného akčního plánu dne 17. prosince 2015 se EU rozhodla shromažďovat údaje z EU a Turecka o provádění společného akčního plánu v rámci procesu integrovaných opatření EU pro politickou reakci na krize (IPCR). V tomto kontextu a po jednáních s Tureckem dne 22. ledna Turecko souhlasilo s poskytováním údajů pro soubor ukazatelů týkajících se provádění akčního plánu EU a Turecka na základě dohodnutého vzoru. V této souvislosti poskytly turecké orgány dne 22. ledna následující informace: syrských dětí, kterým byla přiznána dočasná ochrana, bylo zapsáno do školy dětí se narodilo (do 22. ledna). Ke dni 18. ledna Turecko zaregistrovalo osob s jinou než syrskou státní příslušností, přičemž probíhala registrace dalších osob. Za období od 1. do 15. ledna legálně vstoupilo do Turecka Syřanů a jich Turecko opustilo. Odpovídající počty Íránců, kteří do země legálně vstoupili, a Íránců, kteří zemi opustili, činily , resp ; v případě Iráčanů tyto počty činily , resp ; v případě Libanonců 2 778, resp a v případě Jordánců 2 032, resp Podle doby platnosti víz mohou cizí státní příslušníci zůstat v Turecku od 30 do 90 dnů. Cizí státní příslušníci, kteří mají oprávnění vstoupit do Turecka bez víza, mohou zůstat v zemi až 90 dnů během období 180 dnů. V období od 1. do 15. ledna podalo Řecko Turecku 322 žádostí o zpětné přebírání osob. Bulharsko nepodalo žádnou. Turecko v současné době žádosti Řecka posuzuje 4. Za stejné období od 1. do 15. ledna turecké donucovací pohraniční orgány zabránily na námořních hranicích migrantům a na pozemních hranicích migrantům v nelegálním přechodu z území Turecka směrem do EU. 2 Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) za období od 1. do 28. ledna 2016 v Egejském moři zemřelo 244 migrantů. 3 Počet registrovaných syrských uprchlíků podle sdělení ministerstva zahraničních věcí Turecka ze dne 3. února. 4 Podle dvoustranného protokolu o zpětném přebírání mezi Řeckem a Tureckem má dožádaný stát vydat odpověď na žádost o zpětné převzetí nejpozději do 75 dní. Po souhlasu má být navrácení provedeno nejpozději do 15 dnů. Stejný protokol o zpětném přebírání stanoví zjednodušený postup, podle něhož by dožádaný stát měl převzít osobu zadrženou v příhraničním území do jednoho týdne od oznámení o zadržení. 5

6 V roce 2015 bylo v Turecku registrováno žádostí o azyl (z toho podali afghánští a iráčtí občané) 5. V témže roce bylo uzavřeno pouze 459 azylových řízení, a to buď přiznáním postavení uprchlíka, nebo jasným zamítnutím žádosti o azyl. Zbývající žádosti jsou vyřizovány. Za období od 1. do 15. ledna provedly turecká pobřežní stráž, policie a četnictvo sedm konkrétních společných operací zaměřených na zatýkání nelegálních migrantů, převaděčů a předcházení případům nelegálního vycestování. Tyto operace vedly k zadržení 230 převaděčů. Vedle toho Turecko uvedlo, že jeho donucovací orgány zesílily úsilí při předcházení případům nelegálního vycestování, při zatýkání převaděčů a při záchraně migrantů na moři. Konkrétně Turecko oznámilo, že v prosinci 2015 zadrželo v průměru 514 nelegálních migrantů denně ve srovnání s 450 v listopadu Celkový počet převaděčů zatčených v roce 2015 dosáhl Klíčovou úlohu při zadržení nelegálních migrantů a převaděčů hrají turecká pobřežní stráž, četnictvo i všechny ostatní donucovací orgány. Turecko slíbilo poskytnout v únoru více informací na základě dohodnutého vzoru. Část 2: Plnění závazků Turecka v rámci společného akčního plánu EU a Turecka Dne 8. ledna Turecko zavedlo vízovou povinnost pro Syřany, kteří přicestují na turecké letiště nebo do tureckého přístavu ze třetí země, s cílem snížit tranzitní migraci směřující do EU. Opatření přineslo okamžitý účinek, když počet Syřanů, kterým nakonec byl povolen vstup do Turecka z Libanonu a Jordánska, po zavedení tohoto opatření prudce klesl, a to z počtu za posledních osm dnů před zavedením vízové povinnosti (tj. 1. až 8. ledna) na za deset následujících dnů (tj. 9. až 18. ledna). To představuje snížení počtu o více než osob. Dne 15. ledna přijalo Turecko nařízení, jehož prostřednictvím poskytuje Syřanům, kterým byla přiznána dočasná ochrana, účinný přístup na trh práce, i když za určitých podmínek a omezení, čímž naplňuje klíčový závazek společného akčního plánu. Cílem tohoto opatření je učinit Turecko pro Syřany atraktivnější azylovou zemí, a řešit tak jeden z hlavních faktorů motivujících Syřany k nelegálnímu přechodu do EU při hledání lepších perspektiv. Podle nařízení může syrský občan požádat o pracovní povolení až po uplynutí šesti měsíců po přiznání dočasné ochrany. Pracovní povolení mohou být udělena pouze v provinciích, kde je uprchlíkovi požívajícímu dočasné ochrany povoleno přebývat. Nařízení nepředpokládá žádná omezení hospodářských odvětví, i když stanoví hranici 10 % syrských uprchlíků, s výjimkou odvětví zemědělství a chovu hospodářských zvířat. Nařízení je použitelné okamžitě, avšak kvůli jeho obecnosti mohou být nezbytné další prováděcí předpisy. Přijetí tohoto nařízení je nepochybně velmi pozitivním krokem; jeho skutečný dopad však bude záviset na rychlém a účinném prosazování. Turecko vypracovalo a předložilo parlamentu návrh právního předpisu o ochraně osobních údajů. Pokud bude v souladu s evropskými normami, pak by taková právní úprava umožnila Turecku užší spolupráci s Europolem, Eurojustem a donucovacími orgány členských států. 5 Podle právních předpisů Turecka je mezinárodní ochrana při registraci automaticky skupinově přiznávána pouze osobám, které uprchly ze Sýrie. Občané s jinou státní příslušností musejí podat žádost individuálně a musí jim být na základě prověření a rozhodnutí generálního ředitelství pro řízení migrace přiznáno postavení uprchlíka. 6

7 Současný návrh zákona je třeba ještě vylepšit zejména s ohledem na nezávislost orgánu pro ochranu údajů a vyloučení donucovacích orgánů a zpravodajských činností z působnosti zákona. Evropská unie sdělila Turecku své připomínky v naději, že tyto nedostatky bude možné ještě řešit v rámci parlamentního procesu. Dne 8. ledna předložila turecká vláda parlamentu k ratifikaci trojstrannou dohodu mezi Tureckem, Bulharskem a Řeckem. Turecko vyjádřilo svou připravenost zlepšit plnění závazků dohody o zpětném přebírání osob mezi Tureckem a Řeckem a otevřít kromě centra v Dikili ještě další centra pro zpětné přebírání osob. Hlavním problémem provádění této dvoustranné dohody zůstávají dlouhá prodlení při vyřizování řeckých žádostí o zpětné přebírání osob. Na konci prosince 2015 a na konci ledna 2016 turečtí představitelé navštívili Atény a jednali s řeckými orgány o tom, jakými prostředky a způsoby zlepšit provádění dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob. V lednu uspořádala turecká policie informační kampaň v letovisku Bodrum na jihu země. Ředitelství provinční policie připravilo letáky, které mají odradit migranty od nebezpečných cest do Evropy. Bylo vytištěno asi letáků v turečtině, arabštině a angličtině, které byly předány k distribuci četnictvu. Část 3: Plnění závazků EU v rámci společného akčního plánu EU a Turecka Dne 24. listopadu 2015 přijala Komise rozhodnutí o vytvoření nástroje pro uprchlíky v Turecku a zřízení koordinačního mechanismu opatření Unie a členských států podporujících úsilí Turecka, které hostí více než 2 miliony syrských uprchlíků. Komise a členské státy se zavázaly poskytnout počáteční zdroje ve výši 3 miliard EUR v průběhu let 2016 a 2017, které budou směrovány prostřednictvím uvedeného nástroje. Členské státy zřízení nástroje uvítaly, přičemž zdůraznily souvislost mezi naplňováním závazků Turecka v rámci společného akčního plánu a poskytováním pomoci. Následně bylo rozhodnuto, že rozpočet EU přispěje do tohoto nástroje částkou 1 miliardy EUR, zatímco zbývající 2 miliardy EUR poskytnou členské státy podle svého podílu na HND. Dne 3. února bylo dosaženo politické dohody mezi členskými státy ohledně zdrojů financování a provozních postupů nástroje. Komise následně své rozhodnutí pozměnila tak, aby odráželo dohodu s členskými státy. Komise zodpovídá za použití zdrojů koordinovaných prostřednictvím tohoto nástroje s využitím finančních nástrojů vnější pomoci, které se nejlépe hodí pro druh pomoci, který má být zajištěn. Nástroj spravuje řídící výbor, kterému předsedá Komise. Členské státy jsou členy řídícího výboru, ve kterém má Turecko status pozorovatele. Řídící výbor se sejde poprvé dne 17. února. Nástroj co nejdříve poskytne pomoc s primárním cílem zajistit důstojné naplnění základních potřeb nejzranitelnějším skupinám uprchlíků žijícím v Turecku, včetně potravin, přístřeší, zdravotní péče v naléhavých případech a ochrany. Jako doplněk poskytovaných dlouhodobých opatření bude zahrnuto rovněž neformální vzdělávání, aby se předešlo vzniku ztracené generace syrských dětí. V současné době asi 400 tisíc syrských děti nemůže chodit do školy. Tato skutečnost představuje důležitý faktor nutící lidi k migraci, jelikož ohrožuje nejen jejich bezprostřední životní podmínky, ale i jejich šanci vytvořit si budoucnost. Na konci roku 2015 ve spolupráci s tureckými orgány zahájila Komise analýzu potřeb Syřanů, kteří jsou v Turecku pod dočasnou ochranou. První přehled posouzení potřeb se očekává do poloviny února, přičemž dokončení studie se předpokládá na jaře. Posouzení potřeb pomůže určit projekty, které mají být financovány prostřednictvím výše uvedeného nástroje. Mezitím 7

8 již Komise vymezila vzdělávání, zlepšení zaměstnatelnosti syrských uprchlíků a znovuusídlení jako prioritní oblasti okamžité podpory (viz příloha s prioritními oblastmi intervencí). Podle současného předběžného odhadu by jedna třetina pomoci mohla připadnout na humanitární potřeby, přičemž zbývající dvě třetiny by mohly sloužit na podporu přístupu ke vzdělání (ústřední bod), místní infrastruktury a pracovních příležitostí. Dne 11. ledna navštívil první místopředseda Komise Timmermans Turecko a jednal s tureckými partnery o účinném provádění společného akčního plánu. Dne 25. ledna jednali vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku / místopředsedkyně Komise Mogheriniová a komisař Hahn o provádění společného akčního plánu v rámci politického dialogu na vysoké úrovni. Dne 28. ledna se delegace EU setkala s tureckými orgány v Ankaře, aby projednala a dohodla konkrétní způsoby, jak zlepšit provádění a účinnost společného akčního plánu a omezit migrační toky. Vymezili dvanáct prioritních opatření, kterými je třeba se naléhavě zabývat. Seznam opatření zahrnuje mimo jiné následující body: posílit kapacitu Turecka při provádění dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem od 1. června 2016, Turecko má uzavřít dohody o zpětném přebírání osob se zeměmi, které jsou zdrojem nelegální migrace do Turecka a EU, zlepšit provádění dvoustranné dohody mezi Řeckem a Tureckem, přijmout právní předpisy o ochraně osobních údajů v souladu s evropskými normami, které jsou nezbytné pro užší spolupráci Turecka s Europolem, Eurojustem a donucovacími orgány členských států, posílit záchytnou kapacitu turecké pobřežní stráže, posílit právní předpisy, akce a spolupráci Turecka s členskými státy EU v boji proti převaděčství a převaděčům, poskytnout Turecku podporu pro lepší správu jeho východních hranic, zintenzivnit informační kampaně pro migranty, které je odradí od nebezpečných cest do EU, poskytnout Turecku podporu pro lepší rozpoznávání pozměněných a/nebo padělaných cestovních a dalších dokladů. EU již poskytuje pomoc v několika výše zmíněných oblastech, a to zejména prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci a nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru, jejichž uplatnění bude možná třeba urychlit. Dne 2. února uspořádaly obě strany první návazné jednání o výše uvedeném seznamu opatření. Komise a Turecko i nadále jednaly o prioritách programu pro rok 2016 v rámci pomoci prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci, přičemž se výrazně zaměřily na zvýšení finanční pomoci na podporu Turecka při plnění požadavku dialogu o liberalizaci víz (programová mise Generálního ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření ve dnech 9. až 11. prosince). 8

9 Mezitím EU nadále poskytovala v Turecku okamžitou pomoc. Od počátku krize byla z rozpočtu EU přímo poskytnuta celková částka 365 milionů EUR na podporu syrských uprchlíků a tureckých hostitelských komunit. Z této částky bylo dosud vynaloženo 71 milionů EUR pro účely humanitární pomoci prostřednictvím příslušných humanitárních organizací, které mají pomoci především uprchlíkům v Turecku. Program první reakce v hodnotě 18 milionů EUR z nástroje předvstupní pomoci schválila v květnu 2015 správní rada svěřenského fondu EU v reakci na krizi v Sýrii k řešení okamžitých vzdělávacích potřeb syrských uprchlíků v Turecku a zajišťování potravin pro ně. V září 2015 byly podepsány dohody s Dětským fondem OSN (UNICEF) a Světovým potravinovým programem (WFP). Celkem bylo prostřednictvím svěřenského fondu EU v roce 2015 distribuováno asi 173 milionů EUR z nástroje předvstupní pomoci. Dne 1. prosince 2015 přijala správní rada svěřenského fondu EU pro Sýrii nová finanční rozhodnutí pro opatření v Turecku v objemu až 150 milionů EUR. Na konci roku 2015 bylo do svěřenského fondu pro projekty v Turecku přiděleno 165 milionů EUR z prostředků nástroje pro předvstupní pomoc (NPP) za rok 2012, jimž hrozilo zrušení závazku, včetně 25 milionů EUR tureckého spolufinancování. Soubor projektů zahrnující 21 projektů v hodnotě 383 milionů EUR je v současnosti předmětem posouzení. Další opatření v Turecku budou vymezena na základě analýzy potřeb probíhající v současné době (viz výše). Vedle toho Evropská unie i nadále poskytovala významnou pomoc syrským uprchlíkům pobývajícím v Libanonu, Jordánsku a Iráku, a také Syřanům vysídleným v Sýrii. Na svém druhém zasedání správní rady dne 1. prosince 2015 svěřenský fond EU v reakci na syrskou krizi uvolnil 350 milionů EUR pro poskytnutí naléhavé pomoci 1,5 milionu uprchlíků a přetíženým hostitelským komunitám v Libanonu, Turecku, Jordánsku a Iráku. Dne 7. prosince přijala EU roční akční program 2015 pro Turecko v rámci nástroje předvstupní pomoci II, který poskytuje další podporu Turecku, aby posílilo své kapacity pro boj proti převaděčství migrantů, zejména posílením hlídkovací a sledovací kapacity turecké pobřežní stráže prostřednictvím nákupu dvaceti nafukovacích člunů a šesti mobilních radarů i posílením dalších příslušných tureckých orgánů. V rámci programu jsou také poskytovány dodávky ke zvýšení kapacity velitelství turecké pobřežní stráže pro boj proti nedovolenému přistěhovalectví a organizované trestné činnosti na moři s cílem zvýšit počet zachráněných/zadržených nelegálních migrantů. V současné době je zpracováván návrh projektu v rámci nástroje předvstupní pomoci, který má poskytnout podporu Turecku při zajišťování zabezpečených biometrických pasů. Evropská unie dokončila výběrové řízení na vyslání styčného důstojníka agentury Frontex v Turecku. Část 4 Závěry a doporučení Celkové počty nelegálních migrantů vstupujících do EU z Turecka vykazují od října 2015 sestupný trend. Přesto však nadále zůstávají pro toto období roku vysoké. Pro řešení tohoto znepokojivého jevu je třeba, aby Turecko neodkladně dosáhlo významného pokroku v prevenci nelegálního vycestování migrantů a uprchlíků ze svého území. Zvláště zásadní je zesílení pozemních operací, které zabraňují nelegálnímu vycestování. Podíl osob s jinou než syrskou státní příslušností (např. Afghánců, Iráčanů, Pákistánců, Íránců, Maročanů, Bangladéšanů) mezi přijíždějícími nelegálními migranty od října stoupá. 9

10 Pro řešení tohoto jevu musí Turecko urychleně podniknout další kroky k postupnému sbližování své vízové politiky s vízovou politikou EU, přičemž je třeba se prioritně zaměřit na ty země, které jsou zdrojem nelegální migrace do EU. Je třeba, aby Turecko zajistilo rychlé uzavření příslušných řízení, jak to předjímají jeho vnitrostátní právní předpisy, a to buď jasným přiznáním postavení uprchlíka, nebo zamítnutím žádosti. Je také třeba, aby nelegálním migrantům, v jejichž případě bylo shledáno, že nepotřebují mezinárodní ochranu, Turecko zabránilo v nelegálních cestách do EU. Od Turecka je požadováno, aby přezkoumalo svůj návrh zákona o ochraně osobních údajů (který je nyní projednáván v parlamentu) a plně jej sladilo s evropskými normami. Rychlé přijetí příslušného zákona o ochraně osobních údajů by umožnilo užší operativní spolupráci Turecka s Europolem, Eurojustem a donucovacími orgány členských států. Je třeba, aby Turecko a Řecko posílily dvoustrannou spolupráci v oblasti ostrahy hranic, boje proti převaděčství migrantů a lepšího plnění závazků dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob mezi Tureckem a Řeckem. Turecko se vybízí, aby se připravilo na plnění dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem pro státní příslušníky třetích zemí, a to od 1. června Turecko se vyzývá, aby posílilo svůj postup proti převaděčství migrantů v pobřežních oblastech, včetně postupu ve spolupráci se zainteresovanými členskými státy EU. V návaznosti na dohodu o nástroji pro uprchlíky v Turecku je třeba, aby EU na své straně co nejdříve zahájila v rámci tohoto nástroje poskytování pomoci a řešení potřeb uprchlíků. Kromě toho by Komise a Turecko měly být připraveny přehodnotit priority stávajících programů pomoci Turecku v oblasti migrace, aby tak rychleji reagovaly na nově vznikající potřeby. Jak je uvedeno v příloze, za prioritní oblasti finanční pomoci uprchlíkům v Turecku byly označeny humanitární pomoc, vzdělávání, začlenění na trh práce, zdravotnictví a sociální začleňování, obecní infrastruktura a řízení toků uprchlíků. Posouzení potřeb, které právě probíhá, poskytne podrobnou analýzu chybějících finančních prostředků a pomůže stanovit priority potřeb financování ve všech oblastech. Řídící výbor nástroje bude zajišťovat strategické vedení a rozhodovat o použití konkrétních opatření, částek a osvědčených finančních nástrojů. První zasedání řídícího výboru se uskuteční dne 17. února Je třeba, aby Turecko a EU pokračovaly ve své práci a dosáhly operacionalizace své práce na dvanácti opatřeních dohodnutých dne 28. ledna, která podporují účinné provádění společného akčního plánu. Závěrem se Turecko vyzývá, aby pokračovalo v krocích k plnému a účinnému provádění společného akčního plánu, a ještě je dále posílilo. Je důležité, aby se dopad koordinovaného úsilí EU a Turecka rychle projevil ve výsledcích, a to zejména v zastavení přílivu nelegálních migrantů. Komise bude pokračovat ve svém úsilí o zajištění rychlého a účinného provádění společného akčního plánu EU a Turecka. Komise bude provádění společného akčního plánu pečlivě sledovat a bude o něm pravidelně podávat zprávy. 10

11 DODATEK Seznam aktuálně stanovených priorit a možných projektů v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku Priorita 1: 1.1 Humanitární pomoc Naplňování základních potřeb Veškerá humanitární pomoc bude spravována a poskytována při plném dodržování humanitárních zásad a Evropského konsensu o humanitární pomoci. Cíl: reagovat na nejnaléhavější humanitární potřeby v pěti prioritních oblastech, a to: potraviny a nepotravinový materiál, zdraví, ochrana, přístřeší, voda, sanitace a hygiena a umožnění vzdělávání. Potenciální projekty Současná humanitární opatření EU spočívají zejména v programech pro přenos zdrojů, prováděných prostřednictvím relativně velkého počtu partnerů a zaměřených na potraviny a nepotravinový materiál, ochranu, zdraví a opatření umožňující vzdělávání v Turecku. Tyto programy přenosu zdrojů by mohly být rozšířeny tak, aby sloužily až 1 milionu lidí. Kroky k zavedení nouzové záchranné sítě (Emergency Safety Net): víceúčelový program přenosu zdrojů se zaměřením na základní potřeby (včetně potravin, nepotravinového materiálu, přístřeší) pro snížení vlivu faktorů, které nutí uprchlíky k sekundárnímu vysídlení. Tento systém umožní uprchlíkům důstojně zajistit jejich základní potřeby, včetně jídla a předmětů každodenního použití. Pokračující poskytování věcné pomoci a rozsáhlého systému ochrany (fondy pro zvláštní potřeby, správa případů, právní pomoc, předávání, terénní práce, dále ochrana dětí a programy proti genderovému násilí) a zajišťování návaznosti okamžité pomoci, obnovy a rozvoje (LRRD). Cílová skupina: Zaměřeno na významný počet nejzranitelnějších uprchlíků v Turecku, většinou Syřanů. Odhadovaný počet uprchlíků, kteří mají být prostřednictvím humanitární pomoci osloveni, by mohl dosáhnout až 1 milionu. Priorita 2: Sociálně-ekonomická podpora 2.1 Vzdělávání Navzdory současným snahám stále zbývá až 400 tisíc dětí, které je třeba ve školních letech 2015/16 a 2016/17 dostat zpět do školy. Kromě toho je mladým uprchlíkům poskytována jen velmi malá podpora pro usnadnění přístupu k vyššímu sekundárnímu vzdělávání, zejména k odbornému vzdělávání a odborné přípravě, a téměř žádná podpora pro vstup do systému terciárního vzdělávání. Cíle: zajistit přístup k základnímu vzdělání pro všechny syrské děti ( dětí, které mají být vráceny zpět do školy ve školních letech 2015/16 a 2016/17); zajistit přístup k sekundárnímu vzdělávání, zejména odbornému vzdělávání a odborné přípravě; zajistit přístup k terciárnímu vzdělávání. Potenciální projekty: 11

12 Podpora přístupu všech dětí ke vzdělání Podpora přístupu k sekundárnímu vzdělání, včetně odborného vzdělávání a odborné přípravy a učňovských oborů Podpora vstupu do vzdělávacího systému a prevence předčasného ukončování školní docházky, a to případně i prostřednictvím jazykového vzdělávání Podpora přístupu k terciárnímu vzdělávání Podpora zvýšení vstřícnosti vzdělávání a odborné přípravy vůči potřebám trhu práce Poskytování infrastruktur vzdělávání a odborné přípravy v oblastech postižených výraznými demografickými změnami vyvolanými přílivem uprchlíků Cílová skupina: Děti a mladí uprchlíci, se zvláštním zaměřením na dívky 2.2 Přístup na trh práce Uprchlíkům je třeba poskytnout pomoc, aby dokázali využít pracovních příležitostí, které jim otevírají nové právní předpisy týkající se přístupu na trh práce pro uprchlíky, mimo jiné zvyšováním a přizpůsobováním odborné způsobilosti a dovedností. Tím by měly vzniknout účinné pobídky k tomu, aby uprchlíci pracovali a zároveň se stali pro hospodářství Turecka přínosem. Cíle: přístup k zaměstnání; samostatná výdělečná činnost a zakládání podniků, zejména mikropodniků. Potenciální projekty: Podpora analýzy potřeb trhu práce Poskytování individualizované orientace a poradenství Podpora zvyšování odborné způsobilosti a dovedností, a to zejména prostřednictvím odborné přípravy a rekvalifikace Vývoj systémů pro zajištění rovnocennosti kvalifikací Podpora podnikání, včetně mikroúvěrových programů Cílová skupina: Dospělí uprchlíci, se zvláštním zaměřením na méně kvalifikované osoby 2.3 Zdravotnictví a sociální začleňování K oblastem s akutně nedostatečným zajištěním patří primární zdravotní péče, fyzická rehabilitace / pooperační péče o válečné raněné, dále reprodukční zdraví a duševní zdraví. Komunitní centra umožňují účinný systém podpory pro právní poradenství, poradenství v otázkách ochrany a administrativy, kurzy odborné přípravy pro ženy, neformální vzdělávání pro děti a vzdělávání v raném dětství, zdravotní poradenství a odesílání k lékařům a do nemocnic k ošetření. Cíle: zajistit přístup ke zdravotní péči; zajistit přístup k základním sociálním službám Potenciální projekty: Poskytování zdravotní péče Poskytování služeb v oblasti sociálně-psychologické podpory Podpora přístupu k základním sociálním službám, včetně administrativního a právního poradenství Poskytování zdravotní a sociální infrastruktury 12

13 Cílová skupina: Uprchlíci, lidé z hostitelských komunit, se zaměřením na nejzranitelnější osoby 2.4 Obecní infrastruktury Naprostá většina uprchlíků (85 %) žije ve stávajících 25 táborech, kde je ubytováno přibližně lidí. Kvůli tomuto přílivu lidí do nejméně rozvinutých částí země se místní infrastruktura některých vesnic dostává pod velký tlak, zejména co se týká příjezdových komunikací, zásobování vodou, kanalizace a úpravy vody, jakož i nakládání s pevnými odpady. Navíc by poskytování sociálních služeb pro uprchlíky mělo být v příslušných případech poskytováno také místním komunitám s cílem zmírnit nepřátelství, které se již začíná projevovat. Cíle: zmírnění dopadu přílivu uprchlíků na místní infrastruktury Potenciální projekty: Podpora rekonstrukce, modernizace nebo výstavby místních obecních infrastruktur, zejména co se týká vodohospodářství, nakládání s odpady, městské dopravy a komunálních služeb. Cílová skupina: Uprchlíci a lidé z hostitelských komunit Priorita 3: Podpora národních a místních orgánů při řešení důsledků přítomnosti uprchlíků v Turecku 3.1 Řízení migračních toků Regionální a místní orgány, kterým zůstává správní odpovědnost za ubytování uprchlíků mimo tábory, budou rovněž potřebovat budování kapacit a provozní podporu. Kromě toho také vnitrostátní orgány odpovědné za registraci uprchlíků a řízení migrace čelí problémům s kapacitou, které je třeba řešit. Cíle: zvýšit kapacity místních, regionálních a národních orgánů pro řízení uprchlíků/migrantů Potenciální projekty: Budování kapacit v oblasti řízení migrace Dodávky příslušného vybavení Cílová skupina: Místní, regionální a národní orgány 13