MIKROSVĚT - VIRY, BAKTERIE, SINICE NEBUNĚČNÍ
|
|
- Petr Slavík
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MIKROSVĚT - VIRY, BAKTERIE, SINICE NEBUNĚČNÍ a) Viry - poprvé pozorovány ve 41. letech 20. století pomocí elektronového mikroskopu - nejjednodušší biologická struktura, která nedosahuje buněčné úrovně - schopné rozmnožovat se pouze v hostitelských 1 buňkách (rozmnožování vázané na buňky = biotropie) = nitrobuněční (intercelulární) parazité - bývají také označováni jako infekční nukleová kyselina - neschopni samostatného života (nemají vlastní aparát pro syntézu bílkovin ani metabolický aparát) - virologie - věda zabývající se viry - mikroskopická velikost (20-30 nm) - mají vysokou frekvenci mutací - většinou postrádají mechanismy, které by ty mutace opravily - antibiotika jsou proti nim neúčinná - tvar: tyčinkovitý (virus tabákové mozaiky), tvar mnohostěnu - nejasná evoluce: a) vznik souběžně s buňkou b) osamostatnění části genetického aparátu buňky 1 hostitelskou buňkou mohou být - bakterie, sinice, rostliny, houby, živočichové 1
2 c) vznik redukcí parazitických bakterií - virion - jedna infekční částice schopna infikovat buňku a množit se v ní - tvoří ji: a) nukleová kyselina b) bílkovinný obal (kapsida 2 ) - tvořen z podjednotek tvořených makromolekulami bíkovin - kapsomer - obaluje nukleovou kyselinu - jedno nebo vícevrstvý - nukleová kyselina + kapsid= nukleokapsid c) vnější (membránový) obal - vytváří se z cytoplazmatické či jaderné membrány hostitelské buňky - tvořen fosfolipidy a bíkovinami - jen u některých virů - obalených (např. virus chřipky) d) enzymy (polymerázy NK) - zahajují autoreprodukci viru ( spouštěcí enzymy ) e) přídavné součásti - bičík, vlákna - Virová infekce - proniknutí viru respektive jeho nukleové kyseliny do hostitelské buňky. formy: Perzistence - virus (virový genom) v buňce přetrvává, aniž by se replikoval Aperentní (zjevná) infekce - vede k zániku buňky rychlým pomnožením viru Latentní (skrytá) infekce - virus se nepatrně pomnožuje bez negativních následků pro buňku 1. adsorpce - přichycení viru (virionu) k buňce 2. penetrace - vniknutí virové částice (virionu) do buňky 3. změna metabolitických procesů v buňce vlivem viru 2 může být opatřen proteinovými hroty nebo výběžky 2
3 integrace (včlenění informace) do genomu (do jádra) - přetrvává v buňce bez škodlivých následků pro buňku; virová DNA, která se stala součástí DNA hostitelské buňky = provirus 3 4. aktivace proviru - po určité době se provirus vyváže z buněčné DNA a přechází v reprodukční lytický cyklus 4 5. replikace 6. uvolnění Lytický cyklus - virus je buňkou pomnožován v takové míře, že buňka praská a zaniká - nejčastější formu virové infekce. - z jednoho viru, který do buňky pronikl vzniknou stovky virů 1. adsorpce - přichycení viru (virionu) k buňce 2. penetrace - vniknutí virové částice (virionu) do buňky 3. změna metabolitických procesů v buňce vlivem viru 4. replikace (množení viru) - hostitelská buňka začne vytvářet kopie virové DNA nebo RNA a syntetizovat bílkoviny, které tvoří kapsid viru 5. uvolnění - vytváří se nové viry, které pak opouští hostitelskou buňku - viróza - onemocnění, kdy viry vstupují do organismu a poškozují jen - ložisko infekce - místo napadnutí organismu, šíření infekce dál (krví, mízou, nervovými vlákny) - Hromadná onemocnění: 3 provirus se může v buňce udržovat několik generací bez projevení, může být přenášen pohlavními buňkami rodičů na potomky i po řadu generací 4 může přitom způsobit zásadní změnu - transformaci buňky 4 (např. nádorovou) 3
4 a) epidemie (epificie u rostlin; epizoócie u živočichů) - rozšíření v určité oblasti b) pandemie - postihuje rozsáhlou oblast - interferony - bílkoviny, které zvyšují odolnost (rezistenci) buněk vůči virům a brání rozšíření infekce (využívané při léčbě rakoviny) - očkování (vakcinace) - založená na schopnosti imunitního systému tvořit protilátky proti cizorodým bílkovinám - očkovací látka (vakcína) - oslabený původce onemocnění nebo jeho určitá část => vpraví se do organismu a tam stimuluje imunitní systém k tvorbě protilátek - poprvé století (očkování proti pravým neštovicím) Systematické dělení virů: 1) podle typu nukleové kyseliny (nikdy neobsahují oba typy současně) DNA-viry - lineární nebo cyklická většinou dvouvláknová RNA-viry - lineární většinou jednovláknová 2) podle přítomnosti vnějšího obalu obalené - nukleokapsid má vnější obal neobalené - nukleokapsid nemá vnější obal 3) podle hostitele - každý typ viru může infikovat pouze určité buňky - viry rozpoznají své hostitelské buňky na základě specifického typu bílkovin, jež mají v kapsidu, a příslušných bílkovin (receptorů), které jsou na povrchu hostitelské buňky viry prokaryotické: - bakteriofágy (viry bakterií) - cyanofágy (viry sinic) viry eukaryotické: - viry živočišné a rostlinné - mykoviry a) BAKTERIOFÁGY VIRY PROKARYOTICKÉ 4
5 - význam: - struktura: lékařství (léčení bakteriálních chorob možnost jak nahradit antibiotika) modelové objekty pro výzkum a) hlavička složena z nukleokapsidu; tvar mnohostěnu b) stažitelný krček c) bičík d) bičíková vlákna - rozmnožování: Lytický cyklus (infekce bakteriální buňky virulentním fágem) - bakteriofág se připojí na specifický receptor bakteriální buňky - buněčná stěna se proděraví a DNA je z hlavičky fágu vypuzena do buňky (obal zůstává venku) - fágová DNA přepíše do specifické virové mrna (transkripce) a na ribozomech se začne tvořit specifická virová bílkovina na tvorbu kapsidu (translace) - proběhne replikace fágové DNA, ta se kondenzuje do klubíčka - rozpadnutí buňky - vnikne více než 100 nových vironů Lyzogenní cyklus (infekce bakteriální buňky fágem) - fágová DNA nereplikuje, ale začlení se do chromozomu baktérie - přenáší se do dceřiných buněk a označuje se jako profág - bakteriální buňka obsahující profága je imunní vůči infekci stejným fágem a označuje se jako lyzogenní - buď spontánně nebo vlivem indukčních činitelů (fyz.,chem.) přejde do lytického cyklu - profág se vyčlení z chromozomu a replikuje se jako v lytickém cyklu a bakterie vyzuje (rozpadne se) - typy bakteriofágů: virulentní fágy - v bakteriální buňce se silně pomnožují a úplně ji zničí (=zlyzují). - navozují vždy na lytický cyklus. mírné fágy (temperované) - mohou vyvolat lytický cyklus nebo nemusí a pak vstupují do lyzogenního cyklu. 5
6 VIRY EUKARYOTICKÉ FYTOVIRY (ROSTLINÉ VIRY) - většinou viry s jednořetězcovou segmentovanou RNA MYKOVIRY (VIRY HUB) - přenášené hmyzem, hlísty, houbami, semeny - změna tvaru, skvrny, deformace a odumírání orgánů - virus tabákové mozaiky, v. žluté mozaiky tulipánu, v. mozaiky květáku ZOOVIRY (ŽIVOČIŠNÉ VIRY) - nejprobádánější skupina, nejvíce druhů, stále se objevují nové, původci mnoha vážných chorob člověka - přenáší se vzduchem, vodou a potravinami, hmyzem, přímým kontaktem s nemocným - zoonózy - virózy přenosné z živočichů na člověka RNA viry: 1) virus dětské obrny (poliomyelitida) - akutní zasažení CNS => obrna 2) virus rýmy - napadá respirační cesty - množí se v buňkách nosní sliznice a nosohltanu 3) virus chřipky (influenza) - typ a, b, c - akutní onemocnění dýchacích cest - horečka, zimnice, bolesti hlavy, svalů; celková únava - epidemický až pandemický charakter (virion snadno vytváří nové antigenní varianty => není imunita) - v případě nevyléčení => latentní fáze => vir se dostává do jiných orgánů 4) virus klíšťové encefalitidy - poškození CNS; přenáší klíště - vyvolává zánětlivá onemocnění (zánět mozkových blan) 5) virus příušnic (parotitida) - horečnaté postižení příušních žláz, mohou být napadeny jiné žlázy s vnější sekrecí a CNS 6) spalniček - puchýřky na kůži, horečka, rýma, kašel, zánět spojivek 7) virus vztekliny (lysa)- bolest hlavy a krku, slinění, křeče svalů => smrt zadušením, přenašečem je infikovaná šelma 6
7 8) virus slintavky a kulhavky - nemoc hovězího dobytka a prasat; napadá CNS (mozkovou tkáň); horečky a puchýřky na ústní sliznici 9) virus žluté zimnice, zarděnek - horečka, zduření mízních uzlin, nebezpečí v těhotenství (poškozuje plod) 10) onkoviry - jsou schopny vyvolat nádorovou transformaci buňky pomocí virogenního cyklu - patří sem některé herpesviry, adenoviry, retroviry - virus HTLV je původce leukémie 11) virus HIV- AIDS (získané selhání imunity) - dlouhá inkubační doba - virus napadá a ničí T-lymfocyty (jsou důležité pro tvorbu protilátek) => zhroucení imunitního systému (únava,horečka,zánět dýchacích cest, nechutenství) => člověk umírá na infekce, které by pro zdravého člověka nebyly nebezpečné - přenos krví, spermatem, poševním sekretem, přenos z matky na ceru - nakažení HIV => akutní fáze infekce (objevení v buňkách) => klidová fáze bez příznaků => AIDS * virus HIV a onkoviry patří mezi retroviry - pomocí enzymu reverzní transkriptázy jsou schopné přepsat svou genetickou informaci z RNA do DNA, ta se potom začlení do genomu hostitelské buňky (HIV, T-lymfoptropní virus) DNA viry: 1) adenoviry - záněty dýchacích cest a očních spojivek 2) herpes simplex - opary rtů; napadá krycí tkáň 3) virus pásového oparu - virus proniká k míšním kořenům (velmi bolestivě) 4) virus Epsteina a Baarové (EB) - infekční mononukleóza - napadení mízní soustavy a lymfocytů - první prokázaný původce zhoubného bujení u člověka rakovina nosohltanu -nepřenosný vzduchem 5) viros neštovic (variola) - horečnaté onemocnění s typickými puchýřky a jizvami 6) virus hepatitidy B - infekční zánět jater (žloutenka) 7) virus bradavice (papilom) - kožní nádorky 8) myxomatózy - u králíků 7
8 b) Viroidy - jednodušší a menší než viry - = krátké cyklické molekuly RNA, které nejsou obaleny bílkovinami - parazité rostlinných buněk - zastavení či omezení růstu - viroidové infekce brambor, citrusů, chmelu - nitrobuněční parazité živočichů - částice bílkoviné povahy c) Priony (nekonvenční viry) - vytváří se (aktivací latentního genu) a hromadí v mozkové kůře - jsou chybnou variantou jednoho normálního proteinu, jenž se tvoří v mozkových buňkách, ale mají jiný tvar a vlastnosti 5 => po infikaci buňky, prion donutí ke změně tvaru ostatní bíkoviny => stávají se z nich také priony - způsobují pomalou degeneraci nervové soustavy => smrt jedince - inubační doba je dlouhá až několik let - př. nemoc šílených krav Creutzfeld-Jakobova nemoc (CJD) - porucha spánu, svalový třes, postupná demence BUNĚČNÉ ŽIVÉ SOUSTAVY: Nadříše: Prokaryota (Procacryotae) 1. Říše: ARCHEBAKTÉRIE (Archebacteria) - buněčná stěna tvořena pseudomureinem nebo je tvořena bílkovinami - některé nahé - bez buněčné stěny - blíže eukaryotickým b. než eubakteriím - tvar tyčinek, koků nebo vláken - nevytváří spory ani klidová stádia - aerobní i anaerobní - - Dělení dle metabolismu: 5 odolné vůči teplotám, enzymům => mohou pronikat do nového jedince potravou 8
9 1. Metanové archebaktérie - anaerobní, redukují CO 2 na CH 4 (metan) - výskyt v půdě, odpadních vodách, trávících traktech živočichů - výroba bioplynu 2. Extrémně halofilní (slanomilné) archébaktérie - zdrojem uhlíku AMK a cukry - aerobní - žijí v prostředí s vysokou koncentrací NaCl - až kolem 20% - slaná jezera, moře, nasolené maso 3. Haloalkafilní archebakterie - aerobní - žijí v prostředí NaCl (až 30%) s Na 2 CO 3 a s vyšším ph (kolem 9) - solná jezera 4. Termacidofilní archebakterie - snáší vysoké teploty ( C - aerobní i anaerobní 2. Říše: EUBAKTÉRIE (Eubacteria) - nukleoid ani jiné organely nejsou ohraničeny membránou - nedělí se mitózou - ribozomy volně rozptýleny v cytoplazmě Podříše:Baktérie (Bacteria) - jednobuněčné organismy s prokaryotickou buňkou (patří mezi prokaryota) - mnohem menší než živočišná či rostlinná buňka (1-10 mikrometrů) - zásobní látkou glykogen nebo kys. poly-β-hydromáselná - v nepříznivých podmínkách vytváří spory => ztráta vody, vznik silného obalu, odolávají od +100 do 190 0C). - rozšíření: kosmopolitní (voda, vzduch, půda, na povrchu i uvnitř těl organismů) - vytváří kolonie 9
10 Struktura buňky: 1) Buněčná stěna - chrání a udržuje tvar - složena z peptidoglykenu 6 (dusíkatý polysacharid typický pro bakterie) -mureinu - zabraňuje nabobtnání a prasknutí buńky - chrání před pronikáním virů 2) Vrstva slizu - obklopuje buňku a vytváří slizové pouzdro (=kapsula) - chrání před viry a protilátkami 3) Cytoplazmatická membrána - stejná jako membrána eukaryontních buněk 4) Vnější cytoplazmatická membrána tvořená lipopolysacharidy(některé bakterie) =>gram-negativní baktérie (rychle ztrácí barvu) 5) Cytosol 6) Jádro - kružnicová (cirkuálníú molekula DNA představující jediný chromozom - molekula DNA je hustě zbalena => nukleotid{zaujímá místo ve středu buňky a je přichycen k cytoplazmatické membráně na jednom nebo dvou místech 7) Ribozómy - meší než eukaryontní ribozomy 8) Chromatografy (=váčky s chlorofylem) - u fotosyntetických bakterií 9) Plazmidy - do kružnice uzavřené molekuly DNA - nese doplňkovou genetickou informaci, která není pro buňku nepostradatelná 10) Fimbrie - krátká a jemná vlákna na povrchu (přilnavost) 11) Bičík - jeden nebo dva - rychle rotuje jako lodní šroub => pohání buňku vpřed Tvar buňky: koky - kulovitý tvar diplokoky - 2 bakterie zůstávají po rozdělení spojeny stafylokoky - bakterie vytváří hroznovité útvary 6 peptidoglykany jsou moleuly, které jsou tvořeny sacharidy a peptidy; vytváří dlouhé rozvětvené řetězce, jež jsou souběžně uloženy podél povrchu buňky a jsou vzájemně pospojovány => tvoří velmi pevnou síť 10
11 streptokoky - bakterie vytváří řetázky bacily - tyčinkovité bakterie - mohou uvnitř obsahovat spory (=kulovitá tělíska odolná vůči nepříznivým vlivům) tyčinky - tyčinkovitý tvar; mohou vytvářet dvojice nebo řetízky vibria - tvar zakřivené tyčinky mykobakterie - podlouhlé a částečně rozvětvené aktinomycety - podlouhlé a úplně rozvětvené spirily - několikrát zvlněné bakterie Dělení bakterií podle tvarů: pnemokoky zápal plic streptokoky angíny, spála, růže, záněty hltanu, patrových mandlí stafylokoky hnisavá onemocnění-vředy gonokoky kapavka, při neléčení poškozuje klouby, šlachy, sterilita meningokoky hnisavý zánět mozkových blan - smrtelné salmonely průjmová onemocnění, břišní tyfus vibria cholera-průjmy, dehydratace, smrt mykobakterie TBC, malomocenství borreli limská borelióza - postižení kloubů, svalů a nerv. soustavy(ochrnutí) spirochety syfilis=přijíce=lues, nebezpečná pohlavní choroba, při neléčení se dostává až do CNS (progresivní paralýza - smrt) Rozmnožování bakterií: - v příznivém prostředí se rozmnožují velmi rychle => schopnost bakterií rychle se dělit a růst v krátkém čase umožňuje rychlý vývoj a schopnost využívat nových zdrojů potravy a odolnost (rezistenci) proti působení antibiotik a jiných chemických látek 1) příčné dělení - nepohlavní 11
12 - zdvojení (duplikace) bakteriálního chromozomu - chromozómy přejdou na opačné póly buňky =>ta začíná růst - plazmatická membrána se vchlípí dovnitř =>2 dceřiné buňky{každá dceřiná buňka obsahuje stejnou genetickou informaci, jako měla buňka mateřská 2) pohlavní rozmnožování (konjugace) - dva jedinci se spojí úzkým můstkem a dojde k přesun části DNA z buňky do buňky (vždy jednosměrný přesun) Výživa bakterií: - každý organismus potřebuje pro tvorbu svých bílkovin, cukrů, tuků a nukleových kyselin energii a zdroj uhlíku Typ výživy a metabolismus Zdroj energie Zdroj uhlíku Zdroj vodíku Organismy Autotrofní fotoautotrofní chemoautotrofní světlo (fotosyntéza) CO 2 H 2 O Sinice, zelené rostliny světlo (fotosyntéza) CO 2 H 2 S, H 2 fotoautotrofní bakterie 7 oxidace anorg. látek CO 2 H 2 O chemoauto- trofní bakterie Heterotrofní fotoheterotrofní chemoheterotrof ní světlo (fotosyntéza) oxidace anorg. látek org. látky org. látky org. látky org. látky fotohetero- trofní bakterie chemoheterotrofní bakterie, houby, živočichové, člověk Vztah ke kyslíku: aerobní - potřebují k životu kyslík, nemohou žít v prostředí, kde se kyslík nevyskytuje anaerobní - mohou žít v prostředí bez vzdušného kyslíku - energii získávají kvašením (fermentací) organických látek (nejčastěji cukrů) = glykolýza 7 elektrony potřebné pro fotosyntézu získávají místo z vody ze sirovodíku nebo plynného vodíku a neuvolňují do ovzduší kyslík; nemají chlorofyl a, ale obsahují bakteriochlorofyl 12
13 -př. mléčné bakterie obligátně anaerobní bakterie - kyslík je pro ně jedovatý fakultativně (částečně) anaerobní - mohou žít s kyslíkem i bez něho Rozdělení dle stavby buněčné stěny a její barvitelnosti Gramovou matodou grampozitivní G + - barví se do fialova grampozitivní G - - barví se červěně Příklady baktérií: Bakterie žijící v půdě a ve vodě: saprofytické (reducenti) - nejvýznamnější - rozkládají organické a přeměňují je na organické (mineralizace) - umožňují koloběh látek (C, N, S), zúrodňují půdu, podílí se na samočištění vod - některé mohou být patogenní nitrifikační - přeměňují amonné soli na dusitany až dusičnany (chemoautotrofní) sirné bakterie - oxidují síru nebo sirovodík na sírany (chemoautotrofní) denitrifakční - rozkládají dusičnany a dusitany až na molekulární dusík (ochuzují půdu o dusík) hlízkové - symbióza s bobovitými rostlinami, obohacující půdu o dusík, vazači dusíku (absorbují dusík) asimilace vzdušného kyslíku = hlízkové bakterie tvoří hlísky (nádorky) na kořenech bobovitých rostlin (vojtěška, hrách) zelené hnojení kvasné zkvašují sacharidy kvašení octové, mléčné, propionové, máselné, hnilobné - rozkládají bílkoviny hnití Bakterie žijící ve vzduchu: - do vzduchu se bakterie dostávají druhotně s vířeným prachem nebo v kapénkách slin, hlenu, potu - jsou to saprofytiké nebo parazitické druhy parazitické - získávají organické látky potřebné pro svou výživu z tělních tekutin živých organismů (hostitelů) - chemoheterotrofní 13
14 Bakterie žijící v organismech: 1. Symbióza živočichů a člověka - nachází se nejčastěji v dutině ústní, zažívacím traktu, vylučovací soustavě (=mikroflóra) r. Lactobacillus - trávící, pohlavní soustava - produkje kyselinu mléčnou a vytváří kyselé prostředí Escherichia coli - střevní bakterie, může se stát patogenní (průjmy), modelový organismus (genetika) 2. Parazité živočichů a člověka = patogenní (choroboplodné) pneumokoky - zápal plic streptokoky - angína, spála, záněty stafylokoky - hnisavá onemocnění, vředy meningokok - zánět mozkových blan salmonely - průjmová onemocnění vibria - cholera - průjmy => dehydratace => smrt mykobakterie -TBC, malomocenství bacily - sněť slezinná Obrana proti patogenním baktériím: - tělo se brání tzv. imunitní reakci (tvorba protilátek) - rozlišují se imunity: 1) přirozená: aktivní - prodělání choroby pasivní očkování 2) umělá: injekce hotových protilátek (např. protitetanová injekce) léčení bakteriálních nemocí (antibiotika, sulfonamidy) Cesta nákazy: 1. vzduchem TBC, angína, spála, záškrt, zápal plic 2. alimentární cestou (jídlem) břišní tyfus, paratyfus, salmonelóza, úplavice, cholera 14
15 3. kůží tetanus, lepra 4. pohlavní cestou syfilis, kapavka 5. zvířaty sněti (slezinná=antrax), mor, vlnivá horečka, limská borelióza Význam baktérií: rozklad látek - mineralizace organických látek (reducenti, destruenti,dekompozitoři 8 ) lékařství - výroba antibiotik potravinářský průmysl - využití v biotechnologiích (výroba octa, siláže, bioplynu, kysaných mléčných výrobků, enzymů, antibiotik, hormonů, aminokyselin, čistění odpadních vod, ) původci chorob rostlin, živočichů a člověka (patogenní baktérie) Podříše: Sinice (Cyanobacteria=Cyanophyty) - prokaryotní fotoautotrofní organismy staré více než 3 mld roků - počátek vývoje ve starohorách - produkce kyslíku - spolu s baktériemi nejstarší organismy na Zemi - modrozelená barva - jednobuněčné organismy, kolonie nebo mnohobuněčné organismy - v tylakoidech chlorofyl Α; β - karoten, fykocyanin (modrozelený), fykoerytrin (červený) - podle zastoupení jednotlivých barviv můžou být sinice zelené, modré, hnědočervené i červené - zásobní látkou je sinicový škrob - nemají bičík => pohybují se klouzáním po povrchu - podíl na vzniku lišejníků (symbióza s houbami), symbióza s kořeny cykasů, kapraďorostů a jiných rostlin 9 - výskyt: slané i sladké vody, půda, skály, kůra stromů, sněhová pole, pouště, horké prameny - rozmnožování: - přímé dělení buňky - rozpad vláken 8 rozkládají odumřelá pletiva rostlin a tkáně živočichů na anorganické látky při procesu mineralizace (=proces přeměny látek organických na anorganické) 9 zvláště těsné soužití bylo popsáno u některých zelených řas, bičíkovců a kořenonožců 15
16 - stavba: - význam: - vytváří: - tvoří se spory (=akinety) - umožní přežít nepříznivé podmínky - cytoplazmatická membrána - buněčná stěna - ribozomy - cirkulární molekula DNA ležící volně v cytosolu - slizové pouzdro - plynové vakuoly - tylakoidy produkce kyslíku (dýchání vodních organismů) součást planktonu (potrava pro jiné organismy) tvorba travertinu fixace plynného dusíku v rýžových polích (heterocysta) výroba léků akineta - tlustostěnná buňka - vzniká splynutím několika vegetativních buněk - schopni přežít v nepříznivých podmínkách heterocysta - tlustostěnné buňky, téměř bezbarvý obsah - vznikají z vegetativních buněk v podmínkách dusíkového hladovění - význam: dodatečné zásobování rýže dusíkem vodní květ - význačná složka fytoplanktonu - v buňkách sinic fytoplanktonu jsou hojné plynné vezikuly (zádržky), které usnadňují vznášení v povrchových vodách - u nás častý v letních měsících - je to neviditelný jev způsobený eutrofizací vody - znesnadňuje využití vodních nádrží - živé sinice produkují i některé toxické látky - znik vodního květu <= v nádrži prudce poklesne koncentrace kyslíku (hnilobní procesy) 16
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceVY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, 2013. Bakterie
Bakterie 1 Škola Autor Název SOŠ a SOU Milevsko Mgr. Jaroslava Neumannová VY_32_INOVACE_07_B_17_ZDR Téma Bakterie Datum tvorby 14.4.2013 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0557III/2 Inovace a zkvalitněnívýuky
Více9. Viry a bakterie. Viry
9. Viry a bakterie Viry nebuněčné formy organismů. Mnohem menší a jednoduší než buňka. Prokaryotické organismy organismy, jejichž tělo tvoří prokaryotická buňka s jadernou hmotou volně uloženou v cytoplazmě
VíceNeb Nebuněčná forma živé hmoty živé / neživé
1 Nebuněčné organismy-virusy a viroidy LATINSKY VIRUS = JED, TOXIN Znaky nebuněčných organismů: Nebuněčné částice, jejichž struktura je minimalizována na molekulu genetické informace a bílkovinný obal
VíceNEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY
NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční
VíceGymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Více- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité
Otázka: Charakteristické vlastnosti prvojaderných organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Lenka Dolejšová Nebuněčné organismy, bakterie, sinice, význam Systém: Nadříše- Prokaryota Podříše - Nebuněční- viry
VíceNázev: Viry. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie
Název: Viry Výukové materiály Autor: PaedDr. Pavel Svoboda Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Ročník: 2. (1. vyššího gymnázia) Tematický
VíceNebuněčné živé soustavy viry virusoidy viroidy
Nebuněčné živé soustavy viry virusoidy viroidy VIRA = VIRY nukleoproteinové částice nemají buněčnou stavbu => nebuněčné organismy mají schopnost infikovat hostitelské buňky a množit se v nich k rozmnožování
VíceNebuněční Viry, viroidy, priony
Nebuněční Viry, viroidy, priony Viry - Stavba virionu Virové kapsidy Nukleová kyselina viru a) DNA - dvouřetězcová - jednořetězcová (jen u virů) b) RNA -dvouřetězcová (jen u virů) - jednořetězcová Lytický
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceZákladní vlastnosti živých organismů
Základní vlastnosti živých organismů Růst a vývoj - diferenciace (rozrůznění) a specializace - ontogeneze vývoj jedince - fylogeneze vývoj druhu Rozmnožování a dědičnost - proces vzniku nového jedince
VíceObsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57
Obsah Předmluva... 13 Nejdůležitější pojmy používané v textu publikace... 14 MIKROBIOLOGIE... 23 Mikroorganismy a lidský organismus... 24 Třídy patogenních mikroorganismů... 25 A. Viry... 25 B. Bakterie...
Více- molekulární nitrobuň. parazité - nemají metabolický aparát ani aparát na syntézu bílkovin
Otázka: Viry a prokaryotní organismy Předmět: Biologie Přidal(a): Pípi Viry - virologie - nebuněčné částice - velikost 15-390 nm - molekulární nitrobuň. parazité - nemají metabolický aparát ani aparát
Víceprokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
VíceVY_32_INOVACE_02.06 1/6 3.2.02.6 Viry a bakterie Viry život bez buňky
1/6 3.2.02.6 Viry život bez buňky cíl - popsat stavbu těla viru a jeho rozmnožování - vyjmenovat příklady virových onemocnění - chápat význam hygieny a prevence - malé, pozorovatelné pouze elektronickým
VíceElektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku
Obecná virologie Viry lat. virus šťáva, jed, v lékařské terminologii infekční činitel 1879 1882: první pokusný přenos virového onemocnění (mozaiková choroba tabáku) 1898: první pokusný přenos živočišného
VíceMartina Bábíčková, Ph.D. 4.2.2014
Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 4.2.2014 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Základní struktura života Téma klíčová slova Názvy organismů, viry,
VíceAutor: Katka www.nasprtej.cz Téma: Bakterie Ročník: 2.
Baktérie - Doména - Jednobuněčné organismy - Je z prokaryotické buňky - Jsou vidět optickým mikroskopem 10-6 Prokaryotická buňka Obrázek 1: prokaryotická buňka DNA nukleoid (= jaderná hmota) o Nukleová
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VíceBuňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
VíceNázev: Bakterie. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie
Název: Bakterie Výukové materiály Autor: PaedDr. Pavel Svoboda Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Ročník: 2. (1. vyššího gymnázia) Tematický
VíceCytosin Thymin Uracil
ukleové kyseliny fosfát - P - nukleotid nukleová báze C 2 3' 4' 5' cukr 2 1' 2' 5' báze C 2 1' 3' 2' 4' nukleosidy C 2 3' báze 1' b-d- ribofuranóza b-d-deoxyribofuranóza 4' 5' 2' - P - 2 - P - Cytosin
VíceČíslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor Mgr. Martin Hnilo Tematická oblast Biologie 1 Nebuněční viry. Ročník 1. Datum tvorby 10.10.2012 Anotace Pracovní
VíceVY_32_INOVACE_07_B_18.notebook. July 08, 2013
1 Škola Autor Název Téma SOŠ a SOU Milevsko Mgr. Jaroslava Neumannová VY_32_INOVACE_07_B_18_ZDR Vzdušné nákazy Datum tvorby 6.5.2013 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0557III/2 Inovace a zkvalitněnívýuky
VíceNebuněčné organismy - viry
Nebuněčné organismy - viry Nebuněčné organismy Kapsida (bílk.), NK (DNA a RNA) Vnější obalová vrstva ssrna, dsrna, ssdna, dsdna viry Reprodukční strategie: +RNA, - RNA, diplorna a retroviry Viriony, fágové
VíceVzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup
Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Imunita a infekční nemoci Anotace Pracovní list seznamuje žáka s druhy infekčních chorob a se způsoby jejich
VíceDoména Archaea. Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století
Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století jednobuněčné, prokaryotický typ buněk morfologie jako bakterie rozdíly jsou biochemické a genetické žijí v extrémních stanovištích,
VíceStavba prokaryotické buňky
Prokaryota Stavba prokaryotické buňky Stavba prokaryotické buňky Tvary bakterií Rozmnožování bakterií - 1) příčné dělení nepohlavní 2) pučení 3) pomocí artrospór artrospóra vzniká fragmentací vláken u
VíceZáklady buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
VíceObsah přednášky: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Studijní materiály na: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obsah přednášky: Obecná charakteristika virů velikost a morfologie
VíceProkaryota. Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice. Struktura buňky
Prokaryota říše: Archaebacteria Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice - malá velikost... rel. velký povrch... lepší výměna látek mezi buňkou a prostředím (cca 10x než Euk.)... rychlejší transport látek
VíceViry Základy biologie 2013
Viry Základy biologie 2013 Charakteristika Definice: submikroskopické infekční nukleoproteinové částice Virus = jed (latinsky) Viry jsou nebuněčné organismy. Malé rozměry a jednoduchá struktura Rozmnoţují
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceGenetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek
Genetika bakterií KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Bakteriofágy jako extrachromozomální genomy Genom bakteriofága uvnitř bakterie profág. Byly objeveny v bakteriích už v r. 1915 Twortem. Parazitické org. nemají
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a sinic. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
VíceBuňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
VíceMarek Matouš Marinka 9. B 2015/2016. Bakterie
Marek Matouš Marinka 9. B 2015/2016 Bakterie Bakterie Mikroorganismy viditelné jen pomocí mikroskopu. Je to prokaryotická buňka. Vznikly v prahorách, asi před 3,5 miliardami let. Bakterie se vyskytují
Vícezákladní přehled organismů
základní přehled organismů Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální buňky od buněk bakteriálních Rozdíly jsou biochemické
Vícezákladní přehled organismů
základní přehled organismů Všechny tyto organismy mají podobný chemický základ Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální
VíceObsah přednášky: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Studijní materiály na: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obsah přednášky: Obecná charakteristika virů velikost a morfologie
VíceLidmila Hamplová a kol. Mikrobiologie, Imunologie, Epidemiologie, Hygiena pro bakalářské studium a všechny typy zdravotnických škol
Lidmila Hamplová a kol. Mikrobiologie, Imunologie, Epidemiologie, Hygiena pro bakalářské studium a všechny typy zdravotnických škol Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována ani
VíceAplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o lidské imunitě.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o lidské imunitě. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. imunita infekční
VícePRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009
PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 Opakování Prokarytotické organismy Opakování Prokaryotické organismy Nemají jádro, ale jen 1 chromozóm neoddělený od cytoplazmy membránou Patří sem archea, bakterie
VíceMgr. Marcela Křiváková Ph.D. SZŠ Jaselská, Brno
Péče o dítě s infekčním onemocněním Mgr. Marcela Křiváková Ph.D. SZŠ Jaselská, Brno Imunita 1. Definice 2. Funkce rozpoznat škodlivé látky (zevní, vnitřní) mobilizovat obrané mechanizmy likvidovat škodliviny
VíceKOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537
KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 Identifikátor materiálu EU: PRIR - 60 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor PRIR = Oblast/Předmět Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace žáka
VíceFyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
VíceBuňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
VíceDNÍ ZÁKLAD III INTEGROVANÝ VĚDNV. BIOLOGIE Předn. Ing. Helena Jedličkov. ková TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY. č.
INTEGROVANÝ VĚDNV DNÍ ZÁKLAD III BIOLOGIE Předn ednáška č.3, TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY Ing. Helena Jedličkov ková Obsah: I. Úvod: TAXONOMIE ORGANISMŮ ( TŘÍDĚNÍ = KLASIFIKACE)
VíceAutoři: Jana Kučerová (repa@emsbrno.cz) Zdeňka Vlahová (zdena.vlahova@centrum.cz) Gymnázium J.G. Mendela, Brno 1998. Maturitní téma č. 6.
Maturitní téma č. 6 VIRY - Vira STRUKTURA VIRU Jejich struktura je velice jednoduchá. Virovou částici tvoří nukleová kyselina, která je opatřena bílkovinným obalem (kapsidem). Nukleová kyselina může být
VíceHygiena a školní zdravotnictví. Infekční onemocnění
Hygiena a školní zdravotnictví Infekční onemocnění Základní pojmy Původci: bakterie, viry, červi (hlísti, hlístice), členovci Inkubační doba: interval od proniknutí původců nákazy do organismu po první
VíceBuňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
VíceÚvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
VíceVY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové
1/7 3.2.02.9 jednobuněční živočichové cíl - popsat stavbu, tvar, pohyb, výskyt a rozmnožování prvoků - uvést zástupce - jednobuněční živočichové, tvoří je jedna buňka, která vykonává všechny životní funkce
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí
VíceNázev materiálu: Viry, houby, parazité. Datum (období) vytvoření: Autor materiálu: MUDr. Zdeňka Kasková. Zařazení materiálu:
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
Více1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
VíceBuňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
Víceživé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceInfekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada
Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Komenzalismus Mutualismus Parazitismus Normální flóra Patogenita Saprofyt Obligátní patogen Oportunní patogen
Více- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
VícePořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Datum:
ZŠ Litoměřice, Ladova Ladova 5 Litoměřice 412 01 www.zsladovaltm.cz vedeni@zsladovaltm.cz Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0948 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0948 Šablona: Šablona:
VíceČíslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceOčkování cestovatelů. 1. infekční klinika 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
Očkování cestovatelů Milan Trojánek 1. infekční klinika 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, Praha Cestovní a
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
VíceNebuněčné organismy Viry
Nebuněčné organismy Viry Nebuněčné organismy Nanočástice elektronová mikroskopie (x chlamydie, riketsie x mimivirus) Izometrické a anizometrické (rozměry) Kapsida (bílk., kapsomery, 1 gen, krystalizace),
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceM A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
VíceLékařská orální mikrobiologie I VLLM0421p
Lékařská orální mikrobiologie I VLLM0421p Týden 8: Patogeneze infekce Ondřej Zahradníček zahradnicek@fnusa.cz Definice patogeneze Patogeneze: vysvětluje vznik a vývoj chorobných příznaků Co patří do patogeneze
VíceEDUCAnet gymnázium a střední odborná škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz Mikrosvět II.
Mikrosvět II. Mikrobiologický projekt Třída se rozdělí na čtyři skupiny, každá ze skupin dostane zadání viz dále, na základě zadání vytvoří poster, který budou prezentovat ostatním, poster bude obsahovat
VíceBuňka. základní stavební jednotka organismů
Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na
VíceDÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VíceDoména: Bakterie (Bacteria) Milan Dundr
Doména: Bakterie (Bacteria) Milan Dundr Bakteriální buňka (prokaryotická) Bakteriální buňka (prokaryotická) je malá (μm) nukleoid (jaderná hmota) 1 molekula DNA dvojšroubovice stočená do kruhu na bílkovinném
VíceNebezpečí infekce. Zpracoval: Ondráček Zdeněk 2008
Zpracoval: Ondráček Zdeněk 2008 Infekce je proces, při kterém se choroboplodné mikroorganismy (bakterie, viry, paraziti) dostávají do styku s hostitelským makroorganismem a vyvolávají jeho onemocnění.
VíceZÁKLADY VIROLOGIE. Obecná charakteristika virů. Chemické složení virů. Stavba viru. Bílkoviny
Obecná charakteristika virů ZÁKLADY VIROLOGIE Nebuněčné mikroorganismy Genetické elementy, který se množí pouze uvnitř živé buňky Vnitrobuněčná a mimobuněčná forma Extracelulární forma virové částice se
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VícePNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK
PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK Očkování! Nejvýznamnější možnost prevence infekčních chorob! Lepší infekční chorobě předcházet než ji léčit! Významný objev v medicíně,
Více