Kapitola 4. Rovnováha na trhu práce. Order is not pressure which is imposed on society from without, but an equilibrium which is set up from within.

Transkript

1 Kapitola 4 Order is not pressure which is imposed on society from without, but an equilibrium which is set up from within. -Jose Ortega y Gasset Rovnováha na trhu práce McGraw-Hill/Irwin Copyright 2013 by The McGraw-Hill Companies, Inc. All rights reserved.

2 Co se dnes dozvíte Konkurenční rovnováha na jednom trhu Konkurenční rovnováha na více trzích Dopady zdanění a dotací na konkurenčním trhu práce Dopady zavedení povinných nemzdových benefitů Dopady imigrace na konkurenční trhy práce Dopady hurikánů na konkurenční trhy práce Pavučinový model trhu práce Rovnováha monopsonu Rovnováha monopolu 4-2

3 Rovnováha na jednom konkurenčním trhu práce P S Trh práce je v rovnováze, pokud se nabízené množství rovná poptávanému; E* pracovníků je zaměstnáno za mzdu ve výši w*. w * Q D V rovnováze pracují všichni pracovníci, kteří jsou při dané mzdě ochotni pracovat. Trojúhelník P udává přebytek výrobce; trojúhelník Q udává přebytek pracovníků. E L E * E H Konkurenční trh je efektivní, jelikož maximalizuje přínosy z obchodu (součet P + Q). 4-3

4 Rovnováha na jednom konkurenčním trhu práce Je nepravděpodobné, že trh práce je někdy v nějaké stabilní rovnováze, jelikož nabídka i poptávka se dynamicky mění v čase Model je nám i tak užitečný, jelikož implikuje, že trh práce se neustále posouvá směrem k nové rovnováze Umožňuje nám to pochopit, proč se mzdy a zaměstnanost mění v reakci na nějakou událost 4-4

5 První intifáda a mzdy palestinců V 80-tých letech palestinců z okupovaného Pásma Gazy a Západní břehu Jordánu dojíždělo za prací do Izraele První intifáda v roce povstání palestinců o Denní míra absentérismu se zvýšila ze 2 na 30 procent o Průměrný počet odpracovaných hodin v týdnu klesl z 22 na 17 o Doba na dojezd do práce se zvýšila z 30 minut na 3 až 4 hodiny Snížení nabídky práce o zhruba 50 % o Model nabídky a poptávky implikuje zvýšení mezd o Mzdy vzrostly o zhruba 50 % o Elasticita poptávky po práci palestinců je zhruba rovna

6 Konkurenční rovnováha na dvou trzích práce S N S N S S S S w N A w * B w * C w S (a) Severní trh práce D N (b) Jižní trh práce D S Předpokládejme, že mzda v severním regionu (w N ) převyšuje mzdu v jižním regionu (w S ). Pracovníci z Jihu se budou chtít přestěhovat na Sever, což posunuje nabídku práce na jižním trhu doleva a nabídku práce na severním trhu doprava. Na konci se mzdy na obou trzích budou rovnat w*. Migrace pracovníků snižuje přínos z obchodu v jižním regionu o menší vybarvený trapezoid a zvyšuje přínos z obchodu v severním regionu o větší vybarvený trapezoid. Celkový přínos z obchodu vzroste o trojúhelník ABC. 4-6

7 Konkurenční rovnováha na více trzích práce Pokud jsou pracovníci mobilní a existuje volný vstup na trh, pak migrace pracovníků (nebo firem) eliminuje mzdové rozdíly mezi regiony a bude existovat jednotná mzda pro všechny pracovníky Konkurenční firmy vyrovnávají mzdu s hodnotou mezního produktu = snaha o maximalizaci zisku Alokace pracovníků mezi tyto firmy je efektivní alokací, která vyčerpává veškerý přínos z obchodu a maximalizuje národní důchod Sebezájem pracovníků a firem vede, skrze neviditelnou ruku trhu práce, k dosažení společenského cíle, který vůbec neměli na mysli: efektivní alokaci zdrojů 4-7

8 Percent Anual WageGrowth Mzdová konvergence mezi státy v USA MS AR GA FL NC SC ME NH VT VA AL TN LA ND NE RI SD MD KS MA IA CT DE OK MN NJ TX MO PA WI ILCO IN WV UT NY KY AZ MT CA NM Manufacturing Wage in 1950 NV MI WA ID WY OR OH Source: Olivier Jean Blanchard and Lawrence F. Katz, Regional Evolutions, Brookings Papers on Economic Activity 1 (1992):

9 Mzdy a mezinárodní obchod: NAFTA NAFTA North American Free Trade Agreement o Zóna volného obchodu mezi Kanadou, USA a Mexikem V USA je HDP na obyvatele 3 x větší než v Mexiku Volný obchod by měl snižovat mzdový diferenciál mezi USA a Mexikem. Jak? Kdo budou vítězové a poražení? Celkový příjem zemí v zóně volného obchodu by měl být maximalizován, jako důsledek vyrovnaných ekonomických příležitostí mezi zeměmi v této zóně. 4-9

10 Dopad daně z příjmu uvalené na zaměstnavatele w S Daň z příjmu ve výši $1 uvalená na zaměstnavatele posouvá křivku poptávky dolů (z D 0 na D 1 ). w 0 w 1 w 0 1 B E 1 E 0 A D 1 D 0 Daň z příjmu snižuje mzdu, kterou obdrží zaměstnanec (z w 0 na w 1 ) a firmě zvyšuje náklady na pracovníka (z w 0 na w 1 + 1). 4-10

11 Dopad daně z příjmu uvalené na zaměstnance w w 1 S 1 S 0 Daň z příjmu uvalená na zaměstnance posouvá nabídkovou křivku doleva (z S 0 na S 1 ). w 0 w 1 1 D 0 E 1 E 0 Daň z příjmu má stejný dopad na mzdy a zaměstnanost bez ohledu na to, na koho je daň formálně uvalena. 4-11

12 Dopad daně z příjmu obecně S S P w D P* w 0 T DL Q w S Q* D D E 0 E 1 E 0 (a) Rovnováha bez daně (b) Rovnováha s daní z příjmu 4-12

13 Dopad daně z příjmu - shrnutí Daň z příjmu vytváří ztrátu mrtvé váhy, o kterou se snižuje celkový přebytek v ekonomice. Ztráta mrtvé váhy je tím větší čím o vyšší je výše daně o elastičtější jsou nabídka s poptávkou Rozdělení daňového břemene nezávisí na tom, kdo tu daň formálně platí. o Vyšší daňové břemeno ponese ta strana trhu, která je relativně míň elastičtější 4-13

14 Dopad příjmové daně uvalené na firmu s neelastickou nabídkou práce w 0 w 0 1 E 0 S A B D 1 D 0 Pokud je nabídka práce dokonale neelastická, celé břemeno daně z příjmu ponesou zaměstnanci (i když je daň formálně uvalená na firmu). je na začátku ve výši w 0. Daň z příjmu ve výši $1 posouvá poptávkovou křivku na D 1 a mzda, kterou dostane zaměstnanec klesá na w

15 Dopad dotace na zaměstnance w w 1 B S Dotace ve výši $1 za zaměstnance posouvá poptávkovou křivku nahoru a zvyšuje zaměstnanost. w 0 w 1 1 A E 0 E 1 D 0 D 1, kterou dostane zaměstnanec roste z w 0 na w 1., kterou firma nakonec platí, klesá z w 0 na w

16 Dopad povinných nemzdových benefitů S 0 S 0 w * + C w 0 P S 1 w 0 P S 1 w * + B w 1 Q w 0 w * C R w * R D 0 D 0 D 1 D 1 E 1 E * E 0 E 0 (a) Náklady převyšují hodnotu pro pracovníka (b) Náklady se rovnají hodnotě pro pracovníka 4-16

17 Dopady imigrace na trh práce Záleží na tom, v jakém vzájemném poměru je k sobě práce imigrantů a domorodců ve výrobním procesu o Pokud jsou to dokonalé substituty, pak imigranti i domorodci tvoří dohromady jeden trh práce o Pokud jsou to dokonalé komplementy, pak imigranti a domorodci tvoří dva odlišné trhy práce 4-17

18 Krátkodobý dopad imigrace pokud imigranti a domorodci jsou dokonalé substituty w 0 w 1 N 1 N 0 E 1 S S D Protože imigranti a domorodci jsou dokonalé substituty, tvoří tyto dvě skupiny jeden trh práce. Imigrace posouvá nabídkovou křivku z S na S. Výsledkem je pokles mzdy z w 0 na w 1 a celková zaměstnanost roste z N 0 na E 1. Všimněte si, že při nižší mzdě klesá počet zaměstnaných domorodců, z N 0 na N

19 Krátkodobý dopad imigrace pokud imigranti a domorodci jsou komplementy w 1 w 0 S D Pokud imigranti a domorodci jsou komplementy, pak tyto skupiny nepůsobí na stejném trhu práce. Obrázek ukazuje trh práce domorodců. Imigrace dělá domorodce produktivnějšími a posouvá křivku poptávky po práci vzhůru, a to i přesto, že objem kapitálu je v krátkém období fixní. D Způsobuje to vyšší mzdu a zaměstnanost domorodců. N 0 N

20 Dlouhodobý dopad imigrace pokud imigranti a domorodci jsou dokonalé substituty Imigrace posouvá nabídkovou křivku vpravo. Výsledkem je pokles mzdy z w 0 na w 1. w 0 w 1 N 0 Nabídka Poptávka N 0 + imigranti V dlouhém období firmy rozšiřují množství kapitálu, jelikož využívají výhody levnější pracovní síly, což posouvá poptávku po práci vzhůru. Pokud má produkční funkce konstantní výnosy z rozsahu, pak firmy v LR drží konstantní poměr práce a kapitálu, což implikuje, že i mzda je v LR konstantní. V dlouhém období nemá imigrace žádný vliv na mzdy a zaměstnanost domorodců. 4-20

21 Reakce trhů práce domorodců na imigraci S 0 S 2 S 1 S 0 S 3 P LA P PT w 0 w * w 0 w * w LA Poptávka Poptávka (a) Los Angeles (b) Pittsburgh Empirické studie nachází pouze malý dopad imigrace na výdělky domorodců. Proč? Dopad přílivu imigrantů do LA se přelije i na jiné trhy (např. do Pittsburgu). 4-21

22 Populační trendy v Kalifornii, Procenta celkové populace USA žijící v Kalifornii V roce 1968 nastává změna vládní politiky, která usnadňuje migraci do USA. Vede to ke zvýšenému přílivu imigrantů po roce 1970 roste jejich podíl na populaci. Jak na to reaguje domorodé obyvatelstvo? 4-22

23 Bodový diagram závislosti mzdy a míry imigrace u různých skupin domorodých pracovníků 4-23

24 Ekonomické přínosy imigrace A w 0 w 1 0 S B F N S M C D Před imigrací je v ekonomice N domorodých pracovníků a národní důchod je dán trapezoidem ABN0. Imigrace zvyšuje nabídku práce na M pracovníků a národní důchod je dán trapezoidem ACM0. Imigranti dostávají celkový plat ve výši FCMN dolarů. Přebytek imigrace udává nárůst v národním důchodu (v důsledku imigrace), který získají domorodci. Ten je dán plochou trojúhelníka BCF. 4-24

25 Aplikace: Hurikány a trh práce Hurikány vytváří exogenní ekonomický šok, který ovlivňuje fungování trhu práce o Co bude předpovídat teorie nabídky a poptávky? Můžeme použít data k odhadu difference-in-differences, pomocí čehož budeme zkoumat ekonomický dopad na postihnuté floridské okrsky relativně k nepostihnutým okrskům. Data na dalším slidu: 19 hurikánů, které udeřili na Floridu v rozmezí let 1988 a

26 Změny zaměstnanosti a mezd ve floridských okrscích zasažených hurikánem 1. Efekt hurikánu kategorie 1-3 na přímo zasažené okrsky 2. Efekt hurikánu kategorie 4-5 na přímo zasažené okrsky 3. Efekt hurikánu kategorie 1-3 na sousední okrsky 4. Efekt hurikánu kategorie 4-5 na sousední okrsky Procentní změna zaměstnanosti Procentní změna výdělků Source: Ariel R. Belasen and Solomon W. Polachek, How Disasters Affect Local Labor Markets: The Effects of Hurricanes in Florida, Journal of Human Resources, forthcoming 2009, Table

27 Aplikace: Hurikány a trh práce Jak by to vysvětlila teorie nabídky a poptávky? Nabídka práce v zasažených okrscích klesá, a to tím více, čím více je okrsek zasažený. Zvyšuje to mzdy a snižuje zaměstnanost. Nabídka práce v sousedních okrscích se díky tomu zvyšuje. Vede to ke snížení mezd a ke zvýšení zaměstnanosti. 4-27

28 Pavučinový model trhu práce Dva předpoklady: o Vyškolení kvalifikovaných pracovníků trvá nějaký čas o Lidé se rozhodují o své kvalifikaci podle podmínek na trhu práce v době, kdy vstupují na školu Pavučinové schéma kolem rovnováhy vznikne, když jsou lidé dezinformováni o Model předpokládá krátkozraké pracovníky, kteří netvoří racionální očekávání Racionální očekávání jsou vytvářena tehdy, pokud o pracovníci berou v úvahu všechny relevantní informace (o minulosti i budoucnosti) a rozumí ekonomickým procesům o vzhledem k dostupným informacím potom vytváří správná očekávání ohledně budoucnosti. 4-28

29 Pavučinový model trhu nových inženýrů S Počáteční rovnovážná mzda je w 0. Poptávka po inženýrech se posouvá na D a mzda by měla nakonec vzrůst na w*. w 1 w 3 w * w 2 w 0 D Protože nový inženýři nejsou produkováni okamžitě, krátkodobě je jejich množství fixní na úrovni E 0 a krátkodobě proto dostávají mzdu w 1. Nová generace pozoruje mzdu w 1 a proto začne studovat E 1 inženýrů. Množství E 1 bude ovšem dostávat mzdu w 2. E 0 E E * 2 E 1 D Nová generace pozoruje mzdu w 2 a proto začne studovat E 2 inženýrů. Ti ovšem budou dostávat mzdu w

30 Nekonkurenční trh práce: monopson Monopson vzniká, pokud je jedna firma jediným poptávajícím na trhu práce (jediný možný zaměstnavatel) Dokonale diskriminující monopson o schopný najímat různé pracovníky za různou mzdu o každému pracovníkovi platí jeho rezervační mzdu Nediskriminující monopson o platí všem pracovníkům stejnou mzdu o Pokud chce najmout víc pracovníků, musí všem svým pracovníkům zvýšit mzdu 4-30

31 Rozhodování o práci u dokonale diskriminujícího monopsonu S Dokonale diskriminující monopson čelí rostoucí nabídkové křivce a dokáže najmout různé pracovníky za různou mzdu. w * Křivka nabídky práce potom udává také mezní náklady na pracovníka. w 30 w E * VMP E Maximalizace zisku nastává v bodě A. Monopson najímá stejné množství pracovníků jako dokonale konkurenční trh, ale každý pracovník je placen svou rezervační mzdou. 4-31

32 Rozhodování o práci u nediskriminujícího monopsonu VMP M w* w M A MC E S Nediskriminující monopson platí stejnou mzdu všem pracovníkům. Mezní náklad na každého pracovníka převyšuje jeho mzdu a křivka mezních nákladů leží nad nabídkovou křivkou. Maximalizace zisku nastává v bodě A, monopson najímá E M pracovníků a platí jim mzdu w M. E M E * VMP E Nediskriminující monopson najímá méně pracovníků a platí jim nižší mzdy než dokonale konkurenční trh. 4-32

33 Dopad minimální mzdy na nediskriminující monopson MC E S Pokud je minimální mzda uvalena na monopson, pak může zvýšit mzdy i zaměstnanost. w * w w M A Minimální mzda stanovená na w zvýší zaměstnanost na E. Jakou minimální mzdu by měla vláda stanovit? VMP E E M E 4-33

34 Může konkurenční firma čelit rostoucí nabídce práce? Za určitých podmínek ano. Kanálem, kterým se ustanovuje jednotná mzda na konkurenčních trzích práce je migrace pracovníků, případně firem. o Pokud existují u zaměstnance podstatné náklady na změnu pracovního místa, firma musí zvýšit mzdu, pokud chce přilákat další pracovníky z jiných firem. Musí prostě tyto náklady přeplatit Pokud je pro zaměstnavatele obtížné monitorovat pracovní úsilí zaměstnanců, může pro něj být racionální platit vyšší mzdy, aby případné propuštění zaměstnance bylo pro něj větším trestem. o S růstem firmy se může stát monitorování pracovního úsilí obtížnější. 4-34

35 Monopol na trhu zboží Firma, která má určitou tržní sílu, dokáže ovlivnit cenu produktu, který prodává. Monopol = jediný výrobce daného statku o Stanovuje cenu tak, aby při dané poptávce maximalizoval zisk Monopol čelí klesající tržní poptávce po své produkci o Pokud cenově nediskriminuje a chce zvýšit objem produkce, musí snížit cenu u každé jednotky produkce o Mezní příjem z prodeje dodatečné jednotky je potom nižší než cena produkce 4-35

36 Rozhodování monopolu o množství produkce Cena p M p* A MR MC D Monopol čelí klesající poptávce po své produkci. Mezní příjem z prodeje dodatečné jednotky je potom nižší než cena produkce. Maximalizace zisku nastává v bodě A, monopol vyrábí q M jednotek produkce a prodává je za cenu p M dolarů. q M q * Množství produkce 4-36

37 Poptávka monopolu po práci w A MRP E E M E * VMP E Mezní příjem z produktu (MRP E =MR*MP E ) udává příspěvek dodatečného pracovníka k příjmům monopolu a je menší než hodnota mezního produktu práce (VMP E =P*MP E ). Maximalizace zisku nastává v bodě A; monopol najímá E M pracovníků, což je méně než v případě konkurenčního trhu zboží. 4-37