Okouzlí vás pfiírodní památky Magnetovec,

Transkript

1 Na území okresu Ústí nad Labem se nacházejí dvû chránûné krajinné oblasti - âeské stfiedohofií - v evropském mûfiítku unikátní pohofií, Labské pískovce s jejich nejzápadnûj í ãástí Tisk mi stûnami a pfiírodní park V chodní Kru né hory. Kru né hory tvofií sv m 120 kilometrû dlouh m hfiebenem na severu âeské republiky pfiirozenou hranici se SRN - od Chebu aï po Petrovice. Na Ústecku, kde hfieben konãí, dosahují v ky metrû. Jsou vhodn m terénem pro letní turistiku, i kdyï zimní lyïafiská pfievládá. Právû jí slouïí v ústecké ãásti Kru n ch hor nûkolik turistick ch center. Jedním z nich je Komáfií víïka (806 m n. m.), na jejíï vrchol k horskému hotelu vede sedaãková lanovka. Je moïné i vyjet horskou silnicí na parkovi tû na horském hfiebeni u kaple sv. Wolfganga. Od zdej ího hotelu je pfiekrásn v hled na ãást Kru n ch hor a na témûfi celé âeské stfiedohofií. Vyhledávan m místem je také b valá ves Adolfov (750 m n. m.), která se v zimním období mûní v ru - nou lyïafiskou chatovou osadu s nûkolika vleky, sjezdovkami i s ubytovacími kapacitami. Mekkou vyznavaãû sjezdovek i bíl ch stop je Telnice, známé stfiedisko zimních sportû s vleky, bûïeck mi trasami, ale i turistick mi stezkami. V hodou lyïafisk ch svahû v této lokalitû je umûlé zasnûïování, takïe i pfii nepfiízni snûhov ch podmínek si lyïafii pfiijdou na své. Na hfieben hor je moïné dostat se pû ky po znaãen ch cestách z podhûfií. Poãítejte s tím, Ïe pû í cesty jsou nároãné na stoupání. Za krásnou pfiírodou se v kteroukoliv roãní dobu mû- Ïete vydat do pfiírodních rezervací Raã u Habfií, na Sluneãní stráà u Brné, na Kozí vrch, na piãák u Krásného Lesa, k Liboucheck m rybníãkûm a k Národní pfiírodní památce Vrkoã. âekají na vás vyhlá ená místa dalek ch v hledû - vyhlídková plo ina na Vysokém Ostrém, zfiícenina hradu Blansko, Mariánská skála, Nakléfiovská v ina, Vûtru e, plo ina u Dubického kostela, Erbenova vyhlídka na Dobûtické v inû, rozhledna na Varho ti, Buková hora, Panenská skála ve VaÀovû s vodopádem u Vrkoãe. Okouzlí vás pfiírodní památky Magnetovec, Babinské louky a samozfiejmû Tiské stûny - ráj horolezcû. Mezi tûmito pfiírodními úkazy si aï 400 m hlubok m údolím razí cestu fieka Labe. 1

2 Na území okresu Ústí nad Labem se nachází nûkolik zámkû, hradû a památkov ch objektû, které je moïné nav tívit a zhlédnout jejich expozice. Ústecko se rozkládá okolo fieky Labe, která byla vïdy dûleïitou spojnicí Ïivota a po níï se vozily zásoby do vnitrozemí, proto mûly hrady obrann charakter. Zdej í lechta zasahovala do dûní nejen v regionu, ale i ve státû. Vstupte do minulosti a naãerpejte energii od na ich pfiedkû. STÁTNÍ ZÁMEK KRÁSNÉ B EZNO V pozdnû barokním slohu pfiistavûl hrabû Cavriani v roce 1730 k starému zámku se zámeckou kaplí ze 16. století zámek nov. Od roku 1945 je zámek ve správû âesk ch drah, pfiístupná je pouze ãást parku. Zámecká kaple je od roku 1980 v rekonstrukci. STÁTNÍ ZÁMEK TRMICE Zámek byl postaven v letech hrabûtem Nosticem v novogotickém tudorovském slohu vídeàsk m architektem H. Ferstelem. V roce 1919 koupil zámek ústeck továrník Wolfrum, kter jej pozdûji prodal mûstu Ústí nad Labem. V roce 1994 byly prostory novû zrekonstruovány a jsou vefiejnû pfiístupné jako reprezentaãní kulturní centrum s obfiadní síàí, koncertním sálem, v nûkolika místnostech je instalována stálá expozice z historie regionálního prûmyslu. HRAD BLANSKO Ve 14. století zaloïil stráïní hrad pfii labské cestû Václav z Vartemberka. Po pfienesení sídla rodu B novcû do Bfieznice od 17. století hrad pustl. Hradní kaple byla postavena pfied rokem 1634, kdy byl hrad je tû osídlen císafisk m vojskem. Z ruiny je pfiekrásn v hled. HRAD ST EKOV Hradní zfiícenina tvofií v raznou dominantu mûsta Ústí nad Labem. Na pravém bfiehu fieky Labe na sto metrû vysoké skále nechal hrad postavit roku 1318 Pe ík z Weitmile k ostraze obchodních cest a labského údolí. Bûhem tfiicetileté války byl obsazen védsk mi a sask mi vojsky a roku 1658 vypálen a pobofien. Zájem o ruiny hradu vzbudil aï romantismus 19. století, R. Wagner zde v roce 1842 rozvrhl plán opery Tanhäuser, stfiedovûkou dominantu zachytili malífii L. A. Richter, E. G. Doerell, R. Mengs, C. R. Croll, hrad inspiroval romantického básníka Karla Hynka Máchu. V hradním paláci je expozice o historii hradu. Ve spodní ãásti hradu je restauraãní a vinárenské zafiízení Kovárna; restaurace s terasou, odkud je pfiekrásn pohled na mûsto a labské údolí, je ve stfiední ãásti hradu. Pfiímo pod hradem jsou na fiece Labi Masarykova zdymadla s plavebními komorami a elektrárnou z let V Ústí nad Labem má sídlo Státní památkov ústav, kter se stará o památky nejen na území okresu Ústí nad Labem. V jeho správû jsou také zámky Bene ov nad Plouãnicí, Duchcov a Jezefií, hrad Grab tejn, dûkansk kostel v Mostû, rotunda sv. Jifií na hofie íp. V tûchto objektech jsou pfiipraveny i doprovodné programy, které se dají upravit dle va ich pfiání. Aktuální informace získáte v památkovém ústavu i pfiímo v jednotliv ch objektech. Státní památkov ústav v Ústí nad Labem Hrnãífiská 10, Ústí nad Labem spuul@spuul.cz 2

3 ZÁMEK VELKÉ B EZNO Velké Bfiezno Tel.: 047 / , 0604 / Fax: 047 / zamek.vbrezno@mbox.vol.cz Spravuje: Státní památkov ústav v Ústí nad Labem. Jeden z nejmlad ích zámkû v âeské republice, postaven mezi lety pro nejvy ího purkrabího âeského království hrabûte Karla Chotka z Chotkova a Vojnína. PÛvodní zámek ve stylu pozdního rakouského empíru byl v letech 1885 a 1910 pfiestavûn ve stylu romantické novorenesance. Expozice: PÛvabné zámecké interiéry zafiízené dobov m nábytkem vám pfiiblíïí Ïivot lechtické rodiny ChotkÛ na konci 19. století. SKANZEN ZUBRNICE Velké Bfiezno Tel.: 047 / mlazubrnice@mybox.cz Spravuje: Státní památkov ústav v Ústí nad Labem. Muzeum lidové architektury v Zubrnicích je nejmlad- ím skanzenem v âechách a stále se roz ifiuje. Jeho základem je stará historická vesnice v klínu kopcû âeského stfiedohofií. Pro muzejní úãely jsou vyuïity nejhodnotnûj í stavby stfiedu obce a jeho okolí, které se prûbûïnû doplàují o drobnûj í pfiená ené objekty. Náv tûvní doba: duben a fiíjen stfieda - nedûle 9-16 hod. kvûten - záfií úter - nedûle 9-18 hod. Zámeck park je otevfien dennû od 7 do 19 hodin. Pro pfiedem ohlá ené v pravy je zámek pfiístupn i v jin ch dnech. Expozice: Vefiejnosti je zpfiístupnûn komplex roubené zemûdûlské usedlosti s interiérov mi a exteriérov mi expozicemi, vãetnû unikátní teplovzdu né su árny na ovoce. Dále je zde moïno nav tívit expozici vesnické koly, starého obchodu a kostel. Ve stfiedu návsi stojí pfienesená barokní studna, nedaleko pod vsí je malé nádraïí s muzejní expozicí dopravy. Na zru ené trati byl v úseku Velké Bfiezno - Zubrnice obnoven obãasn provoz. Opodál proti proudu potoka stojí mal rouben vodní ml n. Náv tûvní doba: duben a fiíjen stfieda - nedûle 9-16 hod. kvûten - záfií úter - nedûle 9-18 hod. 3

4 Na Ústecku má své kofieny duchovní a svûtsk Ïivot, proto je snahou nás v ech postarat se o objekty nacházející se na území tohto okresu. ÚSTÍ NAD LABEM Kostel sv. Vojtûcha s klá terem, státem chránûná kulturní památka - stojí ve stfiedové ãásti mûsta. Kostel pfiestavûl v letech stavitel O. Broggio z Litomûfiic pro dominikány v místû románského farního kostela. Obdélná jednolodní stavba s pravoúhle uzavfien m presbytáfiem má dvû hranolové vûïe v nároïních ústupcích po stranách. VûÏe zavr- ují nízké jehlancové stfiechy, okna jsou pravoúhlá a v nejvy ím patfie polokruhová. Trojdílné patrové prûãelí je ãlenûné mezipatrovou fiímsou s ãlenûn mi pilastry a dvûma pásy segmentem zaklenut ch oken. tít s volutami zavr uje nízk fronton, nad kter m byl v roce 1992 znovu vztyãen kfiíï. Do boãních polí jsou umístûny niky se sochami - sv. Václava a sv. Ludmily, patrona kostela sv. Vojtûcha a fiádov ch svûtcû sv. Dominika a sv. Tomá e. Presbytáfi a loì jsou sklenuty plackou a mají zdûnou kruchtu. Chrámov prostor má pûdorys obdéln ch polí s okosen mi rohy, které zavr- ují ãeské klenby s vloïen m valen m pásem s lunetami. V letech byl opraven exteriér i interiér kostela. Dal í oprava se realizovala v roce 1970 a byly zde instalovány krnovské varhany, které jako druhé nejvût í v âr navrhl prof. dr. J. Reinbergr a prof. K. Hron. Po roce 1990 byl majetek vrácen fiádu bratfií kazatelû - dominikánû. Prostor lodi bude do znovuvysvûcení slouïit kulturnû spoleãensk m aktivitám mûsta Ústí nad Labem. BohosluÏby jsou zde konány jen pfiíleïitostnû. Klá ter pfiilehl ke kostelu byl postaven ve 14. století. Za josefínsk ch reforem byl klá ter zru en, ale na pfiání ústeck ch obãanû v roce 1817 bylo dvorsk m dekretem rozhodnutí o zru ení odvoláno. Ve zdivu klá - tera je dochováno zdivo pûvodního kostela i ãást hradební zdi. Do hlubokého a valenû klenutého sklepa vyúsèuje podzemní chodba. V roce 1935 byla rozhodnutím generelátu dominikánského fiádu zakonãena ãinnost ústeckého dominikánského klá tera. Ke kostelu sv. Vojtûcha vede z Mírového námûstí Klá terní ulice. Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve stfiedu mûsta byl poprvé písemnû zmínûn v roce Podélná stavba je uzavfiena trojbok m presbytáfiem a hranolovou vû- Ïí pfiedstavenou prûãelí. Kostel byl patrnû úplnû zpusto en v roce 1426 a znovu vystavûn koncem 15. století. Nejstar í ãástí kostela je presbytáfi s jednoduch mi hladk mi opûráky a hrotit mi okny s kruïbou a sanktusovou vûïiãkou na sedlové stfie e. Trojlodí je postavené na ãtvercovém pûdoryse v obrysech pûvodní lodi z druhé poloviny 14. století. V letech nechal J. Mocker stanovou stfiechu nad trojlodím nahradit sedlovou a k severnímu portálu dodateãnû pfiistavûl zdûnou pfiedsíà. Na v chodní stranû presbytáfie ve vnûj ích koutech boãní lodi je na jedné konzoli umístûn tít s vladislavsk m W, na druhé stranû je muïská polopostava s vousy a korunou. V roce 1996 byly zahájeny práce na znovuotevfiení podzemní krypty. V letech byly o etfieny dfievûné konstrukce sanktusové vûïiãky, krovû a stolice vûïních zvonû a byly zahájeny práce na v mûnû okenních v plní v lodi - pováleãné prûmyslové sklo bylo nahrazeno dlouh mi plásty Ïlutavého skla. BohosluÏby jsou pravidelné a pfiíleïitostnû jsou pofiádány v stavy a koncerty. Objekt je státem chrá- 4

5 nûná kulturní památka. Raritou tohoto kostela je ikmá vûï, která se v dûsledku bombardování za druhé svûtové války vych lila ze své osy o 1,92 m. Z Mírového námûstí vás dovede ke kostelu uliãka F. Pulífie. Kostel apo tola Pavla vyznání evangelicko-aug purského (dnes církví ãeskobratrské evangelické a ãeskoslovenské) byl postaven v letech podle plánu architekta Zeissiga z Lipska. Novorománská, obdélná jednolodní stavba z reïného zdiva z ostfie pálen ch ãerven ch cihel a tvarovek, kter mi jsou tvofieny sloupky, fiímsy a archivolty portálû, má polokruhovou apsidu se tfiemi zaslepen mi okny. Pravoúhl presbytáfi má po stranách dvû sakristie. Hlavním zdobn m motivem stavby je oblouãkov vlys. Hlavní oltáfi byl pûvodnû umístûn tak, Ïe mûlká nika s kfiídly po stranách smûfiovala do chrámové lodi. Nyní je mensa otoãena nikou k v chodní stranû, na kónicky zúïeném mezistupni stojí socha Ïehnajícího Krista z carrarského mramoru. Kazatelna má fieãni tû kruhového pûdorysu ãlenûné pilastry a pfiechází aï k patce okrouhlé nohy ãlenûné lizenami s polem zdoben m girlandami. Unikátní je technické fie ení stavby stropu, na kterém byla poprvé uïita metoda pfiedem pfiipraven ch prefabrikovan ch dílû klenebních polí. V roce 1995 byla v lodi provedena rekonstrukce ústfiedního parního topení a od roku 1994 zde probíhají v stavky kreseb a grafik, koncerty i akce kulturnû spoleãenského charakteru. BohosluÏby jsou tu konány pravidelnû. Objekt je státem chránûná kulturní památka. Z Mírového námûstí pûjdete PafiíÏskou ulicí, z níï odboãíte do prudce stoupající ulice Horovy. Na konci této krátké ulice je po pravé stranû kostel apo tola Pavla. TRMICE Kostel Narození Panny Marie na námûstí je pûvodnû barokní z 18. století, pfiestavûn do dne ní podoby byl v roce 1898 J. Stibralem. Jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavfien m presbytáfiem a hranolovou vûïí pfiedstavûnou prûãelí, ke které je pfiipojena kruhová schodi Èová vûï. Nad obloukem zavr en m portálem vûïe je nad atikou umístûna v nice socha Panny Marie pod baldach nem. Na hlavní fiímse jehlancové stfiechy vûïe jsou umístûny ãtyfii volutové títy s hodinami a na sedlové stfie e je sanktusová vûï a vik fiové vûïiãky. Hlavní sloupkov portálov oltáfi z roku 1726 byl restaurován v roce Rokoková kazatelna z poloviny 18. století má fiezanou ornamentiku z mu lí a rokají, baldach n je zdoben dvûma andílky, kartu í a souso ím beránka. Kamenn nápisov a znakov náhrobník pochází z roku 1695, erb je rodiny Nostic-Schönborn. VûÏní zvon má vroãení 1615, men í Pfii pfiestavbû kolem roku 1900 byla odstranûna hranolová renesanãní vûï s nízkou stanovou stfiechou. BohosluÏby jsou zde konány pravidelnû a objekt je státem chránûná kulturní památka. K trmickému kostelu dojedete z Mírového námûstí autobusem MHD ã. 3, kter staví na Václavském námûstí u kostela. Barokní fara v uliãce za kostelem byla postavena v letech Obdélníková patrová budova s mansardovou stfiechou má v prûãelí nad pravoúhl m portálem umístûnou plochou niku, ve které je obraz Madony s JeÏí kem malovan na plechu. V ose prûãelí je mûlce naznaãen stfiedov rizalit, okna jsou obdélná s uchy a kapkami. Objekt je v pfiízemí sklenut valenou klenbou s lunetami. CHABA OVICE Barokní kostel Narození Panny Marie byl postaven v letech na 5

6 místû kostela, kter byl pfiipomínán v roce 1352, pozdûji vyhofiel. Trojlodní barokní obdéln chrám má pfiev enou stfiedovou loì se sedlovou stfiechou a polokruhovû zakonãen presbytáfi. Hranolová mohutná vûï pfiedstavûná prûãelí je ãlenûna fiímsami a pokryta pfiilbou. Polokruhov portál vûïe je rámovan dórskou edikulou a má ve druhém patfie nároïní jónské pilastry s oknem v polosloupové edikule. Hlavní loì je sklenuta kfiíïovû a pásy sbíhají na pilastry s fiímsov mi hlavicemi. Na mezilodních pilífiov ch arkádách jsou hfiebínkové tribuny, otevfiené stlaãen mi oblouky. Hlavní oltáfi je portálov, sloupov se segmentovû zakonãen m nástavcem s obrazy Panny Marie a sv. Ducha od P. Brandla. Boãní oltáfi sv. Barbory je portálov sloupov se sochou sv. Barbory a s obrazem Oãistce od P. Brandla v nástavci. Kamenn náhrobník v podlaze pfied oltáfiem sv. KfiíÏe byl zhotoven v roce 1716 a nese nápis s reliéfem v kruhovém medailonu. Do vnûj í stûny pfiívûïí je vezdûn pískovcov náhrobník rodu KolowratÛ z roku BohosluÏby jsou zde konány pravidelnû. Objekt je státem chránûná kulturní památka. Z Ústí nad Labem pojedete trolejbusem MHD ã. 57, v Pfiedlicích pfiestoupíte na autobus ã. 12, kter vás doveze aï do Chabafiovic. Mariánsk sloup uprostfied námûstí je z roku Na hranolovém soklu je umístûn vysok sloup s Assumptou. Ze ãtyfi nároïních soch zbyly sochy sv. Jáchyma a sv. Josefa (sv. Jan Kfititel a sv. Anna byly odstranûny pfied rokem 1969). Objekt je státem chránûná kulturní památka, nachází se pfiímo pfied novou radnicí v Chabafiovicích. CHLUMEC Kostel sv. Havla byl postaven uprostfied vsi v letech J. Katzem a A. Schmochem na místû kostela sv. Gotharda. Dne ní trojlodní podélná stavba má polokruhovû zakonãen presbytáfi a hranolovou polygonální vûï v posledním prûãelním patfie. V pfiízemí vûïe je umístûn ústupkov novogotick portál, ostatní vstupy jsou zavr eny polokruhovû. Trojlodí sínû je sklenuto plackami na ãtyfiboké pilífie, které mají poloválcové pfiípory. Obrazy Uzdravení nemocného a Snímání z kfiíïe, umístûné v boãních lodích, byly zhotovené J. Meindlem v roce Varhany pro kostel postavili v roce 1826 bratfii F., J. a A. Fellerové, mají dvacet rejstfiíkû se dvûma manuály a pedálem. Do vnitfiní zdi kostela jsou vezdûny figurální renesanãní náhrobky rytífiû B. a P. Kölbela. Kostel se nachází v centru mûsta Chlumce, k cestû pouïijete z Ústí n. L. autobus MHD ã. 11. Kaple Nejsvûtûj í Trojice, zevnû trojboká stavba z let , kterou nechal postavit Jan Franti ek Krakovsk -Kolowrat ve slohu italského baroka na ãediãovém vrchu Horce na pamûè odvrácení moru v roce Uvnitfi je stavba polygonální a zaklenutá kopulí s lucernou. Fasáda má rizality a nároïní pilastry. Nad hlavním vchodem je nika s mramorovou plastikou Krista. Uvnitfi jsou nástûnné fresky z roku Pod kaplí je rodinná hrobka. Objekt je státem chránûná kulturní památka. CÍRKVICE Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie s hrázdûnou zvonicí na pravém bfiehu Labe je z roku Obdélná jednolodní stavba s odsazen m polygonálním presbytáfiem a sedlovou stfiechou se sanktusovou polygonální vûïiãkou má na severní stranû umístûnou sakristii a emporu. V prûãelí je v nadpraïní fiímse pravoúhlého vchodu uvedeno vroãení Loì je plochostropá, presbytáfi je sklenut valenû, má tfii lunety v závûru. BohosluÏby jsou zde pfiíleïitostnû, objekt je státem chránûná kulturní památka. 6

7 Zvonice, hranolovitá vûïová stavba v ohradní zdi má v hrázdûném zdivu umístûny dvojice lomen ch oken. Na ãtyfiboké jehlancové stfie e je polygonální zvonice s jehlancovou stfií kou. Objekt je státem chránûná kulturní památka. Do Církvic jezdí autobus MHD ã. 1. SVÁDOV Kostel sv. Jakuba Vût ího je jednolodní obdélná stavba doloïená v roce Presbytáfi je sklenut síèovou Ïebrovou klenbou na paprsãit závûr s konzolemi s figurální v zdobou. V prûãelí stojí hranolová vûï se stanovou stfiechou se estibokou zvonicí s jehlancovou stfií - kou. Fasádu lodi ãlení opûráky a okna s pozdnû gotickou kruïbou. Renesanãní portál s ornamentální v zdobou nese alianãní znak rodu SalhausenÛ a BockÛ. Loì byla stavûna roku 1477, dokonãena, zaklenuta a roz ífiena za Bedfiicha ze Salhausenu v roce 1606, kdy byla postavena i vûï, sakristie a portály se znaky rodiny SalhausenÛ a BockÛ. Areál je státem chránûná kulturní památka. Do Svádova jezdí autobus MHD ã. 13. BAROKNÍ FARA S PIETOU A SOUSO ÍM T Í KRÁLÒ leïí pfii hlavní komunikaci Ústí n. L. - Dûãín. V roce 1731 ji nechala postavit velkovévodkynû Anna Marie Franti ka Toskánská. Volná obdélná patrová stavba s mansardovou stfiechou má mûlk stfiedov rizalit, v nadpraïí portálu je umístûn znak vévodkynû. Stavba je ãlenûna pravoúhl mi okny ve tukov ch rámech a její pfiízemí je sklenuto valenou klenbou s lunetami. Sloup sv. Tfií králû s Pietou je stavba vrcholného baroka z roku Sloup, kter restauroval sochafi M. Bílek z Petrovic, byl v roce 1980 umístûn do zahrady za farou na dvojit odstupàovan podstavec. Spodní ãást je trojboká a má v raznû konkávnû prohnuté stûny zakonãené volutami zdoben mi akanty a rostlinn mi ornamenty. Na laloãnû vybíhajících koncích spodního soklu jsou umístûny sochy sv. Tfií králû - Ka para, Melichara a Baltazara. Horní sokl je hranolov a má na bocích kartu e. Vlastní sloup má entazi a vrcholovou kompozitní hlavici, na které je umístûna socha Piety. Socha Panny Marie má hlavu nach lenou vpravo, na klínû drïí pootoãené a bezvládné Kristovo tûlo. Objekt je státem chránûná kulturní památka. VALTÍ OV Kostel sv. Václava, obdélná goticko-renesanãní stavba z let Stavba má trojboce zakonãen presbytáfi s postranní sakristií a oratofií. Loì i presbytáfi mají jednoduché opûrné pilífie a hrotitá okna s rûznû tvarovanou plaménkovou kruïbou. Presbytáfi je sklenut hvûzdovou Ïebrovou klenbou, loì je svedena ãtyfimi poli hvûzdicové Ïebrové klenby na stfiedov hranolov pilífi s pfiízedními konzolami. Vysoká hranolová vûï má patrová schodi Èová pravoúhlá okénka a pod korunní fiímsou, uná ející jehlancovou stfiechu, jsou okna zavr ena polokruhov m obloukem. Ve hfibitovní zdi je vezdûn empírov náhrobník z roku BohosluÏby jsou zde konány jen pfiíleïitostnû, objekt je státem chránûná památka. Do Valtífiova pojedete autobusem âsad z autobusového nádraïí z Ústí nad Labem. Novogotická hrobka rodiny ChotkÛ navazuje na kostelní hfibitov, byla postavena v roce âtvercová stavba z reïného cihlového zdiva má hrotit portál, fasáda je ãlenûna odstupàovan mi pilífii a zahrocen mi okny s gotickou kruïbou. Nad korunní fiímsou jsou na ãtyfiech stranách umístûné vysoké trojúhelníkové títy s kfiíïi. Objekt je v péãi Památkového ústavu v Ústí nad Labem a je státem chránûná kulturní památka. 7

8 Typická architektura âeského stfiedohofií, kde v chalupách a statcích bydleli lidé, ktefií vdechli sv m stavením mnohdy kouzlo této krajiny, se dochovala do dne ních ãasû. Není tu cítit mnoho penûz, ale o to více lásky k pfiírodû. ZUBRNICE Muzeum lidové architektury v Zubrnicích vznikalo od poloviny 70. let 20. století jako poslední skanzen v republice. Základním impulsem bylo zachránûní kostela sv. Máfií Magdaleny. Z iniciativy muzea a nûkolika pracovníkû tehdej ího Krajského stfiediska státní památkové péãe se podafiilo odvrátit demolici a prosadit vyuïití kostela pro muzeum. Zubrnice se staly záchrann m skanzenem pro celé âeské stfiedohofií a nûkteré jeho pfiilehlé oblasti. Ke stávajícím dochovan m objektûm byly postupnû pfiená eny drobnûj- í hospodáfiské stavby, které nebylo moïno zachránit na pûvodním místû. Situování muzea lidové architektury do Ïivé vesnice je sv m zpûsobem ojedinûlé a tím také atraktivní. Dal í v voj muzea je omezován prostorem pro dal í pfiesuny z oblastí, kde je stále ohroïeno mnoho lidov ch staveb. Muzeum lidové architektury se stále roz ifiuje a doplàuje. V ãásti T ni tû je rekonstruovan historick ml n a vodní pila, dva objekty se zde staví. Cel areál bude samostatn m uzavfien m prostorem, izolovan m od civilizaãních vlivû. Muzeum lidové architektury je v souãasné dobû ve správû Státního památkového ústavu v Ústí nad Labem. Druh m nejlákavûj ím místem v Zubrnicích je Ïelezniãní muzeum. Historii jedné z nejzajímavûj ích tratí v âr je vûnována nejvût í ãást expozice. Dráha byla postavena v letech Malé parní lokomotivy se ãtyfimi vagónky kaïd den stoupaly z Velkého Bfiezna z úrovnû fieky Labe údolím vzhûru aï do Ú tûka a namáhavû supûly, jako kdyï tûká pes, proto se pro nû vïil název âokl. Jezdily zde pln ch 70 let. Na nádraïí se obãas pofiádají rûzné akce, napfi. setkání s herci filmu Páni kluci, kter se v blízkem okolí i na této trati toãil v roce 1975, nebo setkání historick ch drezín. KaÏd m rokem na pfielomu bfiezna a dubna se koná putování po stopách celé trati. Muzeum je otevfieno od dubna do fiíjna o sobotách a nedûlích a svátcích, od kvûtna do srpna i v pracovních dnech mimo pondûlí. Prohlídka trvá pfiibliïnû 30 minut. NOVÁ VES Ves s fiadovou zástavbou kolem prûjezdní komunikace byla zaloïena zaãátkem 14. století a zmiàována je v roce 1383 v souvislosti s odúmrtí po Václavu z Vartemberka jako souãást stfiekovského panství, ke kterému patfiila aï do 19. století. Uprostfied návsi je více neï 400 let stará lípa. Kaple Nejsvûtûj í Trojice na návsi byla postavena v roce Obdélná stavba s polokruhov m závûrem má trojúhelníkov tít s nikou, na sedlové stfie e je dfievûná polygonální zvoniãka s cibulí. Opravena byla v letech Objekt je státem chránûná kulturní památka. MALÍ SK KOUTEK Zachovaná hrázdûná stavení z pûvodní osady pod hradem Stfiekovem se zvonicí z 19. století vytváfiejí malebné podhradí. 8

9 VARHO Ë (640 m n. m.) Na zalesnûném vrchu nad Sebuzínem je 13 m vysoká, kovová kruhová rozhledna z roku 1972 jako tfietí v pofiadí, kdyï dvû pfiedcházející dfievûné doslouïily. Z horní plo iny je kruhov rozhled od ípu pfies Hazmburk, Lovo, Mile ovku a Kleteãnou. Na západním horizontu jsou Kru né hory s v razn mi vrcholy a mnoho dal ích kopcû a obcí. Zvlá tností je moïnost vidût hladinu Labe na osmi místech od stfiekovské pfiehrady aï ke tûtí. Pfiístup je od Sebuzína po znaãené cestû s velk m pfiev ením. Autem lze dojet do sedla pod Varho tûm, kde je parkovací plocha, a odtud na vrchol pû ky 15 minut. ERBENOVA ROZHLEDNA (401 m n. m.) byla postavena v roce 1934 nûmeck m Horsk m spolkem na Brandtovû v inû nad obcí Stfiíbrníky, dnes ústeck m sídli tûm. Je z ní vidût podstatná ãást mûsta Ústí nad Labem, âeské stfiedohofií od Bukové hory pfies Mile ovku aï po bílinsk BofieÀ a vzdálené Kru né hory od Jedlanu po Nakléfiov. Ke kamenné vûïi vede znaãená cesta ze sídli tû Dobûtice nebo neznaãená ze StfiíbrníkÛ. NAKLÉ OV (701 m n. m.) V Nakléfiovském sedle byla roku 1913 otevfiena kamenná rozhledna nesoucí jméno císafie Franti ka Josefa, pozdûji pfiejmenovaná po funkcionáfii zdej ího Horského spolku K. Weissovi. Za zimní boufie roku 1944 se zfiítila a uï nebyla obnovena. Z rozvalin je ale nadále jeden z nejucelenûj ích pohledû na celé âeské stfiedohofií, vãetnû vzdálen ch vrcholkû LuÏick ch a Kru n ch hor. Pfiístup je z Telnice a z Knínic po neznaãen ch cestách. Nejsnadnûj í je od silnice ze sedla (není vefiejná doprava) za 10 minut, témûfi po rovinû. BLANSKO (545 m n. m.) Na zbytcích stfiedovûkého hradu byla z nûkdej í hradní vûïe upravena plo ina. V hled je kruhov, k severu se tyãí Dûãínsk SnûÏník, z Labsk ch pískovcû vyniká RÛÏovsk vrch, z LuÏick ch hor Studenec, Jedlová a Klíã. Z vrcholû âeského stfiedohofií nelze pfiehlédnout Bukovou horu, Sedlo, Vysok Ostr, Mile ovku a BofieÀ. Na západû je v dálce patrn Stropník a BoufiÀák v Kru n ch horách. K hradu vede z Ryjic od mûstského autobusu místy prudce stoupající znaãená cesta, autem je moïné dojet poblíï hradu. BUKOVÁ HORA (683 m n. m.) Ve vernefiickém Stfiedohofií je z mnoha míst i z velké dálky viditelná pro vysokou anténu televizního vysílaãe (není pfiístupn ). V hled je ze skaliska, nûkdej í Humboldtovy vyhlídky, kde v minulosti stával dfievûn altán. Ten uï ale dávno není a vysoké stromy zakryly v hled k severu. Ale v hled jiïním smûrem od Sedla po Blansko na severozápadû zûstal. Dûãín je vidût z cesty severnû od vysílaãe. Pfiístup na vrchol je z Malého Bfiezna ãi Zubrnic po znaãen ch cestách s velk m pfiev ením. Autem lze dojet aï pod vûï, pak staãí 10 minut chûze. 9

10 JAVORSK VRCH (614 m n. m.) je nezalesnûn ploch vrchol na rozhraní dûãínského a ústeckého okresu mezi obcemi Jílové a Dobkovice. UmoÏÀuje jedineãn kruhov rozhled od Dûãínského SnûÏníku pfies nûmecké stolové hory a pfies LuÏické hory a âeské stfiedohofií po ãásti vzdálen ch Kru n ch hor. Vrchol je dostupn pû ky z Jílového ãi Dobkovic po znaãen ch cestách. Z JavorÛ od autobusu stejnû jako od osobního auta je tfieba asi pûl hodiny stoupat. DUBICK KOSTELÍK Na hranû svahu nad Dolními Zálezly je tradiãním místem pohledû do údolí Labe. Dominantními vrchy na druhém bfiehu fieky jsou Varho È, Deblík, Kam k a vzdálen Radob l s ípem. V Dubicích je stanice autobusu, penzion a velké parkovi tû. Na stráni se v skytuje stepní kvûtena. Pû í pfiístup je z Dolních Zálezel po znaãené cestû. KOZÍ VRCH (380 m n. m.) Dominantní znûlcov vrch na levém bfiehu Labe nad Ne tûdicemi s v hledem do údolí Labe. Je chránûn m územím pro geologické a botanické zajímavosti. MARIÁNSKÁ SKÁLA se tyãí pfiímo nad mûstem Ústí nad Labem, umoïàuje pohled na Labe a na mûstské ãásti na obou bfiezích. Co jiï není k vidûní ve volné pfiírodû a ve staveních, mû- Ïete obdivovat ve stál ch expozicích a sbírkách, které po desetiletí pracovníci muzeí peãlivû ochraàují. Vstupte do ticha, vstupte do historie a vïijte se na chvíli do Ïivota na ich pfiedkû. Bude se vám tu líbit, je tu pohoda a klid. MUZEUM MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM Masarykova 3, Ústí nad Labem, tel.: 047/ , , fax.: 047/ , muzeum.usti@ecn.cz, http// design.cdl.cz/galerie/muzeum/index.htm Provozní doba: Út-Pá 8-17 hod., So hod. Stálé expozice: Ústecko od pravûku do 18. stol., Bitva u Chlumce v r. 1813, Gotické sochafiství na Ústecku, Ústecká stra idla. MUZEUM LIDOVÉ ARCHITEKTURY ZUBRNICE po ta Velké Bfiezno, Zubrnice, tel.: 047/ , mlazubrnice@mybox.cz, http// Provozní doba: duben - fiíjen: stfieda - nedûle 9-16 hod. kvûten - záfií: úter - nedûle 9-18 hod. Stálé expozice: Ukázka lidové architektury âeského stfiedohofií v Ïivé vesnici. Zemûdûlská usedlost ãp. 61, stará vesnická kola, historick vesnick obchod. MUZEUM ÎELEZNIâNÍ TRATI ZUBRNICE P.O.Box 147, Ústí nad Labem, tel.: , , zubrnice@volny.cz, http// Provozní doba: duben - fiíjen: sobota, nedûle, svátky kvûten - srpen: i pracovní dny mimo pondûlí Stálá expozice: Historie dráhy Velké Bfiezno-Vernefiice-Ú tûk, unikátní sbírka historick ch drezín, malá dopravní kanceláfi. MUZEUM MùSTA CHABA OVICE, STARÁ RADNICE Husovo námûstí 3, Chabafiovice, tel.: 047/ (pan Jankovsk ), fax.: 047/ Provozní doba: pondûlí - sobota 9-17 hod. Stálá expozice: Staré mapy, dobové fotografie obcí zanikl ch tûïbou uhlí, obãasné v stavy. MUZEUM KÁVOML NKÒ CHABA OVICE 9. kvûtna 322, Chabafiovice, tel.: 047/ Provozní doba: pondûlí - pátek 8-17 hod. sobota 8-12 hod. Celoroãní v stava ruãních kávoml nkû od nejstar ích po souãasné. 10

11 Je mnoho míst, která jsou ukryta pfied zraky tûch, ktefií sledují pfiírodu a krajinu pouze z auta. Následující tipy na v let jsou urãeny tûm, kdo mají rádi pohyb a pfiírodu. Budete chodit po turisticky znaãen ch trasách, které za nûkolik desetiletí pro- ly tisíce milovníkû turistiky. âesk M ST EDOHO ÍM Z ÚSTÍ DO LITOMù IC (19,5 km) Celou trasou vás povede ãervená znaãka. Od hradu Stfiekova stoupá do Nové Vsi s památnou lípou a hrázdûn mi domy. V hled k Mile ovce je v zatáãce silnice, následuje táhl v stup aï do Nûmãí, nejv e poloïené obce v âeském stfiedohofií (620 m n. m.). Lesní cestou dojdete do âefieni tû a táhl m stoupáním na vrcholovou pláà u Lbína. Projdete Lbínem a následnû Skalicí, kde proti hájovnû je na pískovcové skále kaple se schodi tûm. Za stálého klesání podél potoka vás vítají první domy Litomûfiic. Trasa konãí u horního nádraïí. NA SEVERNÍ OKRAJ âeského ST EDOHO Í (Z ÚSTÍ NAD LABEM DO MALÉHO CHVOJNA) (10 km) V mûstské ãtvrti Dobûtice konãí trolejbus a zaãíná zelená znaãka. Prvním zastavením je Erbenova vyhlídka s rozhlednou s dalek m kruhov m v hledem. Pfies Chuderov a Chuderovec pfiekonáte mûlké údolí a lesní cestou se dostanete pod Zámeck vrch. Projdete kolem kaple v Neznabohách, ve Îìáru si prohlédnete památnou lípu. Za obcí Velké Chvojno je uï cíl cesty - Malé Chvojno, odkud je vlakové i autobusové spojení. P ES DUBICK KOSTELÍK ZA P EMYSLEM ORÁâEM (15 km) Z Vûtru e se dáte po zelené znaãce pfies zalesnûné labské stránû k 12 m vysokému vodopádu, nejvy ímu v âeském stfiedohofií kter je u geologicky zajímavé skály Vrkoã (sloupcovitá odluãnost ãediãe). Projdete VaÀovem a dále lesem do obce Dolní Zálezly, kde se dafií meruàkám. Stoupáte kolem Mlynáfiova kfiíïe (v hled) k Dubickému kostelíku, od nûhoï je nev ední pohled do údolí Labe a na okolní vrchy, v dáli je vidût i hora íp. Zelená prochází Dubiãkami a pfies louky na místo v hledu Pod Kameny. Pfii sestupu míjíte obec Suchou a svahem Volské hory dojdete do Stadic. Místo, kde Pfiemysl dle povûsti oral, uï více neï 150 let oznaãuje pomník s pluhem a reliéfy znázoràující pfiíchod poslû od knûïny Libu e a uvítání Pfiemysla na Vy ehradû. PRÒâELSKOU ROKLÍ NA NùMâÍ (7 km) Od hradu Stfiekova vás povede zelená znaãka zahrádkáfiskou a chatovou oblastí do Brné nad Labem, kde od kapliãky zaãíná velk v stup PrÛãelskou roklí do Nûmãí (pfiev ení asi 150 m). Hluboká rokle má skalnaté stránû a zajímavou kvûtenu. Nûmãí je nejv e poloïenou osadou ve Stfiedohofií. Na dolním konci osady stávala vûï s vûtrn m kolem na ãerpání vody. Nad osadou zelená znaãka konãí na dálkové ãervené znaãce do Litomûfiic. Z KRU N CH HOR ZA LABSK MI PÍSKOVCI (10 km) Adolfov je malá, ale známá osada ústeck ch lyïafiû na v chodní v spû Kru n ch hor. Odtud po ãervené znaãce projdete les Pod li kárnou, na rozcestí Pod Jelením vrchem pfiejdete silnici do Krásného Lesa a dojdete k nûkdej ímu Ml nskému rybníku. Ve v ce cca 650 m n. m. poskytuje v teplém létû osvûïující koupel. V chalupáfiské osadû Panenská uï vystupuje na povrch pískovec. Z horní hrany nûkdej ího lomu (686 m) je dalek, témûfi kruhov v hled. Znaãka dále (vpravo je vojensk prostor) vede pfies Hol vrch k Cihláfiskému rybníku. Je tû jedno návr í a kolem místního koupali - tû pfiicházíte do skalního mûsta v Tisé. 11

12 ZA V HLEDY, SKALAMI A STEPNÍ KVùTENOU (12 km) Od zastávky âd v Radejãínû se vydáte po Ïluté znaãce, z Doerellovy vyhlídky je vidût fieka Labe, na jafie se na loukách objevují zástupci stepní kvûteny. Za Dubicemi a Moravany je dal í vyhlídka, Skály. Kvûtena (tfiemdava, bûlozáfika) i v hledy na Labské údolí jsou neobvyklé. V Milbohovû zvolíte modrou znaãku a zanedlouho ve svahu nad Labem spatfiíte obfií skály - Milence a Josefínku - kamennou sedící postavu. Následuje sestup strání do VaÀova, kde modrá znaãka konãí u restaurace U lípy, která tam skuteãnû roste. K zastávce autobusu MHD je to uï jen 3 minuty. NA NEJVY Í HORU âeského ST EDOHO Í - MILE OVKU (17,5 km) âervená znaãka vychází od Vûtru e, kdysi známé v letní restaurace nad mûstem. Od Hostovic do Milbohova vás provází smí en les, odtud vede cesta otevfienou krajinou aï do Îimu, kde je opraven kostel. Stfiídav m stoupáním a klesáním dojdete k PstruÏímu potoku a na silnici E 55. Za ní je obec Bílka s novou moderní kaplí. V stup na znûlcov ku- Ïel Mile ovky je nároãn, ale v hled z vûïe meteorologické stanice je nezapomenuteln. ZA V HLEDY Z HRADU BLANSKO A JAVORSKÉHO VRCHU (14 km) Od trolejbusu v Krásném Bfieznû se dáte po Ïluté znaãce proti potoku k vodopádu (v ka asi 8 m) v osadû Ml ni tû. Po Friãovû stezce dojdete do horní ãásti Ryjic a odtud stoupáte na Blansko (545 m n. m.) s dalek m kruhov m v hledem. Po Ïluté znaãce projdete Lipovou a Slavo ov, pak zaãíná v stup na Javorsk vrch s ploch m a travnat m vrcholem (617 m n. m.), z nûhoï jsou vidût i LuÏické hory. Sestoupit je moïné do JavorÛ na autobus do Dûãína nebo k nádraïí âd do Dobkovic. OD ZUBRNICKÉHO SKANZENU K TELEVIZNÍMU VYSÍLAâI NA BUKOVÉ HO E (10 km) Zubrnice jsou dosaïitelné autobusem, skanzen je pfiímo v obci. Po prohlídce vás ãervená znaãka velk m stoupáním vyvede aï na vrchol Bukové hory (684 m n. m.), nejhezãí v hled je tu z Humboldtovy vyhlídky. Sestoupit k Labi mûïete po modré znaãce pfies b valou osadu Vitín (s v hledy) nebo stále lesem pfies Ptaãí kámen do Tûchlovic k vlaku do Ústí n. L.-Stfiekov ãi do Dûãína. BUDOVSK A OL INSK VODOPÁD (11 km) Dojedete mûstsk m autobusem do Ol inek a s modrou znaãkou stoupáte do Budova. Nepfiehlédnûte odboãku k vodopádu. Pokraãujete do obce Bfiezí a uï po Ïluté znaãce vedoucí pod Vysok m Ostr m pfiicházíte do Kojetic a podél stejnojmenného potoka se vrátíte do Ol inek. První dûm na potoce b val ml n, zûstal po nûm mal zásobní rybník a spád na ml nské kolo, kde je teì vodopád. Îlutá znaãka vás dovede ke stanici mûstského autobusu. 12

13 Hlavní mezinárodní cyklotrasa z Hamburku do Vídnû vede po pravém bfiehu fieky Labe pfies Velké Bfiezno do Církvic. Zãásti je upravena profesionálnû, zãásti je vedena po místních komunikacích. Turistické zajímavosti pfii stezce jsou oznaãeny informaãními tabulemi. Labská trasa je nejníïe poloïenou, zatímco kru - nohorská nejvy e. Prochází po hfiebeni Kru n ch hor pfies Adolfov a Nakléfiov, Tisou se skalním mûstem a pokraãuje do Dûãína. Modrá trasa 274 vede z Litomûfiic napfiíã âesk m stfiedohofiím pfies Tfiebu ín, Homoli a k Labi sjíïdíte ve Velkém Bfieznû. Údolí fiíãky Bíliny ãásteãnû kopíruje trasa zelená 261, po níï se dostanete k pomníku Pfiemysla Oráãe ve Stadicích. Ve Rtyni Bílinu opustíte a stoupáte pfies Îalany, Mile ov a Velemín k nejvy - ím vrchûm âeského stfiedohofií a pfies Dubice, Stebno a Milbohov pfiijedete do Ústí n. L. Zelená trasa 3009 spojuje kru nohorskou trasu a po krásné lesní silniãce vás dovede do Chlumce k napoleonsk m pomníkûm ãi do Unãína do podhûfií Kru n ch hor. LABSKÁ CYKLISTICKÁ STEZKA: ÚSTÍ NAD LABEM - CÍRKVICE (12,4 KM) Stezka je souãástí mezinárodní cyklotrasy Hamburk - Praha ã. 2 Stezka zaãíná pod Mariánsk m mostem (nejvût í jednostrannû zavû en most v âr, s rozvinutou délkou vãetnû ramp 383 m, v ka pylonu 75 m, rozpûtí hlavního pole 123 m) na pravém bfiehu fieky Labe. Na protilehlém bfiehu Mariánská skála (265 m n. m.). 0,50 km - silniãní most Dr. E. Bene e (v dobû v stavby v roce 1936 nejvût í tuh oblouk s táhlem - 123,6 m). 0,83 km - pûvodní Ïelezniãní most (1874) se soubûïn m silniãním provozem po kozen pfii náletu v roce 1945, souãasn pfiíhradov z roku 1957 je 229 m dlouh, v ka nad hladinou fieky 17,5 m. U mostu je informaãní tabule o faunû na Labi. 2,74 km - Masarykova zdymadla, technická památka (architekt J. Vahala), v stavba , tehdy nejvût í vodní dílo v âechách: vodní elektrárna, rybí pfiechod, informaãní tabule Jez Stfiekov, prûchod mezi obûma bfiehy povolen v létû od 6 - do 20 hodin. Nad zdymadly hrad Stfiekov - zaloïen 1316 (Pe ek z Veitmile) k ochranû plavby na Labi, vûï ze 14. století, gotick palác kolem 1500, kaple 1520, od 1615 majetkem LobkowiczÛ, vefiejnosti pfiístupn od poloviny 19. století, oblíbené místo napfi. K. H. Máchy, R. Wagnera, E. G. Doerella, dnes expozice o historii hradu a regionu, restaurace. Otevfieno úter - nedûle 9-17 hodin. Na protilehlém (levém) bfiehu je vidût národní pfiírodní památka Vrkoã - vypreparovaná ãediãová Ïíla s dobfie vyvinutou sloupcovitou odluãností, pfiístupná vyhlídka, v blízkosti je 12 m vysok (nejvy í v âeském stfiedohofií) vodopád na Podle ínském potoce. 3,13 km - Malífisk koutek, dfievûná zvonice typu vidlák chránûná státem, milník z roku 1800, slovansk pûvod dokládá uspofiádání staveb kolem okrouhlé návsi. Po levé ruce ve smûru jízdy je pfiírodní rezervace Sluneãní stráà (vyhlá ena 1968, plocha 7,62 ha), souãást biocentra regionálního v znamu, zaãátek nauãné stezky Pod Vysok m Ostr m. 4,90 km - termální koupali tû Brná, (otevfieno 9-19 hod.), poãátky v roce 1931, dnes 3 bazény, dûtské bazény a tobogán, pûjãovna lodûk, plavba lodí, obãerstvení. Mezi mosty je na protilehlém bfiehu vidût vûï kostela sv. Vojtûcha s klá terem dominikánû (kostel pfiestavûl v letech stavitel O. Broggio), vûï kostela Nanebevzetí Panny Marie s vûïí vych lenou od své osy o 1,92 m. Na kopci nad mûstem torzo v letní restaurace Vûtru e s nedalek m b val m popravi tûm. 13

14 6,10 km - Srdíãko - restaurace, ubytování, v jednom ze sousedních domû pob val K. May. Kaple sv. Anny z roku 1756, PrÛãelská rokle - zalesnûná, skalnatá, její dolní ãástí vede nauãná stezka Pod Vysok m Ostr m, kaskádov vodopád. Soubûh se silnicí na Litomûfiice II/261. Brod pfies Nûmãick potok. 8,21 km - odpoãívadlo s mapou pfii stanovi ti oddílu vodního lyïování. Vlevo kupovité ãi kuïelovité vrcholy pûvodnû podpovrchov ch ãediãov ch tûles Skfiivánãí vrch u Brné n. L. a Matr u Sebuzína, na horizontu vrch Deblík (459 m n. m.), pfiejíïdíte potok (Ritina) pfiitékající z Ritiny soutûsky (R. údolí). 8,95 km - Sebuzín, pfiejezd TluãeÀského potoka a odklon od fieky na silnici. Kaple sv. Vincence z Ferrery (1745). Na protûj ím bfiehu chatová oblast Dolní Zálezly a dubick kostel sv. Barbory (1579). 11,49 km - Církvice, koneãná autobusu MHD. Kostel Nanebevzetí Panny Marie s hrázdûnou zvonicí (barokní stavba z roku 1701), barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století, odpoãívadlo s mapou, návrat k Labi. Zde Labská cyklistická stezka na území okresu Ústí nad Labem konãí. Pokraãovat mûïete dále pfies Libochovany a Velké Îernoseky aï do Litomûfiic. Ve Velk ch Îernosekách se tato cyklotrasa kfiíïí s cyklotrasou Most - Doksy, mûïete tu pfiejet pfiívozem do Mal ch Îernosek na levém bfiehu fieky Labe a pokraãovat do Opárenského údolí. Pravidla uïívání cyklotras: 1) DodrÏuj pravidla silniãního provozu. 2) Pokud cyklotrasa vede soubûïnû s pû í znaãkou, pfiednost mají vïdy pû í turisté. 3) DrÏ se vïdy v pravé polovinû cyklotrasy. 4) V chránûn ch pfiírodních oblastech se fiiìte pokyny správcû. DrÏte se pouze vymezen ch cest. 5) UdrÏujte ãistotu. DrÏte se zásady Co jste si pfiivezli, to si odvezte. 6) Jízda po cyklotrase je na vlastní nebezpeãí kaïdého cyklisty. TISKÉ STùNY Skalní mûsto na jiïním okraji kru nohorského zlomu druhohorní pískovcové tabule severnû od obce Tisá. Jsou nejzápadnûj ím v bûïkem Chránûné krajinné oblasti Labské pískovce a spolu s Rájeck mi a Ostrovsk mi stûnami a Dûãínsk m SnûÏníkem vytváfiejí atraktivní turistickou a horolezeckou oblast, dosahující v ky 613 m n. m. Dûlí se na dvû ãásti - Velké a Malé stûny. Obûma vede prohlídková trasa, spojená nauãnou stezkou Státní ochrany pfiírody znaãenou bíl m ãtvercem s úhlopfiíãn m zelen m pruhem. Prochází cel m skalním mûstem a na 15 zastávkách podává zejména geologicky zamûfiené informace. Skalami vede po hfiebeni také ãervenû znaãená stezka, nejkrat í spojnice mezi vstupním areálem a restaurací Turistická chata. V Mal ch stûnách je 19 ãíslovan ch skalních útvarû, ve Velk ch stûnách 56. Zastávky nauãné stezky jsou ãíslovány odli n m zpûsobem - Ïlut mi ãísly uvnitfi zelenobílé znaãky. V chozí místo do Tisk ch stûn je v Tisé u parkovi tû poblíï kostela, kde zaãíná nauãná stezka zastávkou ã. 1. Odtud krátce stoupáte na Skalní námûstí s dfievûn m domkem (prodej vstupenek) a druhou zastávkou nauãné stezky, která vás seznamí s pûvodem Skalního námûstí, jeï vzniklo jako v sledek eroze a fiícení skal. Malé stûny: od pokladny se vydáte vlevo po nauãné 14

15 stezce. Obejdete zprava obl pilífi s úzk m podstavcem - Janusovu hlavu, zde je tfietí zastávka nauãné stezky. U Janusovy hlavy se okruïní cesta dûlí na dvû vûtve - pohodlnou pû inou zprava se budete z Mal ch stûn vracet, vy pokraãujete pfiímo ke skalní soutûsce, jíï stoupáte po dfievûn ch schodech k Západní vyhlídce. Na levé stûnû pfied schodi tûm je ãtvrtá zastávka nauãné stezky. Vpravo se r suje panorama nezpfiístupnûn ch Severních stûn a za nimi se objevují siluety stolov ch hor v Saském v carsku (SRN). Na cestû vás dále oãekávájí napfi. zastávky Zpovûdnice (ã. 3), Kazatelna (ã. 5), Jeskynû oblud (ã. 8), védsk tábor (ã. 10), Bradaviãn kámen (ã. 13). Velké stûny: do prostoru Velk ch stûn smûfiují dvû stezky - více vpravo ãervenû znaãená hfiebenovka - vy se budete drïet zelenobíle znaãené nauãné stezky. Vpravo od pokladny se tyãí skála pfiipomínající obrovského Slona (ã. 1). Projdete Skalní branou v masivu slona, odboãíte do Zavalené rokle a pokraãujete po cestû s Orlí hlavou (ã. 4), Tanãícím medvûdem (ã. 8), Cikánsk m táborem (ã. 12), Vodopádem (ã. 14), Tulenûm (ã. 27), Labyrin-tem (ã. 30), Îelvou (ã. 53) a spoustou dal ích. Autobusovou dopravu z Ústí n. L. zaji Èuje âsad. OSTROV Pohraniãní ves poloïená v údolí Bûlé severozápadnû od Tisé. Zdej í Ostrovské skály, aï 20 m vysoké stûny z tvrdého pískovce, jsou oblíben m cílem pfiedev ím horolezcû. Procházíte mezi Severní Plotnovou vûïí a JiÏní Plotnovou vûïí, míjíte Vztyãenou jehlu a dal í zajímavé útvary. Skály lemují silnici po pravé stranû aï ke státní hranici. Informace o ubytování v této lokalitû vám ochotnû poskytne Informaãní stfiedisko v Ústí nad Labem, tel.: 047/ , fax.: 047/ , info.ul@mbox.vol.cz EKO FARMA BABINY II. Nachází se v obci Homole, ve v chodní ãásti CHKO âeské stfiedohofií, na hranici okresû Ústí nad Labem, Dûãína a Litomûfiic. Farma vznikla v roce 1991, zamûfiuje se na chov skotu, koz a koní. Na farmu se dostanete od Ústí nad Labem i Dûãína smûrem na Velké Bfiezno - Homole - Suletice - Babiny II. Volné vyjíïìky jsou na koních s westernov mi sedly (vût í bezpeãnost pro zaãáteãníky). Trasa je podle pfiání zákazníka. Jsou moïné vyjíïìky k zámku ve Velkém Bfieznû, k hradu Stfiekovu, Bobfiím vodopádûm u Vernefiic s moïností pfiespání na trampské osadû Bobr, do Ú tûka a na hrad Helfenburk. Doporuãené vybavení: pevné kotníkové boty, plá tûnka nebo nepromokavá bunda a kalhoty, jezdecká pfiilba (hlavnû dûti). U vícedenní vyjíïìky je nutná rezervace mûsíc pfiedem. Informace na tel: 047/ Ubytování na farmû: RD Suletice nebo ve ãtyfilûïkov ch chatkách, objednávky nejménû t den dopfiedu na tel: 047/ , e - mail: farma.babiny@volny.cz Cena konû 250,- Kã na hodinu. TJ TATRAN Jízdárna na Bukovû v Ústí n. L. pofiádá kurzy jízdy na koních pro dûti v délce 3-4 mûsíce. Nejsou tu klasické vyjíïìky pro turisty. Tel: 047/ FARMA NATURAL JEâMÍNEK Jízdárna ve Slavo ovû s jezdeck m oddílem pro dûti od 3. tfiídy základních kol. Chov sportovních koní, poníkû i koní pro agroturistiku (konû jsou zvyklí na dûti) a chov ovcí. MoÏnost jízdy na koni po cel t den. Tel: 047/

16 BOWLING - V Ústí nad Labem jsou tfii objekty, kde si mûïete zahrát. Samozfiejmostí je obãerstvení i moïnost zapûjãit si speciální bowlingové boty. Bowling Brunswick v Hrnãífiské ulici pod Mariánskou skálou je zatím nejnovûj í kuïelkové centrum se ãtyfimi dráhami a irok m sortimentem sluïeb. Bowling Perla se nachází na Severní terase pfiímo pfied zastávkou trolejbusu MHD ã. 53 a 55. Areál nabízí ãtyfii dráhy s pfiíjemnou obsluhou. KuÏelna v ústecké ãtvrti V ebofiice je dostupná trolejbusy MHD ã. 53 a 56. Od pfiede l ch se li í tím, Ïe koule na sráïení kuïelek nemá otvory na prsty. LYÎOVÁNÍ - v zimním období je nejvyhledávanûj ím lyïafisk m místem nejen ÚsteãanÛ obec Telnice. Na Zadní Telnici mûïete vyuïít lyïafiské terény jak pro zaãáteãníky (s moïností v cviku v lyïafiské kole), tak sjezdové tratû pro zdatné lyïafie, z nichï nûkteré mají homologaci FIS. KaÏdoroãnû se zde pofiádá fiada akcí, napfi. Axe Snowboard Cup, mezinárodní závody ve slalomu muïû a Ïen a soutûïe v trikovém lyïování. Ve stfiedisku je v provozu 6 lyïafisk ch vlekû o celkové kapacitû 2400 osob za hodinu. V hodou zdej ích sjezdov ch tratí je umûlé zasnûïování vût iny z nich. GOLF - golfové hfii tû se nachází v CHKO Labské pískovce na trase Teplice - Dûãín v obci Libouchec, vzdálené 12 km od Ústí nad Labem. Golf club Libouchec byl zaloïen v roce 2000 a do golfové federace pfiijat v bfieznu roku V souãasné dobû je pro pfiíznivce golfu pfiipraveno driving rang (300 m), putting a chipping green, hra z bunkru, est jamkov ch drah s tzv. zimními greeny. V dal ích etapách bude dobudováno devítijamkové hfii tû, v dal ích letech normované osmnáctijamkové hfii tû. Hráãi si mohou zapûjãit golfové hole i míãky. Obãerstvení nabízí klubová restauace Agroservis. Informace na: MÍâOVÉ SPORTY mají na Ústecku velkou tradici, je tu mnoho fotbalov ch, volejbalov ch a basketbalov ch hfii È i tenisov ch a squashov ch kurtû. TENIS - hlavní centrum tohoto sportu je vedle zimního stadionu, kde je est antukov ch kurtû, pfies léto nekryt ch a v zimû kryt ch nafukovací stfiechou. Souãástí jsou samozfiejmû atny se sprchami a obãerstvení. Dostanete se sem MHD, linky ã. 11, 54, 56. Dal í moïnost zahrát si tenis je na Severní Terase (MHD, linka ã. 52) nebo ve Velkém Bfieznû (âsad). Sportovní vyïití nabízí i fiada dal ích víceúãelov ch hfii È ve mûstû. PLAVÁNÍ - pro tento druh sportu ãi zábavy poskytuje Ústí n. L. dostatek pfiíleïitostí. Nejnav tûvovanûj ím místem je plaveck areál Klí e ve stejnojmenné ústecké ãtvrti. Areál má 7 bazénû (50 m, 75 m, 4 pro dûti, jeden skokansk s desetimetrovou vûïí, která má ãtyfii stupnû, pfiiãemï padesátimetrov bazén a jeden bazének pro dûti jsou kryté). V objektu jsou samozfiejmû sprchy, atny, sauna, pára, fit centrum a obãerstvení, ke sluïbám zde po- 16

17 skytovan m patfií také masáïe. V hale se pofiádají mládeïnické závody v plavání a hraje se tu vodní pólo. Kareálu vás dovezou linky MHD ã. 11, 52, 58. Termální koupali tû Brná je napájeno termální vodou o teplotû 31 C z 327 m hlubokého artézského vrtu. V areálu je nûkolik bazénû pro dûti a tobogán dlouh 72 m. MÛÏete si tu zahrát minigolf nebo volejbal. Areál nabízí ubytování, obãerstvení i projíïìky motorovou lodí po Labi. Do Brné vás doveze autobus MHD ã. 1, staví nedaleko koupali tû. LÉTÁNÍ - tûsnû za ústeckou ãtvrtí V ebofiice je kopec, kter je startovním místem pfiíznivcû tohoto sportu. Pokud vlastníte rogalo a chcete si zalétat, odboãíte ze silnice Ústí nad Labem - Teplice doleva, aï dojedete na staré leti tû. Dal í leti tû je v Podhofií (z téïe silnice odboãíte doprava). Tady mohou pfiistávat i malé letouny. HRAD ST EKOV - dominanta nad fiekou Labe. Postaven roku 1318 Pe íkem z Weitmile. Navrácen rodinû LobkovicÛ. Hrad nav tívili R. Wagner, E. G. Doerell, R. Mengs, K. H. Mácha a dal í. Na hrad se mûïete vydat z mûsta pfies Ïelezniãní most pod Vûtru í a po nábfieïí smûrem ke hradu, nebo pfiejdete lávku (pfiechod pro pû í) nad stfiekovsk m nádraïím a pûjdete po ãervené turistické znaãce. Celá vycházka je tfiíkilometrová. Na hrad se mûïete dostat i z Nové Vsi (dojedete tam autobusem MHD ã. 11). NeÏ se vydáte dolû ke hradu, prohlédnete si na návsi kapli Nejsvûtûj í Trojice z roku 1806 a chránûnou lípu. Vpravo stojí typick lidov hrázdûn patrov dûm s dfievûnou pavlaãí z konce 18. století. Z okraje Nové Vsi po ãervené znaãce klesáte aï k hradu (asi v polovinû cesty je odboãka na upravenou vyhlídku). MASARYKOVA ZDYMADLA - technická památka postavená v letech , zdymadla s elektrárnou a plavebními komorami. V dobû svého dokonãení byla nejvût ím vodním dílem v republice. Ke zdymadlûm se dostanete autobusem MHD ã. 1, staví pfiímo u zdymadel. PÛsobiv pohled na zdymadla je z ptaãí perspektivy - z hradu Stfiekova, sílu vody mûïete tu it pfii pfiechodu zdymadel po lávce pro pû í. Pfies zdymadla vede cyklostezka. GOTICK KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE - dûsledkem bombardování v roce 1945 je vûï od své osy odklonûna o 1,92 m. Z Mírového námûstí ke kostelu vede ulice Fabiána Pulífie. KOSTEL SV. VOJTùCHA - barokní kostel s dominikánsk m klá terem, kter postavil v letech O. Broggio. SlouÏí pro pofiádání v stav. Z Mírového námûstí jdete Klá terní ulicí. MALÍ SK KOUTEK - zachovaná hrázdûná stavení z pûvodní osady pod hradem Stfiekovem se zvonicí z 19. století vytváfiejí malebné podhradí. 17

18 PALÁCOVÉ VILY V ÚSTÍ NAD LABEM - nacházejí se v ulici W. Churchilla, napfiíklad vila nûkdej ího velkoobchodníka uhlím a mecená e mûsta I. Petschka, a v ulici Na schodech, kde je nyní âesk rozhlas (b valá Wolfrumova vila). VùTRU E - popravi tû - pûlkruhová kamenná stavba popravi tû z roku 1574, vedla sem tzv. Soudní stezka, která byla poniãena sesuvem pûdy na pfielomu století. Od hlavního nádraïí âd po Ïluté znaãce. VRKOâ - EVROPSKÁ RARITA - sloupcovit rozpad ãediãe, název má podle podoby se spleten mi vlasy do copu (vrkoãe). Je zmiàován v mnoha svûtov ch vûdeck ch knihách. Nejlépe viditeln je ze silnice Ústí n. L. - Praha. PoblíÏ po ãediãové stûnû padá 12 m vysok vodopád na Podle ínském potoce, kter v mrazech vytváfií ledové záclony, krajky a krápníky. Od vodopádu vede znaãená odboãka na nedalekou vyhlídku s krásn m pohledem na hrad Stfiekov a Labe s okolními svahy. TERMÁLNÍ KOUPALI Tù v Brné n. L. je napájeno termální vodou o teplotû 31 C z 327 m hlubokého artézského vrtu. Bazény pro dûti, tobogán dlouh 72 m, hfii tû na minigolf a odbíjenou. V areálu je moïnost ubytování a obãerstvení. ProjíÏìky motorovou lodí po Labi. Z Ústí n. L. autobusem MHD ã. 1. NAUâNÁ STEZKA V BRNÉ NAD LABEM - pojedete na koneãnou autobusu MHD ã. 1 k restauraci Srdíãko, kde v letech trávil dovolené spisovatel K. May. Od barokní kaple sv. Anny stoupáte skalnatou PrÛãelskou roklí. Bûhem cesty vás 16 tabulí informuje o faunû a flófie a dal ích zajímavostech. Opustíte PrÛãelskou rokli a potok, pokraãujete vlevo pod Mal Ostr. Z Labské vyhlídky si prohlédnete Labe, VaÀovsk vrch, Panenskou skálu, Deblík, Trabici a Lovo. Pod sebou uvidíte koupali tû a bazény termálního koupali tû v Brné n. L. Od vyhlídky stoupáte vzhûru lesem, dojdete na silnici na úpatí Vysokého Ostrého, kter vznikl ze sopeãného tufu. Na vrcholu ze silného magnetického tefritu je vyhlídková plo ina, umoïàující dobfie pozorovat Bukovou horu, Varho È, Mile ovku, Lovo, íp, Bezdûz, Je tûd, SnûÏník i ãást Kru n ch hor. Od vyhlídky jdete znaãenou cestou vlevo a vyjdete na silnici u Nové Vsi. Hrázdûné títové domy s dfievûn mi pavlaãemi pfiipomínají pûvodní zástavbu. Mezi dal í zajímavosti Nové Vsi patfií kaple Nejsvûtûj í Trojice a pfies 400 let stará lípa. BLANSKO - zfiícenina gotického hradu ze 14. století na zalesnûném ãediãovém vrchu asi 6 km od Ústí nad Labem. První zmínka o hradu (Blankenstein) pochází z roku Na konci 16. století panské sídlo pfieneseno na zámek v Krásném Bfieznû, poté hrad slouïil jako vûzení. Dochovaly se zbytky hradního paláce a torza ba ty a vûïe. Dovede vás tam cesta údolím z Ryjic. DUBICE m nad labskou hladinou se tyãí dubick kostelík sv. Barbory. Byl postaven roku 1579 jako protestantsk a souãasnû jako rodinná hrobka. Socha sv. Barbory, patronky horníkû, je v nice pozdnû renesanãního prûãelí. Presbytáfi je sklenut kfiíïovou klenbou. Kolem kostela se rozkládá hfibitûvek. Dubické plató, formované Labem, je rozerváno v nûkolik vyhlídkov ch bodû. Na severu je Dubick vrch se znaãenou odboãkou na pravûké signalizaãní místo. Z kamení zde ãní vysok kfiíï, místu se fiíká Mlynáfisk kámen. Do 18

19 Dubice se dostanete autobusem âsad z autobusového nádraïí. MÛÏete se také vydat pû ky z Ústí nad Labem pfies Vûtru i po ãervené znaãce do Milbohova, dále po modré pfies Stebno a Moravany, odtud po Ïluté. Cesta mûfií asi 12 km. CHABA OVICE - malé mûsteãko mezi Kru n mi horami a âesk m stfiedohofiím proïilo nedávno své znovuzrození. Je tû pfied deseti lety mu hrozil zánik kvûli tûïbû hnûdého uhlí. Dnes tu mûïete v barokním kostele Narození Panny Marie z let obdivovat obrazy P. Brandla, na námûstí je zajímav mariánsk sloup z roku V roce 1995 byl stfied mûsta vyhlá en mûstskou památkovou zónou. Do Chabafiovic se dostanete trolejbusem ã. 57, v Pfiedlicích pfiestoupíme na autobus ã. 12. CHLUMEC - obec patfií k nejstar ím historick m místûm Ústecka. Ve stfiedovûku chránil dûleïitou cestu z âech do Saska a byl místem dvou v znamn ch bitev - v letech 1126 (bitva ãeského kníïete Sobûslava I. s nûmeck m císafiem Lotharem) a v roce 1813 (rakouská, ruská a pruská vojska porazila napoleonského mar ála Vandamma). Dnes jeho nûkdej í slávu pfiipomíná barokní trojboká kaple Nejsvûtûj í Trojice na vrchu Horka a kostel sv. Havla. Z Ústí nad Labem vás do Chlumce doveze MHD, autobus ã. 11. HRBOVICE - pláà Na Bûhání, kde husitské vojsko vedené hejtmanem Prokopem Hol m porazilo nûmecké kfiiïácké vojsko. Pomník na památku bitvy stojí po levé stranû pfied Chabafiovicemi. PÛvodní pomník z roku 1926 s uloïenou prstí napfi. z Kostnice, Brixenu a jin ch míst strïen nacisty v roce 1941, po válce opût instalován (vzhledem k nedávné tûïbû uhlí není na pûvodním místû). Dostanete se tam autobusem MHD smûrem na Chabafiovice. P ESTANOV - rusk pomník v Pfiestanovû pfiipomíná napoleonské bitvy a je ze v ech zdej ích pomníkû v tvarnû nejcennûj í. Tvofií ho litinov jehlan se sochou bohynû Niké podle návrhu dvorního rady P. Nobileho. Stojí zde i empírov stráïní domek. Za napoleonsk ch válek v roce 1813 byl Pfiestanov tfiikrát dobyt a opût ztracen. V rozhodující bitvû padlo 4000 rusk ch vojákû a jejich velitel, generál Osterman-Tolstoj byl tûïce ranûn. Slavnostního polo- Ïení základního kamene pomníku se osobnû zúãastnili rakousk císafi Ferdinand, rusk car Mikulá a prusk král Bedfiich Vilém III. Do Pfiestanova pojedete trolejbusem MHD ã. 57, v Pfiedlicích pfiestoupíte na autobus ã. 12, kter vás doveze aï do Pfiestanova. STADICE - v údolí fieky Bíliny nedaleko Trmic se nalézá staroslavná ves Stadice. Z ní byl dle legendy povolán na ãesk trûn knûïnou Libu í Pfiemysl Oráã. Ve Stadicích tuto povûst pfiipomíná pomník na Královském poli z roku Místo je od roku 1962 národní kulturní památkou. S povûstí souvisí i PfiemyslÛv statek s pamûtní deskou a Královsk pramen. Do Stadic se pohodlnû dostanete motorov m vlakem smûrem na Bílinu. TRMICE - v údolí fieky Bíliny na úpatí âeského stfiedohofií leïí mûsteãko Trmice, jehoï osud byl po nûkolik staletí spojen s proslul m ãesk m rodem NosticÛ. Památkou na nû je pfiedev ím zámek postaven v letech v novorenesanãním stylu podle návrhu architekta H. Ferstela. Dnes se zámek vyuïívá k rûzn m v stavám a expozicím, pfiedná kám i kon- 19

20 certûm, které se konají v mramorovém sále. Dominantou Václavského námûstí je kostel Narození Panny Marie. Jeho souãasná podoba je v sledkem novogotické pfiestavby v roce Nedaleko kostela se nalézá barokní fara. V znamnou osobností spojenou s Trmicemi je napfi. proslul zahradní architekt J. Fritsch nebo praïsk nûmeck básník R. M. Rilke, jehoï rod z Trmic pocházel. V roce 1931 se zde narodila ãeská malífika Jindra Husáriková. Do Trmic pojedete z Mírového námûstí autobusem MHD ã. 3 nebo ã. 18. VARVAÎOV - první zmínka o staré slovanské obci pochází z roku 1483 pod pûvodním názvem Warazow. Kolem roku 1740 tu bylo nalezeno uhlí a Dolní VarvaÏov i s barokní kaplí z roku 1729 v 60. letech 20. století zanikl. V obci je nûkolik pomníkû na pamût` bitev z roku Rakousk pomník tvofií 18 m vysok litinov obelisk podle návrhu V. Prachnera, byl odhalen Na pomníku jsou nápisy a medailon s reliéfem poprsí velitele rakousk ch vojsk hrabûte J. Colloredo-Mansfelda. Naproti pfies silnici stojí b val hlídaãûv domek. Vedle b valé po ty, postavené ústeck m po tmistrem M. Ulbrichtem v roce 1817 pro dostavníkovou dopravu z âech do Saska (dnes restaurace), stojí pomník prusk ch vojákû generála Kleista, postaven roku 1817 podle návrhu K. F. Schinkela v novogotickém stylu, v jehoï reliéfu je poprsí Bedfiicha Viléma III. ZUBRNICE - nedaleko Velkého Bfiezna na úpatí Bukové hory leïí malá obec Zubrnice. V ní se od poloviny 70. let 20. století buduje areál Muzea lidové architektury âeského stfiedohofií, znám jako Zubrnick skanzen. Hned na návsi vás upoutá barokní studna pfienesená ze StfiíÏovic. Pozornosti neujdou expozice vesnického statku, malého vesnického obchûdku ãi klasické venkovské kolní tfiídy. Na poãátku kvûtna se zde pofiádá zubrnick jarmark. Souãástí skanzenu je také nádraïí z doby c. k. monarchie, dnes promûnûné v malé Ïelezniãní muzeum. TraÈ Velké Bfiezno - Vernefiice s odboãkou na Loveãkovice a Ú tûk se vine údolím Luãního potoka a místy dosahuje stoupání aï 40 promile. Pro tuto traè byla vyvinuta zvlá È v konná parní lokomotiva, pfiezdívaná pro svûj charakteristick zvuk âokl. Provoz na trati byl zru en v roce 1978, dnes je ãást trati díky obûtavosti nûkolika nad encû rekonstruována, provoz jen obãasn. VELKÉ B EZNO - poãátky Velkého Bfiezna jsou spojeny s dûãínsk m rodem VartemberkÛ, ktefií nedaleko postavili ve 14. století hrad Varta. V 16. století 20