BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA ZLÍNSKÉHO KRAJE

Transkript

1 BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA ZLÍNSKÉHO KRAJE ROK 2017 Zpracoval: Odbor Kancelář hejtmana Oddělení organizačních činností a neziskového sektoru Mgr. Petr Horyanský krajský koordinátor prevence kriminality Projednáno: Rada Zlínského kraje dne 7. května 2018

2 BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA ZLÍNSKÉHO KRAJE Předkládaná bezpečnostní analýza vychází z aktualizovaných údajů uvedených zejména v analýze kriminality a dále sociálně-demografické analýze a institucionální analýze, jež jsou součástmi zpracované a Zastupitelstvem Zlínského kraje v r schválené Koncepce prevence kriminality ve Zlínském kraji na léta Bezpečnostní analýza slouží jako analytický podklad v oblasti kriminality a prevence kriminality v kraji, i pro možnost zapojení se Zlínského kraje, případně obcí Zlínského kraje do Programu prevence kriminality na místní úrovni vyhlašovaného Ministerstvem vnitra ČR v souladu s vládou schválenou Strategií prevence kriminality v České republice na léta 2016 až Pro potřeby zpracované bezpečnostní analýzy, zejména obsažené analýzy kriminality, byly vybrány některé druhy trestné činnosti (dle doporučení odboru prevence kriminality MV ČR, dříve odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality, uvedeného v již citované strategii). Vzhledem k dostupnosti dat uvolňovaných Českým statistickým úřadem, Policií ČR a dalšími subjekty se jedná o údaje platné k , respektive , v některých případech

3 ANALÝZA KRIMINALITY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Analýza kriminality popisuje kriminalitu ve Zlínském kraji za rok 2017, její vývoj v posledních 10 letech (2008 až 2017) a srovnává ji se situací v České republice. Předkládá rozbor některých vybraných druhů trestné činnosti na území kraje a porovnává kriminalitu páchanou na teritoriu jednotlivých okresů a území obvodních oddělení Policie ČR v rámci kraje. KRIMINALITA V ČESKÉ REPUBLICE, KRIMINALITA VE ZLÍNSKÉM KRAJI Celková kriminalita Registrovaná kriminalita za období posledních 10 let v České republice zaznamenávala od r. 2008, kdy bylo šetřeno celkem trestných činů až na dvě výjimky postupný meziroční pokles. Výjimkou byl pouze rok 2011, kdy v meziročním srovnání došlo k nárůstu počtu policií šetřených trestných činů a to o 3 790, v r opět klesla a to pod hodnotu roku V roce 2013 došlo k výraznějšímu nárůstu, o téměř 21 tisíc šetřených deliktů na trestných činů, v meziročním srovnání (s rokem 2012) to byl nárůst o 6,8 %. Od r následuje opětovné pokračování klesajícího trendu (v r za posledních 10 let nejnižší hodnota). Ve Zlínském kraji má trestná činnost od r (spácháno celkem trestných činů) až do roku 2012 trvale klesající tendenci. Neprojevila se ani změna legislativy s účinností k platný nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.) a úpravy stávajících trestných činů (vymezeny původním zákonem č. 140/1961 Sb.). Po uvedeném období byl rok 2013 prvním rokem, kdy byl opětovně zaznamenán nárůst kriminality (částečně patrně související s amnestií prezidenta republiky udělené k ). Ve srovnání s ostatními kraji se nárůstem jednalo o obdobný jev, avšak procentuální nárůst celkové kriminality nebyl tak výrazný. V r došlo k opětovnému poklesu kriminality na v posledních 10 letech historicky nejnižší hodnotu. Vývoj celkové kriminality v ČR a Zlínském kraji v letech

4 Vývoj celkové kriminality v ČR a krajích (VÚSC) v letech kraj celková trestná činnost meziroční odchylky v % / / / /17 Česká republika ,3% -14,2% -11,8% -7,4% Praha ,4% -10,8% -12,0% -10,1% Středočeský ,7% -18,2% -13,0% -7,7% Jihočeský ,2% -14,2% -14,1% -10,7% Plzeňský ,6% -12,3% -7,9% 0,5% Karlovarský ,0% -14,7% -13,1% 2,0% Ústecký ,1% -18,8% -12,7% -4,6% Liberecký ,4% -10,8% -17,6% -5,6% Královehradecký ,6% -15,8% -15,0% -0,8% Pardubický ,8% -18,7% -12,9% -2,1% Vysočina ,5% -15,1% -13,0% -8,8% Jihomoravský ,1% -12,1% -9,4% -7,0% Olomoucký ,8% -10,4% -8,0% -11,7% Moravskoslezský ,1% -18,4% -12,6% -6,6% Zlínský ,2% -9,6% -7,1% -7,2% Zdroj: MV ČR V pořadí zatíženosti krajů (VÚSC) celkovou kriminalitou přepočtenou na index ( obyvatel) byl Zlínský kraj v roce 2017 stejně jako v předchozím roce na 12. místě (viz tabulka na následující straně). Celkem bylo šetřeno trestných činů, což byl 4. nejnižší počet ve srovnání mezi kraji. Registrovaná kriminalita ve Zlínském kraji tvoří obdobně jako v předchozím roce 3,4% podíl celkové kriminality v ČR, přičemž tento podíl byl v r ,2 %, v r ,1 %, r ,8 %, v r ,9 %. 4

5 Pořadí zatíženosti krajů v roce 2017 dle indexu celkové trestné činnosti Kraj obyv. (k ) násilná TČ krádeže vloup. krádeže prosté majetk. celkem hosp. TČ celková TČ index celk. TČ pořadí dle indexu celk. TČ Česká republika ,23 Praha ,14 1. Ústecký ,43 2. Moravskoslezský ,82 3. Liberecký ,81 4. Karlovarský ,32 5. Jihomoravský ,39 6. Plzeňský ,10 7. Olomoucký ,63 8. Středočeský ,53 9. Jihočeský , Královéhradecký , Zlínský , Pardubický , Vysočina , Zdroj: MV ČR Index = počet registrovaných trestných činů přepočtený na obyvatel Skladba celkové kriminality - Police ČR člení trestné činy do následujících skupin kriminality: majetková (krádeže prosté, krádeže vloupáním) násilná a mravnostní (vraždy, loupežná přepadení, úmyslné ublížení na zdraví, znásilnění, ohrožování mravní výchovy, kuplířství, prostituce, vydírání, atd.) ostatní (výtržnictví, překupnictví, maření výkonu úředního rozhodnutí, sprejerství, nedovolená výroba OPL a jedů, nedovolené ozbrojování) zbývající (padělání a pozměňování peněz, ohrožení pod vlivem návykové látky + opilství, zanedbání povinné výživy, nedbalostní dopravní nehody) hospodářská (daňové a úvěrové podvody, zpronevěry) Z níže uvedené tabulky je patrné, že procentuální skladba vybrané trestné činnosti páchané na území Zlínského kraje se od republikového průměru liší výrazněji menším zastoupením (podílem) všech majetkových trestných činů a krádeží prostých. Naopak nadále je mírně vyšší podíl trestných činů u násilné trestné činnosti a hospodářské trestné činnosti. Podíl vybrané kriminality v ZK a ČR v roce 2017 násilná a mrav. kriminalita krádeže vloupáním krádeže prosté majetková celkem hospodářská kriminalita Česká republika 7,93 % 11,93 % 32,67 % 53,63 % 13,00 % Zlínský kraj 9,87 % 11,31 % 19,94 % 39,16 % 14,97 % Zdroj: MV ČR 5

6 Skladba kriminality ve Zlínském kraji porovnání s ČR za rok 2017 (základ, tj. 100 % = celková kriminalita) ČR - počet ČR - % Kraj - počet Kraj - % Celková TČ , ,00 Odchylka (%) kraj - ČR majetková , ,16-14,47 násilná + mravnostní , ,87 1,95 ostatní kriminalita , ,89 1,22 zbývající kriminalita , ,11 9,34 hospodářská , ,97 1,97 Zdroj: MV ČR Skladba celkové trestné činnosti, která je páchaná na území Zlínského kraje, se od celorepublikového průměru odlišuje, jak již bylo výše uvedeno výrazněji nižším podílem majetkové trestné činnosti a naopak mírně vyšším podílem ostatních skupin kriminality, přičemž výrazněji vyšší je zbývající kriminalita, zahrnující trestné činy uvedené na str. 5. Skladba kriminality ve Zlínském kraji Násilná a mravnostní kriminalita Skladba násilné kriminality ve Zlínském kraji porovnání s ČR za rok 2017 ČR - počet ČR - % Kraj - počet Kraj - % Odchylka (%) kraj - ČR Násilná TČ , ,00 - loupeže , ,26-4,18 úmyslné ublížení na zdraví nebezpečné vyhrožování , ,19 8, , ,33-2,71 vydírání , ,66-2,02 porušování domovní svobody , ,93 1,77 ostatní násilné TČ , ,26-4,18 Zdroj: MV ČR 6

7 Majetková kriminalita Skladba majetkové kriminality ve Zlínském kraji porovnání s ČR za rok 2017 ČR - počet ČR - % Kraj - počet Kraj - % Odchylka (%) kraj - ČR Majetková TČ , ,00 - krádeže vloupáním krádeže prosté , ,90 6, , ,91-10,01 ostatní* , ,19 3,36 Zdroj: MV ČR * Zahrnuje TČ podvod, zpronevěru, zatajení cizí věci, poškozování a neoprávněné užívání cizí věci a ostatní majetkové TČ Skladba krádeží prostých ve Zlínském kraji porovnání s ČR za rok 2017 ČR - počet ČR - % Kraj - počet Kraj - % Odchylka (%) kraj - ČR Krádeže prosté celkem , ,00 - kapesní , ,70-11,59 jiné na objektech , ,16-4,60 motorová vozidla dvoustopá , ,86 4,42 věci z aut , ,90-4,95 součástky z aut , ,77-0,57 jízdní kola , ,52 3,03 krádeže v bytech a rodinných domech , ,92 2,19 v jiných objektech , ,14 10,50 ostatní , ,55 0,24 Zdroj: MV ČR Skladba krádeží vloupáním ve Zlínském kraji porovnání s ČR za rok 2017 ČR - počet ČR - % Kraj - počet Kraj - % Odchylka (%) kraj - ČR Krádeže vloupáním celkem , ,00 - do obchodů , ,82 0,90 do restaurací a hostinců 994 4, ,76 0,64 do bytů , ,34-3,10 do chat , ,61 5,28 do rodinných domů , ,38 1,17 ostatní , ,29-5,17 Zdroj: MV ČR 7

8 Ostatní kriminalita TČ výtržnictví a sprejerství ze skupiny ostatní TČ ve Zlínském kraji porovnání s ČR za rok 2017 ČR - počet ČR - % Kraj - počet Kraj - % Odchylka (%) kraj ČR Ostatní TČ celkem , ,00 - výtržnictví , ,91-1,54 sprejerství , ,55 3,30 ostatní , ,55-1,75 Zdroj: MV ČR Struktura pachatelů Stíháno, vyšetřováno osob v roce 2017 ČR Celkem osob Nezletilí (do 14 let) tj. % Mladiství (15-17) tj. % Recidivisté tj. % Celková TČ , , ,28 násilná , , ,96 mravnostní , , ,97 krádeže vloupáním , , ,15 krádeže prosté , , ,94 ostatní , , ,55 zbývající , , ,92 hospodářská , , ,02 Zdroj: Policie ČR, MV ČR 8

9 KRIMINALITA VE ZLÍNSKÉM KRAJI, ÚZEMNÍCH ODBORECH A OBVODNÍCH ODDĚLENÍCH POLICIE ČR Celková kriminalita Celkový vývoj registrované kriminality ve Zlínském kraji má od r klesající trend, výjimkou je rok 2013, kdy došlo k meziročnímu nárůstu šetřené kriminality (o 3,5 %; částečně související s již uvedenou amnestií prezidenta republiky udělenou k ). I přes uvedený nárůst v r došlo v posledních 5 letech k celkovému poklesu kriminality o 25,3 %. V jednotlivých okresech Zlínského kraje (shoda působnosti územních odborů Policie České republiky s územím okresů) lze v posledních 5 letech hovořit o již trvale klesajícím trendu kriminality. Největší míru poklesu v uvedeném období lze zaznamenat na území okresu Zlín (-28,3 %), nejmenší na území okresu Uherské Hradiště (-20,7 %); na území okresů Vsetín a Kroměříž je to o -27,2 %, resp. -22,9 %. V samotném r je hodnota meziročního poklesu (srovnání r oproti r. 2016) u policií šetřené kriminality dle míry poklesu u územních odborů následující: Vsetín (-11,4 %), Zlín (-8,8 %), Kroměříž (-5,3 %) a Uherské Hradiště (-0,8 %). Přes pokles celkové kriminality jsou v krajském měřítku zajímavé informace, které se v r týkají meziročního nárůstu počtu mravnostních TČ (+24,2 %, při pokračujícím trendu), drogové trestné činnosti (+28,1 %, zejména pak dle 283 trestního zákoníku nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy), meziročně sprejerství (+29,8 %), meziročně trestných činů proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby (zejména směřujících na policisty a rovněž strážníky obecních policií, které byly téměř ze 3/4 spáchány pod vlivem alkoholu), meziročně nedovoleného ozbrojování (+47,4 %; z 19 na 28, při rostoucím trendu). Dále jsou pak nárůsty u některých hospodářských TČ (krácení daně, pojistné podvody, porušení povinnosti při správě cizího majetku) 1. Nejvíce trestných činů přepočtených na počet obyvatel se v r stalo na území obvodních oddělení Vsetín, Valašské Meziříčí a Kroměříž. Valašské Meziříčí pak nejméně od r (s výjimkou samotného roku 2017) vykazuje nejvyšší hodnotu indexu kriminality ve Zlínském kraji. Celková kriminalita ve ZK a jednotlivých okresech ZK v letech Kroměříž Uh. Hradiště Vsetín Zlín ZK CELKEM Zdroj: Policie ČR 1 Bližší údaje viz Příloha k Bezpečnostní analýze Zlínského kraje za r (od str. 31). 9

10 Vývoj celkové kriminality v okresech ZK v letech Na celkové kriminalitě se ve Zlínském kraji v r podílelo (bylo stíháno) celkem osob 2 (1 606 recidivistů, 68 dětí do 15 let a 111 mladistvých), z toho 594 žen. Mezi cizinci bylo stíháno celkem 251 osob. Řada trestných činů, zejména v územích/okresech, které sousedí s jinými kraji, případně jsou příhraničními, je nebo může být páchána buď osobami s trvalým bydlištěm mimo Zlínský kraj, případně i mimo Českou republiku. Tato situace byla v minulosti (v r. 2015) například v případě kriminality páchané na území obvodního oddělení Valašské Meziříčí. Procentuální podíl recidivistů, nezletilých, mladistvých a žen na celkové trestné činnosti v roce 2017 Recidivisté Nezletilí (do 14 let) Mladiství (15-17 let) Ženy Zlínský kraj 39,92 1,69 2,76 14,77 Česká republika 39,28 1,99 2,79 17,09 ROZDÍL 0,64-0,30-0,03-2,32 Zdroj: Policie ČR 2 Policie ČR přistoupila od roku 2016 k celkové rekonstrukci Evidenčně-statistického systému kriminality, což se projevuje i ve statistikách r Byl proveden přesun na jiné technické vybavení a přeprogramován veškerý software od vkládacího prostředí až po statistické výstupy. Byly přehodnoceny i některé zastaralé algoritmy, které statistické výstupy počítaly. Z uvedených důvodů proto nelze provést celkové porovnání s údaji z předchozích let. 10

11 Stíháno, vyšetřováno osob v roce 2017 Zlínský kraj (podrobně dle skupin kriminality) Celkem osob Nezletilí (do 14 let) tj. % Rozdíl % k ČR Mladiství (15-17 let) tj. % Rozdíl % k ČR Recidivisté tj. % Rozdíl % k ČR Celková TČ ,69-0, ,76-0, ,92 0,64 násilná ,64-0, ,56 0, ,85 2,89 mravnostní ,94 1, ,91-0, ,40-0,57 kr. vloupáním ,43-1,29 8 4,57-2, ,71 7,56 krádeže prosté ,86 0,84 9 1,98-1, ,71 4,77 ostatní ,86-0, ,79 1, ,72 7,17 zbývající ,00-0,22 6 0,42 0, ,34 2,42 hospodářská ,30-0,11 8 1,22 0, ,95-2,07 Zdroj: Policie ČR, MV ČR 11

12 Majetková kriminalita Nejvýznamnější podíl celkové kriminality majetková kriminalita (zejména krádeže vloupáním a krádeže prosté, ale také různé formy podvodu nebo poškození cizí věci) zaznamenala v kraji v r další významnější meziroční pokles v počtu trestných činů (o -12 %), přesto nadále zaujímá okolo 2/5 veškeré kriminality páchané na teritoriu Zlínského kraje (v r ,2 %, v r ,3 %, v r ,4 %, v předchozím roku 50,1 %). V případě všech okresů Zlínského kraje, s výjimkou Uherského Hradiště, jde o v posledních 10 letech historicky nejnižší hodnotu této skupiny kriminality. Pokles majetkové kriminality byl u územních odborů meziročně v rozsahu od 6,5 % v Kroměříži až po 22,7 % ve Zlíně. V oblasti krádeží prostých dle takticko-statistické klasifikace Policie ČR (TSK) došlo k poklesu téměř u většiny sledovaných trestných činů. U krádeží vloupáním je až na výjimky (popsáno dále) situace obdobná. Nadále jsou však početně nejvíce objektem zájmu vloupání rodinné domy, rekreační a turistické objekty, byty a dále obchody a restaurace a hostince. Majetková trestná činnost v letech ve ZK a jednotlivých okresech ZK Kroměříž Uh. Hradiště Vsetín Zlín ZK CELKEM Zdroj: Policie ČR Vývoj majetkové trestné činnosti v okresech ZK v letech Postupný pokles zejména majetkové kriminality může být i důsledkem většího důrazu na zabezpečení majetku osob/subjektů pomocí různých technických zabezpečovacích prostředků, v případě obcí/měst zejména provozováním a rozvojem městských kamerových dohlížecích systémů. 12

13 Krádeže vloupáním Počet krádeží vloupáním dlouhodoběji do r narůstal a měl jak v kraji, tak jednotlivých okresech spíše rostoucí trend. V r však v kraji prvně výrazněji poklesl a to celkem o 17,9 %, následně v r o 30,1 %; tento pokles pak přetrvává v roce 2016 (o 22,4 %) i v roce 2017 (o 6,8 %, při poklesu o celkem 57 TČ). S výjimkou okresu Vsetín, kde došlo k nárůstu o 12,3 %, byl u ostatních okresů zaznamenán meziroční pokles od 1,1 % v Uherském Hradišti až po 27,1 % v Kroměříži (ve Zlíně o 16,7 %). Dle objektů zájmu, které policie dle TSK vede, došlo meziročně k poklesu krádeží vloupáním u většiny objektů. Po poklesu krádeží vloupáním u rodinných domů a chat z r došlo opětovně k jejich nárůstu a to téměř na hodnoty z r Počet vloupání do bytů se v posledních 4 letech pohybuje na ustáleném počtu. Významnější pokračování poklesu zaznamenávají v r krádeže vloupáním u restaurací a hostinců a obchodů (okolo 25 %). Nejvíce krádeží vloupáním přepočtených na počet obyvatel se v r stalo na území obvodních oddělení Valašské Meziříčí, Karolínka a Jablůnka. Počet krádeží vloupáním v letech ve ZK a jednotlivých okresech ZK Kroměříž Uh. Hradiště Vsetín Zlín ZK CELKEM Zdroj: Policie ČR Vývoj počtu krádeží vloupáním v okresech ZK v letech

14 Krádeže prosté Krádeže prosté v celokrajském rámci zaznamenávají dlouhodobě trvalý pokles, v letech se stabilizovaly na cca policií šetřených trestných činech, v r došlo k výraznému poklesu (o 20,9 %). Výrazný pokles je v kraji zaznamenán opětovně i v r. 2017, a to o 23,7 %. K meziročnímu poklesu TČ došlo na území všech územních odborů; v Uherském Hradišti o 5,1 %, Kroměříži o 8,8 %, ve Zlíně o 31,5 % a Vsetíně o 32,9 %. Nadále mezi krádežemi prostými zaujímají největší podíl krádeže v objektech, krádeže věcí z automobilů, krádeže jízdních kol a krádeže motorových vozidel (v r bylo odcizeno celkem 135 dvoustopých motorových vozidel a 25 jednostopých). Nejvíce prostých krádeží přepočtených na počet obyvatel se v r stalo na území obvodních oddělení Vsetín, Valašské Meziříčí a Uherské Hradiště. Počet krádeží prostých v letech ve ZK a jednotlivých okresech ZK Kroměříž Uh. Hradiště Vsetín Zlín ZK CELKEM Zdroj: Policie ČR Vývoj počtu krádeží prostých v okresech ZK v letech Na výše uvedeném poklesu této trestné činnosti se může podílet řada různých, avšak cílených preventivní aktivit. Např. Krajské ředitelství policie Zlínského kraje v letech 2009 a 2012 realizovalo ve městě Zlíně projekt Víš, s kým cestuješ?, zaměřený na kapesní krádeže; dále dlouhodobě od r realizuje celokrajský projekt Víš, s kým nakupuješ? zaměřený na kapesní krádeže, zejména v obchodních centrech; dále projekt uskutečněný dlouhodobě od r s názvem Víš, kdo je za dveřmi? zaměřený na krádeže na osobách zejména v bytech a domech. 14

15 Násilná a mravnostní kriminalita V období let lze hovořit jak v kraji, tak jednotlivých okresech, spíše o nárůstu násilné a mravnostní kriminality. Od r pak v celokrajském měřítku dochází k poklesu této skupiny kriminality (2016 o 5,2 % o 36 TČ; 2015 o 4,0 % o 29 TČ; v r o 11,4 % o 93 TČ). V r opět dochází k nárůstu této kriminality (o 2,6 %). Při meziročním porovnání mezi jednotlivými okresy došlo k poklesu pouze v okrese Kroměříž (o 2,3 %) a Vsetín (o 12,7 %), u zbývajících 2 okresů došlo k nárůstu (v okrese Uherské Hradiště o 5,2 % a Zlín o 17,0 %). Nejvíce spáchaných trestných činů z této skupiny kriminality je dle TSK nadále u úmyslného ublížení na zdraví, porušování domovní svobody, nebezpečného vyhrožování a loupeží. Nejvíce násilných a mravnostních činů přepočtených na počet obyvatel se v r stalo na území obvodních oddělení Bojkovice, Morkovice-Slížany a Kroměříž. Počet násilných a mravnostních trestných činů v letech ve ZK a jednotlivých okresech ZK Kroměříž Uh. Hradiště Vsetín Zlín ZK CELKEM Zdroj: Policie ČR Vývoj násilné a mravnostní kriminality v okresech ZK v letech Řada trestných činů z této skupiny, často páchaných pod vlivem návykových látek (zejména alkoholu) zároveň ani nemusí být ze strany obětí z různých důvodů nahlášena (latence). V posledních letech dochází k páchání této kriminality za využití informačních technologií (pomocí PC na internetu za využívání sociálních sítí, mobilními telefony) a velmi často jsou obětí osoby mladistvé a nezletilé 3. 3 V r KŘP ZK řešilo krajský preventivní projekt Víš, s kým si píšeš? určený pro 5. ročníky základních škol v rámci tématu Bezpečné chování na internetu 15

16 Příčiny některých meziročních výkyvů mohou být s výjimkou uvedené latentnosti složitější. Např. u skokového nárůstu a následného poklesu se např. v r v případě okresu Kroměříž a Vsetín jednalo o 2 pachatele, kteří se dopustili série mravnostních trestných činů. Zatíženost jednotlivých okresů v kraji dle skupin trestných činů Při přepočtu množství šetřených trestných činů připadajících na obyvatel lze konstatovat, že celkovou kriminalitou nejvíce zatíženým okresem byl i v r okres Vsetín, který hodnotou indexu nadále výrazněji převyšuje hodnotu indexu v rámci celého kraje (opakem je okres Uherské Hradiště). Situace v případě okresu Vsetín je dlouhodobějšího charakteru a přetrvává minimálně od r U násilné a mravnostní kriminality index kraje převyšuje hodnotu indexu zejména u okresu Kroměříž (dlouhodobě), naopak nejnižší je u okresu Vsetín. V oblasti nejčetnější majetkové kriminality krádeží vloupáním a krádeží prostých se výrazně více trestných činů na počet obyvatel stalo v okrese Vsetín. Situace je v tomto případě na Vsetínsku opětovně dlouhodobějšího charakteru. Zatíženost jednotlivých územních odborů PČR (okresů) v kraji dle skupin trestných činů v roce 2017 Územní odbor Počet obyvatel (údaj k ) Absolutní počet TČ celkem Index* Pořadí Násilná a mravnostní TČ Absolutní počet Index* Pořadí Absolutní počet Krádeže vloupáním Index* Pořadí Krádeže prosté Absolutní počet Index* Pořadí Kroměříž , , , ,5 4. Uh. Hradiště , , , ,7 2. Vsetín , , , ,3 1. Zlín , , , ,6 3. Zlínský kraj , , , ,5 Zdroj: Policie ČR * Index = počet registrovaných trestných činů přepočtený na obyvatel Pozn.: údaje dle statistik kriminality k (zvýrazněny jsou údaje přesahující hodnotu indexu kraje) 16

17 Zatíženost jednotlivých obvodních oddělení PČR v kraji Pořadí zatíženosti obvodních oddělení ve Zlínském kraji dle indexu celkové TČ v roce 2017 Poř. Obvodní oddělení Okres Index* Rozdíl index Rozdíl index Rozdíl index Rozdíl index Rozdíl index Vsetín VS 170,3-5,9-4,4 10,7-30,9 21,9 2. Valašské Meziříčí VS 166,7-20,2 4,9-47,5 9,7 0,9 3. Kroměříž KM 149,3-14,4-2,5-3,0-19,2 6,7 4. Uherské Hradiště UH 139,5-6,0-9,1-16,0-8,9 6,2 5. Zlín ZL 133,4-21,1-8,6-17,9-0,1 19,1 6. Bojkovice UH 121,9-14,8-40,7 2,4 43,3 9,5 7. Hulín KM 120,8 6,1-10,3 15,7-31,4 2,3 8. Morkovice KM 116,2 5,7-11,2-31,6 5,6-9,0 9. Otrokovice ZL 110,9-28,3-14,6-25,3-9,0 4,2 10. Bystřice pod Hostýnem KM 107,3-26,2-0,2-9,2-18,1-0,6 11. Rožnov pod Radhoštěm VS 106,4-20,6-2,4-33,4-15,6 7,2 12. Fryšták ZL 101,9 14,6-18,1-6,5-7,4 27,1 13. Vizovice ZL 98,1-3,5-25,0-24,2 4,7-16,9 14. Uherský Brod UH 97,4 4,1-8,6-10,2-8,2-6,4 15. Jablůnka VS 94,6-14,2-2,4 1,7-16,7 4,9 16. Karolinka VS 93,1-27,0 8,2 0,2-20,2-4,9 17. Luhačovice ZL 92,6-1,6-10,0-12,8 9,1-8,8 18. Holešov KM 92,4 3,5-22,5 2,6-12,1 8,7 19. Napajedla ZL 84,6-27,0-0,7-55,5-6,8 4,9 20. Slavičín ZL 84,5 40,3-37,9 18,8-25,9 24,7 21. Uherský Ostroh UH 72,2-1,6-5,4-30,0 17,8 1,1 22. Horní Lideč VS 70-11,2-12,7 3,0 7,0 7,1 23. Valašské Klobouky ZL 69,1 13,2-23,6-0,5 9,7-14,4 24. Buchlovice UH 68,6 18,1-26,4-8,5-1,2 4,3 * Index = počet registrovaných trestných činů přepočtený na obyvatel 17

18 Zatíženost jednotlivých obvodních oddělení PČR v kraji dle skupin trestných činů v roce 2017 Obvodní oddělení Okres Počet obyvatel (údaj k ) Absolutní počet TČ celkem Index* Pořadí Násilná a mravnostní TČ Absolutní počet Index* Pořadí Absolutní počet Krádeže vloupáním Index* Pořadí Krádeže prosté Absolutní počet Index* Pořadí Bojkovice UH , , , ,1 5. Buchlovice UH , , , ,5 16. Bystřice p. H. KM , , , ,3 9. Fryšták ZL , , , ,8 10. Holešov KM , , , ,5 16. Horní Lideč VS , , , ,1 21. Hulín KM , , , ,3 8. Jablůnka VS , , , ,8 10. Karolinka VS , , , ,3 23. Kroměříž KM , , , ,5 7. Luhačovice ZL , , , ,9 14. Morkovice KM , , , ,7 15. Napajedla ZL , , , ,2 20. Otrokovice ZL , , , ,3 18. Rožnov p. R. VS , , , ,7 6. Slavičín ZL , , , ,8 22. Uh. Brod UH , , , ,1 12. Uh. Hradiště UH , , , ,0 3. Uh. Ostroh UH , , , ,0 13. Val. Klobouky Val. Meziříčí ZL , , , ,4 24. VS , , , ,7 2. Vizovice ZL , , , ,3 18. Vsetín VS , , , ,0 1. Zlín ZL , , , ,7 4.. Zlínský kraj , , , ,5 Česká republika , , , ,5 * Index = počet registrovaných trestných činů přepočtený na obyvatel Zdroj: Policie ČR Pozn.: údaje dle statistik kriminality k (zvýrazněny jsou údaje přesahující hodnotu indexu kraje) 18

19 Zatíženost obvodních oddělení PČR ve Zlínském kraji v roce 2017 (dle indexu celkové TČ; včetně vývoje v posledních 5 letech) Zatíženost obvodních oddělení PČR ve Zlínském kraji v roce 2017 (dle indexu krádeží prostých; včetně vývoje v posledních 5 letech) 19

20 Zatíženost obvodních oddělení PČR ve Zlínském kraji v roce 2017 (dle indexu krádeží vloupáním; včetně vývoje v posledních 5 letech) Zatíženost obvodních oddělení PČR ve Zlínském kraji v roce 2017 (dle indexu násilné a mravnostní TČ; včetně vývoje v posledních 5 letech) 20

21 Domácí násilí V rámci Centra poradenství pro rodinné a partnerské vztahy p. o., (do r pod názvem Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Zlín, p. o.) bylo v r zřízeno Intervenční centrum (IC), které se věnuje pomoci osobám ohroženým domácím násilím. Jedná se zejména o pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, ale i o pomoc psychologickou. IC současně spolupracuje s Policií ČR na krocích vedoucích k řešení situace ohrožených osob, např. k vykázání násilných osob. Statistické údaje k domácímu násilí ve Zlínském kraji v letech Počty vykázání Počet ohrožených osob v rámci vykázání Počet ohrožených osob nízkoprahový kontakt Celkový počet ohrožených osob evidovaných IC Zdroj: Centrum poradenství pro rodinné a partnerské vztahy, p. o. Ve Zlínském kraji bylo v období od do prostřednictvím IC evidováno celkem 814 vykázání násilné osoby ze společného obydlí (v některých případech i opakované), přičemž doposud největší počet vykázání byl v roce 2011 (od tohoto roku má počet vykázání klesající trend). V souvislosti s těmito případy bylo domácím násilím bezprostředně ohroženo osob. Ve sledovaném období IC také eviduje řadu nezletilých dětí, které žijí v domácnostech, kde dochází k domácímu násilí. V roce 2017 je v domácnostech, kde došlo k institutu vykázání evidováno celkem 44 dětí (v 28 domácnostech; v případě nízkoprahových kontaktů bylo v 113 domácnostech zaznamenáno 196 dětí). Kromě osob ohrožených domácím násilím, které byly IC kontaktovány na základě institutu vykázání, využilo služby intervenčního centra v rámci nízkoprahových kontaktů v letech celkem osob. V rámci ČR byl v mezikrajském srovnání Zlínský kraj s 58 vykázanými osobami krajem s 11. nejvyšším počtem vykázaných osob. Převážnou většinu klientů IC tvoří ženy, ale jako osoby ohrožené domácím násilím jsou registrováni i muži, a to nejen v partnerském vztahu (manželé, druh/družka), ale také v rámci transgeneračního násilí. Dle informací IC ve vztazích mezi ohroženou a násilnou osobou figuruje v r na prvním místě vztah nezletilé dítě rodič (24% z celkového počtu ohrožených osob evidovaných při vykázáních PČR; shodně jako v r. 2016), dále vztah rodič zletilé dítě (23 %; výraznější nárůst oproti předchozímu roku), následně vztah manželský. U nízkoprahových kontaktů je vztah manželský zastoupen ve více jak polovině, za ním následuje vztah družka druh (17 %; shodně jako v předchozím roce) a dále vztah rodič zletilé dítě (celkem 16 % z celkového počtu evidovaných ohrožených osob). 21

22 Nejvíce ohroženou skupinou osob u vykázání jsou v r osoby ve věku let, kterou následují ohrožené osoby ve věkovém rozmezí let. Za nimi jsou evidováni klienti ve věkové kategorii let. Celkem vysoké procento, a to 21% klientů evidovaných na základě vykázání je ve věku nad 60 let (nárůst ze 14 % na 21 %). Děti (věk 0-18 let) jako ohrožené osoby jsou evidovány ve 33 % z celkového počtu 111 ohrožených osob. U nízkoprahových kontaktů je nejohroženější skupinou nadále skupina osob ve věku let. U věkové skupiny klientů nad šedesát let, se oproti dlouhodoběji držícímu se procentuálnímu zastoupení kolem 15% z celkového počtu klientů tento podíl zvýšil na 20 %. Z výše uvedené informace vyplývá nadále potřeba zvýšené orientace na cílovou skupinu seniorů ve věku nad 60 let (tvoří již pětinu klientů). Jedná se o ohrožené osoby, které mohou být od společenského okolí izolovány více než ostatní věkové skupiny. Jejich schopnosti a možnosti sebeochrany jsou s ohledem na věk a často i zdravotní stav výrazně nižší, než u osob ohrožených domácím násilím v produktivním věku. Taktéž jejich orientace v platné legislativě a možný přístup k potřebným informacím nemusí být dostatečný. Je rovněž nutno zdůraznit, že při týrání seniorů se nejedná z velké většiny o týrání partnerské, nýbrž o týrání transgenerační, jež je pácháno často v důsledku společného vícegeneračního soužití. Domácí násilí ve Zlínském kraji počty vykázaní v okresech v letech Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín ZK CELKEM Zdroj: Centrum poradenství pro rodinné a partnerské vztahy, p. o. Krajské ředitelství policie Zlínského kraje šetří trestné činy, které vykazují znaky domácího násilí. V roce 2017 to bylo celkem 35 TČ (pro srovnání v r to bylo celkem 32 TČ, v r TČ, v r TČ, v r TČ, v r TČ). Tyto činy jsou řešeny v rámci své skutkové podstaty pod závažnějším proviněním, konkrétně trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí ( 199), týrání svěřené osoby ( 198), násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci ( 352), nebezpečné vyhrožování ( 353), případně nebezpečné pronásledování ( 354). Dalšími trestnými činy vyskytujícími se v souvislosti s domácím násilím mohou být trestný čin vraždy ( 140), zabití ( 141), účasti na sebevraždě ( 144), těžkého ublížení na zdraví ( 145), ublížení na zdraví ( 146), ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky ( 146a), neposkytnutí pomoci ( 150), zbavení osobní svobody ( 170), omezování osobní svobody ( 171), vydírání ( 175), útisku ( 177), znásilnění ( 185), sexuálního nátlaku ( 186), pohlavního zneužití ( 187), případně ohrožování výchovy dítěte ( 201). Domácí násilí může velmi často vykazovat i znaky přestupku. Tyto přestupky jsou aktuálně řešeny jako přestupky proti občanskému soužití dle 7 odst. 1, písm. a) až c) zákona č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích 4. Z formuláře Statistických údajů správních orgánů k řízení o přestupcích za rok 2017 bylo zjištěno, že v rámci Zlínského kraje bylo přestupkovými orgány obcí vyřizováno celkem přestupků (v r přestupků, v r přestupků, v r přestupků), které vykazovaly znaky domácího násilí. Okolo 3/4 obětí představovaly ženy. 4 Do řešeno dle 49 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích. 22

23 Dopravní nehodovost Z důvodu změny pravidel v hlášení dopravních nehod Policii ČR již dříve klesající počet dopravních nehod do r výrazněji poklesl. Změna pravidel spočívala, že se již jedná pouze o dopravní nehody, které jsou předmětem šetření policií, tedy ty, kde byla způsobená škoda vyšší než Kč, došlo ke škodě na majetku třetí osoby, případně došlo k újmě na zdraví nebo smrti osoby. Ostatní nehody jsou jejich účastníky hlášeny na základě novely zákona o silničním provozu provedené zákonem č. 274/2008 Sb. přímo příslušné pojišťovně v rámci zákonného pojištění vozidel (tzv. povinného ručení). Od r počet Policií ČR šetřených nehod opětovně roste, přičemž v r došlo k dalšímu více jak 4% nárůstu ve srovnání s předchozím rokem. Po víceméně dlouhodobém nárůstu dopravních nehod zaviněných pod vlivem alkoholu, došlo i v r k jejich výraznějšímu poklesu. V r bylo usmrceno (dle statistických údajů Policie ČR jde o úmrtí osob do 24 hod. po nehodě) celkem 24 osob, což je o 3 osoby méně než v r (je to nejméně v posledních 10 letech). Dopravní nehody řešené Policií ČR (okresní ředitelství/územní odbory) ve ZK v letech Dopravní nehody celkem z toho zaviněno pod vlivem alkoholu z toho zaviněno pod vlivem OPL nesledováno Usmrcené osoby Těžce zraněné osoby Lehce zraněné osoby Věcná škoda (tis. Kč) Zdroj: Policie ČR Přestupky Na řešení spáchaných přestupků, zejména těch, jež vykazují prvek kriminality se podílí řada subjektů, mezi nimi zejména přestupkové orgány obcí, obecní (městské) policie a rovněž Policie ČR. V oblasti kontroly dodržování veřejného pořádku, na úseku majetku a zejména v oblasti bezpečnosti silničního provozu (dopravy) je vysoký podíl šetřených přestupků na straně obecních policií a Policie ČR. Přestupky, mimo kompetenci šetření ze strany Policie ČR, jsou šetřeny přestupkovými orgány jednotlivých obcí 5. 5 Vzhledem k legislativním změnám v oblasti stanovení skutkových podstat přestupků a projednávání přestupků, k nimž došlo v průběhu roku 2017, a také vzájemnému prolínání jednotlivých časově aktuálních právních úprav, nebylo dle metodických instrukcí Odboru veřejné správy MVČR za r prováděno zpracovávání Výkazů Ministerstva vnitra o přestupcích projednaných orgány obcí a krajů. Důvodem bylo zejména to, že výkaz o přestupcích za rok 2017 projednávaných podle zákona č. 200/1990 Sb. (včetně následných právních úprav stanovujících skutkové podstaty přestupků) by neměl odpovídající vypovídací hodnotu. Z tohoto důvodu nejsou uvedené přestupky projednávané obcemi v r součástí zpracované bezpečnostní analýzy. 23

24 Přestupky šetřené Policií ČR - územními odbory KŘP ZK v letech 2016 a 2017 Územní odbor (okres) Přestupky Veř. pořádek Doprava Majetek celkem a obč. soužití Kroměříž Uh. Hradiště Vsetín Zlín ZK celkem* Zdroj: Policie ČR * V r uvedeno v Přestupky celkem včetně přestupků vedených organizačními součástmi KŘP ZK (oddělení silničního dohledu, pohotovostní a eskortní oddělení atd.). V r uvedeny veškeré přestupky zpracovávané v ZK, včetně přestupků postoupených KŘP ZK jinam, případně přestupků vzniklých mimo území KŘP ZK a postoupených sem (dle příslušnosti). 24

25 SHRNUTÍ V oblasti kriminality patří Zlínský kraj dlouhodobě k nejméně zatíženým krajům. V roce 2017 bylo v kraji v přepočtu na obyvatel (index trestné činnosti) spácháno 117,7 trestných činů (pokles oproti r o 8,8 TČ), což řadí Zlínský kraj v pořadí zatíženosti jednotlivých regionů republiky na 12. místo (obdobně jako v předchozím roce následují již jen kraje Pardubický a Vysočina). V absolutním počtu policií šetřených trestných činů (v Zlínském kraji 6 867) jich bylo méně šetřeno pouze v krajích Vysočina, Pardubickém a Karlovarském. Početně nejvíce trestných činů bylo opětovně spácháno v nejlidnatějším okrese Zlín. Po přepočtu na obyvatel vychází jako nejzatíženější v r dlouhodobě okres Vsetín (index 130,8), následuje Kroměříž (index 122,5), Uherské Hradiště (index 111,4) a Zlín (index 109,8). S výjimkou okresu Uherské Hradiště došlo u všech ostatních k výraznějšímu poklesu indexu (o 6-17 index. bodů; nejvíce u nejzatíženějšího okresu Vsetín). Mezi kriminalitou nejvíce zatížená území obvodních oddělení policie patří opakovaně Vsetín, Valašské Meziříčí a Kroměříž, naopak nejméně zatížené jsou rovněž opakovaně území Buchlovic, Valašských Klobouk a Uherského Ostrohu, a dále také Horní Lidče. Problematickými oblastmi mohou být nadále zejména dopravní uzly s vysokou migrací osob, velká nákupní centra, městské lokality s vyšší koncentrací zábavních podniků (např. nočních barů, restaurací, diskoték a heren) a dále rekreačně a turisticky významné lokality. Řada trestných činů, zejména ze skupiny násilné kriminality (včetně domácího násilí) je páchána pod vlivem návykových látek (zejména alkoholu). Z pohledu potenciálních obětí trestné činnosti jsou nadále jednou z nejsnáze a nejvíce ohrožených skupin obyvatelstva senioři (často ženy), což do určité míry koresponduje s trvale rostoucím podílem obyvatelstva staršího 65 let. Jako další skupinu potenciálních obětí lze identifikovat osoby nezletilé, mladistvé a mladé dospělé a to v případě trestných činů, které jsou často páchány za využití prostředí internetové sítě, sociálních sítí, operátorů mobilních sítí apod. 25

26 SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA 6 Sociálně demografická analýza podává v tomto dokumentu pouze velmi stručný přehled o případných kriminogenních faktorech a potencionálně kriminálně rizikových skupinách (podrobněji viz Koncepce prevence kriminality ve Zlínském kraji na léta , část 3., viz OBYVATELSTVO Charakteristika Zlínského kraje Zlínský kraj vznikl v lednu 2000 sloučením okresů Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště a Vsetín. Spolu s Olomouckým krajem tvoří region soudržnosti Střední Morava. Je rozdělen na 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně), v jejichž rámci působí 25 správních obvodů pověřených obcí (obce II. stupně). Ve Zlínském kraji leží k celkem 307 obcí, z toho 1 statutární město, 29 měst a 6 městysů. K žilo v kraji obyvatel. Svou rozlohou km 2 je čtvrtým nejmenším krajem v republice, hustota zalidnění 147 obyvatel/km 2 výrazněji převyšuje republikový průměr. Nejvyšší zalidněnost je v okrese Zlín (186 obyvatel/km 2 ) a nejnižší v okrese Vsetín (126 obyvatel/km 2 ). Počet obyvatel Struktura obyvatelstva udává celkový obraz složení obyvatel daného území, ať už se jedná o věkové složení obyvatel, pohlaví, zaměstnanost, strukturu rodin apod. Pro koncepci je struktura obyvatel významná jak z hlediska struktury pachatelů, tak obětí. Specifickou skupinu, která se v posledních letech stává stále častěji obětí trestné činnosti, představují senioři. Vývoj věkového složení obyvatel ukazuje, že početně obyvatelstvo seniorského věku narůstá. Obyvatelstvo ve Zlínském kraji v letech Počet obyvatel Ženy Průměrný věk 40,4 40,7 40,9 41,2 40,8 41,7 42,0 42,2 42,5 42,1 Děti 0-14 let Nad 65 let Zdroj: ČSÚ 6 Zdroj: Koncepce prevence kriminality ve Zlínském kraji na léta

27 Na území Zlínského kraje v roce 2016 žilo obyvatel. Celkový počet obyvatel se ve Zlínském kraji od roku 2000 neustále snižuje, v roce 2016 zde žilo o obyvatel méně. Podíl žen tvořil 51 %. Od roku 2009 se počet dětí 0-14 let začíná mírně zvyšovat, ale z dlouhodobého hlediska je toto zvýšení nepatrné. Obyvatelstvo ZK dle věkových kategorií v letech Věkové složení obyvatel v časové řadě poukazuje na zvyšující se podíl obyvatel v poproduktivním věku. V roce 2016 se oproti roku 2015 zvýšil podíl obyvatel starších 64 let z 18,8 % na 19,4 % (např. v r byl tento podíl 15,1 %). Průměrný věk obyvatel Zlínského kraje v roce 2016 byl 42,1 let. SOCIO-EKONOMICKÉ ÚDAJE Nezaměstnanost Nejvíce ohroženou skupinou nezaměstnaností jsou osoby nad 50 let, osoby se zdravotním postižením a osoby pečující o děti do 15 let. Důsledkem nezaměstnanosti je zhoršený životní standard a v dlouhodobém horizontu až sociální vyloučení. U dlouhodobé nezaměstnanosti hrozí nebezpečí ztráty pracovních návyků. Tím se zvyšuje riziko možného páchání trestné činnosti. Mezi problémové skupiny na trhu práce (k r. 2016) patří: Sledovaná kategorie počet podíl v % - osoby nad 5 měsíců evidence ,3 - osoby do 25 let věku ,2 - osoby nad 50 let věku ,7 - osoby se zdrav. postižením ,6 - osoby pečující o děti do 15 let ,4 27

28 Problémovou kategorií jsou uchazeči starší 50 let, jejíž podíl na celkové nezaměstnanosti meziročně vzrostl, k dosáhl hodnoty 35,7 %, což je o 2,3 procentního bodu více, než vykazuje tato kategorie v rámci celé ČR. U této skupiny je výrazným problémem dlouhodobá nezaměstnanost. Déle než 2 roky je evidováno 33,2 % osob starších 50 let, u všech osob je to 21,3 %. Od přechází MPSV na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob (dále také PNO ), který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nový ukazatel Podíl nezaměstnaných osob má kvůli odlišné definici jinou úroveň a je tudíž s původním ukazatelem nesrovnatelný. V roce 2016 došlo k poklesu o více než 4 procentní body u uchazečů v evidenci nad 5 měsíců. Vliv na snižování dlouhodobě nezaměstnaných má aktivní politika zaměstnanosti. Míra registrované nezaměstnanosti v % ve ZK a ČR v letech ČR 5,98 5,96 9,24 8,52 8,02 9,36 6,75 7,46 6,24 3,60 Zlínský kraj 6,02 6,13 10,83 10,74 9,35 10,42 8,34 7,36 5,98 4,92 muži 4,85 5,20 10,33 10,07 7,47 9,53 8,78 7,48 5,98 4,98 ženy 7,52 7,32 11,49 11,61 10,45 11,58 7,88 7,24 5,98 4,86 V tom okresy: Kroměříž 7,18 6,84 12,72 12,65 10,49 11,59 9,11 8,58 7,15 5,84 Uherské Hradiště 5,31 5,81 9,61 10,18 9,20 10,26 7,76 6,43 7,20 4,01 Vsetín 7,14 7,31 12,30 11,65 10,75 11,95 9,67 8,53 7,00 5,89 Zlín 5,07 5,09 9,60 9,47 7,85 8,76 7,33 6,50 5,14 3,98 Zdroj: ČSÚ Ve Zlínském kraji dosáhla na konci roku 2016 míra registrované nezaměstnanosti 4,92 %, ve srovnání s Českou republikou byla míra nezaměstnanosti o 1,32 procentního bodu vyšší. V evidenci je vyšší nabídka pracovních míst, přesto v evidenci zůstávají uchazeči s nedostatečnou kvalifikací a nízkým vzděláním. Až 40 % nabízených pracovních pozic má požadavek základního vzdělání, přesto jsou velmi těžce obsaditelná. Důvodem může být příliš nízká mzda, často v kombinaci s vícesměnným provozem, nebo poptávka kvalifikace uchazečů neodpovídá požadavkům trhu práce. Jisté omezení může být také ve zdravotním stavu uchazečů. SHRNUTÍ Složení populace Zlínského kraje je významné jak z hlediska struktury pachatelů, tak struktury obětí. Specifickou skupinu, která se v posledních letech stává stále častěji obětí trestné činnosti, představují senioři. Početně tato skupina narůstá a tento trend lze očekávat také v dalších letech. Celkový počet obyvatel kraje se snižuje, jak přirozeně, tak vystěhováváním. Rozvodovost a sňatečnost sice neposkytuje obraz kvality rodinného prostředí, ale je jedním z faktorů, který jej ovlivňuje. Od roku 2013 se mírně zvyšuje počet sňatků a zároveň se nepatrně snižuje rozvodovost. Mění se role a postavení rodiny a objevují se společenské trendy jako single, tedy osoba, která žije bez partnera nebo mingle, kdy má osoba partnera a vztah, ale zároveň svoji samostatnou domácnost. 28

29 Pozvolným opouštěním tzv. tradiční rodiny se mohou vytvářet nestandardní podmínky při začleňování dětí a mládeže do sociálních vztahů, což představuje jeden z rizikových faktorů, který může mít vliv na postoje a chování dětí, které se mohou v důsledku projevit jak ve vztahu a přístupu dětí a mládeže například ke vzdělávání a následně v četnosti výskytu a struktuře rizikového chování. Celkové fungování rodiny a jejich členů může být ohroženo domácím násilím. Obětí domácího násilí mohou být ženy, ale i muži a není výjimkou transgenerační násilí. Pro páchání trestné činnosti hraje roli také prostředí a obecně městské prostředí skýtá možnost více příležitostí a také větší anonymitu. Zlínský kraj má z pohledu počtu obcí venkovský charakter (90,1 % obcí), přesto celých 58,8 % tvoří městské obyvatelstvo. Počet cizinců se v kraji nepatrně zvyšuje, není nijak extrémní, v porovnání s ostatními kraji jde o druhý nejnižší počet cizinců na území kraje, stejně tak je v kraji poměrně malé zastoupení národnostních menšin, přesto je nutné brát v úvahu, že cizinci či národnostní menšiny mohou vyvolávat nedůvěru či nepřátelství v místních komunitách. Podíl cizinců na kriminalitě není nijak významný, celkový podíl odsouzených k představuje 6,6 %, z toho největší počet představovaly osoby státní příslušnosti Slovensko, Vietnam, Ukrajina. Ve Zlínském kraji dosáhla na konci roku 2016 míra registrované nezaměstnanosti 5,12 %. Nejvíce ohroženou skupinou nezaměstnaností jsou osoby nad 50 let, osoby se zdravotním postižením a osoby pečující o děti do 15 let. Důsledkem nezaměstnanosti je zhoršený životní standard a v dlouhodobém horizontu až sociální vyloučení. U dlouhodobé nezaměstnanosti hrozí nebezpečí ztráty pracovních návyků. To je dalším z rizikových faktorů, ovšem přímý vliv na páchání trestné činnosti nemá. V evidenci je vyšší nabídka pracovních míst, přesto v evidenci zůstávají uchazeči s nedostatečnou kvalifikací a nízkým vzděláním. Další hrozbou, se kterou je nutno počítat je chudoba. Celorepublikově byl chudobou v roce 2016 ohrožen zhruba každý desátý obyvatel ČR. Chudobou jsou častěji ohroženy ženy, pod hranicí příjmové chudoby se ocitlo 10,8 % žen a 8,5 % mužů. Jedná se zejména o nezaměstnané osoby, neúplné rodiny s dětmi, ženy, které žijí samy, pobírající starobní důchod. Rizikovým faktorem ve společnosti se stává vysoká zadluženost, jejíž sociální dopady nese nejen jednotlivec, ale také rodina a následně celá společnost. Vysoká zadluženost představuje riziko nejen sociálního vyloučení, ale může znamenat také možné riziko páchání trestné činnosti. Ve Zlínském kraji je v současné době exekučně vymáhána částka přesahující 13,5 miliardy korun, přesto je Zlínský kraj druhý s nejnižším počtem osob zatížených exekucí. 29