5) Klíčení semen a mobilizace rezerv
|
|
- Radka Macháčková
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MBR ) Klíčení semen a mobilizace rezerv a) Dormance b) Klíčení semen c) Mobilizace rezerv 1 a) Dormance Zrání embrya se vyznačuje tím, že se embryo stává dormantním. Aby se buňka dostala do dormance musí dojít k syntéze proteinů spojených s tolerancí proti vysychání. Exprese těchto genů je indukována ABA. 2 - heat-shock proteiny - LEA proteiny - proteiny příbuzné LEA geny obsahují ABRE motiv Mechanismus tolerance k vysychání? LEA proteiny mohou vázat buněčné komponenty formováním amorfních spirál, chránících obsah buňky od poškození. Syntéza těchto proteinů se zvyšuje v embryu torpédovitého stádia, kdy se syntéza zásobních proteinů snižuje. 3 4 Živá semena, která za vhodných podmínek neklíčí (voda, kyslík) jsou ve stavu dormance (klid). Jako jiné dormantní struktury (dormantní pupeny), dormantní semena vyžadují další stimuli k tomu, aby klíčila. Typy semenné dormance: Ekodormance - dormance, způsobená nedostatkem vhodných vnějších faktorů indukujících klíčení Primární dormance - semena jsou dormantní již v době, kdy se oddělují od mateřské rostliny pojistka, že semena nevyklíčí předčasně, pokud jsou spojena s mateřskou rostlinou Endodormance - inhibice sídlící v samotné dormantní struktuře Sekundární dormance - semena ji získávají jako reakci k vnějším podmínkám, se kterými se semeno setká, když se oddělí od mateřské rostliny (vysoká teplota, přítomnost či naopak absence světla) Paradormance (letní dormance) - inhibice růstu vlivem jiných částí rostliny zpožďuje klíčení, dokud vnější podmínky nejsou pro klíčení a růst příznivé Dormantní vlastnosti mohou mít obaly semene nebo embryo 5 Podmínky prostředí, které mohou zrušit dormanci 6 Seed coat-enhanced dormance - obalem řízená dormance; Arabidopsis, ječmen, salát, rýže, oves; když je embryo z dormantního semene odděleno od semených obalů a vloženo do vody, tak je schopno růst a vyvinout se v rostlinu 3 dny 28 dnů Odstraněná testa; aleuronová vrstva ponechána 3 dny Odstraněná testa a porušená aleuronová vrstva Mechanizmy: - mechanické omezení embrya - nepropustnost semenných obalů pro vodu a plyny - obaly fungují jako bariéra zabraňující odstranění inhibičních komponent ze semene (ABA) - kombinace těchto mechanizmů Dormantní semena mohou za působení určitých vnějších podmínek klíčit: - nízká teplota - světlo - dlouhé skladování v suchu (after-ripening) Embryo dormance embryonální dormance; po odstranění obalů embryo neroste => řízena ABA z děloh (líska, jasan, broskev, cibule), po odstranění děloh normální růst 1
2 Rostlinné hormony hrají důležitou roli v udržování a překonaní dormance 7 Vztah mezi nezralostí embrya a kapacitou klíčení je ovlivněn ABA 8 Mutanti s nadprodukcí GAs či konstitutivní reakcí kgas Mutanti s deficitem ABA či necitlivostí kaba Dormance chybí Semena některých druhů rostlin jsou dormantní, protože jejich embryo je nezralé, ještě v době, kdy se semeno odděluje od mateřské rostliny (sasanka, jasan vývoj embrya potřebuje vhodnou teplotu a vlhkost) Hladina ABA a GAs se dramaticky mění u semen dlouho skladovaných v suchu (after-ripened) a dále po imbibici. Reciproční změny v hladině ABA a GAs v dormantních a nedormantních embryích vedou k porušení dormance. V raných a středních fázích zrání je dominantní aktivita ABA sekretované zmateřských pletiv. Izolování vyvíjejícího se embrya od vlivu ABA vede k předčasnému klíčení (precociousgermination) - ABA inhibuje předčasné klíčení viviparii. U ABA-deficientních mutantů (vp2, vp5, vp7, vp9, vp14) docházík parciálníobnově fenotypupoaplikaciaba. Jak jsou změny v koncentracích ABA a GAs přeloženy do růstu kořene v dormanntích semenech? V semenech ošetřených GAs mají endospermové buňky redukovanou (měkkou) buněčnou stěnu, zatímco přidání ABA naopak brání změknutí této buněčné stěny. Narušením buněčné stěny zmizí bariéra pro růst kořene. Mutant vp1 narušena signalizace ABA a syntéza antokyanů klíčící viviparní zrna jsou nepigmentovaná 9 10 b) Klíčení semen Klíčení začíná tehdy, když klidné a suché semeno začne nabírat vodu = imbibice Vysychající semeno: [ABA] => citlivost k ABA Imbibice = fyzikální proces spočívající v hydrataci zásobních polymerů => imbibice probíhá u živých i mrtvých semen. Proud vody do semene začíná především prostřednictví mykropyle, což je nejtenčí část testy. Rehydratace: suché semeno přepíná vývojový program na program klíčící Funkce FUS3 během postembryonického vývoje - klíčení embrya mrnas spojené s klíčícím programem mrnas spojené s vývojovým programem Přepínání programů je regulováno několika cestami, včetně regulací změn v citlivosti genů k ABA Viditelné klíčení je ukončeno tehdy, když struktury obklopující embryo jsou protrženy embryonickým kořínkem. Po ukončení klíčení jsou rezervy v zásobních pletivech mobilizovány podpora růstu rostliny. Protržení testy rostoucím kořínkem 11 Časový sled událostí spojených s klíčením a fází po ukončení klíčení 12 Fáze I Rychlé nasátí vody semenem => výtok rozpuštěných látek a metabolitů Fáze II Stabilizace množství vody v semeni => výtok ustává Oprava mitochondrií a opětovné zahájení jejich syntézy Syntéza proteinů z nově vzniklé mrna Fáze III Buněčné dělení a prodlužování, syntéza DNA, mobilizace rezerv => zvyšování FW semen 2
3 Prodlužování rostlinky: 13 Indukce klíčení semen (porušení dormance) světlem 14 Epigeal - prodlužování probíhá v hypokotylu => dělohy jsou nad zemí Hypogeal - prodlužování probíhá v epikotylu => dělohy zůstávají pod zemí Epigeal prodlužování probíhá v hypokotylu (fazole, skočec, cibule) Fazole Skočec Světlo je velice důležitý faktor spouštějící klíčení. Cibule Hrách Kukuřice (obiloviny) hypogeal prodlužování probíhá v epikotylu (hrách, kukuřice) Efekt červeného světla (R; nm) je eliminován červeným světlem o větší vlnové délce (FR; nm) 15 Indukce klíčení světlem - regulace biosyntézy a signalizace 16 giberelinů a ABA (Arabidopsis) Tma phy (Pfr) GA 4 (active) PIL5 (aktivátory) Neznámý faktor X GA deaktivující geny GA biosyntetické geny Dark R R FR PIL5 PIL5 G-box,, DELLA proteiny R FR R R FR R FR ABI5 ABI3 CYP707A2 ABA klíčení NCED6, NCED9 ABA biosyntetické NCED6 geny NCED9 ABI5 indukované ABA ABI3 ABA katabolický CYP707A2 gen Upraveno podle: Oh et al. (2007) Plant Cell 19: Tma PIL5 (aktivátory) PIL5 (aktivátory) phy (Pfr) GA 4 (active) Neznámý faktor X GA deaktivující geny GA biosyntetické geny phy (Pfr) GA 4 (active) Neznámý faktor X GA deaktivující geny GA biosyntetické geny PIL5 PIL5 G-box,, DELLA proteiny PIL5 PIL5 G-box,, DELLA proteiny ABI5 ABI3 CYP707A2 ABA klíčení NCED6, NCED9 ABA biosyntetické NCED6 geny NCED9 ABI5 indukované ABA ABI3 ABA katabolický CYP707A2 gen ABI5 ABI3 CYP707A2 ABA klíčení NCED6, NCED9 ABA biosyntetické NCED6 geny NCED9 ABI5 indukované ABA ABI3 ABA katabolický CYP707A2 gen Upraveno podle: Oh et al. (2007) Plant Cell 19: Upraveno podle: Oh et al. (2007) Plant Cell 19:
4 Interakce délky dne a teploty v indukci klíčení 19 c) Mobilizace rezerv 20 Semena obsahují: - zásobní proteiny - karbohydráty - lipidy zdroj energie a uhlíkového skeletu - minerály - zdroj prvků, např. P, K, Mg a Fe Během raného stádia růstu rostliny mobilizace proteinů zahrnuje enzymatické rozštěpení proteinů na AK Aminokyseliny pro růst nepostradatelné Klíčovým bodem je regulace biosyntézy GAs a proteinů DELLA. Syntéza proteinů Ztráta aminoskupiny, oxidace => uvolnění energie Hydrolýza zásobních proteinů na aminokyseliny vyžaduje aktivitu různých proteáz. 21 Thioredoxin - regulační disulfidový protein - usnadňuje mobilizaci proteinových a karbohydrátových rezerv ve vyvíjející se rostlině 22 Proteázy Hydrolýza proteinu na aminokyseliny Rozštěpení proteinu na malé polypeptidy => akce peptidáz Příklad: Obilný endosperm Thioredoxin je redukován pomocí NADPH a flavinového enzymu NADP-thioredoxin reduktázy 1) Endopeptidázy 2) Aminopeptidázy NADPH + thioredoxin ox thioredoxin red + NADP + (S-S) (-SH HS-) Redukovaný thioredoxin následně redukuje disulfidické skupiny (S-S) mnoha terčových semenných proteinů. 3) Karbopeptidázy 4) Peptidázy thioredoxin red + protein ox (-SH HS-) (S-S) protein red + thioredoxin ox (-SH HS-) (S-S) Thioredoxin redukuje zásobní proteiny => zvyšuje se jejich rozpustnost => citlivější k proteolýze. Thioredoxin redukuje enzymy => zvyšuje jejich aktivitu Transgenní rostliny Overexprese thioredoxinu rychlé klíčení Redukce thioredoxinu pomalejší klíčení 23 Mobilizace zásobních proteinů ve dvouděložných probíhá v živých buňkách 24 Dělohy a endosperm dvouděložných rostlin - živé buňky rezervy jsou lokalizovány ve vakuolách Hypotéza: Vakuola Nově syntetizované proteázy Iniciace kaskády proteolytických aktivity Aktivace neaktivních proteáz ph ve vakuole důležitý faktor v regulaci degradace zásobních proteinů Předčasné klíčení pšenice (preharvest sprouting) problém v zemědělství (Čína 10 až 20 %) T transgenní rostliny s redukovanou expresí thioredoxinu VPE - vakuolární procesní enzym - syntetizován v ER jako neaktivní prekurzor; je samo-aktivován při kyselém ph především ve vakuole; VPE aktivuje další proteázy 4
5 Mobilizace zásobního škrobu - hlavní karbohydrátová rezerva 25 Úloha amyláz ve štěpení škrobu - štěpí linerární α(1-4)-glukany 26 Škrob = amylóza + amylopektin α-amyláza - katalyzuje rozštěpení vnitřních glykosidických vazeb =>krátké glukany (dextriny) Štěpení škrobu: 1) Fosforolytické enzymy - používají P i k rozštěpení glykosidických vazeb (glukóza-glukóza) 2) Hydrolytické enzymy - které využívají vodu k rozštěpení těchto vazeb Fosforolytická degradace škrobu: 3 enzymy: β-amyláza - hydrolyzuje škrob rozštěpením maltózových zbytků z ne-redukujícího konce molekuly škrobu. Maltóza a krátké glukanové molekuly - degradovány na molekuly glukózy tzv. α-glykosidázou. - škrobová fosforyláza (odštěpuje individuální glukózová rezidua od neredukujícího konce molekuly škrobu a vytváří glukóza-1-fosfát) - odvětvovací enzym (pullunáza, R-enzym); štěpí α(1-6) vazby amylopektinu - škrobová fosforyláza Regulace aktivity škrobové fosforylázy u rostlin není známa - dostupností anorganického fosfátu? Kompletní rozštěpení amylopektinů vyžaduje aktivitu odvětvovacích enzymů i amyláz a glukosidáz Klíčení obilovin - rozklad škrobu v endospermu α-amylázou De novo syntéza α-amylázy aleuron; stimulována GAs, potlačována ABA Syntéza probíhá na ER a transport do exteriéru buňky je realizován vezikuly produkovanými v Golgihoaparátu. β-amyláza obilných zrn není syntetizována de novo aleuronovou vrstvou - prekurzor se nachází ve vázané formě ve škrobovém endospermu ještě před klíčením; aktivována thioredoxinem Dělohy - škrobové zásoby v chloroplastech. Buněčná stěna - hlavní zdroj zásobních polysacharidů v semenech 29 Mobilizace zásobních lipidů 30 Dvouděložné rostliny Semena s endospermem - enzymy, rozkládající buněčnou stěnu endospermu (např. mananázy), jsou sekretovány do buněčné stěny z živých buněk Arabidopsis, salát, řeřicha - zeslabování buněčné stěny digestivními enzymy přerušuje dormancy a umožňuje klíčení Buněčné stěny zásobních děloh jsou také silně degradovány enzymy jsou syntetizovány de novo v cytozolu a sekretovány do buněčné stěny. Jednoděložné rostliny Obiloviny - aleuron a skutelum sekretují i glukanázy - rozkládají buněčnou stěnu endospermových buněk Klíčení a ranný růst triacylglyceroly jsou degradovány a konvertovány do glukózy a dalších metabolitů V buňkách zásobních pletiv - triacylglyceroly jsou konvertovány do sacharózy pro transport do dalších pletiv Místa mobilizace triacylglycerolu: 1) Olejová tělíska (oleozómy) - zásobní triacylglycerol konvertován na glycerol a mastné kyseliny 2) Specializované peroxizómy (glyoxyzómy) - mastné kyseliny konvertovány β-oxidací na acetyl-koenzym A (CoA) a následně sukcinovány glyoxylátovým cyklem => sukcinát => cukry 3) Mitochondrie - sukcinát respirován nebo konvertován na malát - transportován do cytozolu k finální konverzi na hexózy reakcemi glukogeneze 5
6 Olejová tělíska (oleozómy) zásobárna triacylglycerolu 31 Zásobní minerály jsou mobilizovány rozložením kyseliny fytové 32 Triacylglycerol ve vodě nerozpustný => hydrolýza na glycerol a mastné kyseliny Minerální prvky v semenech uchovávány v komplexu kyseliny fytové: myo-inositol kyselina hexafosforečná (IP6) Klíčení semene IP6 hydrolyzován enzymem fytázou = fosfatáza uvolňuje fosfát a chelatované kationty; hladina fytáz se zvyšuje => dostupnost P a minerálů => růst a vývoj embrya Hydrolýza IP6 vznik série inositol fosfátů (např. IP3 signální molekula) Glycerol konvertován v cytozolu na triózafosfáty - použity k syntéze sacharózy procesem glukoneogeneze. Proteinové, škrobové a lipidové rezervy jsou mobilizovány a konvertovány do aminokyselin, jednoduchých cukrů a acetyl-coa transport ze zásobních pletiv do rostoucích pletiv. Mastné kyseliny transfer do peroxizomů; aktivovány přidáním koenzymu A použitím enzymu fatty acid-coa syntáza; β-oxidace 4 kroky (v 1. kroku vzniká H 2O 2 => rozštěpen katalázou na vodu a kyslík) Obiloviny skutellum prominentní úlohu v přenosu roztoků z endospermu do rostoucích výhonů a kořenů. 6
5) Klíčení semen a mobilizace rezerv
MBR2 2016 5) Klíčení semen a mobilizace rezerv a) Klíčení semen b) Mobilizace rezerv 1 Podmínky prostředí, které mohou zrušit dormanci 2 Dormantní semena mohou za působení určitých vnějších podmínek klíčit:
7) Dormance a klíčení semen
2015 7) Dormance a klíčení semen 1 a) Dozrávání embrya a dormance b) Klíčení semen 2 a) Dozrávání embrya a dormance Geny kontrolující pozdní fázi vývoje embrya - dozrávání ABI3 (abscisic acid insensitive
a) Dormance b) Klíčení semen c) Mobilizace rezerv
MBRO2 1 2018 5) Klíčení semen a mobilizace rezerv a) Dormance b) Klíčení semen c) Mobilizace rezerv Nejnovější review: Dormance: Finch-Savage WE, Footitt S (2017) Journal of Exp. Botany 68: 843-856 Klíčení:
a) Dormance b) Klíčení semen c) Mobilizace rezerv
MBRO2 1 2019 5) Klíčení semen a mobilizace rezerv a) Dormance b) Klíčení semen c) Mobilizace rezerv Nejnovější review: Dormance: Finch-Savage WE, Footitt S (2017) Journal of Exp. Botany 68: 843-856 Klíčení:
2) Reprodukce rostlin
1 2015 2) Reprodukce rostlin g) Tvorba semen h) Dozrávání embrya i) Klíčení semen MBR 2 g) Tvorba semen Semeno krytosemenných: - embryo - endosperm - testa (obal) Vývoj embrya Globulární stádium 1 buňka
2) Reprodukce rostlin
1 2010 2) Reprodukce rostlin g) Tvorba semen h) Dozrávání embrya i) Klíčení semen Speciální číslo Plant Cell, vol. 216 (June 2004) Supplement, pp. S1 S245, zaměřené na Plant Reproduction (Reprodukce rostlin)
METABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
Regulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
Štěpení lipidů. - potravou přijaté lipidy štěpí lipázy gastrointestinálního traktu
METABOLISMUS LIPIDŮ ODBOURÁVÁNÍ LIPIDŮ - z potravy nebo z tukových rezerv - hydrolytické štěpení esterových vazeb - vznik glycerolu a mastných kyselin - hydrolytické štěpení LIPÁZY (karboxylesterázy) -
umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
Vladimír Vinter
Embryo (zárodek) Vývoj embrya (embryogeneze) trvá různě dlouhou dobu (např. u pšenice 20-25 dnů). U některých rostlin jsou embrya zcela nediferencovaná, např. u orchidejí. Zygota je výrazně polární buňka
Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová
Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po
1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
STANOVENÍ RYCHLOSTI KLÍČENÍ OBILEK JEČMENE
Úloha č. Stanovení rychlosti klíčení obilek ječmene - - STANOVENÍ RYCHLOSTI KLÍČENÍ OBILEK JEČMENE DORMANCE A KLÍČENÍ SEMEN Termínem klíčení (obilek, semen) obilek rozumíme obnovení metabolické aktivity
Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech
Citrátový cyklus Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech 1. stupeň: OXIDACE cukrů, tuků a některých aminokyselin tvorba Acetyl-CoA a akumulace elektronů v NADH a FADH 2 2.
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza
Energetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
Bílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
Regulace metabolizmu lipidů
Regulace metabolizmu lipidů Principy regulace A) krátkodobé (odpověď s - min): Dostupnost substrátu Alosterické interakce Kovalentní modifikace (fosforylace/defosforylace) B) Dlouhodobé (odpověď hod -
Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3
Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující
d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů
MBR2 2016 2) Membránový transport 1 d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů d) Kanály Rostliny: iontové kanály a akvaporiny
Mendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
3) Membránový transport
MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných
ENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D.
ENZYMY RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D. Enzymy: katalyzátory živé buňky jednoduché nebo složené proteiny Apoenzym: proteinová část Kofaktor: nízkomolekulová neaminokyselinová struktura nezbytně nutná pro funkci
3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek
MBRO1 1 2 2017 3) Membránový transport Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy Pohyb vody první reakce klidných
Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie
4) Reprodukce rostlin
MBR 1 2015 4) Reprodukce rostlin g) Tvorba semen h) Dozrávání embrya 2 g) Tvorba semen Semeno krytosemenných: - embryo - endosperm - testa (obal) Vývoj embrya Globulární stádium 1 buňka 2 buňky Meristém
Metabolismus lipidů. (pozn. o nerozpustnosti)
Metabolismus lipidů (pozn. o nerozpustnosti) Trávení lipidů Lipidy v potravě - většinou v hydrolyzovatelné podobě, především jako triacylglayceroly (TAG), fosfatidáty a sfingolipidy. V trávicím traktu
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie
Otázka: Metabolismus Předmět: Biologie Přidal(a): Furrow - přeměna látek a energie Dělení podle typu reakcí: 1.) Katabolismus reakce, při nichž z látek složitějších vznikají látky jednodušší (uvolňuje
METABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
Regulace růstu a vývoje
Regulace růstu a vývoje REGULACE RŮSTU A VÝVOJE ROSTLINNÉHO ORGANISMU a) Regulace na vnitrobuněčné úrovni závislost na rychlosti a kvalitě metabolických drah, resp. enzymů a genů = regulace aktivity enzymů
Abiotický stres - sucho
FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem
VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
Dusík. - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH)
Dusík - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH) - dostupnost dusíku ovlivňuje: - produkci biomasy a její distribuci - ontogenetický vývoj - hormonální rovnováhu (cytokininy, ABA) - rychlost fotosyntézy
Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová
Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus
Metabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy. Alice Skoumalová
Metabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy Alice Skoumalová 1. Pentóza fosfátová dráha Přehledné schéma: Pentóza fosfátová dráha (PPP): Probíhá v cytozolu Všechny buňky Dvě části: 1) Oxidační
3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin
2014 3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin a) Vlastnosti a lokalizace fytochromů b) Reakce rostlin zprostředkované fytochromy 1 Briggs WR, Spudich JL (eds) (2005) Handbook of Photosensory
Obecný metabolismus.
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze
FOTOSYNTÉZA Princip, jednotlivé fáze FOTOSYNTETICKÉ PIGMENTY - chlorofyl a modrozelený - chlorofyl b žlutozelený + karoteny, xantofyly žluté a oranžové zbarvení CHLOROFYL a, b CHLOROFYL a - nejdůležitější
DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA
Biochemie, Makroživiny Chemie, 1.KŠPA Biochemie Obor zabývající se procesy uvnitř organismů a procesy související s organismy O co se biochemici snaží Pochopit, jak funguje život Pochopit, jak fungují
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
9. Citrátový cyklus, oxidační dekarboxylace pyruvátu a anaplerotické dráhy
9. Citrátový cyklus, oxidační dekarboxylace pyruvátu a anaplerotické dráhy Obtížnost A Vyjmenujte kofaktory, které využívá multienzymový komplex pyruvátdehydrogenasy; které z nich řadíme mezi koenzymy
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,
AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět -
Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět - Vladimíra Kvasnicová pracovna: 411, tel. 267 102 411, vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz informace, studijní materiály: http://vyuka.lf3.cuni.cz Sylabus
Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH
Síra řepka - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH - toxicita není příliščastá (nad 4000 mg SO 4 2- l -1 ), poškození může vyvolat SO 2 (nad 1-1,5 mg m 3 1 ) fazol Deficience síry:
7) Senescence a programová smrt buňky (PCD)
MBRO2 1 2018 7) Senescence a programová smrt buňky (PCD) c) Senescence a rostlinné hormony d) Vývojová PCD e) PCD a reakce rostlin ke stresu Nejnovější review: Obecné: Kast DJ, Dominguez R (2017) Current
4) Reprodukce rostlin
MBR1 2016 4) Reprodukce rostlin g) Tvorba semen h) Dozrávání embrya i) Vývoj endospermu 1 2 g) Tvorba semen Semeno krytosemenných: - embryo - endosperm - testa (obal) Vývoj embrya Globulární stádium 1
Energetika a metabolismus buňky
Předmět: KBB/BB1P Energetika a metabolismus buňky Cíl přednášky: seznámit posluchače s tím, jak buňky získávají energii k životu a jak s ní hospodaří Klíčová slova: energetika buňky, volná energie, enzymy,
Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím
1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2018 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
Pentosový cyklus. osudy glykogenu. Eva Benešová
Pentosový cyklus a osudy glykogenu Eva Benešová Pentosový cyklus pentosafosfátová cesta, fosfoglukonátová cesta nebo hexosamonofosfátový zkrat Funkce: 1) výroba NADPH 2) výroba ribosa 5-fosfátu 3) zpracování
AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
AMPK (KINASA AKTIVOVANÁ AMP) Tomáš Kuc era Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2013 AMPK PROTEINKINASA AKTIVOVANÁ AMP přítomna ve všech eukaryotních
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana
8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a
RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách
RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách Fáze růstu na buněčné úrovni: zárodečná (embryonální) dělení buněk meristematických pletiv prodlužovací
pátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv
Urbanová Anna ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv strukturní rysy mrna proces degradace každá mrna v
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
Struktura sacharidů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura sacharidů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi monosacharidy patří a) ribóza b) laktóza c) manóza d) amylóza Mezi monosacharidy patří a) ribóza b) laktóza disacharid (galaktóza +
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Prezentace 09 Genetické modifikace pro zlepšení výţivy člověka doc. RNDr. Jana Řepková, CSc. repkova@sci.muni.cz Nový trend zlepšení výţivy lidí Výţiva a zdraví člověka Prevence
Biosyntéza a degradace proteinů. Bruno Sopko
Biosyntéza a degradace proteinů Bruno Sopko Obsah Proteosyntéza Post-translační modifikace Degradace proteinů Proteosyntéza Tvorba aminoacyl-trna Iniciace Elongace Terminace Tvorba aminoacyl-trna Aminokyselina
Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich
Vakuola Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich objemu. Je ohraničená na svém povrchu membránou zvanou tonoplast. Tonoplast je součástí endomembránového systému buňky
Přehled energetického metabolismu
Přehled energetického metabolismu Josef Fontana EB 40 Obsah přednášky Důležité termíny energetického metabolismu Základní schéma energetického metabolismu Hlavní metabolické dráhy energetického metabolismu
Efektivní adaptace začínajících učitelů na požadavky školské praxe
Mezipředmětová integrace tělesná výchova biologie chemie Biochemie pro učitele tělesné výchovy I.: úvod (průvodce studiem) Filip Neuls, Ph.D. Průvodce studiem Vážené studentky, vážení studenti, tématem
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Prezentace 07 Rezistence rostlin k abiotickým faktorům doc. RNDr. Jana Řepková, CSc. repkova@sci.muni.cz Abiotické faktory 1. Nízké teploty ( chladuvzdornost, mrazuvzdornost, zimovzdornost)
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
B4, 2007/2008, I. Literák
B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované
3) Senescence a programová smrt buňky (PCD)
1 2010 3) Senescence a programová smrt buňky (PCD) a) Typy buněčné smrti b) PCD v životním cyklu rostlin Gray J (2003) Programmed Cell Death in Plants. University of Toledo, Dept. of Biological Sciences
Ukládání energie v buňkách
Ukládání energie v buňkách Josef Fontana EB - 58 Obsah přednášky Úvod do problematiky zásobních látek lidského organismu Přehled zásobních látek v těle Metabolismus glykogenu Struktura glykogenu Syntéza
Intermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba
MBR ) Architektura buňky. e) Plastidy f) Mitochondrie a peroxizómy g) Cytoskelet
MBR 2015 1) Architektura buňky 1 e) Plastidy f) Mitochondrie a peroxizómy g) Cytoskelet e) Plastidy 2 Vyskytují se v autotrofních eukaryotech. U rostlin se vyskytují téměř ve všech buňkách. Plastidy produkují:
Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).
Otázka: Fotosyntéza a biologické oxidace Předmět: Biologie Přidal(a): Ivana Černíková FOTOSYNTÉZA = fotosyntetická asimilace: Jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík K přeměně jednoduchých látek
Metabolismus lipidů a lipoproteinů. trávení a absorpce tuků
Metabolismus lipidů a lipoproteinů lipidy ~ 98-99% - triacylglyceroly zbytek cholesterol (fytosteroly, ergosterol,..) fosfolipidy DAG, MAG, vitamíny rozp. v tucích, steroidy, terpeny, volné mastné kyseliny
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější
Eva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola
4. Eukarya - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola Plastidy odděleny dvojitou membránou (u vyšších rostlin) - bezbarvé leukoplasty (heterotrofní pletiva) funkce: zásobní; proteinoplasty, - barevné
3) Senescence a programová smrt buňky (PCD)
1 2010 3) Senescence a programová smrt buňky (PCD) c) Senescence a rostlinné hormony d) Vývojová PCD e) PCD a reakce rostlin ke stresu Gray J (2003) Programmed Cell Death in Plants. University of Toledo,
Ukázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVOD
Ukázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVD 1) Doplň chybějící údaje. Jak se značí makroergní vazba? Kolik je v ATP makroergních vazeb? Co je to ADP Kolik je v ADP makroergních vazeb 1) Pojmenuj
7) Senescence a programová smrt buňky (PCD)
2 1 2017 7) Senescence a programová smrt buňky (PCD) a) Typy buněčné smrti b) PCD v životním cyklu rostlin c) Senescence a rostlinné hormony d) Vývojová PCD e) PCD a reakce rostlin ke stresu Gunawardena,
Obsah vody v rostlinách
Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné
Katabolismus - jak budeme postupovat
Katabolismus - jak budeme postupovat I. fáze aminokyseliny proteiny polysacharidy glukosa lipidy Glycerol + mastné kyseliny II. fáze III. fáze ETS itrátový cyklus yklus trikarboxylových kyselin, Krebsův
Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi
Základy biochemie Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi významné pro medicínu a farmacii