Dosud neznámé panské sídlo Strunkov

Transkript

1 Dosud neznámé panské sídlo Strunkov Petr Rožmberský August Sedláek ve svém Místopisném slovníku historickém lokalitu Strunkov vbec neuvádí 1) a v Profousov Místních jménech je jako první zmínka o Strunkov, vísce 6 km západn od Sušice nedaleko Petrovic u Hartmanic (okr. Klatovy), uveden až rok Vznik místního jména Strunkov je zde vysvtlován z píjmení Strunka. 2) Také Hrady nakladatelství Svoboda sídlo Strunkov neznají 3) a nezaznamenal je ani soupis panských sídel v jižních echách (do njž bylo pojato i Sušicko). 4) O Strunkov je toho známo opravdu málo a zejm vznikl velmi pozdn. V pedhusitském období ovládli okolí Petrovic páni z Velhartic, vyjmenované lokality na Hartmanicku náležely k Velkému Boru kižovníkm na Zderaze. Strunkov se mezi nimi nevyskytuje. 5) Betislav z Rýzmberka a z Švihova roku 1542 dal do obnovených desek zemských zapsat prodej Dlouhé Vsi s dalšími 13 Müllerova mapa ech (1720) se znakou pro zámek ve Strunkov (oldmaps.geolab.cz). jmenovanými lokalitami bratrm Tomkm z ejkov 6) a do poloviny 16. století byl nucen prodat i další své majetky v Pošumaví. Ani tehdy není ve jmenovitém výtu lokalit Strunkov uveden. 7) Ped rokem 1560 došlo k rozdlení velhartického panství mezi vitele. Jindich Plánský z Žeberka obdržel 27 jmenovaných lokalit (i Petrovice), Jan Rendl z Úšavy 30 jmenovaných lokalit, Anna ze Solhauzu 5 jmenovaných lokalit, Václav Vintí z Vlkovic 3 jmenované lokality. Strunkov podle A. Sedláka stále ješt není zaznamenán. 8) Avšak Jindich Plánský z Žeberka na Velharticích ze svých vyjmenovaných majetk (Strunkov nejmenován), na nichž mla jeho manželka Ludmila z Sedic od roku 1552 pojištné své vno, pevedl roku 1559 na jiné své vyjmenovaná majetky (nap. na Vojtice, na Petrovice). Ovšem roku 1559 je již mezi jmenovanými vesnicemi uvedeno také na Strunkovským. 9) Ani v berních seznamech z let ) a ) se ješt Strunkov jako stedisko statku a sídlo šlechty nevyskytuje. Podle historika Sušicka J. A. Gabriela byl prvním držitelem zemskodeskového statku Strunkov od roku 1645 Adam Jaroslav Šofman a od roku 1650 Petr Vidršpergár z Vidršperka. 12) V roce 1654 se v berní rule Strunkov objevuje jako název statku Petra Miloty Vidršpergára z Vidršperku. Statek byl tvoen dílem Trsic (4 selské usedlosti, z nichž jedna byla pustá) a dílem ástkova, tvoeném dvma selskými usedlostmi. 13) Ve Strunkov byl tedy pouze vrchnostenský poplužní dvr (dominikál), který berní rula, evidující pouze rustikál, nezaznamenala. Mžeme tedy konstatovat, že patrn v roce 1645 vznikl samostatný deskový statek Strunkov i poplužní dvr Strunkov s njakou formou panského sídla. Zdá se, že Petr Milota držel statek Strunkov pomrn dlouho. Bylo tomu tak pi revizitaci berní ruly roku 1678, kdy také vdával dceru a psal se a na Strunkovech, a ješt roku 1680, kdy byla za kmotru Anika, dcera Petra Vidršpergára ze Strunkova. 14) Mohl by být totožný s Petrem Vidršperkem, pánem na Bušovicích nedaleko Plzn, jehož manželka zemela roku 1694 a byla pohbena v kostele v Dýšiné. Petr Milota Vidršperk byl za svdka na šlechtické svatb tamtéž ješt roku ) To by korespondovalo s údajem, že statek Strunkov získal roku 1693 Jindich Viktorýn Janovský. 16) Roku 1696 již Strunkov samostatným statkem nebyl, nebo tehdy byl hejtmanem zbirožského císaského panství urozený pan Jindich Viktorýn Janovský z Janovic, pán na Hoejším Stakov, Maršovicích a Strunkov. 17) Strunkov tedy náležel ke statku Hoejší Stakov. Strunkov zmnil majitele roku 1701, kdy jej získal Václav Koc z Dobrše. 18) Roku 1710 byl jako kmotr zaznamenán Václav Koc z Dobrše, pán na Dolejším Tšov a Strunkovicích, 19) což bude varianta pojmenování Strunkova. Strunkov tedy nyní náležel ke statku Dolejší Tšov. Na Müllerov map ech z roku 1720 je ke Strunkovu umístna znaka pro zámek. 20) Majetek i se Strunkovem pevzali roku 1719 brati Bohuslav, Jií, Markvart a Vojtch Kocové z Dobrše, ale Strunkov brzy potom opt zmnil majitele. V roce 1721 jej získali Jan Hynek Vidršpergár a Marie hrabnka Trautmansdorfová, 21) nejspíše manželé. V roce 1732 byla kmotrem Maxmiliána z Vidršperku, paní na Jiiné a Strunkovech ; 22) opt varianta názvu Strunkov. Strunkov tedy náležel ke statku Jiiná. Když roku 1744 Maxmiliána ovdovlá Vidršperková a rozená z ían, paní na Jiiné a Strunkov zemela, byla pohbena v Sušici u kapucín. 23) Strunkov na stabilním katastru ástkova Dole víska, nahoe dvr (archivnimapy.cuzk.cz). Strunkov na III. vojenském mapování 1878 (oldmaps.geolab.cz). 24

2 Pohled na dvr Strunkov od východu (http//mapin.uhlava.cz , foto I. Šašek). Poté se stává Strunkov opt samostatným statkem a sídlem vrchnosti. V roce 1745 totiž získal Strunkov Josef Fruwein z Podolí. 24) 19. ervna 1745 se ve Strunkov narodila Marie Františka Josefa, dcera urozeného pána Františka Josefa Fruweina z Podolí a Františky, rozené íanské, nyní pán na Strunkov. Za kmotry byli poddaní lidé z Petrovic, i žebraka. 25) Nkdy si šlechta zvala za kmotry samé žebráky patrn z pokory, v tomto pípad se možná jednalo o nedostatek financí na nákladnou oslavu ktin za úasti šlechty z okolí. Jak vypadalo jejich sídlo ve Strunkov? Snad jako to první, s nímž mohlo být totožné (mezi tím využívané šafái?); majiteli neužívaný zámek (spíše záme- ek) však mohl natolik zpustnout, že byla nutná jeho renovace, ne-li výstavba sídla nového. Ve Strunkov roku 1747 zemel ptiletý Jan, syn Josefa Fruweina z Podolí pána na Strunkov, který se tedy narodil ješt pedtím, než jeho otec získal statek Strunkov. Ve Strunkov se pak výše uvedeným rodim roku 1749 narodila Marie Terezie Josefa Antonie a roku 1751 ve dvoe Strunkov Kryštof Josef Maxmilián. Na obou ktech se již úastnila v hojném potu šlechta z okolí, avšak Kryštof, syn urozeného pana Fruweina, pána na Strunkov, zemel už v beznu ) Ješt téhož roku Strunkov opt zmnil majitele. Stal se jím Jan Mat. Reinisch. 27) V roce 1755 byli jako kmoti pi ktu z Žíkova uvedeni urozený pan Pavel Reinisch strunkovský, Josef Zelenka správce volšovský a paní Barbora Juliána, správcová hlavovická a roku 1757 kmotroval pan Pavel Reinisch ze Strunkova a žíkovský zahradník Jan Vejvoda. Roku 1764 se stal otcem Jan Sejpka, šafá ve Strunkov. 28) I když je jednou Reinisch nazván urozeným pánem, zdá se, že Reinischové šlechtici nebyli. Snad se jednalo o osoby mstského stavu. Nepesné první vojenské mapování z let zachytilo pod názvem Strunkov schematicky poplužní dvr se temi kídly. 29) Sídlo ve dvoe Strunkov od jihovýchodu (kresba V. Švábka dle fota O. Brachtela 1986). Roku 1765 zejm Strunkov opt ztratil samostatnost. Dostal se do majetku Dohalských z Dohalic (Jan Kryštof). 30) Tatáž osoba vlastnila statek Žikov (s poplužním dvorem Strunkovem a dalšími lokalitami) ješt v roce ) Roku 1788 pevzal otcovy statky (Kojšice a Volšovy) syn Maria Václav Boek Dohalský z Dohalic. Mimo uvedených statk vlastnil ješt Žikov, Strunkov, Horní Stakov, Pestanice a Libtice. 32) Na poátku 19. století šel Strunkov z ruky do ruky: roku 1801 jej získal hrab František Josef Desfours, roku 1804 enk Martin Rehn, roku 1806 hrab Eusebius Pötting. 33) Roku 1833 pi prodeji statku Hoejší Stakov byl jeho souástí také Strunkov. 34) Kupcem byl Václav Veith, který Strunkov pipojil ke statku Žikov. Po jeho smrti koupil statek Žikov se Strunkovem Maxmilián Appeltauer s manželkou Žofií. 35) Roku 1840 byl Strunkov vískou o 6 domech a 56 obyvatelích, k níž patil asi 300 m severn ležící poplužní dvr. 36) Tento stav zachycuje císaský otisk mapy stabilního katastru z roku Poplužní dvr sestával ze tí objekt. Domy vísky jsou azeny po jedné stran cesty vedoucí ke dvoru. 37) První historik Sušicka J. A. Gabriel napsal, že ves vznikla tak, že sem hrab des Fours povolal kolonisty ze Švábska k pstování vína a vystavl jim 24 stavení v jedné ad. Zámr však zkrachoval. 38) Pstovat víno v Pošumaví v nadmoské výšce 600 m asi nebyl dobrý nápad. V roce 1870 byl Strunkov stále vískou o 6 domech s poplužním dvorem. 39) Roku 1894 statek Žikov a Strunkov (vzdálenost 1,4 km) náležel Rakouskému pozemkovému ústavu ve Vídni, poplužní dvory byly pronajaty Josefu Wolfovi. 40) V letech 1896 a 1898 byly k velkostatku Knžice pipojeny statky Žikov a Strunkov, ovšem ješt ped rokem 1906 byl velkostatek Žikov a Strunkov prodán Marii Schönové, od jejích ddic jej získal roku 1932 Kummerman, za 2. svtové války se stal majitelem ing. Antonín Hanáek, editel Pražské paroplavební spolenosti, po jeho smrti roku 1943 následoval syn dr. Zdenk Hanáek roku 1949 byl pevzat státními statky. 41) Lokalita Strunkov (dnes na katastru Petrovice u Sušice), kde opodál poplužního dvora vznikla drobná víska, byla asto prodávána a pipojována k rzným statkm v okolí. I pes znané mezery zde byly nartnuty djiny Strunkova s nejmén dvma obdobími samostatnosti, kdy zde existovalo sídlo šlechty. Je možné pedpokládat, že jak v ran tak v pozdn barokním období bylo souástí zdejšího poplužního dvora. V pozstalosti Ing. Arch. V. Švábka se dochoval rukopisný popis strunkovského dvora z roku 1986: Dominantní souástí dvora Strunkova je stavení situované na jeho východní stran na terénní hran. Dvoupodlažní stavení kryté sedlovou stechou omezenou zdnými štíty je koncipované na pdorysu protáhlého obdélníka s delší osou ve smru sever jih. Objekt je fyzicky i funkn rozdlen na dv ásti jižní obytnou a severní hospodáskou. Nástupní partií je podéln orientovaný prostorný komunikaní trakt s širokým jednoramenným schodištm, situovaný v jihozápadní ásti objektu. Pín dlený sousední trakt byl pravdpodobn využíván ke skladovacím úelm. Pod jihovýchodní místností existuje dnes nepístupný sklep. Na popsanou ást navozuje píný trakt náležející již hospodáské ásti objektu. Sloužil jako pípravna krmení pro dobytek. Zbývající ást 1. podlaží objektu zaujímal prostorný chlév. Dv ady kamenných sloup a systém klenebních pas a placek vytváí prostorov psobivé trojlodí. asto znan spletitými formami kleneb na bázi pas a placek je 25

3 Plán sídla ve dvoe Strunkov (V. Švábek 1986). zaklenuta rovnž zbývající ást 1. podlaží objektu. 2. podlaží stavení, respektive jeho jižní obytná ást je dlena podéln na komunikaní západní a obytný východní trakt. V jižní ásti západního traktu existovala erná kuchyn. Východní ást objektu je dlena na ti obytné místnosti. Nad chlévy existuje sýpka. Patro objektu je plochostropé. Na map stabilního katastru z roku 1837 jsou zachycena ti nevelká stavení budovaná z nespalného materiálu, voln stojící na jižní, západní a severní stran nepravidelného nádvoí. Na míst jižního stavení se v souasnosti nachází stodola, severní stavení zaniklo. Pi úprav terénu byla v tchto místech zjištna destrukce a spáleništ. Nevelký rozsah objektu naznauje jeho hospodáský charakter. Západní stavení zaniklo nebo bylo racionáln upraveno. V souasnosti vymezuje západní ást dvora nevelký hospodáský objekt. Vznik dominantního objektu dvora na jeho východní stran je podle typických slohových znak možné klást do závru 1. poloviny 19. století. V. Švábek vyhotovil také pdorysný plán popsaného objektu a podle fota O. Brachtela nakreslil pohled na objekt od jihovýchodu. 42) Podle výše uvedeného popisu je tedy dnešní hlavní objekt dvora novostavbou ze závru 1. poloviny 19. století, vzniklý patrn za Appeltauer. Který z objekt zachycených na map stabilního katastru byl starším panským sídlem, nelze rozhodnout. Je také možné, že strunkovský zámek v té dob již neexistoval a byl posléze nahrazen výše popsaným objektem. Druhé vojenské mapování z let zaznamenává ješt stejnou situaci jako mapa z roku Tetí vojenské mapování z roku 1878 ukazuje severn od vísky Strunkova v prameništi vodotee s rybníkem jen dva objekty poplužního dvora vtší obdélný s delší osou severjih na východní stran dvora a menší, tém tvercový, jižn od nj. 43) Severní a západní objekty zmizely, zato povstala východní dominantní stavba dvora. Dvoru stále dominuje východní patrová budova s opráky, rozdlená na menší obytnou a vtší hospodáskou ást. Protjší (západní) frontu dvora tvoí nízké hospodáské stavení (vzniklé nkdy po roce 1870) a v jižní ásti dvora stojí objekt, oznaený V. Švábkem jako stodola; v souasnosti je zadaptován na rodinný domek. Obytná ást východní patrové budovy je opravená, má v pohledu z nádvoí v pate ti okenní otvory, pízemí je zejm zcela nov upraveno vpravo je vstup, uprosted úzké okénko a vlevo vjezd do garáže. Bývalý obytný objekt dvora funguje jako penzion, jinak je zde provozována farma. 44) Nádvorní prelí obytné ásti (citace v pozn. 44). Interiér pízemí s klenbou (citace v pozn. 44). Interiér pízemí s klenbou a oknem (citace v pozn. 44). Interiér pízemí s oknem (citace v pozn. 44). Strunkov na leteckém snímku (Mapy.cz). 26

4 Ze staré zástavby dvora pežil pouze jižní objekt. Je situovaný pi vjezdu dvora, v pozici, v jaké asto stávaly drobné venkovské zámeky. Mohl být strunkovským zámekem, avšak pípadná pestavba na stodolu a poté na rodinný dm zejm smazaly všechny možné stopy po nm. Poznámky: 1) Sedláek, A.: Místopisný slovník historický Království eského. Praha ) Profous, A. Svoboda, J.: Místní jména v echách, jejich vznik, pvodní význam a zmny IV. Praha 1957, s ) Tíska, K. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku V. Praha ) Koblasa, P. Ková, D.: Panská sídla jižních ech. eské Budjovice ) Holý, V.: Rst a rozklad rodového majetku Švihovských z Rýzmberka a pán z Rožmitálu (Píspvek k poznání vývoje feudální koncentrace pozemkového majetku v jihozápadních echách), Minulostí Plzn a Plzeska III/1960, s. 49, 53. 6) Vavroušková, A. (editor) 1941: Desky zemské Království eského I/1, s ) Citace v pozn. 5, s ) Sedláek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského XI. Praha 1897, s ) Marat, F. (ed.): Soupis poplatnictva 14 krajv Království eského z r Praha ) Sedláek, A. (ed.): Rozvržení sbírek a berní r Praha ) Národní archiv Praha, fond DZV, kniha 13, fol. G24 24v. 12) Gabriel, J. A.: Královské msto Sušice a jeho okolí. Praha 1868, s ) Doskoil, K. (ed.): Berní rula 2 popis ech r II. Praha 1954, s ) Citace v pozn. 13; Státní oblastní archiv v Plzni, fond Sbírka matrik, ímskokatolická fara Pterovice, kniha 18, fol. 65v, 86 (dále jen SOA, název fary, íslo knihy a identifikaní údaj). 15) SOA, Dýšina 1, fol. 168v, ) Citace v pozn ) Opisy plzeských matrik v Národopisném muzeu ZM v Plzni (rodový archiv). Plze, matrika oddaných I. 18) Citace v pozn ) SOA, Kotou 2, s ) mapový list ) Citace v pozn ) SOA, Petrovice 1, fol. 134v. 23) SOA, Petrovice 1, fol ) Citace v pozn ) SOA, Petrovice 1, fol ) SOA, Petrovice 1, fol. 593, 246v, 266, 599v. 27) Citace v pozn ) SOA, Petrovice 1, fol. 297v, 313, ) mapový list ) Citace v pozn ) Schaller, J.: Topographie des Königreichs Böhmen III. Prag 1786, s ) Brachtel, O. Švábek, V.: Kojšice, Hláska II/1991, s ) Citace v pozn ) Brachtel, J. Švábek, V. Úlovec, J.: Horní Stakov, Hláska II/1991, s ) Citace v pozn ) Sommer, J. G.: Das Königreich Böhmen; statistischtopographisch dargestellt. Prag 1840, s. 278, ) katastr ástkov. 38) Citace v pozn. 12, s ) Orth, J. Sládek, F.: Topograficko statistický slovník ech Praha 1870, ) Titl, J.: Schematismus velkostatk v Království eském. Žižkov 1894, s ) Bystrický, V. a kolektiv: Státní archiv v Plzni. Prvodce po archivních fondech 4. Praha 1975, s. 70, ) Pozstalost Ing. Arch. V. Švábka uložená u O. Brachtela. 43) mapový list ) pa-strunkov.html [ ]. Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy Hrad Skála v minulosti a dnes Michal Tejek Konference pod tímto názvem probhne v pondlí 24. a v úterý 25. záí 2018 v malém sále Kulturního a komunitního centra Peštice, Masarykovo nám Poádá ji spolek Genius loci eského jihozápadu ve spolupráci s Domem historie Pešticka, mstem Peštice, Kulturním a komunitním centrem Peštice a Spolkem pro záchranu historických památek Pešticka. Konference bude zahájena v 10:00. Od 9:00 do 9:45 probhne prezence úastník. Pedpokládaný konec jednání je plánován na 17:45. Jako obvykle je na pondlí veer pipraven kulturní program, jehož nápl upesníme. Program konference bude rozvržen do dvou dn. První den bude vnován konferennímu jednání, v nmž chceme téma reflektovat v širším interdisciplinárním kontextu. Na druhý den jsme v Dom historie Pešticka pipravili komentovanou prohlídku výstavy Blíže ke Skále, blíže, prohlídku národní kulturní památky chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Pešticích a návštvu místního hbitova. Na závr navštívíme starobylý kostelík sv. Ambrože na Vícov a zámek Josefa Hlávky v Lužanech. Konferenní poplatek pro pihlášené iní 300 K (dchodci 150 K) a zahrnuje registraci úastníka, organizaní náklady konference, konferenní materiály a oberstvení. Nocleh, obdy a veee si každý úastník hradí sám. Návštvníci z ad širší veejnosti mají vstup na pondlní konferenci zdarma. Na programu jednání by mla být otevena následující témata: Hrad Skála z hlediska archeologie, kastelologie, djin vojenství, kunsthistorie, památkové pée, djin literatury, lingvistiky, etnografie, muzikologie, folkloristiky a jiných píbuzných disciplín. Stedovké palné zbran. Rod Drslavic erbu polotrojíí a Švihovských z Rýzmberka. Denní války, lapkovství. Odboj panské jednoty v dob panování Václava IV. Jan Hájek z Hodtína a vojenský ád. Jakoubek ze Stíbra, Husova reforma, husitství a téma spravedlivé války. Svatojiská freska v hradní kapli na Švihov a údajné zpodobnní hradu Skála. Buližník a hrady na buližníku. Dobrovolnické aktivity a obnovy hrad. Lesy R a hradní památky. Hrad Skála a Pešticko. Pvecký sbor Skála. Do je nutné odeslání pihlášky (v pípad píspvku vetn anotace). Vystoupení na konferenci je limitováno asem 20 minut, piemž pt minut z tohoto asu by mlo být vnováno diskuzi. Pednášejícím bude k dispozici ozvuení, poíta a dataprojektor. Píspvky pednesené na konferenci vyjdou v samostatném konferenním sborníku Genius loci eského jihozápadu Píspvek v tištné podob ve formátu MS Word by neml pesáhnout 10 normostran a je teba jej do odevzdat. Kontaktní adresa: Dm historie Pešticka, Tebízského 24, Peštice nebo michal.tejcek@seznam.cz. Jak se vracely zápisné statky na píkladu Janova Petr Rožmberský Petr Mikota Panovníci asto ešili své finanní potíže zapisováním klášterních (církevních) pozemkových majetk jako zástav za dluhy vi šlecht. Šlo pedevším o krále Zikmunda Lucemburského, který neml dost prostedk na uhrazení náklad na boj proti husitm katolické šlecht. Z dlužné ástky se nepoítaly úroky místo nich šlechta ze zápisných (zastavených) statk brala užitky. Králové pak nechávali svj dluh zaplatit kláštery, které, když chtly svá zboží nazpt, museli královské dluhy zaplatit. Šlechta, hospodaící na takových statcích dlouhodob, je mohla zvelebovat hospodáskými i jinými investicemi, které se jí asto podailo zúroit tím, že na panovníkovi vyprosila za tyto investice navýšení dlužné ástky. Další milostí, kterou král odmoval vrné šlechtice, bylo darování života (nebo život) napíklad, že zápisný statek nebude vyplacen do konce života i nkolika život (potomk). Dnes zaniklá ves Janov a velký stejnojmenný rybník (také již neexistující) se nacházely nedaleko Nýan, již na katastru Úherec (okr. Plze-sever). Malá ves s nápravou a mlýnem roku 1367 patila chotšovskému klášteru. Za husitských bouí král Zikmund zapsal roku 1422 Janu Hanovcovi ze Švamberka sedním na Tebeli chotšovské vsi Horní Sekyany, Záluží, Kotovice, erve- 27

5 ný Újezd a Janov jako zástavu na 1000 kop eských groš. Za to ml Hanovec tyto vsi chránit a po uritou dobu s 200 jezdci hájit msto Stíbro. Nevíme pesn kdy, ale Zikmund také zastavil Janovi z Roupova za dlužných 500 kop za prokazované služby chotšovský rybník Janov. Roku 1448 Roupovští piznali, že zástavní list na rybník ztratili a rybník Janov tak pešel zpt do majetku kláštera, který jej hodlal opravit. Nápravu roku 1457 klášter koupil od bratr z Chotšova a zrušil ji. Jan Hanovec neznámo kdy prodal dlužní úpis na výše jmenované vesnice, který se posléze dostal Dobrohostovi z Ronšperka a na Horšovském Týn. V roce 1459 král Jií povolil klášteru, že mže své majetky ze zástav vyplatit. Roku 1464 pak Dobrohost pijal 1000 kop groš oproti vrácení jmenovaných vesnic (i Janova) do rukou kláštera. 1) Jan z Roupova sloužil králi Jiímu z Podbradskému, který mu za to roku 1468 dal rybník Janov k užívání do konce jeho života dva roky potom ml být po výlovu ddici vrácen klášteru. Roupovský se potom stal maršálkem královského dvora a Vladislav Jagellonský mu roku 1472 prodloužil držbu rybníka Janova ješt o jeden život (tj. o život jeho potomka a ddice) a pidal mu ješt pustou ves Borek ležící v blízkosti. Také mu bylo povoleno na klášterství sekat les k té tvrzici, kteráž jest u rybníka Janova. Nevelkou tvrz zde zejm vystavli Roupovští už nkdy ped rokem 1444, kdy Hynek Krušina ze Švamberka pijel k Roupovskému na Janov pro nkteré své poteby a kam pijeli také plzeští mšané jednání se nejspíše uskutenilo na tvrzi. 2) Chotšovský klášter vyítal Roupovskému, že rybník spustil (nechal zpustnout). S jeho ddicem Janem Jiíkem z Roupova však vstoupil v dobré pátelství (1531). Další generace Roupovských zastavila tvrz a rybník Janov (ves zejm zanikla v podbradských válkách) Vilémovi z Klenové. Tehdy byl tento statek tvoen tvrzí Janov, pustou vsí Borkem se dvorem, vesnicemi Újezd a Blatnice a rybníky Janov a Borek. Roku 1568 se po zaplacení dluhu Janov s píslušenstvím opt vrátil Kryštofu z Roupova. Roku 1591 chotšovský klášter psal jeho ddicm, že Kryštofovou smrtí (podle majestátu krále Ferdinanda z roku 1585) vypršely dané životy a Janov s píslušenstvím oproti vyplacení zápisné sumy má být klášteru vrácen. Ovšem brati z Roupova odpovdli, že nárok kláštera neuznávají a Janov nevydají a zastavili ho opt Adamovi z Klenové. Tomu císa Rudolf II. naídil, aby pustý zámek u Janova zatím nevelebil a roku 1597 povolil klášteru výplatu zastavených statk. Zástavní sumu má vyplatit Adamovi z Klenové na Pestavlcích a ten jim má vydat rybník Janov, pustou ves Borek s rybníkem a vsi Blatnici a Kamenný Újezd. K výplat došlo až roku ) Podailo se nalézt písemnost, z níž je patrné, jak janovská tvrz skonila. V roce 1598 psal chotšovský probošt Jiík Šajter císai Rudolfovi II., že zatímco se jedná o výplat zástavy, dal Adam z Klenové tvrz pustou s svrchním dosti nákladném klenutím pi Janov rybníku ležící zboiti a kamení odtud bezpotebn odvésti poruil. Probošt ml také zprávu, že Adam hodlá ješt zboit jiné dva spodní sklepy a mlýnec a žádal za poruení Adamovi, aby eho jesti nestavl, neboil, a i jinde co drží od kláštera, aby to neztenoval, jako pi pusté vsi Lažanech, kde již brzy všechny lesy vymýtí a rozprodá. Opat si stžoval i na další zástavní držitele klášterního zboží. Jan Markvart Chlumanský z Pestavlk a Chluman na Bijadlech až na jedinou ochoz pkného chvojového díví všechny lesy patící k pusté vsi Maškrovu pohubil a porozprodavši posekati dal. Klášter na oplátku prodal ást Ukázka z dopisu chotšovského probošta císai Rudolfu II. (citace v pozn. 4). 28 Nahoe samota Janov, vlevo ást plochy bývalého rybníka Janov, dole dálnice. Uprosted vyznaena plocha povrchových sbr a šrafovan koncentrace nález. Vpravo odtud lesík s objekty zaniklé vsi (citace v pozn. 5). les náležejících k pusté vsi Jícharcm, které mají v zástav Roupovští. 4) Restituce církevního majetku neprobíhaly hladce. Je evidentní, že šlechta se snažila ped nuceným navrácením majetku klášterm zpenžit i odvézt na svá ddiná panství co se dalo. V pípad Janova neváhala zboit již neobývanou (tj. pustou) tvrz a materiál z ní odvézt nejspíše na stavby na svém panství. Proto by se mohlo snadno stát, že nkteré kamenické prvky z Janova najdeme na stavbách v Pestavlcích. O pesnou lokalizaci tvrze a vsi Janova se pokusila studentka archeologie Pavla Tomášková. Na poli nad dnešní samotou, kdysi obklopeném zaniklým rybníkem, provedla povrchový sbr. Zlomková keramika a fragmenty kachl z století se koncentrovaly na jednom míst zde tedy zejm stála tvrz Janov. V pilehlém lesíku bylo identifikováno pt nevelkých objekt, které by mohly být pozstatky vsi Janova. 5) Poznámky: 1) Rožmberský, P.: Zaniklá ves, tvrz, náprava, mlýn, rybárna, dvr, hájovna a rybník Janov, Vlastivdný sborník tvrtletník pro regionální djiny severního Plzeska XXIII/2013,. 4, s ) Citace v pozn. 1, s ) Citace v pozn. 1, s ) Národní archiv Praha, fond Stará manipulace, inv , sign. K139, kart ) Tomášková, P.: Tvrze na Vejprnickém potoce. Diplomová práce Katedry archeologie FF ZU Plze Dostupné na: file:///d:/dp_tomaskova.pdf [ ]. Už jste etli...? Na webových stránkách /inventar se nyní krom inventá k deskám zemským nov nachází i skeny vtšiny kvatern ve vysokém rozlišení. Zatím do r asem již nebude vbec teba prohlížet si desky zemské v prostorách Národního archivu na mikrofilmech, které jsou asto v negativech nebo obsahují rozmazané snímky. Desky zemské patí k základním písemným pramenm pro studium djin šlechty a šlechtických sídel. J. Boukal A ješt jiná super vc. Národní archiv zaal také uveejovat edici Soupisu poddaných podle víry z r nacr.cz/publikace/e-knihy, což je velmi užitené. V. Jíchová Památky stedních ech. asopis Národního památkového ústavu, územního odborného pracovišt stedních ech v Praze 31/2017,. 2. Formát A4, kída, barva, 68 stran. Z obsahu: J. Nusek: Budování a pvodní podoba ínského pavilonu ve Vlašimi, s ; Š. Koláová: Historické san v podob lva ze zámku Beznice, s Distribuce: roubickova.dita@npu.cz.

6 Przkumy památek XXIV/2017,. II. Vydává Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt stedních ech v Praze. Formát A4, kída, barva, 120 stran. Z obsahu: M. Ramešová: Benedikt Ried, Karel Fiala a portál do Staré snmovny ve Starém královském paláci Pražského hradu, s. 5 20; D. Janiš Z. Štaffen R. Vrla: Zánik hradu Starého Svtlova, s ; V. Razím: Pedsunutá bašta msta Tebíe na tzv. Hrádku, s Distribuce: dtto. Djiny staveb Klub Augusta Sedláka vydal v nakladatelství Ing. Petr Mikota další sborník ze stejnojmenné konference, formát A 4, kvalitní papír, ásten barva, 298 stran. Z obsahu: J. Varhaník: Uzavírání první brány hradu Švihova, s ; J. Dluhoš: Záhadné a neznámé plastiky v edikule renesanního portálu Adamova stavení zámku v Jindichov Hradci, s ; Z. Fišera: Johanitská komenda v Pibicích, s ; P. Randus: Nkterá vojenská polní opevnní na eskolipsku terénní przkum, s Další informace: pmikota@post.cz. Hajšman, J. Mikota, P. Trnka, R. (ed.): Na stop (pre)historii jihozápadních ech 2. Sborník pátel k životnímu jubileu Petra Rožmberského. Plze Vydalo nakladatelství Ing. Petr Mikota, A4, 130 stran. Z obsahu: P. Mikota: Cesta Petra Rožmberského ze stedovku do novovku, s. 3 6; J. Hajšman: Peripetie zaínajícího autora, s. 7 8; K. Brzobohatá J. Hajšman T. Karel M. Novobilský M. Prýmas J. Richterová: Divadelní hra Život a doba badatele Petra Rožmberského, s. 9 22; M. echura: Archeologické nálezy z opevnní u Všekar, s ; Z. Gersdorfová J. Hložek P. Menšík: Úvod do problematiky dokumentace tzv. valeovského msteka, k. ú. Bose, s ; L. Hanzl: Hradišt na Thébském vrchu u Velichova, s ; P. Mikota P. Rožmberský: Mapa okolí Libštejna z roku 1671, s Za 140 K (a balné a poštovné) lze objednat na výše uvedené internetoví adrese. redakce Z hrad, zámk a tvrzí V roce 2017 se podailo provést zmnu vlastníka hradu Chenovic (okr. Havlíkv Brod); novým majitelem se stal pan Ing. Šuhaj ze Ž áru nad Sázavou, který má v zámru zíceniny hradu opravit. F. Kocman Francouzský hrad/zámek La Mothe-Chandeniers je jako z pohádky. Klenot vybudovaný ve 13. stol. byl bohužel dlouhá léta nevyužíván a zaal chátrat. Zámek, který se nachází v západní Francii u msteka Les Trois-Moutiers, má za sebou velmi zajímavou historii. Stavba obklopená vodním píkopem byla ve stedovku dvakrát obsazená anglickými vojsky a bhem Velké francouzské revoluce podlehla drancování. Na poátku 18. stol. chtl zámek zrekonstruovat vlivný obchodník z Paíže, ke konci 19. stol. památka pipadla baronovi, který zde poádal veírky. V r celý interiér vyhoel. Památka r pešla do rukou nového vlastníka, který doufal v její obnovu. Nákladnost i rozsáhlost nutné opravy se ale ukázaly být až píliš komplikované, a tak zámek chátral dál a zaal se rozpadat. Jeho osud naštstí nebyl lhostejný mnoha lidem, kteí se rozhodli r navrátit mu nkdejší slávu. Více než 9000 rytí v lesklé zbroji z celého svta darovalo nejmén 50 eur, aby mohl zámek opt rozkvést. Na oplátku se všichni z nich stali spolumajiteli. Zatím se vybralo kolem eur, tedy bezmála 19,1 miliónu korun. Podle souasných odhad 29 by se mohl La Mothe-Chandeniers veejnosti otevít koncem píštího roku nebo zaátkem r Více na: Tvrz/zámek Ptipsy (okr. Chomutov), kterému po ztrát stech hrozil úplný zánik, opravuje pražský spolek Via Lavemente. Ten objekt koupil za ti milióny korun. Nejdíve byly v rodce 2017 dozdny a staticky zajištny nejstarší gotické klenby v severním kídle a provizorn zastešeny. Dalším krokem má být provizorní zastešení celého zámeckého areálu ( P. Rožmberský Na svatého Martina vznikla v Havlovicích (okr. Trutnov) Svatomartinská aliance. Od 10. do 12. listopadu 2017 se konalo v havlovickém kulturním dom již 2. setkání správc hradních zícenin. Setkání se zúastnilo 30 pedstavitel 15 spolk z celých ech a Moravy. Nový spolek Svatomartinské aliance Asociace správc památkových objekt by ml zastešovat zájmy organizací, peujících o památky. Cílem aliance bude prosazovat a medializovat zájmy spolk, obcí i soukromých vlastník hradních zícenin a menších památkových objekt, které dnes stojí na okraji zájmu Ministerstva kultury i Vlády ÈR. 10. dubna dojde z iniciativy aliance ke konferenci na dané téma na Ministerstvu kultury ( vicich -svatomartinska-aliance). T. Karel Zprávy z klubu Rada Kontaktní adresa: KAS, Úslavská p. 49, Plze. Tel , rozmber@post.cz. Internetové stránky: Schze výboru Rady se bude konat ve stedu 6. ervna spolen se schzkou plzeské poboky Pod kopcem v Plzni- Božkov. Na programu je stanovení výše desátku na rok 2018, výši pedplatného Hlásky na rok 2019, konání další konference Djiny staveb a vydání píslušného sborníku. Stanoviska k tmto otázkám a návrhy dalších témat k projednání mohou v kvtnu zasílat pedsedové poboek na výše uvedený . Pedseda výboru Rady pipojil v lednu za KAS svj podpis pod otevený dopis ministru kultury týkající se nedostatk v odmítnutém, ale znovu pipravovaném památkovém zákonu. Klub Augusta Sedláka se tak pipojil ke Sdružení pro stavebnhistorický przkum, Sdružení profesionálních pracovník památkové pée a Památkáskou obec eskokrumlovskou, jejichž pedstavitelé dopis spolupodepsali. Plné znní dopisu najdete na: v rubrice Aktuality. Redakce Hlásky dkuje lenm i nelenm klubu za zaslané píspvky. Mnoho len si však nevšímá dní na hradech, zámcích a tvrzích ve svém okolí, nebádá a nikdy ješt do Hlásky nepisplo. Odhodlejte se a zkuste to, není to tak hrozné. Zpráva o innosti v roce 2017: Výše desátku a výše pedplatného Hlásky se podailo udržet na loské úrovni. Podailo se získat dotace na Hlásku a na sborník Djiny staveb, uskutenila se stejnojmenná konference, sborník a tyi ísla Hlásky spatily svtlo svta a byly zaslány pobokám; Hláska byla poskytována všem plzeským gymnáziím a vymována za jiné tiskoviny. Netenost velké vtšiny lenstva vi výzvám k publikování v Hlásce využili nelenové klubu a mezi autory zaínají pevažovat. Funkcionám výboru patí za zajištní chodu Rady podkování. jednatel Petr Rožmberský Zpráva o hospodaení v roce 2017: Zstatek: K. Píjmy: K (píspvky , dary 1455). Výdaje: (pedpl. Hlásky 7680, desátek 1530, poštovné 4657, pednášky 2000, ostatní 34). Zstatek: K. pokladník Ivan Štrunc Poboka Plze Kontaktní adresa: KAS, Úslavská p. 49, Plze. Tel , rozmber@post.cz. Na klubových schzkách vždy první stedu v msíci od 17. hod. v hospod Pod kopcem v Božkov v uplynulém tvrtletí odeznly pednášky: v lednu P. Mikoty Hrady na Balatonu, v únoru F. Kasla Íránské hrady a v beznu T. Karla O stavbách

7 v zámeckém parku na Vali. Velkou pednášku pro veejnost na Západoeské univerzit J. Kypty Blanické hrady (Velký a Malý Blaník), akoli byla velmi zajímavá, vyslechlo jen 19 poslucha (ani jeden student), i když lenové byli na ni upozornni ješt e- mailem. Že by chipková epidemie? Pednášejícím dkujeme. V roce 2018 oslavili nebo oslaví kulatá výroí lenové poboky: 30 Luboš Hobl, Tomáš Krofta, David Novák, 40 Vlastimil Simota, 50 Jií Honzík, Vladimír Lang, Monika Miliková, Karel Nováek, Petr Vlnovský, 60 Vladimír Držala, 70 Jaroslav Bašta, Josef ihák, Josef Koželuh. Všem pejeme hodn zdraví, štstí a badatelských úspch. V sobotu 21. dubna se koná jarní autovycházka na Slánsko. Odjezd v 8. hod. od Hamburku, navštívíme tvrz Malíkovice, tvrzišt Hradeno, ve Zlonicích zámek Štáf, zámky Budenice, Mšené Lázn, vodní hrad Budyn n. Ohí, kde bude obd, tvrzišt Šebín u Levous, zámky Peruc a Vraný, tvrz Hrádek v Neprobylicích, klášter Panenský Týnec, hrad Žerotín a zámek Mšec. Majitelé aut vas nahlásí poet volných míst, pšáci se vas budou hlásit na výše uvedených spojeních. Jarní lenská schze se bude konat ve stedu 2. kvtna zárove se schzkou poboky Pod kopcem v Božkov. Budou vyloueni neplatici, pijati noví lenové, plánovány nové akce apod. V sobotu 19. kvtna pojedeme na jarní autobusový zájezd do Bechyn a okolí. Odjezd tradin v 8 hod. od Hamburku. Navštívíme tvrzišt v Borovanech, zámek Draží, hrad/zámek Bechyni (vstupné 150/110 K), kde bude obd, zámky Kolodje nad Lužnicí a Protivín a zíceninu hradu v Myšenci. Cena sedadla je odhadnuta (plný malý autobus, 27 míst) na 250 K. Zájemci se vas a závazn pihlásí na výše uvedených spojeních. Zpráva o innosti v r. 2017: V novém psobišti v hospod Pod kopcem v Božkov se na lenských schzkách podailo zajistit všech 10 pednášek (mimo prázdnin) se zajímavými, pedevším kastelologickými tématy. Dv pednášky uspoádala poboka pro veejnost na Západoeské univerzit. Uskutenily se dv poznávací autovycházky (eský les, okolí Prahy) a dva poznávací autobusové zájezdy (Kutná Hora a okolí, Sušicko), probhly jarní a podzimní lenské schze. len poboky bylo 156. O všech akcích bylo podrobn referováno na stránkách Hlásky. Podkování patí všem, kteí se podíleli na chodu poboky i tm, kteí na nj finann pispli. jednatel Petr Rožmberský Zpráva o hospodaení v r. 2017: Zstatek: ,12 K. Píjmy: ,82 K (dotace na DS od MK , od MP , od Plz. kraje , na Hlásku od MP , od poboek na Hlásku 6110, desátek 1590, úrok 8,82). Výdaje: K (sborník DS , Hláska , web 2001, vedení útu 1071, poštovné 94). Zstatek: , 94 K. pokladník Ivan Štrunc Poboka Zlín Kontaktní adresa: KAS poboka Zlín, MUDr. Jií Hoza, eská 4760, Zlín. Tel jihoz@post. cz. Int. stránky poboky: Zpráva o innost v r. 2017: se lenové poboky zú- astnili tradiního tíkrálového výstupu na hrad Helfštýn u Lipníka n. Bevou. Ti lenové podnikli výpravu na hrady eského ráje. Po prohlídce Jiína následoval hrad Brada (zbytky valového opevnní, krásný výhled na hrady Trosky, Bradlec a Kumburk). Následoval hrad Paez a poté Kost s údolím Plakánku a smr Trosky. Zde vede na vž Baba 148 devných schod a na vž Panna 51 schod kamenných. Dalšími navštívenými hrady byly Valdštejn a Kaviny. Deset lidí se úastnilo výpravy na zíceninu hradu Brandýs n. Orlicí táborák, kytara, pod širákem. Stejná akce se konal již ped 21 lety (1996) probhla v Lišov nedaleko. Budjovic vernisáž výstavy perokreseb lena poboky M. Zikmunda pod názvem Hrady jižních ech. Jií Hoza Zdenk Sadílek Zpráva o hospodaení v r. 2017: Zstatek: 7860 K. Píjmy: 7560 K (l. píspvky 6600, pedpl. Hlásky 960). Výdaje: 4369 K (desátek, Hláska, kanc. poteby, poštovné). Zstatek: K. pokladník Zdenk Sadílek 30 Poboka Humpolec Kontaktní adresa: KAS, poboka Humpolec, Hradská 818, Humpolec, kocmani.hu@seznam.cz, frantisek.kocman@mesto-humpolec.cz, tel: Internetové stránky poboky: Zpráva o innosti v r. 2017: lenové poboky se scházeli v prbhu roku pi jednáních spolenosti Castrum o. p. s. Spolu s dalšími dobrovolníky se jednotliví lenové úastnili aktivit na zajištní pomoci s organizací a realizací kulturních poad na Orlíku, drobné údržb a pomoci pi výzkumech. Nejvíce asu trávili na odstraování sutin z profilu sklepení nového paláce a na první fázi ištní nov odhalené hradní cisterny na velkém nádvoí. Na schzi poboky dne bylo pobokou rozhodnuto o prodloužení lenství ve spolenosti Castrum o. p. s. panu Ing. Stejskalovi v dozorí rad na období dalších tí let a na návrh Rady Msta Humpolec bylo prodlouženo lenství v dozorí rad do panu Ing. K. Namyslovi jako zástupci msta ve spolenosti. Pi výroní schzi dne byla provedena volba nového lena do správní rady Castrum o. p. s. Oldicha Vacka na další ti roky za F. Kocmana, kterému uplynulo volební období. Do knihovniky byl poboce vnován sborník Djiny staveb Dkujeme tímto kolegm z Plzn za jeho zaslání. Zpráva o hospodaení v r. 2017: Zstatek: 2214 K. Píjmy: 910 K (l. píspvky 550, pedpl. Hlásky 360). Výdaje: 500 K (desátek 110, pedpl. Hlásky 360, poštovné 30). Zstatek: 2624 K. František Kocman Poboka Praha Kontaktní adresa: KAS Poboka Praha, PhDr. Helena Klímová, T. Milady Horákové 133, Praha 6 Dejvice, e- mail: Petr Valenta, geomess@volny.cz. Zpráva o innosti v r. 2017: Ani loský rok 2017 nepekvapil poboku niím výjimeným, pevratným, i nedejbh revoluním. Klubové schzky se laskavostí Národního archivu mohly i nadále konat v jeho pednáškovém sále v obvyklou tetí stedu v msíci s výjimkou prázdnin, a byly i tentokrát naplnny pojednáními s hradní, historickou nebo architektonickou tématikou. Pednášek mohli zájemci vyslechnout celkem devt. Lednovou pednášku zasvtil Petr Šafránek hradním stavbám Toskánska, zejména v okolí Arezza a Sieny. Hozenou rukavici zvedl v únoru Martin Holý a zavedl nás pro zmnu opt do Toskánska a pedvedl architektonické krásy dalších hradních i církevních staveb této z umleckého hlediska jedinené oblasti. Svj výklad v beznu doplnil o fascinující památky msta Orvietta a o unikátní etruská sídlišt, stavby, pohebišt a jiné památky v okolí Volterry. Kolega Šafránek však výzvu pijal a v dubnu nám mimoádn zdaile pedvedl druhou ást svého toskánského výbru a završil tak tém úplný pehled kastelologické produkce této zem. V ervnu pesunul neúnavný Martin Holý posluchae ponkud severnji a zahrnul je souhrnným analytickým rozborem vývoje fortifikaní architektury Dánska mezi 6. a 18. stoletím. Po letní pestávce pešel v záí autor na pekvapiv zajímavé románské klášterní stavby Dánska a v íjnu téma doplnil regionální studií s výkladem o klášterech, kostelech a kaplích nejsevernjší ásti dnešního Dánska. V sychravém listopadu nás kolega Šafránek vrátil opt na teplejší jih a pedvedl nám u nás málou známou, avšak mimoádn zajímavou hradní a pevnostní produkci italského Benátska. Pedvánoní pednáškou nás nezniitelný kolega Holý zavedl k Bodamskému jezeru a zevrubn nás seznámil s církevními památkami ostrova Reichenau, který byl mezi 8. až 10. stoletím se svými kláštery bezesporu jedním z nejvýznamnjších kulturních stedisek severn od Alp, a s mimoádným muzeem (seznam UNESCO) rekonstruovaných osad jezerních klových staveb v Unteruhldingen na severním behu jezera, které formou vodního skanzenu prezentuje vývoj tohoto typu osídlení od poátku 4. tisíciletí ped Kristem. První z tradiních klubových autobusových zájezd se konal ve dnech 1.až 4. ervna a zavedl bhem ty dn úastníky do severní ásti Horní Falce v Bavorsku. Základnou byl autokemp Jadran na okraji Františkových Lázní. Program zájezdu zahájila zícenina hradu Schellenburg z r na žulových skalách nedaleko našich hranic. Následovala zícenina hradu Flossenbürg z poátku 12.cstol.ve spektakulární poloze na vyso-

8 kém žulovém skalisku, nkdy prezentovaná jako symbol Horní Falce. Následný románský kostelík v obci Wilchenreuth z konce 12. století zaujal soudobou výmalbou apsidy. Zíceniny starobylého hradu Parksteinu z 10. stol., který patil ve 14. stol. i eským panovníkm, korunují spolu s kaplí Panny Marie z 19. století vrchol mimoádného ediového kužele vystupujícího vysoko nad okolní krajinu. Závr dne obstarala obhlídka hradu Falkenbergu na unikátním žulovém skalisku nad stejnojmenným mstekem. Pvodní hrad z 12. století, který také asto slouží jako symbol Horní Falce, se dochoval jako rozsáhlá zícenina, kterou nechal ve 30. letech 20. století doplnit a dostavt jako své rodinné sídlo hrab Schulenburg, nmecký velvyslanec v Moskv. Hrab nakonec skonil v listopadu 1944 na popravišti jako jeden z aktér atentátu na Hitlera a hrad, dnes v majetku msteka, slouží jako luxusní hotel. Nádherná zícenina hradu Weissenstein z 2. ple 13. století na vrcholech vysokých žulových skalních vží zahájila program druhého dne. Náledovala zícenina hradu Waldeck z poátku 12. stol. pestavného v 16. století na významnou pevnost, která však byla po r likvidována a dnes je znovu postupn vykopávána a rekonstruována. Znané pekvapení pichystal nkolika dosud žijícím úastníkm obdobného zájezdu KASu z r hrad Liebenstein z 12. století. Zatímco tehdy bylo možné shlédnout pouze travnatý pahorek s nkolika tu a tam vystupujícími nízkými zbytky zdiva, nyní bylo možné shlédnout tém kompletn obnaženou i ásten rekonstruovanou hradní zíceninu dílo spolku místních nadšenc, ped jejichž inností nutno smeknout. Známý poutní kostel Nejsvtjší Trojice zvaný Kappel, významná barokní stavba Georga Dientzenhofera (bratra našeho Kryštofa) z let , k nmuž v minulosti smovala etná procesí i z ech, pedznamenala prohlídku nedalekého cisterciáckého Waldsassenu. Klášter, založený r. 1133, se stal o 9 let pozdji mateincem nejstaršího eského kláštera této ehole v Sedlci u Kutné Hory a pozdji i konventu v Oseku (1198), a hrál po celý stedovk dležitou roli pi prostedkování vztah mezi echami a íší. Architekty mimoádného klášterního chrámu Nanebevzetí Panny Marie z let byli brati Georg a Kryštof Dientzenhoferovi spolu s pražským architektem Abrahamem Leuthnerem. Návštva kláštera byla korunována prohlídkou vhlasného barokního knihovního sálu s unikátním mobiliáem. Hrad v Hohenbergu a. d. Eger z poátku 13. století ležící nad Ohí a hledící pi samé státní hranici do ech, byl rozstílen na konci 2. svtové války. Byl však v 50. letech obnoven a dostavn a slouží jako školící a vzdlávací centrum. Zaujal pedevším vzorn rekonstruovaným pozdn gotickým vnjším opevnním se šesti baštami, krytými ochozy a zajímavým branským stavením. Denní program uzavela návštva lesem zarostlých zbytk hradu Neuhaus a. d. Eger z konce 14. století. První lokalitou tetího dne expedice byla zícenina hradu Thierstein ze 14. století s vysokou válcovou vží. Ta slouží jako rozhledna do pvabného okolí horší je z ní pohled na vlastní zíceninu, ta je znešvaena ediovým obložením korun zdí, mezi nimiž leží moderní zastešení paláce pipomínající jakési cirkusové šapitó. Do paláce zdaleka viditelné zíceniny hradu Epprechtstein (798 m n. m.) z 1.poloviny 13.století byla vestavna devná rozhledna umožující daleké panoramatické výhledy. Ty bylo možné zažít i na následné návštv zícenin rozsáhlého dvojhradu Waldstein (877 m n. m.), z nichž starší východní korunovaný malým romantickým vyhlídkovým pavilonem pochází už z poloviny 12. století, zatímco 250 m vzdálený západní hrad je o dv století mladší. Malá zarostlá zícenina hradu Uprode z doby kolem r se zbytkem paláce a pahýlem válcového bergfritu píliš úastníky nezaujala. Psobivé bylo následné krásn dochované a udržované, bezmála funkní kruhové vodní tvrzišt Autengrün s píkopem naplnným istou vodou z blízkého prameništ. To už nebylo možné íci o píštím tvrzišti v obci Woja voda nebyla zdaleka tak istá, vlastní objekt byl ponkud zarostlý a protože se navíc spustil déš, nezbylo než ped ním ujet zpt do ech, kde však ješt zesílil. Proto odpadla i obhlídka našeho eského hradu Liebensteinu-Libštejna-Libé, tžce zkoušeného dobou komunismu, který teprve ve velmi nedávné dob povstal z trosek do budoucí podoby hotelu pro movitou klientelu. Program závreného dne ponkud poznamenal déš. Bývalá hradní kaple sv. Michala v obci Schönkirch pipomínaná již r. 1188, jediný 31 pozstatek zdejšího hradu, zaujala etnými zajímavými románskými detaily. Dnes slouží jako luteránský kostel. Hrad v obci Wildenau, snad již z 1. poloviny 12. stol. dožil dnešních dn v uzavené form pohostinského zaízení a evangelického kostela, z nhož však úastníky expedice vyhnala jakási nerudná místní svatba odmítající konání obadu pi zaplnní sakrálního prostoru množstvím mokrých cizák v barevných pláštnkách s pepestrými deštníky. Msto Neustadt a. d. Waldnaab zkrápné deštm zaujalo pvabným historickým centrem, rozsáhlým opraveným zámkem na míst pvodního mstského hradu a krásným katolickým kostelem sv. Jií. Architektura obou uvedených objekt pipomíná naši domovinu, konkrétn Roudnici nad Labem a jejího stavitele Antonia della Portu, nebo zdejšími vlastníky byli tou dobou Lobkowiczové. Malý hrad Neuhaus a. d. Waldnaab se známou válcovou vží ve form máselnice, s muzeem v hradním paláci a rozhlednou ve vži samé však zstal úastníkm, snad i díky panujícímu poasí uzaven. Zážitek historický si však úastníci vynahradili zážitkem kulináským u výteného piva Zoigl v domácím hostinci s tžko vyslovitelným a zcela nepeložitelným názvem Käck n. Významné msto Weiden se svým historickým centrem, renesanními domy na námstí, výstavnou radnicí, se svými branami, zbytky opevnní a s kostely, z nichž pekvapil pedevším katolický pseudorománský kostel sv. Josefa z r.1904 s mimoádn kvalitní beuronskou výzdobou, pedznamenal závr zájezdu. Po nm už program definitivn uzavela jen obhlídka nepístupného hradu z 1. poloviny 12. století v obci Waldau a v ní navíc pkný novobarokní kostel sv. Jana Nepomuckého s hodnotným starším vybavením. Podzimní tydenní domácí zájezd uskutenný ve dnech 28. záí až 1. íjna smoval tentokrát do oblasti horních tok Vltavy a Malše. Ubytování mla expedice zajištno v autokempu Štilec u Kamenného Újezdu. Úvod programu obstarala prohlídka v nedávných letech vzorn rekonstruované renesanní Kratochvíle u Netolic, kterou se podailo uvést do mimoádn psobivého pvodního stavu, ve kterém ji vystavl, vybavil a užíval její majitel Vilém z Rožmberka. Následovalo mohutným suchým píkopem obklopené kruhové tvrzišt s v obci Sedlec, jehož plocha dnes slouží jako hbitov, a pokochání malebnou architekturou selského baroka v nedalekých Plástovicích. Kuklov se zíceninou nedostavného pavlánského klášterního kostela z r a zbytky konventu rozptýlenými v pilehlých rekreaních chalupách zaujal zachovanými kamenickými lánky. Sousední zbytky hradu Kuglvajt i Kugelweit na zalesnném hebeni pocházejí pravdpodobn ze 14.století. Ospalý mstys Chvalšiny nabídl bohužel ke zdejšímu skvostu jihoeské pozdní gotiky kostelu sv. Maí Magdaleny z let jen obhlídku zvení, a to vzdor pedchozí dlouhé a usilovné snaze o zajištní vstupu. Zdejší nemén ospalé a bídné pohostinské služby též zklamaly a tak uspokojilo snad jen místní muzeum vnované pedevším zdejšímu rodáku ing. Rosenauerovi, staviteli vhlasného Schwarzenberského kanálu. Následovala obhlídka znieného a dnes ásten opraveného románského kostela sv. Mikuláše v Boleticích, které byly významným raným kolonizaním centrem celého kraje, znieným po válce naší armádou. Na nedaleké malé hradišt a možná i zaniklý ran stedovký hrad na kopci Hradišt (658 m n. m.), známé spíše pod pvodním nminou zkomoleným názvem Raziberk, bývá kladeno kolonizaní centrum tzv. Boletického újezdu z století. Druhý den odstartovala prohlídka obou okruh hradu Rožmberka z doby ped polovinou 13. století vybaveného bohatými sbírkami posledních majitel Buquoy. Hradišt Turnberg nad obcí Malšín na špiatém kopci korunovaném skalkou hostilo patrn jen devnou stavbu z 13. století. Místo s dalekým kruhovým rozhledem doplnila r poutní kaplika Panny Marie Pomocné. Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodu nabídl krom prohlídky klášterního chrámu Nanebevzetí Panny Marie s hodnotným vybavením i zhlédnutí expozice ke známému cyklu Mistra Vyšebrodského oltáe, dnes opt v klášterním majetku, a jedineného Závišova kíže v chrámové klenotnici. Budova prelatury pak i cennou sbírku obraz a plastik, jakož i známou zdejší knihovnu s rokokovým mobiliáem, druhou nejvtší klášterní knihovnu u nás. Uzamený kostel sv. Tomáše obnovený po revoluci pedevším péí zdejších sudetských rodák byl východiskem k výstupu na zíceninu naše-

9 ho nejvýše položeného hradu Vítkova Hrádku (i Kamene), snad již z konce 13. století. Dlouhá desetiletí nepístupný hrad v hraniním pásmu byl do r opraven a vestavna do nj dosti obludná devná vestavba s vyhlídkovou plošinou, která z nj uinila vyhledávaný turistický cíl se vstupným, oberstvením a nezbytným výepem. Závr dne obstarala vžová tvrz ve Slavkov z konce 13. století s pilehlým farním kostelem sv. Bartolomje ozvláštnná vnitní prohlídkou mladšího renesanního paláce tvrze. Den tetí byl zasvcen oblasti horního toku Malše. Vžovou nedávno opravenou vž tvrze v Tiché z 1. poloviny 14. století následovala návštva zrenovované poutní kaple Svatý Kámen z r se studniní kaplí z r. 1701, k nimž byl dostavn v 18. stol. barokní kostel Panny Marie Snžné s rozsáhlými ambity. Ty však nepežily éru socialismu a i zbývající ásti komplexu mly namále. Po obhlídce kostela sv. Ondeje v Rychnov nad Malší následovaly pší vycházky na zíceninu hradu Louzek neznámé historie položeného v lese vysoko nad ekou a hradu Sokolí v romantické poloze na skalnatém ostrohu nad íkou ernou, jehož poátky jsou rovnž zcela neznámé. Zícenina hradu Poešína archeologicky datovaného do pelomu století byla v minulých letech odlesnna, výkopem obnažena a zpístupnna pedevším zásluhou spolku Hrady na Malši, který ji nyní také spravuje vetn pkného malého muzea na pedhradí nabízejícího mj. i oberstvení. Poslední ze zícenin nad Malší, pvodn královský hrad Velešín z poloviny 13. století, se zachoval ve zbytcích zdiva na hebeni nad nádrží ímovské pehrady. Pekvapil zejména svou rozlohou a malou itelností jeho zbytk. Poslední lokalitou dne byl poutní areál ímov s již bohužel uzavenou Loretou, kostelem sv. Ducha a ambity, dílo krumlovských jezuit z 2. poloviny 17. století, souasn doplnný souborem 25 kaplí Pašijové cesty, dnes zlobou doby znan poškozených. Dopoledne závreného dne bylo vnováno eskému Krumlovu s prohlídkou interiér velkolepého knížecího zámku, výstupem na vž Máselnici a s krátkou procházkou historickým mstem. Návštva bývalého cisterciáckého kláštera ve Zlaté Korun, královského založení s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie, kížovou chodbou a konventem byla doplnna zhlédnutím originálu gotické deskové malby Zlatokorunské madony v opatství. Poslední den i celý krásným poasím mimoadn obdaený zájezd uzavela rozsáhlá romantická zícenina hradu Maidštejn i Díví Kámen, obtékaná Kremžským potokem ped jeho vtokem do Vltavy, dvoupalácový objekt Rožmberk z poloviny 14. století, významný objekt eské hradní architektury. Pípravy a realizace obou zcela zaplnných zájezd se tradin zhostil s naprostou jen jemu vlastní bravurou Martin Holý. Uvedenými loskými expedicemi zárove završil rovných 20 let, po které se uvedeným zpsobem o poádání zájezd pražské poboky stará. Kompletní soubor prvodc po jednotlivých lokalitách, ve vázané form a s bohatým grafickým doprovodem, které k tmto akcím za uvedené období z nejvtší ásti sám sepsal, a které získávají vždy všichni úastníci zájezdu, dosáhl tloušky 35 cm a je v nich odborn a tiv popsáno celkem 1189 objekt nejen z eska, ale i ze všech navštívených okolních stát. Tvrzení, že si tímto dílem vystavl pomník, není proto nikterak pehnané a lze jen litovat, že v civilu je nucen se živit innostmi tak pízemními a odtažitými, jako je ložisková a enviromentální geologie, navíc asto spojená s politickými kejklemi à la lithium a jiné zhvilosti. Spokojení úastníci expedic jsou mu proto za jeho nezištnou innost pro klub zavázáni obrovským díkem. lenská základna pražské poboky ítá k celkem 53 osob. Zpráva o hospodaení v r. 2017: Zstatek: K. Píjmy: K. Výdaje: K. Zstatek: K. Petr Valenta Poboka Hradec Králové Kontaktní adresa: Ing. Jií Slavík, Nerudova 1210, Kostelec n. Orlicí, slavik.jiri@npu.cz, jaroslav_cerny@centrum.cz. Zpráva o innosti za r. 2017: V uplynulém roce se stav lenské základny nezmnil, na prosincové schzi se pihlásil zájemce o lenství student zdejší UHK Vojtch Barcal. Poboka má 24 len (z toho dva kolektivní). Placení lenských píspvk se zlepšilo. Složení výboru: Jií Slavík pedseda, Jan ížek jednatel a Jaroslav erný pokladník. Revizní komise psobila ve složení Z. Fišera, J. Sigl, J. Švejkar. Revize úetnictví za r dosud nebyla provedena. V prbhu roku se uskutenily ti lenské schze: výroní, a , piemž úast na nich stoupá s klesající venkovní teplotou. Schze plánovaná na se neuskutenila kvli malému potu zúastnných. Podle zvyku se na schzích projednávaly výsledky klubových i soukromých akcí, nová kastelologická literatura, obsah odborných konferencí a archeologických výzkum ve východních echách. Výroní schzi obohatila pednáška J. Slavíka Broumovský klášter jako hrad. Na schzích byly pipravovány klubové výjezdy. Schze se tradin konaly v archeologickém oddlení Muzea východních ech v Hradci Králové, jehož pracovníku Mgr. R. Bláhovi patí dík za zajištní tchto prostor. Uskutenil se pouze jeden poznávací výjezd poboky. V sobotu jsme pod vedením kol. eetky vyrazili na ernokostelecko, kde jsme vzdor nestálému poasí navštívili zbytky kláštera v Klášterní Skalici, podrobn si s místním prvodcem prohlédli tvrz a kostel ve Vyšehoovicích, zvení tvrz Tuchoraz a výjezd vyvrcholil pod zámkem v Kostelci n. l. v obnovovaném pivovaru. Zúastnilo se 7 len a 5 rodinných píslušník. Podzimní výjezd plánovaný na se nekonal z dvodu zaneprázdnnosti a nezájmu len. Z ostatních inností je teba zmínit tradiní aktivní úast zástupc poboky na odborných konferencích Djiny staveb 2017 (Cejpová, Slavík a Fišera), Archaeologica historica (Cejpová), Svorník s hradní tématikou (Slavík, Cejpová). Na podzimní akci na Kivoklát k poct T. Durdíka se sešli M. Cejpová a J. Slavík. lenové poboky poznávali naše i zahraniní hrady a tvrze, kolegové Fišera a Hájek se i nadále aktivn zapojovali do innosti Sdružení hradu Nístjky a s kolegy z trutnovského muzea zkoumali spornou lokalitu u Hostinného. Z publikaní innosti len lze zmínit turistického prvodce Moravské a slezské hradní kaple od Z. Fišery, J. Slavík publikoval lánek Opevnní severní strany Broumova ve sborníku Djiny staveb a M. Cejpová sta o archeologickém výzkumu na hrad Litice v r v periodiku Výzkumy v echách. pedseda Jií Slavík jednatel Jan ížek Zpráva o hospodaení v r. 2017: Zstatek: 4005,50 K. Píjem: 1820 K (l. píspvky 1040, pedpl. Hlásky 780). Výdaje: 2107 K (pedpl. Hlásky 1260 desátek 210, oberstvení 567, poplatek bance 70). Zstatek: 3718,50 K. pokladník Jaroslav erný Další informace od poboek redakce do uzávrky tohoto ísla neobdržela. Kontakty na ostatní poboky: Poboka Brno Kontaktní adresa: Ing. Pavel Švehla, Ondrákova 3, Brno- Líše, svehla.pavel@volny.cz.; Mgr. Bc. Josef Jan Ková, Renneská t. 416/39, Brno, josef.kovar@seznam.cz. Uzávrka dalšího ísla: (vyjde v první ervencové 2018) HLÁSKA, zpravodaj Klubu Augusta Sedláka. ISSN Vychází tvrtletn. Toto íslo vyšlo v 1. dubnové dekád Šéfredaktor Petr Rožmberský (rozmber@post.cz.), technický redaktor ing. Petr Mikota (pmikota@post.cz), redaktor pro internet Milan Novobilský (klub_augusta_sedlacka@centrum.cz.), Adresa redakce: Klub Augusta Sedláka, Úslavská 49, Plze. Vydává Klub Augusta Sedláka za pispní statutárního msta Plzn. Registrováno pod znakou OK UmP 23/ výtisk. 32