Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie

Transkript

1 Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie AS Č ČPS VS PŘÍKLADY VÝPOČTŮ UZMŇOVACÍCH SOUSTAV V DISTIBUČNÍ A PŘNOSOVÉ SOUSTAVĚ DODAVATL LKTŘINY PN Odsouhlasení normy Konečný návrh podnikové normy energetiky pro rozvod elektrické energie odsouhlasily tyto organizace: ČPS, a.s., P Praha, a.s.,st Praha, a.s., JČ České Budějovice, a.s., ZČ Plzeň, a.s., SČ Děčín, a.s., VČ Hradec Králové, a.s., JM Brno, a.s., SM Ostrava, a.s. a VS Košice š.p. Tato norma uvádí základní příklady výpočtů jednoduchých uzemňovacích soustav pro zařízení s napětím nad 1 kv ve stanicích distribuční i přenosové soustavy. Norma vychází z PN , která pro sítě dodavatele elektřiny zavedla přístupy a postupy uvedené v HD 637. Vztahy pro výpočty uzemňovacích soustav a tabulky pro dimenzování uzemňovacích přívodů a zemničů lze využít i v distribuční soustavě do 1 kv. Pro společná uzemnění elektrických zařízení vn a nn platí tato norma v plném rozsahu. Návaznost: PN , ČSN Účinnost od:

2 OBSAH strana PŘDMLUVA ÚČL NOMY Základní požadavky na uzemňovací soustavy Velikost poruchového proudu Trvání poruchového proudu Výpočet proudového dimenzování Dimenzování s ohledem na dotyková a kroková napětí VÝPOČTOVÉ UČNÍ ZMNÍHO ODPOU Vztahy pro výpočet zemního odporu jednoduchých zemničů Vztahy pro výpočet zemního odporu kombinovaných zemničů Jednoduché obvodové zemniče nekruhového tvaru Paprskové zemniče sestávající z n stejných paprsků Základové zemniče s délkou a a šířkou b Kombinace obvodového zemniče doplněného tyčovými zemniči Výsledný odpor zemniče určíme pomocí vztahu Kombinace obvodového zemniče doplněného paprskovými zemniči Zemní odpor dvojitého obvodového zemniče Kombinace základového zemniče transformovny vn/nn z a obvodového zemniče o Zemní odpor železobetonového stožáru Kombinace železobetonového základu a paprskových zemničů Příklady výpočtu zemního odporu uzemnění distribučních transformoven vn/nn Kiosková transformovna 22/ 0,4 kv s betonovým základem Transformovna 22/0,4 kv betonová jednosloupová Prefabrikovaná (bloková) transformovna 22/0,4 kv Transformovna 220/110 kv KONTOLA NAPĚTÍ NA UZMNĚNÍ A DOTYKOVÝCH NAPĚTÍ Distribuční transformovny vn/nn se společným uzemněním Transformovny vn/nn sítí vn s izolovaným uzlem a sítě vn s kompenzací zemních kapacitních proudů Transformovny vn/nn v sítích vn s odporovým uzemněním uzlu Transformovna 220/110 kv Uplatnění uznávaných opatření M Uplatnění přídavné rezistance obuvi PŘÍLOHY PŘDMLUVA Citované a souvisící normy, doporučení a publikace [1] PN :1999 Ochrana před úrazem elektrickým proudem v distribuční soustavě dodavatele elektřiny. [2] HD 637 S1: Power intallations exceeding 1 kv a.c: (Silnoproudé instalace AC nad 1 kv) [3] PN : 1998 Provoz, navrhování a zkoušení ochran a automatik [4] Kočvara, A. : Uzemňování elektrických zařízení, STO.M Praha 1995, knižnice lektro, svazek 26 [5] Typizační směrnice Tsm - so : Uzemnění stožárů venkovních vedení vvn a zvn, II. etapa, část 1 SP LKTOVOD, FMP, ČZ, SP Bratislava 1990 [6] ČSN lektrotechnické předpisy. lektrická zařízení. Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení. Kapitola 54: Uzemnění a ochranné vodiče [7] ČSN Mezinárodní elektrotechnický slovník. Kapitola 195: Uzemnění a ochrana před úrazem elektrickým proudem 2

3 [8] ČSN Předpisy pro ochranu sdělovacích zařízení a vedení před nebezpečnými vlivy trojfázových vedení vn, vvn a zvn. Změna 2:1998 Vypracování normy Zpracovatelé: Ing. Karel Procházka, CSc., GC- nergoconsult ČB s.r.o., Č. Budějovice, Ing. Petr Pospíšil, JM, a.s. Brno Pracovník ONS odvětví energetiky: nergoprojekt Praha, a.s., Ing. Jaroslav Bárta Termíny a definice Uzemňovací soustava ( ) všechny elektrické spoje a předměty, které jsou součástí uzemnění elektrické sítě, instalace a zařízení. Uzemňovací síť ( ) - část uzemňovací soustavy, která obsahuje pouze zemniče a jejich vzájemné spojení Mřížová uzemňovací síť je uzemňovací síť tvořená z pásků nebo drátů vedených ve dvou na sebe kolmých směrech a v místech křižování propojených. Uzemnění ( ) - je provedení elektrického spojení mezi daným bodem v síti, v instalaci nebo v zařízení a lokální zemí. Spojení může být úmyslné, nebo neúmyslné nebo náhodné. Ochranné uzemnění ( ) uzemnění bodu nebo několika bodů v elektrické síti, instalaci nebo zařízení za účelem bezpečnosti. Pracovní uzemnění uzemnění bodu nebo několika bodů v elektrické síti, zajišťující správnou funkci zařízení nebo instalace ( např.uzemnění uzlů transformátorů, svodičů přepětí, kapacitních děličů, přístrojových transformátorů napětí) Impedance uzemnění ( ) impedance při daném kmitočtu mezi specifikovaným bodem v síti, v instalaci nebo zařízením a referenční zemí Odpor uzemnění ( ) reálná složka impedance uzemnění ezistivita půdy ( ) rezistivita typického vzorku půdy Zemnič ( ) vodivá část, která může být uložena v daném vodivém prostředí ( např.betonu) v elektrickém styku se zemí. Strojený zemnič - zemnič záměrně zřízený pro uzemnění Náhodný zemnič - vodivý předmět trvale uložený v zemi, ve vodě, v betonu, který byl vybudován k jinému účelu než k uzemnění, ale je možno ho využít jako zemnič. Základový zemnič - zemnič uložený v betonových základech (budov, stožárů, nosných konstrukcí) Zemnič pro vyrovnání potenciálu - (ekvipotenciální práh) zemnič uložený ve vhodné hloubce a vzdálenosti od vodivých předmětů za účelem ovlivnění průběhu potenciálu na povrchu země. Uzemňovací přívod ( ) vodič, který zajistí vodivou dráhu, nebo část vodivé dráhy mezi daným bodem v síti, instalaci nebo v zařízení a zemničem. Náhodný uzemňovací přívod - souvislá konstrukce, která je využita pro spojení uzemňovaného zařízení s uzemňovací sítí. eferenční (vzdálená) země ( ) část Země (planety) považovaná za vodivou, která je mimo dosah vlivu jakéhokoli uzemnění, jejíž elektrický potenciál je podle úmluvy považován za rovný nule. Zem (lokální) ( ) - část Země (planety), která je ve styku se zemničem, jejíž elektrický potenciál nemusí být roven nule. Napětí proti zemi během zkratu ( ) napětí mezi daným bodem a referenční zemí v místě zkratu a při hodnotě zkratového proudu. Živá část ( ) vodič nebo živá část určená k tomu, aby při normálním provozu byla pod napětím, včetně středního vodiče, ale podle úmluvy nezahrnuje vodič PN, PM, nebo PL. 3

4 Neživá část ( ) vodivá část zařízení, které se lze dotknout rukou a která není obvykle živá, ale může se stát živou v případě poruchy základní izolace. Cizí vodivá část ( ) vodivá část, která není součástí elektrické instalace a která může přivést elektrický potenciál, obvykle lokální země. Dotykové napětí ( ) napětí mezi vodivými částmi, kterých se člověk nebo zvíře dotýká. Velikost skutečného dotykového napětí může významně ovlivnit impedance těla člověka nebo zvířete při elektrickém dotyku s těmito vodivými částmi. Dovolená mezní hodnota dotykového napětí ( ) nejvyšší dovolená hodnota předpokládaného trvalého dotykového napětí stanovená s ohledem na působení vnějších vlivů. Krokové napětí ( ) napětí mezi dvěma body zemského povrchu vzdálenými od sebe 1 m, vzdálenost 1m se považuje za délku kroku člověka. 1 ÚČL NOMY Tato norma uvádí příklady výpočtu typických jednoduchých uzemňovacích soustav stanic DS a PS, vycházející z požadavků dimenzování na tepelnou odolnost a bezpečnost osob při poruchách v síti nebo zařízení vn a vvn stanic DS a PS. 1.1 Základní požadavky na uzemňovací soustavy Základní požadavky na dimenzování uzemnění pro síťový kmitočet uvádí čl. 1.2 Dodatku 1normy PN Výchozí parametry pro dimenzování uzemnění jsou: velikost poruchového proudu trvání poruchy 1 vlastnosti půdy Velikost poruchového proudu určující pro návrh uzemňovacích soustav obsahuje následující Tabulka 1, převzatá z Dodatku 1, v [1]. Typ sítě vn Tabulka 1 - Hodnoty proudů pro návrh uzemňovacích soustav Určující pro tepelné zatížení 1) zemnič uzemňovací přívod určující pro vzrůst potenciálu a dotyková napětí sítě s izolovaným uzlem - 6) I 9) k2 I r IC 7) stanice se zhášecími I sítě s kompenzací tlumivkami - 6) I 3) 9) k2 2 2 zemních r IL Ie s kapacitních proudů stanice bez zhášecích I r I e s tlumivek sítě s nízkoohmovým uzemněním uzlu " I 4) 5) " k1 I 5) " k 1 I = x w xi k sítě s kompenzací stanice ve kterých je uzel " Ik 4) " 1 Ik 8) " 1 I = x w xi k zemních přechodně uzemňován kapacitních proudů ve všech se zhášecími I a přechodně ostatních tlumivkami 6) I 3) k2 2 2 stanicích r IL Ie s Nízkoohmově uzemněným uzlem bez zhášecích tlumivek I r 1 5) r 1 5) r I e s 1 Tento parametr je závislý především na způsobu zemnění uzlu sítě vn, viz část

5 1) Je nutné uvažovat minimální průřez podle normativní přílohy A 2) Pouze u dobře vykompenzovaných sítí. U výrazně rozladěných zhášecích tlumivek je zapotřebí uvažovat přídavnou jalovou složku zbytkového proudu. 3) Jmenovité proudy zhášecích tlumivek je zapotřebí uvažovat i při návrhu jejich uzemňovacích přívodů. 4) Pokud je možných několik proudových drah, lze při návrhu elektrod uzemňovací soustavy uvažovat výsledné rozdělení proudů. 5) Pokud je proud dvoupólového zemního zkratu vypočtený podle ČSN IC 909 větší než I k1 musí se uvažovat s touto vyšší hodnotou 9) Pokud je vypínací čas zemní poruchy kratší než 1 s, může být užit 6) Postačuje minimální průřez podle přílohy A 7) U místních systémů vn, např. průmyslových závodů, kde zemní porucha může trvat delší dobu, např. několik hodin je zapotřebí uvažovat I k2 8) Pokud I k2 je větší než I k1 musí se uvažovat s touto vyšší hodnotou 9) Pokud je vypínací čas zemní poruchy kratší než 1 s, může být užit I C nebo I res. Legenda k tabulce 1 I C vypočtený nebo měřený zemní kapacitní proud I es zbytkový proud zemního spojení. Pokud není známa přesná hodnoty, může se uvažovat 10 % IC. I L součet jmenovitých proudů paralelních zhášecích tlumivek v příslušné transformovně I k2 proud dvojitého zemního spojení vypočtený podle ČSN IC 909 (pro I k2 může být jako maximální hodnota užito 85 % počáteční velikosti symetrického zkratového proudu) I k1 počáteční symetrický zkratový proud jednopólového zkratu, vypočtený podle ČSN IC 909. Pro sítě vn s odporovým uzemněním uzlu postačí uvažovat I " k1 I 2 I 2 c, kde I je jmenovitý proud uzlového odporníku I zemní proud r redukční činitel (viz přílohu J Dodatku D1 [1] 2 ) w součinitel zahrnující pravděpodobnost výskytu největšího, teoreticky stanoveného zkratového proudu. Pro sítě s jmenovitým napětím 110 kv a vyšším je jeho hodnota 0,7, není-li výpočtem prokázána hodnota nižší. Pro sítě vn je w = Trvání poruchového proudu Při stanovení trvání poruchy se u sítí s rychlým vypínáním poruch uvažují vypínací časy ochran a spínačů při jejich správné činnosti. U sítí vn předpokládáme za všeobecně reálný vypínací čas poruch 0,4 až 0,5 s. U sítí s kompenzací zemních kapacitních proudů, ve kterých je přípustný provoz se zemním spojením se uvažuje doba provozu do jedné hodiny. POZNÁMKA PN uvádí v poznámce k čl. 32 následující orientační požadované doby vypnutí zkratu: - na přenosových vedeních 400 kv - 0,1 s; - v sítích 110 a 220 kv napájených energetickými bloky velkých výkonů- do 0,15 až 0.20 s; - v sítích 110 a 220 kv napájených energetickými bloky starších konstrukcí- do 0,3 až 0;4 s; - v rozvodných zařízeních vn - do 0.5 až 0;6 s Výpočet proudového dimenzování Stanovení průřezu uzemňovacích přívodů nebo zemničů, který závisí na velikosti a trvání poruchového proudu je dán v normativní příloze B Dodatku 1 k [1]. ozlišuje se mezi trváním poruchy kratším než 5 s (adiabatický růst teploty) a větším než 5 s. Dovolené proudy pro nejčastěji používané průřezy pásků FeZn jsou uvedeny pro počáteční teplotu 20 o C a konečnou teplotu 300 o C v následující tabulce 2. 2 Konkrétní hodnoty stanovené pro nejčastější typy kabelů vn a vedení vvn jsou uvedeny v Příloze v TabulceP1 až Tabulce P5 pro kabely, v tabulce P6 pro venkovní vedení vvn. Pro kabely vvn je zapotřebí hodnoty redukčních činitelů požadovat od výrobců. 5

6 Tabulka 2 - Dovolené proudy pro pásek FeZn T [s] Dovolený proud [A] 30x4 mm 40x4 mm 20x5 mm 0, , , , , , , , , Pokud je konečná teplota odlišná od 300 o C, dovolený proud se vypočte násobením pomocí činitele vybraného z tabulky 3 3. Nižší konečné teploty jsou doporučeny pro izolované vodiče a vodiče vložené do betonu. Tabulka 3 - Činitelé pro přepočet trvalé zatížitelnosti při konečné teplotě 300 o C na jinou konečnou teplotu Konečná teplota ve o C Přepočítací činitel 1,2 1,1 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 Pro poruchové proudy s delším trváním (v systémech s izolovaným uzlem nebo s kompenzací kapacitních proudů zhášecí tlumivkou) jsou dovolené průřezy zemničů a uzemňovacích přívodů v Dodatku 1 k [1] na obrázku B.2a pro kruhový a obrázku B.2b pro obdélníkový průřez. Pro nejčastěji užívané profily pásků FeZn jsou dovolené následující hodnoty: Tabulka 4 - Dovolený trvalý proud základních profilů zemničů FeZn Profil Dovolený trvalý proud [A] pásek 30x4 420 pásek 40x4 540 pásek 20x5 330 drát průměr 10 mm 220 Tyto hodnoty byly stanoveny s ohledem na oteplení vlastního zemniče nebo uzemňovacího přívodu. Dále se ještě doporučuje kontrolovat u zemničů uložených v půdě, zda je jeho styková plocha s půdou dostačující k zamezení vysoušení půdy v okolí zemniče. Potřebné hodnoty obsahuje následující tabulka Tabulka 3 je převzatá Tabulka B2 z Dodatku 1 k [1]. 4 Tabulka 5 je převzatá Tabulka 54 NK1 z ČSN

7 Tabulka 5 - Nejvyšší dovolené hustoty proudu vztažené na plochu zemniče uloženého v půdě Doba průchodu proudu Proudová hustota v A/m 2 plochy povrchu zemniče uloženého v půdě o rezistivitě 100 m 500 m m m 1 s 5 s 1 h 2 h 3 h ,6 11,8 9, ,5 5,3 4, ,2 3, ,2 1,8 Pro náhodné i strojené zemniče uložené v betonu je zapotřebí jednak uvažovat nižší dovolené teploty, jednak dovolené hustoty proudu vztažené na plochu betonového zákrytu, závislé i na rezistivitě půdy, která betonový zákryt obklopuje. Tyto hodnoty obsahuje tabulka 6. 5 Tabulka 6 - Nejvyšší dovolené hustoty proudu vycházejícího z betonového zákrytu základového zemniče Střední hustota v A/m 2 z betonového zákrytu základového zemniče při Doba průchodu proudu rezistivitě půdy, která jej obklopuje m 500 m m m 1 s s h 2 h 3 h 3 h 26,5 18,8 15,4 8 10,8 8,2 6, ,9 2 2,6 1,5 0,9 - Pro rázový proud je dovolená proudová hustota 50 ka/m 2 Současně však je zapotřebí brát v úvahu minimální průřezy zajišťující korozívní a mechanickou odolnost (podle Přílohy A Dodatku 1 k [1]).Minimální rozměry ocelových, žárově pozinkovaných zemničů zajišťující mechanickou pevnost a odolnost proti korozi jsou následující: Tabulka 7 - Minimální rozměry ocelových, žárově pozinkovaných zemničů Typ zemniče Provedení minimální rozměr pásek a drát pásek průřez 90 mm 2 tloušťka 3 mm Drát průměr 10 mm tyčové zemniče Tyč průměr 16 mm Trubka průměr 25 mm tloušťka 2 mm Úhelník průřez 90 mm 2 tloušťka 3 mm POZNÁMKA Nejčastěji používaný profil FeZn 30 x 4 mm pro materiál zemničů přesahuje minimální průřez, který je podle Přílohy A Dodatku 1 [1], tj. 90 mm 2 při tloušťce 3mm. 5 Tabulka 4 je převzatá Tabulka 54NK2 z ČSN Uvažuje se pouze ta část povrchu betonového zákrytu, která má styk s okolní půdou. 7

8 Pro vypínací časy do 0,6 s, běžně dosahované při zemních zkratových poruchách v sítích vn a konečnou teplotu při průtoku proudu 300 o C je mezní proud pro tento pásek 30x4 cca A. Tato hodnota je vyšší, než jsou možné proudy dvoupólových zemních zkratů (dvojitých zemních spojení) při napájení z transformátorů 110/35 nebo 110/22 kv výkonů až do 63 MVA Dimenzování s ohledem na dotyková a kroková napětí Základní návrh uzemňovací soustavy vyhovující požadavkům Dodatku 1 PN na mechanickou pevnost a odolnost proti korozi, tepelnou odolnost vůči nejvyššímu poruchovému proudu a zamezení škodám na majetku a zařízení je třeba dále posoudit z hlediska dotykových napětí. Obecný přístup ukazuje vývojový diagram na obrázku 1. Jako hodnoty dovolených dotykových napětí se užijí hodnoty UTp v obrázku 2. Tyto dovolené hodnoty se považují za splněné, když je buď: - splněna jedna z podmínek C C 1: uvažovaná instalace se stane součástí celkové uzemňovací soustavy. C 2: Nárůst potenciálu země, určený měřením nebo výpočtem nepřekročí dvojnásobek hodnot dovoleného dotykového napětí podle obrázku 1. Nebo - jsou provedena příslušná specifikovaná opatření M v souladu s velikostí vzrůstu zemního potenciálu a trvání poruchy. Tato opatření jsou popsána v příloze D Dodatku 1 PN Pokud nejsou splněny podmínky C ani přípustná zvláštní opatření M, pak je zapotřebí ověřit dodržení dovolených dotykových napětí UTp, obvykle měřením. Alternativně může být použit typový návrh, který zajišťuje úplné splnění požadavků Přídavné odpory k odporu lidského těla lze uvažovat podle přílohy C Dodatku 1 [1]. 8

9 . základní návrh určení I, Z pak U = I x Z I podle tabulky 1 Z podle přílohy N PN ano U 2UTp (C2) UTp podle obrázku 1 ne U UTp ano ne přídavná opatření určení UT nebo určení IB (výpočet nebo měření) IBp podle křivky c2 IC ne UT UTp nebo IB IBp ano doporučená opatření M správný návrh UTp Obrázek 1 - Postup při návrhu uzemnění stanic DS a PS POZNÁMKA: Jako alternativa k použití podmínek C a přípustným zvláštním opatřením M mohou být hodnoty dotykových napětí kontrolovány provozním měřením. 9

10 UTp [V] Trvání průtoku proudu [s] POZNÁMKA 1: Tato závislost se týká zemních poruch v sítích vn. POZNÁMKA 2: Pro trvání průtoku proudu delší než 5 s lze pro UTp použít hodnotu 75 V. Obrázek 2- Dovolená dotyková napětí U Tp pro omezené trvání průtoku proudu 10

11 2 VÝPOČTOVÉ UČNÍ ZMNÍHO ODPOU 2.1 Vztahy pro výpočet zemního odporu jednoduchých zemničů Příloha K Dodatku 1 PN obsahuje vztahy pro výpočet zemního odporu pouze pro nejjednodušší tvary zemničů. paprskový zemnič 2L B ln L d ( 1 ) obvodový (kruhový) zemnič B 2D ln 2 D d ( 2 ) tyčový zemnič 4L B ln 2L d ( 3 ) zemnicí mříž kde B ( 4 ) 2D 4 Szm L je délka paprskového nebo tyčového zemniče [m] D průměr kruhového zemniče o délce L nebo průměr kruhu o stejné ploše Szm, jakou zaujímá zemnící mříž L 4 S D zm ( 5 ) d průměr kruhového (lanového), tyčového zemniče nebo polovina šířky páskového zemniče v [m] rezistivita půdy [m] Szm plocha zemnící mříže 2.2 Vztahy pro výpočet zemního odporu kombinovaných zemničů Pro jiné a složitější tvary doporučujeme při výpočtech zemního odporu vycházet z těchto zásad: Jednoduché obvodové zemniče nekruhového tvaru Zemniče převedeme na kruhový tvar se stejným obvodem a pro výpočet použijeme vztah (2). Pro obdélníkový zemnič s rozměry a x b je ekvivalentní průměr D ekv 2(a b) ( 6 ) Paprskové zemniče sestávající z n stejných paprsků Výsledný zemní odpor pn určíme ze vztahu pn n p 1 pn ( 7 ) kde p je zemní odpor jednoho paprsku, n počet paprsků pn koeficient využití paprsků POZNÁMKA Podle [5] má pn následující velikosti počet paprsků koeficient využití poznámka n = 1, 2 pn = 1 n = 3 pn = 0,9 Úhel mezi 1. a 2. paprskem je 135 o, mezi 2. a 3. je 90 o. n = 4 pn = 0,836 Úhel mezi paprsky je 90 o. 11

12 2.2.3 Základové zemniče s délkou a a šířkou b Pro určení průměru ekvivalentního kruhu vycházíme z délky obvodu vnějších rozměrů základu a pro zemní odpor použijeme vztah (4) pro zemnící mříž, tj. B ( 8 ) 4 (a b) Kombinace obvodového zemniče doplněného tyčovými zemniči Výsledný odpor zemniče určíme pomocí vztahu 1 0,9 1 n t 1 p ( 9 ) kde t je zemní odpor jednoho tyčového zemniče vypočítaný podle vztahu (3) n počet tyčí 1 koeficient využití tyčí, který závisí na poměru vzdálenosti mezi tyčemi a k jejich délce L, se určí podle obrázku P1 v Příloze. p zemní odpor paprskového zemniče vypočítaný podle vztahu (1) POZNÁMKA Pro a/l 5 a n 10 se použije 1 = 0,9 (a je vzdálenost mezi tyčemi, L je délka tyče) Kombinace obvodového zemniče doplněného paprskovými zemniči Výsledný odpor zemniče určíme pomocí vztahu 1 pn n 1 p o 1 ( 10 ) kde p je zemní odpor paprskového zemniče vypočítaný podle vztahu (1) n počet paprsků pn koeficient využití paprskových zemničů viz koeficient využití kombinace zemničů, podle [4] se doporučuje 0,9 o zemní odpor obvodového zemniče vypočítaný podle vztahu (2),(11) Zemní odpor dvojitého obvodového zemniče Dílčí zemní odpory 1 určíme pro vnitřní ekvivalentní kruhový zemnič s průměrem D1 a 2 pro vnější ekvivalentní kruhový zemnič s průměrem D2.Výsledný zemní odpor dvojitého odporového zemniče určíme podle vztahu: ( 11 ) kde 12 je koeficient využití dílčích uzemnění, který se pro malé objekty a vzájemnou vzdálenost zemničů do 2 m doporučuje 0,7 POZNÁMKA Tato hodnota 12 = 0,7 vychází z údajů v [5] Kombinace základového zemniče transformovny vn/nn z a obvodového zemniče o Výsledný odpor uzemnění transformovny určíme pomocí vztahu 1 z o ( 12 ) z o 12

13 kde je koeficient využití dílčích uzemnění, který se pro malé stanice pohybuje v mezích 0,7 0,8. POZNÁMKA Tyto hodnoty =0,7 0,8 vycházejí z údajů v [5] Zemní odpor železobetonového stožáru Zemní odpor základu železobetonového stožáru o průměru Dp určíme podle [4] pomocí vztahu st ( 13 ) e 1,1 K11 Lp kde K11 je koeficient, který se určí podle obrázku P2 v Příloze e ekvivalentní rezistivita půdy Lp hloubka základu Kombinace železobetonového základu a paprskových zemničů Zemní odpor určíme obdobně kde = 0,9 (podle údajů z [5]) z p 1 ( 14 ) z p 2.3 Příklady výpočtu zemního odporu uzemnění distribučních transformoven vn/nn Kiosková transformovna 22/ 0,4 kv s betonovým základem Uspořádání a rozměry zemničů jsou uvedeny na obrázku 3. Hloubka založení základového zemniče je = 0,7 m. Šířka základu je 0,3 m, zemnič je uložen uprostřed základu s vnějšími rozměry 4,9 x 5,1 m. Dále je navržen obvodový zemnič vzdálený 1 m od vnější obvodové zdi, doplněný v rozích tyčovými zemniči a u vchodové části (delší strana) ještě potenciálový práh ve vzdálenosti 1,5 m od obvodového zemniče (obrázku3). ezistivitu půdy předpokládáme 100 m. 7,1 m tyčový zemnič 1,2 m; rozměr 50x50x5 mm 5,1 m 4,9 m 6,9 m 7,1 m 1,5 m Obrázek 3 - Uzemnění kioskové transformovny 22/0,4 kv, 1x630 kva 13

14 a) Zemní odpor základového zemniče určíme podle vztahu (8) 100 B 7, 85 4 (4,9 5,1) b) Zemní odpor obvodového zemniče s rozměry pásku 30x4 mm (d = 0,015 m) Pro vnější rozměry 7,1 x 8,4 m získáme po převedení na ekvivalentní kruh podle vztahu (6) a dosazením do vztahu (2) pro rezistivitu půdy 100 m 2 (7,1 8,4) D 9,87 m ,87 B ln 8, ,87 0,015 c) Zemní odpor obvodového zemniče doplněného tyčovými zemniči Počet tyčí n = 4, délka tyče L = 1,2 m, rozměry jedné tyče 50x50x5 mm (d = 0,025 m), vzdálenost mezi tyčemi a = 6,9 až 7,1 m = 7 m. Z diagramu na obrázku P1 v Příloze pro a/l = 7/1,2 = 5,8 a n = 4 určíme přibližně 1 = 0,9. Zemní odpor jedné tyče je podle vztahu (3) B ,2 ln 69, ,2 0,025 Zemní odpor soustavy tyčí a obvodového zemniče je tedy podle vztahu (9) 1 6, 12 0,9 0, ,73 8,55 Výsledný celkový zemní odpor základového zemniče a obvodového zemniče s tyčemi lze určit orientačně pomocí vztahu (12) jako 7,85 6,12 1 4, 59 7,85 6,12 0, Transformovna 22/0,4 kv betonová jednosloupová Průměr sloupu u paty (základu) Dp = 0,365 m. ozměr základu cca 1,5x1,5 m, hloubka základu Lp = 2,2 m. Uzemnění transformovny tvoří základ železobetonového stožáru a další strojené zemniče. 5,5 m 1,5 m 15 m 1,5 m 15 m 3,5 m Obrázek 4a - Betonová jednosloupová transformovna 22/0,4 kv Obrázek 4b - Betonová jednosloupová transformovna 22/0,4 kv dva paprsky 14

15 a) Zemní odpor základu železobetonového stožáru V tomto případě je odpor základu podle vztahu (13) pro předpokládanou rezistivitu e = 100 m (pro poměr Lp/Dp jsme odečetli z obrázku P2 hodnotu K11 = 0,5) st 100 1,1 0,5 25 2,2 V tomto případě porovnáme následující varianty řešení strojených zemničů s rozměry 30x4 FeZn (d = 0,015 m) a při rezistivitě půdy = 100 m. dvojitý obvodový zemnič (obrázek 4a) paprskový zemnič soustava dvou paprsků (obrázek 4b) paprskový zemnič soustava čtyř paprsků (bez vyobrazení) b) Dvojitý obvodový zemnič (obrázek 4a) Zemní odpor dvojitého obvodového zemniče (vzdálenost zemniče od základu i navzájem cca 1 m), Průměr vnitřního kruhového zemniče je D1 = 3,5 m, hloubka založení z1 = 0,4 m. Průměr vnějšího kruhového zemniče je D2 = 5,5 m, hloubka založení z2 = 0,7 m. Zemní odpor vnitřního kruhového zemniče je podle vztahu (2) ,5 B ln 21, 2 3,5 0,015 1 Zemní odpor vnějšího kruhového zemniče je podle vztahu (2) ,5 B ln 14, 2 5,5 0,015 3 Zemní odpor dvojitého obvodového zemniče je podle vztahu (11) 21,1 14,3 1 12, 2 21,1 14,3 0,7 Zemní odpor základu železobetonového stožáru st = 25. Výsledný zemní odpor uzemnění transformovny se určí pomocí vztahu (12) 25 12, ,2 0,75 Celková délka zemničů Lz vč. jejich propojení ve dvou místech se základem i navzájem je: L z (3,5 5,5) 5 33,3 m c) paprskový zemnič soustava dvou paprsků (obrázek 4b) Délka jednoho paprsku je 15 m. Pro soustavu dvou paprsků určíme zemní odpor ze vztahu (1) a (7) p ln 8, ,015 Zemní odpor základu železobetonového stožáru st = 25. Výsledný odpor uzemnění transformovny určíme pomocí vztahu (14) Celková délka pásku 30 m. 25 8,06 1 6, ,06 0,9 d) paprskový zemnič soustava čtyř paprsků (bez vyobrazení) Délka jednoho paprsku je 15 m. Pro soustavu čtyř paprsků určíme zemní odpor ze vztahu (1) a (7) B ln 4, ,015 0,836 15

16 Zemní odpor základu železobetonového stožáru st = 25. Výsledný odpor uzemnění transformovny určíme pomocí vztahu (14) Celková délka pásku 60 m. 25 4,82 1 4, ,82 0, Prefabrikovaná (bloková) transformovna 22/0,4 kv Stanice s rozměry podle obrázku 5 je umístěna na štěrkové vyrovnávací vrstvě, vnitřní obvodová zemnící přípojnice je propojena s vnější zemnící soustavou tvořenou obvodovým zemničem FeZn 30x4 mm (d = 0,015 m) (současně tvoří potenciálový práh), a dvěma FeZn pásky 30x4 mm založené ve dvou kabelových trasách. Délka jedné kabelové trasy je 25 m. Předpokládaná rezistivita půdy je 100 m. Jde tedy o kombinaci obvodového zemniče a paprskových zemničů. Zemní odpor obvodového zemniče určíme opět jako zemní odpor kruhového zemniče s ekvivalentním průměrem Dekv podle vztahu (6) 2(4,98 5,78) D ekv 6,85 m Zemní odpor obvodového zemniče je dán vztahem (2) ,85 B ln 11, 2 6,85 0, Paprskový zemnič v jedné kabelové trase o délce 25 m má zemní odpor daný vztahem (1) ln 10, 33 p 25 0,015 Výsledný zemní odpor dvou paprskových zemničů ve dvou kabelových trasách a obvodového zemniče je 4,98 m FeZn 30x4, 25 m 1 m 2,98 m FeZn 30x4, 25 m 1 m 1 m 1 m 5,78 m 3,58 m Obrázek 5- Montovaná transformovna 22/0,4kV podle vztahu (10) 1 1 3, ,9 10,33 11,78 16

17 2.3.4 Transformovna 220/110 kv V transformovně je mřížová uzemňovací síť s celkovou uzemňovací plochou m 2. Pro rezistivitu půdy 100 m určíme ekvivalentní průměr podle vztahu (5) Výsledný odpor uzemnění je podle vztahu (4) D ekv 225, 7 m B 100 0, ,7 3 KONTOLA NAPĚTÍ NA UZMNĚNÍ A DOTYKOVÝCH NAPĚTÍ 3.1 Distribuční transformovny vn/nn se společným uzemněním Podle čl Dodatku 1 [1] se opatření pro dodržení dovolených dotykových napětí z hlediska sítě vn považují za splněná, pokud je splněna jedna z podmínek C 1: uvažovaná stanice se stane součástí celkové uzemňovací soustavy. Tuto podmínku pro sítě vn splňují v oblastech se souvislou zástavbou kabelové sítě vn s kabely s dobře vodivými, oboustranně uzemněnými plášti o celkové délce nad 1 km a maximálním proudem zemního spojení nebo jednofázového zkratu do 1500 A. C 2: Nárůst potenciálu země, určený měřením nebo výpočtem nepřekročí dvojnásobek hodnot dovoleného dotykového napětí podle obrázku 1 Pro stanice, na které se nevztahuje podmínka C 1, je zapotřebí posoudit dodržení podmínky U I 2U B Tp kde B je celkový odpor uzemnění vodičů PN všech odcházejících vedení z transformovny včetně uzemnění transformovny a I zemní proud na straně vn UTp dovolené dotykové napětí podle obrázku 2 z hlediska sítě vn Pro celkový odpor uzemnění B podle čl PN platí, že pro sítě o jmenovitém napětí proti zemi U0 = 230 V musí být splněna podmínka B 2 pro min 200 m (min je nejmenší rezistivita půdy v místech, kde se zřizuje uzemnění). Pokud nejsou splněny podmínky C 1 ani C 2 podle čl Dodatku 1 PN , ověřuje se podmínka podle přílohy D Dodatku 1 PN U I 4U B Tp Do této velikosti napětí na uzemnění U lze podle přílohy D [1] užít pro dodržení bezpečnosti některé z příslušných uznávaných opatření M (viz též obrázek 1). V místech přístupných pouze obsluze zařízení lze uvažovat s přídavnými odpory podle Přílohy C [1] (meze podle obrázku 2 jsou stanoveny pro lidské tělo při dotyku holou rukou proti bosé noze). V tomto případě se kontroluje, zda pokud nejsou užita přípustná zvláštní opatření M, ani není prokázáno výpočtem s přídavnými odpory dodržení přípustných hodnot USTp, pak je zapotřebí ověřit dodržení dovolených dotykových napětí UTp, obvykle měřením. Prokáží-li předchozí výpočty nebo měření, že může dojít k překročení dovolených hodnot UTp podle obrázku 2, je zapotřebí ve smyslu čl. 4.4 Dodatku 1 [1] uzemnění vn a nn oddělit. 17

18 3.1.1 Transformovny vn/nn sítí vn s izolovaným uzlem a sítě vn s kompenzací zemních kapacitních proudů Pro sítě s trváním průtoku proudu při zemní poruše v síti vn delším než 5 s 7 a dovoleným dotykovým napětím 75 V pro mezní proud I plyne I 2 U Tp B A Vzhledem k předpokladu, že proud zemní poruchy v kompenzované síti je do 10 % kapacitního proudu sítě (Legenda k tabulce 1), hodnotě proudu zemní poruchy 75 A odpovídá mezní kapacitní proud sítě 750 A, tedy hodnota s reservou vyšší, než jsou rozsahy kompenzovaných sítí jak za normálního, tak i mimořádného stavu. Ve stanicích vn/nn kompenzovaných sítí, u kterých je pro napájené sítě nn splněna podmínka pro celkový odpor uzemnění B 2, již tato podmínka zajišťuje bezpečnosti osob před ohrožením dotykovým napětím při zemních poruchách. Strojené uzemnění ve stanicích vn/nn tedy postačí s minimálním rozsahem požadovaným pro správnou činnost instalovaných zařízení Transformovny vn/nn v sítích vn s odporovým uzemněním uzlu Pokud není pro stanici splněna podmínka C 1, pak je zapotřebí kontrolovat napětí na uzemnění podle podmínky C 2. Pro sítě vn s odporovým uzemněním uzlu jsou sítě s rychlým vypínáním zemních poruch, u kterých platí závislost dovoleného dotykového napětí při zemních poruchách na obrázku 1. Pro obvykle dosažitelný čas vypnutí zemní poruchy 0,4 s je obecně (za předpokladu splnění podmínky pro celkový odpor uzemnění B 2 ) dovolené dotykové napětí z hlediska sítě vn 290 V a dovolený proud zemní poruchy I 2 U Tp B A 2 Pokud je napětí na uzemnění v mezích (viz obrázek 2) 2U U 4 U Tp Tp pak pro zajištění bezpečnosti při zemních poruchách v síti vn postačí uskutečnit příslušné uznávané opatření M uvedené v Příloze D Dodatku 1 [1]. Analogicky určíme mezní proud, do kterého postačí pro zajištění ochrany před nebezpečným dotykem splnit podmínky pro celkový odpor uzemnění B 2 (opět pro vypínací čas zemní poruchy 0,4 s) jako I 4 UTp B A 2 Pokud tato podmínka není splněna, doporučujeme zvažovat následující možnosti: a) určení konkrétní přesnější hodnoty proudu zemní poruchy s respektováním redukčních činitelů napájecích vedení i snížení proudu se vzdáleností od napájecí transformovny b) ověření napětí na uzemnění a dotykových napětí měřením a pokud není zaručena bezpečnost pak, rozšíření základního uzemnění ve stanici c) zkrácení vypínacího času zemních poruch. eálně dosažitelné hodnoty při digitálních ochranách a současných vypínačích v radiálních sítích s proudy zemních poruch nad 500 A jsou až 0,3 s, dovolený proud zemní poruchy se tím zvýší až na 880 A, resp. 780 A), 3.2 Transformovna 220/110 kv V transformovně je mřížová uzemňovací síť s celkovou plochou m 2 jejíž jednotlivá oka mají rozměry do 10 x 50 m, splňující požadavky na tepelnou odolnost a odolnost proti korozi podle kapitoly 1. ezistivita půdy je = 100 m. 7 Pokud je v kompenzovaných sítích zajištěno rychlé vypínání zemních poruch, pak se postupuje podle čl

19 Do transformovny jsou zaústěna jednoduchá vedení 220 kv s redukčním činitelem r = 0,45 a dvojitá vedení 110 kv (soudek) s redukčním činitelem r = 0,60 podle tabulky 6. Součinitel pravděpodobnosti výskytu největšího zkratového proudu w = 0,7 podle tabulky 1. Jednopólový zkratový proud v zařízení 220 kv je I k1 = 25 ka, v části 110 kv je I k1 = 20 ka. ozvodna je vybavena ochranou přípojnic se zaručeným vypínacím časem t 0,1 s. Zemní odpor pro mřížovou síť je podle vztahu (4) B ,222 Proud uzemněním se určí podle tabulky 1 jako: " I r w I k1 0,45 0, A. Napětí na uzemňovací soustavě (část jednofázového zkratového proudu, která se vrací k uzlu transformátoru se zanedbává) U I , V Pro trvání zemní poruchy 0,1 s určíme z obrázku 2 dovolené dotykové napětí na lidském těle UTp = 650 V. B Protože toto napětí je v mezích 2U Tp U 4 U podle vztahu čl a přílohy D dodatku 1 PN , tj , je možné zajistit bezpečnost : - specifikovanými opatřeními M podle přílohy D [1] - uplatněním přídavných odporů podle přílohy C [1] Uplatnění uznávaných opatření M V daném případě lze podle tabulky D.1 pro tf 5 s a U 4 UTp uvažovat s uplatněním opatření M1 nebo M2 u vnějších zdí a plotů kolem zařízení a opatření M3 u vnitřních zařízení a M4.2 u venkovních zařízení. Předpokládáme, že bude využito: - u vnějších zdí opatření M1, tj. řízení potenciálu vodorovnými zemniči spojenými s uzemňovací soustavou ve vzdálenosti přibližně 1 m od vnější stěny a v maximální hloubce 0,5 m, - pro vnější oplocení opatření M 2.1, tj. užití oplocení z nevodivého materiálu, - pro vnitřní zařízení opatření M 3.1, tj. vyrovnání potenciálu vnořením mříže zemničů do základů budovy (např. s minimálním průřezem 50 mm 2 a maximální šířkou sítě 10 m nebo stavební ocelovou rohoží) a spojením k uzemňovací soustavě alespoň ve dvou různých místech - pro venkovní zařízení opatření M 4.2, tj. Uložením horizontálního zemniče obklopujícího zemnící soustavu ve tvaru uzavřeného kruhu. Uvnitř tohoto kruhu musí být uložena zemnící mříž, jejíž jednotlivá oka mají maximální rozměry 10 m x 50 m. V jednotlivých částech zařízení, které jsou umístěny vně kruhu a které jsou spojeny s uzemňovací soustavou je zapotřebí umístit zemnič pro odstupňování potenciálu ve vzdálenosti cca 1 m a hloubce cca 0,2 m (např. u stožárů osvětlení, které jsou spojeny s uzemňovací soustavou ochranným vodičem) Uplatnění přídavné rezistance obuvi Podle [1], Příloha C, tabulka C2 se stanoví celková impedance lidského těla ZB pro dotykové napětí UT = 700 V, která je s 50 % pravděpodobností : ZB 1100 Pro proud procházející lidským tělem po dobu 0,1 s podle Tabulky C4 v [1]pro dovolené dotykové napětí na lidském těle platí: 19

20 UTp 650 I B 0, 59 A ZB 1100 Jako přídavná rezistance se předpokládá obuv, kdy pro staré a vlhké boty odpovídá a1 = Napětí USTp které zaručuje bezpečnost osoby při použití známé přídavné rezistance (např. boty) se vypočte podle následujícího vztahu (Příloha C [1]): U STp UTp 1 1,5 ) I (15) ( a a2 ) I B UTp ( a1 kde je a1 přídavná rezistance (např. obuvi) a2 s rezistance země vůči stanovišti, a2 = 1,5 (0,15). s rezistivita půdy v povrchové vrstvě u zařízení (m) Dosazením do vztahu (15) určíme pro danou stanici napětí USTp pro trvání zemní poruchy 0,1 s U STp 650 (1000 1,5 100) 0, , 5V Provede se kontrola podle článku dodatku 1 PN , podmínka C2 U 2U , V STp Návrh uzemňovací sítě vyhoví s použitím přídavných rezistancí (pracovní obuv). s B 20

21 4 PŘÍLOHY Koeficient využití tyčových zemničů v závislosti na poměru vzdálenosti mezi tyčemi a jejich délky 0,9 0,8 Koeficient využití tyčí 0,7 0,6 0,5 0,4 a/l=3 a/l = 3 a/l a/l=2 = 2 a/l a/l=1 = 1 0,3 a vzdálenost mezi tyčemi a - vzdálenost mezi tyčemi L délka tyče l - délka tyče a/l = 0,5 a/l=0,5 0, Počet tyčí n Obrázek P1 21

22 Koeficient K11 pro ocelovou výztuž pilotového základu nebo základu stožáru K 11 0,9 0,8 D p e 0,7 L p 0,6 0, L p/d p Obrázek P2 Dp je průměr železobetonového stožáru u jeho základu Lp je hloubka základu 22

23 Tabulka P1 Hodnoty redukčních činitelů silových kabelů 6 kv s ocelovým pancířem Jednofázový poruchový proud I (A) Hodnoty redukčních činitelů r pro kabely 1) 6 ANKOPV 6 ANKOYPV Průřez (mm²) Průřez (mm²) 3 x x x x x x x x 240 0,64 0,61 0,61 0,49 0,67 0,64 0,63 0,52 0,56 0,54 0,54 0,44 0,60 0,58 0,57 0,47 0,50 0,49 0,49 0,40 0,54 0,52 0,53 0,43 0,45 0,44 0,45 0,37 0,49 0,48 0,48 0,40 0,42 0,41 0,42 0,45 0,44 0,44 0,37 0,39 0,38 0,39 0,42 0,41 0,42 0,36 0,36 0,37 0,40 0,39 0,39 0,35 0,38 0,37 0,37 0,33 0,33 0,36 0,35 0,36 0,35 0,21 0,41 0,33 0,18 0,43 0,20 0,51 0,46 0,40 0,18 0,53 0,45 0,41 0,20 0,57 0,50 0,47 0,57 0,51 0,48 0, ,55 0,51 0,61 0,54 0,52 0,62 0,57 0,54 0,64 0,58 0,56 0,33 0,66 0,59 0,56 0,66 0,60 0,57 0,35 0,70 0,62 0,58 0,37 0,69 0,62 0,59 0,38 0,75 0,65 0,61 0,40 0,72 0,65 0,61 0,42 1) U kabelů uložených v zemi nebo v korozním prostředí se uvažují hodnoty r pro proud 1000 A 23

24 Tabulka P2 Hodnoty redukčních činitelů silových kabelů 10 kv s ocelovým pancířem Jednofázový poruchový proud I (A) Hodnoty redukčních činitelů r pro kabely 1) 10 ANKOPV 10 ANKOYPV Průřez (mm²) Průřez (mm²) 3 x x x x x x x x 240 0,61 0,58 0,48 0,44 0,63 0,60 0,51 0,47 0,54 0,52 0,43 0,40 0,57 0,55 0,46 0,43 0,91 0,48 0,39 0,37 0,53 0,51 0,42 0,39 0,44 0,44 0,36 0,48 0,47 0,39 0,37 0,41 0,40 0,44 0,43 0,36 0,35 0,38 0,38 0,41 0,41 0,33 0,36 0,36 0,39 0,38 0,37 0,36 0,33 0,35 0,35 0,33 0,18 0,21 0,20 0,18 0,17 0,42 0,35 0,18 0,43 0,36 0,17 0,48 0,43 0,18 0,49 0,45 0,20 0,17 0,53 0,46 0,53 0,47 0,18 0,55 0,51 0,21 0,57 0,51 0,21 0,57 0,52 0,58 0,54 0,60 0,54 0,35 0,60 0,55 0,36 0,63 0,56 0,39 0,63 0,57 0,40 1) U kabelů uložených v zemi nebo v korozním prostředí se uvažují hodnoty r pro proud 1000 A 24

25 Tabulka P3 Hodnoty redukčních činitelů silových 22 kv s ocelovým pancířem Jednofázový poruchový proud I (A) Hodnoty redukčních činitelů r pro kabely 1) 22 ANKOPV 22 ANKOYPV 22 ANKOYPV Průřez (mm²) Průřez (mm²) Průřez (mm²) 3 x x x x x x x x x x x x 240 0,37 0,35 0, ,35 0,33 0,33 0,18 0,38 0,36 0,33 0,20 0,17 0,15 0,37 0,35 0,33,32 0,20 0,20 0,15 0,35 0,20 0,17 0,15 0,20 0,17 0,15 0,35 0,33,027 1) U kabelů uložených v zemi nebol v korozním prostředí se uvažují hodnoty r pro proud 1000 A 25

26 Tabulka P4 Hodnoty redukčních činitelů silových kabelů 35 kv s ocelovým pancířem Jednofázový poruchový proud I (A) Hodnoty redukčních činitelů r pro kabely 1) 35 ANKTOPV 35 ANKTOYPV 22 ANKTOYPV SP Průřez (mm²) Průřez (mm²) Průřez (mm²) 3 x x x x x x x x x x x x 240 0,18 0,15 0,18 0,15 0,22 0,22 0,18 0,15 0,10 0,10 0,10 0,33 0,20 0,17 0,15 0,15 0,15 0,22 0,18 0,22 0,18 0,10 0,22 0,22 0,21 0,21 0,18 0,15 0,10 0,10 0,10 1) U kabelů uložených v zemi nebo v korozním prostředí se uvažují hodnoty r pro proud 1000 A 26

27 Tabulka P5 Hodnoty redukčních činitelů silových kabelů bez ocelového pancíře Typ kabelu Hodnoty redukčních činitelů r pro kabely o průřezu (mm²) Třížilový 3 x 70 3 x 95 3 x x x x AYKCY 10 AYKCY 10 AYKTCY 0,98 0,98 0,84 0,98 0,97 0,83 0,98 0,98 0,83 0,98 0,98 0,83 0,98 0,97 0,84 0,98 0,98 0,84 Jednožilový 1 x 70 1 x 95 1 x x x x AYKCY 22 AXKCY 0,84 0,83 0,83 0,83 0,83 0,84 0,84 0,84 0,84 27

28 Tabulka 6 Orientační hodnoty redukčních činitelů vedení vvn a zvn Napětí Typ vedení edukční činitel r pro lano 185 AlFe 70 Fe 1 Jednoduché vedení 0,58 0,93 1 lano 110 kv Dvojitý trojúhelník 0,64 0,93 1 lano Soudek 0,60 0,93 1 lano Dvojitý trojúhelník 0,67 0,94 1 lano 220 kv Portál 0,45 0,87 2 lana Dvojitý trojúhelník 0,42 0,90 2 lana 400 kv Portál 0,40 0,88 2 lana POZNÁMKA Přesnější hodnoty redukčních činitelů vedení vvn v závislosti na rezistivitě půdy včetně problematiky kombinovaných zemnících lan uvádí Změna 2 ČSN (0699). 28

29 29