Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie

Transkript

1 Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie EAs Č ČEPS, ZSE, VSE PŘÍKLADY VÝPOČTŮ UZEMŇOVACÍCH SOUSTAV V DISTIBUČNÍ A PŘENOSOVÉ SOUSTAVĚ DODAVATELE ELEKTŘINY PNE Druhé vydání Odsouhlasení normy Konečný návrh podnikové normy energetiky pro rozvod elektrické energie odsouhlasily tyto organizace: ČEPS, a.s., JČE České Budějovice, a.s., JME Brno, a.s., PE Praha, a.s., SČE Děčín, a.s., SME Ostrava, a.s., STE Praha, a.s., VČE Hradec Králové, a.s., ZČE Plzeň, a.s., VSE Košice, a.s. a.zse Bratislava,a.s. Úvod Tato norma uvádí základní příklady výpočtů jednoduchých uzemňovacích soustav pro zařízení s napětím nad 1 kv AC ve stanicích distribučních i přenosové soustavy. Norma vychází z PNE , která pro sítě dodavatele elektřiny zavedla přístupy a postupy uvedené v ČSN Vztahy pro výpočty uzemňovacích soustav a tabulky pro dimenzování uzemňovacích přívodů a zemničů lze využít i v distribuční soustavě do 1 kv AC. Pro společná uzemnění elektrických zařízení vn a nn platí v plném rozsahu. Návaznost: PNE , ČSN Nahrazuje: z Účinnost od :

2 OBSAH strana 1 PŘEDMLUVA... ÚČEL Základní požadavky na uzemňovací soustavy Velikost poruchového proudu Trvání poruchového proudu Výpočet proudového dimenzování Dimenzování s ohledem na dotyková a kroková napětí VÝPOČTOVÉ UČENÍ ZEMNÍHO ODPOU Vztahy pro výpočet zemního odporu jednoduchých zemničů Vztahy pro výpočet zemního odporu kombinovaných zemničů Jednoduché obvodové zemniče (nekruhového) tvaru Paprskové zemniče sestávající z n stejných paprsků Základové zemniče s délkou a a šířkou b Kombinace obvodového zemniče doplněného tyčovými zemniči Kombinace obvodového zemniče doplněného paprskovými zemniči Zemní odpor dvojitého obvodového zemniče Kombinace základového zemniče transformovny vn/nn z a obvodového zemniče o Zemní odpor železobetonového stožáru Kombinace železobetonového základu a paprskových zemničů Příklady výpočtu zemního odporu uzemnění distribučních transformoven vn/nn Kiosková transformovna / 0,4 kv s betonovým základem Transformovna /0,4 kv betonová jednosloupová Prefabrikovaná transformovna /0,4 kv Transformovna 0/110 kv KONTOLA NAPĚTÍ NA UZEMNĚNÍ A DOTYKOVÝCH NAPĚTÍ Distribuční transformovny vn/nn se společným uzemněním Stanice sítí s izolovaným uzlem a sítě s kompenzací zemních kapacitních proudů Stanice v sítích s odporovým uzemněním uzlu Transformovna 0/110 kv Uplatnění uznávaných opatření M Uplatnění přídavné rezistance obuvi PŘÍLOHY PŘEDMLUVA Citované a souvisící normy, doporučení a publikace [1] PNE Ochrana před úrazem elektrickým proudem v distribuční soustavě dodavatele elektřiny. [] ČSN Elektrické instalace AC nad 1 kv [3] PNE Provoz, navrhování a zkoušení ochran a automatik [4] Kočvara, A. : Uzemňování elektrických zařízení, STO.M Praha 1995, knižnice Elektro, svazek 6 [5] Typizační směrnice Tsm - so : Uzemnění stožárů venkovních vedení vvn a zvn, II. etapa, část 1 SEP ELEKTOVOD, FMPE, ČEZ, SEP Bratislava 1990 [6] ČSN Z1 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení. Kapitola 54: Uzemnění a ochranné vodiče [7] ČSN A1 Mezinárodní elektrotechnický slovník. Kapitola 195: Uzemnění a ochrana před úrazem elektrickým proudem [8] ČSN Předpisy pro ochranu sdělovacích zařízení a vedení před nebezpečnými vlivy trojfázových vedení vn, vvn a zvn. Změna :1998 Vypracování normy Zpracovatelé: Ing. Karel Procházka, CSc., EGC- EnerGoConsult ČB s.r.o., Č. Budějovice, Ing. Petr Pospíšil, JME, a.s. Brno Pracovník ONS odvětví energetiky: Ing. Jaroslav Bárta, ÚJV Řež, a.s. divize Energoprojekt Praha

3 Termíny a definice Uzemňovací soustava ( ) všechny elektrické spoje a předměty, které jsou součástí uzemnění elektrické sítě, instalace a zařízení. Uzemňovací síť ( ) - část uzemňovací soustavy, která obsahuje pouze zemniče a jejich vzájemné spojení Mřížová uzemňovací síť je uzemňovací síť tvořená z pásků nebo drátů vedených ve dvou na sebe kolmých směrech a v místech křižování propojených. Uzemnění ( ) - je provedení elektrického spojení mezi daným bodem v síti, v instalaci nebo v zařízení a lokální zemí. Spojení může být úmyslné, nebo neúmyslné nebo náhodné. Ochranné uzemnění ( ) uzemnění bodu nebo několika bodů v elektrické síti, instalaci nebo zařízení za účelem bezpečnosti. Pracovní uzemnění uzemnění bodu nebo několika bodů v elektrické síti, zajišťující správnou funkci zařízení nebo instalace ( např.uzemnění uzlů transformátorů, svodičů přepětí, kapacitních děličů, přístrojových transformátorů napětí) Impedance uzemnění ( ) impedance při daném kmitočtu mezi specifikovaným bodem v síti, v instalaci nebo zařízením a referenční zemí Odpor uzemnění ( ) reálná složka impedance uzemnění esistivita půdy ( ) resistivita typického vzorku půdy Zemnič ( ) vodivá část, která může být uložena v daném vodivém prostředí ( např.betonu) v elektrickém styku se zemí. Strojený zemnič - zemnič záměrně zřízený pro uzemnění Náhodný zemnič - vodivý předmět trvale uložený v zemi, ve vodě, v betonu, který byl vybudován k jinému účelu než k uzemnění, ale je možno ho využít jako zemnič. Základový zemnič - zemnič uložený v betonových základech (budov, stožárů, nosných konstrukcí) Zemnič pro vyrovnání potenciálu - (ekvipotenciální práh) zemnič uložený ve vhodné hloubce a vzdálenosti od vodivých předmětů za účelem ovlivnění průběhu potenciálu na povrchu země. Uzemňovací přívod ( ) vodič, který zajistí vodivou dráhu, nebo část vodivé dráhy mezi daným bodem v síti, instalaci nebo v zařízení a zemničem. Náhodný uzemňovací přívod - souvislá konstrukce, která je využita pro spojení uzemňovaného zařízení s uzemňovací sítí. eferenční (vzdálená) země ( ) část Země (planety) považovaná za vodivou, která je mimo dosah vlivu jakéhokoli uzemnění, jejíž elektrický potenciál je podle úmluvy považován za rovný nule. Zem (lokální) ( ) - část Země (planety), která je ve styku se zemničem, jejíž elektrický potenciál nemusí být roven nule. Napětí proti zemi během zkratu ( ) napětí mezi daným bodem a referenční zemí v místě zkratu a při hodnotě zkratového proudu. Živá část ( ) vodič nebo živá část určená k tomu, aby při normálním provozu byla pod napětím, včetně středního vodiče, ale podle úmluvy nezahrnuje vodič PEN, PEM, nebo PEL. Neživá část ( ) vodivá část zařízení, které se lze dotknout rukou a která není obvykle živá, ale může se stát živou v případě poruchy základní izolace. Cizí vodivá část ( ) vodivá část, která není součástí elektrické instalace a která může přivést elektrický potenciál, obvykle lokální země. Dotykové napětí ( ) napětí mezi vodivými částmi, kterých se člověk nebo zvíře dotýká. Velikost skutečného dotykového napětí může významně ovlivnit impedance těla člověka nebo zvířete při elektrickém dotyku s těmito vodivými částmi. Dovolená mezní hodnota dotykového napětí ( ) nejvyšší dovolená hodnota předpokládaného trvalého dotykového napětí stanovená s ohledem na působení vnějších vlivů. 3

4 Krokové napětí ( ) napětí mezi dvěma body zemského povrchu vzdálenými od sebe 1 m, vzdálenost 1m se považuje za délku kroku člověka. ÚČEL Tato norma uvádí příklady výpočtu typických jednoduchých uzemňovacích soustav stanic DS a PS, vycházející z požadavků dimenzování na tepelnou odolnost a bezpečnost osob při poruchách v síti nebo zařízení vn a vvn stanic DS a PS..1 Základní požadavky na uzemňovací soustavy Základní požadavky na dimenzování uzemnění pro síťový kmitočet uvádí čl. 1. normy PNE , Dodatku 1. Výchozí parametry pro dimenzování uzemnění jsou: velikost poruchového proudu trvání poruchy 1 vlastnosti půdy.1.1 Velikost poruchového proudu určující pro návrh uzemňovacích soustav obsahuje následující Tabulka 1, převzatá z Dodatku 1, v [1]. Tabulka 1 - Hodnoty proudů pro návrh uzemňovacích soustav Typ sítě on Určující pro tepelné zatížení 1) zemnič uzemňovací přívod Sítě s izolovaným uzlem - 6) 9) I ke sítě s kompenzací zemních stanice se zhášecími tlumivkami - 6) 3) 9) I ke kapacitních proudů stanice bez zhášecích tlumivek Sítě s nízkoohmovým uzemněním uzlu " I 4) 5) k1 " 5) Ik 1 sítě s kompenzací stanice ve kterých je uzel " I 4) k 1 zemních přechodně uzemňován I " k 1 kapacitních proudů ve všech se zhášecími a přechodně ostatních tlumivkami 6) 3) I ke stanicích nízkoohmově uzemněným uzlem bez zhášecích tlumivek určující pro vzrůst potenciálu a dotyková napětí IE r I 7) C IE r L I I es IE r I es " 5) I E r w I k 1 " 5) I E r w I k 1 I E r L I I es IE r I es 1) ) 3) 4) 5) 6) Je nutné uvažovat minimální průřez podle normativní přílohy A Pouze u dobře vykompenzovaných sítí. U výrazně rozladěných je zapotřebí uvažovat přídavnou jalovou složku zbytkového proudu. Jmenovité proudy zhášecích tlumivek je zapotřebí uvažovat i při návrhu jejich uzemňovacích přívodů. Pokud je možných několik proudových drah, lze při návrhu elektrod uzemňovací soustavy uvažovat výsledné rozdělení proudů. Pokud je proud dvoupólového zemního zkratu vypočtený podle ČSN IEC 909 větší než I k1 musí se uvažovat s touto vyšší hodnotou Postačuje minimální průřez podle přílohy A 1 Tento parametr je závislý především na způsobu zemnění uzlu sítě vn, viz část.1. 4

5 7) 8) 9) U místních systémů vn, např. průmyslových závodů, kde zemní porucha může trvat delší dobu, např. několik hodin je zapotřebí uvažovat I ke Pokud I ke je větší než I k1 musí se uvažovat s touto vyšší hodnotou Pokud je vypínací čas zemní poruchy kratší než 1 s, může být užit I C nebo I res. Legenda k tabulce 1 I C vypočtený nebo měřený zemní kapacitní proud I es zbytkový proud zemního spojení. Pokud není známa přesná hodnoty, může se uvažovat 10 % I C. I L součet jmenovitých proudů paralelních zhášecích tlumivek v příslušné transformovně I ke proud dvojitého zemního spojení vypočtený podle ČSN EN (pro I ke může být jako maximální hodnota užito 85 % počáteční velikosti symetrického zkratového proudu) I k1 počáteční symetrický zkratový proud jednopólového zkratu, vypočtený podle ČSN IEC Pro sítě vn s odporovým uzemněním uzlu postačí uvažovat I " k1 I I c, kde I je jmenovitý proud uzlového odporníku I E zemní proud r redukční činitel (viz přílohu J Dodatku D1 [1] ) w součinitel zahrnující pravděpodobnost výskytu největšího, teoreticky stanoveného zkratového proudu. Pro sítě s jmenovitým napětím 110 kv a vyšším je jeho hodnota 0.7, není-li výpočtem prokázána hodnota nižší. Pro sítě vn je w = Trvání poruchového proudu Při stanovení trvání poruchy se u sítí s rychlým vypínáním poruch uvažují vypínací časy ochran a spínačů při jejich správné činnosti. U sítí vn předpokládáme za všeobecně reálný vypínací čas poruch 0.4 až 0.5 s. U sítí s kompenzací zemních kapacitních proudů, ve kterých je přípustný provoz se zemním spojením se uvažuje doba provozu do jedné hodiny. Pozn.: PNE uvádí v poznámce k čl. 3 následující orientační požadované doby vypnutí zkratu: - na přenosových vedeních 400 kv - 0,1 s; - v sítích 110 a 0 kv napájených energetickými bloky velkých výkonů- do 0,15 až 0.0 s; - v sítích 110 a 0 kv napájených energetickými bloky starších konstrukcí- do 0,3 až 0;4 s; - v rozvodných zařízeních vn - do 0.5 až 0;6 s..1.3 Výpočet proudového dimenzování Stanovení průřezu uzemňovacích přívodů nebo zemničů, který závisí na velikosti a trvání poruchového proudu je dán v normativní příloze B Dodatku 1 k [1]. ozlišuje se mezi trváním poruchy kratším než 5 s (adiabatický růst teploty) a větším než 5 s. Dovolené proudy pro nejčastěji používané průřezy pásků FeZn jsou uvedeny pro počáteční teplotu 0 o C a konečnou teplotu 300 o C. v následující Tabulce. Konkrétní hodnoty stanovené pro nejčastější typy kabelů vn a vedení vvn jsou uvedeny v Příloze v TabulceP1 až Tabulce P5 pro kabely, v tabulce P6 pro venkovní vedení vvn. Pro kabely vvn je zapotřebí hodnoty redukčních činitelů požadovat od výrobců. 5

6 Tabulka : Dovolené proudy pro pásek FeZn t [s] Dovolený proud [A] 30x4 mm 40x4 mm 0x5 mm 0, , , , , , , , , Pokud je konečná teplota odlišná od 300 o C, dovolený proud se vypočte násobením pomocí činitele vybraného z tabulky 3 3. Nižší konečné teploty jsou doporučeny pro izolované vodiče a vodiče vložené do betonu. Tabulka 3 Činitelé pro přepočet trvalé zatížitelnosti při konečné teplotě 300 o C na jinou konečnou teplotu Konečná teplota ve o C Přepočítací činitel 1, 1,1 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 Pro poruchové proudy s delším trváním (v systémech s izolovaným uzlem nebo s kompenzací kapacitních proudů zhášecí tlumivkou) jsou dovolené průřezy zemničů a uzemňovacích přívodů v Dodatku 1 k [1] na obr. B.a pro kruhový a obr.b.b pro obdélníkový průřez. Pro nejčastěji užívané profily pásků FeZn jsou dovolené následující hodnoty: Tabulka 4. Dovolený trvalý proud základních profilů zemničů FeZn Profil Dovolený trvalý proud [A] pásek 30x4 40 pásek 40x4 540 pásek 0x5 330 Drát průměr 10 mm 0 Tyto hodnoty byly stanoveny s ohledem na oteplení vlastního zemniče nebo uzemňovacího přívodu. Dále se ještě doporučuje kontrolovat u zemničů uložených v půdě, zda je jeho styková plocha s půdou dostačující k zamezení vysoušení půdy v okolí zemniče. Potřebné hodnoty obsahuje následující Tabulka Tabulka 3 je převzatá Tabulka B z Dodatku 1 k [1]. 4 Tabulka 5 je převzatá Tabulka 54 NK1 z ČSN

7 Tabulka 5 Nejvyšší dovolené hustoty proudu vztažené na plochu zemniče uloženého v půdě Doba průchodu proudu Proudová hustota v A/m plochy povrchu zemniče uloženého v půdě o rezistivitě 100 m 500 m m m 1 s 5 s 1 h h 3 h ,6 11,8 9, ,5 5,3 4, , 3, , 1,8 Pro náhodné i strojené zemniče uložené v betonu je zapotřebí jednak uvažovat nižší dovolené teploty, jednak dovolené hustoty proudu vztažené na plochu betonového zákrytu, závislé i na resistivitě půdy, která betonový zákryt obklopuje. Tyto hodnoty obsahuje Tabulka 6. 5 Tabulka 6 Nejvyšší dovolené hustoty proudu vycházejícího z betonového zákrytu základového zemniče Střední hustota v A/m z betonového zákrytu základového zemniče při Doba průchodu proudu rezistivitě půdy, která jej obklopuje m 500 m m m 1 s s h h 3 h 3 h 6,5 18,8 15,4 8 10,8 8, 6, ,9,6 1,5 0,9 - Pro rázový proud je dovolená proudová hustota 50 ka/m Současně však je zapotřebí brát v úvahu minimální průřezy zajišťující korozívní a mechanickou odolnost (podle Přílohy A Dodatku 1 k [1]). Minimální rozměry ocelových, žárově pozinkovaných zemničů zajišťující mechanickou pevnost a odolnost proti korozi jsou následující: Tabulka 7 Minimální rozměry ocelových, žárově pozinkovaných zemničů Typ zemniče provedení minimální rozměr pásek a drát pásek průřez 90 mm tloušťka 3 mm drát průměr 10 mm tyčové zemniče tyč průměr 16 mm trubka průměr 5 mm tloušťka mm úhelník průřez 90 mm tloušťka 3 mm Poznámka 1 Nejčastěji používaný profil FeZn 30 x 4 mm pro materiál zemničů přesahuje minimální průřez je podle Přílohy A Dodatku 1 [1], tj. 90 mm při tloušťce 3mm. 5 Tabulka 4 je převzatá Tabulka 54NK z ČSN Uvažuje se pouze ta část povrchu betonového zákrytu, která má styk s okolní půdou. 7

8 Pro vypínací časy do 0.6 s, běžně dosahované při zemních zkratových poruchách v sítích vn a konečnou teplotu při průtoku proudu 300 o C je mezní proud pro tento pásek 30x4 cca A. Tato hodnota je vyšší, než jsou možné proudy dvoupólových zemních zkratů (dvojitých zemních spojení) při napájení z transformátorů 110/35 nebo 110/ kv výkonů až do 63 MVA..1.4 Dimenzování s ohledem na dotyková a kroková napětí Základní návrh uzemňovací soustavy vyhovující požadavkům Dodatku 1 PNE na mechanickou pevnost a odolnost proti korozi, tepelnou odolnost vůči nejvyššímu poruchovému proudu a zamezení škodám na majetku a zařízení je třeba dále posoudit z hlediska dotykových napětí. Obecný přístup ukazuje vývojový diagram na obr.1 Jako hodnoty dovolených dotykových napětí se užijí hodnoty U Tp v obr.. Tyto dovolené hodnoty se považují za splněné, když je buď: - splněna jedna z podmínek C C 1: uvažovaná instalace se stane součástí celkové uzemňovací soustavy. C : Nárůst potenciálu země, určený měřením nebo výpočtem nepřekročí dvojnásobek hodnot dovoleného dotykového napětí podle obr. 1. nebo - jsou provedena příslušná specifikovaná opatření M v souladu s velikostí vzrůstu zemního potenciálu a trvání poruchy. Tato opatření jsou popsána v příloze D Dodatku 1 PNE Pokud nejsou splněny podmínky C ani přípustná zvláštní opatření M, pak je zapotřebí ověřit dodržení dovolených dotykových napětí U Tp obvykle měřením. Alternativně může být použit typový návrh, který zajišťuje úplné splnění požadavků Přídavné odpory k odporu lidského těla lze uvažovat podle přílohy C Dodatku 1 [1]. 8

9 . základní návrh určení I E, Z E pak U E = I E x Z E I E podle tab. 1 ano U E U Tp (C) U Tp podle obr. 1 ne U E U Tp ano ne přídavná opatření určení U T nebo určení I B (výpočet nebo měření) I Bp podle křivky c IEC ne U T U Tp nebo I B I Bp ano doporučená opatření M správný návrh U Tp Obrázek 1 Postup při návrhu uzemnění stanic DS a PS POZNÁMKA 1 Pro informativní výpočet Z E lze použít vztahy pro E z Přílohy K v [1] POZNÁMKA : Jako alternativa k použití podmínek C a přípustným zvláštním opatřením M mohou být hodnoty dotykových napětí kontrolovány provozním měřením. 9

10 U Tp [V] Trvání průtoku proudu [s] POZNÁMKA 1: Tato závislost se týká zemních poruch v sítích vn POZNÁMKA : Pro trvání průtoku proudu delší než 5 s lze pro U Tp použít 75 V Obrázek Dovolená dotyková napětí U Tp pro omezené trvání průtoku proudu 10

11 3 VÝPOČTOVÉ UČENÍ ZEMNÍHO ODPOU 3.1 Vztahy pro výpočet zemního odporu jednoduchých zemničů Příloha K Dodatku 1 PNE a Změna 1 PNE obsahuje vztahy pro výpočet zemního odporu pouze pro nejjednodušší tvary zemničů. paprskový zemnič E L EB ln L d ( 1 ) kruhový zemnič 4 D ln D d ( ) tyčový zemnič E 4L EB ln L d ( 3 ) zemnicí mříž kde L E E EB ( 4 ) D 4 Szm délka paprskového nebo tyčového zemniče [m] L 4 S D zm průměr kruhového zemniče o délce L nebo průměr kruhu o stejné ploše S zm, jakou zaujímá zemnící mříž d průměr lanového, tyčového zemniče nebo polovina šířky páskového zemniče v [m] E rezistivita půdy [m] plocha zemnící mříže S zm 3. Vztahy pro výpočet zemního odporu kombinovaných zemničů Pro jiné a složitější tvary doporučujeme při výpočtech zemního odporu vycházet z těchto zásad: 3..1 Jednoduché obvodové zemniče (nekruhového) tvaru Zemniče převedeme na kruhový tvar se stejným obvodem a pro výpočet použijeme vztah (). Pro obdélníkový zemnič s rozměry a x b je ekvivalentní průměr D ekv (a b) 3.. Paprskové zemniče sestávající z n stejných paprsků Výsledný zemní odpor Epn určíme ze vztahu Epn Ep 1 ( 6 ) n pn ( 5 ) kde Ep je zemní odpor jednoho paprsku, pn koeficient využití paprsků Pozn.: Podle [5] má pn následující velikosti počet paprsků koeficient využití poznámka n = 1, pn = 1 n = 3 pn = 0,9 úhel mezi 1. a. paprskem je 135 o, mezi. a 3. je 90 o. n = 4 pn = 0,836 úhel mezi paprsky je 90 o. 11

12 3..3 Základové zemniče s délkou a a šířkou b Pro určení průměru ekvivalentního kruhu vycházíme z délky obvodu vnějších rozměrů základu a pro zemní odpor použijeme vztah (4) pro zemnící mříž, tj. EB E ( 7 ) 4 (a b) 3..4 Kombinace obvodového zemniče doplněného tyčovými zemniči Výsledný odpor zemniče určíme pomocí vztahu E 1 0,9 1 n t 1 p ( 8 ) kde t je zemní odpor tyčového zemniče vypočítaný podle vztahu (3) n počet tyčí 1 koeficient využití tyčí, který závisí na poměru vzdálenosti mezi tyčemi a, a jejich délce L se určí podle obr.p1v Příloze. p zemní odpor paprskového zemniče vypočítaný podle vztahu (1) Pozn.: Pro a/l 5 a n 10 se použije 1 = 0, Kombinace obvodového zemniče doplněného paprskovými zemniči Výsledný odpor zemniče určíme pomocí vztahu 1 1 E ( 9 ) pn n 1 p o kde p je zemní odpor paprskového zemniče vypočítaný podle vztahu (1) n počet paprsků pn koeficient využití paprskových zemničů viz 3... koeficient využití kombinace zemničů, podle [4] se doporučuje 0,9 o zemní odpor obvodového zemniče vypočítaný podle Zemní odpor dvojitého obvodového zemniče Dílčí zemní odpory E1 určíme pro vnitřní ekvivalentní kruhový zemnič s průměrem D 1 a E pro vnější ekvivalentní kruhový zemnič s průměrem D Výsledný zemní odpor dvojitého odporového zemniče určíme podle vztahu: E E1 E 1 ( 10 ) E1 E 1 kde 1 je koeficient využití dílčích uzemnění, který pro malé objekty a vzájemnou vzdálenost zemničů do m doporučujeme 0,7 Pozn.: Tato hodnota 1 =0,7 vychází z údajů v [5] Kombinace základového zemniče transformovny vn/nn z a obvodového zemniče o Výsledný odpor uzemnění transformovny E určíme pomocí vztahu E z z o o 1 ( 11 ) kde je koeficient využití dílčích uzemnění, který se pro malé stanice pohybuje v mezích 0,7 0,8. Pozn.: Tyto hodnoty =0,7 0,8 vycházejí z údajů v [5]. 1

13 3..8 Zemní odpor železobetonového stožáru Zemní odpor základu železobetonového stožáru o průměru D p a délce podzemní části L p určíme podle [4] pomocí vztahu st 1,1 K 11 e L p ( 1 ) kde K 11 je koeficient, který se určí podle obr.p v Příloze 1. e je ekvivalentní rezistivita půdy 3..9 Kombinace železobetonového základu a paprskových zemničů Zemní odpor určíme obdobně E z z p p 1 ( 13 ) kde = 0,9 (podle údajů z [5] 3.3 Příklady výpočtu zemního odporu uzemnění distribučních transformoven vn/nn Kiosková transformovna / 0,4 kv s betonovým základem Uspořádání a rozměry zemničů jsou uvedeny na obr. 3. Hloubka založení základového zemniče je = 0,7 m. Šířka základu je 0,3 m, zemnič je uložen uprostřed základu s vnějšími rozměry 4,9 x 5,1 m. Dále je navržen obvodový zemnič vzdálený 1 m od vnější obvodové zdi, doplněný v rozích tyčovými zemniči a u vchodové části (delší strana) ještě potenciálový práh ve vzdálenosti 1,5 m od obvodového zemniče (obr.3). ezistivitu půdy předpokládáme 100 m. 7,1 m tyčový zemnič 1, m; rozměr 50x50x5 mm 5,1 m 4,9 m 6,9 m 7,1 m 1,5 m Obrázek 3 - Uzemnění kioskové transformovny /0,4 kv, 1x630 kva a) Zemní odpor základového zemniče určíme podle vztahu (7) 13

14 100 EB 7, 4 (4,9 5,1) 85 b) Zemní odpor obvodového zemniče s rozměry pásku 30x4 mm Pro vnější rozměry 7,1 x 8,4 m získáme po převedení na ekvivalentní kruh a dosazením do vztahu () pro rezistivitu půdy 100 m (7,1 8,4) D 9,87 m EB ,87 ln 5, 9,87 0, c) Zemní odpor obvodového zemniče doplněného tyčovými zemniči Počet tyčí 4, délka tyče 1, m, rozměry 50x50x5 mm, vzdálenost mezi tyčemi 6,9 až 7,1 m. Z diagramu na P1 v Příloze pro a/l = 7/1, = 5,8 a a = 4 určíme přibližně 1 = 0,9. Zemní odpor jedné tyče je podle vztahu (3) , EB ln 69, 1, 0,05 73 Zemní odpor soustavy tyčí a obvodového zemniče je tedy podle vztahu (8) 1 1 E 4, 96 0, ,9 69,73 5,80 Výsledný celkový zemní odpor základového zemniče a obvodového zemniče s tyčemi lze určit orientačně pomocí vztahu (11) jako 7,85 4,96 1 E 4, 05 7,85 4,96 0, Transformovna /0,4 kv betonová jednosloupová Průměr sloupu u paty (základu) Dp = 0,365 m. ozměr základu cca 1,5x1,5 m, hloubka základu Lp =, m. Strojené uzemnění tvoří dva kruhové zemniče z pásku 30x4 FeZn, jak je naznačeno na obr.4a. 5,5 m 1,5 m 15 m 1,5 m 15 m 3,5 m Obrázek 4a - Betonová jednosloupová transformovna /0,4 kv Obrázek 4b - Betonová jednosloupová transformovna /0,4 kv dva paprsky a) Zemní odpor ocelové výztuže železobetonového stožáru V tomto případě je odpor základu podle vztahu (1) pro předpokládanou rezistivitu e = 100 m (pro poměr L p /D p jsme odečetli z obr.p hodnotu K11 = 0,5) 100 st 1,1 0,5 5, 14

15 V tomto případě porovnáme následující varianty řešení strojených zemničů s rozměry 30x4 FeZn a při rezistivitě půdy E = 100 m. dvojitý obvodový zemnič paprskový zemnič soustava dvou paprsků paprskový zemnič soustava čtyř paprsků b) dvojitý obvodový zemnič Zemní odpor dvojitého obvodového zemniče (vzdálenost zemniče od základu i navzájem cca l m), Průměr vnitřního kruhového zemniče je D 1 = 3,5 m, hloubka založení z 1 = 0,4 m. Průměr vnějšího kruhového zemniče je D = 5,5 m, hloubka založení z = 0,7 m. Zemní odpor vnitřního kruhového zemniče je podle vztahu () ,5 EB ln 13, 3,5 0, Zemní odpor vnějšího kruhového zemniče je podle vztahu () ,5 EB ln 9, 5,5 0, Zemní odpor dvojitého obvodového zemniče je podle vztahu (10) 13,37 9,34 1 E 7, 33 13,37 9,34 0,7 Výsledný zemní odpor uzemnění transformovny se určí pomocí vztahu (11) a = 0,8 jako 5 7,33 1 E 7, ,33 0,8 c) paprskový zemnič soustava dvou paprsků (obr. 4b) Pro délku paprsku 15 m určíme dosazením do vztahu (1) a (6) p ln 5, ,015 Výsledný odpor uzemnění transformovny určíme pomocí vztahu (11) jako 5 5,1 1 E 4, ,1 0,9 d) paprskový zemnič soustava čtyř paprsků Pro délku paprsku 15 m určíme dosazením do vztahu (1) a (6) EB ln 3, ,015 0,836 Výsledný odpor uzemnění transformovny určíme pomocí vztahu (13) jako 5 3,05 1 E 3, 0 5 3,05 0, Prefabrikovaná transformovna /0,4 kv Stanice s rozměry podle obr.5 je umístěna na štěrkové vyrovnávací vrstvě, vnitřní obvodová zemnící přípojnice je propojena s vnější zemnící soustavou tvořenou obvodovým zemničem FeZn 30x4 mm (současně tvoří potenciálový práh), jednak FeZn pásky 30x4 mm s délkou 5 m založené ve dvou kabelových trasách. Jde tedy o kombinaci obvodového zemniče a paprskových zemničů. Zemní odpor obvodového zemniče určíme opět jako zemní odpor kruhového zemniče s ekvivalentním průměrem podle vztahu (5) (4,98 5,78) D ekv 6,85 m Zemní odpor je dán vztahem (), tedy ,85 EB ln 7, 6,85 0,015 8 Paprskový zemnič v jedné kabelové trase má zemní odpor daný vztahem (1), tedy v tomto případě 15

16 1 m 5,78 m 3,58 m 1 m p ln 6, 5 0, Výsledný zemní odpor dvou paprskových zemničů ve dvou kabelových trasách a obvodového zemniče je 4,98 m FeZn 30x4, 5 m,98 m FeZn 30x4, 5 m 1 m 1 m E 1 1, 6 1 0,9 6,77 7, Transformovna 0/110 kv V transformovně je mřížová uzemňovací síť s celkovou uzemňovací plochou m. Pro rezistivitu půdy 100 m určíme ekvivalentní průměr 4 Szm Dekv 5,7 m Výsledný odpor uzemnění je podle vztahu (4) 100 EB 0, 3,7 4 KONTOLA NAPĚTÍ NA UZEMNĚNÍ A DOTYKOVÝCH NAPĚTÍ 4.1 Distribuční transformovny vn/nn se společným uzemněním Podle čl Dodatku 1 [1] se opatření pro dodržení dovolených dotykových napětí považují za splněná, pokud je splněna jedna z podmínek C 1: uvažovaná stanice se stane součástí celkové uzemňovací soustavy. Tuto podmínku pro sítě vn splňují v oblastech se souvislou zástavbou kabelové sítě vn s kabely s dobře vodivými, oboustranně uzemněnými plášti o celkové délce nad 1 km a maximálním proudem zemního spojení nebo jednofázového zkratu do 1500 A. C : Nárůst potenciálu země, určený měřením nebo výpočtem nepřekročí dvojnásobek hodnot dovoleného dotykového napětí podle obr.1 Pro stanice, na které se nevztahuje podmínka C 1, je zapotřebí posoudit dodržení podmínky U Obrázek 5 Montovaná transformovna /0,4 kv E IE E UTp ( 14 ) kde je E celkový odpor uzemnění vodičů PEN všech odcházejících vedení z transformovny včetně uzemnění transformovny a I E zemní proud na straně vn U Tp dovolené dotykové napětí podle obr. Pro odpor uzemnění vodičů PEN podle čl [1] přitom platí, že pro sítě o jmenovitém napětí 30 V nesmí být větší než. Pokud nejsou splněny podmínky C 1 ani C ověřuje se podmínka 16

17 U E I 4 U ( 15 ) E E Tp Do této velikosti napětí na uzemnění U E lze podle přílohy D [1] užít pro dodržení bezpečnosti některé z příslušných uznávaných opatření M (viz též obr.1). V místech přístupných pouze obsluze zařízení lze uvažovat s přídavnými odpory podle Přílohy C [1] (meze podle obr. jsou stanoveny pro lidské tělo při dotyku holou rukou proti bosé noze). Pokud nejsou užita přípustná zvláštní opatření M, ani není prokázáno výpočtem s přídavnými odpory dodržení přípustných hodnot U Tp, pak je zapotřebí ověřit dodržení dovolených dotykových napětí Utp, obvykle měřením. Prokáží-li předchozí výpočty nebo měření, že může dojít k překročení dovolených hodnot U Tp podle obr., je zapotřebí ve smyslu čl Dodatku 1 [1] uzemnění vn a nn oddělit Stanice sítí s izolovaným uzlem a sítě s kompenzací zemních kapacitních proudů Pro sítě s trváním průtoku proudu delším než 5 s 7 a dovoleným dotykovým napětím 75 V ze vztahu (14) pro mezní proud I E plyne I U A Tp E ( 16 ) B Vzhledem k předpokladu, že proud zemní poruchy v kompenzované síti je do 10 % kapacitního proudu sítě (Legenda k Tabulce 1), hodnotě proudu zemní poruchy 75 A odpovídá mezní kapacitní proud sítě 750 A, tedy hodnota s reservou vyšší, než jsou rozsahy kompenzovaných sítí jak za normálního, tak i mimořádného stavu. Ve stanicích vn/nn kompenzovaných sítí, u kterých je pro napájené sítě nn splněna podmínka pro celkový odpor uzemnění vodičů PEN do, již tato podmínka zajišťuje bezpečnosti osob před ohrožením dotykovým napětím při zemních poruchách. Strojené uzemnění ve stanicích vn/nn tedy postačí s minimálním rozsahem požadovaným pro správnou činnost instalovaných zařízení Stanice v sítích s odporovým uzemněním uzlu Pokud není pro stanici splněna podmínka C 1, pak je zapotřebí kontrolovat napětí na uzemnění podle podmínky C. Pro sítě vn s odporovým uzemněním uzlu jsou sítě s rychlým vypínáním zemních poruch, u kterých platí závislost dovoleného dotykového napětí při zemních poruchách na obr.1. Pro obvykle dosažitelný čas vypnutí zemní poruchy 0,4 s je obecně (za předpokladu splnění podmínky pro celkový odpor uzemnění vodičů PEN do ) dovolené dotykové napětí 90 V a dovolený proud zemní poruchy UTp 90 IE 90 A ( 17 ) B Pokud je napětí na uzemnění v mezích (viz obr.) U Tp UE 4 UTp ( 18 ) pak pro zajištění bezpečnosti při zemních poruchách v síti vn postačí uskutečnit příslušné uznávané opatření M uvedené v Příloze D Dodatku 1 [1]. Analogicky k (16) určíme mezní proud, do kterého postačí pro zajištění ochrany před nebezpečným dotykem splnit podmínky pro celkový odpor uzemnění vodičů PEN do (opět pro vypínací čas zemní poruchy 0,4 s) jako 4 UTp 4 90 IE 580 A ( 19 ) B Pokud tato podmínka není splněna, doporučujeme zvažovat následující možnosti: a) určení konkrétní přesnější hodnoty proudu zemní poruchy s respektováním redukčních činitelů napájecích vedení i snížení proudu se vzdáleností od napájecí transformovny b) ověření napětí na uzemnění a dotykových napětí měřením a pokud není zaručena bezpečnost pak, rozšíření základního uzemnění ve stanici 7 Pokud je v kompenzovaných sítích zajištěno rychlé vypínání zemních poruch, pak se postupuje podle části

18 c) zkrácení vypínacího času zemních poruch. eálně dosažitelné hodnoty při digitálních ochranách a současných vypínačích v radiálních sítích s proudy zemních poruch nad 500 A jsou 0,5 až 0,3 s, dovolený proud zemní poruchy se tím zvýší až na 880 A, resp. 780 A), 4. Transformovna 0/110 kv Pro tyto stanice platí analogicky podmínky uvedené v části V transformovně je mřížová uzemňovací síť s celkovou plochou m jejíž jednotlivá oka mají rozměry do 10 x 50 m, splňující požadavky na tepelnou odolnost a odolnost proti korozi podle části. ezistivita půdy je E = 100 m. Do transformovny jsou zaústěna jednoduchá vedení 0 kv s redukčním činitelem r = 0,45 a dvojitá vedení 110 kv (soudek) s redukčním činitelem 0,60. Jednopólový zkratový proud v zařízení 0 kv je I k1 = 5 ka, v části 110 kv je I k1 = 0 ka. ozvodna je vybavena ochranou přípojnic se zaručeným vypínacím časem t 0,1 s. Zemní odpor pro mřížovou síť je podle vztahu (4) EB , Proud uzemněním se určí podle tabulky 1 jako: " I E r w I k1 0,450, A. Napětí na uzemňovací soustavě se vypočte pomocí vztahu (14) jako (část jednofázového zkratového proudu, která se vrací k uzlu transformátoru se zanedbává) U E 78750, 1748V Pro trvání zemní poruchy 0,1 s určíme z obr.1 U Tp = 650 V Protože toto napětí je v mezích podle vztahu (18), tj je možné zajistit bezpečnost : - specifikovanými opatřeními M podle přílohy D [1] - uplatněním přídavných odporů podle přílohy C [1] 4..1 Uplatnění uznávaných opatření M V daném případě lze podle Tabulky D.1 pro t F 5 s a U E 4 U Tp uvažovat s uplatněním opatření M1 nebo M u vnějších zdí a plotů kolem zařízení a opatření M3 u vnitřních zařízení a M4. u venkovních zařízení. Předpokládáme, že bude využito: - u vnějších zdí opatření M1, tj. řízení potenciálu vodorovnými zemniči spojenými s uzemňovací soustavou ve vzdálenosti přibližně 1 m od vnější stěny a v maximální hloubce 0.5 m, - pro vnější oplocení opatření M.1, tj. užití oplocení z nevodivého materiálu, - pro vnitřní zařízení opatření M 3.1, tj. vyrovnání potenciálu vnořením mříže zemničů do základů budovy (např. s minimálním průřezem 50 mm a maximální šířkou sítě 10 m nebo stavební ocelovou rohoží) a spojením k uzemňovací soustavě alespoň ve dvou různých místech - pro venkovní zařízení opatření M 4., tj. Uložením horizontálního zemniče obklopujícího zemnící soustavu ve tvaru uzavřeného kruhu. Uvnitř tohoto kruhu musí být uložena zemnící mříž, jejíž jednotlivá oka mají maximální rozměry 10 m x 50 m. V jednotlivých částech zařízení, které jsou umístěny vně kruhu a které jsou spojeny s uzemňovací soustavou je zapotřebí umístit zemnič pro odstupňování potenciálu ve vzdálenosti cca 1 m a hloubce cca 0. m (např. u stožárů osvětlení, které jsou spojeny s uzemňovací soustavou ochranným vodičem). 4.. Uplatnění přídavné rezistance obuvi Podle [1], Příloha C, tabulka C se stanoví celková impedance lidského těla Z B pro dotykové napětí U TP = 700 V, která je s 50 % pravděpodobností : 8 Dosud nebylo stanoveno, za jakých předpokladů lze stanici vvn/vvn, res. vvn/vn považovat v našich podmínkách za součást celkové uzemňovací soustavy. 18

19 Z B 1100 Pro proud procházející lidským tělem po dobu 0,1 s platí podle Tabulky C4 v [1]: IB UTP ZB ,59 A Jako přídavná rezistance se předpokládá obuv, kdy pro staré a vlhké boty odpovídá: a1 = 1000 Napětí U STP, které zaručuje bezpečnost osoby při použití známé přídavné rezistance (např. boty) se vypočte podle následujícího vztahu (Příloha C [1]): U STp U Tp ( ) I U ( 15, ) I a1 a B Tp a1 s B ( 0) kde je a1 přídavná rezistance (např. obuvi) a s rezistance země vůči stanovišti resistivita půdy v povrchové vrstvě u zařízení (m) Dosazením do vztahu (0) určíme pro danou stanici napětí U STp pro trvání zemní poruchy 0,1 s U STp 650 (1000 1,5 100) 0,59 138, 5V Provede se kontrola podle vztahu [14] : U E I E E UTp ,5 657 V Návrh uzemňovací sítě vyhoví s použitím přídavných rezistancí (pracovní obuv). 19

20 Koeficient využití tyčí 5 PŘÍLOHY Koeficient využití tyčových zemničů v závislosti na poměru vzdálenosti mezi tyčemi a jejich délky 0,9 0,8 0,7 a/l=3 a/l = 3 0,6 a/l= a/l = 0,5 0,4 a/l=1 a/l = 1 0,3 a vzdálenost mezi tyčemi L délka tyče a - vzdálenost mezi tyčemi l - délka tyče a/l = 0,5 a/l=0,5 0, Počet tyčí n Obrázek - P1 0

21 Koeficient K 11 pro ocelovou výztuž pilotového základu nebo základu stožáru K 11 0,9 0,8 D p e 0,7 L p 0,6 0, L p/d p Obrázek P D p je průměr železobetonového stožáru u jeho základu L p je hloubka základu 1

22 Tabulka P1 Hodnoty redukčních činitelů silových kabelů 6 kv s ocelovým pancířem Jednofázový poruchový proud I (A) Hodnoty redukčních činitelů r pro kabely 1) 6 ANKOPV 6 ANKOYPV Průřez (mm²) Průřez (mm²) 3 x 10 3 x x x 40 3 x 10 3 x x x 40 0,64 0,61 0,61 0,49 0,67 0,64 0,63 0,5 0,56 0,54 0,54 0,44 0,60 0,58 0,57 0,47 0,50 0,49 0,49 0,40 0,54 0,5 0,53 0,43 0,45 0,44 0,45 0,37 0,49 0,48 0,48 0,40 0,4 0,41 0,4 0,45 0,44 0,44 0,37 0,39 0,38 0,39 0,3 0,4 0,41 0,4 0,36 0,36 0,37 0,40 0,39 0,39 0,3 0,8 0,38 0,37 0,37 0,3 0,7 0,36 0,36 0,9 0,3 0,3 0,6 0,8 0,9 0,8 0,1 0,41 0,43 0,0 0,51 0,46 0,40 0,53 0,45 0,41 0,0 0,57 0,50 0,47 0,57 0,51 0,48 0, ,55 0,51 0,3 0,61 0,54 0,5 0,6 0,6 0,57 0,54 0,3 0,64 0,58 0,56 0,66 0,59 0,56 0,66 0,60 0,57 0,70 0,6 0,58 0,37 0,69 0,6 0,59 0,38 0,75 0,65 0,61 0,40 0,7 0,65 0,61 0,4 1) U kabelů uložených v zemi nebo v korozním prostředí se uvažují hodnoty r pro proud 1000 A

23 Tabulka P Hodnoty redukčních činitelů silových kabelů 10 kv s ocelovým pancířem Jednofázový poruchový proud I (A) Hodnoty redukčních činitelů r pro kabely 1) 10 ANKOPV 10 ANKOYPV Průřez (mm²) Průřez (mm²) 3 x 10 3 x x x 40 3 x 10 3 x x x 40 0,61 0,58 0,48 0,44 0,63 0,60 0,51 0,47 0,54 0,5 0,43 0,40 0,57 0,55 0,46 0,43 0,91 0,48 0,39 0,37 0,53 0,51 0,4 0,39 0,44 0,44 0,36 0,48 0,47 0,39 0,37 0,41 0,40 0,3 0,44 0,43 0,36 0,38 0,38 0,41 0,41 0,36 0,36 0,9 0,8 0,39 0,38 0,3 0,8 0,7 0,37 0,36 0,9 0,3 0,6 0,6 0,9 0,8 0,5 0,4 0,8 0,7 0,9 0,7 0,9 0,1 0,0 0,7 0,3 0,9 0,17 0,4 0,43 0,36 0,17 0,48 0,43 0,49 0,45 0,0 0,17 0,53 0,46 0,4 0,53 0,47 0,5 0,55 0,51 0,1 0,57 0,51 0,1 0,57 0,5 0,3 0,5 0,58 0,54 0,5 0,60 0,54 0,8 0,60 0,55 0,36 0,63 0,56 0,39 0,63 0,57 0,40 1) U kabelů uložených v zemi nebo v korozním prostředí se uvažují hodnoty r pro proud 1000 A 3

24 Tabulka P3 Hodnoty redukčních činitelů silových kv s ocelovým pancířem Jednofázový poruchový proud I (A) Hodnoty redukčních činitelů r pro kabely 1) ANKOPV ANKOYPV ANKOYPV Průřez (mm²) Průřez (mm²) Průřez (mm²) 3 x 10 3 x x x 40 3 x 10 3 x x x 40 3 x 10 3 x x x 40 0,37 0,3 0,9 0,8 0,7 0,6 0, ,3 0,9 0,8 0,7 0,6 0,6 0,5 0,3 0,8 0,7 0,6 0,5 0,5 0,4 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,3 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,5 0,4 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,38 0,36 0,9 0,8 0,7 0,6 0,0 0,17 0,15 0,37,3 0,9 0,8 0,7 0,6 0,0 0,0 0,15 0,3 0,9 0,8 0,7 0,6 0,6 0,0 0,17 0,15 0,3 0,9 0,8 0,7 0,6 0,6 0,5 0,0 0,17 0,15 0,1 0,1 0,1 0,1 0,3 0,8 0,7 0,6 0,5 0,5 0,1 0,3 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,5 0,1 0,3 0,8 0,7 0,6 0,5 0,5 0,4 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,9 0,8,07 0,6 0,6 0,5 0,4 0,4 0,1 0,1 1) U kabelů uložených v zemi nebol v korozním prostředí se uvažují hodnoty r pro proud 1000 A 4

25 Tabulka P4 Hodnoty redukčních činitelů silových kabelů 35 kv s ocelovým pancířem Jednofázový poruchový proud I (A) Hodnoty redukčních činitelů r pro kabely 1) 35 ANKTOPV 35 ANKTOYPV ANKTOYPV SP Průřez (mm²) Průřez (mm²) Průřez (mm²) 3 x 10 3 x x x 40 3 x 10 3 x x x 40 3 x 10 3 x x x 40 0,3 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,4 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,6 0,5 0,4 0,3 0,3 0,15 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,9 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,5 0,4 0,3 0,3 0,15 0,1 0,1 0,7 0,7 0,6 0,5 0,5 0,4 0,3 0,3 0, 0, 0,15 0,1 0,10 0,10 0,10 0,3 0,9 0,8 0,7 0,6 0,6 0,5 0,0 0,17 0,15 0,1 0,1 0,1 0,1 0,9 0,8 0,7 0,7 0,6 0,5 0,4 0,4 0,1 0,1 0,9 0,9 0,8 0,7 0,6 0,6 0,5 0,4 0,4 0,15 0,1 0,1 0,8 0,8 0,7 0,6 0,6 0,5 0,5 0,4 0,3 0,3 0,15 0,1 0,1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,6 0,5 0,4 0,4 0,1 0,1 0,8 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0, 0,1 0,8 0,7 0,6 0,6 0,5 0,5 0,4 0,3 0,3 0, 0,1 0,10 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,3 0, 0, 0,1 0,1 0,15 0,1 0,1 0,10 0,10 0,10 1) U kabelů uložených v zemi nebo v korozním prostředí se uvažují hodnoty r pro proud 1000 A 5

26 Tabulka P5 Hodnoty redukčních činitelů silových kabelů bez ocelového pancíře Typ kabelu Hodnoty redukčních činitelů r pro kabely o průřezu (mm²) Třížilový 3 x 70 3 x 95 3 x 10 3 x x x 40 6 AYKCY 10 AYKCY 10 AYKTCY 0,98 0,98 0,84 0,98 0,97 0,83 0,98 0,98 0,83 0,98 0,98 0,83 0,98 0,97 0,84 0,98 0,98 0,84 Jednožilový 1 x 70 1 x 95 1 x 10 1 x x x AYKCY AXEKCY 0,84 0,83 0,83 0,83 0,83 0,84 0,84 0,84 0,84 6

27 Tabulka 6 edukční činitelé nejpoužívanějších lan vedení vvn PNE Napětí Typ vedení edukční činitel r pro lano 185 AlFe 70 Fe 1 Jednoduché vedení 0,58 0,93 1 lano 110 kv Dvojitý trojúhelník 0,64 0,93 1 lano Soudek 0,60 0,93 1 lano Dvojitý trojúhelník 0,67 0,94 1 lano 0 kv Portál 0,45 0,87 lana Dvojitý trojúhelník 0,4 0,90 lana 400 kv Portál 0,40 0,88 lana Poznámka Přesnější hodnoty redukčních činitelů vedení vvn v závislosti na rezistivitě půdy včetně problematiky kombinovaných zemnících lan uvádí [7]. 7