VODNÍ SVĚT V EVROPĚ A V ČR

Transkript

1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY Palackého 793, Úpice ABSOLVENTSKÁ PRÁCE VODNÍ SVĚT V EVROPĚ A V ČR ŠKOLNÍ ROK ONDŘEJ BEKR 9. A

2 OBSAH I II ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST 1. Země a voda 2. Slaná voda 2.1 Oceány a moře omývající Evropu 2.2 Život ve slané vodě 2.3 Vliv člověka na život v moři 3. Sladká voda 3.1 Významné vodní plochy v Evropě 3.2 Významné vodní plochy v ČR 3.3 Podzemní voda v ČR 3.4 Sladkovodní živočichové a rostliny v ČR 3.5 Zdroj obživy 3.6 Zásah člověka do vod v ČR Vodní díla Říční plavba III PRAKTICKÁ ČÁST 1. Anketa IV ZÁVĚR 2

3 V PŘÍLOHY 1. Obrázky 2. Použité zdroje 2.1 Literatura 2.2 Internet 3

4 I ÚVOD Toto téma jsem si vybral nejen proto, že jsem od malička jezdil se strejdou na ryby. V první třídě jsem začal objevovat život pod vodou v rybářském kroužku v Havlovicích a u rybaření jsem už zůstal. Vodu mám rád, nejraději tu mořskou. V této práci bych chtěl ostatním přiblížit, že život pod vodou je stejně rozmanitý jako na souši, ne-li možná ještě rozmanitější. V této absolventské práci se soustředím na vodstvo omývající břehy Evropy a nacházející se přímo na evropské pevnině. Větší část mé práce bych chtěl věnovat vodnímu světu v České republice. 4

5 II TEORETICKÁ ČÁST 1 Země a voda Zemský povrch je ze 73,5 % pokryt vodou, to je asi km³, z toho jsou 2,5 % sladké vody (v rybnících, bažinách, jezerech, ledovcích) a 71 % slané vody (v mořích a oceánech). Z celkového množství vody na Zemi je 96,5 % slané vody a jen asi 2,5 % sladké vody. Většina sladké vody je soustředěna v ledovcích. Oceány tvoří jen 0,24 procent celkové hmotnosti planety. Voda na zemi neustále cirkuluje ve stejném koloběhu, během kterého se přeměňuje z jednoho skupenství na druhé. Koloběh způsobuje zemská přitažlivost a sluneční energie dopadající na zem, díky nimž se voda vypařuje do atmosféry, kde putuje ve formě mraků. Při dostatečném množství vody v mracích a změně teploty voda spadne zpět na zemský povrch v podobě srážek. Voda je důležitou složkou naší potravy, a proto si ji važme, ať nám vydrží co nejdéle čistá! 2 Slaná voda 2.1 Oceány a moře omývající Evropu Břehy pevninské části Evropy omývá celkem dvanáct moří. Severní břehy Evropy omývá Norské, Baltské, Barentsovo, Bílé a Severní moře. Západní Evropu Atlantský oceán a jižní Evropu Středozemní, Jaderské, Egejské, Tyrhénské, Ligurské, Jónské a Černé moře. Norské moře se rozkládá na ploše veliké km². Jeho dno je bohaté na ložiska ropy a zemního plynu, někdy je hluboké až 3970 metrů. Pobřežní vody jsou útočištěm mnoha druhů ryb. Moře ohřívá Severoatlantský proud. Rozloha Baltského moře činí km². Jeho maximální hloubka dosahuje 459 metrů. Je to spíše veliký záliv než moře, který je dělen od severního moře Kielským průplavem. Baltské moře je z velké míry znečištěné. Barentsovo moře dosahuje hloubky šesti set metrů a rozkládá se na km². Je to poměrně chladné moře, jeho maximální teploty dosahují 10 C. V zimě ovšem nezamrzá celé, led zabírá pouze 75 % jeho rozlohy. Jsou zde velmi malá ložiska ropy. 5

6 Bílé moře je malé šelfové moře vyčnívající do evropské části Ruska. Od Barentsova moře je odděleno průlivem Gorlo. Maximální hloubka je 330 metrů. Rozkládá se na ploše o velikosti km². I přes jeho studené vody se zde vyskytuje přes 720 druhů ryb a 60 druhů savců. Severní moře je šelfové moře o rozloze km² a o maximální hloubce 809 metrů. Ložiska ropy a zemního plynu na jeho dně bohatě zásobí lidskou populaci. Moře je bohaté na rostliny a živočichy. Rostlin je tu přes 300 druhů a živočichů okolo druhů. Středozemní moře se rozkládá na ploše veliké km² mezi Afrikou, Evropou a Asií. S Atlantským oceánem je propojeno Gibraltarským průlivem, s Rudým mořem Suezským průplavem a s Černým mořem je propojeno průlivy Dardanely a Bospor. Jeho největší hloubka dosahuje až 5267 metrů. Jaderské moře se rozkládá mezi Balkánským a Apeninským poloostrovem, to je asi na ploše km². S Jónským mořem ho propojuje 71 kilometrů široký Otrantský průliv. Nejhlubší bod Jaderského moře leží metrů pod jeho hladinou. Egejské moře je malé přesto poměrně hluboké moře, které omývá ostrovy a poloostrovy mezi Krétou a Balkánským poloostrovem. Hluboké je metrů a jeho rozloha činí km². Tyrhénské moře leží západně od Apeninského poloostrova a rozkládá se na km². Jeho maximální hloubka se pohybuje okolo metrů. Moře je bohaté na ryby. Ligurské moře je hluboké metrů. Leží severozápadně od Tyrhénského moře. Jeho rozloha činí km² Jónské moře je hluboké a malé moře ležící jižně od Jaderského moře mezi Apeninským poloostrovem a Řeckem. S okolními moři je propojeno Otrantským a Messinským průlivem, a Korintským průplavem. Jeho nejhlubší místo je metrů pod jeho hladinou. Je veliké km². Největší hloubka Černého moře je metrů a rozkládá se na ploše km². Se Středozemním mořem je propojeno Bosporským průlivem a prostřednictvím Egejského moře. Vlévá se do něj evropský veletok Dunaj. 6

7 2.2 Život ve slané vodě V mořích a oceánech žije asi dvě stě třicet tisíc druhů živočichů. Z toho pouze dvacet dva tisíc druhů ryb. Nejvíce živočichů a rostlin žije blízko u hladiny, kde prosvítí vody moří a oceánu slunce a je v nich teplo. Největším mořským živočichem je plejtvák obrovský, dosahuje délky až 30 metrů. Nejdelší rybou je ale hlístoun červenohřívý, nejdelší z nich měřily i patnáct metrů. Nejmenším živočichem je plankton, který je na začátku potravního řetězce, a kterým se živí téměř každý obyvatel oceánu. 2.3 Vliv člověka na život v moři Člověk svým chováním ovlivňuje prostředí okolo sebe zejména moře a oceány. Bohužel si neuvědomuje, co tím způsobuje. Velikým množstvím rybolovu přivedl již mnoho druhů ryb na pokraj vyhynutí. Nejvíce ale ovlivňuje život v moři ropa a výrobky z ní, které do moře unikají. Nejčastěji se do moří dostávají havárií tankerů a jiných lodí. Množství ropy, které ročně unikne do moří, je okolo tun ropy. Ropa ve vodě způsobí otravu desítek tisíc živočichů. Další se v ní udusí. Další znečištění jsou odpadky, zejména plastové protože se v moři nerozloží. Ptáci stejně jako ryby pozřou malá plastová víčka, která nedokážou strávit. Jsou ale i lidé, které životu v moři prospívají. Jsou to ochranáři přírody. Snaží se o přežití kriticky ohrožených druhů ryb a jiných mořských živočichů. 3 Sladká voda 3.1 Významné vodní plochy v Evropě Největší Evropské jezero zabírá km² západnímu Rusku. Jmenuje se Ladožské jezero. Jeho hladina leží pouze pět metrů nad mořem. Nachází se na něm 660 ostrovů. Přes jezero vedou Bělomořsko-baltské a Volžsko-baltské vodní cesty. Hornosvirská přehradní nádrž je jedna z největších v Evropě. Její rozloha je km². Vede přes ni Bělomořsko-baltská a Volžsko-baltská vodní cesta. 7

8 Švédské jezero Vänern je největší evropskou zásobárnou pitné vody. O čistotě jeho vody vás jistě přesvědčí i to, že zde byli chyceni největší lososi na světě s váhou nad dvacet kilogramů. Volha je se svou délkou kilometrů nejdelší řekou Evropy. Protéká evropskou částí Ruska. Dunaj je řeka, která jako jediná teče deseti evropskými zeměmi a leží na ní čtyři hlavní města. 3.2 Významné vodní plochy ČR Velkým vodním dílem České republiky je Vltavská kaskáda. Jde o komplex devíti přehradních nádrží ležících na řece Vltavě. Hlavní význam těchto nádrží je výroba elektrické energie. Dalšími výhodami je ochrana před povodněmi a stabilizace vodní hladiny pro odběr k průmyslovým účelům. Významným vodním dílem je také přehradní nádrž Švihov. Zásobuje téměř celou Prahu a velkou část středočeského kraje pitnou vodou. Švihov s Prahou spojuje padesát jedna kilometrů dlouhý tunel. V České republice se nachází také tři přečerpávací vodní elektrárny. Nejvýkonnější z nich je přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně. Je zbudována v Hrubém Jeseníku. Naše nejdelší řeka si nese svůj název Labe až do Severního moře. Pramení v Krkonoších. Odvádí s sebou vodu ze skoro celých Čech. Další řekou odvádějící svoje povodí do moře je Morava. Pramení pod Kralickým Sněžníkem. Protéká přes celou Moravu a na hranicích Slovenska a Rakouska se vlévá do Dunaje, ten pak do Černého moře. Řeka Odra odvádí vodu převážně ze Slezska. Vlévá se do Baltského moře. 3.3 Podzemní voda v ČR Podzemní vody dělíme podle horninového prostředí na puklinové a průlinové. Puklinové vody jsou ve vyvřelinách a metamorfitech. Jejich celková využitelná zásoba v České republice je l/s. Průlinové vody se pohybují propustnými horninami, v takzvaných 8

9 průlinách. Nejvíce zásob podzemních vod se nachází na severu a východu Čech. Hodně podzemních vod se nachází v jeskyních, které jsou chráněné, proto se voda nemůže využívat. 3.4 Sladkovodní živočichové a rostliny v ČR Našimi nejznámějšími a nejčastějšími sladkovodními živočichy jsou ryby. Volně v přírodě zde žije zhruba šedesát osm druhů ryb. V ČR se vyskytují příslušníci těchto čeledí: jeseterovití, lososovití, štikovití, kaprovití, mřenkovití, sekavcovití, sumcovití, sumečkovití, úhořovití, mníkovití, koljuškovití, okounovití, hlaváčovití a vrankovití. Různé druhy ryb najdeme na různých místech. Řeky se dělí na čtyři pásma v pořadí od horního k dolnímu toku: pstruhové pásmo, lipanové pásmo, parmové pásmo a cejnové pásmo. Největším sladkovodním živočichem žijícím v ČR je sumec velký. Může měřit i necelé tři metry. Naopak nejmenším českým sladkovodním živočichem je plankton. Sladkovodní rostlinou vyskytující se na území ČR jsou například sinice, různé druhy řas nebo leknín. Tyto rostliny nejsou pro člověka velkým přínosem. 3.5 Zdroj obživy Sladká voda je pro člověka nezbytný zdroj potravy a pití. Bez pitné vody bychom nepřežili. Odhaduje se, že na naší planetě činí zásoby pitné vody zhruba km³. Miliony lidí denně spotřebují miliony litrů pitné vody, přitom její zásoby stále ubývají. Na světě se nachází více než miliarda lidí, kteří se k pitné vodě ani k jinému kvalitnímu zdroji vody nedostanou pravidelně nebo vůbec. Sladkovodní ryby jsou také žádaným zbožím. V České republice se nejvíce loví a prodávají ryby z čeledí kaprovitých a lososovitých. 3.6 Zásah člověka do vod v ČR Člověk svou činností velmi zasáhl do českých vod, vybudoval zde spoustu rybníků a dalších vodních děl. Zreguloval vodní toky. Svou činností vyhnal spousty ryb z jejich přirozeného prostředí a velmi zredukoval jejich populace. Udělal mnoho úprav ve vodstvu České republiky, něco změnil k lepšímu, a něco bohužel k horšímu. 9

10 3.6.1 Vodní díla V České republice je k vidění mnoho vodních děl. Nejvíce je zde rybníků. Rybníky na našem území se pravděpodobně začaly stavět už okolo 12. století našeho letopočtu. Nebyly to takové rybníky, jaké známe dnes, ale byly to spíše velké kaluže s rybami. Dnes se v České republice nachází zhruba dvacet jedna tisíc rybníků. Nejvíce jich je na Třeboňsku a v jižních Čechách. Dnes slouží především k chovu ryb. Největší z nich, Rožmberk, ležící na řece Lužnici. Rožmberk se rozkládá na ploše veliké 489 hektarů a jeho maximální hloubka činí jen zhruba osm metrů. Byl stavěn v letech Jedním z důvodů jeho stavby bylo zadržení povodňové vody. Dalším vodním dílem v České republice jsou přehradní nádrže. Je jich zde okolo sto šedesáti s objemem větším než dva hektary. Přehrady jsou většinou stavěné kvůli regulaci vodních toků a případnému zabránění povodním. S rozlohou 48,7 km 2 je největší přehradní nádrží u nás, co se plochy týče, Lipno. V objemu zadržené vody ho ale překoná Orlík, který ji zadrží 703,8 mil. m³. Nejčastějšími z vodních děl na našem území jsou jezy. Většina z nich je ve špatném stavu, protože ztratily svůj význam, nebo jsou zničeny důsledky povodní a není o ně pečováno. Byly stavěny proto, aby se část vody z koryta dostala na náhon, v pozdější době na turbínu, z větší výšky. Jezy významně ovlivňují podobu toku nad ním. S rostoucí výškou jezu se zpomaluje proudění vody Říční plavba Dříve se po řece plavilo hlavně kvůli přepravě dřeva. Lidé postavili vory a na nich se plavili celé dny, dokud nedopluli ke kupci na dolních tocích řek. Neměly žádné motory, proto nenarušovali životní prostředí ryb. Postupem času se na řekách začala stavět různá vodní díla a narušila splavnost řek. Vory se rázem změnily v parníky a jiné vyhlídkové a rekreační lodě s velkými motory. Dnes lodě neslouží ani tak k dopravě, jako k vyhlídkovým či rekreačním plavbám. Větší lodě jsou omezovány délkou plavebních cest. V České republice je těchto cest necelých čtyři sta kilometrů. Hluk motorů větších lodí je nepříjemný rybám, které před ním prchají ze svého prostředí do klidnějších částí řek. 10

11 III PRAKTICKÁ ČÁST 1. Anketa A) Na otázku Jaká úmoří jsou v České republice? odpovídali žáci sedmých (37) a devátých (24) tříd takto: žáci sedmých tříd žáci devátých tříd A) Severní, Baltské a Černé moře B) Středozemní, Baltské a Severní moře C) Egejské, Černé a Severní moře Z grafu je patrné, že většina žáků těchto tříd volila možnost: Severní, Baltské a Černé moře, tj. správnou odpověď. B) Žákům sedmých (37) a devátých (24) tříd jsem položil otázku: Jaký oceán je největší? Odpovídali takto: A) Atlantský oceán B) Indycký oceán C) Tichý oceán D) Severní ledový oceán 0 žáci sedmých tříd žáci devátých tříd Z grafu vyčteme, že nejvíce dotazovaných žáků odpovídalo na tuto otázku Tichý oceán. Tato možnost byla správná. 11

12 C) Otázku V jaké oblasti České republiky se nachází nejvíce rybníků? jsem položil třiceti sedmi žákům sedmých a dvaceti čtyřem žákům devátých tříd žáci sedmých tříd žáci devátých tříd A) na Moravě B) ve Slezku C) na Třeboňsku D) v severních Čechách Z grafu vyplývá, že v sedmých třídách vyhrává možnost na Moravě a na Třeboňsku, zatím co u deváťáků vede jednoznačně možnost C) tedy na Třeboňsku. Správná odpověď je: na Třeboňsku. D) Na mou otázku: Která z těchto přehrad nepatří do Vltavské kaskády? odpovídali žáci sedmých tříd a devátých tříd A) Lipno B) Štěchovice C) Vrané D) Švihov 2 0 žáci sedmých tříd žáci devátých tříd 12

13 Nejvíce žáků sedmých tříd si myslí, že do Vltavské kaskády nepatří vodní nádrž s názvem Štěchovice. Na druhou stranu většina žáků deváté třídy tvrdí, že do Vltavské kaskády nepatří přehradní nádrž Švihov. Pravdu mají ti, co zakroužkovali možnost Švihov. E) Otázkou: Čím je nejčastěji znečišťován světový oceán? jsem chtěl zjistit, jestli žáci tuší, s čím mají mořští obyvatelé největší problém A) ropou B) zemním plynem C) propanem D) benzínem 5 0 žáci sedmých tříd žáci devátých tříd Většina dotazovaných zvolila možnost A). Závěr z anketního šetření: Žáci deváté třídy si vedli obecně lépe než žáci sedmých tříd. Asi proto, že jsou starší a mají více vědomostí. 13

14 IV ZÁVĚR Ve své absolventské práci jsem chtěl seznámit čtenáře s vodním prostředím, které je kolem nich. Díky anketě jsem zjistil, že žáci devátého ročníku naší školy o tom již mnohé ví. Nad výběrem tématu mé absolventské jsem nemusel dlouho přemýšlet. Hned mě napadlo toto téma, protože mám velkou oblibu v chytání ryb. Proto mě má absolventská práce bavila. Dozvěděl jsem se spoustu zajímavých informací především o mořích, která omývají pobřeží Evropy. Doufám, že je v životě využiji. V PŘÍLOHY 1. Obrázky Mapa dvaceti pěti největších přehradních nádrží České republiky. _%C4%8Cesku#/media/File:Czech_reservoirs_%E2%80%93_top_25.png 14

15 Mapa přehrady Lipno Viktorčin splav, Ratibořice 15

16 Pásma ryb v řece Přehradní nádrž Orlík Vlastní fotografie 16

17 2. Použité zdroje 2.1 Literatura 1. BYATT, Andrew, Alastair FOTHERGILL a Martha HOLMES. Modrá Planeta: přírodopis oceánů. Praha: Knižní klub, ISBN Dnešní svět. 2013, 2012/2013(5). ISSN Internet Heslo: Norské moře Bílé moře Severní moře Baltské moře Středozemní moře Jaderské moře Heslo: Ladožské jezero Přehradní nádrže 5%BE%C3%AD_v_%C4%8Cesku Vodní plochy Evropy Dunaj Podzemní voda Ligurské moře Tyrhénské moře Jezera Evropy 17