MINIMÁLNÍ PODÍL STANOVIŠTNĚ VHODNÝCH DŘEVIN PŘIROZENÉ DRUHOVÉ SKLADBY PŘI OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ

Transkript

1 MINIMÁLNÍ PODÍL STANOVIŠTNĚ VHODNÝCH DŘEVIN PŘIROZENÉ DRUHOVÉ SKLADBY PŘI OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ Miroslav Mikeska Stanislav Vacek Abstrakt Mikeska, M., Vacek, S.: Minimální podíl stanovištně vhodných dřevin přirozené druhové skladby při obhospodařování lesů Nejasným terminologickým pojetím melioračních a zpevňujících dřevin, mnohdy jejich problematickou diferenciací dle cílových hospodářských souborů, vztažením k období obnovy porostní skupiny, jako jednotce dočasného rozdělení lesa, se tento legislativní záměr míjí účinkem. Je proto nezbytné, aby místo stávajícího minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin se do připravované legislativy dostal minimální podíl stanovištně vhodných dřevin přirozené druhové skladby a aby byl vztahován k období zajištěné kultury a na dílec, jako jednotku trvalého rozdělení lesa. Intenzita hospodaření by měla odpovídat i poměru mezi ekologickým a produkčním potenciálem stanoviště. Klíčová slova: podíl dřevin při obhospodařování lesů, meliorační a zpevňující dřeviny, dřeviny přirozené druhové skladby, lesnická legislativa, produkční a ekologický potenciál Abstract Mikeska, M., Vacek, S.: Minimal Ratio of Site Corresponding Tree Species of Natural Composition for Forest Management The concept of site-improving and stabilizing tree species is rather unclear, as well as their specification for particular target management units. Together with the restriction of their occurrence to the regeneration period only and to the stand parts with temporary character, this legislative treatment do not work satisfactorily. To reach original targets, it seems necessary to include in the prepared legislation the minimum share of site-corresponding tree species of the natural tree species composition, related to the stable forest organization units and to the safe and stable plantation stage. The management intensity should correspond to the ecological and production potentials. Key words: tree species ratio, site-improving and stabilizing tree species, natural composition, forestry legislation, production and ecological potencial Úvod Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin stanovený vyhláškou č. 83/1996 Sb., byl v příloze č. 3 této vyhlášky rozpracován jako Základní hospodářská doporučení dle hospodářských souborů pro odvození závazných ustanovení maximální celkové výše těžby a minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin. Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin je též předmětem vyhlášky č. 84/1996 Sb. Zde se v 10, odst. 1 uvádí: Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin se jako rámcové ustanovení plánu stanoví pro všechny porosty (porostní skupiny, etáže) starší 80 let a porostní skupiny mladší, pokud do nich plán umisťuje obnovu nebo tam obnovu připou- 1

2 ští. Představuje závazný ukazatel hospodaření pro částečné přeměny lesů hospodářských, zvláštního určení a ochranných. Jde o skutečné minimum, které může v nejlepším případě nahradit zhoršování současného stavu lesních ekosystémů. Při přípravě lesního zákona č. 289/1995 Sb. nebylo vhodné spojení tak významově odlišných pojmů jako jsou meliorační dřeviny a zpevňující dřeviny. Dokonce se stalo, že termín meliorační a zpevňující dřeviny není v lesnické legislativě definován. V podstatě se jedná o termíny dva. Např. v komentáři k vyhlášce č. 84/1996 Sb. k 10, odst. 1 je používán pouze termín meliorační dřeviny (cf. ZATLOUKAL in STANĚK et al. 1997). V 10 této vyhlášky se dále uvádí, že předpis minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin předpokládá zamezení zhoršování zdravotního stavu lesů jako důsledku monokulturního, zejména smrkového a borového hospodářství, v důsledku působení emisí, klimatických změn, změn vodního režimu, popřípadě dalších nepříznivých činitelů, dále předpokládá zvýšení bezpečnosti produkce a snížení produkčních ztrát. V odst zákona č. 289/1995 se pak objevuje jiný, správnější, ale opět nikde nedefinovaný termín stanovištně vhodné dřeviny: Vlastník lesa je povinen obnovovat lesní porosty stanovištně vhodnými dřevinami, aby se zlepšoval jejich stav, zvyšovala jejich odolnost a zlepšovalo plnění funkcí lesa. Meliorační dřeviny tvoří součást druhové skladby, která má zajistit udržení, popřípadě zlepšení produkční zdatnosti růstového prostředí v daném porostu (cf. POLENO /ed./ 1994). Většina melioračních dřevin je však náročná na světlo (např. olše, jeřáb, bříza, osika) nebo jsou dřevinami cílovými, kterým má předchozí biologická meliorace usnadňovat situaci (buk, jedle, javory aj.). Při biologické melioraci je vždy nutné provést výběr nejvhodnějších druhů pro daný účel: dřeviny s vysokým melioračním účinkem (rozklad opadu do dvou let) olše, topoly, jilmy, líska, habr, dřeviny se středním melioračním účinkem (rozklad opadu dva až tři roky) lípy, vrby, duby, klen, bříza, buk, mléč, jeřáb, osika, jedle, dřeviny s malým melioračním účinkem (rozklad opadu delší než tři roky) smrk, borovice, modřín. Zpevňující dřevina jako termín v české lesnické literatuře v podstatě neexistuje (cf. např. POLENO /ed./ 1995). Lze ji odvodit od obsahově příbuzných termínů, např. od zpevnění porostů. V tomto smyslu zpevňující dřevina tvoří součást druhové skladby, která má schopnost zvyšovat odolnost porostů vůči větru i dalším destabilizačním faktorům a tím předcházet jejich kalamitnímu rozpadu. Jedná se zejména o hlubokokořenné dřeviny: modřín, borovice, dub, jasan, klen a buk. Proto je potřebné při přípravě naší lesnické legislativy počátkem 90. let minulého století usilovat o to, aby se do ní místo stávajícího minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin dostal minimální podíl stanovištně vhodných dřevin přirozené druhové skladby. Jednalo by se tak o lesnicky jasný termín, který by nemohl být různě vykládán a různě provozně aplikován. Též podle Prof. Polena nebylo vhodné minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin vázat na období výsadby a na porostní skupinu jako jednotku dočasného rozdělení lesa. Již tehdy prosazoval, aby minimální podíl dřevin přirozené druhové skladby byl vztahován k období zajištěné kultury a na dílec, jako jednotku trvalého rozdělení lesa. Došlo by tím k podstatnému zvýšení pravděpodobnosti, že tyto dřeviny budou plnit deklarované meliorační a stabilizační funkce lesa. Často se totiž v lesnické praxi stává, že minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin vysázený při obnově lesa se z různých příčin během 5 let výrazně snižuje. V období zajištěné kultury mnohdy nedosahuje ani 50 % těchto dřevin vysázených, tedy ani 10 % celkem. Na základě těchto myšlenek jsme se pokusili stanovit minimální podíl stanovištně vhodných dřevin přirozené skladby neboli edifikátorů přirozené dřevinné skladby středoevropského listnatého opadavého lesa diferencovaně podle souborů či podsouborů lesních typů v rámci stanovištních (cílových) hospodářských souborů, který by byl hodnocen na úrovni dílce a ve stádiu zajištěné kultury. Zároveň je v tabulce 1 nastíněn maximální možný podíl hlavních hospodářských dřevin SM případně BO v % na daném stanovišti z hlediska trvale udržitelné ekologické únosnosti půdy, z hlediska ochrany stanoviště před pokračující degradací, a konečně z hlediska předběžné opatrnosti vůči klimatickým vlivům (oteplování, sucho, větrné kalamity, povodně apod.) 2

3 Stanovení minimálního podílu stanovištně vhodných dřevin (edifikátorů) přirozené skladby při diferencovaném hospodaření podle souborů a podsouborů lesních typů Tabulka 1. Rámcové vymezení stanovištních hospodářských souborů: 1a) Pro kategorie lesů hospodářských a lesů zvláštního určení Stanovištní hospodářský soubor 1) Čísel. označ. Stanovištní hospodářství 13 Hospodářství přirozených borových stanovišť 19 Hospodářství lužních stanovišť 21 Hospodářství exponovaných stanovišť nižších 23 Hospodářství kyselých stanovišť nižších 25 Hospodářství živných stanovišť nižších Typologická skladba stanovištních hospodářských souborů 2) (soubory a podsoubory lesních typů) SLT Hlavní a ostatní edifikátory dřevin přirozené skladby 5) Přirozená dřevinná skladba PLT Hlavní 5) Ostatní 5) 0M BO 8-10 DBZ ±1 BŘ ±1 BK 0± SM 0± BO DBZ,BŘ,BK - 5% K BO 7-8 DBZ ±2 BK 0-1 BŘ ±1 SM 0± BO DB,BK,BŘ,JŘ,SM 5% C BO 7-8 DB ±2 BK 0-2 JD 0± HB 0± LP 0± BŘ 0-1 břek 0± muk 0± keře BO DB, BK,JD,LP,BŘ 10% O BO 7-8 DB ±2 JD 1 BŘ 1 SM 0-1 BO JD,DB,BŘ,SM 5% P BO 7-8 DB ±2 JD ±1 SM 0-1 BŘP ±1 BO JD,DB,BŘP,SM 5% Q BO 7-8 DB ±2 JD ±1 BŘP 1 SM 0-1 BO JD,DB,BŘP,SM 5% N BO 2-8 SM 2-7 BK ±3 BŘ ±1 JD 0-1 DB 0± BO SM,BK,JD,BŘ,DB,JŘ 10% M DBZ 5-8 BO 2-4 BŘ ±1 JŘ BK 0± DBZ,BO - 10% BŘ,DB,BK 5% L DBL 4-7 HB 0-2 JV ±2 JS 1-3 JL 1-3 LP ±2 JV,HB,LP,OLL,JSÚ,TPB,TPČ DBL,JL,JS 80% OLL ±1 (TPB TPČ) 0± JSÚ % L DBL 1-4 JS 2-5 HB 0-2 JV ±2 OLL ±3 JL 0-2 LP ±2 TPČ 0± VR ±1 JS,DBL,JL - 80% JV,HB,LP,OLL - 10% U DBL 1-4 JS1-4 JLV ±2 LP ±1 OLL ±2 (TPB DBL,JLV,JS,TP,TPČ TPČ) 2-6 VR ±1 JSÚ 0± - 80% JV,LP,OLL,JSÚ,VR - 10% N DBZ 5-8 BK 0-1 BO ±2 HB 0-1 LPM 0-1 Bر1 DBZ - 25% BŘ,HB,LPM,BO 5% N DBZ 5-8 BK 1-3 BO ±2 HB 0± LPM 0±1 BŘ ±1 JV 0± DBZ,BK - 25% BŘ,HB,LPM,JV,BO 5% Ke DBZ 7-9 BŘ ±1 BO 0-1 (LPM HB) 0± DBZ - 22% BŘ,HB,LPM,BO 3% Me DBZ 5-7 BK ±3 BO ±3 BŘ ±1 DBZ,BK - 19% DB,BŘ,BO 1% Ke DBZ 6-7 BK 1-3 (LPM HB) 0± BŘ ±1 BO±1 DBZ,BK - 23% BŘ,HB,LPM,BO 2% C DBZ 6-8 HB ±3 LPM ±2 BK 0± BO 0± (břek BB muk) 0± CER 0-2 DBZ,HB,LPM - 25% BB,CER,břek,muk,BO 5% C DBZ 5-7 BK ±3 HB ±2 LP ±2 BO 0-1 DBZ,HB,LP,BK - 29% BB,JS,JV,BŘ,břek,muk,BO (BŘ BB JS JV) ±2 břek muk + 1% Se DBZ 5-7 BO 0-2 (BŘ HB LPM) 0± DBZ - 20% HB,LPM,BŘ,BŘ,BO 5% Se DB 5-7 BK 1-3 HB ±2 BO 0-1 LPM ±2 JV 0-1 JD 0± (OS BŘ BB TŘ) 0± DBZ,DB,BK - 25% HB,LPM,BŘ,BB,JV,JD,BO 5% A DBZ 4-6 BK ±3 JV ±2 JS 0± JL ±1 HB 1-2 DBZ,HB,JV,LPM JS,JL,BB,BK,BŘEK,BŘ,BO - LPM ±2 (BŘ BB tis) 0-1 BO % 20% A DB 4-6 BK ±3 JV ±2 BO 0± JS 0± JL ±1 (LP HB) ±2 (BŘ BB tis) 0-1 DB,BK,JV,LP - 70% JS,JL,BB,BŘEK,HB,BO - 10% Be DB 6-7 BK 3-4 LP ±1 HB 1 (JV JS) ±1 břek JV,JS,BB,CER,BŘEK,JL,TŘ - DB,BK,HB,LP - 70% + (CER +) TŘ + JL+ 10% De DB 5-7 BK 1-3 HB ±2 JV ±1 JS 0±1 LP ±2 DB,BK, HB,JV,JS JL ±1 (břek BB tis) % LP,JL,BB,BŘEK,TŘ - 10% He DBZ 6 DBP ±2 LP ±2 HB ±1 BB + JV + dřín DBZ,DBP,HB,LP +břek + keře % JV,BB,břek,dřín 5% DB 5-7 BK 1-3 HB 1-2 JD 0± LP ±2 břek + 2He JV + JS DB,BK,HB,LP - 75% JV,BB,JS,břek - 5% K DBZ 7-9 BŘ ±1 BO 0-1 (LPM HB BK) 0± DBZ - 22% BŘ,HB,LPM,BO 3% K DBZ 6-7 BK 1-3 BŘ ±1 BO 0-1 (LPM HB) 0± DBZ,BK - 23% BŘ,HB,LPM,BO 2% I DBZ 6-7 BK 0-1 LPM 0-1 HB 0-1 BŘ ±1 BO 0± DBZ - 20% HB,LPM,BŘ,BO 5% I DB 5-7 BK 1-3 HB 0± LPM 0-1 BŘ ±1 BO 0± 22% - DB,BK HB,LPM,BŘ,BO 3% M DBZ 5-7 BK ±3 BO ±3 BŘ ±1 DBZ,BK -19% DB,BŘ,BO 1% Sc DBZ 5-7 BO 0-2 (BŘ HB LPM) 0± DBZ - 20% HB,LPM,BŘ,BŘ,BO 2% Sc DB 5-7 BK 1-3 HB 0± BO 0± LPM 0± JV 0± JD 0± (OS BŘ) 0± DB,BK - 28% HB,LPM,BŘ,BO 2% H DBZ 8 HB 2 LP + břek + keře + DBZ,HB,LP - 87% JV,BB,břek 3% DB 5-7 BK 1-3 HB 1-2 JD 0± LP ±2 břek + 2H JV + JS DB,BK,HB,LP - 75% JV,BB,JS,břek - 5% B DBZ 8 HB 1-2 LP ±2 BK 0-1 JV + BB + (JS TŘ CER břek keře) 0± DBZ,HB,LP - 85% JV,JS,BB,CER,břek,TŘ - 5% B DB 6-7 BK 3-4 LP ±1 HB 1 (JV JS) ±1 břek JV,JS,BB,CER,BŘEK,JL,TŘ - DB,BK,HB,LP - 75% + (CER +) TŘ + JL+ 5% D DB 6-7 HB 1-2 LP ±2 (JV JS) ±2 JL 0± BK 0- DB,HB,JV,JS - 80% 1 (břek BB TŘ) 0± LP,JL,BB,BŘEK,TŘ - 10% D DB 5-7 BK 1-3 HB ±2 JV ±1 JS 0±1 LP ±2 JL DB,BK,HB,JV,JS ±1 (břek BB tis) % LP,JL,BB,BŘEK,TŘ - 10% S DBZ 5-7 HB 0-2 LPM 0-2 (JLM JV JS OS BŘ BB TŘ) 0± DBZ - 35% HB,LP,BŘ,BB,JV,JL - 5% S DB 5-7 BK 1-3 HB ±2 LP ±2 JV 0-1 JD 0± (BŘ BB TŘ) 0± DB,BK - 35% HB,LP,BŘ,BB,JV,JD - 5 % W 2W (DBZ DBP) 6-7 HB ±2 BK 0-1 LP ±2 JV ±1 břek TŘ BB 0± (DBZ DBP) 6-7 BK 1-4 HB ±2 JV ±1 JS 0± JL + LP ±1 (břek BB TŘ) 0± DBZ,DBP,HB,LP - 80% DBZ,DBP,BK,HB - 70% Min.podíl list. EDPS 4) Max.podíl SM / BO 8) JV,BB,BŘEK,TŘ - 10% JV,LP,JL,JS,BB,BŘEK,TŘ -10%

4 Tabulka 1. Rámcové vymezení stanovištních hospodářských souborů: 1a) Pro kategorie lesů hospodářských a lesů zvláštního určení pokračování Stanovištní hospodářský soubor 1) Čísel. Stanovištní označ. hospodářství 25 Hospodářství živných stanovišť nižších 27 Hospodářství oglejených chudých stanovišť nižších a středních 29 Hospodářství olšových a jasanových stanovišť na podmáčených půdách 31 Hospodářství exponovaných vápencových stanovišť středních 35 Hospodářství vápencových stanovišť středních 39 Hospodářství chudých podmáčených stanovišť nižších a středních 41 Hospodářství exponovaných stanovišť středních SLT PLT Typologická skladba stanovištních hospodářských souborů 2) (soubory a podsoubory lesních typů) Přirozená dřevinná skladba Hlavní a ostatní edifikátory dřevin přirozené skladby 5) 1V DBL 5-7 HB 2 JV ±1 JS(JSÚ) ±2 LP ±2 BK 0-1 JL ±1 JD 0± OLL 0-1 BB 0± DBL,JL,JS 70% JV,HB,LP,OLL,JSÚ,DBZ - 20% V DBL 4-6 BK ±3 HB ±,1 JV ±1 JS ±2 JL 0-1 JL,JV,HB,LP,OLL,DBZ,JD - DBL,JS,BK 70% LP ±1 OLL 0-1 JD 0-1 BB 0± 20% O DBL(DBZ) 6-8 HB ±3 LP 1-2 (JV JS JL) 0± OS 0± BK 0± DBL,HB,LP 80% JV,JL,JS,DBZ - 10% O DBL(DBZ) 6-8 JD ±2 BK 0-1 HB ±2 LP ±2 (JV JS JL) 0± (OLL OS) 0-1 DBL,JD,HB,LP - 75% JV,JL,BK,JS,DBZ,OLL - 15% P DBL(DBZ) 5-8 (BŘ BŘP) 1-3 LPM 0-1 BO ±3 SM 0-1 OS 0± DBL,BŘ - 20% LPM,DBZ,OS,SM,BO - 5% Q DB 5-7 BO ±3 (BŘ BŘP) 2-3 SM ±1 DB,BŘP,BŘ - 20% SM,BO P 2Q 3Q 4Q 1T 1G 3L DB 4-6 JD 1-3 LP 0± BO ±1 BK ±2 SM 0-1 BŘ ±2 OS + DBL,JD,BŘ 20% LPM,DBZ,BK,OS,SM,BO - 5% DB 3-5 (BŘ BŘP) 2 JD 1-3 SM 0-1 BO ±3 BK DB,JD,BŘP,BŘ ±1 OS % SM,BK,OS,SM,BO DB 3-4 JD 2-3 BO ±2 SM 1 BK ±1 (BŘ BŘP) 1 DB,JD - 20% BK,BŘP,BŘ,OS,SM,BO JD 3-5 DB 2-3 SM 1 BO ±3 BK ±1 (BŘ BŘP) ±2 OS + DB,JD - 20% BK,BŘP,BŘ,OS,SM,BO OL 6-8 (BŘ BŘP) ±2 SM 0-4 (OS JŘ VR DB) 0± OL,BŘ,BŘP 85% SM,OS,JŘ,VR,DB - 15% OLL 6-9 VR 0-3 (TPČ TPB) 0-2 BŘ 0± JS 0-1 OLL - 85% VR,JS,BŘ,TPČ,DB - 15% 99 1 OLL 4-8 JS 1-3 SM 0-3 (JV DBL LP VR JL OLS) 0± OLL,JS - 80% VR,JV,LP,DBL,JL,SM - 20% L OL 6-9 SM 3 JS 0-3 (KL OS VR JLH) 0± OL,JS - 80% KL,JLH,OS,SM U 3Cw 4Cw 5Cw 3We 4We 5We 3Aw 4Aw 5Aw 3W 4W 5W JS 2-5 JV 1-4 DBL 0-3 BK 0-2 JD 0-2 SM 0± LP ±2 OLL ±2 JL ±1 JS,JV - 60% DBL,LP,OLL,BK,JL,JD - 20% BK 5-7 DB 1-3 JD 0± BO 0-1 LP ±2 HB 0± BK,DB,HB,LP JS 0± JV 0± - 45% BO,JD,JV,JS,BB 5% BK 6-8 DB ±2 JD 0-1 BO 0-1 HB 0± LP ±2 JV 0± JS 0± BK,DB - 50% BO,JD,JV,JS,HB, LP - 10% BK 5-8 DB 0± JD ±2 BO 0-1 JS + LP 0-1 JV 0± BK - 40% BO,JV,JS,DB,LP,JD - 10% BK 6-8 DB 1-3 JD 0± HB ±1 JV ±1 JS ±1 JL JV,LP,HB,JL,JS,BB,BŘEK,JD DB,BK - 60% + LP 0-1 břek 0± (tis +) - 10% BK 8-10 DB ±1 JV ±1 JD ±1 HB ±1 JS ±1 LP ±1 JL + břek 0± (tis +) BK,DB - 60% JV,LP,HB,JL,JS,JD - 10% BK 6-8 JD ±2 JV 1 LP ±1 (JS JLH břek) 0± tis + BK - 50% JV,LP,JL,JS,JD - 10% BK 4-6 DB 1-2 JV 1-2 LP ±2 JD 0± (HB JS JL + (břek TŘ) 0± (tis 0±) BK,DB,JV,LP - 50% JL,HB,JS,JD,BŘEK,TŘ - 10% BK 6-9 JV 1-2 LP ±2 DB ±1 JD ±1 HB + JS + JL + břek 0± TŘ 0± BK,DB,JV,LP - 50% JL,HB,JS,JD,BŘEK,TŘ - 10% BK 4-7 JV 1-2 JD 1-2 JS + JL + LP 0-1 DB 0± TŘ 0± (tis +) BK,JV,JD - 40% JL, LP,JV,JS,DB - 10% BK 6-8 DB 1-3 JD 0± HB ±1 JV ±1 JS ±1 JL + LP 0-1 břek 0± (tis +) BK 8-10 DB ±1 JV ±1 JD ±1 HB ±1 JS ±1 LP ±1 JL + břek 0± (tis +) BK 6-8 JD 1-2 JV 1 LP ±1 (JS JL břek) 0± tis + DB,BK - 60% JV,LP,HB,JL,JS,BB,BŘEK,JD - 10% Min.podíl list. EDPS 4) Max.podíl SM / BO 8) BK,DB - 60% JV,LP,HB,JL,JS,JD - 10% BK,JD - 40% JV,LP,JL,JS - 10% T BO 6-8 (BŘ BŘP) 1-2 SM ±4 DB 0± BO BŘP,BŘ,SM 3% Gt BO 5-8 SM ±4 BŘP 1-2 BO,SM BŘP,JD - 5% 3 97 DB 4-6 JD 1-2 BŘ(BŘP) 1-3 BO ±3 DB,JD,OL,BŘ,BŘP 2T (SM OS) ±1 OLL ±2-20% BO,OS,SM T DB 1-5 JD 2-3 SM ±2 BO ±2 BŘ(BŘP) ±2 DB,JD,OL,BŘ,BŘP (OS OL) ±2-20% OS,SM,BO JD 5-6 DB ±1 SM ±2 BO ±2 BŘ(BŘP) ±2 (OL 5T JD - 10% OS) + DB,OL,BŘ,BŘP,OS,BO 5% R SM 5-8 BO 1-5 BŘP ±2 (OL OS) + SM,BO BŘP,OL,OS - 2% R SM 3-8 BO 1-5 BŘP ±2 (OL OS) + SM,BO BŘP,OL,OS 2% N BK 6-7 DB 2-3 JD 0-1 (HB LPM) 0-1 BO 0± BŘ + JV 0± BK,DB - 30% JD,BŘ,HB,LPM,JV - 10% N BK 7-8 DB ±2 JD ±2 LPM 0-1 BO 0± BŘ+ HB BK,DB - 30% 0± JV 0± (tis 0±) JD,BŘ,HB,LPM,JV - 10% Nm BK 6-7 DB 2-3 JD 0-1 BO ±2 BŘ ±1 BK,DB - 18% JD,BO,BŘ - 2% Nm BK 7-8 DB ±2 JD ±2 BO ±2 BŘ ±1 BK,DB - 18% JD,BO,BŘ - 2% Ke BK 5-7 DB 1-3 JD 0-1 BO 0-1 BŘ ±1 DB,BK 25% BO,BŘ,JD - 5% Ke BK 6-9 DB ±2 JD ±2 BO 0± BŘ BK,DB 25% JD,BŘ - 5% Me BK 3-5 DBZ 2-4 JD 0± BO ±2 BŘ ±1 BK,DBZ 17% BO,DB,BŘ,JD 3% Me BK 4-8 DB ±3 JD ±1 BO ±1 BŘ ±1 BK,DB 17% BO,BŘ,JD 3%

5 Tabulka 1. Rámcové vymezení stanovištních hospodářských souborů: 1a) Pro kategorie lesů hospodářských a lesů zvláštního určení pokračování Stanovištní hospodářský soubor 1) Čísel. označ. Stanovištní hospodářství 41 Hospodářství exponovaných stanovišť středních 43 Hospodářství kyselých stanovišť středních 45 Hospodářství živných stanovišť středních 47 Hospodářství oglejených stanovišť středních SLT PLT Typologická skladba stanovištních hospodářských souborů 2) (soubory a podsoubory lesních typů) Přirozená dřevinná skladba Hlavní a ostatní edifikátory dřevin přirozené skladby 5) 3F BK 4-6 DB 1-3 JD ±1 JV ±1 LP ±1 HB 0± JL 0± JS 0± (tis 0±) BK,DB 25% JV,JD,HB,LP,JS,JL - 5% F BK 7-10 DB ±1 JD 1-2 JV ±2 LP ±2 HB 0± JL 0± JS 0± (tis +) BK,DB 25% JV,JD,HB,LP,JS,JL - 5% Se BK 5-7 DB 2-3 LPM ±1 HB 0-2 JV 0± JD 0-1 JS 0± (OS BB TŘ)0± BK,DB - 25% JV,JD,HB,LP,BŘ,BB,JS - 5% Se BK 7-10 DB ±2 JD ±2 LP ±1 HB 0-1 JV 0-1 (JS JL TŘ OS tis) 0± BK,DB 25% JV,JD,HB,LP,JS,JL - 5% He BK 6-7 DB 1-3 JD ±2 HB 0-1 JV 0-1 LP ±2 (JS JL) 0± BK,DB 25% JV,JD,HB,LP,JS,JL - 5% C BK 5-7 DB 1-3 JD 0± BO 0-1 LP ±2 HB 0± JS 0± JV 0± BK,DB,HB,LP - 25% JD,JV,JS,BB,(BO) 5% C BK 6-8 DB ±2 JD 0-1 BO 0-1 HB 0± LP ±2 JV 0± JS 0± BK,DB 30% JD,JV,JS,HB,LP,(BO) - 10% C BK 5-8 DB 0± JD ±3 BO 0-1 JS + LP 0-1 JV 0± BK,JD - 30% JV,JS,DB,LP,(BO) - 10% A BK 4-6 DB 1-2 JV 1-2 LP ±2 JD 0± (HB JS JL) 0-1 (břek TŘ) 0± (tis 0±) BK,DB,JV,LP - 30% JL,HB,JS,JD,TŘ,břek - 10% A BK 6-9 JV 1-2 LP ±2 DB ±1 JD ±2 HB + JS + JL + břek 0± TŘ 0± BK,DB,JV,LP - 30% JL,HB,JS,JD,TŘ,břek - 10% Be BK 7-8 DB 1-3 LP ±3 JD 0-1 JV ±1 HB 0-1 JS + JL + BK,DB 30% JV,JS,JD,HB,LP,JL,TŘ - 5% BK 8-10 JD 0-1 LP ±2 HB ±2 DB 0± JV ±1 4Be JL + BK,DB 30% JV,JS,JD,HB,LP,JL,TŘ - 5% De BK 5-7 DB 1-3 HB 0-1 (JV KL)±2 LP ±1 (JS JLH) + JD ±1 (TŘ OS) 0± BK,DB 25% JV,LP,HB,JS,JL,JD,TŘ - 10% De BK 7-10 DB 0-2 JV 0-1 JD ±2 HB 0-1 LP ±1 (JS JL) + (TŘ OS) 0± BK,DB - 25% JV,LP,HB,JS,JL,JD,TŘ - 10% K BK 5-7 DB 1-3 JD 0-1 LPM 0± BO 0± BŘ ±1 HB 0± DB,BK - 25% BŘ,JD,LPM,HB - 5% Km BK 5-7 DB 1-3 JD 0-1 BO ±1 BŘ ±1 LPM 0± DB,BK - 18% BO,BŘ,JD - 2% K BK 6-9 DB ±2 JD ±2 BŘ 0± BO 0± BK, DB - 25% JD,BŘ - 5% Km BK 6-9 DB ±2 JD ±2 BO 0± BŘ ±1 BK,DB - 18% JD,BO,BŘ - 2% I BK 5-7 DB 2-4 LPM 0± JD 0-1 BO 0± BŘ 0± BK,DB - 25% HB 0± JD,HB,LPM,BŘ - 5% Im BK 5-7 DB 2-4 JD 0-1 BO ±1 BŘ ±1 DB,BK - 17% BO,BŘ,JD - 3% I BK 7-8 DB ±2 JD ±2 LP 0± BO 0± BŘ 0± BK,DB - 25% JD,LP,BŘ - 5% Im BK 7-8 DB ±2 JD ±2 BO + BŘ 0± BK,DB - 17% JD,BO,BŘ - 3% M BK 3-5 DBZ 2-4 JD 0± BO ±3 BŘ ±1 BK,DBZ - 18% BO,DB,BŘ,JD 2% M BK 4-8 DB ±3 JD ±1 BO ±2 BŘ ±1 BK,DB - 17% BO,BŘ,JD 3% Sc BK 5-7 DB 2-3 LPM ±1 (HB JV) 0± JD 0-1 BK,DB - 20% JD,HB,LPM,JV - 5% Sc BK 7-10 DB ±2 JD ±2 LPM ±1 (HB KL) 0± BK,DB - 20% JD,HB,LPM,JV - 5% S BK 5-7 DB 2-3 LP ±1 HB 0-2 JV 0± JD 0-1 JS 0± (OS BB TŘ) 0± BK,DB - 25% JV,JD,HB,LP,BŘ,BB,JS - 5% S BK 7-10 DB ±2 JD ±2 LP ±1 HB 0-1 JV 0-1 (JS JL TŘ OS tis) 0± BK,DB - 25% JV,JD,HB,LP,JS,JL - 5% H BK 6-7 DB 1-3 JD ±2 HB 0-1 JV 0-1 LP ±2 (JS JL) 0± BK,DB - 25% JV,HB,LP,JS,JL,JD - 5% H BK 8-10 JD ±3 DB ±1 LP ±1 HB + JV + (JS JL) 0± BK,DB - 25% JV,HB,LP,JS,JL,JD - 5% B BK 7-8 DB 1-3 LP ±3 JD 0-1 JV ±1 HB 0-1 JS + JL + BK,DB - 30% JV,JS,JD,HB,LP,JL,TŘ - 5% BK 8-10 JD 0-1 LP ±2 HB ±2 DB 0± JV ±1 4B JL + BK,DB - 30% JV,JS,JD,HB,LP,JL,TŘ - 5% D BK 5-7 DB 1-3 HB 0-1 JV ±2 LP ±1 (JS JL) + BK,DB - 25% JD ±1 (TŘ OS) 0± JV,LP,HB,JS,JL,JD,TŘ - 10% D BK 7-10 DB 0-2 JV 0-1 JD ±2 HB 0-1 LP ±1 (JS JL) + (TŘ OS) 0± BK,DB 25% JV,LP,HB,JS,JL,JD,TŘ - 10% V BK 3-5 DBL 1-4 JD ±2 JS 0-2 JV ±1 LP ±2 HB 0± OLL 0-1 JL 0± DBL,JS,BK - 25% JL,JV,HB,LP,OL,DBZ,JD - 15% V BK 5-7 JD 1-3 DBL 1-2 JS ±2 JV ±1 LP ±2 HB 0± JL 0± OLL 0-1 BK,DBL,JS,JD - 25% JL,JV,HB,LP,OL,DBZ - 15% O BK 2-4 JD 1-3 DBL 1-4 LP ±2 JV ±1 HB 0± (JS JL OS) 0± DBL,JD,BK,LP - 30% JV,JL,HB,JS,DBZ - 5% DB 3-4 JD 2-3 SM ±1 BO 0-1 BK 1-2 LPM 0± 3P BŘ ±1 OS + DBL,JD,BŘ - 20% BO,LPM,DBZ,BK,OS,SM - 10% P JD 3-4 DB 3-4 SM ±1 BO 0-2 BK 1-2 (BŘ LPM OS) + DBL,JD,BK,BŘ - 20% BO,LPM,DBZ,OS,SM - 10% O JD 3-5 DB 3-5 BK 1-3 LP ±1 (OS SM JV) 0± JD,DBL,BK - 25% LP,DBZ,OS,JV - 5% Min.podíl list. EDPS 4) Max.podíl SM / BO 8) 5

6 Tabulka 1. Rámcové vymezení stanovištních hospodářských souborů: 1a) Pro kategorie lesů hospodářských a lesů zvláštního určení pokračování Stanovištní hospodářský soubor 1) Čísel. označ. Stanovištní hospodářství 51 Hospodářství exponovaných stanovišť vyšších 53 Hospodářství kyselých stanovišť vyšších 55 Hospodářství živných stanovišť vyšších 57 Hospodářství oglejených stanovišť vyšších 59 Hospodářství podmáčených stanovišť středních a vyšších SLT PLT Typologická skladba stanovištních hospodářských souborů 2) (soubory a podsoubory lesních typů) Přirozená dřevinná skladba Hlavní a ostatní edifikátory dřevin přirozené skladby 5) 5N BK 4-7 JD 3-4 SM ±2 BO 0± BŘ ±1 LPM 0± JV 0± (tis 0±) BK,JD - 20% BŘ,LPM,JV,SM - 5% N BK 3-5 SM 2-4 JD 1-3 BO 0± BŘ ±1 KL + BK,JD,SM - 17% BŘ,KL - 3% Nm BK 4-7 JD 3-4 SM ±2 BO ±2 BŘ ±1 BK,JD - 18% BO,BŘ,SM - 2% Nm BK 3-5 SM 2-4 JD 1-3 BO ±1 BŘ ±1 BK,JD,SM - 17% BŘ,BO (genetika) - 3% Ke BK 5-7 JD 3-4 SM ±2 BO 0-1 (tis 0±) BŘ BK,JD 20% BŘ,SM - 5% Ke BK 4-7 SM 2-4 JD 1-3 BO 0± BŘ+ JŘ + BK,JD,SM - 19% BŘ (genetika) 1% Me BK 5-6 JD 2-3 DB 0-1 BO ±2 SM ±1 BŘ ±1 BK,JD 18% BO,BŘ,DBZ,SM - 2% Me BK 4-7 SM 2-4 JD 1-3 BO 0-2 BŘ ±1 BK,JD,SM - 18% BŘ,BO 2% F BK 5-7 JD 3-4 SM 0-1 JV ±2 JLH ±1 LP 0-1 JS 0± tis + BK,JD 25% JV,LP,JS,JLH,SM - 5% F BK 4-6 JD 2-3 SM 1-3 KL ±2 JLH ±1 JS 0± tis 0± BK,JD,SM - 20% KL,JS,JLH - 5% A BK 4-7 JV 1-2 JD 1-3 DB 0± JS + LP 0-1 JL + TŘ 0± (tis +) BK,JV,JD - 30% JL,LP,JV,JS,DB - 10% A BK 4-6 SM 1-3 KL 1-2 JD 1-2 JLH ±1 JS 0± BK,JV,JD,SM - 30% JLH,KL,JS 10% Se BK 5-7 JD 2-4 SM 0± KL 0± LPM ±1 (JS JL) 0± BK,JD 25% JV,LPM,JS,JLH - 5% Se BK 4-7 SM 2-4 JD 2-4 KL 0± JS BK,JD,SM - 18% KL,JS 2% BK 6-8 JD 1-3 JV ±1 LP ±1 JS + JL + SM 0± 5Be (tis +) BK,JD 25% JV,JS,LP,JL - 5% Be BK 5-7 SM 1-3 JD 1-3 KL ±1 JS + JLH ±1 BK,JD,SM - 20% KL,JS,JLH - 5% De BK 4-7 JD 2-3 SM ±2 JV ±1 LP ±1 (JS JL) + BK,JD 20% JV,LP,JS,JL - 10% De BK 4-6 SM 2-3 JD 2-3 KL ±1 (JS JLH) + BK,JD,SM 20% KL,JS,JLH - 5% K BK 5-7 JD 3-4 SM ±2 BO 0± BŘ 0± BK,JD - 23% BŘ,SM - 2% Km BK 5-7 JD 3-4 SM ±2 BO ±1 BŘ + BK,JD - 17% BO,BŘ,SM - 3% I BK 5-7 JD 3-4 SM ±2 BO 0± BŘ 0± BK,JD - 23% BŘ,SM - 2% Im BK 5-7 JD 3-4 SM ±2 BO ±1 BŘ + BK,JD - 18% BO,BŘ,SM - 2% M BK 5-6 JD 2-3 DB 0-1 BO ±2 SM ±1 BŘ ±1 BK,JD - 17% BO,BŘ,DB,SM - 3% M BK 4-7 SM 2-4 JD 1-3 BO 0-2 BŘ ±1 BK,JD,SM - 18% BŘ,BO 2% K BK 4-7 SM 2-4 JD 1-3 BO 0± BŘ+ JŘ + BK,JD,SM - 19% BŘ (genetika) 1% I BK 4-7 SM 2-4 JD 2-4 BO 0± BŘ BK,JD,SM - 19% BŘ 1% Sc BK 5-7 JD 2-4 LPM 0± SM 0± BŘ 0± BK,JD 24% BŘ,LPM 1% Sc BK 4-7 SM 2-4 JD 2-4 (BŘ KL) 0± BK,JD,SM 18% BŘ,KL 2% S BK 5-7 JD 2-4 JV 0± LP 0-1 (JS JL) 0± SM 0± BK,JD 25% JV,LP,JS,JL - 5% S BK 4-7 SM 2-4 JD 2-4 KL 0± (JS JLH) 0± BK,JD,SM 22% KL,JS,JLH 3% H BK 4-7 JD 3-4 LP ±1 JV 0-1 (JS JL)+ SM 0± BK,JD 25% JV,LP,JS,JL - 5% H BK 3-7 SM 2-4 JD 1-3 KL 0-1 (JS JLH) + BK,JD,SM 20% KL,JS,JLH - 5% B BK 6-8 JD 1-3 JV ±1 LP ±1 JS + JL + (tis +) BK,JD 25% JV,JS,LP,JL - 5% B BK 5-7 SM 1-3 JD 1-3 KL ±1 (JS JLH LPV)+ BK,JD,SM - 20% KL,JS,JLH - 5% D BK 4-7 JD 2-3 JV ±1 LP ±1 (JS JL) + SM 0± BK,JD 20% JV,LP,JS,JL - 10% D BK 4-6 SM 2-3 JD 2-3 (KL JS JLH LPV) ±1 BK,JD,SM - 20% KL,JS,JLH - 5% U JV 3-4 JS 2-3 JD 1-3 SM ±2 BK 1-3 JL ±1 OLL ±2 LP ±1 JS,JV 30% OLL,JL,JD,BK,LP,SM - 20% BK 4-7 JD 3-4 JS ±2 JV ±1 (JL LP OL) 0-1 5V SM 0-1 BK,JD,JS - 25% JL,JV,LP,OLL,DBL,SM - 10% BK 3-6 SM 1-3 JD 2-4 JS ±2 KL±1 6V (JLH OL) 0-1 BK,JD,SM 20% JLH,KL,OL,JS - 5% O JD 4-7 BK 1-3 SM ±1 DB 0-1 OL + OS 0± JD,BK 15% JV,DB,LP,OLL,OS,SM - 10% O JD 4-7 SM 1-5 BK 1-2 OLŠ + OS 0± KL 0± JD,BK,SM 15% KL,OS,OL - 5% P JD 4-7 SM ±2-3 BK ±1 (BŘ OS LPM) 0± DB 0± BO 0-2 JD,BK 15% SM,(BO),LPM,DB,BŘ,OS - 5% P JD 4-5 SM 2-6 BO 0-2 BK ±2 (BŘ BŘP OS) BŘP,BŘ,OS,BO (genetika) JD,BK,SM 18% 0± 2% Q JD 5-7 DB 0± SM 1-2 OS + BK ±1 BO 0-3 DB,BK,BŘP,BŘ,OS,BO,SM - JD - 10% BŘP ±1 5% Q JD 4-6 SM 1-5 BO 0-2 BK ±1 BŘP ±1 JD,SM - 10% BK,BŘP,BŘ,OS,BO(genetika) 5% G DB 4-7 JD 1-3 LP ±1 HB ±1 OLL 0-3 LP,HB,OLL,DBZ,OS,JV,BŘ,JS JD,DBL - 25% (BK OS SM JV JS) + BŘ 0± - 25% G 4G 5G 6G DB 3-5 JD 3-4 SM ±1 JV 0± OLL ±1 LP + BŘ(BŘP) + BK 0± JD 5-6 DB 2-3 SM 0-1 JV 0± OL ±1 LP + BŘ(BŘP) + BK 0± JD 5-7 ± DB ±2 SM ±2 OL ±1 BK 0± BŘ(BŘP) + KL 0± BO 0 JD 4-5 SM 2-6 BŘ(BŘP) + BK + OL ±1 KL 0± BO 0-1 JD,DBL - 20% JD,DBL - 20% LP,OLL,DBZ,OS,BŘ,JV,(SM) - 20% LP,OLL,DBZ,BŘ,JV,(SM) - 10% Min.podíl list. EDPS 4) Max.podíl SM / BO 8) JD - 15% LP,OL,DB,BŘ,JV,(SM) - 10% JD,SM - 5% OL,BŘ,BŘP,KL - 5% G BO 5-8 SM ±4 BŘP 1-2 (DB OL) 0± BO,SM BŘP,JD,OL 2%

7 Tabulka 1. Rámcové vymezení stanovištních hospodářských souborů: 1a) Pro kategorie lesů hospodářských a lesů zvláštního určení pokračování Stanovištní hospodářský soubor 1) Čísel. označ. Stanovištní hospodářství 59 Hospodářství podmáčených stanovišť středních a vyšších 71 Hospodářství exponovaných stanovišť horských 73 Hospodářství kyselých stanovišť horských 75 Hospodářství živných stanovišť horských 77 Hospodářství oglejených stanovišť horských 79 Hospodářství podmáčených stanovišť horských SLT PLT Typologická skladba stanovištních hospodářských souborů 2) (soubory a podsoubory lesních typů) Přirozená dřevinná skladba Hlavní a ostatní edifikátory dřevin přirozené skladby 5) 6T JD 5-6 SM 4-6 BO 0-1 BŘ(BŘP) 0± (JŘ OS OLS) 0± JD,SM - 3% OLS,BŘ,BŘP,OS,JŘ - 2% R SM 6-9 JD 0± BO 0-1 OL ±2 BŘ(BŘP) ±1 SM BŘ,BŘP,OL,JD,OS,(BO) - 3% Vg BK 3-4 DB 1-4 JD ±2 JS 0-2 JV ±1 LP ±2 HB DBL,JS,BK,OLL 0± OLL 1-2 JL 0± - 25% JL,JV,HB,LP,DBZ,JD - 15% Vg BK 4-6 JD 1-3 DB 1-2 JS ±2 JV ±1 LP ±2 BK,DBL,JS,JD,OLL HB 0± JL 0± OLL % JL,JV,HB,LP,DBZ - 10% BK 4-5 JD 3-4 JS ±2 JV ±1 OLL 1-2 (JL LP) 5Vg 0-1 SM 0-2 BK,JD,JS,OLL - 25% JL,JV,LP,DB,(SM) - 10% Vg BK 2-4 SM 2-3 JD 2-4 OL 1-2 KL±1 JS ±2 BK,JD,JS,OL,SM JLH 0± - 20% JLH,KL - 5% N SM 7-8 BK 1-3 JD ±1 BO 0± KL + (BŘ JŘ) + BK,JD,SM - 10% BŘ,KL,JŘ - 5% F SM 6-7 BK 2-3 JD ±2 KL 0-1 JŘ + BK,JD,SM - 12% KL,JŘ 3% Me SM 7-8 BK 1-3 JD ±1 BO 0± BŘ + JŘ + BK,JD,SM - 9% BŘ,BO(genetika) 1% Ke SM 7-8 BK 1-3 JD ±1 BO 0± (BŘ JŘ) + BK,JD,SM - 8% BŘ,JŘ 2% Se SM 6-8 BK 1-4 JD ±2 KL 0± JŘ + BK,JD,SM - 12% KL 3% F 6) SM 8-9 JD 0± BK 0-1 KL ±1 JŘ ±1 SM (genetika) BK,JD,KL,JŘ - 2% A 6) SM 9 (BK KL) 1 JŘ + JD + JLH+ SM (genetika) BK,KL,JD,JLH,JŘ - 5% N 6) SM 9-10 JD 0± BK 0± KL ±1 JŘ ±1 SM (genetika) BK,JD,BŘ,KL,JŘ - 2% Me 6) SM 9-10 (JD BK) 0± JŘ ±1 BŘ SM (genetika) BŘ,JŘ,BK,JD - 2% Ke 6) SM 9-10 JŘ + BK + JD+ KL 0± SM (genetika) JŘ,BK,JD,BŘ - 2% Se 6) SM 9-10 BK ±1 KL 0± Jر1 JD 0± SM (genetika) BK,JD,KL,JŘ - 2% M SM 7-8 BK 1-3 JD ±1 BO 0± BŘ + JŘ + BK,JD,SM - 4% BŘ,BO(genetika) 1% K SM 7-8 BK 1-3 JD ±1 BO 0± (BŘ JŘ) + BK,JD,SM - 8% BŘ,JŘ M 6) SM 9-10 (JD BK) 0± JŘ ±1 BŘ SM (genetika) BŘ,JŘ,BK,JD - 2% K 6) SM 9-10 JŘ + BK + JD+ KL 0± SM (genetika) JŘ,BK,JD,BŘ - 2% S SM 6-8 BK 1-4 JD ±2 KL 0± JŘ + BK,JD,SM - 13% KL 2% B SM 5-7 JD ±2 BK 2-4 KL ±1 JŘ + BK,JD,SM - 12% KL 3% S 6) SM 9-10 BK ±1 KL 0± Jر1 JD 0± SM (genetika) BK,JD,KL,JŘ - 2% V SM 5-7 JD 1-3 BK 2-3 KL ±1 (BŘ JŘ, JS) 0± BK,JD,KL,SM 7% JS,OL 3% O SM 6-8 JD 1-3 BK ±2 KL 0± (BŘ JŘ OLS)0± JD,BK,SM - 8% KL,BŘ,OLS 2% P SM 6-8 JD 1-3 BK ±2 BO 0± KL ± (BŘ BŘP JŘ) 0± JD,BK,SM 3%% BŘP,BŘ,KL,JŘ 2% Q SM 6-8 JD 1-3 BK ±1 BO 0± (BŘP JŘ) + JD,SM - 3% BK,BŘP,BŘ,JŘ,BO(genetika)- 2% ) SM 9-10 KL ±1 JD 0-1 BK 0± (BŘP JŘ) 0± 8V OLS 0± SM (genetika) BK,JD,KL,,BŘ,OLS - 3% O 6) SM 8-10 JD ±1 JŘ 0-1 (BK KL OLS) 0± SM (genetika) JD,BK,KL,JŘ,OLS - 2% P 6) SM 8-10 JŘ 0-1 (JD BŘP) 0-1 SM (genetika) JD,BŘP,JŘ - 2% T SM 7-9 JD ±2 BO 0-1 (BŘ BŘP JŘ OLS) 0± JD,SM - 2% OLŠ,BŘ,BŘP,JŘ 3% G SM 7-9 JD ±2 BO 0-1 (BŘP JŘ OLS KL) 0± JD,SM - 3% OLŠ,BŘ,BŘP,KL 2% Vg SM 5-7 JD 1-3 BK ±1 KL ±1 (OLS JS) 1-2 (BŘ JŘ) 0± JD,KL,OLS,SM 3% JS,OL,BK 2% Q 6) SM 8-10 JŘ ±1 JD 0± BO 0± BŘP 0± SM (genetika) JD,BŘP,JŘ,(BO genetika) - 2% G 6) SM 9-10 BŘP ±1 JŘ + JD 0± SM (genetika) JŘ,JD,BŘP - 2% Vg 6) SM 9-10 KL ±1 JD 0-1 (BŘP JŘ) 0± OLS + SM (genetika) JD,KL,,BŘ,OLS - 2% 2 98 Min.podíl list. EDPS 4) Max.podíl SM / BO 8) 7

8 Tabulka 1. Rámcové vymezení stanovištních hospodářských souborů: 1b) Pro kategorii lesů ochranných Stanovištní hospodářský soubor 1) Čísel. označ. Stanovištní hospodářství 01 Mimořádně nepříznivá stanoviště 02 Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace 03 Lesy v klečovém vegetačním stupni SLT PLT Typologická skladba stanovištních hospodářských souborů 2) (soubory a podsoubory lesních typů) Přirozená dřevinná skladba Hlavní a ostatní edifikátory dřevin přirozené skladby 5) 0X BO 7-9 DBZ ±2 BK 0-2 HB 0± LP 0± BŘ 0-1 břek 0± muk 0± teplomilné keře BO,BK,DBZ - 5% HB,LP,DBP, BB,břek, muk - 5% Z BO 9-10 (BŘ DBZ BK) ±1 SM 0± BO BK,BŘ,DB - 1% Y BO 2-9 SM 0-7 JD 0-1 BK 0-2 DB 0± BŘ ±2 JŘ 0± BŘP+ BO (genetika) (SM),BK,BŘ,DB - 5% Nz BO 2-8 SM 2-7 BK ±3 BŘ ±1 JD 0-1 DB 0± BO SM,BK,JD,BŘ,DB,JŘ - 5% Mz BO 8-10 DBZ ±1 BŘ ±1 BK 0± SM 0± BO DBZ,BŘ,BK - 1% Qz BO 7-8 DB ±2 JD ±1 BŘP 1 SM 0-1 BO JD,DB,BŘP,SM - 5% R BO 7-9 SM ±2 BŘP ±2 BL 0± BO,BL SM,BŘP,(BL) -1% Rt BL 8 BŘP 1-2 SM + BO 0± BL, BO SM,BŘP,(BL) - 1% X DBZ 2-6 DBP 1-6 HB 1 LP ±1 BB ±1 CER DBZ, DBP,CER HB,LP,JV,JS,JL,BB,BR, 0-1 JV 0± dřín, břek, muk - 50% břek,muk - 40% DBZ 2-6 DBP 0-5 BK ±2 (BB HB BŘ muk 2X BK,DBZ - 50% HB,LP,JV,JS,JL,BB,BR, břek LP) 3-4, tis břek,muk - 40% X BK 4-8 DBZ 1-4 BO 0-2 LP ±2 JL ±2 JD 0-1 HB,JV,JS,JL,JD,BB,břek,muk HB ±1 JV ±1 JŘ ±1 BB 0± teplomilné keře BK,DBZ,LP - 50% - 40% (tis) X BK 5-8 DB 1-4 BO 0-2 JD 0-1 HB ±1 JV ±1 HB,JV,JS,JL,JD,BB, břek,muk BK,DB,LP - 50% LP ±2 JL ±2 JŘ ±1 BB 0± teplomilné keře - 30% Z DBZ 6-9 BK 0± HB 0-1 BO ±3 LPM 0-1 BŘ BO,HB,LPM,BŘ,břek, muk - DBZ - 60% ±2 JŘ břek muk + 30% Z DBZ 4-8 BK 1-3 HB 0-1 BO ±4 LPM 0-1 BŘ BO,LPM,BŘ,HB, břek, muk - DBZ,BK - 60% ±2 JŘ břek muk + 20% Y DBZ 5-7 LPM ±1 BK ±1 HB ±1 BO ±2 BŘ + DBZ,BK - 60% BO,LPM,BŘ,HB - 20% BK 4-7 DBZ 2-4 BO ±3 JD 0± BŘ ±1 JŘ + 3Z LPM + BK,DBZ - 40% BO,BŘ,DB,LPM - 10% Y BK 4-6 DB 2-4 BO ±3 JD 0± BŘ ±1 JŘ + LPM BK,DB - 40% 0± JV± tis BO,JD,BŘ,LPM,JV - 10% BK 4-7 DB ±2 BO ±3 JD 0-1 BŘ ±1 JŘ + 4Z LPM 0-1 BK,DB - 40% BO,LPM,JD,BŘ - 10% Y BK 6-8 DB ±2 BO ±2 JD 0-1 BŘ ±1 JŘ + LPM ± JV± tis BK,DB - 40% BO,JD,BŘ,LPM,JV - 10% Z BK 5-7 JD 1-3 BO ±3 BŘ ±2-1 SM±1 (LPM KL 0±) BK,JD - 30% BO,BŘ,JŘ,LPM,SM - 10% Y BK 4-7 JD 2-4 SM 0-1 BO ±2 JV 0-1 BŘ ±1 LPM 0± JŘ 0 ± tis + BK,JD - 30% BO,BŘ,LPM,JV,SM - 10% Z BK 4-5 SM 2-4 JD ±1 BO ±2 (BŘ KL JŘ) ±1 BK,JD,SM - 20% BŘ,JŘ,KL,BO(genetika) - 10% Y BK 4-5 SM 3-5 JD ±2 BO ±3 KL 0-1 (BŘ JŘ) ±1 BŘP 0± (tis +) BK,JD,SM - 20% BŘ,KL,BO(genetika) - 10% Z SM 5-7 BK 1-3 JD 0-1 BŘ ±1 JŘ ±1 (BO 0±) BK,JD,SM - 3% BŘ,JŘ,BO(genetika) 2% Y SM 6-7 BK 1-3 JD ±1 (BŘ JŘ) ±1 BŘP 0± BK,JD,SM 3% BŘ,KL,BO(genetika) 2% J JV 2-4 DBZ 2-4 HB 1-3 JL ±1 JS 0-1 LP 1-3 břek ±1 (TŘ BB muk) 0± dřín 0± JV,HB,LP,DBZ - 80% JS,JL,BB,břek,muk - 19% J JV 2-5 BK 1-5 LP 2-4 JD 0-1 DB ±2 HB ±2 JV,LP,BK,JS,DB JS ±2 JL ±1 tis 0± - 80% JL,HB,BB,břek - 10% J JV 2-3 BK 4 JD 1-3 JL 1 JS ±2 (tis +) LP±2 BŘ 0± SM 0-1 JV,JLH,JS,BK - 70% JD,LP,tis - 10% J KL1-2 SM 4-6 BK 1-2 JD 0-2 JLH 1 JS + JŘ 0± tis 0± BŘ 0± KL,BK,JD,SM - 30% JLH,JS,BŘ,JŘ - 20 % L OLS 6-8 SM ±3 KL ±1 JD 0± JS,JD,KL,JLH,OS,SM,JŘ,BŘ OLŠ - 70% JS 0-1 BŘ ±1 JŘ + JLH 0± - 10% R SM 6-10 JD 0± BO 0-1 BŘ(BŘP) ±1 OL ±2 SM (genetika) BŘ,BŘP,OL,JD,(BO) - 3% R SM 9-10 BO 0-1 BŘP ±1 JŘ + SM (genetika) BŘP,JŘ,(BO) - 1% T 6) SM 8-10 KOS 0± BŘP ±1 JŘ ±1 (BL 0±) SM (genetika) BŘP,JŘ,KOS - 1% R 6) SM 9-10 BŘP ±1 JŘ + KOS 0± SM (genetika) BŘP,JŘ,KOS - 1% R 7) KOS 6-10 SM ±1 BŘP ±2 JŘ + (BL 3-5) KOS,BL SM,BŘP,JŘ,(BL) + + 8Z SM 9-10 JŘ ±1 KL SM (genetika) BK,JŘ,BŘ,BŘP,KL - 1% Y SM 7-10 JD 0± BK 0± BŘ ±1 JŘ ±1 BŘP 0± Min.podíl list. EDPS 4) Max.podíl SM / BO 8) SM (genetika) BK,JD,BŘ,JŘ,BŘP - 1% K SM 5-8 KOS 2-5 JŘ ±1 KOS,SM (genetika) JŘ,BŘP Z KOS ±10 SM ±3 JŘ ±1 BŘP VR KOS SM, JŘ, BŘP, VR + + 9Y (KOS, vrba bylinná a slezská, SM, BŘP) 0± primární bezlesí KOS, vrba bylinná a slezská, SM, BŘP - + 8

9 POUŽITÉ ZKRATKY, NÁZVY DŘEVIN A ČÍSELNÉ OZNAČENÍ (opravená tab. z přílohy č. 4 vyhl. 84/96 sb.) ZKRATKA ĆESKÝ NÁZEV (Tree species) VÉDECKÝ NÁZEV (Tree species) Číselník SM smrk ztepilý Picea abies (L.) Karsten 01 SMP smrk pichlavý Picea pungens Engelm. 02 SMC smrk černý Picea mariana (Müller) B.S.et P. 03 SMS smrk sivý Picea glauca (Moench) Voss 04 SMO smrk omorika Picea omorica (Pančič) Purkyně 05 SME smrk Engelmannův Picea engelmannii Engelm. 06 SMX smrky ostatní Picea sp. 09 JD jedle bělokorá Abies alba Mill. 10 JDO jedle obrovská Abies grandis (Douglas) Lindl. 11 JDJ jedle ojíněná Abies concolor (Gord.) Hildebr. 12 JDK jedle kavkazská Abies nordmanniana (Staven) Spach. 13 JDV jedle vznešená Abies procera Rehder 14 JDX jedle ostatní Abies sp. 16 DG douglaska tisolistá Pseudotsuga menziesii (Mirbel) Franco 18 BO borovice lesní Pinus sylvestris L. 20 BOC borovice černá Pinus nigra Arnold 21 BKS borovice Banksova (banksovka) Pinus banksiana Lamb. 22 VJ borovice vejmutovka Pinus strobus L. 23 LMB borovice limba Pinus cembra L. 24 BOP borovice pokroucená Pinus contorta Loudon 25 BOX borovice ostatní Pinus sp. 27 KOS borovice kleč, kosodřevina Pinus mugo Turra 28 BL borovice blatka (b. bažinná) Pinus rotundata Link. 29 MD modřín opadavý (m. evropský) Larix decidua Mill. 30 MDX modříny ostatní Larix sp. 31 TS (tis) tis červený Taxus baccata L. 33 JAL jalovec obecný Juniperus communis L. 35 JX ostatní jehličnaté Coniferae sp. 39 DB dub letní, d. zimní Quercus robur, Q. petraea 49 DBL dub letní Quercus robur L. 40 DBS dub letní slavonský Quercus robur L.f. slavonica Gayer 41 DBZ dub zimní Quercus petraea (Mattyschka) Liebl. 42 DBC dub červený Quercus rubra L. 43 DBP dub pýřitý (šipák) Quercus pubescens Willd. 44 DBB dub bahenní Quercus palustris Muenchh. 45 DBX duby ostatní Quercus sp. 47 CER dub cer Quercus cerris L. 48 BK buk lesní Fagus silvatica L. 50 HB habr obecný Carpinus betulus L. 51 JV javor mléč, j. klen (horský) Acer platanoides, A. pseudoplatanus 49 JVM javor mléč Acer platanoides L. 52 KL javor klen (horský) Acer pseudoplatanus L. 53 BB javor babyka Acer campestre L. 54 JVJ javor jasanolistý Acer negundo L. 55 JVX javory ostatní Acer sp. 56 JS jasan ztepilý Fraxinus excelsior L. 57 JSA jasan americký Fraxinus americana L. 58 JSU jasan úzkolistý Fraxinus angustifolia Vahl 59 JL jilm (domácí druhy) Ulmus sp. 69 JLM jilm habrolistý Ulmus minor Mill. 60 JLH jilm horský (drsný) Ulmus glabra Hudson 61 JLV jilm vaz Ulmus laevis Pallas 62 AK trnovník akát Robinia pseudacacia L. 63 BR bříza bělokorá (b.bradavičnatá) Betula pendula Roth 64 BRP bříza pýřitá Betula pubescens Ehrh. 65 JR jeřáb ptačí Sorbus aucuparia L. 66 BRK (břek) jeřáb břek Sorbus torminalis (L.) Crantz 67 MK (muk) jeřáb muk Sorbus aria (L.) Crantz 68 OR ořešák královský Juglans regia L. 70 ORC ořešák černý Juglans nigra L. 71 TR třešeň ptačí Cerasus avium (L.) Moench 74 STR střemcha obecná Padus avium ill. 75 HR hrušeň planá Pyrus pyraster (L.) Burgsd. 76 JB jabloň lesní Malus sylvestris Mill. 77 LTX ostatní listnaté tvrdé 79 LP lípa srdčitá, l. velkolistá Tilia cordata, T. platyphyllos 78 LPM lípa malolistá (lípa srdčitá) Tilia cordata Mill. 80 LPV lípa velkolistá Tilia platyphyllos Scop. 81 LPS lípa stříbrná (lípa plstnatá) Tilia tomentosa Moench 82 OL olše lepkavá, o. šedá Alnus glutinosa, A. incana 96 OLL olše lepkavá Alnus glutinosa (L.) Gaertner 83 OLS olše šedá Alnus incana (L.) Moench 84 OLZ křestice zelená, olše zelená Duschekia alnobetula (Ehr.) Pouzar 85 OS topol osika, osika obecná Populus tremula L. 86 TPB topol bílý (linda) Populus alba L. 87 TPC topol černý Populus nigra L. 88 TPX ostatní topoly nešlechtěné Populus sp., (Populus canadensis L.) 89 TPS topoly šlechtěné Populus sp. 90 JIV vrba jíva Salix caprea L. 91 VR vrba bílá, vrba křehká Salix sp.(salix alba, Salix fragilis L.) 92 KS jírovec maďal Aesculus hippocastanum L. 93 KJ kaštanovník jedlý Castanea sativa Mill. 94 PJ pajasan žláznatý Ailantus altissima (Miller) Swingle 95 LMX ostatní listnaté měkké 97 KR (keře) keře 98 9

10 Vysvětlivky 1. Stanovištní (cílové) hospodářské soubory jsou tvořeny hospodářsky příbuznými soubory lesních typů nebo jejich částmi (podsoubory lesních typů). V takto vymezeném rámci jsou dány předpoklady pro odborné hospodaření a zpracování rámcových hospodářských opatření. Ve stanovištních hospodářských souborech jsou dále odlišeny hlavní stanovištní rozdíly skupinami sdružených SLT či PLT. 2. Soubory a podsoubory lesních typů jsou vymezeny lesním vegetačním stupněm a edafickou kategorií příp. u podsouborů edafickou subkategorií. Do souborů či podsouborů lesních typů se sdružují lesní typy jako nejnižší jednotky diferenciace růstových podmínek charakterizované půdními a klimatickými vlastnostmi, kombinací druhů příslušné fytocenosy a potenciální bonitou dřevin. Zařazení porostů do lesních typů vychází z potvrzené lesnické typologické mapy. Podrobné charakteristiky jednotek lesnické typologie vydává ÚHÚL Brandýs n.l. 3. Označení podsouborů lesních typů, které se vyčleňují pro potřeby stanovištní diferenciace ze SLT. Jsou zde vyčleněné podsoubory lesních typů: m - chudší, c- sušší, kyselejší, e exponovaná, svahová, g - podmáčená, t - chudší podmáčená, w - vápencová, z zakrslá, extrémní. Podsoubory lesních typů jsou tvořeny konkrétními lesními typy dle PLO. 4. Minimální podíl dřevin přirozené skladby - listnáčů a JD v době dosažení stavu zajištěného lesního porostu (dílce) (zákon č. 289/ , odst. 1; 24, odst. 2 ). Vždy jsou uvedeny v % pouze minimální podíly listnáčů a JD bez SM a BO. 5. Rozdělení minimálního podílu dřevin přirozené skladby na hlavní edifikátory přirozené dřevinné skladby (v našich podmínkách jsou to zpravidla BK, DB, DBZ, JD, u specifických stanovišť pak OL, JS, KL), a ostatní edifikátory přirozené dřevinné skladby. Vše je členěné podle SLT a PLT. Bez ohledu zda je SM či BO součástí přirozené skladby jako hlavní či ostatní edifikátor jsou vždy uvedeny v % pouze minimální podíly listnáčů a JD 6. Zařazení SLT v 8. lesním vegetačním stupni může být alternativní podle konkrétních přírodních podmínek dané PLO do stanovištního hospodářského souboru vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace pak se vytvoří PLT přidáním písmene v- vysokohorská (např.: 8Kv). 7. Zařazení SLT 9R může být alternativní v nižších ách do hospodářského souboru mimořádně nepříznivých stanovišť. 8. Maximální možný podíl zastoupení hlavních hospodářských dřevin SM případně BO v % na daném stanovišti z hlediska trvale udržitelné ekologické únosnosti půdy, z hlediska ochrany stanoviště před pokračující degradací, a konečně z hlediska předběžné opatrnosti vůči klimatickým vlivům (oteplování, sucho, větrné kalamity, povodně apod.). K tomu abychom si udělali obrázek jakou měrou uvedená přesnější diferenciace podílů dřevin přirozené skladby podle souborů a podsouborů lesních typů by byla náročná na celkový podíl dřevin přirozené skladby v celé ČR je třeba se podívat na zastoupení jednotlivých SLT v ČR (obr. 1). Nároky na zastoupení dřevin přirozené skladby v plošně převládajících SLT se neliší od současných nároků stanovených u podílů MZD (jež v drtivé většině se skládají z dřevin přirozené skladby) jsou však diferencovanější a např. u SLT 6K, 6S a chudých podsouborů 5K, 5N, 4K, 3K apod. jsou dokonce stanoveny nižší než dosud. Pro praxi je pak nejoptimálnější použít přirozené dřevinné skladby a z nich odvozený výčet a minimální podíl stanovištně vhodných dřevin přirozené skladby podle souborů či podsouborů lesních typů (SPLT). Takto na SPLT definované edifikátory přirozené dřevinné skladby pak mohou být použity v rámci celé ČR a to bez ohledu na to do jakého hospodářského souboru jsou pak zařazeny. Změnou z nevhodného termínu meliorační a zpevňující dřeviny (MZD) na stanovištně vhodné dřeviny přirozené skladby (SVDPS) vůbec neznamená zásadní změnu v podílech a výčtech dřevin. Původní záměr předkladatelů přílohy 4 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. byl víceméně totožný (viz původní podklad uvedený později v LP 1/1997 ZATLOUKAL, V.: Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů). Praxe tvorby LHP a LHO jasně potvrdila, že výčet a podíly stanovištně vhodných dřevin přirozené skladby je nezbytné stanovit jasně pro soubory a podsoubory lesních typů a teprve ty pak sdružovat do podobných skupin a do hospodářských souborů. Zatímco stanovištní složení (v podobě výčtu SLT a LT) stejných hospodářských souborů se liší vlastník od vlastníka a LHC od LHC, SPLT je možno definovat v rámci ČR poměrně jednotně. 10

11 % Zastoupení souborů lesních typů nad 0,75 % v ČR K 5S 3S 3K 4S 6K 4B 4K 5B 3H 3B 6S 0K 7K 2K 3I 2H 2S 4P 4O 6P 1L 6V 5O 3D soubory lesních typů 2I 3O 5P 6O 5V 2B 1S 2C Obrázek 1. Zastoupení souborů lesních typů nad 0,75 % v ČR Co se týče celkového podílu MZD (SVDPS), v podstatě dostačuje zhruba ten, který vychází z přílohy 3 a 4 vyhlášky MZe 83/1996 Sb. Uvedená struktura je v mnoha cílových hospodářských souborech (CHS) ovšem naprosto nevhodná. Vezměme ty nejproblematičtější části: 1. CHS 19 a 25: Je nemyslitelné, aby SLT 1. a 2. LVS na lužních a živných stanovištích měly MZD (SVDPS) jedno z nejnižších. Představa, že stačí uvést jako jedinou základní dřevinu DB (JS, TP) k zamezení pěstování SM je chybná. Vzhledem k tomu, že domácí duby (DB) a buk lesní (BK) nejsou brány praxí jako plnohodnotné hospodářské dřeviny a přitom to jsou zcela zásadní dřeviny přirozené skladby, je třeba z titulu dotací stanovení podílu SVDPS nerozlišovat na hospodářské dřeviny a SVDPS, ale vždy je považovat za SVDPS (koneckonců se tak v praxi většinou děje). Tudíž např. ve všech SLT uvedených v CHS 19 a 25 by se podíl musel otočit na 80 % SVDPS a zbytek by zbýval na hospodářské jehličnany (v praxi se tento poměr ve stávajících porostech dosud drží, ale stav se místy začíná měnit směrem k jehličnanům v čele se SM). 2. CHS 21 a 43: Je zbytečné, aby se chudé SPLT ze 3. LVS nutně řadily do CHS 21, 23 tedy stanovišť 2. LVS jen kvůli pěstování BO a DB. Zrovna tak na svahových chudých SPLT 2. a 4. LVS, kde se pěstuje BO s DB či BK je zbytečný podíl až 30 % listnáčů. Obecně platí, že na chudých stanovištích 2. a 4. LVS, kde je i BO v příměsi považována za SVDPS, bez ohledu na svažitost by podíl listnatých SVDPS (spolu s JD) nemusel přesahovat 20 % (jsou to tyto SPLT: 2 4M, 3Km, 4Km, 3Nm, 4Nm, 2-4Me, 3-4Im). 3. CHS 51 53: Je rovněž zbytečné, aby na chudých stanovištích SPLT: 5-6M, 5Km, 6Km, 5Nm, 6Nm musel být podíl listnáčů a JD ze SVDPS vyšší než 20 %. Rovněž je chybou nutit více jak 20 % listnáčů a JD ze SVDPS v 6. LVS na kyselých stanovištích obecně. 4. Ve výčtu dřevin tím, jak jsou vázány na celé CHS či na hrubě sdružené SLT, došlo v tabulce přílohy 4 vyhlášky 83/1996 Sb. k mnoha přehmatům (např. LP je vedena jako MZD i v 6. LVS na kyselých stanovištích, mnohde chybí OL či BR, v CHS 13 je uveden i HB atd.). Také dvojími odlišnými seznamy dřevin ve vyhlášky 83/96 Sb. a vyhlášky 84/96 Sb. dochází zbytečně ke zmatkům. Za základ je třeba vzít zkratky z přílohy 4 vyhlášky 84/96 Sb. s doplněním zkratek rodů pro domácí duby, jilmy, lípy, olše a javory a jasnější formulací zkratek druhů těchto dřevin. 11

12 Vazba stanovištní a funkční diferenciace: Diferenciace hospodaření podle stanovišť souvisí s funkční diferenciací daleko více než si lesnická praxe chce stále připustit. Základním příspěvkem k funkční diferenciaci stanovišť je přiřazení ekologických a produkčních potenciálů podle SLT a z toho se odvíjející ekonomicky a ekologicky únosná intenzita hospodaření (PLÍVA 2000). Shrnutím a doplněním tohoto materiálu se zabývá tabulka 2. Tabulka 2. Intenzita hospodaření podle SLT na základě vztahu produkčního a ekologického potenciálu A Intenzita hospodaření velmi intenzivní forma hospodaření Vztah PP k EP PP vysoko převyšuje EP Výčet SLT Zastoupení v ČR (%) 4K,5K,6K,3I,4I,5I,6I,3S,4S,4S,6S,3H,4H,5H,6H,4B,5B,6B,7B,4D,5D,6D 45,3 B intenzivní forma hospodaření PP převyšuje EP 3K,7K,2S,7S,2H,3B,3D,3O,4O,5O,6O,7O,5P,6P 20,1 C standardní forma hospodaření PP mírně převyšuje EP 1M,2M,3M,4M,5M,6M,7M,0K,1K,2K,8K,1I,2I, 1S,8S,3F,4F,5F,6F,1B,2B,1D,2D,1L,1U,1V,2V,3V,4V,5V,6V,0O,1O,2O, 0P,1P,2P,3P,4P,7P,1Q,2Q,3Q,4Q,5Q,6Q,0G,2G,3G,4G,5G,6G,7G 21,5 D E omezená intenzita hospodaření péče o ochranné lesy EP převyšuje PP nebo se rovnají EP vysoko převyšuje PP 0M,8M,0N,1N,2N,3N,4N,5N,6N,7N,8N,0C,1C,2C,3C,4C,5C,7F,8F,1H,1W, 2W,3W,4W,5W,2A,3A,4A,5A,6A,7A,2L,3L,5L,3U,5U,7V,8O,8P,0Q,7Q,8Q, 0T,1T,2T,3T,5T,6T,7T,1G,8G,3R,4R,5R,6R 10,3 0X,1X,2X,3X,4X,0Z,1Z,2Z,3Z,4Z,5Z,6Z,7Z,8Z,9Z,0Y,2Y,3Y,4Y,5Y6Y, 7Y,8Y,9Y,9K,1A,8A,1J,3J,5J,6J,6L,8V,8T,0R,7R,8R,9R 2,8 Komentář k tabulce 2 Intenzita hospodaření (IH) je přímo odvislá od hodnoty potenciální produkce (produkční funkce lesa) a ekologické funkce lesa a přihlíží k rentabilitě hospodaření (PLÍVA 2000). Parametry určující produkční potenciál (PP) (stupně produkčního potenciálu 1-6) - vycházejí z hodnotového CPP zvýšeného o tvorbu cenné kulatiny (DOMES 1983), a zohledňují zvýšené náklady ze zajištění produkce na staticky labilnějších stanovištích, a dále zohledňují zvýšené náklady z přiblížení hmoty ze svažitých a neúnosných terénů a s terénními překážkami, a konečně zohledňuje určité omezení intenzity produkce na chudých a sušších stanovištích (MIKESKA 2005). Parametry určující ekologický potenciál (EP) vycházejí z infiltrační, desukční, klimatické a protierozní funkce daného stanoviště (Plíva 2000) a dále vycházejí z geomorfologické hodnoty stanoviště, a konečně z hodnoty potenciálu biodiverzity stanoviště (rozdíl mezi biodiverzitou přirozeného ekosystému a biodiverzitou jehličnaté kulticenozy (MIKESKA 2005). Oba potenciály působí ve vztahu k IH obráceným směrem. Se stoupajícím EP klesá IH a omezena je volnost hospodaření. Vyjadřuje ekonomicko-ekologickou a současně efektivní formu hospodaření, zohledňuje vedle hodnoty potenciální produkce i ekologické účinky porostů, které intenzitu hospodaření ovlivňují a víceméně omezují. Ponechává větší prostor přírodě a přirozenému vývoji tam, kde jsou umělé zásahy nadbytečné. Intenzitu hospodaření nelze posuzovat jen podle produkce (často uváděné pěstební intenzity ), neboť např. v roklině nebo jinak exponovaném terénu hospodářského lesa ekologická funkce související s vlastnostmi stanoviště silně omezuje intenzitu hospodaření i při vysoké bonitě porostů. Ekologicko-ekonomické hodnocení každého SLT zpřesňuje kategorizaci lesů, zejména na přechodech mezi lesem hospodářským a ochranným. Intenzita hospodaření se nevztahuje k současnému stavu a skladbě porostů, ale k předpokladům daným hodnotou potenciální produkce cílové skladby a vlastnostmi stanoviště (PLÍVA 2000). Alergická reakce lesníků na program evropsky významných lokalit sítě NATURA 2000 příznačně jen připomíná propast mezi tábory lesního hospodářství a ochrany přírody. Je přitom jednoduché si zanalyzovat strukturu Evropou ceněných přírodních stanovišť či biotopů, návrh evropsky významných lokalit navržený MŽP a posvěcený nařízením vlády, a konečně strukturu dosavadních ZCHÚ u nás. K tomu si promítněme členění kategorie ochranných lesů a strukturu stanovišť podle SLT. A výsledek? (O tom, o čem hovoří program NATURA 2000, mluvil už v 50. letech Prof. A. Zlatník.) 1. Suťové lesy (SLT 1J 6J a z části 1A 7A a 2Y 3Y): Přestože se jedná zpravidla o ochranný les ekonomicky nevýnosný, kde ekologická funkce vysoko přesahuje produkční, 12

13 přestože jsou tyto lesy velkou měrou podchyceny formou ZCHÚ a prvky ÚSES, a přestože jsou zařazeny mezi prioritní stanoviště programu NATURA 2000, nedaří se ani tyto lesy ponechávat samovolnému vývoji či zamezit v nich holosečný či násečný způsob obnovy s výsadbou jehličnanů. Přitom se jedná prokazatelně o naše nejlépe samoobnovitelné stanoviště lesa. 2. Údolní jasano-olšové lesy (SLT 3L, 3U, 5U, 5L, 6L a části 2L, 1V-6V): Přestože se jedná většinou o CHS 29 s vysokým podílem MZD (SVDPS), přestože se jedná o zcela zásadní liniové prvky přirozených biokoridorů ÚSES a stanovišť chráněných rostlin i živočichů, často podchycených ZCHÚ a přestože se jedná o prioritní stanoviště programu NATURA 2000, nedá se přístup lesníků k těmto marginálním přípotočním stanovištím hodnotit jako citlivý. 3. Stávající dubové či bukové porosty, které nám zanechali předkové: V drtivé většině se jedná o bohatá, živná stanoviště LVS. Přestože je produkce listnáčů a možnosti zajištění jejich obnovy na těchto stanovištích relativně nejvyšší a jedná se např. o CHS 25, kde se dosud hospodařilo s DB, a dále například o bohatá stanoviště karpatského flyše s BK porosty (CHS 45), přestože je mnoho těchto porostů podchyceno v ZCHÚ a přestože právě do těchto porostů jsou situovány evropsky významné lokality dubohabřin a květnatých či kyselých bučin, bude se muset vynaložit ještě značné úsilí, aby se stávající DB a BK porosty nepřeměňovaly na porosty s převahou jehličnanů. Závěr Uzákoněný minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesních porostů lesním zákonem č. 289/1995 Sb. měl postupnou úpravou dřevinné skladby zamezit zhoršování zdravotního stavu lesů nejen jako důsledku monokulturního smrkového a borového hospodářství, ale i v důsledku působení imisí, klimatických změn, změn vodního režimu, popř. dalších nepříznivých důsledků. Nejasným terminologickým pojetím melioračních a zpevňujících dřevin, jejich problematickou diferenciací dle cílových hospodářských souborů, vztažením k období obnovy porostní skupiny, jako jednotce dočasného rozdělení lesa, se tento legislativní záměr mine účinkem. Je proto nezbytné při přípravě nové lesnické legislativy účelně prosazovat tyto myšlenky. Uvedená struktura stanovištních hospodářských souborů a členění podle souborů a podsouborů lesních typů je zároveň přesnější, jednoznačnější ale také logičtější diferenciací podle stanovištních podmínek revidující tabulku z přílohy 4 vyhlášky 83/1996 Sb.. Výsledné celkové nároky na zastoupení dřevin přirozené skladby v rámci ČR se příliš neliší od současných nároků stanovených z podílů MZD (jež v drtivé většině se skládají z dřevin přirozené skladby). Logicky je zčásti opravena i použitá tabulka zkratek dřevin z přílohy č. 4 vyhl. 84/1996 Sb., tak aby byla jednoznačnější a použitelná pro všechna lesnická díla včetně lesnické evidence, přenosu osiva a OPRL. Na závěr je třeba upozornit, že v maloplošných a jádrových zvláště chráněných územích musí být samozřejmostí směřování k přirozené či sukcesní dřevinné skladbě a na vhodných lokalitách přesahujících tzv. minimální areál k samovolným autoregulačním procesům bez zásahu člověka. Poznámka Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu VaV SM/2/28/04 Zvýšení podílu přírodě blízké porostní složky ekosystému lesa velkoplošných chráněných území. Literatura PLÍVA K.: Trvale udržitelné obhospodařování lesů podle souborů lesních typů. Brandýs n. L. ÚHÚL Účelová neprodejná publikace. 200 s. POLENO Z. (eds): Lesnický naučný slovník. 1. díl A.- O, 2. díl P Ž, Praha, Ministerstvo zemědělství, Agrospoj 1994, 743 s., 1995, 683 s. STANĚK J. et al.: Lesní zákon v teorii a praxi. Úplné znění prováděcích předpisů s komentářem. Písek, Matice lesnická 1997, 440 s. ZATLOUKAL V. VOKOUN J.: Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů. Příloha Lesnická práce 1/97,