Co popisuje fytocenologie? O nìkterých nedostatcích støedoevropské fytocenologie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Co popisuje fytocenologie? O nìkterých nedostatcích støedoevropské fytocenologie"

Transkript

1 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 40: , Co popisuje fytocenologie? O nìkterých nedostatcích støedoevropské fytocenologie What is described by phytosociology? Some weak points of Central European phytosociology Radim H é d l Botanický ústav AV ÈR, oddìlení ekologie, Poøíèí 3b, Brno, a Ústav geologie a pedologie LDF MZLU, Zemìdìlská 3, Brno; rhe@centrum.cz Abstract The main weak points in Central European phytosociology methods are described and commented. First, preferential sampling design implies a twofold subjective classification already in the field. Subjectively distinguished and preferred vegetation types have been sampled, which distorts representativeness of the data, regarding the real vegetation. Second, vegetation has been changing continuously, while phytosociology gives a rather static description, being gradually overcome by changes. Third, classification based strictly on species composition makes phytosociology applicable only in some vegetation types, mostly the species-rich and ecologically specific ones. Finally, three controversial concepts of potential natural vegetation are briefly discussed. Objectivised vegetation sampling designs should be applied to assess the real abundance of vegetation types. A revision of the phytosociological system of vegetation units regarding vegetation changes should be carried out. Methods enabling a unified classification of floristically and ecologically unequal vegetation types should be developed. The present concept of potential natural vegetation seems to be speculative, requiring a re-evaluation. K e y w o r d s : methodology bias, phytosociology, potential natural vegetation, preferential sampling, vegetation classification N o m e n k l a t u r a : Moravec et al. (1995) Úvod Pomìrnì nedávno vyšly dva èlánky podávající hodnotící pohled na souèasnou fytocenologii 1). Napsali je dva pøední evropští fytocenologové, M. Chytrý a J. Ewald. První autor (Chytrý 2000) srovnává klasické a formalizované metody sbìru dat a jejich klasifikace, vidí je jako dva komplementární pøístupy. Druhý autor (Ewald 2003, struènìji také Ewald 2004) je v podstatì obranou pøedností fytocenologie vùèi exaktním ekologickým 1) Celý text se vztahuje k v souèasné dobì pøevládající curyšsko-montpelliérské škole fytocenologie (Moravec 1994, kap ), èi podle Ewalda (2003) støedoevropské fytocenologii (jako paralele anglo-americké ekologii). Pomíjím další pou ívané, u nás zejména zlatníkovské, systémy.

2 302 Hédl: Co popisuje fytocenologie? vìdám. O vlastnostech souborù dat, na kterých fytocenologie staví, konkrétnì jde o Èeskou národní fytocenologickou databázi, pojednávají podrobnì Chytrý & Rafajová (2003); viz také Je potìšující, e i po století své existence prochází fytocenologie stále procesy sebekritiky a inovací. Hlavním motivem je objektivizace metodologie, která velmi dlouho zùstávala v zásadì stejná nebo velice podobná jako v poèátcích, na pøelomu 19. a 20. století. Místo exaktní, moderní ekologické vìdy tak má fytocenologie v ústech ostatních ekologù stále pøíchu jakési zatuchlé pseudovìdy. Zásadní pokrok a pøiblí ení skuteèné pøírodovìdì byl v poslední dobì uèinìn na poli formální klasifikace (viz napø. Chytrý et al. 2002). Díky tomu jsou dnes bì nì dostupné programy umo òující kontrolovatelnou a opakovatelnou klasifikaci velkých souborù dat. Zdùrazòovanou pøedností fytocenologie je její jedineènost coby systému popisujícího rùznorodost vegetace ve velkém prostorovém mìøítku pøi dostateèné míøe zachycení ádoucí informace, kterou je kompletní druhové slo ení. Fytocenologie skuteènì vytvoøila zatím jediný pou itelný (nebo pøesnìji: pou ívaný) systém vegetaèních typù 2), jakkoli geograficky omezenì platný a subjektivitou zatí ený. Vliv subjektivity badatele èi sezónnosti pøi sbìru vegetaèních dat zkoumali napøíklad Smith (1944), Gotfryd & Hansell (1985), Kirby et al. (1986) nebo Lepš & Hadincová (1992); na nestejnorodost a neúplnost dat (ve smyslu zastoupení popsaných asociací) ovlivòujících vlastnosti vegetaèní databáze pak upozornili Chytrý (2001) a Chytrý & Rafajová (2003). Ne uvedené nedostatky spíše technického rázu je podle mého názoru podstatnìjším problémem skuteènost, e souèasný systém syntaxonù 3) nelze dokonale aplikovat na vìtšinu reálnì existující vegetace pokud se týèe jak její variability, tak zejména plošnì pøeva ující vegetace. Pøitom všeobecná pou itelnost by pøece mìla být samozøejmým po adavkem na fytocenologii kladeným. Pokusme se zde proto o vyslovenì ideální definici náplnì fytocenologie (vysvìtlení pojmù viz Moravec et al. 1994): Základním úkolem fytocenologie je vytvoøit v popisovaném území všeobecnì, celoplošnì platný, kdykoli a kýmkoli opakovatelný a aplikovatelný, hierarchicky uspoøádaný systém syntaxonù. Jednoznaènì definovaným kritériem pro vymezování syntaxonù jsou pøitom specifické kombinace druhù, tzv. diagnostických druhù rostlin. e systém fytocenologických syntaxonù jednoduše nejsme schopni aplikovat na jakoukoli vegetaci dokonce i v nìjakém ji dobøe prozkoumaném území (napøíklad v Èeské republice), to vìtšina fytocenologù i praktických u ivatelù systému pøinejmenším tuší. Pøíèiny nepochybnì zèásti spoèívají v konzervativním pøístupu nezmìnìném od dob pionýrských poèátkù, kdy se popisovaly na první pohled rozlišitelné vegetaèní typy západních Alp, pøilehlého Støedozemí a støední Evropy. Druhý vá ný problém spoèívá v tom, e fytocenologie v dy pracovala s ekologií stanoviš a formaèními typy vegetace, aèkoli tato 2) Pojem vegetaèní typ zde pou ívám jako nejobecnìjší vyjádøení toho, e vegetaci lze tøídit do nìjakým zpùsobem definovaných jednotek. Jeho ekvivalentem specifickým pro fytocenologii je syntaxon. 3) Holub et al. (1967), Moravec et al. (1995), Moravec (1998 cont.), Chytrý et al. (2001), Chytrý & Tichý (2003).

3 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 40: , kritéria zùstávají skryta v pozadí celého systému (na rozdíl od pøíbuzných lesnických klasifikací). Dále, z floristického klasifikaèního kritéria vyplývá, e èím je vegetace druhovì bohatší, tím vìtší poèet asociací lze fytocenologicky vymezit (M. Chytrý, osobní sdìlení). Lze pak skuteènì zásadu klasifikace èistì podle druhového slo ení dodr et i v podmínkách pøeva ující, tj. druhovì chudé a nevyhranìné vegetace? Tato nejasnost bude patrnì brzy osvìtlena, jakmile dojde k reklasifikaci velkých objemù dat moderními metodami. Podstatným problémem naopak není nedostateèný objem dat, nebo jen v databázi zahrnující území Èeské republiky je v souèasnosti shromá dìno zhruba 60 tisíc fytocenologických snímkù ( /botany/dbase_cz.htm#stav). Hlavním cílem tohoto èlánku je ukázat, e fytocenologické snímky jsou velmi nereprezentativním vzorkem variability vegetace. Nejde samozøejmì o nic nového a objevného, k souvislejšímu ètení viz zejména ji citované práce M. Chytrého a spolupracovníkù. Okruhy mých argumentací jsou (1) prostorová struktura sbìru dat, (2) èasové posuny variability vegetace. Kromì toho chci komentovat stále diskutovanou a nedostateènì vyøešenou problematiku (3) klasifikace do diskontinuitních jednotek. Na závìr bych rád poukázal na rùznorodost a protikladnost (4) konceptù potenciální vegetace, které jsou kromì své zajímavosti z teoretického hlediska také jednou z mála vlivných aplikací fytocenologie. 1. Prostorová struktura sbìru dat Fytocenologický snímek je ji víceménì standardizovanou jednotkou sbìru fytocenologických dat (Mucina et al. 2000, Chytrý & Otýpková 2003). Snímky však nejsou pøirozenì definovatelné objekty na rozdíl od biologických jedincù nebo jejich èástí, se kterými pracuje napøíklad populaèní biologie. Musí být arbitrárnì ohranièeny a nìkam umístìny, musí být také urèen jejich poèet (viz napø. Greig-Smith 1983, Podani 1984). Ke slovu zde pøichází otázka reprezentativnosti výbìru. Existují pøesná a jednoduchá pravidla pro to, aby byl výbìr skuteènì reprezentativní tím nejdùle itìjším je náhodnost výbìru (Cochran 1977, Sokal & Rohlf 1994). Ta se v pøípadì vegetaèních ploch týká výbìru umístìní. Existuje nìkolik alternativ prostorového rozmístìní (anglicky sampling design) souboru snímkù (Kershaw 1964, Greig-Smith 1983, Podani 1984), ka dá z nich vhodná pro urèité úèely. Tøi typy znáhodnìného výbìru vy adují náhodnost v urèité fázi umís ování snímkù (Kenkel et al. 1989). Jsou to jednoduchý náhodný výbìr, systematický výbìr a stratifikovaný náhodný výbìr. Poslední jmenovaný zahrnuje vlastnì sled pøechodù mezi systematickým umístìním ploch (v pravidelné, ale náhodnì zapoèaté møí ce) a jednoduchým náhodným umístìním (zcela znáhodnìným), viz Podani (1984). Ètvrtým typem výbìru je preferenèní typ umístìní, kdy jsou snímky umís ovány zcela subjektivnì, pouze na základì rozhodnutí badatele. Pøevá ná vìtšina fytocenologických dat byla zaznamenána právì tímto zpùsobem, co podstatným zpùsobem ovlivòuje právì jejich reprezentativnost. V praxi to vypadá tak, e se jednotliví fytocenologové zamìøují na vybrané, subjektivnì oblíbené typy vegetace, jejich rozlišování však není ádnou samozøejmostí.

4 304 Hédl: Co popisuje fytocenologie? Subjektivní výbìry mohou být do znaèné míry jedineèné a nemusejí odpovídat vnímání jiných fytocenologù. Oblíbeným vegetaèním typùm se pak badatel dlouhodobì, nìkdy i po celý ivot, vìnuje a snímkuje je. Nìkolik málo badatelù je nakonec zodpovìdných za snímkový materiál popisující jednotlivé širší vegetaèní typy, zatímco velká èást autorù za celý ivot zapíše jen jeden nebo nìkolik málo snímkù (Chytrý & Rafajová 2003). V rámci tìchto subjektivnì vnímaných vegetaèních typù pak fytocenolog opìt preferenènì umís uje snímky, a to hlavnì na základì bezprostøedního rozlišení snímkovaného místa pøímo v terénu. Dùvody umístìní snímku mohou být rùzné, celkovì je lze charakterizovat jako postupné doplòování subjektivnì budovaného systému vegetaèních typù. Výsledkem je dvojí preferenèní výbìr soubor fytocenologických snímkù preferenènì umís ovaných v preferenènì vybíraných a apriornì rozlišovaných vegetaèních typech. Skuteènost, e takové ne(dokonale) formalizované vegetaèní pøehledy jsou vlastnì jen prezentací apriorní terénní klasifikace vegetace, dostateènì komentoval Chytrý (2000; viz také Chytrý et al. 2002). Spojení vícera takových autorských pøíspìvkù do jednoho (napøíklad národního) pøehledu vegetace nedává pøíliš optimisticky vyhlí ející výsledek. Vše se dobøe ukazuje ve struktuøe vyšších syntaxonù, nebo zejména tato kostra byla vytvoøena subjektivním zpùsobem, kromì toho nejen na základì druhové slo ení, ale v kombinaci s rozlišením podle ekologie a fyziognomie, viz dále. Z autorské subjektivity pøi sbìru dat tedy plyne uvedený hlavní nedostatek fytocenologických dat, jejich nízká reprezentativnost. Proto e byly výbìrovì snímkovány hlavnì oblíbené typy vegetace, je celkový obraz skuteèné prostorové variability vegetace znaènì zkreslen. Preferovaná vegetace mù e být v souborech dat zastoupena velmi silnì, aèkoli je v pøírodì ve skuteènosti vzácná; naopak mnoho potenciálnì definovatelných vegetaèních typù jakoby neexistovalo. Zatím proto spolehlivì nevíme, co lze o skuteèné podobì naší vegetace na základì dostupných, preferenènì posbíraných dat tvrdit. Toto tvrzení lze dokumentovat ji provedenou analýzou struktury Èeské národní fytocenologické databáze (Chytrý & Rafajová 2003) nebo dalšími dílèími analýzami databáze, z nich jednu provádím pro úèely tohoto èlánku (viz ní e). Nejbì nìji zastoupené tøídy jsou s výjimkou temperátních lesù (Querco-Fagetea) a luèní vegetace (Molinio-Arrhenatheretea) v pøírodì vzácné. Ostatnì ani vegetace dvou jmenovaných tøíd nezabírá v rámci Èeské republiky podstatnou rozlohu. Zdaleka nejèastìji snímkovaný svaz Calthion rovnì tvoøí jen zlomek promile skuteèného vegetaèního pokryvu, co platí i pro nejbì nìjší lesní asociace Melampyro nemorosi-carpinetum a Dentario enneaphylli-fagetum. Kromì nadhodnocení èastým snímkováním to však mù e být zpùsobeno i tím, e do tìchto jednotek je øazena pestrá smìs snímkù neodpovídající jejich (jakkoli vágnímu) literárnímu vymezení. Existují systém však èasto neskýtá jinou mo nost. 2. Èasové posuny variability vegetace Vegetace není nemìnná, ale naopak tvoøí èasovì promìnnou mozaiku vegetaèních typù. Vegetaèní typy v èase plošnì ubývají, pøibývají, zanikají nebo se i novì ustavují,

5 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 40: , pøemìòují se 4). Je škoda, e neexistuje ustálený poèet syntaxonù, proto e pak by brzy nebylo tøeba vydávat další, inovativní pøehledy vegetace a situace by byla krásnì pøehledná. A vìdci by mohli odejít na zaslou ený odpoèinek, pøípadnì vìnovat se výhradnì poèítaèovým modelùm. Vegetaèní dynamiku urèují rychlosti zmìn faktorù podmiòujících spoleèný výskyt urèitých druhù, konstituujících daná spoleèenstva. Èlovìk je v evropských podmínkách zdaleka nejdùle itìjším faktorem, o èem se snadno pøesvìdèí ka dý, kdo navštíví oblasti èlovìkem øídce osídlené. Dynamika pøímých a nepøímých vlivù èlovìka se v posledních desetiletích dramaticky zvìtšila. Mno ství døíve se vyskytujících vegetaèních typù dnes stì í hledáme, nebo byly závislé na neustálé lidské intervenci èili obhospodaøování; pøíkladem budi travinná vegetace (Bla ková 2003) nebo pøirozené lesy (Hofmeister 2002, Hofmeister et al. 2002). Jejich sukcesní deriváty jsou v souèasné krajinì pøeva ující vegetací. Vznikají také zcela nové typy vegetace: rostlinné invaze a expanze jsou jevem významnì formujícím podobu novodobé vegetace (Pyšek & Tichý 2001), èasto v dùsledku èlovìkem indukovaných rozvratù ekosystémù (viz imisní, vývratové a kùrovcové holiny). Invazí nejsou ušetøeny dokonce ani lesní pøírodní rezervace (Pyšek et al. 2003). V souèasnosti probíhající zmìny vtipnì glosují J. Sádlo a P. Pokorný (napø. Pokorný & Sádlo 2004). Jaké to má dùsledky pro fytocenologii? Fytocenologické snímky jsou v èase rozlo eny sice nerovnomìrnì (èasem jejich produkce stoupá, Chytrý & Rafajová 2003), pøesto ale zhruba zachycují nìkolik období se zèásti odlišným vegetaèním pokryvem. Nelze proto pou ít do vegetaèních pøehledù souhrn všech snímkù podle syntaxonù (èasto vlastnì formací), ani bychom zahrnuli èasové hledisko (anebo pøíslušnì zmìnili název daného vegetaèního pøehledu). Snímky staré tøeba jen 20 nebo 30 let velmi èasto u zachycují historii, tj. stav vegetace, který dnes u není. S jistou nadsázkou tak lze fytocenologii oznaèit za jakousi archeologii rostlinných spoleèenstev. To je dále kombinováno a komplikováno tím, co bylo uvedeno výše, toti e ka dé z období recentního vegetaèního vývoje zachycuje subjektivnì vytvoøený obraz jednoho èi nìkolika badatelù (pro jednotlivé vegetaèní typy) 5). Souèasný systém syntaxonù byl pøevá nì vytvoøen v minulosti, na základì snímkového souboru zachycujícího vegetaci, která v takové podobì nìkdy u vùbec neexistuje, anebo je velmi vzácná, omezená na refugia a u pøírodních, nebo ze sentimentu tradiènì obhospodaøovaných stanoviš. Anebo se tato vegetace zmìnila, posunula jinam. Vìtšinu dnešního vegetaèního pokryvu zaèínají pomalu, ale jistì tvoøit spoleèenstva, která jsme pøi nejlepší vùli schopni zaøadit jen do svazù, co jsou u pomìrnì široké jednotky; jsou však asociace dobøe vymezeny? Jistì nechceme, aby se fytocenologie stala jen jakýmsi popisným aparátem památkové péèe naší pøírody, nebo dokonce onou vegetaèní archeologií. 4) Pojem vegetaèní typ zde pou ívám jako pragmatické vyjádøení, viz Pozn. 2, nikoli coby nìco reálnì existujícího. 5) To však berme spíše jako barvité zjednodušení. Ka dý vegetaèní pokryv zahrnuje relikty døívìjších pøeva ujících vegetací, zárodky novì se ustavujících druhových kombinací a právì pøevládající recent. Døívìjší recent mù e být dnešním reliktem, døívìjší novum dnešním recentem. Z toho pak vyplývají nesrovnalosti mezi staršími a novìjšími snímkovými soubory a vegetaèními pøehledy.

6 306 Hédl: Co popisuje fytocenologie? Obr. 1. Rozlo ení data zápisu 2890 fytocenologických snímkù s pokryvností buku ve stromovém patøe vìtší ne 10 %. Data z Èeské národní fytocenologické databáze. Rozlo ení je znaènì nerovnomìrné, nejvìtší aktivita badatelù spadá do 60. a 70. let a na konec 90. let. Fig. 1. Distribution of the recording date of 2890 phytosociological relevés with a higher than 10 % cover of European beech in the tree layer. The data come from the Czech National Phytosociological Database. The distribution is quite uneven, the highest activity of researchers falls in the 1960s 1970s and at the end of the 1990s. Na druhou stranu velmi atraktivní mo nost, jak vyu ít potenciálu fytocenologických dat coby archivu vypovídajícím o døívìjších podobách vegetace, nabízejí opìtovná snímkování daných lokalit. Hlavní úskalí je skryto v nepøesnosti lokalizace snímkù (napø. Hédl 2001), jde však o paralelu trvalých ploch, které je tøeba stále udr ovat a z nich data, a na výjimky, nezasahují hloubìji do minulosti. Existuje ji mno ství studií opakujících staré snímky; pøíklady lze najít témìø v ka dém odborném periodiku. Významné vyu ití se nabízí také na poli ochrany pøírody (monitoring zmìn). Ilustraèní pøíklad Výše uvedená tvrzení bych rád dokumentoval na pøíkladì. Jako fytocenolog subjektivnì preferující a snímkující vegetaci buèin jsem zaèátkem roku 2004 po ádal o všechny snímky z Èeské národní fytocenologické databáze, ve kterých se buk vyskytuje ve stromovém patøe s pokryvností vìtší ne 10 %. Tento soubor 2890 snímkù není zatí en apriorní klasifikací v rámci pou ívaného systému syntaxonù. Data mají následující strukturu. Snímky byly nejvíc zapisovány ve dvou obdobích, a to pøibli nì v šedesátých a na konci devadesátých let (obr. 1). Pokud se týèe autorství, nejvíc snímkù zapsali jen tøi autoøi (obr. 2), a to 33 %. Spolu s následujícími dvanácti nejproduktivnìjšími autory (vèetnì anonymù) zapsali 67 % zkoumaných snímkù. Aspoò 20 snímkù zapsalo u jen 22 autorù.

7 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 40: , Obr. 2. Podíl jednotlivých badatelù na autorství vybraných snímkù s bukem. Tøi autoøi jsou zodpovìdní za celou tøetinu snímkù, spolu s dalšími 12 autory pak za dvì tøetiny. Celkový poèet autorù je 114, oznaèeni jsou kódy pou ívanými v Èeské národní fytocenologické databázi (-1 oznaèuje anonymní snímky). Fig. 2. Share of researchers on relevés with European beech. Three authors are responsible for one third of the relevés, together with another 12 authors for the two thirds. The total number of authors is 114. They are marked with the numbers used in the Czech National Phytosociological Database (-1 denotes anonymous relevés). Celkem 37 autorù je tedy zodpovìdných za 91 % snímkù, 77 autorù za zbylých 9 %; 25 autorù zapsalo jediný snímek. Èasem se mìnila atraktivita vegetace. Poèet druhù ve snímku statisticky prùkaznì klesal (obr. 3), stejnì jako pokryvnost bylinného patra (obr. 4). Druhovì chudé a øídce podrostlé buèiny se stávají atraktivní a v posledních desetiletích; za povšimnutí stojí maxima druhových poètù v šedesátých a sedmdesátých letech (pìt pøípadù s poètem druhù vyšším ne 70 bylo vylouèeno, stejnì jako snímky s neudanou pokryvností bylinného patra). Poèet druhù pøitom kladnì koreluje s pokryvností stromového patra: øídce zapojené buèiny jsou druhovì chudší, nejvìtší poèty druhù jsou pøi zápoji kolem 80 %. Kromì této atraktivistické interpretace je ovšem stejnì dobøe mo né, e druhová bohatost buèin se èasem skuteènì vyvíjí, tj. zmenšuje (napø. Hédl 2004). 3. Klasifikace do striktnì vymezených jednotek Pro fytocenologii je charakteristický koncept spoleèenstev vymezených výskytem rostlinných druhù, jejich kombinace je jedineèná pro ka dý syntaxon (Moravec et al. 1994: 105; Chytrý et al. 2002). Jak u bylo naznaèeno v úvodu, tento pøístup byl indukován v podmín-

8 308 Hédl: Co popisuje fytocenologie? Obr. 3. Závislost poètu druhù ve snímku na roce zápisu. Poèet druhù èasem signifikantnì klesá (viz rámeèek), co lze vysvìtlit jako mìnící se preference vùèi vegetaèním typùm buèin (po poèáteèním prozkoumání druhovì bohatých buèin se fytocenologové zamìøili také na druhovì chudé buèiny) nebo jako skuteèné zmìny korelované nejspíš se zmìnou faktorù prostøedí. Fig. 3. Relationship between number of species and recording date. The number of species declines significantly with time, which can be explained as changing preferences by the researchers (after the initial survey of species-rich beechwoods also the species-poor ones have been sampled), or as real changes probably correlated with environmental changes. kách tímto zpùsobem dobøe èlenìné vegetace Alp. Chceme-li však takto klasifikovat i naše (a co hùø, nebo dokonce severské), sotva druhovì unikátní vegetaèní typy, musíme v terénu peèlivì vybírat, mno ství vegetace prostì ignorovat, nebo ji dokonce z analýz vyluèovat (co bývalo bì nou, ba doporuèovanou praxí). Kdy následnì chceme v terénu pojmenovat jakýkoli kousek vegetace, s tímto pøístupem nemáme šanci uspìt. Je tedy úèelné klasifikovat vegetaci èistì podle druhového slo ení? Zjevnì ne. Pak je ale nutno aplikovat ostatní kritéria otevøenì. K urèování syntaxonù pou ívají bì nì i experti informace o ekologii stanoviš, bohu el i o geografickém pùvodu snímkù; jde o ponìkud schizofrenní stav, který se odrá í i v nejednoznaèných formulacích uèebnicových textù (Moravec et al. 1994, kap ). Nebylo by tedy vhodné modifikovat èasem zakonzervovaný pøístup? V zásadì se nabízejí tøi mo nosti øešení: (a) opustit striktnì druhovou klasifikaci a zavést i další hlediska zaznamenatelná v terénu èi jinak odvoditelná; (b) jasnì druhovì diagnostikovatelné jednotky vzít jako jádra a pøechodové zóny rozèlenit podle nìjakých podobnostních kritérií, jak to navrhl Moravec (1989); (c) pou ít existující deduktivní klasifikaèní metodu K. Kopeckého (Kopecký & Hejný 1974, 1978, 1980). Ad a) Jiné informace ne pouze striktnì druhové slo ení ji vìdomì zahrnují i moderní metody klasifikace (metoda Cocktail: Bruelheide & Chytrý 2000, Koèí et al. 2003). Jsou

9 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 40: , Obr. 4. Závislost pokryvnosti bylinného patra na roce zápisu. Pokryvnost èasem signifikantnì klesá, vysvìtlení jsou stejná jako pro poèet druhù na snímku. Fig. 4. Relationship between cover of the herb layer and recording date. The herb layer cover declines significantly with time, explanations are the same as for the number of species. brány v úvahu pøímo pøi vytváøení klasifikace samotným badatelem; jde tak o moderní kontinuitu klasické praxe expertnì tvoøených systémù. Produktem jsou pak opìt výhradnì diagnostickou druhovou kombinací definované syntaxony, èím se fytocenologie stále odlišuje zejména od ekologicky pojatých lesnických systémù (Plíva 1991, Buèek & Lacina 2002). Diagnostické skupiny druhù by ovšem bylo mo né konstituovat i podle nezávislých dat o ekologických po adavcích druhù. Ad b) Dobrou analogií je v taxonomii zpùsob klasifikace rodu Hieracium, kde jsou rozlišovány hlavní a vedlejší druhy (Chrtek 2002). Tento koncept je v i syntaxonomii pøi souèasném stavu dostupnosti a mo ností analýzy dat realizovatelný (Koèí et al. 2003). I bez reklasifikace snímkového materiálu je mo né vzít za ona jádra systému dnes uznávané syntaxony a definovat je pomocí diagnostických, konstantních a dominantních druhù, jak nedávno uèinili Chytrý & Tichý (2003). Pøechodové stavy vegetace (snímky, které není mo no pøiøadit k nìkterému z jádrových syntaxonù) by se musely klasifikovat jinak, buï ji existující (ad c) nebo nìjakou novou metodou. Ad c) Jak uvádìjí sami Kopecký & Hejný (1992), nevýhodou deduktivní metody je to, e vytváøí témìø nepøehledný systém spoleèenstev. Taková je ovšem pøírodní realita. Dùle ité je, jak detailní chceme systém mít: zda velké mno ství i v pøírodì subjektivnì rozeznatelných jednotek, anebo spíše nìkolik málo shrnujících velkých jednotek. Mimo synantropní vegetaci deduktivní metoda klasifikace prakticky aplikována nebyla, aèkoli by se dobøe hodila i na ostatní vegetaèní typy (zejména druhovì jednotvárné lesy).

10 310 Hédl: Co popisuje fytocenologie? Pokud chceme pou ít fytocenologická kritéria skuteènì na veškerou vegetaci, pak pøijatelným øešením, zahrnujícím i nejnovìjší metodu Cocktail, její pùsobnost zùstává omezena na druhovì dobøe vymezitelnou vegetaci, je pou ití systému centrálních a pøechodových jednotek. Proto e Kopeckého deduktivní klasifikace vytváøí pøíliš mnoho jednotek a jmen konzervativnì vycházejících z existujícího systému, bylo by lepší zavést nìjaká objektivizující kritéria, zejména matematicky definované podobnosti. Pøechodové stavy mezi floristicky jednoznaènì definovanými jádry vegetace by ani nemusely mít samostatná jména. 4. Koncepce potenciální vegetace I v souèasnosti jsou stále atraktivní úvahy na téma, jak by asi vypadala pøírodní vegetace. Jedním z nejvlivnìjších konceptù je pøedstava potenciální pøirozené vegetace vytvoøená v rámci fytocenologie (Tüxen 1956, Neuhäusl 1994). Pracuje s obrazem pøírodní vegetace, který byl vytvoøen na základì pøímých terénních pozorování souèasné vegetace. Tìsnì se dotýká ekologické indikace rostlinných druhù a spoleèenstev. Kromì fytocenologického pøístupu však existují další, zdánlivì více spekulativní koncepty (napø. Vera 2000). Úvahy se toèí kolem dvou základních otázek, toti vztahu lesa a bezlesí a slo ení pøirozené vegetace. Proto e nevyvratitelných argumentù se témìø nedostává, výsledný obraz závisí na více ménì arbitrárním pøiøknutí rozhodujícího významu jednomu z trojice faktorù (èi jejich kombinaci): (1) mezidruhová konkurence, (2) ekologie stanoviš a (3) pùsobení èlovìka a velkých býlo ravcù. Zjednodušené okruhy pøíslušných hypotéz jsou následující: 1. Konkurenèní hypotéza. Bezlesí bezmála neexistuje, proto e sukcese zákonitì vede k ustavení lesa. Pozorováními podpoøený pøedpoklad, e existují konkurenènì natolik silné druhy (døeviny), e ostatní mají mo nost prosadit se jen na okrajích hlavních ekologických gradientù. Ve støední Evropì by takovou døevinou mìl být buk lesní (Fagus sylvatica). Mìl by úplnì èi èásteènì dominovat od nejni ších poloh po úzké pásmo horských smrèin s výjimkou skalních výchozù, písèin a silnì zamokøených lokalit. e buk místy zcela chybí je zøejmì dáno tím, e tam byl selektivnì vymýcen èlovìkem, anebo tím, e tam dosud nedospìl pøi migraci. Týká se to zejména planárního stupnì a souèasných dubohabøin, kyselých a teplomilných doubrav, které by se podle všeho rychle zmìnily pøes jasanovou fázi ve spoleèenstva s dominancí buku. Stávající mapy potenciální pøirozené vegetace tedy nejsou dùsledné. Buková hypotéza je vlivná patrnì zejména díky pracím nìmeckých autorù, pøedevším H. Ellenberga (Ellenberg 1996, tab. 71, obr. 87). V našich více kontinentálních podmínkách to však nemusí platit všeobecnì. 2. Ekologická hypotéza. I kdy existují rùznì konkurenènì silné druhy døevin, rozhodující vliv mají ekologické podmínky. Ty se støídají v pomìrnì hrubé mozaice, co umo òuje vytváøet mapy potenciální vegetace (fytocenologický pøístup). Bezlesí je pouze na ekologicky extrémních stanovištích. I pokud by ekologická mozaika mìla podobu mikrostanoviš, umo òovala by koexistenci více druhù (døevin) v jednom prostøedí. Vítaným faktorem jsou nespornì existující drobné pøírodní disturbance, které v lese opakovanì

11 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 40: , omezují konkurenènì silné døeviny. Tato hypotéza je jen tì ko ovìøitelná v praxi, proto e vy aduje èlovìkem nedotèené ekosystémy. 3. Historická hypotéza. Na rozdíl od pøedchozích, v zásadì sukcesních hypotéz se neptá tolik po potenciálním stavu, ale sna í se rekonstruovat historický vývoj a jeho dùsledky. Vera (2000) obhajuje na úkor sukcesních hypotéz alternativu poèítající s rozhodující pøirozenou úlohou velkých býlo ravcù, jejich vliv udr ující krajinu ní in pokrytou lesostepí ustal teprve nedávno. Dále, vliv lidské kultury trvá po celý holocén, tak e èistì pøírodní lesní spoleèenstva se nikdy nemohla ustavit, co zejména platí pro ní iny a pahorkatiny zemìdìlsky ovlivnìné od neolitu. Jak popisuje Lo ek (2004), bezlesí je hlavním rysem krajiny kvartéru a jeho nezanedbatelné relikty mìly významnou úlohu bìhem interglaciálù. Rovnì archeologické nálezy a doklady o historickém hospodaøení v krajinì ukazují, e vliv èlovìka byl v dy dalekosáhlý. Pozorování z našich pralesù (Vrška & Hort 2004) naznaèují, e buk by skuteènì mohl být pøirozenou dominantou bujnì rostoucí témìø kdekoli. Hlavní námitkou je, e poznatky z nìkolika izolovaných maloplošných lokalit v horách nelze všeobecnì vztahovat na celé velké území, pøedevším na sušší a teplejší podmínky ní in. Nehledì k tomu, e souèasná pozorování nemusejí platit v delším èasovém horizontu. Neexistuje spolehlivý dùkaz, e sukcese opravdu vede k zapojenému klimaxovému lesu. V evropských podmínkách èlovìka jednoduše ignorovat nejde, celá pøíroda je kulturním produktem se zapojením pøírodních prvkù. Má vùbec v této perspektivì smysl zabývat se nìèím, co zøejmì nikdy ani nebylo, nato aby snad nìkdy mohlo být? Takovou ideální pøedstavou jsou právì sukcesnì zalo ené (tedy i fytocenologické) koncepty potenciální pøirozené vegetace. Jejich smysluplné vyu ití lze však spatøovat jinde, jsou toti komplexním vyjádøením stanovištních podmínek (a tak s nimi pracují i lesnické klasifikaèní systémy). Sem by mìlo smìøovat hlavní vyu ití produktù dosavadního úsilí. Mo ná východiska Nejvìtším nedostatkem fytocenologie nepochybnì je, e popisuje pøedevším subjektivní, èasovì promìnlivé výbìry, nikoli však vìtšinu reálné vegetace. Mìli bychom se rozhodnout, jestli chceme, aby fytocenologií vytvoøený systém rostlinných spoleèenstev stále reprezentoval jen vybrané, postupem èasu stále více minoritní typy vegetace (a s tímto vìdomím pak nezajímavý zbytek ignorovat), anebo se pokusit zahrnout do systému i doposud nesnímkované, stále èetnìjší a rozšíøenìjší vegetaèní typy. Pro zaèátek by bylo ádoucí vytvoøit si pøedstavu, jak jsou v pøírodì zastoupeny jednotlivé vegetaèní typy. To je pomìrnì snadno mo né uèinit pro vybraná modelová území, kde bychom aplikovali také jiná ne preferenèní uspoøádání snímkù. Velmi vhodné je stratifikované náhodné uspoøádání (napø. Austin & Heyligers 1989, Grabherr et al. 2003). Zcela znáhodnìné uspoøádání sice poskytne reprezentativní obraz zastoupení vegetaèních typù, zachycení vzácných typù vegetace však vy aduje pøíliš velké mno ství snímkù. Jak by asi dopadlo v jednom území srovnání dvou vegetaèních censù, jednoho znáhodnìného,

12 312 Hédl: Co popisuje fytocenologie? druhého preferenèního, èi dokonce srovnání s ji døíve zapsaným snímkovým souborem? Tyto dùle ité otázky fytocenologie bohu el nikdy neøešila. Samostatnou otázkou je, zda lze fytocenologii aplikovat skuteènì na veškerý vegetaèní pokryv. Mají nás zajímat spíše typy (polo)pøirozené vegetace odrá ející pøedevším pøírodní faktory, nebo také polní a lesní kultury? Jaký je formální rozdíl mezi jehliènatou kulturou a jednodruhovým porostem okøehku (a hydrofilní vegetace obecnì) nebo osladièe? Fytocenologie by mìla vymezit, jakou vegetaci je schopna svými metodami vùbec popsat a co je nutno ponechat obecnìjším, øeknìme formaèním pøístupùm. Fytocenologicky popsatelná vegetace je pouze ta, kterou mù eme definovat pomocí kombinací ekologicky pomìrnì úzce vyhranìných druhù. Tomu odpovídající stanovištì bývají zároveò druhovì nejbohatšími místy v krajinì, hot-spots dnes tolik dùle ité biodiverzity. Z toho vyplývá dobrá aplikovatelnost fytocenologické klasifikace pro úèely ochrany pøírody. Vegetaci slo enou z ekologicky málo vyhranìných druhù však zøejmì nezbude ne klasifikovat za pou ití nìjakého formaèního pøístupu nebo pøístupù navr ených ve 3. èásti. Pøi pohledu na krajinu, obzvláš tu souèasnou, se zdá, e souèasná fytocenologie si neporadí více ne s 10 % plochy, s rozdíly danými charakterem území. Je zøejmé, e nezkostnatìle uva ující fytocenologové si jsou popsaných nedostatkù vìtšinou dobøe vìdomi. Naznaèená øešení jsou uskuteènitelná a nepochybnì existuje mnoho dalších pøístupù i k novì se vynoøivším problémùm. Úèelem tohoto èlánku ostatnì nebylo nic jiného ne pøispìt k seriózní diskusi o mo nostech støedoevropské vegetaèní vìdy. Podìkování Rád bych podìkoval Milanu Chytrému za poznámky, které pomohly zvýšit odbornou kvalitu tohoto textu. Ilonì Knollové vdìèím za poskytnutí snímkù z Èeské národní fytocenologické databáze, které jsem pou il v ilustraèním pøíkladì. Inspirativní myšlenky ke ètvrté èásti mnì poskytly èetné rozhovory s Karlem Boublíkem a Péterem Szabó. Jiøímu Danihelkovi dìkuji za peèlivou jazykovou korekturu textu. Literatura Austin M. P. & Heyligers P. C. (1989): Vegetation survey design for conservation: Gradsect sampling of forests in North-eastern and New South Wales. Biol. Conserv. 50: Bla ková D. (2003): Rostlinné expanze pøi sukcesi na opuštìných loukách. Zpr. Èes. Bot. Spoleè. 38, Mater. 19: Bruelheide H. & Chytrý M. (2000): Towards unification of national vegetation classifications: A comparison of two methods for analysis of large data sets. J. Veg. Sci. 11: Buèek A. & Lacina J. (2002): Geobiocenologie II. Mendelova zemìdìlská a lesnická univerzita v Brnì, Brno. Cochran W. G. (1977): Sampling techniques. Ed. 3. J. Wiley & Sons, New York. Ellenberg H. (1996): Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamischer und historischer Sicht. Ed. 5. Ulmer, Stuttgart. Ewald J. (2003): A critique for phytosociology. J. Veg. Sci. 14: Ewald J. (2004): On the status of phytosociology as a discipline. Botanical Electronic News 326. Gotfryd A. & Hansell R. I. C. (1985): The impact of observer bias on multivariate analyses of vegetation structure. Oikos 45:

13 Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 40: , Grabherr G., Reiter K. & Willner W. (2003): Towards objectivity in vegetation classification: the example of the Austrian forests. Plant Ecol. 169: Greig-Smith P. (1983): Quantitative Plant Ecology. Ed. 3. Blackwell, Oxford & London. Hédl R. (2001): Vegetace buèin Rychlebských hor. Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna katedry botaniky PøF UK, Praha] Hédl R. (2004): Vegetation of beech forests in the Rychlebské mountains, Czech Republic, re-inspected after 60 years with assessment of environmental changes. Plant Ecol. 170: Hofmeister J. (2002): Šíøení jasanu v habrových doubravách CHKO Èeský kras jako projev jejich spontánního vývoje. Muz. Souèasn., ser. natur., 16: Hofmeister J., Mihaljeviè M., Hošek J. & Sádlo J. (2002): Eutrophication of deciduous forests in the Bohemian Karst (Czech Republic): the role of nitrogen and phosphorus. Forest Ecol. Manag. 169: Holub J., Hejný S., Moravec J. & Neuhäusl R. (1967): Übersicht der höheren Vegetationseinheiten der Tschechoslowakei. Rozpr. Èeskoslov. Akad. Vìd, ser. math.-natur., 77: Chrtek jun. J. (2002): Hieracium L. jestøábník. In: Kubát K. et al. [eds], Klíè ke kvìtenì Èeské republiky, p , Academia, Praha. Chytrý M. (2000): Formalizované pøístupy k fytocenologické klasifikaci vegetace. Preslia 72: Chytrý M. (2001): Phytosociological data give biased estimates of species richness. J. Veg. Sci. 12: Chytrý M., Kuèera T. & Koèí M. [eds] (2001): Katalog biotopù Èeské republiky. Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR, Praha. Chytrý M., Tichý L., Holt J. & Botta-Dukát Z. (2002): Determination of diagnostic species with statistical fidelity measures. J. Veg. Sci. 13: Chytrý M. & Otýpková Z. (2003): Plot sizes used for phytosociological sampling of European vegetation. J. Veg. Sci. 14: Chytrý M. & Rafajová M. (2003): Czech National Phytosociological Database: basic statistics of the available vegetation-plot data (Èeská národní fytocenologická databáze: základní statistika dostupných snímkových dat). Preslia 75: Chytrý M. & Tichý L. (2003): Diagnostic, constant and dominant species of vegetation classes and alliances of the Czech Republic: a statistical revision. Folia Facult. Scien. Natur. Univ. Masar. Brunensis 108: Kenkel N. C., Juhász-Nagy P. & Podani J. (1989): On sampling procedures in population and community ecology. Vegetatio 83: Kershaw K. A. (1964): Quantitative and dynamic ecology. Edward Arnold, London. Kirby K. J., Bines T., Burn A., Mackintosh J., Pitkin P. & Smith I. (1986): Seasonal and observer differences in vascular plant records from British woodlands. J. Ecol. 74: Koèí M., Chytrý M. & Tichý L. (2003): Formalized reproduction of an expert-based phytosociological classification: A case study of subalpine tall-forb vegetation. J. Veg. Sci. 14: Kopecký K. & Hejný S. (1974): A new approach to the classification of anthropogenic plant communities. Vegetatio 29: Kopecký K. & Hejný S. (1978): Die Anwendung einer Deduktiven Methode syntaxonomischer Klassifikation bei der Bearbeitung der strassenbegleitenden Pflanzengesellschaften Nordostböhmens. Vegetatio 36: Kopecký K. & Hejný S. (1980): Deduktivní zpùsob syntaxonomické klasifikace rostlinných spoleèenstev. Zpr. Ès. Bot. Spoleè. 15, Materiály 1: Kopecký K. & Hejný S. (1992): Ruderální spoleèenstva bylin Èeské republiky. Stud. Èeskoslov. Akad. Vìd 1992/1: Lepš J. & Hadincová V. (1992): How reliable are our vegetation analyses? J. Veg. Sci. 3: Lo ek V. (2004): Støedoevropské bezlesí v èase a prostoru. Ochr. Pøír. 59: 4 9, 38 43, 71 78, , ,

14 314 Hédl: Co popisuje fytocenologie? Moravec J. (1989): Organismální, individualistické a integrované pojetí vegetace. Preslia 61: Moravec J. [ed.] (1998 cont.): Pøehled vegetace Èeské republiky 1. cont. Academia, Praha. Moravec J. et al. (1994): Fytocenologie. Academia, Praha. Moravec J., Balátová-Tuláèková E., Bla ková D., Hadaè E., Hejný S., Husák Š., Jeník J., Kolbek J., Krahulec F., Kropáè Z., Neuhäusl R., Rybníèek K., Øehoøek V. & Vicherek J. (1995): Rostlinná spoleèenstva Èeské republiky a jejich ohro ení. Ed. 2. Severoèes. Pøír., Pøíl. 1995/1: Moravec J., Balátová-Tuláèková E., Hadaè E., Hejný S., Jeník J., Kolbek J., Kopecký K., Krahulec F., Kropáè Z., Neuhäusl R., Rybníèek K. & Vicherek J. (1983): Rostlinná spoleèenstva Èeské socialistické republiky a jejich ohro ení. Ed. 1. Severoèes. Pøír., Pøíl. 1983/1: Mucina L., Schaminée J. H. J. & Rodwell J. S. (2000): Common data standards for recording relevés in field survey for vegetation classification. J. Veg. Sci. 11: Neuhäusl R. (1994): Vegetaèní mapování. In: Moravec J. et al., Fytocenologie, p , Academia, Praha. Plíva K. (1991): Funkènì integrované lesní hospodáøství. 1. Pøírodní podmínky v lesním plánování. Ústav pro hospodáøskou úpravu lesa, Brandýs nad Labem. Podani J. (1984): Spatial processes in the analysis of vegetation: Theory and review. Acta Bot. Hung. 30: Pokorný P. & Sádlo J. (2004): Neolit skonèil, zapomeòte! Vesmír 83: Pyšek P. & Tichý L. [eds] (2001): Rostlinné invaze. Rezekvítek, Brno. Pyšek P., Jarošík V. & Kuèera T. (2003): Inclusion of native and alien species in temperate nature reserves: an historical study from Central Europe. Conserv. Biol. 17: Rackham O. (2000): The history of the countryside. The classic history of Britain s landscape, flora and fauna. Phoenix Press, London. Smith A. D. (1944): A study of the reliability of range vegetation estimates. Ecology 25: Sokal R. R. & Rohlf F. J. (1994): Biometry. Ed. 3. Freeman, San Francisco. Tüxen R. (1956): Die heutige potentielle natürliche Vegetation als Gegenstand der Vegetationskartierung. Angew. Pfl.-Soziol., Stolzenau/Weser, 13: Vera F. W. M. (2000): Grazing Ecology and Forest History. CABI Publishing, Wallingford. Vrška T. & Hort L. (2004): Pøíspìvek k ustálení terminologie zejména pro lesy v chránìných územích. Ochr. Pøír. 59: Došlo dne

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA)

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) EIA (Environmental Impact Assessment) je jedním z nástrojù ochrany životního prostøedí eliminující potenciální negativní vlivy pøipravovaných zámìrù a investic.

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Home Media Server. Instalace aplikace Home Media Server do poèítaèe. Správa mediálních souborù. Home Media Server

Home Media Server. Instalace aplikace Home Media Server do poèítaèe. Správa mediálních souborù. Home Media Server 2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti Nokia Corporation. Ostatní zmiòované výrobky a názvy spoleèností

Více

Téma è. 3: 34 Úvod do agegátní poptávky a agregátní nabídky ÚVOD DO AGREGÁTNÍ POPTÁVKY A AGREGÁTNÍ NABÍDKY

Téma è. 3: 34 Úvod do agegátní poptávky a agregátní nabídky ÚVOD DO AGREGÁTNÍ POPTÁVKY A AGREGÁTNÍ NABÍDKY 34 Úvod do agegátní poptávky a agregátní nabídky Téma è. 3: ÚVOD DO AGRGÁTNÍ OTÁVK A AGRGÁTNÍ NABÍDK Klíèové pojmy k zapamatování: Agregátní poptávka Faktory pùsobící na agregátní poptávku (spotøeba, investice,

Více

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH PRACOVNÌPRÁVNÍ VZTAHY V ODVÌTVÍ OBCHODU

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH PRACOVNÌPRÁVNÍ VZTAHY V ODVÌTVÍ OBCHODU PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH PRACOVNÌPRÁVNÍ VZTAHY V ODVÌTVÍ OBCHODU Manuál byl vytvoøen v rámci projektu CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích. Realizátorem

Více

Matematika II Limita a spojitost funkce, derivace

Matematika II Limita a spojitost funkce, derivace Matematika II Limita a spojitost funkce, derivace RNDr. Renata Klufová, Ph. D. Jihoèeská univerzita v Èeských Budìjovicích EF Katedra aplikované matematiky a informatiky Prstencové a kruhové okolí bodu

Více

Tato kniha popisuje výchozí stanoviska psychotroniky jako potenciální vìdní disciplíny Tvoøí ucelenou pracovní hypotézu pro realizaci základního výzku

Tato kniha popisuje výchozí stanoviska psychotroniky jako potenciální vìdní disciplíny Tvoøí ucelenou pracovní hypotézu pro realizaci základního výzku PSYCHOTRONIKA ZÁKLADNÍ TEORETICKÁ KONCEPCE Oldøich Válek Praha 2002 Tato kniha popisuje výchozí stanoviska psychotroniky jako potenciální vìdní disciplíny Tvoøí ucelenou pracovní hypotézu pro realizaci

Více

Co je to fytocenologie?

Co je to fytocenologie? Co je to fytocenologie? nauka o rostlinných společenstvech, vegetačních typech phyton rostlina, cenóza společenstvo zaměřena na klasifikaci vegetace a popis abiotického stanoviště zdůrazňuje druhové složení

Více

JAN POŠTA DELPHI ZAÈÍNÁME PROGRAMOVAT Praha 2001 Jan Pošta DELPHI ZAÈÍNÁME PROGRAMOVAT Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována jakoukoli formou

Více

VLASTNOSTI PARAMETRY SVÍTIDLA VÝHODY NA PØÁNÍ

VLASTNOSTI PARAMETRY SVÍTIDLA VÝHODY NA PØÁNÍ PARAMETRY SVÍTIDLA Krytí optické èásti: Krytí elektrické èásti: Odolnost proti nárazu (sklo): Napájecí napìtí: El. tøída izolace: Hmotnost: TECEO 1 TECEO 2 Instalaèní výška: TECEO 1 TECEO 2 VÝHODY NA PØÁNÍ

Více

Matematika II Urèitý integrál

Matematika II Urèitý integrál Matematika II Urèitý integrál RNDr. Renata Klufová, Ph. D. Jihoèeská univerzita v Èeských Budìjovicích EF Katedra aplikované matematiky a informatiky Motivace Je dána funkce f(x) = 2 + x2 x 4. Urèete co

Více

Matematika II Lineární diferenciální rovnice

Matematika II Lineární diferenciální rovnice Matematika II Lineární diferenciální rovnice RNDr. Renata Klufová, Ph. D. Jihoèeská univerzita v Èeských Budìjovicích EF Katedra aplikované matematiky a informatiky Lineární diferenciální rovnice Denice

Více

Bohemistyka 2007, nr 4, ISSN 1642 9893. Uèebnice èeštiny jako cizího jazyka a Spoleèný evropský referenèní rámec pro jazyky.

Bohemistyka 2007, nr 4, ISSN 1642 9893. Uèebnice èeštiny jako cizího jazyka a Spoleèný evropský referenèní rámec pro jazyky. Bohemistyka 2007, nr 4, ISSN 1642 9893 Jiøí HASIL Praha Uèebnice èeštiny jako cizího jazyka a Spoleèný evropský referenèní rámec pro jazyky Dnes je ji všeobecnì velmi dobøe známo, e výuka jazykù se v Evropì,

Více

Jak citovat literaturu

Jak citovat literaturu Jak citovat literaturu Citace ve vědecké literatuře Citace literárních pramenů odlišují vědeckou literaturu od všeho ostatního tištěného slova. Citování literatury tak, jak je běžné v současné literatuře,

Více

Antonín Kamarýt Opakujeme si MATEMATIKU 3 doplnìné vydání Pøíprava k pøijímacím zkouškám na støední školy Pøíruèka má za úkol pomoci ètenáøùm pøipravit se k pøijímacím zkouškám na støední školu Pøíruèka

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Prohlášení Èeské botanické spoleènosti aneb deset témat pro èeskou lesnickou politiku

Prohlášení Èeské botanické spoleènosti aneb deset témat pro èeskou lesnickou politiku Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Mater. 24: 3 7, 2009 3 Prohlášení Èeské botanické spoleènosti aneb deset témat pro èeskou lesnickou politiku Declaration of the Czech Botanical Society or ten ideas

Více

ELEKTROMAGNETICKÁ KOMPATIBILITA,

ELEKTROMAGNETICKÁ KOMPATIBILITA, ELEKTROMAGNETICKÁ KOMPATIBILITA, Podle smìrnice Rady EU 89/336/EEC je povinností výrobcù a distributorù elektrických a elektronických zaøízení a pøístrojù zajistit, e tyto výrobky nebudou zdrojem rušení

Více

Fytocenologie. Jan Douda

Fytocenologie. Jan Douda Fytocenologie Jan Douda Fytocenologie nauka o rostlinných společenstev (Moravec 1994) rostlinná sociologie (např. Klika 1948) - důraz kladen na sdružování rostlin v rostlinných společenstvech v zahraničí

Více

Publikování. Zaèínáme. Odesílání souborù. Publikování

Publikování. Zaèínáme. Odesílání souborù. Publikování Share Online 2.0 2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti Nokia Corporation. Ostatní zmiòované výrobky

Více

3.3.2 Základní pojmy a teorie Kódování Principy, znaky a využití genetických algoritmù Expertní systémy

3.3.2 Základní pojmy a teorie Kódování Principy, znaky a využití genetických algoritmù Expertní systémy OBSAH 1 STRUÈNÁ HISTORIE UMÌLÉ INTELIGENCE... 9 2 DIAGNOSTIKA ELEKTRICKÝCH STROJÙ... 13 2.1 Rozdìlení diagnostických metod... 14 2.2 Pøehled používaných diagnostických metod... 16 2.2.1 Diagnostické metody

Více

Turnaj HALAS ligy v logických úlohách Brno

Turnaj HALAS ligy v logických úlohách Brno ŠRešitel Šas ody celkem Turnaj HLS ligy v logických úlohách rno Èas øešení ) Iso tykadla ) Iso tykadla ) Iso tykadla SUOKUUP.OM ) omina ) omina ) omina ) Pyramida 8) Pyramida ) Pyramida ) asy as ) asy

Více

ROLETY VOLEJTE ZDARMA. www.minirol.eu

ROLETY VOLEJTE ZDARMA. www.minirol.eu ROLETY VOLEJTE ZDARMA 800 400 115 www.minirol.eu www.minirol.eu Popruhem, šòùrou nebo klikou Ka dá variata má své specifické výhody. Popruh se mnohem lépe dr í v ruce, ale musí být vyveden z boxu pøímo.

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Èeské knihovny v EZB podpora konsorciální správy pøístupù k elektronickým èasopisùm

Èeské knihovny v EZB podpora konsorciální správy pøístupù k elektronickým èasopisùm Èeské knihovny v EZB podpora konsorciální správy pøístupù k elektronickým èasopisùm Petra Š ASTNÁ Úvod Elektronická knihovna èasopisù (Elektronische Zeitschriftenbibliothek, dále EZB) je pøístupná vèeské

Více

Exponenciální rozdìlení

Exponenciální rozdìlení Exponenciální rozdìlení Ing. Michael Rost, Ph. D. Jihoèeská univerzita v Èeských Budìjovicích Katedra aplikované matematiky a informatiky Exponenciální rozdìlení Exp(A, λ) "Rozdìlení bez pamìti" Exponenciální

Více

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE Tento manuál byl vytvoøen v rámci projektu CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích. Hlavním

Více

Nové partnerství pro soudr nost

Nové partnerství pro soudr nost Nové partnerství pro soudr nost konvergenci konkurenceschopnost spolupráci Evropská komise Europe Direct je slu ba, která vám pomù e odpovìdìt na otázky týkající se Evropské unie Nová bezplatná telefonní

Více

Teorie Pøíèné vlny se ¹íøí v napjaté strunì pøibli¾nì rychlostí. v =

Teorie Pøíèné vlny se ¹íøí v napjaté strunì pøibli¾nì rychlostí. v = 24. roèník, úloha V. E... strunatci (8 bodù; prùmìr 4,80; øe¹ilo 5 studentù) Vytvoøte si zaøízení, na kterém bude moci být upevnìna struna (èi gumièka) s promìnlivou délkou tak, ¾e bude napínána stále

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí PIt HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn, SZn. S-M H M P-232654/2008/00PNI/E 1A/539-2Nè Vyøizuje/ linka Mgr. Vèislaková / 4490 Datum 7.7.2008 ZÁVÌR ZJIŠ

Více

Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?

Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody? Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody? Karel Matějka IDS, Praha 23. 4. 2015 Na úvod: základním pojmem je struktura

Více

Urèování polohy Nokia N76-1

Urèování polohy Nokia N76-1 Nokia N76-1 2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People, Nseries a N76 jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti Nokia Corporation. Ostatní zmiòované výrobky

Více

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze)

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Mapa edafických kategorií v CHKO Jizerské hory (GIS FLD CZU v Praze) Edafické kategorie v Krkonošském národním parku

Více

Poznáváme naše okolí a naše mìsto

Poznáváme naše okolí a naše mìsto 6. roè. ÈJ VV IC OSV VDO EGS MKV ENV MED Poznáváme naše okolí a naše mìsto Využití: Klíèové pojmy: Pomùcky a potøeby: Hlavním zámìrem bylo vytvoøit uèební pomùcku s øadou námìtù pro geografické poznání

Více

Pøehled úèinnosti intervencí protidrogové léèby v Evropì 6 7 9 10 11 ê á 13 1 Úèinnost, efektivita a nákladová efektivita Tabulka 1: Definice úèinnosti, efektivity a nákladové efektivity 15 1 16 2

Více

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapa lesních vegetačních stupňů v Chráněné

Více

14.1. Dùm s peèovatelskou službou Vltavínská, Tøebíè

14.1. Dùm s peèovatelskou službou Vltavínská, Tøebíè 14. Praktická èást 14.1. Dùm s peèovatelskou službou Vltavínská, Tøebíè bjekt se nachází na samém okraji mìsta Tøebíè, v tìsném sousedství mìstské polikliniky a jednou z èástí nemocnice. S objektem sousedí

Více

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky 30 5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky Prùzkumový pracovník vyøizuje žádosti o mezinárodní zápis ochranných známek pøihlašovatelù, pro

Více

na evropských burzách pohotové zboží

na evropských burzách pohotové zboží PF 2015 Tato informace, zachycující statistické údaje od øíjna do prosince 2014, bohužel potvrzuje naše spíše pesimistické odhady, které jsme uveøejnili v minulých dvou èíslech našich novin. Cena pšenice

Více

Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová

Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová PIRÁTSKÁ STRANA LOGO CZECH PIRATES PIRÁTSKÁ STRANA Logo, které jsem navrhla je zjednodušený clipart laptopu, na jehož displeji je zobrazena

Více

I drill PRO. Nejlepší øešení pro snadné setí

I drill PRO. Nejlepší øešení pro snadné setí I drill PRO Nejlepší øešení pro snadné setí ACCORD I drill PRO Nejlepší øešení pro snadné setí I drill je nový secí stroj, vyvinutý spoleèností ACCORD, vynálezcem pneumatického setí. Koncept je zalo en

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Invaze nepùvodních druhù v rostlinných spoleèenstvech

Invaze nepùvodních druhù v rostlinných spoleèenstvech Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 43, Mater. 23: 17 40, 2008 17 Invaze nepùvodních druhù v rostlinných spoleèenstvech Invasions by alien species in plant communities Milan C h y t r ý 1) & Petr P y š e

Více

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních typů v Krkonošském národním parku (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ

KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ Lenka Kalinová Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz OBSAH Podìkování 9 Pøedmluva 11 Úvodem vymezení tématu 14 PRVNÍ ÈÁST: CHARAKTER DOBY PO SRPNU 1968

Více

Na velikosti záleží? Jak velikost sídla ovlivňuje druhové složení vegetace. Natálie Čeplová, Zdeňka Lososová, Veronika Kalusová

Na velikosti záleží? Jak velikost sídla ovlivňuje druhové složení vegetace. Natálie Čeplová, Zdeňka Lososová, Veronika Kalusová Na velikosti záleží? Jak velikost sídla ovlivňuje druhové složení vegetace Natálie Čeplová, Zdeňka Lososová, Veronika Kalusová Proč města? specifické prostředí velký přísun diaspor (i jako zdroj šíření

Více

Láska je dar Boží a je možno ji chápat také jako cestu. Tedy Cesta Lásky. Chceme-li rozdávat lásku sobì i všem (tak jako kdysi Ježíš), je tøeba si øíc

Láska je dar Boží a je možno ji chápat také jako cestu. Tedy Cesta Lásky. Chceme-li rozdávat lásku sobì i všem (tak jako kdysi Ježíš), je tøeba si øíc Pavel Grulich Zeptejte se Boha, která cesta je správná????? Univerzální cesta Božích dìtí Láska je dar Boží a je možno ji chápat také jako cestu. Tedy Cesta Lásky. Chceme-li rozdávat lásku sobì i všem

Více

K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras

K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras Historie a současnost přírody a krajiny Českého krasu Svatý Jan pod Skalou 14.11.2012 K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras Tomáš Vrška,

Více

Grafický manuál. Koldasoft - Snadná cesta k vlastnímu webu

Grafický manuál. Koldasoft - Snadná cesta k vlastnímu webu Grafický manuál Koldasoft - Snadná cesta k vlastnímu webu Obsah Úvod... 3 Základní varianta znaèky... 4 oplòková varianta znaèky... 5 Inverzní varianta znaèky... 6 efinice barev... 7 Ochranný prostor znaèky...

Více

Co vlastnì zobrazují èeské (re)konstrukèní geobotanické mapy?

Co vlastnì zobrazují èeské (re)konstrukèní geobotanické mapy? Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 42: 171 186, 2007 171 Co vlastnì zobrazují èeské (re)konstrukèní geobotanické mapy? What do Czech maps of (re)constructed vegetation really show? Karel B o u b l í k 1),

Více

1. Charakteristika trvalek Všeobecné rozdìlení trvalek Zásady výbìru druhù pro naše podmínky Použití trvalek...

1. Charakteristika trvalek Všeobecné rozdìlení trvalek Zásady výbìru druhù pro naše podmínky Použití trvalek... Obsah Pár slov úvodem... 7 1. Charakteristika trvalek... 8 1.1 Všeobecné rozdìlení trvalek... 8 1.2 Zásady výbìru druhù pro naše podmínky... 8 1.3 Použití trvalek... 10 2. Pìstování trvalek... 12 3. Rozmnožování

Více

Kniha je urèena všem zájemcùm o teorii elektrických obvodù Poslouží jako pøíruèka pro praxi, ale i jako uèebnice pro studenty støedních a vysokých ško

Kniha je urèena všem zájemcùm o teorii elektrických obvodù Poslouží jako pøíruèka pro praxi, ale i jako uèebnice pro studenty støedních a vysokých ško Jiøí Myslík Elektrické obvody (Pøíruèka pro praxi a uèebnice pro støední a vysoké školy) Kniha je urèena všem zájemcùm o teorii elektrických obvodù Poslouží jako pøíruèka pro praxi, ale i jako uèebnice

Více

Kalkulace ABC Activity Based Costing

Kalkulace ABC Activity Based Costing Kalkulace ABC Activity Based Costing Hana Mikovcová * Úvod Celosvìtová globalizace vyvolává stále rostoucí konkurenèní tlak na podniky, z tohoto dùvodu je nutí soustavnì budovat konkurenèní výhodu i v

Více

2. Komunitní plán sociálních slu eb mìsta Litomìøice na období let 2007-2009

2. Komunitní plán sociálních slu eb mìsta Litomìøice na období let 2007-2009 Královské město Litoměřice 2. Komunitní plán sociálních slu eb mìsta Litomìøice na období let 2007-2009 1.4. Základní vymezení pojmù Zadavatelé slu by platí, zøizují, zadávají, organizují a dìlají

Více

Mistrovství CR Š týmu v sudoku 6. kolo Èas øešení

Mistrovství CR Š týmu v sudoku 6. kolo Èas øešení ŠRešitel Body celkem ŠCas Mistrovství CR Š týmu v sudoku. kolo Èas øešení 0 minut a) Klasika b) Klasika c) Klasika d) Vnìjší nebo mrakodrapy a) Klasika b) Klasika c) Klasika d) Rossini a) Klasika b) Klasika

Více

Kverneland Ecomat TM. Vyšší výnos, ni ší náklady? Ecomat

Kverneland Ecomat TM. Vyšší výnos, ni ší náklady? Ecomat Kverneland Ecomat TM Vyšší výnos, ni ší náklady? Ecomat Kverneland Ecomat nejvìtší skok od doby oboustranného pluhu Oproti tradiènímu obdìlávání pùdy: Menší pracnost Sní ená ta ná síla Sní ené náklady

Více

Edgar Cayce. Eko konzult

Edgar Cayce. Eko konzult Edgar Cayce JÍDLO A ZDRAVÍ Eko konzult Co jsou to vitaminy? Co jsou to aminokyseliny? Jakýsi hudební vìdec jednou poznamenal, že vitamin je jednotou ignorance nikdo neví, co to je. Pouze se ví k èemu slouží.

Více

Pavel Kras Tvorba textù na PC T602 a WORD 6 Pøíruèka je urèena pøedevším zaèáteèníkùm, kteøí se rozhodli proniknout alespoò na pokraj poèítaèové problematiky Pomocí této pøíruèky se nauèíte nejen ovládat

Více

Rovnováha kapalina{pára u binárních systémù

Rovnováha kapalina{pára u binárních systémù Rovnováha kapalina{pára u binárních systémù 1 Pøedpoklad: 1 kapalná fáze Oznaèení: molární zlomky v kapalné fázi: x i molární zlomky v plynné fázi: y i Poèet stupòù volnosti: v = k f + 2 = 2 stav smìsi

Více

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV a sanace v praxi PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV ÚÈAST ZDARMA REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI 21. 2. HRADEC KRÁLOVÉ 28. 2. OSTRAVA 12. 3. BRNO 19. 3. PRAHA PØEDEVŠÍM

Více

È.j. MHMP-O37895/2005/0ZPNI/EIA/126-2Nac. ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí

È.j. MHMP-O37895/2005/0ZPNI/EIA/126-2Nac. ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNíHO PROSTØEDí Váš dopis zn. È.j. MHMP-O37895/2005/0ZPNI/EIA/126-2Nac Vyøizuje/linka Ing. Vaculová/4322 Datum 4.4. 2005 ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO

Více

ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO

ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO Ing. Monika HAMANOVÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická universita,

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Jiøí Král ØEŠENÉ PØÍKLADY VE VHDL HRADLOVÁ POLE FPGA PRO ZAÈÁTEÈNÍKY Praha 2010 Upozornìní! Vážení ètenáøi, na naší webové adrese: http://shop.ben.cz/cz/121309 v sekci download, se nachází soubory ke stažení:

Více

Vegetace sekundárních lesù a køovin Doupovských hor

Vegetace sekundárních lesù a køovin Doupovských hor Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 41, Mater. 21: 209 225, 2006 209 Vegetace sekundárních lesù a køovin Doupovských hor Vegetation of secondary forests and shrubs in the Doupovské hory hills Jaroslav V o

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM SOCIÁLNÍ DIALOG V ZEMÌDÌLST VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

Souèasné pøístupy ke správì a managementu spoleènosti #

Souèasné pøístupy ke správì a managementu spoleènosti # Acta Oeconomica Pragensia, roè. 15, è. 3, 2007 Souèasné pøístupy ke správì a managementu spoleènosti # * Souèasná podoba správy a managementu spoleènosti prochází dynamickým vývojem, který smìøuje k pochopení

Více

Case management se zotavujícími se uživateli návykových látek 6 7 1 1/1 O koordinaci a navigaci 9 1 1/2 Navigace pøíruèkou 10 1 11 2 2/1 Case management a jeho rùznorodé chápání 13 2 14 2 Hlavním cílem

Více

HALAS liga online. 18. a 21. kvìtna Booklet. HALAS liga HALAS. sudokualogika.cz SUDOKUCUP.COM

HALAS liga online. 18. a 21. kvìtna Booklet. HALAS liga HALAS. sudokualogika.cz SUDOKUCUP.COM 8. a. kvìtna Booklet 8. a. kvìtna sudoku kolo seznam úloh a obodování èas na øešení: minut A. Klasické sudoku x... body A. Klasické sudoku x... body A. Klasické sudoku 9x9...7 bodù B. Diagonální sudoku

Více

VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL JROSLV DUFK Praha 2003 Jaroslav Dufka VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována

Více

KOMUNIKAÈNÍ DDE SERVER PRO AUTOMATY MICROPEL VERZE 2.3 POPIS ROZHRANÍ A OVLÁDÁNÍ 03.2002

KOMUNIKAÈNÍ DDE SERVER PRO AUTOMATY MICROPEL VERZE 2.3 POPIS ROZHRANÍ A OVLÁDÁNÍ 03.2002 PESdde KOMUNIKAÈNÍ DDE SERVER PRO AUTOMATY MICROPEL VERZE 2.3 POPIS ROZHRANÍ A OVLÁDÁNÍ 03.2002 1. Co je nového ve verzi 2.3 Proti verzi 2.1 jsou v této verzi dvì významná vylepšení: 1. Server nyní stále

Více

2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti

2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti 2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti Nokia Corporation. Ostatní zmiòované výrobky a názvy spoleèností

Více

Zpracování textù poèítaèem

Zpracování textù poèítaèem Zpracování textù poèítaèem Jiøí Rybièka PEF MZLU v Brnì rybicka@mendelu.cz Motto Na ka¾dou otázku existuje jednoduchá, snadno pochopitelná, nesprávná odpovìï. Z Murphyho zákonù 1/18 Obsah 1. Typograe a

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Kvalitativní a semikvalitativní analýza rizika projektu #

Kvalitativní a semikvalitativní analýza rizika projektu # Acta Oeconomica Pragensia, roè. 16, è. 3, 2008 Kvalitativní a semikvalitativní analýza rizika projektu # Jiøí Hnilica * Ka dý projekt je realizován bìhem rùznì dlouhého budoucího období, co vede pøirozenì

Více

Matematika II Aplikace derivací

Matematika II Aplikace derivací Matematika II Aplikace derivací RNDr. Renata Klufová, Ph. D. Jihoèeská univerzita v Èeských Budìjovicích EF Katedra aplikované matematiky a informatiky Derivace slo¾ené funkce Vìta o derivaci slo¾ené funkce.

Více

Mistrovství akademiku CR Š v sudoku 3. kolo

Mistrovství akademiku CR Š v sudoku 3. kolo ŠRešitel Body celkem ŠCas Mistrovství akademiku CR Š v sudoku. kolo Èas øešení SUDOKUCUP.COM -) Klasika x ) Vìtší x ) Klasika x ) Klasika x ) Zrcadlo ) Šipky ) Renban 0) Dvojitá diagonála ) Dvojice ) Mathdoku

Více

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV a sanace v praxi PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV ÚÈAST ZDARMA 19. 1. PLZEÒ 20. 1. ÈESKÉ BUDÌJOVICE 21. 1. PRAHA 22. 1. LIBEREC 26. 1. BRNO 27. 1. ZLÍN 28. 1.

Více

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

KLASTRY. Spoleènosti se spojují lokálnì, aby rostly globálnì. Ifor-Ffowcs Williams, Cluster Navigators,

KLASTRY. Spoleènosti se spojují lokálnì, aby rostly globálnì. Ifor-Ffowcs Williams, Cluster Navigators, KLASTRY Spoleènosti se spojují lokálnì, aby rostly globálnì. Ifor-Ffowcs Williams, Cluster Navigators, 2004 www.klastr.cz CO JSOU TO KLASTRY? Regionální seskupení firem a pøidružených organizací pùsobících

Více

Adobe Photoshop Album Starter Edition 3.0

Adobe Photoshop Album Starter Edition 3.0 Adobe Photoshop Album Starter Edition 3.0 BEZ ZÁRUKY Aplikace tøetích stran poskytované v pøístroji mohly být vytvoøeny a mohou být vlastnìny osobami nebo entitami, které nejsou spøíznìnými osobami a nemají

Více

Øízený pøeklad - make

Øízený pøeklad - make Øízený pøeklad Øízený pøeklad - make - nástroj make je pùvodnì UNIXový pomocný vývoj. nástroj vzniklý v AT&T asi 1975 - úèel: zjednodušit a zautomatizovat pøeklad a sestavování (linking) vìtších projektù,

Více

KAREL ZAPLATÍLEK A BOHUSLAV DOÒAR MATLAB TVORBA UŽIVATELSKÝCH APLIKACÍ Praha 2004 Karel Zaplatílek a Bohuslav Doòar MATLAB tvorba uživatelských aplikací Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství

Více

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška Které poznatky z výzkumu přirozených lesů můžeme použít v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

MAIN POINT KARLIN, mezi ul. Rohanské nábøeží a Pobøežní, Praha 8 - Karlín

MAIN POINT KARLIN, mezi ul. Rohanské nábøeží a Pobøežní, Praha 8 - Karlín p' HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDi Váš dopis zn SZn S-M H M P-237225/2006/00PNI/EIA/203-2/Žá Vyøizuje/linka Ing Žáková/4425 Datum 10082006 podle 7 zákona è 100/2001

Více

Využití dálkového průzkumu Země pro tvorbu speciálních map a pro diferenciaci lesních ekosystémů Krkonoš a jejich managementu

Využití dálkového průzkumu Země pro tvorbu speciálních map a pro diferenciaci lesních ekosystémů Krkonoš a jejich managementu SCHWARZ O. & VACEK S. 2007: Využití dálkového průzkumu Země pro tvorbu speciálních map a pro diferenciaci lesních ekosystémů Krkonoš a jejich managementu. In: ŠTURSA J. & KNAPIK R. (eds), Geoekologické

Více

Air Quality Improvement Plans 2019 update Analytical part. Ondřej Vlček, Jana Ďoubalová, Zdeňka Chromcová, Hana Škáchová

Air Quality Improvement Plans 2019 update Analytical part. Ondřej Vlček, Jana Ďoubalová, Zdeňka Chromcová, Hana Škáchová Air Quality Improvement Plans 2019 update Analytical part Ondřej Vlček, Jana Ďoubalová, Zdeňka Chromcová, Hana Škáchová vlcek@chmi.cz Task specification by MoE: What were the reasons of limit exceedances

Více

HALAS liga online. 26. a 29. øíjna 2012 Logika Kolo 2

HALAS liga online. 26. a 29. øíjna 2012 Logika Kolo 2 liga 6. a 9. øíjna 0 Logika Kolo seznam úloh a obodování èas na øešení: 90 minut. Mezi stìnami... bodù. Mezi stìnami...6 bodù. Mezi stìnami... bodù. Vnitøní mrakodrapy...0 bodù. Vnitøní mrakodrapy... bodù

Více

PRACOVNÍ LIST. Byliny

PRACOVNÍ LIST. Byliny R IVP 4. 1/6 ZNÁŠ BYLINY? Pokus se vypsat co nejvíce druhù bylin do zavaøovací sklenice. Pokud si vzpomeneš na nìjakou bylinku a nevíš její název, mùžeš se jí pokusit ji i nakreslit. A BYLINY A JEJICH

Více

Raèa/Crowne Plaza. v areálu hotelu. Pøístavba Depandance Crowne Plaza, Praha 6. Umístìní: Oznamovatel: PID. Zámìr:

Raèa/Crowne Plaza. v areálu hotelu. Pøístavba Depandance Crowne Plaza, Praha 6. Umístìní: Oznamovatel: PID. Zámìr: PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis ln. SZn. SM HM P231835/2006/00PNI/EIN2012/Be Vyøizuje/linka Ing. Beranová/4443 Datum 22.9.2006 podle 7 zákona è.

Více

Statistická pøíloha k 1. èásti

Statistická pøíloha k 1. èásti Statistická pøíloha k 1. èásti 65 A1.1 Zamìstnanost v EU15, 1996 a 2002 % obyv. v produktivním vìku 1996 2002 EU15 59,9 64,2 Ostatní èlenské státy 61,7 65,1 Kohezní zemì 51,5 60,2 Øecko 54,9 56,9 Španìlsko

Více

0RW\O3LFWXUH%R[ 7LPHU7LPHU

0RW\O3LFWXUH%R[ 7LPHU7LPHU Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Ústav pro ekopolitiku, o. p. s.

Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. Územní plán Prahy Územní plán Prahy - úèast veøejnosti a otevøená debata Øešitel projektu: Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. Vedoucí projektu: Michaela Valentová Asistence projektu: Leona Kupèíková Partner

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

OBSAH Gödelova nezapomenutelná práce 15 0 ÚVOD 16 0.1 Základní pojmy... 18 0.1.1 Formální systémy... 18 0.1.2 Jazyk a metajazyk... 20 0.1.3 Bezesporné aneb konzistentní teorie... 21 0.1.4 Neúplné teorie...

Více

Kapitola 3 UNIPOLÁRNÍ TRNZISTORY 3.1 Obecný popis Unipolární tranzistory s pøechodovým hradlem (JFET) MOSFET MOSFET zvláštní k

Kapitola 3 UNIPOLÁRNÍ TRNZISTORY 3.1 Obecný popis Unipolární tranzistory s pøechodovým hradlem (JFET) MOSFET MOSFET zvláštní k Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více