VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Porody v domácím prostředí

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Porody v domácím prostředí Bakalářská práce Autor: Ivana Kabelková Vedoucí práce: Mgr. Šárka Krajíčková Jihlava 2013

2

3 Anotace Tato práce se zabývá tématem domácích porodů. Práce je rozdělena na dvě části, a to část teoretickou a část praktickou. Na začátku teoretické části je vysvětlen fyziologický porod, jeho klasifikace a porodní doby. Dále je v této části zahrnuto místo porodu, porod v nemocnici, domácí porod, příprava na porod a také přítomnost partnera u porodu. V praktické části je vyhodnocen výzkum, který proběhl pomocí dotazníkového šetření. Klíčová slova Přirozený porod, lékařsky vedený porod, domácí porod, prostředí při porodu, partner u porodu. Annotation This work deals with home births. The work is divided into two parts: a theoretical part and a practical part. At the beginning of the theoretical part a physiological birth, its classification and birth time are explained. This section also includes a place of birth, a hospital birth, a home birth and the presence of a partner during the childbirth. The practical part contains the research that was conducted through a questionnaire survey. Key words Natural childbirth, hospital birth, home birth, childbirth environment, partner at birth.

4 Chtěla bych poděkovat Mgr. Šárce Krajíčkové za odborné vedení mé bakalářské práce, za cenné rady a připomínky. Také děkuji všem ženám, které se účastnily mého průzkumu. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat také své rodině a přátelům za pomoc a pochopení.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též,,az ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

6 Obsah 1 Úvod Úvod do problematiky Cíle bakalářské práce Pracovní hypotézy Teoretická část Fyziologie porodu Klasifikace porodu podle průběhu Klasifikace porodu podle ukončeného týdne těhotenství Porodní doby První doba porodní Druhá doba porodní Třetí doba porodní Doba poporodní Prostředí při porodu Možnost volby místa porodu Porod v nemocnici Domácí prostředí v nemocnici Lékařsky vedený porod Přirozený porod v nemocnici Ambulantní porod Porod doma Legislativa domácích porodů Důvody k výběru domácího porodu... 19

7 Pro koho by byl vhodný domácí porod? Výhody porodu doma Rizika porodu doma Příprava na porod Blízká osoba u porodu Znovuzrozený porod dle Michela Odenta Praktická část Metodika výzkumné práce Charakteristika vzorku respondentů Charakteristika výzkumného prostředí Průběh a popis výzkumu Zpracování získaných dat Analýza a interpretace hypotéz Diskuze Doporučení pro praxi Závěr Seznam použité literatury Seznam grafů Seznam tabulek Seznam příloh

8 1 Úvod 1.1 Úvod do problematiky Tématem bakalářské práce je v dnešní době často diskutovaná problematika porodů v domácím prostředí. Pohled na porody doma dělí laickou i odbornou veřejnost na dvě skupiny. Jedna schvaluje pouze porod v nemocnici za přítomnosti zdravotnického personálu a profesionálního vybavení, druhá podporuje přirozený porod v domácím prostředí, které je známé a příjemné pro rodičku. Problémem zůstává otázka legislativy, která porod doma jednoznačně nepodporuje. Porod je pro ženu náročná životní zkouška, jejíž průběh ovlivňuje mnoho faktorů. Jedním z nich je prostředí, které má významný vliv na průběh porodu. Pokud se rodička cítí dobře, je uvolněná a soustředěná, porod může probíhat plynule a přirozeně. Při porodu je pro rodičku také velmi důležitá podpora okolí. Partner hraje v této situaci velmi důležitou roli. Stává se psychickou oporou a mnohdy také podporou fyzickou při úlevových polohách. Samozřejmě záleží na přání rodičky, nekterá preferuje porod bez partnera pouze za asistence porodní asistentky a lékaře jiná volí přítomnost blízké osoby. Cílem dlouhé cesty od početí, přes těhotenství a porod není jen zdravá matka a novorozenec, ale i porod, který ženu naplní a zanechá v ní převážně pozitivní vzpomínky. 8

9 1.2 Cíle bakalářské práce Zjistit, zda vnější prostředí a subjektivní vnímání prostředí rodičkou může ovlivnit průběh porodu. Zjistit, zda by došlo k navýšení počtu domácích porodů v případě změny příslušné legislativy. 1.3 Pracovní hypotézy Pro tuto bakalářskou práci bylo vytvořeno pět hypotéz. Hypotéza 1: Více než 70 % žen preferuje prostředí, které je jim příjemné. Hypotéza 2: Více než 60 % žen preferuje prostředí, které znají. Hypotéza 3: Pro více než 60 % žen je důležitější blízká osoba u porodu než prostředí samotné. Hypotéza 4: Více než 30 % žen by uvítalo možnost rodit doma. Hypotéza 5: Porod v domácím prostředí by prvorodičky volily méně často než vícerodičky. 9

10 2 Teoretická část 2.1 Fyziologie porodu Porodem, nazýváme každé ukončení gravidity, při kterém je narozen živý novorozenec o hmotnosti minimálně 500g, nebo novorozenec o hmotnosti méně než 500g přežije-li 24 hodin. Při narození mrtvého plodu se jedná o porod pouze v případě, že má hmotnost minimálně 500g. Pokud tato podmínka není splněna, jedná se o potrat (Čech a kol., 2007) Klasifikace porodu podle průběhu Porod rozdělujeme podle průběhu následovně. 1. Samovolný (spontánní) porod je takový porod, který nastoupil na základě přirozených porodních mechanismů, a nebylo do něj zasahováno lékařem. 2. Fyziologický porod je ten, který probíhá přirozeně za pomoci a nikoliv zásahu porodní asistentky či lékaře. 3. Medikamentózní porod je takový porod, kde jsou po spontánním nastoupení porodní činnosti ženě aplikovány léčebné prostředky, nejčastěji z důvodů koordinace děložní činnosti, zmírnění bolestivosti děložních kontrakcí nebo ovlivnění III. doby porodní. 4. Indukovaný porod je ten, který nenastoupil na základě přirozených pochodů organismu, ale byl vyvolán uměle z lékařské indikace nebo při programovaném porodu aplikací uterokinetik. 5. Operativní porod je takový porod, kde bylo nutné ukončit těhotenství nebo urychlit porod plodu u důvodů ohrožení života nebo zdraví matky, plodu nebo obou a to abdominální (císařský řez) nebo vaginální operací (forceps, VEX). 6. Patologický porod je ten, při kterém dochází k rozvoji patologie, kterou musíme aktivně řešit (Roztočil, 2008). 7. Protrahovaný porod je takový porod, kdy délka první doby porodní od začátku pravidelných děložních kontrakcí, překročí 10 hodin. 8. Překotný porod je ten, který od začátku pravidelných děložních kontrakcí proběhne za 1 hodinu (Čermáková, 2008). 10

11 2.1.2 Klasifikace porodu podle ukončeného týdne těhotenství Dle ukončeného týdne těhotenství můžeme klasifikovat porod následovně. 1. Předčasný porod je porod, ke kterému dojde před ukončeným 37. týdnem gravidity. 2. Porod v termínu je ten, ke kterému dojde v průběhu týdnu gravidity. 3. Potermínový porod je porod, ke kterému dojde po ukončeném týdnu gravidity. 4. Při porodu po 42. týdnu těhotenství se jedná o patologické přenášení a je nutno mu zamezit (Roztočil, 2008) Porodní doby Porod můžeme rozdělit do několika etap a to na první, druhou a třetí dobu porodní a dobu poporodní (Roztočil, 2008, Zwinger, 2004) První doba porodní První doba porodní je doba otevírací. Začíná zahájením děložní činnosti, která rozvíjí dolní děložní segment a končí úplným rozvinutím porodnické branky. Na konci první doby porodní není žádná překážka mezi dutinou děložní a pochvou. První dobu porodní ještě můžeme rozdělit na tři fáze (Roztočil, 2008, Dlhoš, 1981). 1. V průběhu latentní fáze jsou děložní kontrakce pravidelné, zvyšuje se jejich frekvence, trvání a intenzita. Na začátku první doby porodní jsou děložní kontrakce mírné intenzity, přicházejí po minutách a trvají sekund. Na konci této fáze jsou děložní kontrakce v intervalech 5-7 minut a trvají sekund. Děložní čípek je postupně spotřebován, vzniká tenká porodnická branka v průměru 2-2,5 cm. Děložní kontrakce projevující se bolestí v podbřišku nebo v zádech (sakralgie) jsou intenzivnější a bolestivější. Délku této fáze ovlivňuje mnoho faktorů například parita ženy, duševní a tělesný stav, genetická dispozice nebo medikace. 2. Aktivní fází označujeme období mezi koncem latentní fáze, kdy je branka dilatována na 2,5 cm a dilatací branky do 8 cm. Děložní kontrakce jsou intenzivnější relativně krátké a mají za následek rychlý rozvoj nálezu na brance. 11

12 3. V období tranzitorní fáze se rozvoj porodního nálezu na brance mírně zpomalí a to až do úplného zajití branky. Děložní kontrakce se v této fázi objevují po 1-2 minutách, trvají až 60 sekund a v tuto dobu většinou dochází ke spontánní ruptuře vaku blan. První doba porodní končí zánikem branky a trvá u prvorodiček průměrně hodin a u vícerodiček přibližně 8 hodin (Roztočil, 2008, Zwinger, 2004, Čech a kol., 2007). Dilatace hrdla probíhá u prvorodiček a vícerodiček rozdílně (obrázek viz. příloha 2). U prvorodiček se hrdlo děložní rozevírá kalichovitě od vnitřní branky k brance zevní. Děložní hrdlo se postupně zkracuje, a zachází v okamžiku, kdy vnitřní branka splývá s brankou zevní. Ztenčená stěna dolního děložního segmentu se dále přesouvá a tím se rozevírá branka, která má u prvorodiček tenké, ostře ohraničené okraje. Branka se postupně rozevírá, vzniká úzký lem a poté branka zaniká. První doba porodní v dnešní době trvá u prvorodiček průměrně 6-7 hodin. U vícerodiček je děložní hrdlo válcovitého tvaru. Svalová vlákna jsou v oblasti zevní branky rozrušena předchozími porody. Rozevírání vnitřní branky a celého hrdla probíhá zároveň, proto jsou u vícerodičky okraje dilatující se branky navalité. Dilatace hrdla i celá první doba porodní je kratší a průměrně trvá 3-4 hodiny (Čech a kol., 2007) Druhá doba porodní Druhá doba porodní je dobou vypuzovací, která začíná zánikem branky a končí porodem plodu. Děložní kontrakce jsou v průběhu druhé doby porodní každé 2-3 minuty a trvají sekund. Plod prochází dolním děložním segmentem, zašlou brankou, pochvou a přes pánevní dno k pánevnímu východu. V této době se v indikovaných případech provádí nástřih hráze (episiotomie) ke chránění hráze, urychlení porodu a také ke snížení tlaku na hlavičku dítěte. Při obvyklé poloze podélné hlavičkou provádí hlavička a potom raménka řadu pasivních pohybů, které označujeme porodní mechanizmus. Mechanismus porodu hlavičky můžeme rozdělit do 4 fází (Roztočil, 2008, Dlhoš, 1981). 1. Flexe hlavičky je první fází mechanismu porodu. Bradička dítěte se při vstupu do porodního vchodu přitahuje k hrudníku a vedoucím bodem na hlavičce se stává oblast malé fontanely. 12

13 2. Druhým mechanismem porodu je vnitřní rotace. Hlavička dítěte se otáčí o 90 stupňů a vedoucí bod hlavičky (malá fontanela) se dostává za sponu stydkou. 3. Třetí fáze mechanismu porodu je deflexe. Hlavička se opře záhlavím o dolní okraj spony. Následně dochází přes hráz k porodu temena, čela, obličeje a bradičky dítěte. 4. Poslední fází porodního mechanismu je zevní rotace. Po porodu celé hlavičky se záhlaví otáčí na tu stranu, kde je hřbet plodu a obličej na stranu opačnou (Roztočil, 2008). Po porodu hlavičky se dle mechanismu porodu rodí přední raménko a to levé nebo pravé, dle postavení plodu. Přední raménko se po porodu z rodidel opře o dolní okraj symfýzy a rotací se přes hráz porodí raménko zadní. Trup a hýždě jako málo objemné procházejí volně. Porodem plodu končí druhá doba porodní, trvající u primipar přibližně minut a u multipar 5-10 minut (Roztočil, 2008, Zwinger, 2004, Čech a kol., 2007) Třetí doba porodní Ve třetí době porodní, tedy době k lůžku, dochází k odloučení a porodu placenty, plodových obalů, pupečníku a retroplacentárního hematomu a myometrium retrahuje. Doba k lůžku se dělí na tři fáze. 1. V průběhu odlučovací fáze děloha retrahuje a placenta se postupně odlučuje od děložní stěny. 2. Vypuzovací fáze začíná po odloučení lůžka. Žena pociťuje nucení na tlačení a sama nebo s pomocí porodníka placentu s blánami porodí. 3. Při hemostatické fázi dochází k zástavě krvácení z otevřených ústí uteroplacentárních cév. Placenta se odlučuje různými mechanismy. 1. Nejvýhodnější mechanismus je Baudelocqueův-Schultzův, při kterém začíná odlučování uprostřed placenty a pokračuje k obvodu. Hematom je uzavřen mezi placentou a stěnou děložní a krevní ztráty jsou proto nejmenší. 2. Při Duncanově mechanismu se placenta odlučuje a rodí hranou a krev vytéká z rodidel. Odlučování placenty trvá delší dobu a krevní ztráta je větší. 13

14 3. Nejčastější způsob odlučování placenty je mechanismus Gessnerův. Placenta se odlučuje jako při Duncanově mechanismu, ale rodí se sbalená jako při mechanismu Baudelocque-Schultzově (Roztočil, 2008, Čech a kol., 2007, Zwinger, 2004). Třetí doba porodní trvá přibližně 5-10 minut (Čech a kol., 2007) Doba poporodní Často je tato doba nazývána také čtvrtá doba porodní. Trvá první 2-3 hodiny po porodu placenty, kdy je žena nejvíce ohrožena poporodním krvácením. Při fyziologickém porodu a poporodním období by celkové krevní ztráty neměly přesáhnout 300ml (Čech a kol., 2007, Roztočil, 2008). 2.2 Prostředí při porodu Prostředí člověka zásadně ovlivňuje. Působí na naši psychiku, a protože porodní proces je z velké části závislý na psychice, je prostředí, v němž rodička tráví svůj porod velmi důležité. Pro přirozený a plynulý průběh porodu je zásadní, aby se rodička cítila příjemně, v bezpečí, a neměla strach a pocit ohrožení (Čermáková, 2008). 2.3 Možnost volby místa porodu Pro většinu budoucích maminek u nás není otázka místa porodu vlastně ani žádnou otázkou. V České republice jsou zatím možnosti volby velmi omezené. Nastávající maminka si může vybrat porodnici, ve které bude rodit, protože už není vázaná na místo svého bydliště, jak tomu bylo dříve. A pro ty maminky, které nechtějí porodit své miminko v nemocnici, zbývá jediná možnost a to rodit doma (Štromerová, 2005) Porod v nemocnici Většina maminek i lékařů dává především z důvodu mnohem větší bezpečnosti přednost porodu v nemocnici. Přestože celé těhotenství probíhalo bez potíží a rodička i miminko jsou v pořádku, mohou se během porodu vyskytnout komplikace, které je zapotřebí rychle řešit ( 14

15 V porodnici je dostatek vyškoleného personálu, přístrojů, lékařů a lékařských zásahů, které jsou u některých porodů nepostradatelné, a to například u předčasných porodů, u žen, se závažným onemocněním, nadměrné krvácení při odlučování placenty nebo při hypoxii plodu ( Domácí prostředí v nemocnici Přirozený porod může proběhnout v jakémkoli prostředí. Ať už v nemocnici, doma nebo kdekoli jinde (Štromerová, 2005). Za alternativu porodu doma jsou považovány domácí pokoje v rámci nemocniční porodnické péče, které jsou dosud nejvyšším stupněm humanizace porodnictví. Standardní nemocniční prostředí působí v mnoha případech negativně jak na matku, tak na novorozené děťátko i jejich blízké. Porodnice se proto snaží o vytvoření rodinného, civilního a příjemného prostředí, které by umocňovalo jedinečný zážitek z narození miminka při současném zachování bezpečnosti moderního porodnictví. Součástí porodního pokoje je polohovatelná porodní postel, sedací souprava nebo křeslo, kuchyňský kout, porodní vana, vak, stolička, závěsné lano, ribstol a další a sociální zařízení. Porodní pokoj je vymalován jemnými barvami, je zde příjemná teplota a tlumené světlo. V těchto pokojích probíhá celý porodní proces (I.,II.,III., doba porodní a doba poporodní), takže rodička se svým doprovodem zůstává pořád na stejném místě (Roztočil, 2008) Lékařsky vedený porod Lékařsky vedený porod je takový porod, při kterém lékař aktivně zasahuje do průběhu porodního děje. Takovýto přístup vyhovuje zejména ženám, které více spoléhají na vymoženosti moderní medicíny, než na svoji sílu a schopnost porodit sama své dítě ( Lékařské vedení porodu má zajistit bezpečnost matky a plodu, urychlení celého porodního procesu, zajištění psychosociální pohody a zmírnění vnímání bolesti při porodu (Zwinger, 2004). 15

16 Nejčastější lékařské zásahy při porodu: 1. Preindukce a indukce porodu jsou preventivní metody, kdy se předčasným vyvoláním porodu, předchází negativním následkům dalšího pokračování těhotenství. Preindukce zahrnuje metody, které vedou ke zkrácení a prosáknutí děložního hrdla v případě indikace k ukončení těhotenství a nezralosti čípku. Indukce je umělé vyvolání děložní činnosti z důvodu ukončení těhotenství a je indikována u potermínové gravidity po ukončeném 41. týdnu těhotenství, při předtermínovém a předčasném odtoku plodové vody, Diabetu mellitu, Rh izoimunizaci, při nitroděložní růstové retardaci plodu (IUGR) nebo při makrosomii plodu (hmotnost nad 4000g). Při indukci porodu musí být splněny určité podmínky a to nepřítomnost kontraindikací k vaginálnímu porodu a zralé hrdlo (Roztočil, 2008). 2. Dirupce vaku blan se provádí, pokud nedojde k samovolnému odtoku plodové vody před začátkem první doby porodní (předčasný odtok plodové vody) nebo v průběhu první doby porodní. Při lékařsky vedeném porodu se provádí dirupce vaku blan při brance 4-5cm. Tento zásah se v mnoha našich nemocnicích provádí k posílení děložních stahů a urychlení porodu. Porodní asistentka nebo lékař vsune mezi zavedeným 2. a 3. prstem ruky hrot branže amerických kleští a nejlépe na vrcholu kontrakce protrhne. Při dirupci vaku blan musí lékař postupovat velmi opatrně, aby při rychlém odtoku plodové vody nedošlo k výhřezu pupečníku. Pokud k této komplikaci dojde, je porod okamžitě ukončen císařským řezem ( Čech a kol., 2007, Zwinger, 2004). 3. Léky za porodu se používají ve většině případů porodu v nemocnici. Důvodem užití medikamentů je urychlení, vedení a usměrňování porodu, snížení bolesti při porodu a předcházení komplikací a císařskému řezu. Při porodu se podávají různé léky. Nejčastěji podávaným medikamentem je oxytocin, který se používá k indukci porodu nebo při slabé děložní činnosti, dále metylergometrin ve třetí době porodní při hypotonii a atonii dělohy nebo spasmolytika k uvolnění křeče hladkého svalstva děložní branky. Dalšími používanými léky jsou tokolytika podávaná ke zklidnění děložní činnosti, antibiotika při předčasném odtoku plodové vody a různé druhy a formy analgetik. ( Čech a kol., 2007). 16

17 4. Epidurální analgezie je považována za jednu z nejčastějších a nejúčinnějších metod v ovlivnění bolesti při porodu. Metoda spočívá v aplikaci anestetika do prostoru v oblasti lumbální páteře, kde dojde k dočasnému přerušení nervových vzruchů. Epidurální analgezie se podává v první době porodní a to u prvorodiček při dilataci hrdla děložního na 4-5cm a u vícerodiček při dilataci hrdla děložního 2-3cm. Epidurální analgezie by neměla být úplná, aby žena ve druhé době porodní cítila mírnou bolest a tlak na hrázi, vnímala signály vlastního těla a věděla tak, kdy má tlačit (Roztočil, 2008). 5. Předčasné tlačení před úplným otevřením děložní branky může způsobit otok branky a následné zpomalení porodu ( 6. Řízené tlačení je při porodu v nemocnici velmi časté. V některých nemocnicích je často jediným kritériem k začátku tlačení otevřená porodnická branka bez ohledu na vlastní pocity rodičky. Při řízeném tlačení dochází často ke stresu a následnému vyčerpání rodičky. U plodu dochází při řízeném tlačení ke snížení množství kyslíku a tím se zvyšuje možnost komplikací ve druhé době porodní ( 7. Nástřih hráze tzv. episiotomie je chirurgické nastřižení hráze při porodu a provádí se provádí jak profylakticky před instrumentální extrakcí plodu (forceps,vex), tak při hrozící ruptuře hráze při prořezávání hlavičky. Episiotomie rozdělujeme podle umístění na mediální episiotomii, kdy je nástřih veden přímo ke konečníku a při nedostatečné ochraně hráze může dojít ke vzniku ruptury análního svěrače a stěny střevní, dále na laterální episiotomii, při které je nástřih veden šikmo směrem k hrbolu kosti sedací a na episiotomii mediolaterální, která je kombinací obou předchozích a v našich nemocnicích je prováděna nejčastěji. Ženy, kterým byla při porodu provedena episiotomie, trpí často i po delší době bolestí a dyskomfortem (Roztočil, 2008). 8. Oddělení matky od dítěte se v dnešní době objevuje v našich porodnicích stále méně. Miminka už nejsou odnášena ihned po porodu na novorozenecké oddělení a nošena maminkám v dlouhých intervalech jen na kojení, ale ke krátkému oddělení v prvních minutách po porodu přece jen dochází. Obvykle položí lékař po porodu na chvilku děťátko matce na břicho, pak se v různé vzdálenosti od ní ošetří, zváží, změří a zabalí do zavinovačky s ručičkama přitaženýma k tělu. Po přiložení ke kojení se děťátko dle zvyklostí nemocnice odnese 17

18 na novorozenecké oddělení, aby si maminka odpočinula, nebo je dvě hodiny po porodu s rodiči na porodním sále. První minuty a hodiny po porodu jsou velmi důležitého posílení psychického zdraví a pro utvoření vzájemné pevné vazby mezi matkou a dítětem ( Přirozený porod v nemocnici Přirozený porod je porod rozbíhající se a probíhající samovolně a bez vnějších zásahů. Průběh přirozeného porodu určuje svými instinkty sama žena. Při přirozeném porodu v nemocnici by měla být dodržována určitá pravidla. Rodičce je umožněn volný pohyb v první i druhé době porodní a sama si volí polohu ve vypuzovací části porodu, aktivně jí pomáhá partner, neprovádí se holení rodidel ani očistné klyzma, neaplikují se žádné medikamenty, nástřih hráze se provádí pouze ve výjimečných případech, děťátko je po porodu ihned vloženo do náruče matky a po nezbytném ošetření už zůstává u ní ( Ambulantní porod Ambulantní porod je kompromis mezi porodem v nemocnici a domácím porodem ( Ambulantní porod volí rodiče, kteří se chtějí z různých důvodů vyhnout pobytu v nemocnici, ale zároveň minimalizuje rizika jak pro matku, tak pro novorozence. Při volbě ambulantního porodu je důležité, mít zajištěnou poporodní péči o nedělku a miminko doma. Nejčastější důvod pro ambulantní porod je poporodní péče ve známém prostředí, samostatná péče matky a rodiny o novorozené děťátko a nepřerušený kontakt s partnerem a staršími sourozenci ( Aby mohla maminka žádat o ambulantní porod, musí splnit několik podmínek. Porod musí proběhnout bez jakýchkoli komplikací, maminka i děťátko musí být v dobré fyzické kondici, žena musí 4-6 týdnů před porodem absolvovat mikrobiologické vyšetření pochvy a žádný z členů rodiny nesmí mít nakažlivou formu tuberkulózy, proti které ještě miminko není očkováno ( Mezi výhody ambulantního porodu patří přirozenější začlenění nového člena do rodiny, rychlejší nástup laktace, minimalizace rizika nozokomiální nákazy a v neposlední řadě klidnější začátek šestinedělí, protože se maminka ani miminko nemusí podřizovat 18

19 nemocničnímu režimu. Nevýhodou ambulantního porodu jsou větší fyzické nároky kladené na matku, administrativa, zajištění pediatra a nutných screeningových vyšetření, která se běžně provádí v nemocnici ( Porod doma Porod doma je takový porod, který probíhá v domácím prostředí a jedná se o alternativu porodu v nemocnici (Evans, 1997). V České republice je zatím jen velmi málo žen, které měly tu možnost a štěstí poznat porod jako krásný prožitek, odehrávající se v domácím prostředí mezi blízkými (Doležalová, 2004). Odborníci, především porodníci a gynekologové, domácí porody většinou nedoporučují. Zastávají jednotný názor, že porodem mimo nemocnici vystavuje rodička sebe i novorozence zbytečným rizikům. Proti nim stojí na opačné straně některé soukromé porodní asistentky a hlavně laická veřejnost, která propaguje možnost volby místa k porodu ( Legislativa domácích porodů Budoucí maminky v České republice nemají mnoho možností k volbě místa porodu. Česká gynekologicko-porodnická společnost zastává názor, že porod v domácnosti je riskantní a nebezpečný pro matku i dítě a považuje ho za postup non lege artis (Čech a kol., 2007). Žádná z platných právních norem nezakazuje ženám domácí porod, ale žádná z těchto norem nevyslovuje domácím porodům výraznou podporu. S porodem v domácím prostředí se prostě nepočítá (Štromerová, 2005) Důvody k výběru domácího porodu K rozhodnutí porodit své miminko doma vedou ženy různé důvody. Větší pocit bezpečí při porodu doma. Nedůvěra a strach z nemocničního prostředí. Touha prožít intimní porod. Zabránění zbytečným rutinním zásahům do porodu. 19

20 Vnímání porodu jako přirozeného procesu, který nevyžaduje přesun do porodnice. Strach z přístupu personálu nemocnice. Větší soukromí při porodu. Při porodu doma mají ženy vládu nad situací. Žádné podřizování nemocničnímu režimu. Žádné odloučení od partnera a sourozenců (Štromerová, 2005, Pro koho by byl vhodný domácí porod? Porod v domácím prostředí není vhodný pro každou nastávající maminku. Je třeba dodržet určitá pravidla při výběru místa k porodu, aby nedošlo ke zbytečnému ohrožení zdraví nebo života matky, dítěte či obou. Žena musí být zdravá. Těhotenství musí probíhat bez komplikací. Žena i její partner prošli pečlivou předporodní přípravou. Porod nastal v termínu, tedy od 38. do 42. týdne. Samotný porod se vyvíjí normálně. Žena neužívá žádné léky. Žena má zájem aktivně se podílet na porodu svého dítěte. Rozhodnutí rodit doma musí vycházet z upřímného přání a přesvědčení rodičky ( Výhody porodu doma V České republice dosud neexistuje statistika, zda je bezpečnější porodit miminko doma nebo v nemocnici. Žádná ze zahraničních statistik zabývající se plánovanými porody doma neprokazuje, že by perinatální výsledky porodů doma byly horší než v porodnicích. Výhody porodu doma můžeme rozdělit na výhody objektivní a subjektivní. Mezi objektivní výhody patří například snížené riziko císařského řezu a vaginálního operačního porodu (forceps, vakuum extrakce), vysoké procento dlouhodobě kojících matek, nízké procento episiotomií, celkově lepší stav dětí po porodu, méně častá potřeba resuscitace a ve většině případů absence porodního 20

21 poranění. Do výhod subjektivních můžeme zařadit větší soukromí, kontrolu nad svým porodem, menší riziko infekce a v neposlední řadě fakt, že maminka i děťátko nejsou po porodu odděleny a celá rodina zůstává stále pohromadě (Štromerová, 2005, Rizika porodu doma Mezi nejčastěji diskutovaná rizika domácích porodů patří jednoznačně horší podmínky k poskytnutí okamžité první pomoci rodící ženě či děťátku v případě vzniku akutního nebezpečí před, během nebo po porodu ( Dalším úskalím je ne vždy vstřícný přístup personálu v případě nutného přesunu do porodnice k lékařskému zákroku nebo také fakt, že péči během domácího porodu v České republice neuhradí zdravotní pojišťovna (Štromerová, 2005). 2.4 Příprava na porod Efektivní příprava na porod může mít ohromný vliv na jeho průběh a výsledek. Cílem předporodních kurzů nemůže být odstranění bolesti, ale budoucí maminky se naučí s porodními bolestmi bojovat a lépe tak zvládat porodní proces. Před porodem je velmi vhodná psychoprofylaxe, jejímž cílem je potlačení negativních emocí. Budoucí maminky se na předporodních kurzech dozví mnoho informací o těhotenství, porodu, šestinedělí a péči o miminko. Prohlédnou si prostředí porodního sálu, nacvičí si různé druhy dýchání a seznámí se s možnostmi relaxace při porodu. Příprava na porod pozitivně ovlivňuje porodní bolesti a pocit strachu. Snižuje potřebu aplikace léků, zkracuje dobu porodu, zvyšuje sebekontrolu a sebedůvěru rodičky. Při přípravě na porod je velmi vhodný těhotenský tělocvik, jóga nebo plavání. V dnešní době si budoucí maminky mohou vybrat z velkého množství předporodních kurzů, které mohou navštěvovat samy, s partnerem nebo jinou blízkou osobou (Roztočil, 2008). Kurzy jsou jednorázové, nejčastěji ve 36. týdnu, kde se budoucí rodiče dozví o porodu, šestinedělí, kojení a prohlédnou si porodní sály. Kurzy, které se skládají z více lekcí, nabízí podrobnější informace, jsou rozšířené o nácvik správného dýchání a vhodných porodních pozic (Roztočil, 2008). 21

22 2.5 Blízká osoba u porodu Úlohou blízké osoby u porodu je pomoc rodící ženě, prožít takový porod, jaký si ho přeje mít. Účastnit se porodu a na vlastní oči vidět narození děťátka, se řadí mezi nejkrásnější okamžiky života (Simkinová, 2000). Doprovod může být kdokoliv, koho si rodička přeje mít při porodu u sebe. Nejčastěji touto osobou bývá otec miminka, dále kamarádka, maminka nebo dula ( 1. Otec miminka je v současné době při porodu svého děťátka přítomen ve více než polovině případů. Je ideální, aby partner se ženou navštěvoval kurzy předporodní přípravy a podílel se na důležitých rozhodnutích. Je velmi důležité, aby přítomnost partnera u porodu byla společným a svobodným rozhodnutím. Pouze v tomto případě je pak otec děťátka rodičce jedinečnou oporou, kterou nemůže žádná jiná osoba nahradit. Pobyt otce u porodu má mnoho výhod pro něj, rodičku i miminko. Rodičky hodnotí přítomnost otce u porodu většinou kladně a v jeho přítomnosti zvládají porod lépe. Aktivní otec se zapojuje v první době porodní, provádí masáž, počítá intervaly mezi kontrakcemi atp. Zkušenosti a prožitky z porodu mají pozitivní vliv na soužití partnerů a na vztah otce s novorozencem (Roztočil, 2008). 2. Kamarádka, maminka nebo jiná blízká osoba poskytuje rodičce zázemí, bezpečí a podporu, podobně jako partner ( 3. Dula je osoba, která rodičce poskytuje emocionální podporu a potřebné informace o těhotenství a porodu a pomáhá při porodu i v šestinedělí. Dula nemá zdravotnické vzdělání, ale spolupracuje s porodní asistentkou, lékařem a dětskou sestrou ( 2.6 Znovuzrozený porod dle Michela Odenta Michel Odent je nejznámější žák Frédericka Leboyera, bojovníka za porody bez násilí. Podle jeho zásad vybudoval porodnici v Pithiviers u Paříže (Roztočil, 2008). Na této porodnické klinice byl vytvořen speciální,,divošský pokoj, vymalovaný teplými barvami, poskytující rodičce soukromí, pohodlí a svobodu pohybu při porodu. V tomto pokoji si žena může volit různé porodní polohy, pohybovat se, volně křičet a jednat, jak si přeje. Jsou zde tlumená světla a místo typické postele je velké, měkké, čtvercovité pódium. Aby se budoucí maminky cítily na klinice jako doma, seznamují 22

23 se na prohlídce oddělení s porodními asistentkami, které budou přítomny u jejich porodu. Ženy jsou také povzbuzovány, aby na kliniku přicházely tak často, jak budou chtít. Rodičky si volí polohy a techniky, které jsou jim příjemné. Vše je jim dovoleno (Odent, 1995). 23

24 3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce Výzkum byl proveden pomocí dotazníku, jehož výhodou je vysoký počet respondentů. Jedná se o kvantitativní metodu výzkumu Charakteristika vzorku respondentů Výzkumný soubor tvořily ženy po porodu. Výběr výzkumného souboru byl nahodilý Charakteristika výzkumného prostředí Výzkumné šetření probíhalo prostřednictvím internetu. Autorka oslovila ženy na diskusním fóru webových stránek a na sociální síti. Rozesláno bylo celkem 120 dotazníků s návratností 100%. Respondentky ochotně odpovídaly na všechny položené otázky a nemalá část se zajímala o výsledky výzkumu. 3.2 Průběh a popis výzkumu Pro tuto bakalářskou práci byla zvolena kvantitativní metoda sběru dat formou anonymního dotazníku. Dotazník (viz. Příloha č. 1) byl vytvořen autorkou za pomoci a rad vedoucí práce a obsahuje 12 otázek. Úvodní otázky byly zaměřeny na věk, nejvyšší ukončené vzdělání respondentek a počet dětí. Cílem dalších otázek byla návštěvnost kurzů předporodní přípravy a přítomnost partnera u porodu. Ve druhé části dotazníku se autorka zaměřila na prostředí a jeho vliv na porod. Závěr dotazníku je věnován porodu doma, legislativě domácích porodů a také tomu, zda se ženám zdá domácí porod bezpečný a přínosný. Dotazníkové šetření probíhalo v období březen - duben Zpracování získaných dat Výzkum byl zpracován pomocí aplikace Microsoft Excel a Microsoft Word. Zpracovaná data jsou znázorněna v grafech a jsou doplněna komentářem autorky. 24

25 Otázka č. 1: Kolik je Vám let? Kolik je Vám let? 4% 19% 13% 30% méně než 25 let více než 40 34% Graf 1 Věk Z celkového počtu 120 (100 %) respondentek bylo 36 (30 %) ve věku méně než 25 let, 41 (34 %) ve věku let, 23 (19 %) ve věku let, 15 (13 %) ve věku let a 5 (4 %) uvedlo, že jsou ve věku 40 let a více. 25

26 Otázka č. 2: Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? 2% 22% 22% základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské 54% Graf 2 Vzdělání Z celkového počtu 120 (100 %) respondentek má největší část střední vzdělání s maturitou a to 65 (54 %). Druhá nejpočetnější skupina respondentek 27 (23 %) má střední vzdělání bez maturity, 26 (22 %) respondentek je vysokoškolsky vzdělaných a 2 (2 %) má základní vzdělání. 26

27 Otázka č. 3: Kolikrát jste rodila? Kolikrát jste rodila? 13% 3% 32% 52% jednou dvakrát třikrát čtyřikrát a více Graf 3 Počet porodů Z celkového počtu 120 (100 %) respondentek rodilo jednou 62 (52 %), dvakrát 39 (32 %), třikrát 15 (13 %) a více než čtyřikrát 4 (3 %) respondentek. 27

28 Otázka č. 4: Jak na Vás působilo prostředí porodního sálu? Jak na Vás působilo prostředí porodního sálu? 4% 36% 26% prostředí působilo neosobně, sterilně, necítila jsem se tam dobře prostředí bylo útulné prostředí bylo příjemné, vkusně zařízené, nepřipadala jsem si jako v nemocnici jiné 34% Graf 4 Prostředí porodního sálu Z celkového počtu respondentek 120 (100 %) se 31 (26 %) necítilo v prostředí porodního sálu dobře, na 41 (34 %) respondentek působilo prostředí porodního sálu útulně a 43 (36 %) respondentek považuje prostředí za vkusně zařízené. Odpověď jiné zvolilo 5 (4 %) respondentek. 28

29 Otázka č. 5: Navštěvovala jste kurzy předporodní přípravy? Navštěvovala jste kurzy předporodní přípravy? 36% 2% 21% absolvovala jsem jednorázový kurz, bylo nám představeno prostředí porodního sálu absolvovala jsem kurzy v průběhu těhotenství, byl nám představen porodní sál kurz jsem nenavštívila, pouze jsem si byla prohlédnout prostředí porodního sálu 25% kurzy jsem nenavštěvovala 16% jiné Graf 5 Předporodní kurzy Z celkového počtu respondentek 120 (100 %) absolvovalo jednorázový kurz 25 (21 %) a pravidelné kurzy v průběhu těhotenství navštěvovalo 30 (25 %). Prostředí porodního sálu si bez účasti na předporodních kurzech bylo prohlédnout 19 (16 %), kurzy nenavštěvovalo 44 (37 %) respondentek a 2 (2 %) respondentek zvolilo odpověď jiné. 29

30 Otázka č. 6: Přivítala byste více návštěv porodního sálu před porodem? Přivítala byste více návštěv porodního sálu před porodem? 2% 66% 32% ano, cítila bych se lépe ve známém prostředí ne, nemělo by to pro mě velký význam jiné Graf 6 Návštěvy porodního sálu Z celkového počtu respondentek 120 (100 %) by 39 (33 %) přivítalo více návštěv porodního sálu před porodem. Pro 79 (66 %) by více návštěv porodního sálu před porodem nemělo větší význam a odpověď jiné zvolilo 2 (2 %) repondentek. 30

31 Otázka č. 7: Byl s Vámi při porodu partner nebo jiná blízká osoba? Byl s Vámi při porodu partner nebo jiná blízká osoba? 9% 14% ano, bylo to pro mě přínosem, měla jsem pocit bezpečí, byl tam jenom pro mě ano, ale raději bych porod prožila sama za asistence personálu jiné 77% Graf 7 Blízká osoba u porodu Z celkového počtu respondentek 120 (100 %) byla přítomnost partnera přínosem pro 92 (77 %). Odpověď ano, ale raději bych porod prožila sama za asistence personálu, vybralo 11 (9 %) a odpověď jiné 17 (14 %). 31

32 Otázka č. 8: Ovlivnila přítomnost partnera nebo blízké osoby Vaše vnímání okolního prostředí? Ovlivnila přítomnost partnera nebo blízké osoby Vaše vnímání okolního prostředí? 18% 13% 0% ano, partner/blízká osoba pro mě znamenala pocit bezpečí a jistoty, prostředí v tu chvíli nebylo až tak důležité přítomnost partnera/blízké osoby zásadně neovlivnila vnímání okolního prostředí nemohu posoudit 69% jiné Graf 8 Vnímání okolního prostředí Z celkového počtu respondentek 120 (100 %) zvolilo 83 (69 %) odpověď ano, partner/blízká osoba pro mě znamenala pocit bezpečí a jistoty, prostředí v tu chvíli nebylo až tak důležité, 21 (18 %) respondentek zvolilo odpověď přítomnost partnera/blízké osoby zásadně neovlivnila vnímání okolního prostředí, 16 (13 %) odpověď nemohu posoudit a odpověď jiné nebyla zvolena ani jednou. 32

33 Otázka č. 9: Myslíte si, že vnější prostředí má vliv na průběh porodu? Myslíte si, že vnější prostředí má vliv na průběh porodu? 10% 0% 7% 42% 41% ano, určitě spíše ano nevím spíše ne určitě ne Graf 9 Vliv prostředí na porod Z celkového počtu respondentek 120 (100 %) označilo odpověď ano, určitě 49 (41 %), odpověď spíše ano 51 (43 %), odpověď nevím 8 (7 %) a odpověď spíše ne 12 (10 %). Odpověď určitě ne nebyla označena ani jednou. 33

34 Otázka č. 10: Kde byste chtěla porodit své miminko? Kde byste chtěla porodit své miminko? 19% v nemocnici doma (pokud by tato možnost byla legislativně ošetřena) 81% Graf 10 Místo porodu Z celkového počtu respondentek 120 (100 %) by své miminko chtělo porodit v nemocnici 97 (81 %). Možnost porodit své miminko doma by uvítalo 23 (19 %). 34

35 Otázka č. 11: Zdá se Vám porod doma stejně bezpečný jako porod v nemocnici? Zdá se Vám porod doma stejně bezpečný jako porod v nemocnici? 8% 15% ano ne nevím 77% Graf 11 Bezpečný porod Z celkového počtu respondentek 120 (100 %) zastává 93 (77 %) názor, že porod doma není stejně bezpečný, jako porod v nemocnici, opačný názor má 18 (15 %) respondentek a odpověď nevím zvolilo 9 (8 %) respondentek. 35

36 Otázka č. 12: Myslíte si, že porod doma je přínosem pro všechny členy rodiny? Myslíte si, že porod doma je přínosem pro všechny členy rodiny? 21% 33% 8% 18% 20% ano, rozhodně spíše ano nevím spíše ne určitě ne Graf 12 Přínos domácího porodu Z celkového počtu respondentek 120 (100 %) zvolila největší část 40 (33 %) odpověď spíše ne a 24 (20 %) respondentek označilo odpověď spíše ano. 9 (8 %) respondentek si myslí, že je porod doma určitě přínosem pro všechny členy rodiny. Odpověď určitě ne zvolilo 25 (21 %) a odpověď nevím 22 (18 %) odpovídajících žen. 36

37 3.4 Analýza a interpretace hypotéz V rámci výzkumné části bylo stanoveno 5 hypotéz. Hypotéza č. 1: Více než 70 % žen preferuje prostředí, které je jim příjemné. Tabulka 1 Vyhodnocení hypotézy č. 1 prostředí porodního sálu Jak na Vás působilo prostředí porodního sálu? Absolutní četnost Relativní četnost (%) prostředí působilo neosobně, sterilně, necítila jsem se tam dobře % prostředí bylo útulné % prostředí bylo příjemné, vkusně zařízené, nepřipadala jsem si jako v nemocnici % jiné 5 4 % celkem % Z celkového počtu respondentek 120 (100 %), bylo pro 41 (34 %) respondentek prostředí útulné a pro 43 (36 %) respondentek bylo prostředí příjemné, vkusně zařízené. Celkově bylo s prostředím spokojeno 70 % respondentek. Hypotéza se potvrdila. 37

38 Hypotéza č. 2: Více než 60 % žen preferuje prostředí, které znají. Tabulka 2 Vyhodnocení hypotézy č. 2 návštěvy porodního sálu Přivítala byste více návštěv porodního sálu před porodem? Absolutní četnost Relativní četnost (%) ano, cítila bych se lépe ve známém prostředí ne, nemělo by to pro mě velký význam % % jiné 2 2 % celkem % Z celkového počtu 120 (100 %) respondentek by se cítilo lépe ve známém prostředí 39 (33 %). Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 3: Pro více než 60 % žen je důležitější blízká osoba u porodu, než prostředí samotné. Tabulka 3 Vyhodnocení hypotézy č. 3 přítomnost blízké osoby při porodu Byl s Vámi při porodu partner nebo jiná blízká osoba? Absolutní četnost Relativní četnost (%) ano, bylo to pro mě přínosem, měla jsem pocit bezpečí, byl tam jenom pro mě ano, ale raději bych porod prožila sama za asistence personálu % 11 9 % jiné % celkem % Pro 92 (77 %) respondentek byla přítomnost blízké osoby u porodu přínosem. Hypotéza se potvrdila. 38

39 Tabulka 4 Vyhodnocení hypotézy č. 3 okolní prostředí při porodu Ovlivnila přítomnost partnera nebo blízké osoby Vaše vnímání okolního prostředí? Absolutní četnost Relativní četnost (%) ano, partner/blízká osoba pro mě znamenala pocit bezpečí a jistoty, prostředí v tu chvíli nebylo až tak důležité přítomnost partnera/blízké osoby zásadně neovlivnila vnímání okolního prostředí % % nemohu posoudit % Jiné 0 0 % celkem % Pro 83 (69 %) respondentek byla důležitější přítomnost blízké osoby u porodu než prostředí samotné. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 4: Více než 30 % žen by uvítalo možnost rodit doma. Tabulka 5 Vyhodnocení hypotézy č. 4 místo porodu Kde byste chtěla porodit své miminko? Absolutní četnost Relativní četnost (%) v nemocnici % doma (pokud by tato možnost byla legislativně ošetřena) % celkem % Z celkového počtu 120 (100 %) respondentek by volilo porod doma 21 (18 %). Hypotéza se proto nepotvrdila. 39

40 Hypotéza č. 5: Porod v domácím prostředí by prvorodičky volily méně často než vícerodičky. Tabulka 6 Vyhodnocení hypotézy č. 5 volba domácího porodu místo porodu parita v nemocnici doma celkem prvorodičky % 8 7 % % Vícerodičky % % % celkem % % % Z celkového počtu 120 (100 %) respondentek by porod doma volilo 8 (7 %) prvorodiček a 15 (12 %) vícerodiček. Hypotéza se proto potvrdila. 40

41 3.5 Diskuze Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda vnější prostředí ovlivňuje rodičku a průběh porodu a zda by došlo ke zvýšení počtu domácích porodů, pokud by došlo ke změně příslušné legislativy. K těmto cílům bylo vytvořeno pět hypotéz, které byly potvrzeny nebo vyvráceny prostřednictvím kvantitativního výzkumu. Výsledky hypotéz jsou vyjádřeny v kontingenčních tabulkách. Některé výsledky našeho výzkumu jsme mohly porovnat s výzkumem Kubátové z roku 2011, Koskové z roku 2009 nebo Paškové z roku Hypotéza č. 1: Více než 70 % žen preferuje prostředí, které je jim příjemné. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 4 Jak na Vás působilo prostředí porodního sálu? Pro celkem 43 (36 %) žen bylo prostředí příjemné a cítily se v něm dobře a pro 41 (34 %) žen bylo prostředí útulné. Hypotéza byla potvrzena. Z šetření Kubátové z roku 2011 vyplývá, že na 84 % rodiček působilo prostředí příjemně, útulně a cítily se v něm dobře. Výsledky obou výzkumů jsou srovnatelné. Hypotéza č. 2: Více než 60 % žen preferuje prostředí, které znají. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 6 Přivítala byste více návštěv porodního sálu před porodem? Z našeho výzkumu vyplynulo, že ve známém prostředí by se cítilo lépe 39 (33 %) rodiček. Hypotéza se tedy nepotvrdila. Hypotéza č. 3: Pro více než 60 % žen je důležitější blízká osoba u porodu než prostředí samotné. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 7 Byl s Vámi při porodu partner nebo jiná blízká osoba? a otázka č. 8 Ovlivnila přítomnost partnera nebo jiné blízké osoby Vaše vnímání okolního prostředí? Z našeho výzkumu bylo zjištěno, že pro 92 (77 %) respondentek byla přítomnost partnera u porodu přínosná a pro 83 (69 %) respondentek byla přítomnost partnera u porodu důležitější, než prostředí samotné. Hypotéza se potvrdila. Stejných výsledků bylo dosaženo v šetření Paškové z roku 2012, kdy byla přítomnost otce u porodu přínosná pro 83 % respondentek. 41

42 Hypotéza č. 4: Více než 30 % žen by uvítalo možnost rodit doma. K této hypotéze se váže otázka č. 10 Kde byste chtěla porodit své miminko? Z dotazníkového šetření vyplynulo, že pro porod doma by volilo 23 (19 %) respondentek. Hypotéza nebyla potvrzena. Srovnatelné výsledky byly zjištěny v šetření Koskové z roku 2009, kdy nad domácím porodem přemýšlelo 23,5 % dotazovaných žen. Hypotéza č. 5: Porod v domácím prostředí by prvorodičky volily méně často než vícerodičky. K této hypotéze se vztahují otázky č. 3 Kolikrát jste rodila? a č. 10 Kde byste chtěla porodit své miminko? Z našeho výzkumu vyplynulo, že porod doma by volilo 8 (7 %) prvorodiček a 15 (12 %) vícerodiček. Hypotéza se proto potvrdila. Z šetření dle Koskové z roku 2009 je patrné, že domácí porod by volilo 22,2 % prvorodiček a 46,9 % vícerodiček. Výsledky našeho šetření potvrzují, že častěji se pro porod doma rozhodují ženy, které již dříve porodily alespoň jedno dítě. 42

43 3.6 Doporučení pro praxi Z výzkumu vyplynulo, že bez mála 80 % budoucích maminek, mělo u porodu partnera a pro 70 % byl partner u porodu přínosem. Blízká osoba u porodu je pro rodičku velkým pozitivem, a proto by bylo vhodné, zrušit zpoplatnění pobytu doprovázející osoby na porodním sále a také uzpůsobení porodních sálů do jednotlivých pokojů, aby tak mohlo být co nejvíce rodiček s blízkou osobou. Dále z výzkumu vyplynulo, že více než 80 % rodiček si myslí, že vnější prostředí má vliv na průběh porodu a čtvrtina rodiček považuje prostředí porodního sálu za neosobní a nepříjemné. Z tohoto důvodu bychom se měli pokusit vytvořit co nejpříjemnější prostředí porodních sálů. Teplé barvy, dřevěný nábytek, barevné povlečení a co nejméně zdravotnické techniky přímo na očích. Samozřejmostí by měla být možnost prohlídky porodního sálu, seznámení se s prostředím i personálem už před porodem. Velkou roli při porodu hraje porodní asistentka, která by měla umět spolupracovat s blízkou osobou a brát ji jako důležitou součást porodního děje. 43

44 4 Závěr V teoretické části práce byla popsána fyziologie a mechanismus porodu. Dále se autorka věnovala možnosti výběru místa porodu, lékařsky vedenému a přirozenému porodu v nemocnici. Následující část se zabývá porodem v domácím prostředí, předporodní přípravou a přítomností blízké osoby u porodu. V závěru teoretické části je zmíněn porod dle Michela Odenta. V praktické části jsou popsány a v grafech a tabulkách znázorněny vlastní výsledky výzkumu. Následně jsou pomocí tabulek potvrzeny nebo vyvráceny stanovené hypotézy. Na začátku této práce byly stanoveny dva cíle. Byl vytvořen dotazník a v návaznosti na otázky v dotazníku bylo stanoveno pět hypotéz. Cílem č. 1 bylo zjistit, zda vnější prostředí a subjektivní vnímání prostředí rodičkou může ovlivnit průběh porodu. Pomocí dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 83 % rodiček udává vliv vnějšího prostředí na průběh porodu. Autorku velmi překvapilo, že pro 69 % žen byla důležitější přítomnost blízké osoby než prostředí samotné. Velmi překvapivé bylo také zjištění, že pouze 33 % rodiček by uvítalo více návštěv porodního sálu před porodem. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že pro ženy je přítomnost partnera u porodu důležitější, než prostředí samotné. Tento cíl byl splněn. Cílem č. 2 bylo zjistit, zda by se zvýšil počet domácích porodů v případě změny příslušné legislativy. Z výzkumu vyplynulo, že pro porod v domácím prostředí by se rozhodlo pouze 19 % žen. Velmi zajímavé bylo zjištění, že celých 77 % rodiček považuje domácí porod za méně bezpečný, než porod v nemocnici a dále také to, že jen 28 % žen se zdá porod doma přínosný pro všechny členy rodiny. Autorka se domnívala, že domácí porod by po změně legislativy volilo alespoň 30 % žen. Tento cíl byl splněn. 44

45 5 Seznam použité literatury 1. Aperio: Společnost pro zdravé rodičovství. Porod - medicínsky nebo přirozeně? [online] [cit ]. Dostupné z: 2. AZ rodina: to nejlepší pro rodinu. Porod [online] [cit ]. Dostupné z: 3. Bonella. Ambulantní porod [online] [cit ]. Dostupné z: 4. ČECH, Evžen, Zdeněk HÁJEK, Karel MARŠÁL a Bedřich SRP. Porodnictví. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada, 2007, 544 s. ISBN ČERMÁKOVÁ, Blanka. K porodu bez obav. 1. vydání. Brno: ERA, 2008, 144 s. Zdravá rodina (ERA). ISBN Česká asociace dul: Ženská sounáležitost a podpora. Kdo je dula [online] [cit ]. Dostupné z: 7. Dlhoš, Ernest, MACKŮ, František. Gynekologie a porodnictví. 1. vydání. Praha : Avicenum, 1981, 174 s. 8. DOLEŽALOVÁ, Jana. Porod doma: Co nám matky o porodu neřekly. Vydání 1. Praha: Formát, 2004, 207 s. ISBN EVANS, Nancy. Těhotenství a porod od A do Z: přehledná encyklopedie. Překlad Kateřina Zárybnická. Praha: Pragma, 1997, 343 s. ISBN

46 10. FENWICK, Elizabeth. Porod. Vydání 1. Překlad Jiří Kanta. Praha: Ikar, 1999, 71 s. 101 praktických rad. ISBN KOSKOVÁ, Miluše. Porod doma nebo v porodnici? [online] [cit ]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Miloslava Kameníková. Dostupné z: < 12. KUBÁTOVÁ, Petra. Porod z pohledu rodičky [online] [cit ]. Bakalářská práce. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce Drahomíra Filausová. Dostupné z: < 13. Kurzy pro těhotné. Přirozený či lékařský porod? [online] [cit ]. Dostupné z: Máma a já: Časopis mladé rodiny. Léky při porodu [online] [cit ]. Dostupné z: MOREIRA, V. Zdravě.cz. Porod doma - ano, nebo ne? [online] [cit ]. Dostupné z: ODENT, Michel. Znovuzrozený porod. Vydání 1. Překlad Jakub Florian. Praha: Argo, 1995, 152 s. ISBN PAŠKOVÁ, Dana. Přítomnost otce u porodu. Plzeň, bakalářská práce (Bc.). ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI. Fakulta pedagogická 46

47 18. Porodní dům U čápa: Obecně prospěšná společnost. Přirozený porod [online] [cit ]. Dostupné z: Porod a porodnice: Vše co potřebujete vědět. Doma nebo v porodnici? [online]. [cit ]. Dostupné z: Přirozený porod. Ambulantní porod [online] [cit ]. Dostupné z: Respekt k porodu. Řízené tlačení [online] [cit ]. Dostupné z: p 22. ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vydání. Praha: Grada, 2008, 405 s. ISBN SIMKIN, Penny. Partner u porodu: vše, co potřebujete vědět, abyste mohli ženě při porodu pomoci. 1. vydání. Překlad Zuzana Štromerová. Praha: Argo, 2000, 245 s. ISBN SIMKIN, Penny. The birth partner: a complete guide to childbirth for dads, doulas, and other labor companions. 3rd ed. Boston, Mass: Harvard Common Press, ISBN Skye Xyan Revels. Effacement & Dilation [online] [cit ]. Dostupné z: 47

48 26. ŠTROMEROVÁ, Zuzana. Možnost volby: kde mohu přivést své děťátko na svět?. Vydání 1. Praha: Argo, 2005, 183 s. ISBN X. 27. Těhotenství týden po týdnu. Porod dítěte průběh: první, druhá a třetí doba porodní [online]. [cit ]. Dostupné z: Unipa: Unie porodních asistentek. Porod v domácím prostředí [online] [cit ]. Dostupné z: odvdomacimprostredi&catid=42:porod&itemid= Unipa: Unie porodních asistentek. Doprovod k porodu [online] [cit ]. Dostupné z: rovodkporodu&catid=42:porod&itemid= Unipa: Unie porodních asistentek. Ambulantní porod [online] [cit ]. Dostupné z: bulantniporod&catid=42:porod&itemid= ZWINGER, Antonín. Porodnictví. 1. vydání. Praha: Galén, 2004, xxiv, 532 s. ISBN

49 6 Seznam grafů Graf 1 Věk Graf 2 Vzdělání Graf 3 Počet porodů Graf 4 Prostředí porodního sálu Graf 5 Předporodní kurzy Graf 6 Návštěvy porodního sálu Graf 7 Blízká osoba u porodu Graf 8 Vnímání okolního prostředí Graf 9 Vliv prostředí na porod Graf 10 Místo porodu Graf 11 Bezpečný porod Graf 12 Přínos domácího porodu Seznam tabulek Tabulka 1 Vyhodnocení hypotézy č. 1 prostředí porodního sálu Tabulka 2 Vyhodnocení hypotézy č. 2 návštěvy porodního sálu Tabulka 3 Vyhodnocení hypotézy č. 3 přítomnost blízké osoby při porodu Tabulka 4 Vyhodnocení hypotézy č. 3 okolní prostředí při porodu Tabulka 5 Vyhodnocení hypotézy č. 4 místo porodu Tabulka 6 Vyhodnocení hypotézy č. 5 volba domácího porodu Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Dilatace děložního hrdla 49

50 Příloha č. 1: Dotazník Milé maminky, jmenuji se Ivana Kabelková a studuji třetím rokem na Vysoké škole polytechnické, obor Porodní asistentka. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění dotazníku, který potřebuji zpracovat k mé bakalářské práci na téma:,,porody v domácím prostředí. Dotazník je anonymní a výsledky budou použity výhradně k mé bakalářské práci. Odpověď, která Vám bude nejbližší, prosím, označte. Moc Vám děkuji. 1. Kolik je Vám let? a) méně než 25 let b) let c) let d) let e) více než 40 let 2. Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? a) základní b) střední bez maturity c) střední s maturitou d) vysokoškolské 3. Kolikrát jste rodila? a) jednou b) dvakrát c) třikrát d) čtyřikrát a více 4. Jak na Vás působilo prostředí porodního sálu? a) prostředí působilo neosobně, sterilně, necítila jsem se tam dobře b) prostředí bylo útulné c) prostředí bylo příjemné, vkusně zařízené, nepřipadala jsem si jako v nemocnici 50

51 d) jiná odpověď. 5. Navštěvovala jste kurzy předporodní přípravy? a) absolvovala jsem jednorázový kurz, bylo nám představeno prostředí porodního sálu b) absolvovala jsem kurzy v průběhu těhotenství, byl nám představen porodní sál c) kurz jsem nenavštívila, pouze jsem si byla prohlédnout prostředí porodního sálu d) kurzy jsem nenavštěvovala e) jiná odpověď 6. Přivítala byste více návštěv porodního sálu před porodem? a) ano, cítila bych se lépe ve známém prostředí b) ne, nemělo by to pro mě velký význam c) jiná odpověď 7. Byl s Vámi při porodu partner nebo jiná blízká osoba? a) ano, bylo to pro mě přínosem, měla jsem pocit bezpečí, byl tam jenom pro mě b) ano, ale raději bych porod prožila sama za asistence personálu c) jiná odpověď.. 8. Ovlivnila přítomnost partnera nebo blízké osoby Vaše vnímání okolního prostředí? a) ano, partner/blízká osoba pro mě znamenala pocit bezpečí a jistoty, prostředí v tu chvíli nebylo až tak důležité b) přítomnost partnera/blízké osoby zásadně neovlivnila vnímání okolního prostředí c) nemohu posoudit d)jiná odpověď. 9. Myslíte si, že vnější prostředí má vliv na průběh porodu? a) ano, určitě b) spíše ano c) nevím d) spíše ne 51

52 e) určitě ne 10. Kde byste chtěla porodit své miminko? a) v nemocnici b) doma (pokud by tato možnost byla legislativně ošetřena) 11. Zdá se Vám porod doma stejně bezpečný jako porod v nemocnici? a) ano b) ne c) nevím 12. Myslíte si, že porod doma je přínosem pro všechny členy rodiny? a) ano, rozhodně b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) určitě ne 52

53 Příloha č. 2: Dilatace čípku Zdroj: 53