Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky

Transkript

1 Český hydrometeorologický ústav Úsek Hydrologie Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky 2015 zpracováno: srpen 2016

2

3 Český hydrometeorologický ústav Úsek Hydrologie Na Šabatce 17, Praha 4 Ředitel ústavu: Ing. Václav Dvořák, Ph.D. Náměstek ředitele pro hydrologii: RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D. Řešitelé: bilance množství vody: Ing. Radek Vlnas Mgr. Martin Pecha Ing. Vladimír Sosna Lenka Černá p.g. bilance jakosti vody: Ing. Jindřich Freisleben Ing. Jitka Vejvodová Mgr. Miroslava Svátková RNDr. Pavel Stierand RNDr. Jarmila Halířová RNDr. Drahomíra Leontovyčová Voda» Hydrologická bilance

4

5 1. ÚVOD 7 2. HYDROLOGICKÁ BILANCE MNOŽSTVÍ VODY ČESKÉ REPUBLIKY Srážková a odtoková charakteristika roku Metodika hydrologického bilancování množství vody Bilance množství vody v bilančních oblastech Výsledky hydrologické bilance množství vody HYDROLOGICKÁ BILANCE JAKOSTI VODY ČESKÉ REPUBLIKY Výsledky hydrologické bilance jakosti povrchové vody a jejich zhodnocení Výsledky hydrologické bilance jakosti podzemní vody a jejich zhodnocení PŘÍLOHA 1: Bilance množství vody v bilančních profilech PŘÍLOHA 2: Odnos vybraných látek v jednotlivých profilech...177

6

7 1. ÚVOD Podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) je vedení vodní bilance jednou ze základních činností v oblasti zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod. Vodní bilance podle vodního zákona sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob v území za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu. Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení následně upravila vyhláška Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb. Hydrologickou bilanci sestavuje v souladu s uvedenou vyhláškou a na základě pověření Ministerstva životního prostředí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hydrologická bilance se skládá z bilance množství vody a bilance jakosti vody. Systematickou hydrologickou bilanci v detailním členění ČHMÚ zpracovává od roku Výstupy hydrologické bilance jsou podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance, kterou zajišťují příslušní správci povodí, a Souhrnné vodní bilance, kterou pro hlavní povodí Labe, Odry a Moravy sestavuje Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i. V souladu s novelou zákona o vodách (vodní zákon) č. 150/2010 Sb., která s platností od mění zákon č. 254/2001 Sb., je hydrologická bilance zpracována pro 10 dílčích povodí (Obr ): dílčí povodí Horního a středního Labe dílčí povodí Horní Vltavy dílčí povodí Berounky dílčí povodí Dolní Vltavy dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe dílčí povodí Horní Odry dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu dílčí povodí Dyje dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje Takto stanovená dílčí povodí však nebylo vždy možné bilančně uzavřít, protože v některých případech nejsou v závěrovém profilu k dispozici příslušná data průtoků. Pro bilanci množství vody tedy bylo území České republiky rozčleněno do 10 bilančních oblastí se snahou o co největší přiblížení oblastem povodí podle vodního zákona. Pouze oblast povodí Horního a středního Labe byla ještě rozdělena na dvě bilanční oblasti, rovněž oblast povodí Ohře a Dolního Labe byla rozdělena na dvě oblasti. Výpočet bilance množství vody byl tedy proveden pro tyto bilanční oblasti: 1-horní Labe, 2-střední Labe a Jizera, 3-horní Vltava, 4-Berounka, 5-dolní Vltava a Sázava, 6-Ohře a Bílina, 7-dolní Labe, 8-Odra a Olše, 9-Morava, 10-Dyje (Obr ). Výsledky hydrologické bilance množství vody v takto stanovených bilančních oblastech udává kap. 2.3, vyhodnocení bilance v dílčích povodích je v kap Výsledky bilance ve všech 74 bilancovaných povodích jsou v Příloze 1 zprávy. Dílčí povodí Lužická Nisa a ostatní přítoky Odry a ostatní přítoky Dunaje jsou v textu kap. 2.4 podrobněji zmíněna pouze tehdy, jestliže se na tocích, spadajících do těchto dílčích povodí, vyskytne významnější hydrometeorologická událost. Výstupy bilance množství obsahují v měsíčním kroku pro 10 bilančních oblastí a 74 bilančních profilů údaje o: atmosférických srážkách celkovém odtoku 7

8 základním odtoku zásobách vody ve sněhové pokrývce změnách zásob podzemní vody přirozených průtocích vody ve vodních tocích ve vybraných vodoměrných stanicích V kalendářním roce 2015 nedošlo vůči minulému roku k žádným změnám v poloze nebo počtu vodoměrných stanic. Stanice jsou číslovány šestimístným databankovým indikátorem. Normálová období jsou sjednocena na období pro všechny bilancované veličiny a procentuální vyjádření jejich vztahu k dlouhodobému normálu tomu odpovídá. Všechny bilanční veličiny v grafech jsou uváděny pouze v jednotkách [mm]. Průtok celkový měřený, základní i přirozený je v tabulkách uveden na tři platné číslice s ohledem na přesnost vyhodnocení. Při hodnocení stavu podzemních vod se úrovně hladin ve vrtech a vydatnosti pramenů zařazují na měsíční křivku překročení (MKP). Ta je rovněž spočítána z období Hodnota menší než 25 % značí stav nadnormální, větší než 75 % značí stav podnormální. Hodnota 85 % DMKP byla stanovena jako tzv. hranice sucha, hodnoty větší již značí mimořádně nízké stavy hladin ve vrtech, resp. vydatnosti pramenů. Zásoby podzemní vody jsou stanovovány z Boussinesqovy rovnice namísto odhadu pomocí hydrologického modelu. Rovnice uvádí vztah mezi zásobou a základním odtokem. Průběh změn zásob podzemní vody tak lépe odpovídá průběhu celkového a základního odtoku. Vyhodnocení hydrologické bilance jakosti povrchové vody je v kap. 3.1 a podzemní vody v kap. 3.2 v členění pro 10 dílčích povodí. Výsledky hodnocení jakosti vody ve všech sledovaných lokalitách jsou v ČHMÚ k dispozici na vyžádání. Monitorování jakosti povrchových vod v roce 2015 probíhalo podle návrhu jednotlivých Podniků povodí. Podle jejich rozhodnutí byla do ČHMÚ poslána data z jednotlivých profilů i vybrané ukazatele. ČHMÚ měl za tento rok k dispozici data z 1659 profilů. K hodnocení bylo využito 199 z nich, které byly zahrnuty do seznamu profilů pro hodnocení stavu vodních útvarů - řeka dle Rámcového programu a měly kategorii 3 až 6. Doplněny byly o 2 profily z Dílčího povodí ostatních přítoků Dunaje, které mají pouze kategorii 2. Výstupem jsou: mapy jakosti povrchových vod pro vybrané ukazatele výsledky výpočtu látkového odnosu zvolených látek ve vybraných profilech Mimo matrici voda byla jakost povrchových vod vyhodnocena i na základě monitoringu plavenin, sedimentů a biotických matric. Pro účely bilance jakosti podzemní vody bylo na území České republiky hodnoceno 663 objektů (175 pramenů, 221 mělkých vrtů, 267 hlubokých vrtů), pro které byly určeny tyto výstupy: sestava ukazatelů jakosti vody porovnaných s referenčními hodnotami mapy jakosti podzemních vod v přírodním prostředí 8

9 2. HYDROLOGICKÁ BILANCE MNOŽSTVÍ VODY ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE Srážková a odtoková charakteristika roku 2015 Teplota vzduchu Rok 2015 byl na území České republiky z hlediska průměrné roční teploty vzduchu (+9,4 C) silně nadnormální. Odchylka od normálu za období byla +1,5 C. Největší kladná odchylka od normálu byla naměřena v povodí Odry (+2,2 C) a Sázavy (+2,1 C), naopak nejmenší kladná odchylka byla zaznamenaná v povodí Jizery (+1,0 C). Leden byl teplotně nadnormální s odchylkou +2,8 C. Měsíce únor (odchylka +0,8 C) a březen (+1,1 C) se ještě pohybovaly v mezích normálu. Měsíce duben ( 0,1 C), květen ( 0,7 C) a červen (+0,2 C) byly teplotně normální. Silně nadnormální byl červenec (+2,3 C) a mimořádně nadnormální byl nejteplejší měsíc roku srpen (+21,3 C s odchylkou +4,0 C). Měsíce září (odchylka +0,2 C) a říjen ( 0,2 C) už byly opět teplotně normální. Závěr roku byl naopak velmi teplý, silně nadnormální listopad o +2,9 C vůči normálu a mimořádně nadnormální prosinec dokonce o +4,6 C. Srážková situace Rok 2015 byl z hlediska množství spadlých srážek silně podnormální. Průměrný roční úhrn srážek na území České republiky činil 532 mm, což odpovídá 78 % dlouhodobého srážkového normálu za období a jedná se o nejnižší úhrn od roku 2003 (516 mm). V jednotlivých dílčích povodích spadlo od 67 % do 94 % normálu. Nejvíce srážek vzhledem k normálu bylo naměřeno v povodí Ohře, Ploučnice a dolního Labe (91 až 94 %). Naopak nejméně srážek se vzhledem k normálu vyskytlo v povodí Odry (67 %). Leden byl s úhrnem 53 mm srážkově normální (123 % normálu). Naopak v únoru, který byl mimořádně podnormální, spadlo pouze 12 mm (32 %). Březen byl na dlouhou dobu poslední srážkově normální měsíc (48 mm, 101 %). Období od dubna do září bylo jako celek srážkově podnormální. V dubnu spadlo průměrně 30 mm (73 %), v květnu 49 mm (71 %) a v červnu 58 mm (74 %). Ještě méně srážek (36 mm) bylo naměřeno během července (pouze 41 %). V srpnu bylo průměrně naměřeno 67 mm (84 %), ale velká část srážek spadla během jedné srážkové epizody v polovině měsíce. Září bylo opět srážkově podnormální, v průměru spadlo pouze 32 mm (56 %). Říjen byl po dlouhé době srážkově nadnormální měsíc (52 mm, 122 %) a listopad byl dokonce silně nadnormální (74 mm, 152 %). Prosinec už byl opět srážkově silně podnormální (20 mm, 40 % normálu). Stav sněhové pokrývky Sněhová pokrývka, která se v horských oblastech začala vytvářet již během (v nížinách až na konci) prosince 2014, postupně během začátku roku narůstala, ale v polovině ledna byl nárůst přerušen výraznou oblevou. Poté docházelo k opětovnému postupnému nárůstu sněhových zásob. Největší sněhové zásoby na území České republiky byly dosaženy ojediněle již právě v první dekádě ledna, ve většině případů pak na konci první či během druhé dekády února. V těchto obdobích se vyskytovaly významnější zásoby vody ve sněhové pokrývce též ve středních polohách. Od konce února či začátku března docházelo k postupnému ubývání (s výjimkou hřebenů hor) sněhových zásob až do konce března, kdy se sníh vyskytoval již pouze v nejvyšších horských oblastech. K přechodnému nárůstu sněhových zásob došlo ještě v první dekádě dubna, kdy se sníh objevil i ve středních a velmi přechodně i nižších polohách. Na hřebenech Krkonoš bylo naměřeno maximálně okolo 180 cm sněhu (vodní hodnota 620 mm), v Jizerských horách, Orlických horách, Jeseníkách a Beskydech 70 cm až více než 1 m na hřebeni (Lysá hora 145 cm), na hřebenech Šumavy okolo 110 cm, v Krušných horách 90 až 95 cm na začátku února a dubna. V Novohradských horách a na Českomoravské vrchovině bylo naměřeno většinou pouze 20 až 30 cm sněhu. Od poloviny dubna postupně docházelo v důsledku oteplení k výraznému poklesu sněhových zásob, a to i v nejvyšších horských polohách. Na konci dubna se počitatelné množství sněhové pokrývky vyskytovalo pouze na hřebenech Krkonoš, Šumavy a Hrubého Jeseníku. Na konci roku se sněhová pokrývka začala vytvářet ve třetí dekádě listopadu, v první polovině prosince se však 9

10 vyskytovala pouze ve vyšších a hřebenových polohách a ve třetí dekádě byla často nesouvislá i na hřebenech hor. Odtoková situace Z hlediska odtoku byl rok na celém území ČR podprůměrný až silně podprůměrný (50 až 80 % Q a ). V Hřensku na Labi odteklo 62 %, v Bohumíně na Odře rovněž 62 %, ve Strážnici na Moravě 65 % a v profilu Břeclav-Ladná na Dyji 80 % průměru za období Začátek roku byl odtokově většinou nadprůměrný, vzhledem k dostatku srážek a tání sněhu se lednové průměry pohybovaly převážně od 120 až do 250 % Q m. Již v lednu na přelomu první a druhé dekády se také vyskytla nejvýznamnější odtoková situace roku. Vzestupy hladin vyvolalo výrazné oteplení, dešťové srážky postupně ve všech polohách, silný vítr a tající sníh. Zasažena byla povodí horního Labe, Orlice, Chrudimky, Doubravy, Jizery, horní Vltavy, horní Otavy, Skalice, Sázavy, Kamenice, Moravské Sázavy, horní Dyje, horní Svratky, Balinky, Svatavy, Loučky a Chomutovky. Na Vydře v Modravě a na Březné v Hoštejně byl vyhodnocen 5 10letý kulminační průtok, na Skalici v Zadním Poříčí 5letý a na Divoké Orlici (Kostelec nad Orlicí), Doubravě (Bílek, Spačice, Pařížov), Moravské Sázavě (Lupěné), Bradavě (Žákava) a Loučce ve Skryjích byl vyhodnocen 2 5letý průtok. Jinde kulminační průtoky nepřesáhly úroveň 2leté vody. Únor byl odtokově průměrný až nadprůměrný v povodí Odry, Moravy a Dyje (90 až 140 % Q m ), v ostatních povodích většinou podprůměrný, nebo nanejvýš průměrný (45 až 85 % Q m ). Březen byl odtokově podprůměrný až silně podprůměrný na celém území (25 až 65 % Q m ). Jarní zvýšení odtoku na přelomu března a dubna nebylo významné. Výraznější odtoková odezva byla zaznamenána pouze na horním Labi, Divoké Orlici, horní Vltavě, horní Otavě a Třebůvce. Na Labi (Labská), Divoké Orlici (Orlické Záhoří), Teplé Vltavě (Lenora) a Vydře (Modrava) byl vyhodnocen 2 5letý průtok. Měsíce duben a květen byly odtokově průměrné až podprůměrné (40 až 100 % Q m ). Během května docházelo k dalším poklesům hladin vodních toků, občas přerušeným většinou nepříliš významnými srážkami. Velmi podobně tomu bylo i během června. Tendence hladin byla zpočátku převážně setrvalá, později hladiny až do konce měsíce většinou zvolna klesaly (30 do 70 % Q m ). Sestupnou tendenci narušily občasné konvektivní srážky. Přelom června a července, kdy se výrazně oteplovalo a teplota postupně dosáhla tropických hodnot, lze označit za počátek velmi suchého a mimořádně teplého období. Pouze v polovině srpna se vyskytla jediná významnější letní srážková epizoda, během které bylo naměřeno 50 až 100 mm a ojediněle i více. Vzhledem k výrazně vyprahlé půdě odteklo většinou méně než 5 % objemu spadlých srážek. Po přechodném ochlazení na začátku druhé poloviny srpna došlo opět k nárůstu teploty až k tropickým hodnotám v posledním srpnovém týdnu, a stav hydrologického sucha se na většině toků obnovil a pokračoval ve větší či menší míře i v průběhu září. V mnoha profilech zaklesla hladina toků významně pod úroveň 355denního průtoku, přičemž došlo i k vyschnutí mnoha drobných vodotečí, ale i některých větších potoků a říček. V období od července do září tak odteklo pouze od 10 do 50 % Q m. Odlišně se z pohledu extremity sucha jeví vývoj průtoku v jižní části Moravy, kde průtoky nepoklesly pod úroveň 355denního průtoku, jednalo se např. o pravostranné přítoky dolní Moravy a o povodí Svitavy. Jižní Moravu totiž zasáhly několikadenní vydatné srážky v polovině srpna a významnější srážky se na střední a jižní Moravě vyskytly i v několika dnech v červenci. Dalším důvodem byly také vyšší hladiny podzemních vod ve srovnání s dlouhodobými průměrnými hodnotami, než tomu bylo ve zbytku republiky. Během října se vyskytly dvě významnější srážkové epizody (6. až 8. a 13. až 16.), které s výjimkou povodí na jihozápadě a severovýchodě území ČR sucho v povrchových vodách ukončily, případně výrazně zmírnily. Říjnové vodnosti se již převážně pohybovaly od 30 do 70 % Q m. V průběhu listopadu se vyskytly dvě významnější srážkové epizody, které způsobily rozkolísání toků. V polovině měsíce srážky způsobily prudké vzestupy na tocích horní Jizery, horního Labe a Orlice. V profilu Jizerka (Jizerka) byl vyhodnocen 2 5letý průtok. Tato srážková epizoda příliš celkové vodnosti na tocích nezvýšila. Vodnosti se zvýšily až po druhé srážkové epizodě (19. až 20.), která postihla již celou republiku. Výrazné vzestupy byly patrné především na tocích odvodňujících horské oblasti. Průměrné listopadové vodnosti se pohybovaly nejčastěji od 45 do 85 % Q m. Během prosince byly především díky občasnému odtávání sněhové pokrývky více vodné zejména horské toky. Nejvíce vodné byly hned zpočátku měsíce, v reakci na srážkovou epizodu a výrazné odtávání sněhu z přelomu listopadu a prosince ( až ). Zasažena byla povodí horního 10

11 Labe, Divoké Orlice (2 5letý průtok v Orlickém Záhoří), horní Vltavy a zejména horní Otavy, kde byl na Vydře v Modravě vyhodnocen 5 10letý průtok a na Otavě v Sušici 2 5letý průtok. Po zbytek měsíce hladiny toků převážně zvolna klesaly, s výjimkou mírných vzestupů po dešťových srážkách 18. až Průtoky se pohybovaly nejčastěji od 50 do 100 % Q m. Vodnější byla například Jizera a Lužnice (okolo 120 % Q m ), naopak Odra v Bohumíně byla stále silně až mimořádně podprůměrná (okolo 30 % Q m ). Podzemní vody Na počátku roku byla hladina v mělkých vrtech na celém území České republiky v rámci normálu (horní a střední Labe 36 % MKP) až nadnormální (Berounka 18 % MKP). Podmínky pro významnější jarní doplňování podzemních vod však nebyly příznivé, a tak se již v březnu vyskytovaly nízké hladiny v mělkých zvodních v povodích horního a středního Labe (81 % MKP) a dolní Vltavy (80 % MKP). Nejsušším obdobím byl 33. týden (polovina srpna) a oblastmi nejvíce postiženými suchem byla povodí horního a středního Labe (88 % MKP), horní Vltavy (87 % MKP) a Odry (87 % MKP). Od října docházelo k vzestupu hladin mělkých vrtů, k dosažení hodnot z počátku roku však nedošlo. Rovněž vydatnost pramenů byla na počátku roku na celém území České republiky srovnatelná s normálem (Labe 50 % MKP) až nadnormální (Berounka 16 % MKP). Vydatnosti sice až do dubna rostly, ale jen mírně, takže se jejich zařazení na MKP postupně zhoršovalo. Podle MKP byla vydatnost pramenů nejnižší v září (40. týden). Oblastmi nejvíce postiženými suchem byla již od července povodí horního a středního Labe (88 % MKP) a Odry (87 % MKP). V říjnu se pokles vydatnosti pramenů zmírnil. Nejsušší oblastí dále zůstalo povodí Odry (88 % MKP). Od listopadu až do konce roku se na většině území ČR vydatnosti pramenů zvyšovaly, hodnot z počátku roku však nebylo dosaženo.v povodí Berounky a Dyje dosáhla vydatnost ve většině pramenů normální úrovně, významně se zlepšila situace také v povodí horního Labe (66 % MKP). Nízké vydatnosti pramenů zůstaly v povodí Odry (84 % MKP). U hlubokých zvodní byl stav hladin ve vrtech v první polovině roku ve většinou setrvalý s občasným mírným poklesem či vzestupem. V meziročním porovnání byly hladiny srovnatelné s předchozím rokem. Pokles hladin se začal projevovat až s nástupem léta. V srpnu byl v porovnání s rokem 2014 patrný pokles ve všech sledovaných oblastech, nejednalo se však o nijak výrazné poklesy ve srovnání s mělkými vrty. K výraznějším poklesům došlo pouze v permokarbonu východních Čech. V následujících měsících se i nadále projevovala stagnace či mírný pokles hladin ve vrtech. Až v prosinci došlo ve většině sledovaných oblastí k vzestupům hladin o různé intenzitě. Vrty hlásné sítě Prameny hlásné sítě Obr Zařazení objektů podzemních vod na měsíční křivku překročení (MKP). Silná modrá čára: aktuální rok, černá: 50 % MKP, zelená: 25 a 75 % MKP, červená: 15 a 85 % MKP. SP je směrodatná proměnná (rozdíl mezi měřenou hodnotou a jejím dlouhodobým průměrem, dělený směrodatnou odchylkou) 11

12 12

13 2.2 Metodika hydrologického bilancování množství vody Hydrologická bilance zahrnuje porovnání srážek, přítoků a odtoků vody a změn vodních zásob v povodí, území nebo vodním útvaru za daný časový interval. Hydrologická bilance hodnotí změny zásob povrchové a podzemní vody způsobené časovou a prostorovou proměnlivostí přirozených vlivů, zejména klimatických činitelů a vytváří podklad pro hodnocení změn zásob vody, které jsou způsobeny užíváním vody nebo jinými antropogenními zásahy. Základní veličiny hydrologické bilance Při výpočtu hydrologické bilance rozlišujeme dva typy bilančních veličin (prvků hydrologické bilance) A) veličiny, které mají rozměr toků atmosférické srážky územní výpar odtok z povodí (průtok v závěrovém profilu) základní odtok z povodí B) veličiny, které mají rozměr zásoby zásoba půdní vody v zóně aerace zásoba vody ve sněhové pokrývce zásoba podzemní vody zásoba vody v tocích a nádržích Obtížnost sestavení hydrologické bilance spočívá v tom, že ne všechny bilanční veličiny lze vyčíslit z měření. Některé bilanční veličiny můžeme odhadovat podle jejich vztahu k jiným, měřeným, veličinám a některé bilanční veličiny lze odhadnout jen modelováním hydrologického procesu. Navíc je nutné pracovat s dalšími fyzikálními veličinami, které nejsou vstupy ani výstupy bilance, ale jsou potřebné pro výpočet bilančních veličin nebo jsou vnitřními veličinami bilančního výpočtu. Sestavení hydrologické bilance množství vody probíhalo v následujících krocích: 1) Příprava vstupních dat Předpokladem pro to, aby mohla být zpracována hydrologická bilance minulého roku je příprava dat a zpracování víceletých dlouhodobě pozorovaných řad bilančních veličin z povodí, pro která se bilance zpracovávala. Jak udává Tab , šlo konkrétně o: Výběr datových řad o průtocích, teplotě vzduchu, relativní vlhkosti vzduchu v měsíčním kroku (pro bilanční model) a srážkových úhrnech, výšce sněhové pokrývky, výšce nového sněhu a tlaku vodních par v denním kroku (pro stanovení vodní hodnoty sněhu) za referenční období od roku Očištění průtokových dat od vlivu odběrů povrchové i podzemní vody, vypouštění, manipulací nádrží, a převodů vody i očištění pozorování hladin podzemních vod a vydatností pramenů od vlivu významných odběrů podzemní vody. Tato část byla zpracována ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka na základě údajů o odběrech a vypouštění významných uživatelů, údajů o významných akumulacích a na podkladě dat měřených v ČHMÚ. U značně ovlivněných odtokových režimů je však obtížné správně posoudit všechny umělé zásahy a eliminovat jejich vliv, což může nepříznivě ovlivnit následné sestavení hydrologické bilance ve sledovaném profilu. 13

14 Tab Přehled veličin hydrologické bilance Veličina Jednotky Použitý způsob stanovení Zdroj dat Srážky mm Orografickou interpolací z bodových pozorování ve srážkoměrných stanicích Celkový odtok m 3.s -1 mm Základní odtok m 3.s -1 Zásoba vody ve sněhové pokrývce Změny zásob podzemní vody Přirozený průtok mm Pozorování vodních stavů a hydrometrická měření v závěrovém profilu povodí Vyčlenění z průběhu celkového odtoku databáze ČHMÚ databáze ČHMÚ databáze ČHMÚ mm Výpočtem podle Němce databáze ČHMÚ mm mm m 3.s -1 Z Boussinesqovy rovnice podle průběhu základního odtoku Pozorování vodní stavů, korekce podle údajů o umělých regulacích databáze ČHMÚ ČHMÚ, VÚV, podniky Povodí Přímý odtok 1 mm Modelovým výpočtem model SimBa Přímý odtok 2 mm Modelovým výpočtem model SimBa Zásoba vody v půdě mm Modelovým výpočtem model SimBa Potenciální evapotranspirace mm Modelovým výpočtem model SimBa Územní výpar mm Modelovým výpočtem model SimBa Relativní vlhkost vzduchu % Orografickou interpolací z bodových pozorování klimatologických stanic Teplota vzduchu C Orografickou interpolací z bodových pozorování klimatologických stanic Dotace zásob podzemní vody databáze ČHMÚ databáze ČHMÚ mm Modelovým výpočtem model SimBa Perkolace mm Modelovým výpočtem model SimBa 2) Transformace vstupních dat Data převzatá od správců povodí i data z různých databází ČHMÚ byla transformována do jednotného tvaru časových řad měsíčních průměrů a úhrnů. Hodnoty vybraných veličin byly vyjádřeny ve shodné jednotce, tj. v mm výšky na povodí, se kterou výpočetní model pracuje. 3) Výpočet časových řad prvků hydrologické bilance pro povodí Úhrn srážek veličina je vyčíslována podle měření ve srážkoměrných stanicích. Pro výpočet srážkových výšek na povodí byla využita metoda Orografické interpolace srážek [Šercl, Lett, ČHMÚ], která využívá předpoklad lineární regresní závislosti úhrnu srážek na nadmořské výšce. Celkový odtok z povodí vyhodnocen na základě pozorování vodních stavů a měrných křivek průtoků v závěrovém vodoměrném profilu. 14

15 Teplota vzduchu stejný postup jako u výpočtu úhrnu srážek. Relativní vlhkost vzduchu - stejný postup jako u výpočtu úhrnu srážek. Územní výpar nelze měřit přímo. Časové řady hodnot územního výparu byly stanoveny výpočtem pomocí modelu SimBa [Kašpárek, VÚV]. Podstatou modelování je popis akumulace vody ve formě zásoby vody v půdě a její využití pro výpar. Při výpočtu se vychází z předpokladu, že když je v daném měsíci srážka větší, než potenciální evapotranspirace, je výpar roven potenciální evapotranspiraci. Pokud je srážka menší než potenciální evapotranspirace, využívá se pro výpar i část vody v půdě. V závislosti na stupni nasycení půdy se velikost výparu oproti potenciální evapotranspiraci zmenšuje. Potenciální evapotranspirace základem metodiky výpočtu jsou grafy udávající velikost potenciální evapotranspirace v závislosti na hodnotě sytostního doplňku. Sytostní doplněk se vypočítá podle průměrných teplot vzduchu a průměrných relativních vlhkostí vzduchu v konkrétním měsíci. Základní odtok získáván separací z celkového odtoku v denním kroku podle Eckhardta [Eckhardt, 2005]. Recesní koeficient je odvozen na základě analýzy výtokových čar. Poměr celkového a základního odtoku BFI max je kalibrován podle shody průběhu celkového a základního odtoku v poklesových částech hydrogramu. Zásoba vody ve sněhové pokrývce časové řady hodnot zásob vody ve sněhové pokrývce jsou stanovovány výpočtem metodikou podle Němce [ČHMÚ]. Z modelových simulací je patrné, že model SimBa vzhledem k měsíčnímu kroku výpočtu neumožňuje odhadnout zásoby vody ve sněhové pokrývce s dostatečnou přesností a zásoby soustavně podhodnocuje. Dalším důvodem je snaha co nejvíce využít veličiny měřené v síti stanic ČHMÚ a modelovat pouze veličiny, které není možné měřit přímo nebo je z přímo měřených hodnot odvodit. Vodní hodnota sněhu je sice rovněž měřenou veličinou, ale týdenní četnost měření není pro naše potřeby dostatečná (měsíční průměr je počítán pouze ze 4 hodnot). Do výpočtu metodou podle Němce vstupují denní srážkové úhrny, výška nového sněhu, celková výška sněhu, tlak par. Výpočet je založen na těchto základních předpokladech: přírůstek vodní hodnoty díky novému sněhu je roven srážkám pokud tyto nejsou příliš vysoké. V tom případě je přírůstek takový, aby hustota nového sněhu byla 0.2 g.cm -3 přírůstek vodní hodnoty sněhu je omezen schopností sněhu pojmout vodu. Tato schopnost je přímo úměrná výšce sněhu a nepřímo úměrná jeho hustotě sníh je schopen přijímat vzdušnou vlhkost Časové řady vodní hodnoty sněhu v denním kroku ve stanicích monitorovací sítě ČHMÚ byly přepočteny do gridů průměrných měsíčních vodních hodnot metodou Orografické interpolace srážek [Šercl, Lett, ČHMÚ]. Změny zásob podzemní vody zásoby podzemní vody jsou stanovovány z Boussinesqovy rovnice, která uvádí vztah mezi zásobou a základním odtokem. Recesní koeficient je odvozen na základě analýzy výtokových čar. 4) Vlastní bilanční výpočty Pro analýzu hydrologické bilance byl využit model SimBa, který hydrologickou bilanci povodí počítá v konstantním časovém kroku jeden měsíc. Vyjadřuje základní bilanční vztahy na povrchu povodí, v zóně aerace, do níž je zahrnut i vegetační kryt povodí a v zóně podzemní vody. Model hydrologické bilance se skládá z několika dílčích algoritmů, kterými se modelují základní bilanční procesy v dílčích zónách povodí (jde o dělení ve vertikálním členění). Parametry modelu jsou buď volné, fyzikálně dané nebo je považujeme za konstantní. Volné parametry se odhadují tak, aby se průběh zvolené modelované veličiny podle vybraného kritéria co nejvíce shodoval s pozorováním. Pro odhad parametrů byl použit proces dvoustupňové optimalizace podle celkového odtoku a výsledky dlouhodobých pozorování. 15

16 16

17 2.3 Bilance množství vody v bilančních oblastech Obr Rozdělení České republiky do 10 dílčích povodí Pro hydrologickou bilanci množství vody nelze správní členění podle novely zákona o vodách č. 150/2010 Sb. do 10 dílčích povodí přesně použít (Obr ), protože dílčí povodí nejsou uzavřena vodoměrnými stanicemi. Proto bylo provedeno členění do 10 bilančních oblastí (Obr ). Seznam 74 bilančních profilů množství vody podle příslušnosti ke zvoleným bilančním oblastem udává Tab Výsledky bilance pro jednotlivé profily jsou v Příloze 1 zprávy. Tab Seznam bilančních profilů množství vody rozdělených podle bilančních oblastí Bilanční oblast Kód oblasti horní Labe , , , střední Labe a Jizera Bilanční profily , , , , horní Vltava , , , , , , ,141000, , , , , ORLK Berounka , , , , , , , dolní Vltava a Sázava , , , , , Ohře a Bílina , , , dolní Labe , , , , Odra a Olše , , , , , , , (320000, ) Morava , , , , , , , Dyje , , , , , , , , , , ,

18 Obr Rozdělení České republiky do 10 bilančních oblastí 18

19 Výsledky hydrologické bilance množství vody pro každou z 10 bilančních oblastí jsou uvedeny formou tabulek bilančních veličin a jejich grafické prezentace. Oblast 1 povodí horního Labe tok vodoměrná stanice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] horní Labe Přelouč měsíc srážky odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody přirozené průtoky [mm] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] % norm. [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I % % % % II % % % % III % % % % IV % % % % V % % % VI % % % VII % % % VIII % % % IX % % % X % % % XI % % % % XII % % % 0.9 7% % % % % srážky zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody odtok celkový měřený odtok základní přirozené průtoky bilanční veličina [mm] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

20 Oblast 2 mezipovodí středního Labe a Jizery tok vodoměrná stanice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] střední Labe a Jizera Kostelec n. L měsíc srážky odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody přirozené průtoky [mm] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] % norm. [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I % % % % II % % % % III % % % % IV % % % % V % % % VI % % % VII % % % VIII % % % IX % % % X % % % XI % % % % XII % % % % % % % % srážky zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody odtok celkový měřený odtok základní přirozené průtoky bilanční veličina [mm] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

21 Oblast 3 povodí horní Vltavy tok vodoměrná stanice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] horní Vltava Orlík vtok ORLK měsíc srážky odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody přirozené průtoky [mm] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] % norm. [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I % % % % II % % % % III % % % % IV % % % % V % % % VI % % % VII % % % VIII % % % IX % % % X % % % XI % % % % XII % % % 0 0% % % % % srážky zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody odtok celkový měřený odtok základní přirozené průtoky bilanční veličina [mm] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

22 Oblast 4 povodí Berounky tok vodoměrná stanice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] Berounka Beroun měsíc srážky odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody přirozené průtoky [mm] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] % norm. [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I % % % % II % % % % III % % % % IV % % % V % % % VI % % % VII % % % VIII % % % IX % % % X % % % XI % % % % XII % % % 0 0% % % % % srážky zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody odtok celkový měřený odtok základní přirozené průtoky bilanční veličina [mm] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

23 Oblast 5 mezipovodí dolní Vltavy a Sázavy tok vodoměrná stanice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] dolní Vltava a Sázava Praha-Chuchle ORLK 6440 měsíc srážky odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody přirozené průtoky [mm] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] % norm. [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I % % % % II % % % % III % % % 0 0% IV % % % V % % % VI % % % VII % % % VIII % % % IX % % % X % % % XI % % % 0 0% XII % % % 0 0% % % % % srážky zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody odtok celkový měřený odtok základní přirozené průtoky bilanční veličina [mm] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

24 Oblast 6 povodí Ohře a Bíliny tok vodoměrná stanice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] Ohře a Bílina Louny a Trmice měsíc srážky odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody přirozené průtoky [mm] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] % norm. [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I % % % % II % % % % III % % % % IV % % % % V % % % VI % % % VII % % % VIII % % % IX % % % X % % % XI % % % % XII % % % 0 0% % % % % srážky zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody odtok celkový měřený odtok základní přirozené průtoky bilanční veličina [mm] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

25 Oblast 7 mezipovodí dolního Labe tok vodoměrná stanice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] dolní Labe Hřensko měsíc srážky odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody přirozené průtoky [mm] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] % norm. [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I % % % % II % % % % III % % % % IV % % % V % % % VI % % % VII % % % VIII % % % IX % % % X % % % XI % % % 0 0% XII % % % 0 0% % % % % srážky zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody odtok celkový měřený odtok základní přirozené průtoky bilanční veličina [mm] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

26 Oblast 8 povodí Odry a Olše tok vodoměrná stanice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] Odra a Olše Bohumín a Věřňovice měsíc srážky odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody přirozené průtoky [mm] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] % norm. [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I % % % % II % % % % III % % % % IV % % % % V % % % VI % % % VII % % % VIII % % % IX % % % X % % % XI % % % 0.2 7% XII % % % 0.2 1% % % % % srážky zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody odtok celkový měřený odtok základní přirozené průtoky bilanční veličina [mm] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

27 Oblast 9 povodí Moravy tok vodoměrná stanice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] Morava Lanžhot měsíc srážky odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody přirozené průtoky [mm] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] % norm. [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I % % % % II % % % % III % % % % IV % % % % V % % % VI % % % VII % % % VIII % % % IX % % % X % % % XI % % % 0.1 6% XII % % % 0 0% % % % % srážky zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody odtok celkový měřený odtok základní přirozené průtoky bilanční veličina [mm] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

28 Oblast 10 povodí Dyje tok vodoměrná stanice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] Dyje Břeclav-Ladná měsíc srážky odtok celkový měřený odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody přirozené průtoky [mm] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] [m 3.s -1 ] % norm. [mm] % norm. [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I % % % % II % % % % III % % % 0 0% IV % % % V % % % VI % % % VII % % % VIII % % % IX % % % X % % % XI % % % 0.1 8% XII % % % 0 0% % % % % srážky zásoba ve sněhu změna zásob podz. vody odtok celkový měřený odtok základní přirozené průtoky bilanční veličina [mm] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

29 2.4 Výsledky hydrologické bilance množství vody v kalendářním roce 2015 Dílčí povodí Horního a středního Labe Průměrná roční teplota vzduchu v povodí horního Labe byla +9,6 C (odchylka od normálu +1,5 C). Rok je hodnocen jako teplotně silně nadnormální. Teplotně mimořádně nadnormální byl srpen (+4,3 C) a prosinec (+4,5 C), silně nadnormální červenec (+2,1 C) a listopad (+2,5 C), nadnormální leden (+2,9 C) a březen (+1.2 C). Ostatní měsíce únor (+1,1 C), duben ( 0,2 C), květen ( 0,9 C), červen (0 C), září (+0,4 C), říjen ( 0,2 C) byly normální. Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+38,6 C) byla naměřena na stanici Poděbrady. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu ( 10,8 C) byla naměřena na stanici Králíky. V povodí středního Labe byla průměrná roční teplota vzduchu +10,6 C (odchylka od normálu +2,0 C). Rok je hodnocen jako teplotně mimořádně nadnormální. Mimořádně nadnormální byly měsíce srpen (+4,8 C) a prosinec (+5,2 C), silně nadnormální leden (+3,9 C), červenec (+3,1 C) a listopad (+3,4 C) a nadnormální byl březen (1,5 C). Ostatní měsíce byly teplotně normální. Nejvyšší maximální teplota vzduchu (+38,9 C) byla naměřena 7. a na stanici Brandýs nad Labem. Nejnižší minimální teplota vzduchu ( 9,3 C) byla naměřena na stanici Tuhaň. V povodí Jizery byla průměrná roční teplota vzduchu +7,1 C (odchylka od normálu +1,0 C). Rok je hodnocen jako teplotně silně nadnormální. Mimořádně nadnormální byly měsíce srpen (+3,9 C) a prosinec (+4,4 C), silně nadnormální byl listopad (+2,2 C), nadnormální leden (+2,6 C) a červenec (+1,2 C). Ostatní měsíce byly teplotně normální. Nejvyšší maximální teplota vzduchu (+37,1 C) byla naměřena na stanici Turnov. Nejnižší minimální teplota vzduchu ( 22,5 C) byla naměřena na stanici Kořenov, Jizerka. Průměrný roční úhrn srážek v povodí horního Labe byl 556 mm (78 % normálu). Rok je hodnocen jako silně podnormální. Srážkově normální byly měsíce leden (122 %), březen (107 %), květen (74 %), červen (79 %), srpen (89 %) a říjen (119 %). Podnormální byl duben (55 %) a září (37 %), silně podnormální únor (22 %), červenec (34 %) a prosinec (39 %). Naopak listopad byl silně nadnormální (183 %). Nejvyšší roční srážkový úhrn (1 461 mm), měsíční úhrn (330 mm v listopadu), i denní úhrn (79 mm, ) byl naměřen na Labské boudě. Nejnižší roční srážkový úhrn byl naměřen na stanici Konárovice (354 mm). V únoru byl na stanici Skuteč naměřen nejnižší měsíční srážkový úhrn (2 mm). V povodí středního Labe byl průměrný roční úhrn srážek 472 mm (83 % normálu). Rok je hodnocen jako srážkově podnormální. Srážkově mimořádně podnormální byl březen (16 %), silně podnormální květen (36 %) a srpen (33 %) a podnormální byl říjen (38 %). Nadnormální byly únor (132 %), duben (147 %), září (147 %), listopad (146 %) a prosinec (160 %). Nejvyšší roční úhrn srážek (581 mm) byl naměřen na stanici Mšeno. Nejnižší roční úhrn srážek (388 mm) byl naměřen na stanici Žíšov. Nejvyšší měsíční úhrn (95 mm) byl naměřen v červenci v Semčicích. Nejnižší měsíční úhrn (4 mm v říjnu) v Kostomlatech nad Labem. Nejvyšší denní úhrn srážek (46 mm) byl naměřen na stanici Semčice. V povodí Jizery byl průměrný roční úhrn srážek 755 mm (82 % normálu). Rok je hodnocen jako srážkově podnormální. Srážkově silně podnormální byl březen (21 %) a srpen (44 %), podnormální byly květen (46 %), červen (51 %) a říjen (44 %), naopak silně nadnormální byl prosinec (175 %) a nadnormální byly únor (162 %) a duben (147 %). Nejvyšší roční úhrn srážek (1 217 mm) i nejvyšší měsíční úhrn (295 mm v prosinci) byl naměřen na stanici Dvoračky. Nejnižší roční úhrn srážek (523 mm) byl naměřen v Bakově nad Jizerou. Nejnižší měsíční úhrn srážek (2 mm) byl naměřen v květnu v Dolním Bousově. Nejvyšší denní úhrn srážek (78 mm) byl naměřen na stanici Desná, Souš. Souvislá sněhová pokrývka v povodí horního Labe v nižších a středních polohách byla zaznamenávána v první polovině ledna. Po tání v druhé polovině ledna došlo k jejímu opětovnému navýšení na přelomu ledna a února. Maxima souvislé sněhové pokrývky se pohybovala od 5 do 18 cm. Souvislá sněhová pokrývka odtála nejpozději na konci druhé únorové dekády. Ojediněle a na krátkou dobu se sníh vyskytl na konci března, na začátku dubna a ve druhé půli listopadu. Maxima celkové výšky sněhové pokrývky ve středních polohách dosáhla koncem první dekády února téměř 60 cm, souvislá sněhová pokrývka zde zcela roztála v druhé polovině března. Opětovný výskyt sněhové pokrývky byl zaznamenán v první dubnové dekádě s maximem až 40 cm. 29

30 V horských polohách Krkonoš byla souvislá sněhová pokrývka zaznamenávána nepřetržitě do první květnové dekády s maximy kolem 180 cm na konci první dubnové dekády a vodní hodnotou až 620 mm v polovině dubna. V Orlických horách ležel sníh do poloviny dubna s maximem většinou do 70 cm v první půli února. Na konci roku se ojedinělé sněžení objevilo zejména v horských polohách v druhé půli listopadu a první půli prosince. Souvislá sněhová pokrývka byla zaznamenána ve vyšších a horských polohách od třetí listopadové dekády s maximy v Krkonoších do 70 cm v první polovině prosince a v Orlických horách většinou do 20 cm na konci listopadu. V povodí středního Labe se sněhová pokrývka kromě nejvyšších částí povodí vyskytovala sporadicky. Udržela se pár dnů na začátku ledna, pak na konci ledna a v první polovině února a přechodně na začátku dubna či koncem listopadu. Nejvíce sněhu (11 cm) bylo naměřeno na stanici Vavřinec, Žíšov, nejvyšší vodní hodnota sněhu (12 mm) byla naměřena na stanici Mšeno. Nejdelší trvání sněhové pokrývky (32 dnů) bylo zaznamenáno také na stanici Mšeno. Průměr maxim výšky sněhu dosahoval 5 cm a sněhová pokrývka trvala v průměru 9 dnů. Také v nižších a středních polohách povodí Jizery se sněhová pokrývka vyskytovala spíše sporadicky. Zaznamenána byla v první dekádě ledna, pak na konci ledna a v první polovině února a přechodně na začátku dubna či koncem listopadu. V horských oblastech ležela od začátku roku do března a na hřebenech až do konce dubna. Na konci roku pak od konce listopadu do poloviny prosince. Nejvíce sněhu bylo v Krkonoších a Jizerských horách. Nejvyšší výška sněhu (145 cm) byla naměřena na Lysé hoře, největší vodní hodnota (618 mm) nad Voseckou boudou. Sněhová pokrývka trvala nejdéle (115 dnů) na stanici Desná, Souš. Průměr maxim výšky sněhu dosahoval v povodí 32 cm a sněhová pokrývka trvala v průměru 45 dnů. Po stránce odtoku byl rok v povodí horního a středního Labe podprůměrný až silně podprůměrný. Průměrný roční průtok dosáhl na větších tocích jen 63 až 68 % Q a, Cidlina měla pouze 34 % Q a. Nejvíce vodným měsícem roku byl leden, kdy byly kromě povodí Cidliny zaznamenány průměrné až nadprůměrné průtoky (115 až 150 %). Souviselo to s vydatnějšími srážkami a táním sněhové pokrývky zejména v polovině měsíce. Vzhledem ke slabým sněhovým zásobám a nízkým srážkám byly měsíce únor a březen odtokově silně podprůměrné (55 až 60 %). Na přelomu března a dubna odtávala zbývající sněhová pokrývka ve vyšších polohách, proto byly dubnové průtoky vyšší, ale stále spíše podprůměrné (70 až 90 %). Měsíce květen a červen byly silně podprůměrné (40 až 65 %), od července do září byly vodnosti toků dokonce silně až mimořádně podprůměrné (30 až 40 %). Listopad byl podprůměrný (60 až 80 %) a prosinec už průměrný (90 až 110 %). V povodí Cidliny byly téměř po celý rok mimořádně podprůměrné průtoky (10 až 50 %), kromě ledna a dubna, kdy byly podprůměrné (60 až 70 %). Minimální průtoky se pohybovaly na úrovni Q 355d až Q 364d a byly zaznamenány většinou v srpnu a v září. Žejbro ve Vrbatově Kostelci na 31 dnů na přelomu července a srpna vyschlo, Klejnárka v Chedrbí vyschla na 25 dnů a Rokytenka v Žamberku na 5 dnů. Hlavní tok středního Labe byl odtokově silně podprůměrný (61 % Q a ). Leden byl průměrný (120 %) a zároveň se vyskytl největší průtok roku, kulminace se rovnala 1leté vodě. V únoru se průtok zmenšil na 55 %, v březnu již jen na 37 %. Duben přinesl zvýšení na 85 %, v květnu a červnu byl průtok na spodní hranici průměru (50 %). Období od července do září bylo odtokově silně podprůměrné (30 až 35 %). V říjnu a listopadu došlo k postupnému zvyšování průtoku (40 a 60 %) a konec roku už byl průměrný (85 %). Minimální průtok byl zaznamenán v srpnu a byl menší než Q 364d. V povodí Jizery byl rok po stránce odtoku podprůměrný až silně podprůměrný (horní část povodí 70 až 85 %, dolní část jen 65 % Q a ). Začátek roku byl průměrný na horní Jizeře (130 %) i na dolní (106 %). Únor a březen byl na celém toku podprůměrný (41 až 53 %), duben na dolní hranici průměru (přes 60%), květen opět klesl do podprůměru (51%) a červen byl již znovu průměrný (okolo 65 %). Období od července do října bylo silně podprůměrné (33 až 43 %). Odtokově průměrný byl opět až listopad a prosinec (na horním toku Jizery 108 až 124 %, na dolním toku 83 až 100 %). Po dlouhém období nadprůměrných teplot a podprůměrných srážek byly nejmenší průtoky v srpnu, minima byla v celém povodí Jizery nižší než Q 364d. Významné povodňové situace se během roku nevyskytly. V polovině ledna a koncem března dosáhly kulminační průtoky na horním Labi, Divoké Orlici, Chrudimce a Doubravě nejvýše úrovně 2 5leté vody. V listopadu byl v profilu Jizerka (Jizerka) vyhodnocen 2 5letý průtok. V úvodu prosince byl 2 5letý průtok vyhodnocen na Divoké Orlici. Ostatní kulminační průtoky nepřesáhly hodnotu 2leté vody. V mělkém oběhu podzemních vod v povodí horního Labe odpovídal v lednu vzestup hladin (30 % MKP) ročním maximům pro většinu hodnocených vrtů. V březnu se hladiny dostaly pod hranici sucha na 88 % MKP. Další vzestup byl zaznamenán začátkem dubna (66 % MKP). Následoval trvalý 30

31 pokles hladin na minima v srpnu (90 % MKP) a v září (87 % MKP). Další vzestup nastal až koncem roku na 58 % MKP v prosinci. U pramenů byly hodnoty lednové vydatnosti na 48 % MKP. Pro polovinu hodnocených pramenů byly zároveň i ročními maximy. V březnu byl zaznamenán pokles na 83 % MKP. Maxima u ostatních pramenů byla zaznamenána začátkem dubna (75 % MKP). Následoval postupný pokles a roční minima byla naměřena převážně začátkem listopadu a odpovídala 89 % MKP. K nevýraznému vzestupu na 74 % DMKP došlo až v prosinci. V povodí středního Labe byl režim hladin mělkých vrtů podobný jako na horním Labi. V lednu byl zaznamenán vzestup na roční maxima (30 % MKP), v březnu hladiny poklesly na 74 % MKP. Od dubna trval pokles s krátkými vzestupnými epizodami až na roční minima v srpnu (86 % MKP) a listopadu (77 % MKP). V prosinci nastal vzestup na 59 % MKP. Vydatnost pramenů v lednu vystoupala na 45 % MKP. U většiny objektů byla roční maxima naměřena začátkem dubna a odpovídala 72 % MKP. Následoval trvalý pokles téměř do konce roku. Minima byla zaznamenána v listopadu (76 % MKP) a v prosinci (72 % MKP). V povodí Jizery byly v mělkém oběhu podzemních vod v lednu v průměru dosaženy vyšší hladiny (40 % MKP). Kvůli minimálním srážkám následoval pokles hladin do března na podnormální úroveň (80 % MKP), v dubnu mírný vzestup hladiny na roční maximum (61 % MKP) a pak do srpna hladiny klesaly až na podnormální úroveň a zároveň roční minima (79 % MKP). Do prosince hladiny stoupaly na 49 % MKP. U pramenů byla v lednu v průměru normální vydatnost (46 % MKP). V únoru byl zaznamenán její pokles na 69 % MKP. Do dubna pak došlo k nárůstu vydatnosti na roční maximum (70 % MKP) a následně do října vlivem absence srážek k jejímu poklesu na roční minimum vydatnosti (79 % MKP). Následoval vzestup do prosince na normální vydatnost pramenů (59 % MKP). V povodí Orlice došlo k vzestupu hladin v mělkých vrtech v lednu na úroveň ročních maxim (30 % MKP). Následoval pokles v březnu na 81 % MKP a výrazné doplnění v dubnu (66 % MKP). Poté hladiny klesaly a zůstaly až do konce listopadu nízké (roční minima, 80 % MKP). V prosinci nastal vzestup na 57 % MKP. U pramenů byly lednové vydatnosti vysoko nad měsíčním normálem (25 % MKP). Do března následoval pokles vydatnosti na 55 % MKP. Roční maxima byla naměřena začátkem dubna (51 % MKP). Minima byla převážně zaznamenána v první polovině listopadu (69 % MKP). V prosinci byl zaznamenán nárůst vydatností na 43 % MKP. V povodí Cidliny byl v lednu zaznamenán výrazný vzestup hladin v mělkých vrtech na 49 % MKP. Následoval jejich pokles na úroveň mírného sucha v březnu (84 % MKP). Roční maxima (67 % MKP) byla zaznamenána převážně na začátku dubna, ale nepřekročila dubnový normál. Do konce roku zůstaly hladiny na hodnotách mírného až silného sucha. Minima byla naměřena v říjnu (84 % MKP). V prosinci byl zaznamenán mírný vzestup hladin na 65 % MKP. Vydatnosti pramenů byly od února do listopadu na hodnotách odpovídajících silnému suchu. Roční maxima byla zaznamenána začátkem dubna (93 % MKP). Minima byla naměřena převážně v říjnu (96 % MKP). Od poloviny listopadu do konce roku byl zaznamenán mírný vzestup vydatností na 80 % MKP. Dílčí povodí Horní Vltavy Průměrná roční teplota vzduchu v povodí horní Vltavy byla +9,1 C (odchylka od normálu +1,6 C). Rok je hodnocen jako mimořádně nadnormální. Většina měsíců měla kladnou odchylku od normálu, teplé bylo zejména léto a konec roku. Zápornou odchylku od normálu měly pouze dva měsíce, teplotně normální květen ( 0,4 C) a říjen ( 0,1 C). Teplotně nadnormální byl leden (+2,9 C), silně nadnormální červenec (+2,8 C) a listopad (+3,3 C) a teplotně mimořádně nadnormální byly měsíce srpen (+3,9 C) a prosinec (+5,0 C). Nad hranici +30 C se maximální denní teploty dostaly v měsících červen, červenec, srpen a září, přičemž v červenci a v srpnu maximální teplota překročila +37,0 C. Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+37,5 C) byla naměřena v Rožmitále pod Třemšínem. Minimální denní teplota vzduchu ( 29,0 C) byla naměřena v mrazové kotlině na Rokytské slati (Šumava). I v nižších polohách bylo nejchladněji 4.2., Vyšší Brod ( 13,0 C), Rožmitál pod Třemšínem ( 12,3 C). Průměrný roční úhrn srážek v povodí horní Vltavy byl 531 mm (76 % normálu). Rok je hodnocen jako srážkově silně podnormální. V mezích normálu se pohybovaly měsíce leden (114 %), březen (96 %), květen (94 %), červen (82 %), září (72 %) a říjen (139 %). Srážkově podnormální byly měsíce duben (69 %) a prosinec (41 %), silně podnormální červenec (32 %) a srpen (43 %) a mimořádně podnormální únor (19 %). Naopak srážkově silně nadnormální byl listopad (170 %). Nejvyšší roční úhrn srážek (1 004 mm), nejvyšší měsíční úhrn (242 mm v listopadu) i nejvyšší denní úhrn (70 mm, ) byl naměřen v Prášilech. Nejnižší roční úhrn srážek (390 mm) byl naměřen na stanici Zálezly. Nejnižší měsíční úhrn srážek (2 mm) v únoru byl naměřen na stanici Kestřany. 31

32 Souvislá sněhová pokrývka se v nižších a středních polohách vyskytovala pouze krátce. Ležela většinou začátkem ledna, koncem ledna a v první a druhé dekádě února a pak v první dekádě března a dubna. Na konci roku se přechodně objevila na konci listopadu a začátku prosince. Sněhu však bylo celkově velmi málo. V Novohradských horách, na Českomoravské vrchovině a v polohách nad 600 m. n. m. ležela souvislá sněhová pokrývka v první a třetí lednové dekádě, během druhé dekády se vyskytly dny se souvislou sněhovou pokrývkou jen občas. Poté se souvislá sněhová pokrývka objevila v první a druhé únorové dekádě, v polohách nad 800 m i ve třetí dekádě. Dále se souvislá sněhová pokrývka udržela jen krátce v první a druhé březnové a v první dubnové dekádě. O něco lepší situace byla ve vyšších horských polohách. Na hřebenech Šumavy sníh ležel od počátku roku až do druhé dekády března a poté ještě v první dekádě měsíce dubna. Poslední sníh byl ve vrcholových partiích Šumavy zaznamenán v polovině dubna. Maximální sněhová pokrývka (113 cm) byla naměřena na stanici Plechý Nejvyšší vodní hodnota sněhu (412 mm) byla změřena na Rakouské louce V ostatních pohořích byla maximální sněhová pokrývka velmi nízká, v Novohradských horách a na Českomoravské vrchovině většinou dosahovala pouze 20 až 30 cm. Souvislá sněhová pokrývka další zimy se začala vytvářet na Šumavě v polohách nad 700 m ve třetí dekádě měsíce listopadu, ale během prosince většinou roztála, a to i na hřebenech. Celkový odtok v povodí horní Vltavy lze hodnotit jako silně podprůměrný. Vltava měla odtok na úrovni 60 %, Lomnice 45 %, Skalice 50 %, Nežárka 50 % a Blanice také 50 % dlouhodobého průměru Q a. Poněkud vodnější byla pouze horní Lužnice (80 %) a Vltava nad Malší (75 až 80 %). Ostatní povodí měly roční odtok mezi 55 a 60 %. Ze zimního odtoku stojí za zmínku hlavně leden, kdy byl odtok díky oblevě v polovině měsíce nadprůměrný (od 125 % na Vltavě nad Malší a na Blanici do 170 % na Nežárce a 175 % na Malši. V únoru byl nadprůměrný odtok pouze na tocích Novohradských hor (125 až 145 %), ostatní povodí měla odtok pouze průměrný (60 až 80 %). Lomnice a Skalice podprůměrný (45 až 55 %). Březen pokračoval v poklesu na podprůměrnou úroveň (40 až 65 %). V jarním zvýšení odtoku dominovala první dekáda dubna, a to zejména na horní Vltavě (130 %) a Otavě (65 %). V rámci dlouhodobého poklesu ale toto nepříliš vysoké odtokové maximum nepomohlo k významnému zlepšení jarního odtoku. Stejně jako v roce 2014 se i rok 2015 vyznačoval malým sněhovým odtokem. Nejmenší dubnové odtoky se objevily na Nežárce a střední Lužnici (okolo 20 %). Tyto hodnoty lze v dubnu pokládat za mimořádně podprůměrné. Květen měl podobný charakter odtoku, vyšší odtok se objevil pouze na horní části Vltavy (90 %) a na Blanici (80 %). Ostatní toky byly podprůměrné (45 až 60 %), dolní část Lužnice (30 až 40 %) a Lomnice (40 %) až silně podprůměrné. Červen a červenec byly ve znamení dalších poklesů, které se v srpnu na mnoha povodích dostaly až na extrémní minima. Jediné průměrné odtoky v srpnu lze zaznamenat pouze na horní Vltavě, a to v důsledku činnosti vodních děl Lipno I a II. Bez jejich vlivu by se i na vlastním toku Vltavy nad Malší odtoky pohybovaly na úrovni silně podprůměrných. Nejsušší a mimořádně podnormální byl srpen (po červenci s 5 %) na Lomnici (1 %), a na sousední Skalici (3 %). Tento charakter měla však i většina ostatních povodí, výjimkou byla horní Otava, která se svými necelými 30 % spadala do silně podprůměrných hodnot. Také na Malši byl srpnový odtok poněkud vyšší (17 %), ale stále mimořádně podprůměrný. Celkově pouze toky z Šumavy a Novohradských hor měly v srpnu nepatrně vyšší odtok. Následovalo postupné zvyšování odtoku. Některé toky ale i v září zůstávaly na úrovni mimořádně podprůměrné, například Nežárka a dolní Lužnice (15 až 25 %) nebo Blanice, Lomnice a Skalice (10 až 25 %). Také Otava byla až mimořádně podprůměrná (25 až 30 %). V říjnu už silně podprůměrné průtoky zůstávaly pouze na Skalici (33 %), na horní Otavě (38 %) a Malši (40 %). Drobné epizody zvýšeného odtoku se tu pojily s vypouštěním rybníků. V listopadu a prosinci došlo k dalšímu zvýšení odtoku, zejména v celém povodí Lužnice (100 až 170 %). Horní Otava měla v prosinci odtok průměrný (95 %), Vltava a Malše podprůměrný až silně podprůměrný (40 až 50 %). Během roku se nevyskytlo mnoho povodňových situací. V lednu byl na Vydře v Modravě vyhodnocen 5 10letý průtok a na Skalici 5letý průtok. Na konci března byl 2 5letý průtok vyhodnocen na Teplé Vltavě a na Vydře. Na začátku prosince byl na Vydře opět vyhodnocen 5 10letý průtok a na Otavě v Sušici 2 5letý průtok. V ostatních případech kulminace nepřesáhly 2letý průtok. V mělkém oběhu podzemních vod v povodí horní Vltavy bylo v lednu a únoru dosaženo roční maximum (31 % MKP). Následoval pokles hladin na normální úroveň v březnu (54 % MKP) a vlivem minimálních srážek na podnormální v dubnu (78 % MKP). Přes mírné zvýšení v květnu (74 % MKP) klesaly hladiny až na roční minimum v červenci (85 % MKP). Od října následoval mírný vzestup (80 % MKP) až na normální úroveň v listopadu (64 % MKP). V prosinci začaly hladiny opět mírně klesat, ale udržely se ve spodní úrovni normálu (71 % MKP). Prameny měly v lednu normální vydatnost a také roční maximum (37 % MKP). Následovalo snížení vydatnosti do května (76 % MKP). 32

33 V červnu došlo k přechodnému zvýšení vydatností na 61 % MKP. V dalších měsících byl zaznamenán pokles vlivem nedostatku srážek, a to až do listopadu na roční minimum (93 % MKP). V prosinci vydatnosti mírně stouply, ale zůstaly většinou na úrovni sucha (85 % MKP). V mělkém oběhu podzemních vod v povodí Otavy bylo v lednu dosaženo roční maximum (34 % MKP). Po poklesu hladin bylo již v březnu dosaženo podnormální úrovně (77 % MKP). Přechodné mírné zvýšení hladin trvalo do května (66 % MKP). Následoval postupný pokles až na roční minimum v srpnu (92 % MKP). Od září (90 % MKP) následoval vzestup hladin až do prosince (74 % MKP). Prameny měly v lednu vysokou vydatnost (roční maximum, 21 % MKP). Následovalo snížení vydatností do března na úroveň normálu (51 % MKP). Od dubna vydatnosti mírně klesaly až do srpna (MKP 82 %). Na úrovni podnormálu až sucha zůstaly do listopadu, kdy nastalo roční minimum (85 % MKP). V prosinci se vydatnost pramenů mírně zvýšila na 71 % MKP. V mělkém oběhu podzemních vod v povodí Lužnice byla v lednu dosažena vyšší úroveň hladin a zároveň roční maximum (28 % MKP). Následoval (vlivem nedostatku srážek) pokles, kdy již v dubnu byla hladina téměř podnormální (70 % MKP). Hladiny poté dále klesaly až na roční minimum v srpnu (82 % MKP). Následoval jejich postupný vzestup až do prosince (43 % MKP). Prameny dosáhly v lednu ročních maxim vydatnosti (24 % MKP). Poté vydatnost klesala až do září, kdy bylo dosaženo minimálních hodnot ve spodní hranici normálu (73 % MKP). Následně vydatnosti kolísaly až do prosince, kdy bylo dosaženo normálních hodnot (50 % MKP). Dílčí povodí Berounky Průměrná roční teplota v povodí horní Berounky byla +9,1 C (odchylka od normálu +1,6 C). Rok je hodnocen jako mimořádně nadnormální. Teplotně normální byly měsíce únor, březen, duben, květen, červen, září a říjen. Nadnormální byly leden (+2.9 C) a červenec (+1.2 C), silně nadnormální pak listopad (+3.5 C). Srpen (+4.1 C) a prosinec (+5.4 C) byly mimořádně nadnormální. Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+38,5 C) byla naměřena ve Staňkově. Nejnižší minimální teplota vzduchu ( 14,1 C) byla naměřena na stanici Krásné Údolí. Průměrná roční teplota vzduchu v povodí dolní Berounky byla +10,1 C (odchylka od normálu +1,5 C). Rok je hodnocen jako mimořádně nadnormální. Mimořádně nadnormální byly měsíce srpen (+4,1 C) a prosinec (+5,1 C), silně nadnormální leden (+3,3 C), červenec (+2,4 C) a listopad (+3,3 C). Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+39,8 C) byla naměřena na stanici Dobřichovice. Nejnižší minimální teplota vzduchu ( 10,3 C) byla naměřena v Lánech. Průměrný roční úhrn srážek v povodí horní Berounky byl 507 mm (77 % normálu). Rok je hodnocen jako podnormální. Srážkové úhrny byly v mezích normálu v lednu, březnu, dubnu, květnu, červnu a říjnu. Měsíce srpen (56 %), září (51 %) a prosinec (47 %) byly podnormální a červenec byl silně podnormální (38 %). Mimořádně podnormální byl únor (12 %), naopak listopad byl srážkově silně nadnormální (185 %). Nejvyšší roční úhrn srážek (1 011 mm) i nejvyšší měsíční úhrn srážek (206 mm v listopadu) byl naměřen na stanici Špičák. Nejnižší roční úhrn srážek (325 mm) v Rokycanech. Nejnižší měsíční úhrn srážek (1 mm) byl naměřen na stanici Liblín v únoru. Nejvyšší denní úhrn srážek (69 mm) byl naměřen na stanici Holoubkov. Průměrný roční úhrn srážek v povodí dolní Berounky byl 459 mm (82 % normálu). Rok je hodnocen jako srážkově podnormální. Srážkově silně podnormální byl březen (22 %), podnormální květen (45 %), červen (56 %) a srpen (48 %). Naopak nadnormální bylo září (163 %) a silně nadnormální byl prosinec (194 %). Nejvyšší roční úhrn srážek (518 mm) byl naměřen na stanici Hvozdec, Mrtník. Nejnižší roční úhrn srážek (415 mm) na stanici Příbram. Nejvyšší měsíční úhrn srážek (112 mm) byl naměřen v prosinci v Podlesí. Nejnižší měsíční úhrn srážek (5 mm) byl naměřen v březnu na stanici Křivoklát a v říjnu na stanici Praha, Zadní kopanina. Nejvyšší denní úhrn srážek (45 mm) byl naměřen na stanici Zbečno. Výška sněhové pokrývky byla v povodí horní Berounky závislá na nadmořské výšce stanic. Na většině území se vyskytla na začátku ledna (do 8. 1.), dále od konce ledna do poloviny února a přechodně v první dekádě dubna a v poslední dekádě listopadu. V hřebenových polohách na Šumavě ležel sníh celý leden, únor a minimálně do poloviny března, následně v první dekádě dubna a ve třetí dekádě listopadu. Maximální výška sněhové pokrývky (17 cm) v nižších polohách byla naměřena v Nepomuku, v oblasti Šumavy 45 cm na stanici Špičák, na hřebenu však bylo sněhu o něco více. Nejvyšší vodní hodnota sněhu (96 mm) byla naměřena také na Špičáku. V povodí dolní Berounky se sněhová pokrývka vyskytovala výjimečně (kromě nejvyšších částí povodí) na začátku ledna, pak na konci ledna a v první polovině února a přechodně na začátku března 33

34 či dubna, případně koncem listopadu. Nejvíce sněhu (7 cm) bylo naměřeno na stanici Lány a Podlesí a Nejvyšší vodní hodnota sněhu (10 mm, 9. 2.) a nejdelší trvání sněhové pokrývky bylo zaznamenáno na stanici Podlesí. Průměr maxim výšky dosahoval v povodí 5 cm a sněhová pokrývka trvala v průměru 9 dnů. Po stránce odtoku byl rok v povodí horní Berounky celkově silně podprůměrný. Přítoky Berounky se pohybovaly v rozmezí 48 až 68 % Q a. Nejvodnějším tokem byla Střela (68 %). Menší průtoky měly Mže (65 %), Radbuza (57 %), Úhlava (49 %) a Úslava (48 %). Pokud jde o roční chod odtoku, charakteristickým rysem byl vodný leden s nadprůměrnými hodnotami průtoku na Úslavě (150 %), Střele (137 %), průměrné hodnoty průtoku byly na Mži (115 %), Berounce na Bílé Hoře (114 %), Úhlavě (100 %) a Radbuze (96 %). Poté průtoky klesaly na silně podprůměrné v březnu, v dubnu došlo ke zvýšení vodností na podprůměrné až průměrné. Průtoky dále klesaly a na většině toků byl nejméně vodným měsícem srpen. Mimořádně podprůměrných hodnot průtoku dosáhla Úslava (9 %) a Úhlava (19 %). Silně podprůměrných průtoků dosáhla Radbuza (31 %), Berounka na Bílé Hoře (32 %) a Střela (33 %), Mže byla podprůměrná (47 %). Úterský potok v Trpistech na 4 dny vyschl. Poté docházelo k zvětšování průtoků až do prosince, kdy byl odtok podprůměrný na Úhlavě (51 %) až průměrný na Berounce (67 %) a Mži (88 %). Povodí dolní Berounky bylo z hlediska ročního odtoku silně podprůměrné (55 % Q a ). Leden byl oproti zbývající části roku nadprůměrný, průtoky dosahovaly 120 %. Od února do června se vyskytovaly průtoky silně podprůměrné (50 až 60 %). Mimořádně podprůměrné byly měsíce červenec, srpen a září (okolo 30 %). Průtoky v říjnu, listopadu a prosinci byly již většinou průměrné (80 %). Kulminační průtok v lednu byl v obou stanicích (Beroun, Zbečno) menší než 1letá voda. V srpnu se naopak vyskytovala minima menší než Q 364d. Průměrný roční průtok na Litavce byl silně podprůměrný (58 % Q a ). Během roku byl průběh průtoku velmi podobný jako na Berounce. Minimální průtok v srpnu byl menší než Q 364d. K významnější povodňové situaci během roku nedošlo. V lednu byl na Bradavě vyhodnocen 2 5letý průtok. Hladina v mělkém oběhu podzemních vod v povodí horní Berounky se na začátku roku pohybovala na úrovni 23 % MKP. Vzhledem k nedostatečné sněhové pokrývce a nízkým srážkám během roku byly lednové hodnoty hladiny zároveň ročními maximy. Hladiny ve vrtech od února postupně klesaly a v září byla dosažena roční minima (82 % MKP). Hladiny se již od března až do konce roku pohybovaly pod měsíčními normály. Od března začala zároveň klesat hladina 29 % vrtů pod úroveň sucha. Od října pak začaly hladiny postupně stoupat a na konci roku dosáhly úrovně 64 % MKP. Na začátku roku se vydatnost pramenů pohybovala na vysoké úrovni 32 % MKP, což bylo současně i roční maximum, i když došlo k výraznému zvětšení ještě v dubnu. Od května vydatnost pramenů postupně klesala a v září byla dosažena roční minima (74 % MKP). Vydatnosti se již od března až do konce roku pohybovaly pod měsíčními normály a od června se dostala vydatnost 25 % pramenů pod úroveň sucha. Od října pak začaly hodnoty vydatností postupně stoupat až na 53 % MKP na konci roku. V povodí dolní Berounky byl průběh hladiny v mělkých vrtech podobný jako na horní části toku, situace zde byla ale příznivější. Z hlediska ročního průměru bylo podnormálních 33 % vrtů, pod úrovní sucha nebyl žádný objekt. Lednová roční maxima se u vrtů pohybovala na úrovni 14 % MKP. Následné klesání hladin ve vrtech trvalo až do srpna, kdy byla dosažena roční minima na úrovni 68 % MKP. Od září pak začala hladina ve vrtech výrazněji stoupat a na konci roku dosáhla úrovně 42 % MKP. Průběh vydatností pramenů byl podobný jako na horní části toku, situace zde byla ale příznivější. Z hlediska ročního průměru bylo podnormálních 25 % pramenů, pod úrovní sucha nebyl žádný objekt. Lednová roční maxima se pohybovala na úrovni 11% MKP. Následné klesání vydatností trvalo až do srpna, kdy byla dosažena roční minima na úrovni 43 % MKP. Od září se vydatnost pramenů zvětšovala pozvolněji až na prosincovou úroveň 32 % MKP. Dílčí povodí Dolní Vltavy Průměrná roční teplota vzduchu v povodí dolní Vltavy byla +10,9 C (odchylka od normálu +2,0 C). Rok je hodnocen jako mimořádně nadnormální. Mimořádně nadnormální byly měsíce srpen (+4,8 C) a prosinec (+5,3 C), silně nadnormální leden (+3,8 C), červenec (+3,2 C) a listopad (+3,5 C) a nadnormální byl březen (+1,6 C). Ostatní měsíce byly teplotně v normálu. Nejvyšší maximální teplota vzduchu (+40 C) byla naměřena na stanici Husinec, Řež. Nejnižší minimální teplota vzduchu ( 10,1 C) byla naměřena na stanici Průhonice. 34

35 V povodí Sázavy byla průměrná roční teplota vzduchu +9,6 C (odchylku od normálu +2,1 C. Rok je hodnocen jako mimořádně nadnormální. Mimořádně nadnormální byly srpen (+5,0 C) a prosinec (+5,4 C), silně nadnormální leden (+3,6 C), červenec (+3,3 C) a listopad (+3,4 C). Ostatní měsíce byly teplotně v normálu. Nejvyšší maximální teplota vzduchu (+37,4 C) byla naměřena na stanici Vlašim. Nejnižší minimální teplota vzduchu ( 10,2 C) byla naměřena v Hulicích, Havlíčkově Brodě a v Přibyslavi. Průměrný roční úhrn srážek v povodí dolní Vltavy byl 446 mm (82 % normálu). Rok je hodnocen jako srážkově podnormální. Srážkově mimořádně podnormální byl březen (19 %), silně podnormální květen (44 %) a srpen (39 %), podnormální říjen (42 %). Naopak silně nadnormální byl prosinec (167 %), nadnormální září a listopad (161 %). Nejvyšší roční úhrn srážek (630 mm), nejvyšší měsíční úhrn srážek (130 mm v září) i nejvyšší denní úhrn srážek (79 mm, ) byl naměřen na stanici Mníšek pod Brdy. Nejnižší roční úhrn srážek (405 mm) byl naměřen na stanici Praha, Suchdol. Nejnižší měsíční úhrn srážek (3 mm) byl naměřen v březnu na stanici Praha, Klementinum. V povodí Sázavy byl průměrný roční úhrn srážek 562 mm (84 % normálu). Rok je hodnocen jako srážkově podnormální. Srážkově silně podnormální byly měsíce březen (22 %) a květen (24 %), podnormální byly červen (60 %) a srpen (41 %). Naopak silně nadnormální byl prosinec (208 %), nadnormální únor (147 %), září (144 %) a listopad (143 %). Nejvyšší roční úhrn srážek (665 mm) byl naměřen na stanici Havlíčkův Brod, nejnižší roční úhrn srážek (474 mm) na stanici Maršovice, Zahrádka. Nejvyšší měsíční úhrn srážek (129 mm) byl naměřen v prosinci na stanici Žďár nad Sázavou. Nejnižší měsíční úhrn srážek (8 mm) byl naměřen v květnu na stanici Psáře. Nejvyšší denní úhrn srážek 58 mm byl naměřen na stanici Kozmice. Souvislá sněhová pokrývka se v povodí dolní Vltavy vyskytovala spíše jen přechodně několik dnů na začátku ledna, pak na konci ledna a v první polovině února a přechodně na začátku března a dubna, případně ještě koncem listopadu. Nejvíce sněhu (17 cm) a nejvyšší vodní hodnota sněhu (19 mm) bylo naměřeno 8. a na stanici Střezimíř. Na této stanici trvala nejdéle sněhová pokrývka celkem 48 dnů. Průměr maxim výšky dosahoval v povodí 5 cm a sněhová pokrývka trvala v průměru 11 dnů. Také v povodí Sázavy se sněhová pokrývka vyskytovala pouze přechodně s výjimkou nejvyšších částí povodí. Zaznamenána byla v první dekádě ledna, pak na konci ledna a v první polovině února a přechodně na začátku března a dubna či koncem listopadu. Nejvíce sněhu v povodí Sázavy bylo změřeno na stanici Šimanov 26 cm dne 6. a Na této stanici trvala nejdéle sněhová pokrývka celkem 45 dnů. Nejvyšší vodní hodnota sněhu byla na stanici Přibyslav (36 mm). Průměr maxim výšky sněhu dosahoval v povodí 17 cm a sněhová pokrývka trvala v průměru 28 dnů. Z hlediska odtoku byl rok na dolní Vltavě podprůměrný (68 % Q a ). Silně podprůměrné byly přítoky středního toku Mastník (49 %), Brzina (45 %), Kocába (43 %), naopak přítoky v Praze byly průměrné (okolo 70 %), Bakovský potok 80 %. Začátek roku, kdy byla zaznamenána roční maxima vyšší než Q 30d, byl na dolním toku Vltavy odtokově průměrný (leden 120 %), ale únor téměř podprůměrný 63 % a březen byl již mimořádně podprůměrný (30 %). Duben a květen byly téměř podprůměrné (okolo 60 %), červen a červenec podprůměrné (45 %), ostatní měsíce až do konce roku byly většinou (i vzhledem k manipulacím) průměrné (okolo 50 %). Na konci září byly minimální průtoky na celém toku dolní Vltavy kolem Q 364d. Na přítocích se minima vyskytovala v srpnu nebo v září a byla menší nebo rovna Q 364d. Brzina v Hrachově vyschla na 25 dnů. Povodí Sázavy lze z hlediska roční vodnosti označit ještě jako průměrné (80 % Q a ). Leden s ročními maximem byl odtokově silně nadprůměrný (185 %). Poté nastalo období silně podprůměrných průtoků (50 až 60 %) od února většinou až do června. Červenec, srpen a září byly odtokově silně až mimořádně podprůměrné (30 %). Ve zbývajících měsících roku došlo k navýšení průtoků na hodnoty průměrné (80 %). V srpnu byl naměřen minimální průtok a byl roven přibližně Q 364d. Celkově bylo průtočné množství vody v řece Sázavě pod Želivkou ovlivněno vodním dílem Švihov. Za mimořádně podprůměrné lze označit roční průtok v Želivce, který nedosahoval 50 % Q a. Minimální průtok se vyskytoval v listopadu a byl menší než Q 364d. Významné povodňové situace se během roku nevyskytly. V mělkém oběhu podzemních vod v povodí dolní Vltavy bylo v lednu dosaženo nadnormální úrovně hladin (18 % MKP) a zároveň ročního maxima. Do března docházelo k mírnému poklesu hladin na normální úroveň (54 % MKP). V dubnu došlo k jejich krátkodobému mírnému vzestupu na 53 % MKP. Do srpna docházelo vlivem absence srážek k poklesu hladiny na roční minimum (53 % MKP) a do prosince k vzestupu na vysokou úroveň (38 % MKP). U pramenů bylo v lednu dosaženo 35

36 vysokých vydatností (29 % MKP) a zároveň ročního maxima. Vydatnosti pramenů klesaly, případně stagnovaly (duben) do září na roční minimum (67 % MKP). Dále docházelo k jejich mírnému vzestupu až do prosince (64 % MKP). V povodí Sázavy byla v mělkém oběhu podzemních vod v lednu dosažena nadnormální úroveň hladin a zároveň roční maximum (24 % MKP). Následoval mírný pokles do března na podnormální úroveň (78 % MKP). Do srpna došlo s krátkodobým vzestupem hladin v dubnu k poklesu na úroveň sucha (87 % MKP) a současně roční minimum. Do prosince docházelo k mírnému vzestupu hladin na normální úroveň (47 % MKP). U pramenů byly v lednu dosaženy nadnormální vydatnosti (24 % MKP) a zároveň roční maximum. Následoval mírný pokles vydatností v únoru na normální úroveň (47 % MKP). V dubnu nastal mírný vzestup pouze však na nízkou hodnotu (70 % MKP). Do listopadu následoval vlivem absence srážek pokles na roční minimum (84 % MKP) a do prosince vzestup na vydatnosti blízké normálu (59 % MKP). Dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe Průměrná roční teplota vzduchu v povodí horní Ohře byla +8,1 C (odchylka od normálu +1,6 C). Rok je hodnocen jako mimořádně nadnormální. V mezích normálu byly měsíce únor, březen, duben, květen, červen, září a říjen. Leden (+2,2 C) a červenec (+1,3 C) byly nadnormální, listopad (+3.1 C) silně nadnormální a srpen (+4,5 C) a prosinec (+5,0 C) mimořádně nadnormální. Maximální teplota vzduchu (+36,8 C) byla naměřena na stanici Cheb. Minimální teplota vzduchu ( 20,7 C) byla naměřena na stanici Šindelová. V povodí Bíliny a dolní Ohře byla průměrná roční teplota vzduchu +9,8 C (odchylka od normálu +1,4 C). Rok je hodnocen jako silně nadnormální. Teplotně mimořádně nadnormální byly měsíce srpen (+3,6 C) a prosinec (+4,8 C), silně nadnormální listopad (+3,1 C) a nadnormální červenec (+1,6 C) a leden (+2,9 C). Ostatní měsíce byly teplotně v rámci normálu. Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+39,3 C) byla naměřena na stanici Doksany. Nejnižší denní minimální teplota vzduchu ( 12,6 C) byla naměřena na stanici Měděnec. V povodí Ploučnice a dolního Labe byla průměrná roční teplota vzduchu +9,5 C (odchylka od normálu +1,2 C). Rok je hodnocen jako silně nadnormální. Mimořádně nadnormální byl srpen (+3,8 C) a prosinec (+4,7 C), silně nadnormální listopad (+2,7 C) a nadnormální leden (+2,7 C), březen (+1,1 C) a červenec (+1,4 C). Ostatní měsíce byly v rámci normálu. Nejvyšší denní maximální teplota vzduchu (+39,1 C) byla naměřena na stanici Ústí nad Labem, Vaňov. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu ( 11,9 C) byla naměřena na stanici Stráž pod Ralskem. Průměrný roční úhrn srážek v povodí horní Ohře byl 630 mm (94 % normálu). Rok je hodnocen jako srážkově normální. Většina měsíců byla v mezích normálu. Výrazně se odlišoval listopad (186 %), který byl silně nadnormální. Naopak silně podnormální byl únor (19 %) a podnormální byly měsíce květen (44 %) a prosinec (50 %). Nejvyšší roční úhrn srážek (858 mm) byl naměřen v Abertamech, nejnižší roční úhrn srážek (535 mm) v Karlových Varech. Nejvyšší měsíční srážky byly naměřeny v listopadu na stanici Nejdek 182 mm. Nejnižší srážky (necelé 2 mm) byly naměřeny v únoru na stanici Karlovy Vary, lázně. Nejvyšší denní úhrn srážek 55 mm byl naměřen na Klínovci. V povodí Bíliny a dolní Ohře byl průměrný roční úhrn srážek 525 mm (92 % normálu). Rok je hodnocen jako normální. Únor (17 %) byl srážkově silně podnormální, podnormální byly měsíce květen (45 %) a červenec (51 %), září (50 %) a prosinec (39 %). Naopak nadnormální byly říjen (169 %), listopad (138 %) a červen (136 %). Ostatní měsíce byly srážkově normální. Nejvyšší roční úhrn srážek (880 mm) byl naměřen na stanici Klíny, nejnižší roční úhrn srážek (349 mm) na stanici Strojetice. Nejvyšší měsíční úhrn srážek (186 mm, v červnu) i nejvyšší denní úhrn srážek (63 mm, ) byl naměřen na stanici Měděnec. Nejnižší měsíční úhrn srážek (1 mm) byl naměřen v únoru na stanici Mašťov, Dobřenec. V povodí Ploučnice a dolního Labe byl průměrný roční úhrn srážek 632 mm (91 % normálu). Rok je hodnocen jako normální. Silně podnormální byl měsíc únor (20 %), podnormální byly květen (48 %), červenec (59 %), září (54 %) a prosinec (40 %). Nadnormální byl říjen (135 %) a silně nadnormální listopad (163 %), ostatní měsíce byly normální. Nejvyšší roční úhrn srážek (975 mm) byl naměřen na stanici Český Jiřetín. Nejnižší roční úhrn srážek (469 mm) a nejnižší měsíční úhrn srážek (3 mm) v únoru byl naměřen v Roudnici nad Labem. Nejvyšší měsíční úhrn srážek (156 mm) byl naměřen v listopadu na stanici Mařenice. Nejvyšší denní úhrn srážek (58 mm) byl naměřen ve Stráži pod Ralskem. 36

37 Souvislá sněhová pokrývka se na většině povodí horní Ohře vyskytla v první dekádě ledna, od třetí dekády ledna do poloviny února, přechodně na začátku dubna, a pak ve třetí dekádě listopadu. V oblasti Krušných hor se vyskytla sněhová pokrývka nepřetržitě od začátku ledna do konce druhé dekády března v maximech okolo 50 cm na přelomu ledna a února, pak v první dekádě dubna a na konci roku od třetí dekády listopadu do začátku prosince. Na hřebeni Krušných hor se sníh vyskytoval od začátku ledna do poloviny dubna s maximy 90 až 95 cm v první dekádě února a dubna. Nejvyšší vodní hodnota sněhu (240 mm) byla naměřena na Klínovci. V povodí Bíliny a dolní Ohře ležela souvislá sněhová pokrývka v nižších a středních polohách v první a třetí dekádě ledna a první dekádě února, přechodně v první polovině března a v první dekádě dubna, ve vyšších nadmořských výškách od ledna až do poloviny března, v první dekádě dubna a ve třetí dekádě listopadu a ojediněle začátkem prosince. Maximální výška celkové sněhové pokrývky (39 cm, ) i nejvyšší vodní hodnota sněhu (73 mm, 2. 3.) byla naměřena na stanici Klíny. V povodí Ploučnice a dolního Labe ležela souvislá sněhová pokrývka v nižších a středních polohách také v první a třetí dekádě ledna a první dekádě února, přechodně v první polovině března a v první dekádě dubna, ve vyšších nadmořských výškách od ledna až do poloviny března a v první dekádě dubna. Na konci roku ležel sníh pouze přechodně na konci listopadu, případně na začátku prosince. Maximální výška sněhové pokrývky (42 cm) byla naměřena na stanici Nová Ves v Horách. Nejvyšší vodní hodnota sněhu (84 mm) byla naměřena na stanici Petrovice, Krásný Les. Po stránce odtoku byl rok v povodí horní Ohře celkově silně podprůměrný. Vlastní tok Ohře měl průtoky podprůměrné až silně podprůměrné, Ohře v Citicích 53 % Q a, v Karlových Varech 61 % Q a. Přítoky měly průtoky v rozmezí 56 % až 68 % Q a. Charakteristickým rysem byl vodný leden a prosinec. Silně nadprůměrný leden byl na Svatavě (162 %), průměrný na Teplé (102 %). Prosinec byl nadprůměrný na Ohři v Citicích (126 %) a průměrný v Karlových Varech (120 %) a na Svatavě (120 %). Po zbývající část roku dosahovaly průtoky podprůměrných až silně podprůměrných hodnot. Nejméně vodné období bylo od června do října v celém povodí, kdy byly pozorovány podprůměrné až silně podprůměrné průtoky (28 až 49 %), Lomnický potok v Pile na 2 dny vyschl. Výjimkou byla jen Ohře v Citicích, kde byly od srpna do října průtoky průměrné. Dolní Ohře i její přítoky měla roční průtoky podprůměrné (71 % Q a ). Nejvodnějším měsícem byl leden, kdy průtok na Ohři dosahoval 121 % měsíčního průměru. Únor byl také ještě průměrný (77 %), ale březen (49 %) už podprůměrný. Díky srážkám a tání sněhu byl duben (72 %) opět průměrný, stejně tak jako květen (71 %). Měsíce červen (56 %), červenec (51 %), srpen (56 %), září (53 %), říjen (56 %) a listopad (60 %) byly odtokově téměř podprůměrné. Až prosinec byl opět odtokově průměrný (99 %). Minimální průtok byl dosažen a byl nižší než Q 364d. Bílina měla roční odtok podprůměrný (73 % Q a ). Úvod roku byl odtokově průměrný (leden 112 %, únor 74 %). Březen (59 %) už byl podprůměrný, ale duben (99 %) díky srážkám a tání sněhu opět průměrný. Průměrné byly ještě také měsíce květen (78 %) a červen (90 %), ale měsíce červenec (50 %), srpen (52 %), září (45 %), říjen (54 %) a listopad (50 %) byly podprůměrné. Až samotný závěr roku byl odtokově opět průměrný (prosinec 87 %). Minimální průtok byl dosažen a byl nižší než Q 364d. Hlavní tok dolního Labe byl odtokově silně podprůměrný (60 %). Začátek roku s ročním průtokovým maximem byl průměrný (leden 119 %). Únor byl ještě také průměrný 64 %, ale březen již silně podprůměrný 37%. Duben byl díky srážkám a tání sněhu průměrný 70 %, ale období od května až do listopadu bylo jako celek podprůměrné (40 až 55 %), prosinec byl již odtokově opět průměrný (okolo 70%). Minima byla naměřena v srpnu a byla nižší než Q 364d. Ploučnice měla roční průtoky silně podprůměrné (64 % Q a ). Leden byl průměrný (93 %), únor už byl podprůměrný (51 %) a březen silně podprůměrný (36 %). Duben byl vzhledem ke srážkám a tání sněhu průměrný (73 %), květen již téměř podprůměrný (61 %). Červnové průtoky byly vzhledem k vyšším srážkám opět průměrné (73 %), ale v červenci (56 %) a srpnu(51 %) byly průtoky již opět téměř podprůměrný. Září bylo podprůměrné (50 %) a měsíce říjen, listopad a prosinec díky větším srážkám opět průměrné (78 až 81 %). Mminimální průtok byl dosažen a odpovídal Q 364d. K významnější povodňové situaci během roku nedošlo. Na Svatavě a Chomutovce byl v lednu dosažen 2letý průtok, všechny ostatní kulminace byly menší. V mělkém oběhu podzemních vod v povodí horní Ohře mělo v porovnání s ročním normálem 50 % vrtů podnormální úroveň hladiny, z toho 12 % pod úrovní sucha. V lednu se hladiny pohybovaly 37

38 na úrovni 21 % MKP a vzhledem k nedostatečné sněhové pokrývce a srážkám během roku se jednalo zároveň o roční maxima. Od února začaly hladiny výrazněji klesat a kromě dubnového vzestupu trval pokles až do srpna, kdy byla dosažena roční minima (66 % MKP). Poté postupně docházelo ke zvyšování hladin. Výraznější vzestup byl naměřen v prosinci (30 % MKP). Odlišný a méně příznivý byl průběh vydatností pramenů. V porovnání s ročním normálem mělo 100 % pramenů podnormální vydatnost a pod úrovní sucha. Vydatnosti byly na začátku roku na úrovni 74 % MKP a v dalším průběhu roku převážně stagnovaly. Po mírném zvětšení dosáhly v dubnu velmi nevýrazných ročních maxim (86 % MKP). Následovalo pozvolný pokles, který bylo ukončen až v říjnu ročními minimy (91 % MKP). Od listopadu se pak začaly vydatnosti jen pozvolna zvětšovat. Od června až do konce roku byla vydatnost pramenů pod úrovní sucha a ojediněle byla překročena i dlouhodobá měsíční minima. V povodí Bíliny a dolní Ohře byl v mělkém oběhu podzemních vod průměrný roční stav hladin kolem normálu (48 % MKP). Od ledna, kdy byly hladiny na ročním maximu (28 % MKP) do srpna hodnoty hladiny postupně klesaly až na roční minimum (61 % MKP). Pak následoval opět vzestup hladin až do prosince na 49 % MKP. Vydatnosti pramenů byly v ročním průměru v mezích normálu (40 % MKP). Od ledna, kdy bylo dosaženo ročního maxima (33 % MKP), vydatnosti postupně klesaly až na roční minimum v září (49 % MKP). Pak následovalo do prosince zvýšení vydatností na 33 % MKP. V povodí Ploučnice a dolního Labe byl v mělkém oběhu podzemních vod průměrný roční stav hladin v mezích normálu (58 % MKP). Od ledna do března hladiny postupně klesaly z ročního maxima (40 % MKP) až do března (66 % MKP). Po mírném zvýšení v dubnu následoval opět pokles až do srpna na roční minimum (73 % MKP). Do konce roku pak došlo k mírnému vzestupu hladin mělkých zvodní na 54 % MKP. Průměrná roční vydatnost pramenů byla podnormální (77 % MKP). Od počátku roku do dubna vydatnosti klesaly až na roční minimum (80 % MPK). Následoval víceméně setrvalý stav až do konce roku, kdy se vydatnosti pohybovaly od 73 do 80 % MKP. Dílčí povodí Odry Průměrná roční teplota vzduchu v povodí Odry byla +9,2 C (odchylka od normálu +2,2 C). Rok je hodnocen jako mimořádně nadnormální. Měsíce únor, březen, duben, květen, červen a říjen byly teplotně normální. Teplotně nadnormální byly leden (odchylka +3,4 C) a září (+1,1 C), teplotně silně nadnormální byly listopad (+2,9 C) a červenec (+3,6) a teplotně mimořádně nadnormální byly srpen (+5,0 C) a prosinec (+4,7 C). Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu byla naměřena na stanici Javorník (+38,2 C). Nejnižší minimální denní teplota vzduchu ( 19,0 C) byla naměřena na stanici Rýmařov. Průměrný roční úhrn srážek v povodí Odry byl 556 mm (67 % normálu). Rok je hodnocen jako srážkově mimořádně podnormální. Srážkově silně podnormální byly měsíce červen (48 %), červenec (38 %) a prosinec (33 %) a podnormální byl srpen (46 %). Srážkově normální byly únor, březen, duben, květen, září, říjen a listopad. Naopak srážkově nadnormální byl leden (155 %). Nejvyšší roční úhrn srážek (1 111 mm) i nejvyšší denní úhrn srážek (66 mm, ) byl naměřen na stanici Lysá hora. Nejnižší roční úhrn srážek (313 mm) byl naměřen v Opavě. Nejvyšší měsíční úhrn srážek (154 mm) byl naměřen v listopadu na stanici Visalaje. Nejnižší měsíční úhrn srážek (4 mm) byl naměřen v prosinci na stanici Světlá Hora. Souvislá sněhová pokrývka se v nižších polohách povodí Odry vyskytovala v první dekádě ledna, od do a přechodně na začátku dubna. Ke konci roku se téměř nevyskytovala. Ve středních a vyšších polohách ležela souvislá sněhová pokrývka od začátku roku do poloviny března, v první dekádě dubna a ke konci roku koncem listopadu. V hřebenových polohách byla sněhová pokrývka zaznamenána od začátku roku téměř do konce dubna a poté opět od třetí dekády listopadu do konce roku Nejvyšší sněhová pokrývka (145 cm, ), nejvyšší vodní hodnota sněhu (404 mm, ) i maximální výška nové sněhové pokrývky (44 cm, 9. 2.) byla naměřena na Lysé hoře. Z hlediska odtoku byl rok v povodí Odry podprůměrný až silně podprůměrný. Vodnosti se pohybovaly od 53 do 71 % Q a na vlastním toku Odry, tak i na přítocích. Nadprůměrné průtoky byly na Odře zaznamenány jen v lednu a únoru (134 až 151 %). Březen, duben a květen byly odtokově většinou průměrné až podprůměrné (50 až 121 %). Na Odře v Bohumíně byly zaznamenány silně podprůměrné průtoky v červnu, srpnu a od října do prosince (24 až 40 %), mimořádně podprůměrné průtoky pak v červenci a září (19 až 23 %). V Bartošovicích a Svinově byly mimořádně podprůměrné průtoky zaznamenány téměř nepřetržitě od června do prosince (10 až 30 %). 38

39 Také hlavní přítoky Odry (Opava, Ostravice, Olše) vykazovaly nadprůměrné průtoky pouze v lednu a únoru (133 až 160 %). Březen, duben a květen byly odtokově většinou průměrné (61 až 122 %), naopak podprůměrné bylo období od června do prosince, kdy byly zaznamenány silně až mimořádně podprůměrné průtoky (15 až 44 %), mimořádně podprůměrné průtoky byly zejména od července do října (Opava 16 až 30 %, Ostravice 17 až 28 %, Olše 15 až 17 %). Ostatní přítoky Odry a Olše se pohybovaly v podobném trendu. Nadprůměrné až silně nadprůměrné průtoky byly zaznamenány pouze v lednu a únoru (136 až 233 %). Od března do května (na Lomné také listopad a prosinec) byly průtoky střídavě podprůměrné až průměrné. Od poloviny do konce roku byly zaznamenány silně až mimořádně podprůměrné průtoky (od 5 % na Vřesině v srpnu až do 33 %). Minimální průtoky v povodí Odry se pohybovaly pod úrovní Q 364d, pouze Porubka dosáhla úrovně Q 364d a Opava Q 355d. Minimální průtoky byly většinou naměřeny v srpnu a září, pouze na Ostravici v říjnu. K významnější povodňové situaci během roku nedošlo. V mělkém oběhu podzemních vod východní části povodí Odry hladiny mírně stoupaly od ledna do února, kdy bylo dosaženo ročního maxima (48 % MKP). Do června hladiny kolísaly od 67 do 75 % MKP a od června následoval jejich pokles. Od července se hladina ve vrtech držela pod hranicí sucha (85 % MKP) a klesala až na roční minima do prosince (93 % MKP). U pramenů se vydatnosti od ledna do února snižovaly z 35 % na 45 % MKP. V březnu došlo k jejich zvětšení na roční maximum (28 % MKP) a od té doby vydatnosti postupně klesaly až na roční minimum v říjnu (91 % MKP). Kolem 90 % MKP se pak držely až do konce roku. Od července se vydatnost pramenů pohybovala pod hranicí sucha (85 % MKP). V západní části povodí Odry byly v mělkém oběhu podzemních vod stavy hladin na maximu v lednu a únoru (17 % MKP). Poté až do konce roku docházelo k poklesu hladin ve vrtech. Od září do listopadu byly hladiny kolem 84 % MKP, minimálních hodnot bylo dosaženo v prosinci (86 % MKP). U pramenů docházelo k poklesům vydatnosti od ledna (41 % MKP) do března (62 % MKP). V dubnu došlo k jejich přechodnému zvýšení na 44 % MKP a poté následoval pokles až na minima v září (84 % MKP). Do listopadu vydatnosti kolísaly kolem 83 % MKP, v prosinci se zvýšily na 77 % MKP. Dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Během roku se v této oblasti nevyskytly žádné významné povodňové události, při kterých by byl překročen 2letý průtok. Naopak v průběhu srpna a září byly na řadě toků vyhodnoceny významné minimální průtoky. Dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu Průměrná roční teplota vzduchu v povodí horní Moravy byla +9,0 C (odchylka od normálu +1,9 C). Rok je hodnocen jako mimořádně nadnormální. Měsíce únor, březen, duben, květen, červen, září a říjen byly teplotně normální. Teplotně nadnormální byly leden (+3,4 C) a listopad (+2,3 C), teplotně silně nadnormální byl červenec (+3,1 C) a teplotně mimořádně nadnormální byly srpen (+4,8 C) a prosinec (+3,7 C). Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+37,9 C) byla naměřena na stanici Paseka. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu ( 16,6 C) byla naměřena na stanici Šumperk. V povodí Bečvy byla průměrná roční teplota vzduchu +9,0 C (odchylka od normálu +1,3 C. Rok je hodnocen jako teplotně silně nadnormální. Měsíce únor, březen, duben, květen, červen, září a říjen byly teplotně normální. Teplotně nadnormální byly leden (+2,8 C) a listopad (+1,9 C). Teplotně silně nadnormální byly červenec (+3,0 C) a prosinec (+3,4 C) a teplotně mimořádně nadnormální byl srpen (+4,4 C). Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+36,8 C) byla naměřena na stanici Vsetín. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu ( 14,9 C) byla naměřena rovněž na stanici Vsetín. V povodí střední a dolní Moravy byla průměrná roční teplota vzduchu +10,0 C (odchylka od normálu +1,4 C). Rok je hodnocen jako teplotně silně nadnormální. Měsíce únor až květen, září a říjen byly teplotně normální. Teplotně nadnormální byly leden (+2,8 C), červen (+0,6 C) a listopad (+1,9 C). Silně nadnormální byly červenec (+2,4 C), srpen (+3,8 C) a prosinec (+3,3 C). Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+37,8 C) byla v roce naměřena na stanici Strážnice. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu ( 18,9 C) byla v roce naměřena na stanici Štítná. Průměrný roční úhrn srážek v povodí horní Moravy byl 553 mm (75 % normálu). Rok je hodnocen jako silně podnormální. Srážkově silně podnormální byl prosinec (34 %), podnormální byly únor (36 %), květen (57 %), červen (57 %) a červenec (42 %). Měsíce duben, srpen, září, říjen a listopad 39

40 byly srážkově normální. Naopak srážkově nadnormální byly leden (142 %) a březen (159 %). Nejvyšší roční úhrn srážek (937 mm) i nejvyšší měsíční úhrn srážek (150 mm v březnu) byl naměřen na stanici Dlouhé Stráně, dolní nádrž. Nejnižší roční úhrn srážek (376 mm) byl naměřen na stanici Olomouc. Nejnižší měsíční úhrn srážek (7 mm) byl naměřen v únoru na stanici Šumperk. Nejvyšší denní úhrn srážek (55 mm) byl naměřen na stanici Mírov. V povodí Bečvy byl průměrný roční úhrn srážek 636 mm (73 % normálu). Rok je hodnocen jako silně podnormální. Srážkově silně podnormální byly červen (34 %) a prosinec (28 %) a podnormální byl červenec (40 %). Měsíce únor, březen, duben, květen, srpen, září, říjen a listopad byly srážkově normální. Naopak srážkově nadnormální byl leden (146 %). Nejvyšší roční úhrn srážek (861 mm) byl naměřen na stanici Horní Bečva. Nejnižší roční úhrn srážek (393 mm) byl naměřen na stanici Valašské Meziříčí. Nejvyšší měsíční úhrn srážek (137 mm) byl naměřen v listopadu na stanici Velké Karlovice. Nejnižší měsíční úhrn srážek (10 mm) byl naměřen v únoru na stanici Hranice na Moravě. Nejvyšší denní úhrn srážek (49 mm) byl naměřen na stanici Horní Lideč. V povodí střední a dolní Moravy byl průměrný roční úhrn srážek 501 mm (75 % normálu). Rok je hodnocen jako silně podnormální. Srážkově normální byly měsíce leden (123 %), březen (109 %), říjen (128 %) a listopad (126 %). Srážkově podnormální byly únor (36 %), duben (52 %), květen (69 %), červen (51 %), červenec (52 %) a září (49 %) a silně podnormální byl prosinec (39 %). Naopak srážkově nadnormální byl srpen (140 %). Nejvyšší roční úhrn (681 mm) byl naměřen na stanici Horní Lhota. Naopak nejnižší roční úhrn (400 mm) byl naměřen na stanici Kroměříž. Nejvyšší měsíční úhrn (150 mm) byl naměřen na stanici Hodonín v srpnu. Nejnižší měsíční úhrn (7 mm) byl naměřen v únoru v Plumlově. Nejvyšší denní úhrn srážek (58 mm) byl naměřen na stanici Nivnice. Souvislá sněhová pokrývka se v povodí horní Moravy udržela nejdéle v oblasti Jeseníků, kde sníh ležel od začátku roku do poloviny dubna a přechodně koncem druhé dubnové dekády. Na konci roku ležel sníh přechodně v polovině a na konci listopadu a několik dnů v polovině prosince. Ve středních polohách se sníh vyskytoval v první polovině ledna, od poloviny třetí dekády ledna do poloviny února, začátkem března a přechodně začátkem dubna, na konci roku pak přechodně koncem listopadu. V nížinách se souvislá sněhová pokrývka vyskytovala začátkem ledna, od poloviny třetí dekády ledna do konce první únorové dekády a přechodně začátkem dubna. Ke konci roku se sněhová pokrývka nevyskytovala. Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky (74 cm) byla naměřena na stanici Paprsek. Maximální výška nového sněhu (23 cm) byla naměřena na stanici Malá Morava, Sklenné. Nejvyšší vodní hodnota sněhové pokrývky (158 mm) byla naměřena a na stanici Paprsek. V povodí Bečvy se souvislá sněhová pokrývka vyskytovala ve středních polohách v první a pak několikrát přechodně i ve druhé lednové dekádě a následně od poloviny třetí lednové dekády do poloviny třetí dekády února. Později se několikrát přechodně vyskytla v březnu, a pak také v první dekádě dubna. Na konci roku se souvislá sněhová pokrývka objevila pouze ve třetí listopadové dekádě. V nížinách byla souvislá sněhová pokrývku pouze sporadicky, a to převážně několik dnů na začátku ledna, dále od poloviny třetí dekády ledna do konce první únorové dekády, pak ještě přechodně začátkem dubna. Na konci roku se souvislá sněhová pokrývka téměř nevyskytovala. Maximální výška celkové sněhové pokrývky (70 cm) byla zaznamenána na stanici Velké Karlovice, Benešky. Maximální výška nového sněhu (30 cm) byla naměřena na téže stanici a nejvyšší vodní hodnota sněhové pokrývky (112 mm) byla naměřena na stanici Maruška. V povodí střední a dolní Moravy se sněhová pokrývka vyskytovala v první dekádě ledna, od konce ledna do poloviny února, přechodně na začátku dubna a na konci roku se poprvé přechodně objevila na několika stanicích ve třetí dekádě listopadu. Nejvyšší celková sněhová pokrývka (28 cm) byla naměřena na stanici Starý Hrozenkov. Průměr maxim výšky sněhu dosahoval v povodí 15 cm a sněhová pokrývka zde trvala v průměru 25 dní. Nejdelší trvání sněhové pokrývky bylo zaznamenáno na stanici Štítná (42 dní), naopak nejkratší trvání na stanici Plumlov (8 dní). Nejvyšší vodní hodnotu sněhu (56 mm) naměřila stanice Starý Hrozenkov. Z hlediska odtoku byl rok v povodí horní Moravy podprůměrný až silně podprůměrný (60 až 73 % Q a ). Odtokově výraznější byl pouze leden, naopak podprůměrná byla celá druhá polovina roku, zejména období od června do října. Na vlastním toku Moravy byly pouze v lednu zaznamenány nadprůměrné průtoky v Moravičanech (136 %) a Olomouci (151 %). Podprůměrné průtoky byly zaznamenány v březnu, květnu, srpnu a listopadu (41 až 59 %), silně podprůměrné v červnu, červenci, září a říjnu (26 až 44 %). Měsíce únor, duben a prosinec byly průměrné. 40

41 Také na přítocích Moravy byl celý rok spíše podprůměrný, pouze leden (na Třebůvce i duben) byl odtokově nadprůměrný (133 až 166 %). Období od února do května a pak také listopad a prosinec byly střídavě většinou průměrné (56 až 127 %) až podprůměrné (38 až 62 %). Silně podprůměrné průtoky byly zaznamenány především od června do října (27 až 44 %) a mimořádně podprůměrné průtoky pak byly v červenci, září a říjnu na Moravské Sázavě (16 až 23 %), v červenci na Třebůvce (25 %) a mimořádně podprůměrné průtoky byly zaznamenány na Sitce od května do listopadu (6 až 18 %) s minimem v září (6 %). Minimální průtoky se v povodí horní Moravy pohybovaly pod úrovní Q 364d, pouze Morava v Olomouci v říjnu a Branná v listopadu dosáhly Q 364d. Na ostatních tocích byly minimální průtoky zaznamenány většinou v srpnu, na Sitce v červnu. V povodí Bečvy byl rok z hlediska odtoku většinou podprůměrný až silně podprůměrný (59 až 71 % Q a ), mimořádně podprůměrný byl na Juhyni (43 %). V lednu byly nadprůměrné průtoky zaznamenány na Bečvě (131 %) a v lednu a únoru na Rožnovské Bečvě (135 až 140 %), naopak mimořádně podprůměrné průtoky byly zaznamenány zejména v období od června do října (6 až 25 %). Také na menších přítocích Bečvy byly nadprůměrné průtoky zaznamenány pouze v lednu na Kychovce (134 %) a v lednu a dubnu na Veličce (145 až 146 %). Silně až mimořádně podprůměrné průtoky (7 až 30 %) byly zjištěny zejména od června do října, na Juhyni a Veličce také v květnu, listopadu a prosinci. U mimořádně podprůměrných průtoků se vodnosti pohybovaly v rozmezí 7 až 30 %. Minimální průtoky byly zaznamenány v srpnu většinou pod úrovní Q 364d. V povodí střední a dolní Moravy byl rok odtokově podprůměrný (65 % Q a ). Roční chod odtoku byl netypický nadprůměrnými průtoky v lednu (okolo 130 %) a průměrnými v únoru. V březnu byl patrný výrazný pokles průtoků (okolo 60 %). Dubnové průtoky opět dosáhly průměrných hodnot (okolo 100 %). Od května docházelo k poklesu k silně až mimořádně podprůměrným průtokům v červenci (23 až 26 %). V srpnu došlo vlivem jedné srážkové epizody k mírnému zvětšení průtoků (40 %), ale v září byl opět zaznamenán jejich pokles (26 %). Od října docházelo k pozvolnému nárůstu průtoků, přesto v prosinci byly průtoky na řece Moravě podprůměrné (54 %). Nejnižší průtoky byly zaznamenány ve Strážnici a Lanžhotě v srpnu, v Kroměříži v říjnu. Minima dosahovala Q 355d. V povodí Moravy se nevyskytly žádné významné povodňové situace. V lednu byl na Březné vyhodnocen 5 10letý průtok, na Moravské Sázavě 2 5letý průtok a na začátku prosince byl na Třebůvce vyhodnocen 2letý průtok. V mělkém oběhu podzemních vod v povodí horní Moravy dosáhly hladiny ve vrtech svého maxima již v lednu (28 % MKP). Následoval pokles do března (68 % MKP) a přechodný nárůst v dubnu (37 % MKP). Poté hladiny klesaly až na minima v červenci a srpnu (76 % MKP). Do konce roku pak docházelo ke kolísání hladin mělkých vrtů kolem 74 % MKP. V povodí Bečvy dosáhly v mělkém oběhu podzemních vod hladiny maxima již v lednu (36 % MKP), následoval jejich pokles do března (63 % MKP) a mírný nárůst v dubnu (56 % MKP). Od té doby hladiny postupně klesaly až do minima v říjnu (83 % MKP). Do konce roku pak úrovně hladin setrvaly průměrně na 82 % MKP. I vydatnosti pramenů v povodí horní Moravy a Bečvy byly na svém maximu již v lednu (32 % MKP). Následoval pokles do března (54 % MKP), krátkodobý vzestup v dubnu (50 % MKP) a znovu pokles až k minimu v červenci (81 % MKP). Do konce roku pak vydatnosti kolísaly kolem 77 % MKP, v prosinci došlo k mírnému nárůstu na 72 % MKP. V povodí střední a dolní Moravy vykazovaly hladiny mělkých zvodní počátkem roku mírně rostoucí tendenci (leden 28 % MKP, únor 26 % MKP a roční maxima). Poté následoval postupný pokles až do letních měsíců. V červenci se pokles zastavil na ročních minimech (65 % MKP). Kromě nevýrazného vzestupu v září (60 % MKP) hladiny po zbytek roku kolísaly okolo 63 % MKP. Vývoj vydatnosti pramenů měl sestupnou tendenci. První tři měsíce roku se vydatnosti pohybovaly nad normálem (v lednu 37 % MKP, rovněž i maxima v březnu), poté nastal pozvolný pokles s mírným zakolísáním v srpnu a říjnu. Koncem roku vydatnosti klesly na roční minima (84 % MKP). Dílčí povodí Dyje Průměrná roční teplota vzduchu v povodí Dyje byla +10,4 C (odchylka od normálu +1,3 C). Rok je hodnocen jako teplotně silně nadnormální. Měsíce únor až květen, září a říjen byly teplotně normální. Teplotně nadnormální byly leden (+2,9 C), červen (+0,7 C) a listopad (+2,4 C). Silně nadnormální byly červenec (+2,6 C), srpen (+3,4 C) a prosinec (+3,5 C). Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+37,6 C) byla naměřena na stanici Brod nad Dyjí. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu ( 8,6 C) byla naměřena na stanici Kostelní Myslová. 41

42 V povodí Jihlavy byla průměrná roční teplota vzduchu +9,5 C (odchylka od normálu +1,5 C). Rok je hodnocen jako teplotně mimořádně nadnormální. Měsíce únor až květen, září a říjen byly teplotně normální. Teplotně nadnormální byl červen (+0,7 C), silně nadnormální byly leden (+3,0 C), červenec (+2,8 C), srpen (+3,8 C) a listopad (+2,7 C) a mimořádně nadnormální byl prosinec (+4,0 C). Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+37,4 C) byla naměřena na stanici Pohořelice. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu ( 11,7 C) byla naměřena na stanici Vatín. V povodí Svratky a Svitavy byla průměrná roční teplota vzduchu +9,5 C (odchylka od normálu +1,5 C). Rok je hodnocen jako teplotně mimořádně nadnormální. Měsíce únor až květen, září a říjen byly teplotně normální. Teplotně nadnormální byly leden (+2,9 C) a červen (+0,7 C), silně nadnormální byly červenec (+2,5 C), srpen (+3,9 C) a listopad (+2,5 C). Mimořádně nadnormální byl prosinec (+3,6 C). Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+37,1 C) byla naměřena na stanici Brno-Žabovřesky. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu ( 12,6 C) byla naměřena na stanici Bystřice nad Perštejnem. Průměrný roční úhrn srážek v povodí Dyje byl 434 mm (77 % normálu). Rok je hodnocen jako podnormální. Srážkově normální byly měsíce leden (125 %), březen (94 %), srpen (112 %), září (74 %) a listopad (121 %). Srážkově podnormální byly únor (39 %), duben (44 %), květen (66 %) a prosinec (54 %) a silně podnormální byly červen (39 %) a červenec (37 %). Srážkově nadnormální byl říjen (178 %). Nejvyšší roční úhrn srážek (586 mm) byl naměřen na stanici Český Rudolec. Nejnižší roční úhrn srážek (324 mm) byl naměřen v Dyjákovicích. Nejvyšší měsíční úhrn srážek (119 mm) byl naměřen v srpnu na stanici Prušánky. Nejnižší měsíční úhrn (2 mm) byl naměřen v únoru na stanici Kuchařovice. Nejvyšší denní úhrn srážek (63 mm) byl naměřen na stanici Hustopeče. V povodí Jihlavy byl průměrný roční úhrn srážek 483 mm (80 % normálu). Rok je hodnocen jako podnormální. Srážkově normální byly měsíce leden (133 %), březen (93 %), srpen (110 %) a září (63 %). Srážkově podnormální byly duben (41 %), květen (67 %), červen (47 %), červenec (46 %) a prosinec (50 %) a silně podnormální byl únor (25 %). Srážkově nadnormální byly říjen (179 %) a listopad (158 %). Nejvyšší roční úhrn srážek (631 mm) byl naměřen na stanici Batelov. Nejnižší roční úhrn srážek (365 mm) byl naměřen na stanici Pohořelice. Nejvyšší měsíční úhrn (121 mm) byl naměřen v srpnu na stanici Moravské Bránice. Nejnižší měsíční úhrn (3 mm) byl naměřen v únoru na stanici Třebíč. Nejvyšší denní úhrn srážek (56 mm) byl naměřen na stanici Vysoké Studnice. V povodí Svratky a Svitavy byl průměrný roční úhrn srážek 499 mm (80 % normálu). Rok je hodnocen jako silně podnormální. Srážkově normální byly měsíce leden (123 %), březen (109 %), říjen (128 %) a listopad (126 %). Srážkově podnormální byly únor (36 %), duben (52 %), květen (69 %), červen (51 %), červenec (52 %) a září (50 %) a silně podnormální byl prosinec (40 %). Srážkově nadnormální byl srpen (140 %). Nejvyšší roční úhrn srážek (717 mm) byl naměřen v Kadově. Nejnižší roční úhrn srážek (360 mm) byl naměřen v Těšanech. Nejvyšší měsíční úhrn srážek (156 mm) byl naměřen v srpnu na stanici Stvolová. Nejnižší měsíční úhrn srážek (6 mm) byl naměřen v únoru na stanici Zastávka. Nejvyšší denní úhrn srážek (81 mm) byl naměřen na stanici Bukovinka. Sněhová pokrývka se vyskytovala v nižších a středních polohách povodí Dyje pouze spíše přechodně od začátku ledna až konce března. Během tohoto období se vyskytlo několik výrazných oblev, kdy sníh roztál i ve vyšších polohách. Na konci roku se sněhová pokrývka poprvé objevila na několika stanicích v poslední dekádě listopadu, ale během prosince se vyskytla pouze ojediněle. Nejvyšší celková sněhová pokrývka (28 cm) byla naměřena na stanici Staré Hutě na přelomu ledna a února. Průměr maxim výšky sněhu dosahoval v povodí 8 cm a sněhová pokrývka zde trvala v průměru 16 dní. Nejdelší trvání sněhové pokrývky bylo zaznamenáno v Kostelní Myslové (45 dní), nejkratší v Jaroslavicích (2 dny). Nejvyšší vodní hodnotu sněhu (34 mm) naměřila stanice Staré Hutě. V nižších a středních polohách povodí Jihlavy se sněhová pokrývka vyskytovala také spíše pouze přechodně od začátku ledna do první dubnové dekády, opět v kombinaci s výraznými oblevami, kdy sníh roztál i v nejvyšších polohách povodí. Na konci roku se sníh poprvé objevil v poslední dekádě listopadu, ale během prosince se vyskytoval pouze výjimečně. Nejvyšší celková sněhová pokrývka (25 cm) byla naměřena na stanicích Vatín a Bohdalov. Průměr maxim výšky sněhu dosahoval v povodí 12 cm a sněhová pokrývka zde trvala v průměru 27 dní. Nejdelší trvání sněhové pokrývky (49 dní) bylo zaznamenáno na stanici Vatín. Naopak nejkratší trvání v Moravských Bránicích (6 dnů). Nejvyšší vodní hodnotu sněhu (25 mm) naměřila stanice Vatín. 42

43 V povodí Svratky a Svitavy se sněhová pokrývka vyskytovala od začátku roku do poloviny ledna, pak opět od konce ledna do března (i ve vyšších polohách však několikrát roztála) a v první dekádě dubna. Na konci roku se sněhová pokrývka poprvé objevila na několika stanicích v poslední dekádě listopadu, ale v prosinci se téměř nevyskytovala. Nejvyšší celková sněhová pokrývka (34 cm) byla naměřena na stanici Kadov. Průměr maxim výšky sněhu dosahoval v povodí 13 cm a sněhová pokrývka zde trvala v průměru 31 dní. Nejdelší trvání sněhové pokrývky bylo zjištěno na stanici Kadov (70 dní), nejkratší v Těšanech (8 dní). Nejvyšší vodní hodnotu sněhu (42 mm) naměřila stanice Křižánky. Z hlediska odtoku byl rok v povodí Dyje většinou podprůměrný (63 až 85 % Q a ). Roční chod odtoku byl atypický. Průtoky v lednu byly nadprůměrné až silně nadprůměrné (150 až 250 %), v únoru průměrné (74 až 114 %) a od března do června byly podprůměrné až silně podprůměrné (30 až 60 %). V červenci a srpnu se průtoky pohybovaly od 11 % na Moravské Dyji do 66 % na Oslavě. Minima byla převážně na úrovni Q 355d až Q 364d, jen na Jevišovce dosahovaly Q 300 až Q 330d. Průtoky v září byly ještě stále silně podprůměrné až průměrné (25 až 75 %). Od října se průtoky mírně zvyšovaly a v prosinci byly na některých stanicích dokonce nadprůměrné (62 až 145 %). V povodí Jihlavy byl rok odtokově podprůměrný (67 až 74 % Q a ). Průtoky v lednu byly silně nadprůměrné (180 až 250 %), v únoru průměrné a v následoval další pokles. V červenci byly průtoky nejnižší, silně až mimořádně podprůměrné (12 až 35 %), minima dosahovala hodnot Q 355d až Q 364d. Podprůměrné průtoky trvaly i v srpnu a září. V říjnu došlo k mírnému nárůstu průtoků (52 až 77 %). V listopadu a prosinci byly průtoky většinou průměrné (60 až 119 %). V povodí Svratky a Svitavy byl rok odtokově podprůměrný až průměrný. V povodí Svratky se průtoky pohybovaly od 70 do 86 % Q a, v povodí Svitavy kolem 80 % Q a. Průtoky od ledna až do července byly mimořádně podprůměrné až průměrné (25 až 68 %). Nejméně vodnými měsíci byly březen, duben a květen (25 až 54 %). Srpen byl díky jedné významné srážkové epizodě podprůměrný až průměrný (50 až 113 %), od září do prosince byly průtoky průměrné až silně nadprůměrné (110 až 315 %). Minimální průtoky se vyskytly v červnu a červenci na úrovni Q 355d až Q 364d. Sloupský potok ve Sloupu na 112 dní vyschl. V povodí Dyje se nevyskytly žádné významné povodňové situace. Nejvyšší průtoky se vyskytly ve převážně na konci první lednové dekády, na Svratce začátkem druhé dekády září, nikde však nedosáhly 2leté vody. Hladiny podzemních vod v povodí Dyje se začátkem roku pohybovaly vysoko na ročních maximech (20 % MKP). Od února začalo docházet k poklesu, ale hladiny zůstaly nadnormální (25 % MKP). Hladiny klesaly i nadále až na minimální stavy hladiny v srpnu (75 % MKP). Poté docházelo k jejich velmi pozvolnému nárůstu a ke konci roku byly hladiny blízko normálu (55 % MKP). Vydatnosti pramenů měly velmi podobný vývoj. Roční maxima byla v lednu v mezích normálu (37 % MKP). Poté vydatnosti klesaly až na roční minima v srpnu (73 % MKP) a do října jejich hodnoty kolísaly okolo 71 % MKP. Od října do konce roku docházelo k nárůstu vydatností až na 54 % MKP. V povodí Jihlavy byly hladiny podzemních vod v lednu nadnormálně vysoko na ročních maximech (19 % MKP). V průběhu dalších měsíců hladiny postupně klesaly až na minima v srpnu (89 % MKP). Po zbytek roku hladiny mírně narůstaly až na 58 % MKP v prosinci. Vývoj vydatnosti pramenů podobný. Na začátku roku byly normální (40 % MKP, roční maximum), poté docházelo k jejich pozvolnému poklesu. Od dubna do května se vydatnosti pohybovaly na hranici 75 % MKP. Minimum bylo dosaženo v září (74 % MKP). V závěru roku došlo k mírnému nárůstu, hodnoty vydatnosti se přiblížily normálu (52 % MKP). V povodí Svratky a Svitavy byl po většinu roku stav podzemních vod nadnormální. Hladiny v lednu a únoru byly vysoké (13 % MKP), maxima nastala v dubnu (40 % MKP). V následujících měsících došlo k poklesu až na roční minima v srpnu (60 % MKP), pak hladiny opět pozvolna stoupaly. Od září do konce roku se hladiny pohybovaly kolem normálu, s mírně rostoucí tendencí (prosinec 41 % MKP). Vydatnosti pramenů měla podobný průběh jako v povodí Jihlavy. Na počátku roku byly hodnoty vydatností vysoké (32 % MKP) a až do dubna mírně stoupaly na roční maxima. Od října do konce roku se vydatnosti pramenů postupně zvyšovaly na 57 % MKP. Dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje Také v tomto povodí byly zaznamenány mimořádně nízké průtoky, Vlára v Popově na 6 dnů zcela vyschla. 43

44 44

45 3. HYDROLOGICKÁ BILANCE JAKOSTI VODY ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE Výsledky hydrologické bilance jakosti povrchové vody a jejich zhodnocení Povrchové vody Monitorování povrchových vod v roce 2015 probíhalo podle návrhu jednotlivých Podniků povodí. Podle jejich rozhodnutí byla do ČHMÚ poslána data z jednotlivých profilů i vybrané ukazatele. ČHMÚ měl za tento rok k dispozici data z 1659 profilů. K hodnocení bylo využito 199 z nich, shodných s předchozími roky, které byly zahrnuty do seznamu profilů pro hodnocení stavu vodních útvarů - řeka dle Rámcového programu a měly kategorii 3-6. Doplněny byly o 2 profily z Dílčího povodí ostatních přítoků Dunaje, které mají pouze kategorii 2. Kvalita povrchových vod je pro obecnou informaci vyjadřována v třídách jakosti vody. Tyto třídy jsou definovány v ČSN Klasifikace jakosti povrchových vod (s účinností od října 1998) pro řadu ukazatelů. Zatřídění bylo provedeno tak, že zvlášť byly klasifikovány jednotlivé ukazatele příslušné skupiny a výsledná třída skupiny byla určena dle nejnepříznivějšího ukazatele jakosti vod ve skupině. Třídy jakosti podle normy ČSN : třída I. velmi čistá voda, třída II. čistá voda, třída III. znečištěná voda, třída IV. silně znečištěná voda, třída V. velmi silně znečištěná voda. Jednotlivé ukazatele jsou rozděleny do skupin podle charakteru. V normě jsou definovány následující skupiny: Obecné, fyzikální a chemické ukazatele (např. konduktivita, rozpuštěný kyslík, BSK 5, CHSK Mn, chloridy, vápník atd.), Specifické organické látky (např. chlorbenzen, tetrachlorethen, trichlorethen, atd.), Kovy a metaloidy (chrom, rtuť, mangan, železo, kadmium atd.), Mikrobiologické a biologické ukazatele (termotolerantní koliformní bakterie, enterokoky, chlorofyl atd.), Radiologické ukazatele (celková objemová aktivita, uran, tritium atd.). Druhým typem hodnocení kvality povrchových vod je hodnocení dle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., podle pozdějšího znění 93/2011 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do kanalizací a o citlivých oblastech, Příloha č. 3, písmeno A - Povrchové vody, Tabulka 1a. Postup a podmínky vyhodnocení jsou podrobně popsány ve Vyhlášce 98/2011 Sb. (o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod...a hodnocení stavu povrchových vod). Nehodnotitelná jsou data, která mají kombinovanou rozšířenou nejistotu větší než 50 % nebo mez stanovitelnosti vyšší než 30 % NEK. 45

46 Limitní hodnoty jakostních tříd podle Vyhlášky 98/2011 Sb. pro ukazatele s NEK - RP: Jakostní třída Limitní hodnoty 1. velmi dobrá < mez stanovitelnosti 2. dobrá < NEK 3. střední < 2*NEK 4. poškozená >= 2*NEK Limitní hodnoty jakostních tříd pro ukazatele bez NEK - RP Jakostní třída Limitní hodnoty 1. velmi dobrá 1) <1/3 NEK 2. dobrá < NEK 3. poškozená >= NEK 1) jakostní třída velmi dobrá se použije pro mikrobiologické ukazatele v případě, že výsledná hodnota je pod 1/3 NEK. Jednotlivé ukazatele jsou rozděleny do skupin podle charakteru. V NV jsou definovány následující skupiny: Všeobecné ukazatele (např. rozpuštěný kyslík, BSK 5, CHSK Cr, celkový dusík, celkový fosfor, chloridy) Prioritní látky (např. atrazin, benzen, hexachlorbutadien, některé jednotlivé PAU, rozpuštěné formy některých kovů) Znečišťující organické látky (např. anilín, AOX, bisfenol A, fluoridy, EDTA, sulfan, sumy PAU a PCB) Jednotlivé prvky (např. As, Mg, Hg, Cd, Ca, U) Mikrobiologické ukazatele (Escherichia coli, termotolerantní koliformní bakterie, intestinální enterokoky) Ukazatele radioaktivity (např. celková objemová aktivita alfa, 226 Ra, tritium) Přestože je způsob hodnocení velice podrobně zpracovaný, u některých ukazatelů nebylo možno držet se důsledně předpisu, protože pak by výsledné hodnocení bylo zavádějící (např. rozpuštěný kyslík). Koncem roku 2015 vyšla novela Vyhlášky 98/2011 Sb. (Vyhláška 313/2015 Sb.) a bylo zrušeno Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., podle pozdějšího znění 93/2011 Sb. a nahrazeno NV 401/2015 Sb. V příštím roce bude proto hodnocení prováděno jiným systémem, který poruší kontinuitu dosavadních výsledků. Radiochemie Radiochemické parametry ve vodě byly stanovovány na 131 profilech s četností 12x, popř. 6x, 4x nebo 2x za rok. Ve sledovaných profilech byla stanovena celková objemová aktivita beta v rozpuštěných (RL) i nerozpuštěných látkách (NL). V rozpuštěných látkách byla provedena korekce celkové objemové aktivity beta na obsah 40 K. U vybraných profilů bylo sledování radiochemických ukazatelů rozšířeno a doplněno o stanovení celkové objemové aktivity alfa (RL, NL), 226 Ra (RL, NL) a uranu (RL, NL). Na profilech řeky Vltavy - Solenice, VN Kořensko, Štěchovice, Hluboká nad Vltavou, Podolí, Zelčín, na profilech Labe - Lysá, Hřensko, na profilech Jihlavy - Vladislav, Mohelno, Ivančice, na profilu Morava - Lanžhot a na profilu Pohansko - Dyje byla s četností 12x za rok stanovena objemová aktivita tritia ve vodě. Ve vzorcích sedimentů odebraných pro radiochemické hodnocení byly 1x ročně standardními metodami analyzovány radionuklidy 134 Cs, 137 Cs, 40 K, 226 Ra, 228 Ra, 228 Th, 235 U a izotopy 57 Co, 60 Co 46

47 a 241 Am, které jsou sledovány od roku Aktivity jednotlivých radionuklidů jsou uváděny vždy v Bq.kg 1 sušiny. Profily se zjištěnými zvýšenými aktivitami v povrchové vodě jsou pro každé dílčí povodí popsány v samostatné kapitole. Akumulační monitoring biotických matric V roce 2015 proběhlo pravidelné sledování kontaminace vodních organizmů škodlivými látkami na 22 říčních profilech České republiky, které jsou součástí situačního monitoringu povrchových vod. Byly sledovány tyto biotické matrice: Dreissena polymorpha (7 lokalit), biofilm (22 lokalit), ryby - jelec tloušť (15 lokalit), juvenilní stadia ryb - plůdek (22 lokalit) a bentické organizmy (bentos - Hydropsyche sp., Erpobdella sp., Gammarus sp. 22 lokalit). Analyzované polutanty jsou látky, které jsou ve vzorcích vody většinou pod mezí stanovitelnosti a dobře se akumulují v tucích a v pevných matricích. Z těžkých kovů se sleduje olovo, kadmium, rtuť, chrom, zinek, měď, nikl a arzen. Ze specifických organických látek suma PCB (PCB-28,PCB-52, PCB- 101, PCB-138, PCB-153, PCB-180), chlorované pesticidy (o,p a p,p izomery DDT a izomery HCH), hexachlorbenzen (HCB), hexachlorbutadien (HCBD), polybromované difenylethery (PBDE suma kongenerů 28,47,99,100,153 a 154), polyaromatické uhlovodíky (PAU fluoranten, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen, indeno(1,2,3 cd)pyren), bis(2-ethylhexyl) phthalate (DEHP), perfluoroktansulfonan (PFOS), dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem, hexabromcyklododekan (HBCDD), heptachlor a heptachlor epoxid. Většina těchto polutantů je na seznamu prioritních látek ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU, kde jsou pro některé z nich určeny normy environmentální kvality pro biotu (NEK). Hodnocení bylo provedeno na rybách, plůdku a bentických organizmech u těch ukazatelů které mají NEK. Koncentrace jsou uváděny v µg.kg -1 mokré váhy (u rtuti v mg.kg -1 ). Plaveniny a sedimenty Součástí programů monitoringu jakosti vod je dlouhodobě také monitoring pevných abiotických matric vodního prostředí - plavenin a sedimentů. Plaveniny jsou pevné organické i anorganické částice velikosti mikronů až milimetru, transportované v říčních tocích v suspenzi. Jsou produktem erozních procesů v povodí toků. Vedlejšími zdroji plavenin jsou vypouštěné odpadní vody a další produkty antropogenní činnosti v tocích. Část plavenin se v závislosti na geomorfologii, spádových poměrech a unášecí schopnosti toku usazuje v korytech řek a vytváří sedimenty Monitoring pevných matric zahrnuje sledování množství plavenin za účelem bilancování odtoků z jednotlivých povodí a také sledování jakosti plavenin a sedimentů v souladu s požadavky směrnic EU. Na plaveniny a sedimenty se přednostně váže řada chemických látek a kumuluje se v nich. V případě prioritních a prioritních nebezpečných látek s významným akumulačním potenciálem je monitoring v pevných matricích nezbytným podkladem pro celkové vyhodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod. Množství plavenin v tocích bylo v roce 2015 sledováno na 39 profilech, pro účely vyhodnocení bylo použito 37 profilů. Základním hodnoceným údajem kvantitativního sledování je denní koncentrace plavenin c [mg.l 1 ], udávající množství nerozpuštěných látek v konstantním objemu vody. Na základě tohoto údaje a údaje o průtoku vody Q [m 3.s 1 ] je vypočten průtok plavenin Qpl [kg.s 1 ] a odtok plavenin Gpl [t], případně specifický odtok plavenin [t.km 2 ]. Sledování jakosti plavenin a sedimentů bylo realizováno na 47 profilech hlavních vodních toků ČR a jejich významných přítoků v souladu s Rámcovým programem monitoringu a aktualizovaným programem situačního monitoringu pevných matric pro rok 2015, schváleným MŽP. Sledovány byly obsahy těžkých kovů, metaloidů a specifických organických látek s důrazem na prioritní látky a prioritní nebezpečné látky v oblasti vodní politiky přílohy X Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2013/39/EU a s ohledem na relevanci látky pro pevné matrice. Podobně jako v minulých letech byly do seznamu monitorovaných látek zařazeny také potenciálně nebezpečné látky s pravděpodobnými endokrinními a toxickými účinky (bisfenol A, musk sloučeniny, triclosan). Dále byly monitorovány organochlorované pesticidy starých zátěží a v sedimentech vybrané aktuálně používané pesticidní látky. V sedimentech byl analyzován standardní rozsah ukazatelů, tj. 127 látek s četností 2 x ročně. Část analýz sedimentů byla pro hodnocení převzata z dat provozního monitoringu správců povodí. Na 8 profilech byly stanoveny v sedimentech pouze těžké kovy a látky skupiny polyaromatických 47

48 uhlovodíků. V plaveninách bylo měřeno 83 látek s četností 4 x ročně. Sedimentovatelné plaveniny byly odebírány pasivním vzorkovačem na 9 profilech (závěrové profily dílčích povodí a profil Svratka v Židlochovicích) v 6 až 8 týdenních cyklech, obvykle 4 až 6 x ročně. Směsné vzorky sedimentovatelných plavenin umožňují vyhodnotit kontaminaci za delší časový úsek (v roce 2015 od dubna do prosince). Hodnocení výsledků monitoringu jakosti pevných matric a jejich chemického stavu bylo provedeno dle normativu NV č.61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb. Tento normativ jako jediný v české legislativě zavádí pro vybrané znečišťující látky v sedimentech a plaveninách kvalitativní limity, tzv. normy environmentální kvality (dále jen NEK). Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Nepřekročení NEK je jedním z cílů pro dosažení dobrého chemického stavu vodních útvarů. Podle uvedeného předpisu jsou hodnoceny v sedimentech a plaveninách výskyty vybraných prioritních a prioritních nebezpečných látek Přílohy X Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2013/39/EU - antracen, PBDE, kadmium, choralkany C10-13, bis(2-ethylhexyl)phthalate (dále jen DEHP), fluoranten, hexachlorbenzen, hexachlorbutadien, gama HCH, olovo, rtuť, nikl, 4-nonylfenol, 4-terc oktylfenol, pentachlorbenzen, pentachlorfenol, suma 5 PAU, suma polybromovaných difenyletherů a tributylcín. Vyhodnocení bylo provedeno dle překročení resp. nepřekročení hodnot NEK profilovými ročními průměry standardizovaných koncentrací uvedených látek. Součástí hodnocení jsou také výsledky analýzy dlouhodobých trendů obsahů vybraných prioritních a prioritních nebezpečných látek v sedimentech a plaveninách. Vzhledem k tomu, že hodnoty NEK byly stanoveny ve výše uvedeném normativu pouze pro malý počet ukazatelů z celkového rozsahu sledovaných látek, jsou pro jednotlivá dílčí povodí uvedeny také informace o výskytu prioritních a prioritních nebezpečných látek bez limitu a informace o mimořádných nálezech dalších znečišťujících chemických látek. Celkové zhodnocení bilance jakosti vody Povrchové vody Rok 2015 byl hodnocen na 199 profilech povrchových vod. Z toho bylo 37 profilů z Dílčího povodí Horního a středního Labe, 20 z Dílčího povodí Horní Vltavy, 15 z Dílčího povodí Berounky, 14 z Dílčího povodí Dolní Vltavy, 35 z Dílčího povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe, 21 z Dílčího povodí Horní Odry, 5 z Dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry, 26 z Dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu, 24 z Dílčího povodí Dyje a 2 z Dílčího povodí ostatních přítoků Dunaje. Kvalita vody byla na mnoha tocích ovlivněna velmi nízkými průtoky zejména ve 2. pololetí roku Hodnocení podle ČSN Ze 199 vybraných profilů pro hodnocení jakosti vody v tocích v roce 2015 byl proveden dostatečný počet měření (11 a více) alespoň u jednoho ukazatele na všech 199 profilech. Na 8 profilech v Dílčím povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe mohlo být vyhodnoceno podle této normy jen 1 až 5 ukazatelů, zejména rozpuštěný kyslík, případně zinek, na dalších šesti profilech bylo v tomto dílčím povodí hodnoceno méně než 10 ukazatelů. Na profilech Dílčího povodí přítoků Dunaje byly sledovány ukazatele ze skupiny A a termotolerantní koliformní bakterie, protože oba profily měly kategorie 2 a do seznamu byly zařazeny pouze pro možnost částečného zhodnocení tohoto dílčího povodí. Vybrané profily a jejich hodnocení je v tabulce. Látky skupiny A byly sledovány na největším počtu profilů. Na všech 199 profilech byl hodnocen pouze rozpuštěný kyslík, na nejmenším počtu profilů, pouze na 81, byla hodnocena chemická spotřeba kyslíku manganistanem. Nejlépe hodnocenými ukazateli byl vápník, hořčík a chloridy (98 až 100 % profilů klasifikováno I. a II. třídou), naopak nejvíce profilů ve IV. a V. třídě měly AOX 24 %, i tak je to zlepšení oproti roku 2014 o 10 %. Další látkou, která měla zvýšené počty profilů ve IV. a V. třídě byly celkový fosfor (17 %), u ostatních ukazatelů se pohybovalo zastoupení ve IV. a V. třídě do 10 %. K tokům s nejvyšším zatížením patřily menší toky v hustěji osídlených nebo průmyslových oblastech (Trkmanka, Kyjovka, Litava, Valová, Lomnice, Vlkava, Mrlina, Nežárka a potoky 48

49 Zákolanský, Bakovský a Piletický). Z větších toků to byly hlavně dolní tok Lužnice, Bíliny, Ostravice, Olše, dále profily Ploučnice v Novinách pod Ralskem, Cidlina v Sánech a Odra v Bohumíně. Naopak nejlépe hodnoceny (odhlédneme-li od výše zmíněných profilů s velmi malým počtem sledovaných ukazatelů) byly některé horské toky (Řezná, Divoká Orlice, Smědá, Branná, Desná, Bělá, Kamenice), z větších toků Vltava ve Štěchovicích a Vyšším Brodě, část Moravy mezi Zábřehem a Moravičany, ústí Moravice, Opava v Krnově, Ohře mezi Strannou a Tvršicemi, Otava v Katovicích a Želivka v Souticích. V této skupině ukazatelů nepřekročily naměřené hodnoty ukazatelů hranice II. třídy. Na profilu Branná Hanušovice bylo měřeno ze skupiny A 14 ukazatelů a všechny odpovídaly I. třídě. Zatřídění pro některé ukazatele skupiny A v rámci ČR je v mapách níže. Ukazatele ve skupině B, ve které jsou zastoupeny organické látky, byly sledovány na 87 (suma PCB až 108 (suma PAU) profilech. Látky byly klasifikovány na velké většině profilů I. třídou. Výjimkou byl 1,1,2,2-tetrachlorethen, který na profilu Bílina (Ústí nad Labem) a Úhlava (Svrčovec) dosáhl II. třídy. II. třídou byl klasifikován i 1,1,2-trichlorethen v Bílině v Ústí nad Labem, lindan ve Varnsdorfu na Mandavě a trichlorethan v Labi v Obříství. Suma PCB dosáhla v profilu Labe Děčín III. třídy, důvodem byly vysoké hodnoty zejména PCB 138,153 a 180 naměřené Ve II. třídě byly PCB zařazeny i na profilu Bílina Ústí nad Labem, zvýšené hodnoty byly ve dnech a ze 108 profilů, na kterých byla vyhodnocena suma PAU, bylo zahrnuto do II. třídy, 12 profilů bylo v I. třídě, 13 spadalo do III. třídy - 7 z nich se nacházelo v Dílčí povodí Horní Odry. Skupina C zahrnuje kovy a metaloidy. Alespoň jeden ukazatel z této skupiny byl sledován a hodnocen na 93 profilech (rtuť) až po 171 profilů, na kterých byl monitorován zinek. Pouze všechny hodnoty niklu, mědi a celkového chrómu byly zařazeny v I. a II. třídě. IV. třídy nejčastěji dosáhl celkový mangan, 5 profilů. V. třídou nebyl hodnocen žádný ukazatel z této skupiny. Litavka, která byla dlouhodobě problematický tok od Příbrami po soutok s Berounkou v Berouně, měla hodnoty kadmia a olova pouze ve III. třídě a zinku ve IV. třídě. Je to pravděpodobně v důsledku uplatnění opatření v kovohutích v Příbrami. Skupinu D tvoří 4 ukazatele. Jedením z nich je saprobní index, který v roce 2015 nebyl v ČHMÚ k dispozici ze žádného z dílčích povodí. Termotolerantní koliformní bakterie a enterokoky byly hodnoceny na 117 profilech. Přes 84 % resp. 66 % z nich dosáhlo I. a II. třídy, 2 % resp. 12% profilů bylo ve IV. a V. třídě. Chlorofyl, který byl monitorován na 113 profilech, měl ve IV. a V. třídě 33 % profilů. neznečištěná voda mírně znečištěná voda znečištěná voda silně znečištěná voda velmi silně znečištěná voda 49

50 Obr Zatřídění profilů dle ČSN pro ukazatel chemická spotřeba kyslíku dichromanem draselným CHSK Cr Obr Zatřídění profilů dle ČSN pro ukazatel biochemická spotřeba kyslíku BSK 5 50

51 51 Obr Zatřídění profilů dle ČSN pro ukazatel amoniakální dusík N-NH 4 + Obr Zatřídění profilů dle ČSN pro ukazatel dusičnanový dusík N-NO 3 -

52 Obr Zatřídění profilů dle ČSN pro ukazatel rozpuštěný kyslík O 2 Obr Zatřídění profilů dle ČSN pro ukazatel celkový fosfor TP 52

53 Obr Zatřídění profilů dle ČSN pro ukazatel celkový organický uhlík TOC Obr Zatřídění profilů dle ČSN pro ukazatel adsorbovatelné organické halogeny AOX 53

54 Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb. Hodnocení profilů podle tohoto nařízení bylo provedeno na všech 199 profilech. Z přílohy č. 3 tohoto nařízení bylo hodnoceno 99 látek. Na nejmenším počtu profilů, pouze na dvou v Dílčím povodí Horního a středního Labe, byly monitorovány chlorované propylethery. Nesplňovaly však podmínku pro hodnocení a byly označeny jako nehodnotitelné. Jako nehodnotitelné ve všech dílčích povodích z důvodů vysoké MS byly označeny rtuť celková i rozpuštěná, kation tributylcínu (měřen jen na Povodí Labe), hexachlorbutadien (neměřen na povodí Odry), parathion-ethyl a ve většině dílčích povodí nebyla hodnocena ani suma PBDE. Volné kyanidy byly analyzovány pouze v povodí Moravy a Dyje, ale pro vysokou MS byly rovněž nehodnotitelné. V některých dílčích povodích nebyly hodnoceny ani selen, stříbro, uhlovodíky C 10 C 40, bisfenol A, 4-terciální oktylfenol, 4- nonylfenol, 3,4-dichloranilin, hexachlorbutadien, parathion-methyl, fention, fenitrothion, MCPA, MCPB, MCPP a di(2-ethylhexyl)ftalát. Kadmium po filtraci (s ohledem na NEK ovlivněný třídou tvrdosti vody) bylo také označeno na některých profilech jako nehodnotitelné. Celkové kyanidy v povodí Odry byly nehodnotitelné pro vysokou rozšířenou kombinovanou nejistotu, která byla 60 %. Ze všeobecných ukazatelů bylo sledováno všech 15 ukazatelů s NEK na 196 až199 profilech, výjimkou byly látky žíhané při 550 C, které byly monitorovány jen na 101 profilu. Na všech profilech byla monitorována teplota vody v terénu (limit splnilo 100 % profilů), ph vody (limit splnilo 100 % profilů), rozpuštěný kyslík (limit splnilo 94 % profilů), chemická spotřeba kyslíku dichromanem (limit splnilo 92 % profilů), BSK 5 (limit splnilo 92 % profilů), celkový, amoniakální a dusičnanový dusík (limit splnilo 97, 88 a 98 % profilů), nerozpuštěné látky při 105 C (limit splnilo 83 % profilů) a celkový fosfor, který ve 34 % profilů překročil limit NEK-RP. Ve skupině všeobecných ukazatelů překročily limit nejčastěji výše uvedený celkový fosfor (34 % profilů) a NL 105 C (17 % profilů). Ze skupiny prioritních látek bylo měřeno 39 ukazatelů, na nejmenším počtu profilů byl hodnocen chloralkany C10-C13 (25 profilů), nejčastěji byly hodnocen trifluralin na 137 profilech. Většina hodnocených ukazatelů splnila požadovaný limit pro roční průměr na 98 až 100 % profilů, suma PBDE byly hodnocena pouze na 39 profilech v Povodí Moravy, na 97 % nesplnila limit pro roční průměr. Nejhoršího výsledku dosáhl ukazatel suma benzo(g,h,i)perylen a indeno(1,2,3-c,d)pyren, který překročil limitní hodnot u ročního průměru na necelých 73 % profilů ze 132 sledovaných. Nad poměrně nízkou limitní hodnotou ročního průměru 2 ng.l 1 bylo 96 profilů, nejvíce, více než 28 krát, byl limit překročen na Labi v Debrném, kde byla naměřena hodnota indeno(1,2,3-cd)pyrenu 274 ng.l -1 a hodnota benzo(ghi)perylenu 270 ng.l -1. Hodnocení sumy ukazatelů (PAU,PBDE, PCB, benzo(g,h,i)perylen a indeno(1,2,3-c,d)pyren atd.) však naráží na nejednoznačnou podmínku MS jako 1/3 limitu. Pro výpočet není uvedena MS pro jednotlivé kongenery sumy. Hodnocení sum je proto problematické a mohly by být označeny i jako nehodnotitelné. 20 ukazatelů ze skupiny znečišťujících organických látek bylo hodnoceno na 29 (uhlovodíky C10- C40) až 182 profilech (AOX). Nejčastěji nesplnily limit EDTA, na 32 % profilů ze 100 hodnocených. 19 % z profilů nevyhovělo limitu pro AOX u bisfenolu A z 56 hodnocených překročilo roční aritmetický průměr 35 ng.l -1 8 profilů, tj. 14 %. Skupina jednotlivých prvků zahrnuje většinou kovy, ale i selen, arsen apod. Sledovány byly na 22 (cín a jeho sloučeniny) až 199 profilech (vápník, hořčík). Limitním koncentracím vyhověly v 97 až 100 %. Nejvyšší znečištění látkami této skupiny bylo naměřeno v Chodovském potoce v povodí Ohře, arsen zde překročil limitní hodnotu 11 µg.l 1 téměř 6 krát. Ve skupině mikrobiologických ukazatelů byly monitorovány všechny 3 ukazatele, na 130 profilech enterokoky, na 153 Escherichia coli a na 198 profilech termotolerantní koliformní bakterie. V této skupině se hodnotí podle P90 a výsledky jsou rozděleny pouze do třech tříd. V nejvyšší, třetí třídě, bylo zařazeno 46 % profilů pro termotolerantní koliformní bakterie, 43 % profilů u Escherichia coli a 20 % profilů pro enterokoky. 54

55 Radiochemie Výsledky radiochemických ukazatelů ve vodě byly ve sledovaném období roku 2015 dodány ze všech dílčích povodí s výjimkou dílčího povodí ostatních přítoků Dunaje, ve kterém nebyly odebrány vzorky. Pro hodnocení radioaktivních izotopů v sedimentech bylo v roce 2015 sledováno pouze 10 profilů, vybrány byly takové, které v předchozích letech vykazovaly dlouhodobě zvýšené aktivity radioizotopů. Výjimku představují izotopy 134 Cs, 57 Co, 60 Co a 241 Am, které jsou dlouhodobě pod mezí detekce. Akumulační monitoring biotických matric Polyaromatické uhlovodíky (PAU) fluoranten, benzo(a)pyren jsou látky, které vznikají převážně během nedokonalého spalování a do vod se dostávají spadem a srážkami. Byla hodnocena matrice bentos, která je pro akumulaci PAU vhodnější než ryby a plůdek. Fluoranten. Hodnota NEK (30 µg.kg 1 ) byla překročena na čtvrtině lokalit. Nejvyšší koncentrace byla zjištěna na profilu Ohře Želina (798 µg.kg 1 ). Bezo(a)pyren. Hodnota NEK (5 µg.kg 1 ) byla překročena na pětině sledovaných profilů s maximem opět na lokalitě Ohře Želina (106,4 µg.kg 1 ). Perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS). Použití v mnoha průmyslových odvětvích. Ve srovnání s rybí svalovinou byly vyšší hodnoty v rybím plůdku, kde byla NEK (9,1 µg.kg 1 ) překročena na více než polovině profilů s maximem na Ohři v Želině (105,8 µg.kg 1 ). Podstatně vyšší koncentrace vykazovala rybí krev, kde se hodnoty pohybovaly v rozmezí µg.l 1 s maximální hodnotou opět na profilu Ohře Želina. Suma DDT (indikátorové kongenery o,p a p,p ). Je to organochloridový insekticid široce používaný především v 50. a 60. letech 20. století. Zdrojem jsou především staré ekologické zátěže. Nejvyšší naměřená hodnota 40,2 µg.kg 1 byla zjištěna ve svalovině adultních ryb na profilu Labe Křešice. NEK není stanovena. Bromované difenylethery (PBDE). Použití především jako zpomalovače hoření. Zjištěné koncentrace řádově překračovaly NEK (0,0085 µg.kg 1 ) na všech lokalitách. V rybí svalovině se pohybovaly v rozmezí 0,1 3,0 µg.kg 1 s nejvyšší hodnotou na profilu Labe Křešice. Rtuť je kumulativní jed. Hodnota NEK (0,020 mg. kg 1 ) ve svalovině ryb byla překročena na všech sledovaných profilech. Maximum 0,24 mg.kg 1 bylo zjištěno na profilu Labe Hradec Králové. Hexachlorbenzen (HCB). Dříve užívaný převážně jako pesticid. Maximum 0,6 µg. kg -1 bylo zjištěno na Labi v Křešicích. Hodnota NEK (10 µg.kg 1 ) nebyla překročena na žádné ze sledovaných lokalit. Dioxiny a PCB vznikají jako vedlejší produkt mnoha lidských činností, jako je spalování, některé typy chemických výrob apod. Hodnoty v rybí svalovině se pohybovaly od 0,0006 do 0,0037 µg.kg 1 TEQ. Na žádném ze sledovaných profilů nabyla překročena hodnota NEK (0,0065 µg.kg 1 TEQ ). Hexabromcyklododekan (HBCDD). Používá se jako zpomalovač hoření. Koncentrace naměřené v rybí svalovině se pohybovaly v rozmezí od 0,42 do 7,44 µg.kg 1. V žádném případě nebyla překročena hodnota NEK (167 µg.kg 1 ). Z výsledků bioakumulačního monitoringu v roce 2015 je zřejmé, že se ve vodním ekosystému vyskytují (často ve vysokých koncentracích) prioritní nebezpečné látky, které v mnoha případech překračují normu environmentální kvality, a které se v souvislosti s velmi nízkými koncentracemi ve vzorcích vody nezjistí. Vodní organizmy tyto látky dlouhodobě akumulují a poskytují informace o jejich výskytu. Sledování v několika matricích pak potvrzuje komplexní znečištění vodního prostředí. Ukazuje se, že hodnoty zjištěné pouze v jedné z matric často neposkytují dostatečnou informaci o stavu kontaminace celého vodního ekosystému. Plaveniny a sedimenty Množství a transport plavenin Množství plavenin v tocích dlouhodobě kolísá v závislosti na srážkoodtokových poměrech daného roku. Oproti roku 2014, kdy v chodu plavenin dominovaly plaveninové epizody po intenzivních a přívalových srážkách v letních měsících, byly nejvýznamnější výskyty zvýšených koncentrací plavenin měřeny na většině stanic při odtokových epizodách vyvolaných oteplením, táním sněhu 55

56 a dešťovými srážkami v prvním čtvrtletí roku. V období května až poloviny října s minimem srážek a později i výskytem hydrologického sucha byla zaznamenána pouze jedna významnější epizoda zvýšeného chodu plavenin, a to při vzestupech hladin po vydatnějších srážkách v druhé polovině srpna na stanicích v povodí Moravy, na Orlici, Lužické Nise, Svitavě, Svratce, Berounce a na Olši. Spíše ojediněle se v letních měsících hodnoceného roku vyskytovaly krátké epizody zvýšených až extrémních koncentrací plavenin vyvolané lokálními přívalovými srážkami (Lužická Nisa, Dřevnice, Olše). Na tocích odvodňujících horské oblasti Čech se významně zvýšily koncentrace plavenin v listopadu a na počátku prosince při vzestupech hladin po srážkách a odtávání sněhu. Roční maxima koncentrací byla na většině sledovaných profilů změřena při zvětšených průtocích vody během lednové nebo únorové odtokové epizody, na horním Labi, Jizeře, Otavě a horní Ohři na počátku prosince. V letních měsících byla roční maxima zaznamenána pouze na stanicích v povodí Dyje, Moravy, na Olši a na horní Vltavě při vzestupech hladin po intenzivních srážkách. Celkově maxima koncentrací plavenin nepřesáhla s výjimkou profilů v povodí Moravy hodnotu mg.l 1. Nejnižší měsíční koncentrace plavenin s hodnotami 3 až 10 mg.l 1 byly měřeny v případě profilů v povodí Labe nejčastěji v únoru, v povodí Odry a Moravy v období října až prosince. Celkově vyšší roční koncentrace plavenin v rámci celé sítě sledování byly vyhodnoceny ve shodě s pozorováním minulých let v povodí Moravy (průměrně 21 mg.l 1 ), naopak nejnižší roční koncentrace s hodnotami do 10 mg.l 1 byly vyhodnoceny na Ostravici v Ostravě, na Labi v Obříství, Jizeře v Tuřicích, Otavě v Topělci a na Jihlavě v Ivančicích. Z dlouhodobého pohledu byl zaznamenán výrazný pokles hodnot maxim i ročních průměrů koncentrací plavenin v povodí Odry. Tab Přehled okamžitých maxim a průměrných ročních koncentrací (c) plavenin a odtoku plavenin (Gpl) v porovnání s dlouhodobými průměry Dílčí povodí Tok Profil Horní a střední Labe Horní Vltava dlouhodobý průměr c c max G pl G pl prům. [mg.l 1 ] [mg.l 1 ] datum [t.rok 1 ] [t.rok 1 ] za období Labe Němčice ,37 Jizera Tuřice ,34 Labe Obříství - jez ,25 Otava Topělec Vltava Březí ,47 Berounka Berounka Srbsko * * Dolní Vltava Ohře, Dolní Labe a ostatní přítoky Labe Horní Odra Sázava Nespeky ,37 Vltava Vraňany * * Ohře Terezín Ploučnice Březiny Labe Prostřední Žleb ,33 Odra Svinov ,14 Odra Bohumín ,14 Olše Věřňovice ,17 Gpl / Gpl prům. Lužická Nisa a ostatní přítoky Odry Lužická Nisa Hrádek nad Nisou * * Morava a přítoky Váhu Dyje Bečva Dluhonice ,19 Morava Kroměříž ,18 Morava Spytihněv ,27 Olšava Uherský Brod ,18 Morava Lanžhot ,42 Svitava Bílovice nad Svitavou ,23 Svratka Židlochovice * * Jihlava Ivančice ,20 Dyje Pohansko * neúplné pozorování 56

57 Z hlediska přípustného limitu pro obsah nerozpuštěných látek v povrchových vodách (tzv. NEK dle NV 23/2011 Sb., která byla stanovena na 20 mg.l 1 ) byl vyhodnocen dle ročních hodnot koncentrací plavenin nevyhovující stav na 4 profilech: Odra Bohumín, Morava Kroměříž, Morava Lanžhot a Ploučnice Březiny. Celkový grafický přehled ročních koncentrací plavenin a lokalit s překročením limitu NEK pro nerozpuštěné látky uvádí Obr Obr Průměrné roční koncentrace plavenin v roce 2015 Množství plavenin transportovaných profilem v čase reprezentuje odtok plavenin. Jeho hodnota je vedle koncentrace plavenin ovlivněna velikostí průtoku vody. Odtok plavenin byl na většině stanic v průběhu roku nerovnoměrný s výjimkou profilů na středním a dolním Labi a na Vltavě. Nejvyšší měsíční úhrny transportovaných plavenin byly ve shodě s odtokovými poměry vyhodnoceny na většině stanic v lednu, příp. dubnu, v povodí Odry v únoru a dubnu, na horním Labi v lednu a listopadu (odtoky za uvedené dva měsíce reprezentují 50 až 80 % ročního úhrnu plavenin). Největší roční množství plavenin bylo transportováno Labem v Prostředním Žlebu ( t). Celkově za rok 2015 odteklo z povodí České republiky hraničními profily Labe, Lužické Nisy, Odry, Olše, Moravy a Dyje t nerozpuštěných látek. Toto množství reprezentuje druhou nejnižší hodnotu za posledních 15 let. V porovnání s dlouhodobými hodnotami, které jsou reprezentovány průměrem let 1985 až 2010, byly koncentrace plavenin na většině profilů podprůměrné (mezi 30 až 67 % dlouhodobého průměru) a pouze na Vltavě v Březí dosáhly průměrných hodnot (80 %). Jako podprůměrné byly v souladu s odtokovými poměry roku vyhodnoceny i roční hodnoty odtoku plavenin (mezi 20 až 48 % dlouhodobého průměru). V dílčím povodí Horní Odry a Moravy odtoky dosáhly jen mimořádně podprůměrných hodnot (mezi 5 až 19 % dlouhodobého průměru). Přehled ročních hodnot odtoku plavenin ve vybraných a závěrových profilech dílčích oblastí a srovnání s dlouhodobou průměrnou hodnotou je uveden v Tab Celkový grafický přehled ročního odtoku plavenin ve stanicích s pozorováním plavenin pak uvádí Obr

58 Obr Roční odnosy plavenin v roce 2015 Hodnocení chemického stavu plavenin a sedimentů Normy environmentální kvality byly podobě jako v minulých letech překročeny nejčastěji a celoplošně v obsazích látek skupiny polyaromatických uhlovodíků (dále jen PAU). Fluoranten byl měřen v nadlimitních obsazích na všech sledovaných profilech s výjimkou sedimentů v profilech Lužnice Veselí n. L., Ohře Želina, Ohře Terezín a plavenin v profilu Cidlina Sány. V ukazateli suma 5 PAU (reprezentuje sumu benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu) byl limit překročen na 26 profilech v sedimentech a na 15 profilech v plaveninách. Nejčastěji jde o profily v dílčím povodí Moravy, Dyje a Horní Odry, méně často profily v povodí Vltavy a sporadicky o profily v povodí Labe. V ukazateli antracen byl limit překročen v sedimentech na 19 profilech ve všech dílčích povodích, v plaveninách na 5 profilech v povodí Moravy, Horní Odry, Dyje, Labe a Lužické Nisy. Dalšími organickými látkami v nadlimitních hodnotách jsou hexachlorbenzen, hexachlorbutadien, gama HCH a tributylcín. Na rozdíl od výše uvedených látek ze skupiny PAU je jejich výskyt lokální ve vazbě na bodové zdroje znečištění a staré zátěže. U hexachlorbenzenu, byly vyhodnoceny nadlimitní obsahy shodně v sedimentech a plaveninách v dílčím povodí Ohře, Dolního Labe a v sedimentech závěrového profilu dílčího povodí Horního a středního Labe, u hexachlorbutadienu v sedimentech Bíliny. Nadlimitní obsahy pesticidu gama HCH byly podobně jako v minulém roce zaznamenány v sedimentech na 3 profilech v dílčím povodí Ohře, Dolního Labe. Tributylcín (analyzován pouze v sedimentovatelných plaveninách) nevyhověl hodnotě NEK na Lužické Nise v Hrádku n. N. a na Svratce v Židlochovicích. Obsahy ostatních organických látek se stanovenou hodnotou NEK : 4 nonylfenol, 4 terc oktylfenol, chloralkany C10-13, DEHP, pentachlorbenzen, pentachlorfenol a polybromované difenylethery byly v převážné většině případů detekovány pod mezí stanovitelnosti, případně v nízkých měřitelných hodnotách a limit v žádném ze sledovaných profilů nepřekročily. Polychlorované dibenzo-p- dioxiny, polychlorované dibenzofurany a polychlorované bifenyly s dioxinovým efektem byly monitorovány ve vzorcích sedimentů na 10 lokalitách. Jejich přítomnost byla podobně jako v minulých třech letech prokázána na všech lokalitách (viz Obr ). 58

59 V obsazích kovů při zohlednění přirozené koncentrace globálního geogenního pozadí (Turekian, Wedepohl, 1961) byl překročen limit v ukazateli olovo (v sedimentech na 15 profilech, v plaveninách na 11 profilech), rtuť (na 5 profilech v sedimentech a 5 profilech v plaveninách), kadmium (na 4 profilech v sedimentech a 6 profilech v plaveninách) a nikl (na 1 profilu v sedimentech a 2 profilech v plaveninách). Ve většině případů jde o profily na toku Labe, Lužické Nisy, Bíliny, Odry a Svratky. Z meziročního srovnání obsahů kovů vyplývá mírný nárůst počtu případů překročení limitu NEK u olova a kadmia a naopak pokles případů překročení v obsazích rtuti v sedimentech. V případě kadmia byl zaznamenán evidentní nárůst koncentrací jak v sedimentech, tak v plaveninách v druhé polovině roku v období s výskytem hydrologického sucha. Přehled profilů v jednotlivých oblastech povodí s překročením hodnot norem environmentální kvality v jednotlivých ukazatelích dokumentují Obr , Obr a Obr Ve všech dílčích povodích byla hodnota NEK překročena nejméně v jednom ukazateli. Nejvyšší počet nadlimitních ukazatelů byl vyhodnocen v dílčím povodí Ohře a Dolního Labe a v dílčím povodí Lužické Nisy. Nejméně chemických ukazatelů překročilo limit NEK v dílčím povodí Horní Vltavy. Toky s nejvyšší kontaminací pevných matric jsou Bílina v Ústí n. L. a Lužická Nisa v Hrádku n. N. Vyhodnocení jakosti plavenin a sedimentů podle NEK se zatříděním do jakostních tříd (dle podílu ročního průměru k NEK) uvádí pro závěrové profily dílčích povodí, Bílinu, Ohři a Svratku Tab (v případě, že více než polovina hodnot byla pod mezí stanovitelnosti, není poměr k NEK hodnocen). Hodnocení trendu dat bylo provedeno podle metodiky uvedené v příloze 12 Vyhlášky MŽP a MZE č. 98/2011 pro časové řady období let Z požadovaných 20 prioritních látek Směrnice 2013/39/EU bylo hodnoceno 11 látek, pro které byly k dispozici souvislé časové řady. Pro 5 látek (hexabromcyklododekan, hexachlorcyklohexan, heptachlor, polybromované difenylethery, pentachlorbenzen) nebylo možno trendy vyhodnotit z důvodu jejich velmi nízké koncentrace, většinou pod mezí stanovitelnosti. Dioxiny a PFOS nebyly hodnoceny z důvodu krátkých časových řad. V sedimentech byl vyhodnocen klesající trend v obsazích všech látek PAU v profilech s obvykle vysokou kontaminací těmito látkami (dílčí povodí Horní Odry, Lužické Nisy). Látkami s převážně rostoucím trendem na lokalitách jsou antracen, olovo a kadmium, naopak jednoznačně klesající trend je u fluorantenu, méně často u rtuti a DEHP. Téměř bez trendu jsou napříč lokalitami chloralkany C10-13, s výjimkou profilu Svratky v Židlochovicích a dále hexachlorbenzen, který vykazuje stabilní stav na dlouhodobě kontaminovaných profilech (Bílina Ústí n. L., Labe Prostřední Žleb). V plaveninách bylo detekováno menší množství trendů než v sedimentech. Rostoucí trend byl vyhodnocen lokálně u chloralkanů C10-13, látek skupiny PAU a dále u hexachlorbenzenu a hexachlorbutadienu (Bílina). U rtuti a kadmia byl zaznamenán sestupný trend nebo stagnace. Přehled hodnocení trendů ve vybraných profilech dílčích povodí uvádí Tab a Tab Z pohledu dosažení dobrého chemického stavu vod se jako nejproblematičtější ukazuje překročení norem environmentální kvality nejen v dílčím povodí Ohře a dolního Labe a povodí Lužické Nisy, ale při stávajících hodnotách NEK v podstatě ve všech dalších dílčích oblastech povodí. 59

60 Obr Překročení limitu NEK v sedimentech Obr Překročení limitu NEK v plaveninách 60

61 Obr Překročení limitu NEK v sedimentovatelných plaveninách Obr Toxické ekvivalenty sumy dioxinů, furanů a PCB s dioxinovým efektem v sedimentech 61

62 Tab Vyhodnocení jakosti pevných matric podle NEK a zatřídění do jakostních tříd dle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. a Vyhlášky č. 98/2011 Sb. Ukazatel Sedimenty Obříství Zelčín Terezín Ústí nad Labem Prostřední Žleb Hrádek nad Nisou Bohumín Lanžhot Pohansko Labe Vltava Ohře Bílina Labe Lužická Nisa Odra Morava Dyje olovo (Pb) 1,06 1,48 0,48 2,32 1,35 1,82 0,52 0,59 0,57 nikl (Ni) 0,65 0,62 0,65 0,97 0,77 1,32 0,45 0,77 0,74 kadmium (Cd) 0,54 0,86 0,48 0,77 0,73 1,10 0,32 0,19 0,25 rtuť (Hg) 1,03 1,49 0,30 3,14 1,19 0,92 0,72 0,29 0,29 hexachlorbenzen 14,39 <MS 5,10 88,50 14,25 <MS <MS <MS <MS hexachlorbutadien <MS <MS <MS 3,32 0,05 <MS <MS <MS <MS HCH gama <MS <MS 0,45 3,05 nehodnoceno <MS <MS <MS <MS pentachlorbenzen <MS <MS 0,01 0,09 <MS <MS <MS <MS <MS pentachlorfenol <MS <MS 0,11 <MS <MS <MS <MS <MS <MS 4-nonylfenol <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS 4-terc oktylfenol <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS DEHP 0,02 0,01 0,01 0,02 0,01 0,03 0,01 0,01 0,02 chloralkany C10-13 <MS <MS <MS 0,24 <MS <MS <MS <MS <MS antracen 0,51 6,39 <MS 0,92 1,04 2,18 4,68 2,05 0,15 fluoranthen 6,50 27,40 <MS 12,06 9,69 18,60 48,50 13,15 3,48 suma 5 PAU 0,79 3,05 nehodnoceno 0,58 1,13 1,72 4,01 1,47 0,66 suma PBDE <MS <MS < 0,01 0,02 <MS <MS <MS <MS <MS Plaveniny olovo (Pb) 0,91 0,87 0,71 1,13 1,00 1,49 0,74 0,38 0,65 nikl (Ni) 0,64 0,50 0,75 1,14 0,71 2,68 0,52 0,49 0,94 kadmium (Cd) 0,87 0,97 0,67 0,84 0,63 1,63 1,84 0,15 0,39 rtuť (Hg) 2,04 0,55 0,37 1,72 1,32 1,03 0,75 0,22 0,34 hexachlorbenzen 0,56 <MS nehodnoceno 19,00 13,10 <MS <MS <MS nehodnoceno hexachlorbutadien <MS <MS <MS 142,00 24,00 <MS <MS <MS <MS HCH gama <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS pentachlorbenzen <MS <MS <MS 0,12 0,01 <MS <MS <MS <MS pentachlorfenol <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS 4-nonylfenol <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS 4-terc oktylfenol <MS <MS <MS <MS <MS nehodnoceno <MS <MS <MS chloralkany C ,14 0,12 0,10 0,85 0,16 0,23 0,20 <MS <MS antracen 0,39 0,20 0,14 1,22 1,08 0,63 1,09 0,50 0,30 fluoranthen 5,69 6,98 7,09 6,94 8,11 9,65 10,32 7,52 9,96 suma 5 PAU 0,65 0,61 0,39 0,76 0,78 1,18 1,27 1,00 1,22 Ukazatel Sedimentovatelné plaveniny Obříství Zelčín Terezín Židlochovice Hřensko Hrádek nad Nisou Bohumín Lanžhot Pohansko Labe Vltava Ohře Svratka Labe Lužická Nisa Odra Morava Dyje olovo (Pb) 0,78 1,11 0,76 0,71 1,38 1,08 0,85 0,47 0,49 nikl (Ni) 0,56 0,61 0,92 0,59 0,88 1,07 0,54 0,61 0,68 kadmium (Cd) 0,67 0,68 0,59 0,67 0,57 1,53 1,21 0,33 0,27 rtuť (Hg) 1,95 0,92 0,55 1,10 1,58 1,95 1,03 0,34 0,42 hexachlorbenzen 3,97 <MS nehodnoceno 0,62 9,48 <MS <MS <MS <MS hexachlorbutadien <MS <MS <MS <MS 10,70 <MS <MS <MS <MS HCH gama <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS pentachlorbenzen nehodnoceno <MS <MS <MS 6,40 <MS <MS <MS <MS pentachlorfenol <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS 4-nonylfenol <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS <MS 4-terc oktylfenol <MS <MS <MS <MS <MS 0,35 <MS <MS <MS chloralkany C ,26 0,26 nehodnoceno 0,20 0,20 0,47 0,31 <MS nehodnoceno antracen 1,03 0,48 0,37 1,92 0,91 1,07 5,38 1,87 0,52 tributylcín / tributylthin <MS <MS <MS 226,00 <MS 210,00 <MS <MS <MS fluoranthen 7,95 4,75 2,87 18,75 9,12 9,44 30,60 13,42 5,55 suma 5 PAU 1,10 0,82 0,43 2,86 1,14 1,25 3,97 2,04 0,95 Jakostní třída NEK/RP (AA/EQS) 1 - velmi dobrá RP < MS (AA < LOQ) 2 - dobrá RP/NEK (AA/EQS) < střední RP/NEK (AA/EQS) < poškozená RP/NEK (AA/EQS) >= 2 62

63 Tab Hodnocení trendů prioritních nebezpečných látek v sedimentech Dílčí povodí Tok Profil kadmium olovo rtuť C10-13 chloralkany Ukazatel antracen fluoranten benzo(a)pyren benzo(b)fluoranten benzo(ghi)perylen benzo(k)fluoranten indeno(123cd)pyren Suma 5 PAU DEHP hexachlorbenzen Sedimenty Horní a střední Labe Horní Vltava Berounka Dolní Vltava Ohře, Dolní Labe a ostatní přítoky Labe Lužická Nisa a ostatní přítoky Odry Morava a přítoky Váhu Dyje Horní Odra x Lysá nad Labem Labe x x x x rostoucí x x x x x x x x x Nepasice Orlice x x x x rostoucí x x x x rostoucí x x rostoucí x Obříství Labe x x x x x x x x x x x x x x Předměřice Jizera x x x x x x x x x x x x x x Sány Cidlina x x klesající x x x x x x x x x x x Valy Labe x x x x x x x x x x x x x x Bechyně Lužnice x x x x x x x x x x x x x x Březí Vltava rostoucí x x x x x x x x x x x x x Topělec Otava x x x x x x x x x x x x klesající x Bukovec Berounka x x klesající x x x x x x x x x klesající x Srbsko Berounka x x klesající x rostoucí x rostoucí x x rostoucí x x x x Nespeky Sázava x x x x x x x x x x x x x x Zruč nad Sázavou Sázava x x x x x x x x x x x x x x Zelčín Vltava x x x x rostoucí x rostoucí x x x x x klesající x Želina Ohře x x x x x x x x x x x x klesající x Terezín Ohře x klesající klesající x x klesající x x x x x x klesající x Ústí nad Labem Bílina x x x x x x x klesající klesající x klesající klesající klesající x Březiny Ploučnice x x klesající x x klesající x klesající klesající x klesající x x x Prostřední Žleb Labe rostoucí rostoucí x x x x x x x x x x x x Svinov Odra x x rostoucí x klesající klesající klesající klesající klesající klesající klesající klesající klesající x Ostrava Ostravice rostoucí x x x x x x x klesající x x x x x Bohumín Odra x x x x x x x x x klesající x x x x ústí Olše Olše x klesající x x x klesající klesající klesající klesající x klesající klesající klesající x Třebovice Opava x klesající x x x klesající klesající klesající klesající klesající klesající klesající x x Hrádek nad Nisou Lužická Nisa x x x x klesající klesající klesající klesající klesající klesající klesající klesající klesající x Blatec Morava x x x x x x x x x x x x x x Kroměříž Morava x x x x rostoucí x x x x x x x x x Troubky Bečva x x x x x x x x x x x x x x Otrokovice Dřevnice x rostoucí x x rostoucí x x x x x x x x x Spytihněv Morava x x x x x x x x x x x x x x Havřice Olšava x x x x x x x x x x x x x x Lanžhot Morava x rostoucí x x x x x x x x klesající x x x Bílovice Svitava x rostoucí x x x x x x x x x x x x Ivančice Jihlava x x x x x x x x x x x x x x Židlochovice Svratka x x x rostoucí x x x x x x x x x x Jevišovka (nad) Dyje x x x x klesající klesající klesající x x x x x klesající x Pohansko Dyje x rostoucí x x x x rostoucí rostoucí x rostoucí x rostoucí rostoucí x bez trendu 63

64 Tab Hodnocení trendů prioritních nebezpečných látek v plaveninách Horní Odra Lužická Nisa a ostatní přítoky Odry Morava a přítoky Váhu Dyje Dílčí povodí Tok Profil Plaveniny Horní a střední Labe Horní Vltava Berounka Dolní Vltava Ohře, Dolní Labe a ostatní přítoky Labe kadmium olovo rtuť C10-13 chloralkany antracen fluoranten benzo(a)pyren benzo(b)fluoranten benzo(ghi)perylen benzo(k)fluoranten indeno(123cd)pyren Suma 5 PAU hexachlorben zen Nepasice Orlice x x x x x x x x x x x x x x Sány Cidlina x rostoucí x x x x x rostoucí x x klesající x x x Valy Labe x x x x rostoucí x x x x x x x x x Lysá nad Labem Labe x x x x x x x x x x x x x x Předměřice Jizera x x x x x x x rostoucí x rostoucí x x x x Obříství Labe x x x rostoucí x x x x x x x x x x Bechyně Lužnice x klesající x x x x x x x x x x x x Topělec Otava x x x rostoucí x x x x x x klesající x x x Bukovec Berounka x x x x x x klesající x x x x x x x Srbsko Berounka x x x x x x x x x x x x x x Zruč nad Sázavou Sázava x x x x x x x x x x x x x x Zelčín Vltava x x x x x x x x x x x x x x Želina Ohře x x x x x x x x x x x x x x Terezín Ohře x x klesající x x x x x x x klesající x x x Ústí nad Labem Bílina x x x rostoucí rostoucí x rostoucí x x x x x rostoucí rostoucí Březiny Ploučnice x x x x x rostoucí x x x x x x x x Prostřední Žleb Labe x x x rostoucí x x x x x x x x x x Svinov Odra x x x x x x x x x x x x x x Děhylov Opava x x x x x x x rostoucí klesající x x x x x Ostrava Ostravice x rostoucí x x x x x x x x x x x x Bohumín Odra x x klesající x x klesající klesající klesající klesající x klesající klesající x x Věřňovice Olše x x x rostoucí x x x x x x x x x x Hrádek nad Nisou Lužická Nisa x x x x x x x x x x x x x x Blatec Morava x x x x rostoucí x x x x x x x x x Havřice Olšava x x x x x x x x x x x x x x Lanžhot Morava x x x x x x x x x x x x x x Bílovice Svitava klesající x x x x x x x x x x x x x Ivančice Jihlava x x x x x x x x x x x x x x Židlochovice Svratka x x x x x x x x x x x x x x Jevišovka Dyje x x x x x x rostoucí x x x x x x x Pohansko Dyje x x x x x x x rostoucí x rostoucí x x x x Ukazatel hexachlorobutadi en x bez trendu 64

65 Zhodnocení výsledků bilance jakosti vody v jednotlivých povodích Dílčí povodí Horního a středního Labe Povrchové vody Hodnocení podle ČSN Hodnoceno bylo 37 profilů s rozsahem 24 až 38 ukazatelů. 22 profilů nemělo ani jeden ukazatel ve IV. a V. třídě. Jednalo se o všechny hodnocené profily na Jizeře a Orlicích a profily na Javorce, Kamenici, Metuji, Loučné, Dědině a Úpě. Na Labi to byly úseky mezi Klášterskou Lhotou a Němčicemi a mezi Kolínem a Nymburkem. Na jediném profilu nepřesáhl ani jeden z 38 hodnocených ukazatelů II. třídu, byl to profil Divoká Orlice Čestice. Nejvíce znečištěnými toky byly naopak Piletický potok v Hradci Králové (10 ukazatelů, tj. 2/3 ze skupiny A ve IV. a V. třídě), Vlkava v Hroněticích (téměř čtvrtina všech hodnocených ukazatelů ve IV. a V. třídě převážně ze skupiny A) a Mrlina v Nymburku (CHSK Cr, celkový fosfor a sírany ve IV. třídě, TOC a chlorofyl v V. třídě). AOX byly v tomto dílčím povodí sledovány na 36 profilech, pouze na Klejnárce a Piletickém potoce, dosahovaly IV. třídy, ostatní profily spadaly do II. až III. třídy. Necelá pětina všech profilů měla ve IV. a V. třídě celkový fosfor. Ve IV. třídě byl zařazen arsen v Klejnárce, z této skupiny ještě celkový mangan dosáhl III. třídy na 4 profilech na Labi, v Mrlině a v Piletickém potoce a zinek byl ve stejné třídě v profilech Labe Veletov a Kolín (pod). Nejhůře hodnoceným ukazatelem byl chlorofyl, na 30 % profilů z 37 sledovaných dosáhl IV. a V. třídy, na Labi, Vlkavě, Výmole, Výrovce a Mrlině. Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb. Podle tohoto nařízení bylo hodnoceno rovněž 37 profilů, kde bylo měřeno 34 až 91 látek. Nejlépe byly klasifikovány profily na Jizeře (Horní Sytová, Spálov a Vinec), na Javorce v Ostroměři, na profilu Dědina Třebechovice, Bystřice - Kosičky a na Labi v Klášterské Lhotě, Hořenicích, Veletově a Nymburce, všechny hodnocené ukazatele vyhověly limitům. Profily na Orlicích, Cidlině, Metuji, Úpě, Doubravce, Chrudimce, Výrovce, Javorce a všechny zbývající profily na Labi splnily limity pro více než 90 % ukazatelů. Naopak nejvíce limitních hodnot, 9 až 11, bylo překročeno na Vlkavě (28 %) Piletickém potoce (27 %), Výmole (23 %) a Klejnárce (13 %). Mezi toky s vyšším znečištěním patřila i Mrlina. Limit na těchto profilech nebyl splněn zejména u všeobecných ukazatelů celkového fosforu, jednotlivých forem dusíku, TOC a ukazatelů kyslíkového režimu, na Klejnárce byl nadlimitní i arsen. AOX nepřekročily limit na žádném z 36 monitorovaných profilů. Na všech 19 profilech, kde byla sledována suma benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu nebyla limitní hodnota dodržena na žádném z nich, jak již bylo zmíněno výše, velmi vysokých hodnot dosáhla suma PAU na Labi v Debrném , limitní hodnota pro sumu benzo(ghi)perylenu a indeno(1,2,3-cd)pyrenu překročila limitní hodnotu více než 28 krát. Z 30 profilů, na kterých byl monitorován bisfenol A, nesplnilo limit 7 profilů, většinou na menších tocích - Vlkavě, Výmole, Klejnárce, Doubravě, ale i na Labi ve Valech a v Lysé nad Labem, více než dvojnásobná byla limitní hodnota na Výrovce. Na více než dvou třetinách z 37 profilů překročily limitní hodnoty Escherichia coli, termotolerantní koliformní bakterie překročily limitní hodnoty na 57 % profilů. Radiochemie Matrice voda V tomto dílčím povodí byly v povrchových vodách na deseti profilech měřeny hodnoty celkové objemové aktivity beta v rozpuštěných látkách, nejvyšší hodnota byla zjištěna na profilu Kurvice Ronov (675 mbq.l 1 ), na ostatních profilech aktivita nepřevýšila hodnotu 319 mbq.l 1. Na profilu Kurvice Ronov byla měřena celková objemová aktivita alfa v hodnotách v rozmezí od 208 do 626 mbq.l 1, na tomto profilu byl zjištěn obsah uranu v rozpuštěných látkách do 19,9 µg.l 1. Aktivita tritia byla měřena na profilu Labe - Lysá nad Labem nejvýše do hodnoty 1 Bq.l 1. 65

66 Matrice sedimenty Radionuklidy v sedimentech nebyly v tomto dílčím povodí sledovány. Plaveniny a sedimenty Množství a transport plavenin Režim plavenin byl sledován na Labi v profilu Vestřev, Němčice, Valy a Obříství a dále na Orlici, Loučné, Cidlině a na Jizeře. Na Labi se průměrné roční koncentrace plavenin pohybovaly mezi 9 mg.l 1 (závěrový profil oblasti v Obříství) a 17 mg.l 1 (horní tok ve Vestřevu). U přítoků byly vyhodnoceny roční průměry koncentrací mezi 9 mg.l 1 (Jizera Tuřice) a 20 mg.l 1 (Cidlina Sány). Na všech stanicích byly zaznamenány vzestupy koncentrací plavenin během lednové odtokové epizody po dobu 1 až 3 dnů s hodnotami 100 až 400 mg.l 1 a současně byla na řadě profilů změřena okamžitá roční maxima (viz tab. III. 2). Další epizoda zvýšeného chodu plavenin byla zaznamenána na přelomu března a dubna při odtokové situaci po vydatných srážkách a odtávání sněhu v horských oblastech. Nejvýznamněji se projevila na horním Labi ve Vestřevu a na Orlici v Týništi, kde hodnoty dosahovaly v kulminacích průtoku vody 200, resp. 150 mg.l 1. V následujícím období byl chod plavenin vyrovnaný bez extrémů s hodnotami do 10 až 15 mg.l 1. Až v druhé polovině listopadu a na počátku prosince se na horním Labi, Orlici, Jizeře a Loučné koncentrace plavenin významně zvýšily v souvislosti s vzestupy hladin po intenzivních srážkách a tání sněhu v horských polohách. Na profilu Labe Vestřev a Jizera Tuřice přitom byla změřena okamžitá roční maxima koncentrací (viz Tab ). Měsíční odtoky plavenin dosahovaly nejvyšších hodnot na většině profilů v nejvhodnějších měsících roku, a to v lednu a dubnu, kdy bylo profily transportováno 48 až 76 % ročního úhrnu plavenin, na horním Labi ve Vestřevu v lednu, listopadu a prosinci (68 % ročního úhrnu). Horní část povodí Labe vykazuje dlouhodobě vyšší riziko ohrožení vodní erozí, na horním Labi ve Vestřevu byl vyhodnocen v rámci sítě nejvyšší specifický odnos plavenin z plochy povodí ve výši 24 t. km 2 za rok. Hodnocení chemického stavu plavenin a sedimentů Z hlediska chemického stavu pevných matric jsou pro oblast dlouhodobě charakteristické vyšší obsahy rtuti na středním Labi (pod pardubickou průmyslovou aglomerací a pod Spolanou Neratovice). Nejvyšší obsahy rtuti byly měřeny v plaveninách na profilu Labe v Obříství (3,5 mg.kg -1 ). Limity NEK byly překročeny v pevných matricích na většině profilů v ukazateli fluoranten, antracen, případně suma 5 PAU, na Labi a Jizeře navíc v ukazateli olovo a kadmium. Rtuť měla nadlimitní obsahy na Labi v Lysé a v Obříství, kde limit překročil také hexachlorbenzen. Zastoupení nadlimitních ukazatelů v jednotlivých profilech a matricích dokumentují Obr Ve významných obsazích (nejvyšší v rámci celé sítě) byl detekován v sedimentech na Labi v Hradci Králové hexabromcyklododekan (280 µg.kg -1 ), jedna z prioritních nebezpečných látek bez stanovených limitů. Z nově sledovaných prioritních nebezpečných látek byla prokázána přítomnost perfluorooktansulfonátu (PFOS) v sedimentovatelných plaveninách Labe v Obříství. Dílčí povodí Horní Vltavy Povrchové vody Hodnocení podle ČSN Hodnoceno bylo 20 profilů s rozsahem sledování 15 až 37 ukazatelů. Na 10 z nich nebyl ani jeden ukazatel klasifikován IV. a V. třídou, dobře hodnocené byly všechny profily na Malši Dolní Dvořiště Pořešín a Roudné, na Otavě v Sušici a Katovicích, a na Vltavě mezi Vyšším Brodem a Hlubokou nad Vltavou. Ve Vyšším Brodě na Vltavě, v Katovicích na Otavě a na Blanici ve Strunkovicích byly všechny z monitorovaných látek zařazeny pouze v I. a II. třídě. Naopak neznečištěnější byly profily Lomnice v Ostrovci, a na dolním toku Lužnice Veselí nad Lužnicí a Bechyně. Největší podíl na horším hodnocení těchto profilů má CHSK Cr, BSK 5, TOC, AOX a chlorofyl. Hodnoty na úrovni IV. třídy byly i v Pěkné na Vltavě u obou CHSK a TOC. Kovy a metaloidy byly klasifikovány převážně I. a II. třídou. Dolní tok Lužnice měl zvýšené koncentrace manganu na úroveň III. třídy, ve stejné třídy dosáhl i arsen na Lomnici a celkové železo na dolním toku Lužnice, na Blanici v Heřmani a na Stropnici v Pašinovicích. 66

67 Z ukazatelů byly nejhůře hodnoceny AOX, ze 17 sledovaných profilů bylo 9 klasifikováno IV. nebo V. třídou. V V. třídě byl zařazen i chlorofyl na 2 profilech dolního toku Lužnice, na Stropnici a Nežárce byl ve IV. třídě. III. třídy dosáhlo celkové železo ve 4 profilech, arsen v profilu Lomnice - Ostrovec a celkový mangan na Lužnici v Bechyni a Veselí nad Lužnicí. Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb. Z 20 sledovaných profilů bylo nejvíce ukazatelů hodnoceno na profilu Vltava - Hluboká nad Vltavou a Lužnice - Bechyně 85, nejméně na profilu Blanice Strunkovice nad Blanicí, pouze 17. Na profilech Blanice Strunkovice nad Blanicí, Vltava - Vyšší Brod a Pěkná a Volyňka - Němětice nepřekročil žádný z hodnocených ukazatelů limitní hodnoty. Nejčastěji byly limity překročeny na profilech menších toků Lomnice, Nežárka, Skalice, Stropnice a na dolním toku Lužnice ve Veselí nad Lužnicí. Obdobně jako u hodnocení podle ČSN se jednalo o hodnoty CHSK Cr, BSK 5, TOC, AOX a celkový fosfor. Na Lužnici ve Veselí nad Lužnicí mírné překročilo limit i celkové železo. Dva profily z 16 monitorovaných vyhověl limitům pro sumu benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3- c,d)pyrenu, Malše Dolní Dvořiště a Vltava Pěkná, na ostatních byly limity překročeny, nejvýrazněji, 4 krát, na profilu Blanice Heřmaň. Na všech 20 profilech byly stanoveny hodnoty termotolerantních koliformních bakterií, na 3 z nich byl limit překročen. Na stejných profilech jako pro termotolerantní koliformní bakterie nebyl limit splněn ani pro Escherichii coli, navíc byl překročen limit i na profilu Malše Dolní Dvořiště, sledována však byla jen na 17 profilech. Radiochemie Matrice voda V dílčím povodí Horní Vltavy byly předány výsledky aktivit radionuklidů v povrchových vodách celkem ze sedmi profilů. Na profilu Račí potok - Nekrasín převýšila celková objemová aktivita alfa nejvyšší přípustné hodnoty norem environmentální kvality podle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb., nejvyšší zjištěná hodnota byla mbq.l 1, dle normy ČSN Jakost vod klasifikace povrchových vod je povrchová voda řazena do třídy V velmi silně znečištěná voda. Obsahy uranu na tomto profilu byly analyzovány ve výši až 46 µg.l 1, průměrná hodnota převýšila limitní hodnotu normy environmentální kvality. V povrchových vodách řeky Vltavy na profilu VN Kořensko pod zaústěním odpadních vod z jaderné elektrárny Temelín byla dne zaznamenána maximální hodnota objemové aktivity tritia 495 Bq.l 1, hodnota splňuje normy environmentální kvality pro tritium v povrchových tocích uvedeného v Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Tato jediná hodnota převyšuje meznou hodnotu pro zařazení do III. třídy znečištěných vod, ovšem dle normy ČSN Jakost vod klasifikace povrchových vod je povrchová voda za sledované roční období na základě charakteristické hodnoty, tj. hodnoty s pravděpodobností nepřekročení 90 %, zařazena do II. třídy mírně znečištěných vod. Tato zvýšená hodnota indikuje vypouštění tritiových vod z jaderné elektrárny. Matrice sedimenty V sedimentech všech 10-ti sledovaných profilů v celé České republice byla zjištěna nejvyšší aktivita izotopů v tomto dílčím povodí Horní Vltavy pro izotopy 2. thoriové řady 228 Th (125 Bq.kg 1 ) a 228 Ra (111 Bq.kg 1 ) na profilu Lužnice - Veselí nad Lužnicí, na tomto profilu byly prokázány též nejvyšší aktivity 137 Cs (111 Bq.kg 1 ) a izotopu 238 U (151 Bq.kg 1 ). Pod mezí detekce byly aktivity radioizotopů 134 Cs, 57 Co, 60 Co a 241 Am. Plaveniny a sedimenty Množství a transport plavenin Režim plavenin byl sledován na Vltavě v Březí, Lužnici a Otavě. Roční koncentrace plavenin na Vltavě v Březí a na Otavě v Topělci reprezentují podobně jako v minulých letech celkově nižší republikové průměry. V profilu Lužnice Bechyně nebyla roční koncentrace vyhodnocena z důvodu delšího přerušení pozorování. Na Vltavě v Březí byl zaznamenán mírně zvýšený chod plavenin krátce při odtokové epizodě na přelomu března a dubna po srážkách a odtávání sněhové pokrývky s relativně nízkými hodnotami nejvýše do 60 mg.l 1, významněji se koncentrace plavenin zvýšily průběhu června při opakovaných krátkodobých vzestupech hladin po lokálních intenzivních srážkách s dosažením ročního maxima (viz Tab ). Na Otavě v Topělci byl chod plavenin po celý rok vyrovnaný bez významnějších extrémů. Zvýšené hodnoty koncentrací plavenin byly měřeny pouze ve 67

68 třetí dekádě listopadu a na počátku prosince a nepřesáhly hodnotu 90 mg.l 1. Téměř polovina ročního úhrnu odtoku plavenin byla sledovanými toky transportována během dvou měsíců, na Vltavě v dubnu a červnu, na Otavě v prosinci a lednu. Hodnocení chemického stavu plavenin a sedimentů Z hlediska chemického stavu pevných matric je pro toky dílčího povodí charakteristická relativně nízká úroveň kontaminace. Na Lužnici v Bechyni byly měřeny v sedimentech nejvyšší obsahy antracenu a fluorantenu v rámci sítě sledování. Limity NEK byly překročeny v pouze v obsazích látek skupiny PAU u ukazatele fluoranten, suma 5 PAU, případně antracen. Zastoupení nadlimitních ukazatelů v jednotlivých profilech a matricích dokumentují Obr Dílčí povodí Berounky Povrchové vody Hodnocení podle ČSN Hodnoceno bylo 15 profilů s rozsahem 21, Loděnice Hostim, až 37 ukazatelů, Berounka Bukovec, vyjmenovaných v této normě. Nejčistšími profily byly profily na Úhlavě, v Doudlevcích a ve Svrčovci, na Berounce v Bukovci a Hýskově a na Mži v Plzni. Většina z jejich hodnocených ukazatelů bylo pouze v I. a II. třídě, na každém profilu pouze dvě hodnoty byly klasifikovány III. třídou. Příznivý vývoj byl zaznamenán na Litavce, kde se neustále zlepšuje zatížení tohoto toku kovy a metaloidy, koncentrace olova a kadmia dosahovaly úrovně III. třídy, zinek byl ve IV. třídě, ještě v roce 2013 však byla situace výrazně horší. Na žádném profilu nebylo u žádného ukazatele dosaženo V. třídy, IV. třída se objevovala ojediněle, zejména u chlorofylu 3 profily, po jednom profilu bylo dosaženo stejné třídy i u NL 105 C, celkového fosforu, celkového železa, sumy PAU a enterokoků a nezvykle i u síranů na profilu Loděnice - Hostim. AOX byly sledovány na všech profilech, 80 % z nich spadalo do III. třídy, 3 profily dosáhly pouze II. třídy, Úhlava Svrčovec a Doudlevce a Radbuza Dobřany (pod). Nejlépe hodnoceny byly ukazatele skupiny B, pouze 1,1,2,2-tetrachlorethen ve Svrčovci na Úhlavě a suma PAU na 6 profilech z 8 kde byly sledována dosáhly II. třídy, suma PAU ve Svrčovci III. třídy. Ostatní látky z této skupiny na žádném z profilů nepřekročily limit pro I. třídu. Z mikrobiologických a biologických ukazatelů byl nejhůře hodnocen chlorofyl, jak bylo uvedeno výše, IV. třídy dosáhly i enterokoky na Úslavě. Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb. Hodnocení proběhlo na 15 profilech, nejvíce ukazatelů bylo hodnoceno na profilu Berounka Lahovice, 89, nejméně na profilu Loděnice Hostim, 23. Všechny sledované ukazatele splnily stanovené limity ve 4 profilech, na Mži v Milíkově a Stříbře, na Radbuze v Dobřanech a na Klabavě v Chrástu. Nejznečištěnějším profilem v tomto dílčím povodí byl Rakovnický potok v Křivoklátu, kde limit nesplnily 4 ukazatele, nejvýrazněji ho překročila EDTA, téměř 5 krát. Litavka v Berouně proti minulým letům jen u kadmia lehce překročila limitní hodnotu, ostatní kovy a metaloidy dosáhly maximálně 2. třídy a limity splnily. V roce 2013 ještě dosahovaly hodnoty u kadmia 3,5 násobku limitní hodnoty a u niklu byl NEK překročen 13,5 krát. Ze skupiny všeobecných ukazatelů byl nejčastěji překračován limit pro celkový fosfor (20 % hodnot), z ostatních skupin u EDTA, na 5 profilech z 12 sledovaných, sumy benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu, (oba profily na Úslavě a na Berounce v Bukovci). Mikrobiologické ukazatele dosáhly 3. třídy shodně na 4 profilech, pro Escherichii coli a termotolerantní koliformní bakterie, na dvou z pěti sledovaných profilů nevyhověly enterokoky. Radiochemie Matrice voda Na Příbramském potoce na profilu Brod byla zjištěna maximální hodnota celkové objemové aktivity alfa mbq.l 1, na základě charakteristické hodnoty dle normy ČSN je povrchová voda zařazena do V. třídy velmi silně znečištěných vod. Povrchová voda na profilu Příbramský potok Konětopy je řazena do IV. třídy silně znečištěných vod. Na dalších profilu Příbramského potoka 68

69 v Trhových Dušníkách je povrchová voda na základě charakteristické hodnoty celkové objemové aktivity alfa zařazena již jen do II. třídy mírně znečištěných vod. Obsahy uranu na profilu Příbramský potok Brod dosahovaly až 62 µg.l 1. Povrchové vody na profilu Příbramský potok - Brod jsou podle charakteristické hodnoty celkové objemové aktivity beta po korekci na obsah 40 K řazeny do IV. třídy silně znečištěných vod, maximální hodnota celkové objemové aktivity beta na tomto profilu byla zjištěna mbq.l 1. Aktivita radioizotopu radium 226 byla na 7 sledovaných profilech pod mezí detekce nebo s hodnotami aktivity nejvýše 39 mbq.l 1. Matrice sedimenty Aktivity izotopů uranu 238 U (49,9 Bq.kg 1 ), 235 U (3,44 Bq.kg 1 ) a izotopů 2. thoriové řady 228 Th (57,7 Bq.kg 1 ) a 228 Ra (53,8 Bq.kg 1 ) zjištěné v sedimentech na profilu Mže - Plzeň jsou v porovnání s ostatními 10 sledovanými profily relativně vysoké, ale při srovnání s předchozím rokem jsou tyto hodnoty nižší. Pod mezí detekce byly aktivity radioizotopů 134 Cs, 57 Co, 60 Co a 241 Am. Plaveniny a sedimenty Množství a transport plavenin Režim plavenin byl sledován v profilu Berounka Srbsko. Vzhledem k neúplnému pozorování z důvodu výskytu hydrologického sucha a ovlivnění vzorkování v letních měsících neuvádíme vyhodnocení roční koncentrace plavenin. Zvýšené koncentrace plavenin s hodnotami 50 až 200 mg.l 1 byly zaznamenány krátkodobě při vzestupech hladin během lednové odtokové epizody. Další epizody zvýšeného chodu s delší dobou trvání se vyskytly až při odtokových situacích v podzimních měsících. V polovině října se zvýšily koncentrace plavenin na 80 až 356 mg.l 1, ve třetí dekádě listopadu na 200 až 350 mg.l 1 a na počátku prosince dosahovaly při kulminaci průtoků vody hodnot 120 mg.l 1. Největší měsíční množství plavenin bylo profilem transportováno v lednu a listopadu (celkem t, tj. 46 % vyhodnoceného ročního úhrnu). Hodnocení chemického stavu plavenin a sedimentů Z hlediska chemického stavu pevných matric jsou pro dílčí oblast dlouhodobě charakteristické zejména vyšší obsahy olova a na dolní Berounce v Srbsku obsahy kadmia, které souvisí s kontaminací povrchových vod přítoku Litavky vodami z příbramské důlní oblasti. V obsazích kadmia bylo na Berounce v Srbsku zaznamenáno v druhé polovině roku několikanásobné zvýšení až na 13 mg.kg -1. V sedimentech na Mži v Plzni byla měřena v rámci celé sítě nejvyšší koncentrace olova (322 mg.kg -1 ). Z potenciálně nebezpečných látek byl zaznamenán v plaveninách na Mži v Plzni vysoký obsah bisfenolu A (682 µg.kg -1 ). Limity NEK byly překročeny v ukazateli fluoranten, suma 5 PAU, olovo a kadmium. Jejich zastoupení v jednotlivých profilech a matricích dokumentují Obr Dílčí povodí Dolní Vltavy Povrchové vody Hodnocení podle ČSN K hodnocení bylo vybráno 14 profilů, na kterých bylo monitorováno 13,Sázava Havlíčkův Brod, až 35 ukazatelů, Vltava Zelčín. Nejčistšími profily byly Želivka Soutice a Vltava - Štěchovice, kde ze 14, resp. 21 hodnocených ukazatelů všechny dosáhly jen I. a II. třídy. Dobře byly klasifikovány i profily Želivka - Poříčí a Vltava Vrané nad Vltavou, které měly ve III. třídě pouze jeden ukazatel, na Vltavě to byly AOX, na Želivce dusičnanový dusík. K nejzatíženějším profilům, zejména v ukazatelích základního fyzikálního a chemického rozboru patřily stejně jako v minulých letech, Bakovský potok Vepřek a Zákolanský potok Kralupy nad Vltavou. Pětina ukazatelů na Bakovském potoce dosáhla IV. třídy, zejména u ukazatelů skupiny A, obdobné výsledky byly dosaženy i na Zákolanském potoce, kde ve IV. třídě byla zařazena čtvrtina ukazatelů ze skupiny A a chlorofyl, AOX byly klasifikovány na tomto jediném profilu V. třídou, stejně jako amoniakální dusík. 69

70 Ve IV. třídě byl na 4 profilech celkový fosfor, kovy a metaloidy dosahovaly I. a II. třídy, na Sázavě v Pikovicích a ve Zruči nad Sázavou byl celkový mangan ohodnocen III. třídou, celkové železo bylo klasifikováno stejnou třídou na Bělé v Pelhřimově. Ve skupině specifických organických látek byly všechny ukazatele pouze v I. třídě, až na sumu PAU, která byla ve III. třídě na Sázavě v Dolních Hamrech a v Zákolanském potoce, na ostatních profilech nepřesáhla limity II. třídy. Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb. Hodnoceno bylo 20 až 87 ukazatelů na 14 profilech. Výsledky byly obdobné jako pro hodnocení podle ČSN. Nejširší spektrum ukazatelů bylo sledováno na profilu Vltava Zelčín a Sázava Zruč nad Sázavou, nejméně bylo hodnoceno na profilech Želivka Soutice. Nejznečištěnějším profilem byl Zákolanský potok Kralupy nad Vltavou, kde ze 45 měřených látek překročilo 12 limitní hodnoty, nejčastěji u všeobecných ukazatelů. Nejlépe byly hodnoceny profily Štěchovice a Vrané na Vltavě, Radonice na Blanici, Sázava na Sázavě a Želivka v Souticích, na těchto profilech žádný z ukazatelů nepřekročil limitní hodnoty. Ze všeobecných ukazatelů překročil limit zejména celkový fosfor na 5 profilech. AOX byly lehce nad limitem jen na Zákolanském potoce. Limit nesplnila ani EDTA v profilech Vltava Zelčín a Zákolanský potok Kralupy nad Vltavou, hodnoty byly vyšší přibližně 2 krát až 3 krát. Sedm z devíti profilů mělo nadlimitní koncentrace pro ukazatel suma benzo(ghi)perylenu a indeno(1,2,3-cd)pyrenu, nejvyšší překročení bylo zaznamenáno na Zákolanském potoce a na Sázavě v Dolních Hamrech 7 krát více než je předepsaná koncentrace 0,002 µg.l 1. Z mikrobiologických ukazatelů termotolerantní koliformní bakterie a Escherichia coli nevyhověly na dvou profilech, na Zákolanském potoce a na Sázavě v Dolních Hamrech. Radiochemie Matrice voda Výsledky radiologických ukazatelů v povrchových vodách dílčího povodí Dolní Vltavy byly předány ze třinácti profilů. Největší znečištění povrchových vod odpovídající zařazení do V. třídy velmi silně znečištěných vod bylo zjištěno na profilu Drásovský potok Drásov a Kocába Višňová, kde maximální zjištěná hodnota celkové objemové aktivity alfa byla až mbq.l 1. Na profilu Kocába Višňová byla detekována též nejvyšší hodnota celkové objemové aktivity beta maximálně mbq.l 1. Na těchto uvedených profilech a dále na profilu Kocába Štěchovice a Zákolanský potok Kralupy nad Vltavou nejsou splněny dle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. normy environmentální kvality pro ukazatel celkové objemové aktivity alfa, na profilu Kocába Višňová nejsou splněny normy environmentální kvality pro ukazatel celkové objemové aktivity beta a obsahu uranu. Na ostatních sledovaných profilech tohoto dílčího povodí charakteristická hodnota celkové objemové aktivity alfa a celkové objemové aktivity beta odpovídá zařazení do třídy I - neznečištěná voda. Nejvyšší aktivita tritia v celém dílčím povodí byla zjištěna na profilu Vltava - Solenice, aktivita nepřevýšila hodnotu 46 Bq.l 1. Roční aritmetický průměr tohoto ukazatele nepřekročil indikativní hodnotu (100 Bq.l 1 ) dle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. a vyhovuje požadavkům na používání povrchových vod pro vodárenské účely. Na základě charakteristické hodnoty pro tritium odpovídá povrchová voda toku Vltava na profilu Štěchovice, Solenice, Podolí a Zelčín dle ČSN třídě II - mírně znečištěná voda. Matrice sedimenty Aktivity radioizotopů v sedimentech závěrového profilu Vltava - Vrané jsou v porovnání s 10-ti sledovanými profily na ostatních dílčích povodích v celé České republice nízké 238 U (29,1 Bq.kg 1 ), 235 U (2,83 Bq.kg 1 ). Pod mezí detekce byly zjištěny aktivity radionuklidu 134 Cs, 57 Co, 60 Co a 241 Am. Plaveniny a sedimenty Množství a transport plavenin Režim plavenin byl sledován na Vltavě ve Vraňanech a na Sázavě v Nespekách. Průměrná roční koncentrace plavenin na Sázavě dosáhla 18 mg.l 1. Na Vltavě v Zelčíně nebyla roční koncentrace plavenin vyhodnocena z důvodu neúplného pozorování v době výskytu hydrologického sucha. Chod plavenin na Vltavě byl v pozorovaném období relativně vyrovnaný s průměrnými měsíčními hodnotami 70

71 do 20 až 30 mg.l 1, minimální koncentrace byly měřeny v únoru, říjnu a listopadu (průměrně 4 až 7 mg.l 1 ). Jediná významnější epizoda zvýšeného chodu plavenin se vyskytla krátce při odtokové epizodě v druhé dekádě ledna, kdy se koncentrace plavenin zvýšily na 70 až 109 mg.l 1. Na Sázavě byly zaznamenány dvě plaveninové epizody s hodnotami nad 50 mg.l 1, a to při lednové odtokové epizodě s nejvyššími okamžitými hodnotami do 350 mg.l 1 a největším denním průtokem plavenin - 30 kg.s -1 (dne ) a dále při vzestupech hladin v druhé polovině listopadu s okamžitým maximem 307 mg.l 1. Lednový odtok plavenin na Sázavě reprezentuje 66 % ročního úhrnu transportovaných plavenin profilem. Hodnocení chemického stavu plavenin a sedimentů Z hlediska chemického stavu pevných matric bylo na všech profilech vyhodnoceno nadlimitní znečištění v ukazateli fluoranten, na Vltavě ve Vraném navíc u antracenu, sumy 5 PAU, olova a v Zelčíně také u rtuti. Nízká kontaminace byla měřena v sedimentech na Želivce v Poříčí. Zastoupení nadlimitních ukazatelů v jednotlivých profilech a matricích dokumentují Obr Z nově sledovaných prioritních nebezpečných látek byla prokázána přítomnost perfluorooktansulfonátu (PFOS) v sedimentovatelných plaveninách Vltavy v Zelčíně. Z dalších sledovaných látek byla např. detekována v sedimentech Vltavy v Zelčíně jedna z nejvyšší hodnot bisfenolu A (638 µg.kg -1 ). Dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe Povrchové vody Hodnocení podle ČSN Sledováno bylo 35 profilů, na 14 z nich byly vyhodnoceny pouze 1 až 9 ukazatelů, u ostatních látek na těchto profilech nebyl proveden dostatečný počet měření pro vyhodnocení podle normy. Jednalo se zčásti o menší toky v minulých letech hodně znečištěné (Blšanka, Chodovský potok, Chomutovka, Svatava, Teplický potok), tak o profily na větších tocích (Bílina Most, Ploučnice Česká Lípa). Největší rozsah ukazatelů byl sledován na Labi ve Střekově, Děčíně a Schmilce, 38. Nejčistším tokem byla Ohře v Tvršicích a Stranném žádný z hodnocených ukazatelů nepřekročil II. třídu. Velmi dobrá byla kvalita vody i v Ploučnici v Březinách, v Ohři v Citicích, na Labi ve Střekově a v Kamenici ve Hřensku. V V. třídě se nejčastěji nacházely AOX, z 12 hodnocených profilů jich v této třídě bylo zařazeno 7, ve IV. třídě 3. Koncentrace kovů a metaloidů se pohybovaly na úrovni I. a II. třídy, arsen dosáhl hodnot třídy III. na Ohři v Lužném a Želině a na Bílině v Trmicích a Ústí nad Labem, zinek v Doubravě na Bílém Halštrově, v Bílině v Ústí nad Labem a ve Svatavě v Sokolově. Celkové železo bylo stejnou třídou klasifikováno na Ohři v Želině a na Bílině v Ústí nad Labem. Organické látky byly pouze na úrovni I. třídy, II. třídy dosáhl 1,1,2,2-tetrachlorethen a 1,1,2- trichlorethen v Bílině v Ústí nad Labem a suma PAU na polovině z 12 profilů na kterých byla monitorována. Chlorofyl, stanovený jen na Labi mezi Střekovem a Schmilkou a v Terezíně na Ohři, byl převážně v III. třídě, v Terezíně ve třídě II, na Labi v Loubí ve třídě IV. Enterokoky byly hodnoceny na 30 profilech, ve IV. a V. třídě byly vyhodnoceny na 8 profilech. Na stejném počtu profilů jako enterokoky byly monitorovány i termotolerantní koliformní bakterie, pouze v Bystřici v Ostrově nad Ohří dosáhly IV. třídy, na ostatních profilech se pohybovaly v hodnotách odpovídajících I. až III. třídě. Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb. Hodnocení bylo provedeno na 35 profilech. Nejširší rozsah sledování byl na Labi v Děčíně a ve Schmilce 93 ukazatelů, nejméně, 20 ukazatelů, bylo monitorováno v profilu Odrava Odrava. Všechny sledované hodnoty splnily limity v profilech Ploučnice Česká Lípa, Ohře hranice, Odrava Odrava a Labe Litoměřice. Nejvíce ukazatelů, které překročily limitní hodnoty, bylo na profilu Teplický potok Kozlíky (41 %), na Ohři v Lužném (33 %) a na Chodovském potoce ve Dvorech (32 %). 71

72 Nejčastěji byly na profilech překračovány limitní koncentrace AOX (62 %), EDTA (41 %) - zejména na Bílině a Labi, celkového fosforu (36 %), NL 105 C (20 %) a TOC (17 %). Arsen měl zvýšené koncentrace v Teplickém potoce, v Bystřici a zvláště ve Dvorech na Chodovském potoce, kde překročil limit téměř 6 krát, jde pravděpodobně o kontaminaci výluhem z elektrárenských popílků. Sírany na tomto profilu dosáhly dvouapůlnásobku limitní hodnoty. V profilu Bílina Ústí nad Labem přesáhly koncentrace hexachlorbenzenu průměrnou roční hodnotu téměř 6 krát, maximální hodnotu více než 13 krát. Důvodem byly velmi vysoké koncentrace nejen u hexachlorbenzenu, ale i p,p -DDT a p,p -DDD a tím i sumy DDT. V profilu Labe Děčín byl 3,6 krát přesažen NEK-RP pro sumu PCB, důvodem byly hodnoty jednotlivých kongenerů naměřené Suma benzo(ghi)perylenu a indeno(1,2,3-cd)pyrenu nevyhověla požadovaným hodnotám na třetině profilů z 12 měřených, nejvýrazněji byl limit překročen na Labi v Děčíně, 2,5 krát. Termotolerantní koliformní bakterie i enterokoky byly monitorovány na všech profilech, na 22 (63 %) u termotolerantních koliformních bakterií a na 12 (34 %) u enterokoků nevyhověly předepsaným hodnotám. Escherichia coli byla sledována pouze na 5 profilech na Labi, limit lehce překročila jen v Loubí. Radiochemie Matrice voda Z tohoto dílčího povodí byly předány výsledky měření ukazatelů radioaktivity z celkem 55 profilů. Zvýšené hodnoty radioukazatelů byly zjištěny v oblasti uranové ložiska ve Stráži pod Ralskem (např. Mlýnský náhon - Stráž pod Ralskem, Ploučnice - Mimoň, Horka, Noviny pod Ralskem) a dále v oblasti Jáchymovska (např. Jáchymovský potok - Ostrov, Havraní potok Krásný Jez, Bystřice - Ostrov). Největší prokazatelné zatížení povrchové vody radioaktivitou bylo zjištěno na profilu Mlýnský náhon - Stráž pod Ralskem, kde povrchové vody jsou řazeny do V. třídy velmi silně znečištěných vod na základě celkové objemové aktivity alfa a dle ukazatele celkové objemové aktivity beta jsou řazeny do IV. třídy silně znečištěných vod. Také povrchové vody v oblasti Jáchymovska na profilu Jáchymovský potok Ostrov, Bystřice Ostrov a Havraní potok - Krásný jez jsou řazeny podle zjištěné celkové objemové aktivity alfa do V. třídy velmi silně znečištěných vod. Avšak nejvyšší hodnota celkové objemové aktivity alfa mbq.l 1 byla prokázána na profilu Ploučnice Horka. Dle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. nevyhovují tyto hodnoty normám environmentální kvality. Nejvyšší obsahy uranu (76,5 µg.l 1 ) byly zjištěny na profilu Jáchymovský potok - Ostrov, uran byl prokázán převážně v rozpuštěných látkách, průměrná roční koncentrace převýšila limitní hodnoty normy environmentální kvality uvedené v Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Nejvyšší přípustná hodnota norem environmentální kvality pro aktivitu izotopu radia 226 uvedená v Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. byla překročena na profilu Ploučnice - Horka, zjištěná maximální hodnota byla 664 mbq.l 1. Na profilu Havraní potok - Krásný jez nevyhovuje roční průměrná aktivita izotopu radia 226 normě environmentální kvality pro tento izotop uvedené v Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Na ostatních sledovaných profilech aktivita tohoto izotopu již vyhovuje normě environmentální kvality pro průměrnou roční i nejvyšší přípustnou hodnotu, které jsou uvedeny v Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Na profilu Labe Hřensko byly změřeny nízké hodnoty tritia do 11 Bq.l 1, které vyhovují normám environmentální kvality pro tritium v povrchových tocích uvedených v Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Matrice sedimenty V tomto dílčím povodí byly odebrány vzorky sedimentů ze tří profilů. Na profilu Ohře - Terezín byla změřena aktivita radionuklidu 226 Ra (171 Bq.kg 1 ), tato aktivita byla zároveň nejvyšší v rámci všech 10 sledovaných profilů v celé ČR. Na stejném profilu byla zjištěna maximální aktivita 226 Ra (9,8 Bq.kg 1 ). Hodnoty aktivit ostatních sledovaných izotopů na třech profilech tohoto dílčího povodí se pohybují na úrovni střední hodnoty všech 10 sledovaných profilů Ra (25 až 71 Bq.kg 1 ), obdobně jako v případě 228 Th (25 až 71 Bq.kg 1 ), 238 U (20 až 112 Bq.kg 1 ). Pod mezí detekce byly zjištěny aktivity izotopů 134 Cs, 57 Co, 60 Co a 241 Am. 72

73 Plaveniny a sedimenty Množství a transport plavenin Režim plavenin a jakostní ukazatele byly sledovány na Labi, Ohři, Bílině a na Ploučnici. Nejnižší průměrné roční koncentrace byly zaznamenány podobně jako v minulých letech na Labi (11 mg. l 1 ). Vyšší roční průměry vykazovaly přítoky Labe (Ohře v Terezíně 18 mg.l 1, Ploučnice v Březinách 27 mg. l 1 ). Režim plavenin na Bílině byl v průběhu roku silně antropogenně ovlivněn v důsledku stavebních prací v toku a data nebyla vyhodnocena. Na dolním Labi byl chod plavenin v průběhu roku vyrovnaný, několikadenní zvýšené koncentrace byly zaznamenány v druhé dekádě ledna během odtokové situace vyvolané táním sněhu a srážkami, kdy byla změřena roční okamžitá maxima 100, resp. 250 mg. l 1 (viz Tab ) a krátce také na přelomu března a dubna při vzestupech hladin po vydatných srážkách s nejvyššími hodnotami do 50 mg. l 1. Rovněž na Ohři byl zvýšený chod plavenin zaznamenán při zvětšených průtocích vody na přelomu první a druhé dekády ledna s dosažením ročních maxim (viz Tab ). Na Ohři v Kadani se zvýšily koncentrace plavenin na 50 až 113 mg.l 1 také na počátku prosince v souvislosti se srážkami a táním sněhu. Vyšší počet plaveninových událostí byl zaznamenán na Ploučnici v Březinách. Zvýšené koncentrace plavenin s hodnotami nad 100 mg.l 1 se na Ploučnici vyskytly při lednové oblevě, dále po intenzivních srážkách na počátku dubna a také při vzestupech hladin v druhé polovině listopadu s hodnotami do 525 mg.l 1 (roční maximum, viz tab. III. 2) a na počátku prosince (do 200 mg.l -1 ) po srážkách a tání sněhu. Z hlediska odtoku plavenin byl na Ohři a Labi nejvýznamnější transport v lednu, kdy odteklo 30 až 50 % ročního úhrnu plavenin. Například na Labi v Prostředním Žlebu bylo při lednové odtokové epizodě během 2 dnů odneseno zhruba t nerozpuštěných látek, tj. 37 % ročního množství. Současně zde byl dne vyhodnocen největší denní průtok plavenin (207 kg.s -1 ). Na Ploučnici v Březinách bylo nejvíce plavenin transportováno až v listopadu (28 % ročního úhrnu). Z přítoků vnesla do Labe nejvíce nerozpuštěných látek Ohře (20 %), Ploučnice se podílela na celkovém transportu plavenin bilančním profilem Labe v Prostředním Žlebu odhadem 7 %. Hodnocení chemického stavu plavenin a sedimentů Dle chemického stavu pevných matric náleží dílčí povodí dlouhodobě k nejvíce znečištěným oblastem povodí ČR. Významným ukazatelem znečištění plavenin a sedimentů Bíliny a Ohře jsou setrvale arsen, rtuť a beryllium, z organických látek izomery DDT a hexachlorbenzen na Bílině a Labi pod Děčínem. Limitu NEK nevyhovělo v pevných matricích celkově 9 ukazatelů: fluoranten, hexachlorbenzen (s nejvyšším násobkem překročení na Bílině v Ústí n. L.), gama HCH, antracen, suma 5 PAU, olovo a rtuť. Na Bílině v Ústí n. L. to byly navíc obsahy hexachlorbutadienu a niklu. Zastoupení nadlimitních ukazatelů v jednotlivých profilech a matricích dokumentují Obr V sedimentech a plaveninách Bíliny byla dále detekována celá řada dalších nebezpečných látek a novodobých polutantů ve vysokých koncentracích (např. dioxiny, chlorbenzeny, triclosan, galaxolid, tonalid). V sedimentovatelných plaveninách Labe v Hřensku byly zjištěny v období dubna až května extrémně vysoké koncentrace polychlorovaných bifenylů v úrovni 20 násobku dlouhodobě měřených hodnot. Z nově sledovaných prioritních nebezpečných látek byla v sedimentovatelných plaveninách prokázána přítomnost perfluorooktansulfonátu. Extrémní kontaminace zejména organickými polutanty byla zjištěna v plaveninách na Bílině v Ústí n. L. během stavebních úprav břehů. Změřené koncentrace hexachlorbenzenu (1 200 µg.kg -1 ), hexachlorbutadienu (550 µg.kg -1 ), chloralkanů C10-13 (1 800 µg.kg -1 ), izomerů DDX (suma DDX µg.kg -1 ), bisfenolu A (8 570 µg.kg -1 ) ve vzorku plavenin ze srpna 2015 přesáhly až o dva řády dlouhodobé hodnoty. Spektrum polutantů svědčí o zdroji kontaminace ze staré zátěže. Současně byla zjištěna rovněž vysoká kontaminace plavenin stejnými polutanty na Labi pod Děčínem. Uvedený nález je dokladem rizika, které stávající nesanované staré zátěže pro povrchové vody představují. 73

74 Dílčí povodí Horní Odry Povrchové vody Hodnocení podle ČSN V tomto dílčím povodí byl do hodnocení zahrnut 21 profil. Největší rozsah měl monitoring na profilu Bohumín (Odra) 38 ukazatelů, nejméně jich bylo sledováno ve Vávrovicích na Opavě 20. K nejméně zatíženým místům patřily všechny hodnocené profily na Opavě (Krnov jako jediný z profilů tohoto dílčího povodí měl všechny hodnocené ukazatele pouze v I. a II. třídě), Bělá v Mikulovicích, Odra v Kuníně a ústí Podolského potoka. K nejznečištěnějším se řadily úseky dolních toků Ostravice a Olše a profil Odra - Svinov a Lučina Slezská Ostrava. Nejhorší klasifikaci v tomto dílčím povodí mělo AOX, které dosáhlo IV. a V. třídy na 46 % profilů, celkový fosfor byl klasifikován IV. a V. třídou na téměř 30 % profilů většinou menších toků. Díky dlouhodobě vysokým koncentracím chloridů na dolním toku Olše a Ostravice byly na těchto profilech i vysoké koncentrace RL 105 C a s tím související konduktivita, všechny ukazatele ve IV. a V. třídě. Ve stejných třídách byly koncentrace NL 105 C na dolním toku Odry, ve Svinově a v Bohumíně. Na Lučině a Moravici bylo kadmium klasifikováno IV. třídou stejně jako zinek na Olši v Ropici. Kromě sumy PAU ve II. a III. třídě byly ostatní organické látky ze skupiny B zařazeny pouze v I. třídě. Chlorofyl byl sledován jen v Bohumíně a klasifikován byl IV. třídou, termotolerantní koliformní bakterie na většině profilů nepřesáhly II. třídu, pouze v ústí Olše a Hvozdnice spadaly do III. třídy, enterokoky v Bohumíně na Odře a ve Slezské Ostravě na Lučině dosáhly IV. třídy, v ústí Olše V. Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb. Hodnocen byl 21 profil. Z ukazatelů nařízení vlády bylo hodnoceno nejvíce ukazatelů na profilu Odra Bohumín, 83, nejméně v ústí Hvozdnice a na Opavě ve Vávrovicích, 50. Limity u všech sledovaných ukazatelů byly splněny na Bělé v Mikulovicích, dobrého hodnocení dosáhly i Moravice v ústí toku, Odra v Kuníně a Opava v Krnově. Na těchto profilech byl překročen limit pro sumu benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu, na Moravici i pro kadmium. Nejvíce zatíženými profily byly Slezská Ostrava na Lučině, ústí Hvozdnice a Odra v Bohumíně. Suma benzo(ghi)perylenu a indeno(1,2,3-cd)pyrenu patřící do skupiny PAU je problematická na většině tohoto povodí jako důsledek těžkého průmyslu a s ním spojených spalovacích procesů. Ze skupiny PAU byl v tomto dílčím povodí v nadlimitních hodnotách detekován i fenantren, jeho limit byl překročen v 57 % profilů. Dalšími z ukazatelů, které byly nejčastěji stanoveny v nadlimitních koncentracích, byla EDTA (67 %) celkový fosfor, limitní hodnotu 0,15 mg.l 1 překročila více než polovina profilů (52 %) a AOX, které nevyhověly v 35 % profilů ze 17 sledovaných. Ani hodnocení biologických ukazatelů nebylo příliš příznivé, limitní hodnoty byly překonány ve 44 % profilů u enterokoků až 62 % profilů u termotolerantních koliformních bakterií. Radiochemie Matrice voda Ukazatel celkové objemové aktivity beta v rozpuštěných látkách v ústí Karvinského potoka dosáhl hodnoty až mbq.l 1, na základě charakteristické hodnoty dle normy ČSN je povrchová voda zařazena do V. třídy velmi silně znečištěných vod. Zvýšená hodnota tohoto ukazatele byla též zjištěna na profilu v ústí Vrbické stružky, kvalita povrchové vody je řazena do III. třídy znečištěných vod, maximální hodnota byla až mbq.l 1. Povrchová voda v ústí Bohumínské stružky odpovídá II. třídě mírně znečištěných vod. Po korekci ukazatele celkové objemové aktivity beta na obsah 40 K tato aktivita nepřevýšila hodnotu 191 mbq.l 1, na všech dalších sledovaných profilech byla hodnota korigované celkové objemové aktivity beta nižší a vyhovuje pro zařazení do třídy I neznečištěná voda. Na základě hodnocení dle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. nevyhovují hodnoty ukazatele celkové objemové aktivita beta nejvyšší přípustné hodnotě normy environmentální kvality v profilu ústí Karvinského potoka a Vrbické stružky. Celková objemová aktivita alfa u sledovaných profilů nepřevýšila hodnotu 200 mbq.l 1, meznou hodnotu pro zařazení do třídy I neznečištěná voda. 74

75 Matrice sedimenty Aktivity radioizotopů v sedimentech v ústí Olše jsou v porovnání s 10 sledovanými profily na ostatních dílčích povodích v celé ČR nízké U (13,8 Bq.kg 1 ) a izotopy 2. thoriové řady 228 Ra (17 Bq.kg 1 ) a 228 Th (17 Bq.kg 1 ). Na tomto profilu byla zjištěna nízká aktivita 137 Cs (0,98 Bq.kg 1 ). Pod mezí detekce byly zjištěny aktivity izotopů 134 Cs, 57 Co, 60 Co a 241 Am. Plaveniny a sedimenty Množství a transport plavenin Režim plavenin byl sledován na toku Odry, Ostravice, Opavy a na Olši. V porovnání s předcházejícím rokem byly v dílčím povodí měřeny významně nižší koncentrace plavenin. Roční průměry dosáhly pouze 50 % hodnot roku 2014 (viz tab. III. 2.). Významnější plaveninové epizody s hodnotami 50 až 250 mg.l 1 byly zaznamenány s různou délkou trvání (1 až 5 dní) v průběhu ledna až dubna v souvislosti s odtokovými epizodami vyvolanými srážkami a táním sněhu. V následujícím období většina hodnot kolísala mezi 10 až 30 mg.l 1, na Ostravici jen mezi 2 až 10 mg.l 1 a pouze ojediněle docházelo k vzestupům nad 50 mg.l 1, např. na Olši ve Věřňovicích při vzestupech hladin po intenzivních srážkách ke konci května a v druhé polovině listopadu. Denní maxima koncentrací byla vyhodnocena při odtokové epizodě na konci února, na Olši ve Věřňovicích v květnu (viz Tab ). Většina ročního množství plavenin byla transportována v první polovině roku. V únoru, březnu a dubnu odteklo 48 až 60 % ročního úhrnu plavenin. Průtoky plavenin na Odře a Ostravici dosáhly maxima při kulminacích průtoku vody během odtokové situace na konci února, na Olši na konci května. Největší denní odtok plavenin (2 888 t) byl vyhodnocen na Odře v Bohumíně dne při průtoku plavenin 33 kg.s 1. Reprezentuje 10 % celkového ročního transportu plavenin hraničním profilem Odry. Hodnocení chemického stavu plavenin a sedimentů Z hlediska chemického stavu jsou pro dílčí oblast charakteristické zejména vyšší obsahy látek skupiny PAU (na Odře v Bohumíně s nejvyšší celorepublikovou hodnotou sumy 5 PAU), kadmia (v plaveninách na Ostravici v Ostravě s celorepublikovým maximem), olova a rtuti. Nejvyšší kontaminaci v dílčí oblasti má dlouhodobě dolní úsek Odry v Bohumíně pod ostravskou průmyslovou aglomerací. Z pohledu limitů NEK nevyhověly na všech sledovaných profilech ukazatele fluoranten, antracen a suma 5 PAU, na Odře v Bohumíně a na Ostravici v Ostravě kadmium a olovo. Rtuť byla těsně nad limitem vyhodnocena na Odře v Bohumíně. Zastoupení nadlimitních ukazatelů v jednotlivých profilech a matricích dokumentují Obr Z nově sledovaných prioritních nebezpečných látek byla prokázána přítomnost perfluorooktansulfonátu v sedimentovatelných plaveninách Odry v Bohumíně. Dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Povrchové vody Hodnocení podle ČSN Toto dílčí povodí zahrnuje 5 profilů, dva na Lužické Nise Hrádek nad Nisou a Proseč nad Nisou, jeden na Smědé Ves u Černous, jeden na Mandavě Varnsdorf a jeden na Stěnavě Otovice. Hodnoceno na nich bylo 5, Mandava Varnsdorf, až 38 ukazatelů. Na Mandavě bylo monitorováno 36 ukazatelů, avšak pouze 5 z nich s dostatečnou četností pro vyhodnocení. IV. třídou byly klasifikovány na profilu v Hrádku nad Nisou AOX a BSK 5, z mikrobiologických ukazatelů termotolerantní koliformní bakterie a enterokoky. Byl to jediný profil, ve kterém byly naměřeny koncentrace na úrovni IV. třídy, ostatní profily v tomto dílčím povodí dosahovaly převážně hodnot odpovídající I. a II. třídě, ojediněle III. třídě. Nejčistší profil byl Ves u Černous na Smědé, kde koncentrace sledovaných ukazatelů nepřesáhly hranice II. třídy, I. třídou bylo klasifikováno 71 % ukazatelů z 38 hodnocených. Nejhůře hodnoceným profilem byl již zmíněný Hrádek nad Nisou na Lužické Nise, který kromě čtyř ukazatelů ve IV. třídě měl i 4 ukazatele ve III. třídě, včetně sumy PAU. 75

76 Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb. Z ukazatelů vyjmenovaných v NV jich byl na 5 profilech tohoto povodí hodnocen poměrně velký počet, nejvíce na profilu Lužická Nisa - Hrádek nad Nisou, 93, nejméně v Proseči nad Nisou, 57, a na Mandavě, 54 ukazatelů. Na ostatních dvou profilech 90. Žádný z profilů nevyhověl limitům pro všechny hodnocené ukazatele, nejlépe byl klasifikován profil Smědá Ves u Černous, který mírně překročil limit jen u termotolerantních koliformních bakterií a sumy benzo(ghi)perylenu a indeno(1,2,3- cd)pyrenu. Obdobně jako podle ČSN bylo překročeno nejvíce limitních hodnot na profilu Lužická Nisa Hrádek nad Nisou. Limity nebyly splněny u 11 % ukazatelů, kromě CHSK Cr, BSK 5, amoniakálního dusíku a celkového fosforu, dále u bisfenol A, EDTA a všech mikrobiologických ukazatelů. I na Mandavě bylo překročeno 11% hodnot, vzhledem k počtu sledovaných ukazatelů to bylo ale méně. Nejvýrazněji, zhruba 3 krát byly překročeny limity pro celkový fosfor a EDTA. Suma benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu nesplnila limit ani na jednom ze 3 hodnocených profilů, nejvíce, téměř 7 krát ho překročila v Hrádku nad Nisou. Nepříznivě byly hodnoceny i mikrobiologické ukazatele, nikde nebyly splněny požadované hodnoty pro termotolerantní koliformní bakterie, u Escherichie coli nevyhověly výsledky na 3 profilech ze 4 a u enterokoků limitní hodnoty splnily tři profily z pěti. Radiochemie Matrice voda V tomto dílčím povodí byly výsledky aktivit radionuklidů v povrchových vodách předány z profilu Lužická Nisa - Hrádek nad Nisou a Mandava - Varnsdorf. Ukazatel celkové objemové aktivity beta v rozpuštěných látkách nepřevýšil hodnotu 387 mbq.l 1, aktivita draslíku 40 se pohybovala mezi 90 až 310 mbq.l 1, po korekci na tento izotop ukazatel celkové objemové aktivity beta nepřevýšil 40 mbq.l 1. Obsahy uranu byly zjištěny pod mezí detekce nebo nevýrazně převyšující tuto hodnotu. Obsahy izotopu radia 226 na profilu Mandava - Varnsdorf byly změřeny pod mezí detekce. Matrice sedimenty Největší aktivita přírodního izotopu 40 K (879 Bq.kg 1 ) a obsah uranu (11,4 mg.kg 1 ) ze všech sledovaných profilů v rámci celé České republiky byla prokázána na profilu Lužická Nisa - Hrádek nad Nisou, jediném sledovaném profilu tohoto dílčího povodí. Aktivity ostatních izotopů 228 Ra (21 Bq.kg 1 ), 228 Th (21 Bq.kg 1 ), 235 U (1,9 Bq.kg 1 ), 238 U (24 Bq.kg 1 ) nenabývají extrémních hodnot. Pod mezí detekce byly zjištěny aktivity izotopů 134 Cs, 57 Co, 60 Co a 241 Am. Plaveniny a sedimenty Množství a transport plavenin Průměrná roční koncentrace plavenin v jediném sledovaném profilu na Lužické Nise v Hrádku n. N mg.l 1 reprezentuje jednu z nejvyšších ročních hodnot v rámci sítě sledování. V průběhu roku byl zaznamenán podobně jako na Ploučnici celkově vyšší počet významnějších epizod zvýšeného chodu plavenin. Vzestupy koncentrací byly vázány na vzestupy hladin při lednové a březnové odtokové epizodě, po vydatných srážkách v srpnu, listopadu a na začátku prosince. Ojediněle provázely vysoké koncentrace rychlé vzestupy hladin po intenzivních lokálních srážkách v červnu ( mg.l 1 ). Roční maximum bylo měřeno v kulminaci průtoku vody během lednové odtokové epizody (viz Tab ). Hodnocení chemického stavu plavenin a sedimentů Lužická Nisa pod průmyslovou aglomerací Liberce a Hrádku n. Nisou náleží dlouhodobě k tokům s vysokou kontaminací plavenin a sedimentů, podobně jako Bílina. V pevných matricích jsou setrvale měřeny jedny z nejvyšších obsahů těžkých kovů. Typická je přítomnost řady prioritních a potenciálně nebezpečných látek v plaveninách s nejvyššími obsahy v rámci sledované sítě (např. tributylcín, chloralkany C10 13, PFOS, oktylfenol, bisfenol A, galaxolid, tonalid, triclosan, methyltriclosan). Limity NEK byly překročeny v 8 ukazatelích u fluorantenu, antracenu, sumy 5 PAU, tributylcínu, rtuti, kadmia, olova a niklu. Zastoupení nadlimitních ukazatelů v jednotlivých matricích dokumentují Obr

77 Dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu Povrchové vody Hodnocení podle ČSN V tomto dílčím povodí bylo hodnoceno 26 profilů, na kterých byl rozsah monitorovaných ukazatelů od 24 až po 38 ukazatelů v profilu Morava Lanžhot. Na čtyřech profilech ukazatele dosáhly pouze I. a II. třídy (mezi Zábřehem a Moravičany na řece Moravě, v profilu Desná Sudkov), v profilu Branná - Hanušovice bylo všech 24 hodnocených látek pouze v I. třídě. Profily s vyšším znečištěním byly na Valové v Polkovicích a na Olšavě v Kunovicích. Naopak Vlára byla oproti roku 2014 hodnocena velmi dobře, ve III. třídě měla zařazen pouze celkový fosfor. IV. třída byla stanovena nejčastěji pro celkový fosfor (4 profily), po jednom profilu byl IV. třídou ohodnocen i amoniakální dusík, NL 105 C, konduktivita, AOX a celkový mangan. AOX v tomto dílčím povodí byly monitorovány pouze na 9 profilech, jediná IV. třída byla zjištěna ve Valové v Polkovicích. V V. třídě ze skupiny A, B i C nebyl ani jeden ukazatel. Podstatně horší byla klasifikace mikrobiologických a biologických ukazatelů, ze 17 profilů, na kterých byl měřen chlorofyl, bylo do IV. a V. třídy zařazeno 7 profilů, tj. 42 %. Naopak termotolerantní koliformní bakterie byly klasifikovány většinou I. a II. třídou, na třech profilech třídou III. Enterokoky ze 7 profilů dosáhly V. třídy na Olšavě v Kunovicích, na ostatních I. až III. třídy. Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb. Na 26 profilech bylo sledováno od 37 ukazatelů, Rohatec (Morava), Hanušovice (Branná) a 93, Bezměrov (Haná) a Loštice (Třebůvka). Žádný ze sledovaných ukazatelů nepřekročil limitní hodnoty na profilech Rohatec (Morava), Hanušovice (Branná) a Strážnice (Velička). Látkami vyjmenovanými v tomto nařízení byly nejzatíženější profily Bezměrov (Haná), Moravičany (Morava) a Kunovice (Olšava). Ze všeobecných ukazatelů nejčastěji překročily limitní koncentrace NL 105 C (42 % profilů) a celkový fosfor (27 % profilů). Z prioritních látek bylo neobvyklé překročení limitů sumy PBDE na 75 % profilů z 12 hodnocených. Jako na většině dílčích povodí byla v nadlimitních koncentracích zjištěna suma benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu na většině profilů, na 82 %. Nejvýrazněji v Bohutíně na řece Moravě, oproti limitní hodnotě byly koncentrace vyšší více než 7 krát. Mikrobiologické ukazatele byly celkově hodnoceny lépe než v roce 2013, přesto limitní hodnoty překročilo 50 % profilů u termotolerantních koliformních bakterií a 52 % profilů u Escherichií coli. Radiochemie Matrice voda V tomto dílčím povodí byly výsledky aktivit radionuklidů v povrchových vodách předány ze tří profilů na řece Moravě Kroměříž, Blatec a Lanžhot. Nejvyšší zjištěná celková objemová aktivita beta 413 mbq.l 1 nepřevyšuje limitní hodnoty normy environmentální kvality dle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Aktivity tritia na profilu Morava Lanžhot byly zjištěny pod mezí detekce nebo jen nevýrazně převyšující tuto hodnotu. Matrice sedimenty Odběry vzorků pevných matric (sedimenty) na stanovení radionuklidů nebyly do programu monitoringu pro rok 2015 zařazeny. Plaveniny a sedimenty Množství a transport plavenin Režim plavenin byl sledován na toku Moravy, Bečvy, Dřevnice a Olšavy. Průměrné roční koncentrace plavenin na toku Moravy i přítocích (viz tab. III. 2) náleží z dlouhodobého pohledu k nejnižším dosud vyhodnoceným hodnotám. Chod plavenin byl v průběhu roku na všech stanicích nejvýznamněji ovlivněn odtokovou epizodou na přelomu první a druhé dekády ledna vyvolanou oblevou, táním sněhu a srážkovou činností, kdy denní koncentrace po dobu 3 až 5 dnů dosahovaly hodnot mezi100 až 1000 mg.l 1. Na většině profilů byla v tomto období změřena okamžitá roční 77

78 maxima (viz Tab ). Další epizody zvýšeného chodu plavenin byly zaznamenány ke konci února na středním toku Moravy a na Olšavě s hodnotami koncentrací 100 až 300 mg.l 1 a také na přelomu března a dubna při odtokové situaci po vydatných srážkách a odtávání sněhu v horních částech povodí, kdy koncentrace plavenin po dobu 4 až 10 dnů dosahovaly hodnot mezi 100 až 560 mg.l 1. V následujícím období byl chod plavenin převážně vyrovnaný bez extrémů s denními hodnotami do 10 až 20 mg.l 1, pouze na Dřevnici ve Zlíně a na Moravě v Lanžhotu se po intenzivních srážkách v druhé polovině srpna koncentrace krátce zvýšily nad 100 mg.l 1. Epizoda mimořádně vysokých koncentrací plavenin vyvolaná lokálními přívalovými srážkami byla zaznamenána ke konci června na Dřevnici ve Zlíně, kde byla po kulminaci průtoku vody změřena nejvyšší okamžitá koncentrace plavenin v rámci celé sítě sledování s hodnotou mg.l 1. Nejvyšší měsíční odtoky byly vyhodnoceny na Moravě a Bečvě v lednu a dubnu, kdy bylo transportováno 63 až 83 % ročního úhrnu plavenin, na Dřevnici a Olšavě v lednu a únoru. Celkový odtok plavenin za období prvních čtyř měsíců roku reprezentuje okolo 90 % roční hodnoty. Na Moravě v Lanžhotu byl vyhodnocen nejvyšší průtok plavenin (228 kg.s 1, dne 12.1.) v rámci celé sítě sledování. Profilem přitom za jeden den odteklo t nerozpuštěných látek (tj. 18 % ročního úhrnu odtoku plavenin). Hodnocení chemického stavu plavenin a sedimentů Z hlediska chemického stavu bylo významnější znečištění pevných matric toků dílčího povodí monitorováno pouze u látek skupiny PAU. V plaveninách i sedimentech na střední Moravě v Blatci, Kroměříži, Spytihněvi, na Bečvě v Troubkách a v sedimentech na Dřevnici v Otrokovicích byly měřeny v porovnání s ostatními dílčími povodí zejména vyšší obsahy benzo(a)pyrenu, případně benzo(a)antracenu a benzo(b)fluoranthenu. Limitům NEK nevyhověly shodně na všech sledovaných profilech ukazatele fluoranten, suma 5 PAU, případně antracen. Zastoupení nadlimitních ukazatelů v jednotlivých profilech a matricích dokumentují Obr V sedimentovatelných plaveninách na Moravě v Lanžhotu byla nově detekována přítomnost perfluorooktansulfonátu. Mimořádné nálezy ostatních prioritních látek a potenciálně nebezpečných látek nebyly v oblasti zaznamenány. Dílčí povodí Dyje Povrchové vody Hodnocení podle ČSN Na 24 profilech byl rozsah látek obsažených v této normě stanovován od 20 na Svratce v Bystrci do 38 na Dyji v Pohansku. V dílčím povodí jsou toky, které patří k nejznečištěnějším v celostátním měřítku látkami spadajícími do skupiny obecné, fyzikální a chemické ukazatele - Kyjovka, Trkmanka a Litava. Nejvíce ukazatelů zařazených do IV. a V. třídy bylo na Trkmance v Podivínu 44 % z 25 ukazatelů. Nejčastěji to byly ukazatele skupiny A, kde ve dvou nejvyšších třídách měla 10 z 15 monitorovaných. Na Litavě a obou profilech Kyjovky bylo IV. a V. třídou hodnoceno 19 až 25 % ukazatelů opět ze skupiny A, ale i z mikrobiologických a biologických ukazatelů. Ústí Svitavy, Rokytná v Ivančicích, Jihlava v Řeznovicích a v Přímělkově a Dyje mezi Znojmem a soutokem s Jevišovkou dosáhly maximálně III. třídy. Nejlépe ohodnocen byl celý tok Svratky, kde na všech profilech bylo přibližně 90 % ukazatelů pouze v I. a II. třídě, ve III. třídě byl na všech jejích profilech dusičnanový dusík. Z ukazatelů měly nejhorší zatřídění chlorofyl (monitorováno 15 profilů), přes 60 % profilů spadalo do IV. a V. třídy. 25 % profilů bylo hodnoceno IV. a V. třídou u celkového fosforu, z NL 105 C do těchto tříd spadalo 16 % profilů. Z AOX pouze jeden profil byl v IV. třídě, Trkmanka v Podivínu. Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb. Největší rozsah látek z 24 hodnocených profilů byl 93 na 10 profilech, nejmenší na profilu Svratka - Bystrc, 31. Limity u všech hodnocených látek byly splněny na dvou profilech, na Želetavce pod Bihankou a v Bystrci na Svratce. I podle hodnocení tohoto nařízení, stejně jako podle ČSN, byly 78

79 nejznečištěnějšími profily na Kyjovce, Trkmance a Litavě. Nejhůře hodnoceným profilem byl profil Trkmanka - Podivín, limitní koncentrace překročilo 26 % látek, zejména ze skupiny všeobecných ukazatelů. Ze skupiny všeobecných ukazatelů dosahoval nejhorších výsledků celkový fosfor, u kterého 50 % profilů překročilo limitní koncentrace. NL 105 C byly v nadlimitních hodnotách zjištěny na 29 % profilů. I v tomto dílčím povodí byla hodnocena suma PBDE, ani jeden profil limitním hodnotám nevyhověl, nejvíce byl překročen na Svratce v Rajhradě, více než 3 krát. 50 % hodnot bylo nadlimitních u sumy benzo(ghi)perylenu a indeno(1,2,3-cd)pyrenu, nejvyšší překročení bylo naměřeno v ústí Svitavy, 6,4 krát a na Trkmance 5,6 krát. Více než 40 % profilů překročilo limitní hodnoty pro mikrobiologické ukazatele termotolerantní koliformní bakterie a Escherichia coli, enterokoky byly v nadlimitních hodnotách zaznamenány jen na jednom z 12 monitorovaných profilů. Radiochemie Matrice voda Výsledky radiologických ukazatelů v povrchových vodách dílčího povodí Dyje byly předány z jedenácti profilů. Největší znečištění povrchových vod odpovídající zařazení dle normy ČSN do V. třídy velmi silně znečištěných vod bylo zjištěno na profilu Hadůvka Skryje. Na tomto profilu byla zjištěna celková objemová aktivita alfa mbq.l 1, nejvyšší ze všech sledovaných profilů v rámci celé ČR, a též nejvyšší koncentrace uranu 197 µg.l 1. Na profilu Loučka Boudy kvalita povrchové vody odpovídá dle normy ČSN III. třídě znečištěných vod zařazené na základě celkové objemové aktivity alfa. Ostatní profily s výjimkou profilů Hadůvka Skryje a Loučka Boudy vyhovují limitním hodnotám norem environmentální kvality podle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Aktivita tritia v povrchové vodě na profilu Jihlava Mohelno dosahuje hodnoty až 238 Bq.l 1, na dalších profilech Jihlava Ivančice, Dyje - Pohansko nedosahuje již takových hodnot, přesto na základě hodnocení tohoto ukazatele je dle normy ČSN zařazeno do II. třídy mírně znečištěných povrchových vod, avšak vyhovuje limitním hodnotám norem environmentální kvality podle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Matrice sedimenty V tomto dílčím povodí na profilu řeky Svratky v Židlochovicích byly zjištěny aktivity izotopů 228 Ra (47,5 Bq.kg 1 ), 228 Th (72,8 Bq.kg 1 ), 235 U (2,5 Bq.kg 1 ), 238 U (39,3 Bq.kg 1 ), které nedosahují významných extrémních hodnot v porovnání s výsledky na dalších 10-ti sledovaných profilech z celé České republiky. Pod mezí detekce byly zjištěny aktivity izotopů 134 Cs, 57 Co, 60 Co a 241 Am. Pod mezí detekce byly zjištěny aktivity izotopů 134 Cs, 57 Co, 60 Co a 241 Am. Plaveniny a sedimenty Množství a transport plavenin Režim plavenin a jakostní ukazatele byly sledovány na Dyji, Jihlavě, Svratce a na Svitavě. Roční koncentrace plavenin se pohybovaly v rozmezí 10 až 17 mg.l 1 (viz Tab ). Na Dyji byly podobně jako v minulých letech koncentrace v průběhu roku vyrovnané bez významnějších extrémů s měsíčními průměry mezi 7 až 20 mg.l 1. Zaznamenány byly pouze dvě krátké epizody zvýšeného chodu plavenin s hodnotami do 100 mg.l 1 při dubnové odtokové epizodě a v květnu v souvislosti s vzestupy hladin po lokálních přívalových srážkách. Na Jihlavě v Ivančicích byly měřeny zvýšené hodnoty koncentrací plavenin pouze při ledové odtokové epizodě (viz tab. Tab ). Na Svratce v Židlochovicích byl zvýšený chod plavenin včetně ročního maxima zaznamenán v druhé polovině srpna při vzestupech hladin po silných srážkách (lednová odtoková epizoda vzorkována z technických důvodů). Na Svitavě v Bílovicích n. S. provázel zvýšený chod plavenin lednovou a dubnovou odtokovou epizodu s hodnotami100 až 450 mg.l 1 a podobně jako na Svratce také epizodu v druhé polovině srpna, kdy bylo změřeno roční maximum (viz tab. Tab ). Nejvyšší měsíční odtoky plavenin byly vyhodnoceny na Dyji a Jihlavě v lednu. Na Jihlavě v Ivančicích bylo za jeden den při průtoku plavenin 17 kg.s -1 (dne ) transportováno t plavenin, tj. 35 % ročního úhrnu plavenin profilem. Na Svitavě byl vyhodnocen největší měsíční odtok až v srpnu (30 % ročního úhrnu). 79

80 Do Novomlýnských nádrží bylo vneseno sledovanými toky za rok odhadem minimálně t nerozpuštěných látek (vnosy ze Svratky reprezentují pouze 10 měsíců). Odtok plavenin Dyjí z Novomlýnských nádrží dle profilu Dyje Pohansko představuje nejvýše 75 % vyhodnoceného vnosu. Hodnocení chemického stavu plavenin a sedimentů Hodnocení chemického stavu dle NEK dokumentuje v obou matricích na všech profilech překročení v obsazích fluorantenu, na Svitavě v Bílovicích v obsazích antracenu a sumy 5 PAU. Nízkou kontaminaci pevných matric dle NEK má Jihlava a celý úsek Dyje, kde byl nadlimitní jen ukazatel fluoranten a v plaveninách na Dyji v Pohansku suma 5 PAU. Nejvyšší počet ukazatelů překročil NEK v sedimentovatelných plaveninách Svratky v Židlochovicích, kde byly vyhodnoceny v nadlimitních obsazích mimo fluoranten, antracen a sumu 5 PAU také rtuť a tributylcín. Zastoupení nadlimitních ukazatelů v jednotlivých profilech a matricích dokumentují Obr Vliv městské aglomerace Brno na kvalitu vody toku Svratky dokumentuje i široké spektrum dalších prioritních a potenciálně nebezpečných látek detekovaných v pevných matricích ve vyšších obsazích: chloralkany C10 13, tributylcín, PFOS, hexabromcyklododekan, dioxiny (v sumárních hodnotách srovnatelných s lokalitou Bílina Ústí n. L.), triclosan, galaxolid, tonalid. Na Svitavě v Bílovicích byly podobně jako v minulých letech měřeny v plaveninách nejvyšší obsahy látek skupiny PAU (benzo(a)pyren, benzo(b)fluoranten) v rámci celé monitorovací sítě. Dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje Povrchové vody Hodnocení podle ČSN Jako zástupci tohoto malého a nespojitého dílčího povodí byly vybrány 2 profily, Řezná Alžbětín a Kouba Všeruby. Oba mají kategorii 2 a proto rozsah zde monitorovaných látek je velmi omezený. Na Koubě bylo sledováno 12 ukazatelů a na Řezné 13. Jednalo se o ukazatele ze skupiny obecné, fyzikální a chemické ukazatele a ze skupiny mikrobiologické a biologické ukazatele byly monitorovány jen termotolerantní koliformní bakterie. V Alžbětíně na Řezné byl celkový fosfor zařazen do II. třídy, ostatní ukazatele nepřekročily limity I. třídy. V Koubě byly hodnoty koncentrací odpovídající převážně I. a II. třídě, TOC, celkový fosfor a CHSK Cr byly zařazeny ve třídě III., NL 105 C pak ve třídě IV. pro vysoké koncentrace koncem roku, zejména Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb. Na obou profilech byly sledovány ukazatele v malém rozsahu, 18 ukazatelů na Koubě a 16 na Řezné, většinou zařazené do skupiny všeobecných ukazatelů, jednotlivých prvků a mikrobiologických ukazatelů. Pouze na Koubě ve Všerubech byl mírně překročen limit pro celkový fosfor a NL 105 C, na Řezné v Ažbětíně všech 16 ukazatelů limity splnilo. Radiochemie Matrice voda Radionuklidy v povrchových vodách nebyly v tomto dílčím povodí sledovány. Matrice sedimenty Odběry vzorků pevných matric (sedimenty) na stanovení radionuklidů nebyly do programu monitoringu pro rok 2015 zařazeny. Plaveniny a sedimenty Sledování množství a transportu plavenin se v tomto dílčím povodí neprovádí. 80

81 3.2 Výsledky hydrologické bilance jakosti podzemní vody a jejich hodnocení Ukazatele jakosti podzemních vod byly pro území České republiky vyneseny do 15 map podle jednotlivých ukazatelů. Hodnocení jakosti podzemních vod pro hydrologickou bilanci podzemních vod v roce 2015 bylo zpracováno z údajů monitoringu jakosti podzemních vod na objektech státní sítě sledování podzemních vod, kterou provozuje ČHMÚ. Do hodnocení byly zahrnuty údaje z 663 objektů sítě sledování (175 pramenů, 221 mělkých a 267 hlubokých vrtů), kde bylo v roce 2015 odebráno celkem 1317 vzorků a to v jarním a podzimním období. Počet objektů v jednotlivých oblastech povodí uvádí Tab Do hodnocení bylo zahrnuto devět ukazatelů: chloridy (Cl ), amonné ionty (NH 4 + ), dusičnany (NO 3 ), sírany (SO 4 2 ), chemická spotřeba kyslíku manganistanem (CHSK Mn ), měď (Cu), kadmium (Cd), olovo (Pb) a ph, definovaných v příloze č. 1 vyhlášky ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb. Hodnocení bylo provedeno jako srovnání s referenčními (limitními) hodnotami pro podzemní vodu dle požadavků vyhlášky č. 5/2011 Sb. ze dne 20. prosince 2010 o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod (dále jen vyhláška č. 5/2011 Sb.). Měď a ph byly hodnoceny porovnáním s limity pro pitnou vodu dle požadavků vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb., protože vyhláška č. 5/2011 Sb. pro podzemní vodu referenční hodnoty pro tyto ukazatele neobsahuje. Seznam hodnocených ukazatelů a jejich limitní hodnoty ukazuje Tab Maximální roční průměrné hodnoty jednotlivých ukazatelů (s výjimkou ph, kde jsou uvedeny minimální roční průměrné hodnoty) na monitorovaných objektech podzemních vod v jednotlivých oblastech dílčích povodí uvádí Tab Celkové zhodnocení bilance jakosti vody Pro ukazatel ph bylo hodnoceno 1317 vzorků, mimo limitní rozmezí 6,5 až 9,5 bylo 21% z nich (všechny tyto hodnoty byly nižší než 6,5). Pro ukazatel chemická spotřeba kyslíku manganistanem (CHSK Mn ) bylo hodnoceno 1317 vzorků, z toho 30 % bylo pod mezí stanovitelnosti 0,5 mg.l 1, limit 3 mg.l 1 byl překročen u 13 % z nich. Pro ukazatel amonné ionty (NH + 4 ) bylo hodnoceno 1317 vzorků, z toho 58 % bylo pod mezí stanovitelnosti 0,05 mg.l 1, limit 0,5 mg.l 1 byl překročen u 13 % z nich. Pro ukazatel dusičnany (NO 3 ) bylo hodnoceno 1317 vzorků, z toho 37 % bylo pod mezí stanovitelnosti 1 mg.l 1, limit 50 mg.l 1 byl překročen u 11 % z nich. Pro ukazatel chloridy (Cl ) bylo hodnoceno 1317 vzorků, z toho 23 % bylo pod mezí stanovitelnosti 4 mg.l 1, limit 200 mg.l 1 byl překročen u 2,6 % z nich. Pro ukazatel sírany (SO 2 4 ) bylo hodnoceno 1317 vzorků, z toho 6,1 % bylo pod mezí stanovitelnosti 5 mg.l 1, limit 400 mg.l 1 byl překročen u 2,9 % z nich. Pro ukazatel kadmium (Cd) bylo hodnoceno 1317 vzorků, z toho 96 % bylo pod mezí stanovitelnosti 0,2 µg.l 1, limit 0,5 µg.l 1 byl překročen u 1,3 % z nich. Pro ukazatel měď (Cu) bylo hodnoceno 1317 vzorků, z toho 94 % bylo pod mezí stanovitelnosti 2 µg.l 1, limit 1 mg.l 1 nebyl překročen u žádného z nich. Pro ukazatel olovo (Pb) bylo hodnoceno 1317 vzorků, z toho 98 % bylo pod mezí stanovitelnosti 0,5 µg.l 1, limit 5 µg.l 1 byl překročen u 0,5 % z nich. Seznam všech ukazatelů, které překračovaly v roce 2015 limity pro podzemní vody dle vyhlášky MŽP a MZe 5/2011 Sb. (pro ph, měď a celkovou mineralizaci byly použity limity pro pitnou vodu dle vyhlášky MZ 252/2004 Sb.), a maximální roční průměrné hodnoty těchto ukazatelů s přiřazením lokalit jejich výskytu uvádí Tab

82 Obr Vyhodnocení objektů podzemních vod dle ukazatele kadmium Obr Vyhodnocení objektů podzemních vod dle ukazatele chloridy 82

83 Obr Vyhodnocení objektů podzemních vod dle ukazatele měď Obr Vyhodnocení objektů podzemních vod dle ukazatele CHSK Mn 83

84 Obr Vyhodnocení objektů podzemních vod dle ukazatele amonné ionty Obr Vyhodnocení objektů podzemních vod dle ukazatele dusičnany 84

85 Obr Vyhodnocení objektů podzemních vod dle ukazatele olovo Obr Vyhodnocení objektů podzemních vod dle ukazatele ph 85

86 Obr Vyhodnocení objektů podzemních vod dle ukazatele sírany Obr Vyhodnocení objektů podzemních vod dle skupiny ukazatelů PAU 86

87 Obr Vyhodnocení objektů podzemních vod dle skupiny ukazatelů pesticidy (řídký výskyt) Obr Vyhodnocení objektů podzemních vod dle skupiny ukazatelů pesticidy (četnější výskyt) 87