Hydrologická bilance České republiky

Transkript

1 Český hydrometeorologický ústav Úsek Hydrologie Hydrologická bilance České republiky Rok 2002 Zpracováno: srpen 2003

2 OBSAH 1. ÚVOD HYDROLOGICKÁ BILANCE MNOŽSTVÍ VODY ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE Srážková a odtoková charakteristika roku Metodika hydrologického bilancování množství vody Bilancování množství vody v jednotlivých povodích Zhodnocení výsledků hydrologické bilance množství vody HYDROLOGICKÁ BILANCE JAKOSTI VODY ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE Výsledky hydrologické bilance jakosti povrchové vody a jejich zhodnocení Výsledky hydrologické bilance jakosti podzemní vody a jejich hodnocení...31 PŘÍLOHY

3 1. ÚVOD Podle zákona č.254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a Vyhlášky Ministerstva zemědělství o obsahu vodní bilance, způsobu jejího stanovení a údajích pro vodní bilanci č. 431/2001 Sb. sestavuje Český hydrometeorologický ústav hydrologickou bilanci České republiky. Hydrologická bilance se skládá z bilance množství vody a bilance jakosti vody. Pro kalendářní rok 2002 bylo pro účely bilance množství vody na území státu vymezeno celkem 53 povodí a 10 bilančních oblastí. Výstupy bilance množství v těchto povodích obsahují údaje o: a) atmosférických srážkách, b) celkovém odtoku, c) základním odtoku, d) zásobách vody ve sněhové pokrývce, e) změnách zásob podzemní vody, f) přirozených průtocích vody ve vodních tocích ve vybraných vodoměrných stanicích. Pro účely bilance jakosti vody bylo na území České republiky zvoleno 283 profilů sledování jakosti povrchových vod a 461 objektů sledování jakosti podzemních vod (137 pramenů, 146 mělkých vrtů, 178 hlubokých vrtů), pro které byly určeny tyto výstupy: a) sestava ukazatelů jakosti vody porovnaných s referenčními hodnotami, b) výsledky výpočtu látkového odnosu zvolených látek ve vybraných profilech, c) přehledná mapa jakosti podzemních vod v přírodním prostředí, d) přehledná mapa jakosti vody ve vodních tocích. Výstupy hydrologické bilance jsou podkladem pro sestavení vodohospodářské bilance, kterou zajišťují příslušní správci povodí. Pro přehlednost, s přihlédnutím k zavedenému způsobu členění České republiky byla snaha vyhodnocení hydrologické bilance soustředit do 8 bilančních oblastí povodí: horního a středního Labe, horní Vltavy, Berounky, dolní Vltavy, Ohře a dolního Labe, Odry, Moravy a Dyje (viz mapa1). Protože však nebylo možné určené oblasti bilančně uzavřít, bylo pro bilanci množství vody vytvořeno rozčlenění České republiky do 10 bilančních oblastí, jak ukazuje mapa 2. Výsledky a zhodnocení hydrologické bilance množství vody v takto nově stanovených bilančních oblastech udává kap. 2.3 a 2.4. Český hydrometeorologický ústav se hydrologickým bilancováním zabývá již delší dobu. Systematická hydrologická bilance v detailním členění je však poprvé provedena pro rok K tomu účelu byla provedena rozsáhlá kalibrace modelů hydrologické bilance na základě dat za období a zároveň zpracována data z extrémní povodně ze srpna Primární zpracování dat povrchových vod za rok 2002 bylo v důsledku povodní zpožděno. Zejména zpracování srpna, ale i dalších měsíců, navazovalo až na uzavřené průtokové vyhodnocení povodně a změnu měrných křivek průtoků. 3

4 2. HYDROLOGICKÁ BILANCE MNOŽSTVÍ VODY ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE Srážková a odtoková charakteristika roku 2002 Srážková situace Srážkově byl kalendářní rok 2002 pro území České republiky výrazně nadnormální a s průměrným úhrnem 864 mm, což představuje 130% dlouhodobého normálu, byl za posledních 30 let nejvlhčím rokem. První polovina roku byla srážkově chudší a s výjimkou velmi vlhkého února a průměrného března a června, byly zbývající tři měsíce výrazně podprůměrné. Celkově byla srážkově bohatší druhá polovina roku, kdy se od července do prosince nevyskytl žádný podprůměrný měsíc. Na území Čech byl jednoznačně nejvlhčím měsícem srpen. Extrémní srážková situace byla zaznamenána v srpnu, kdy na území povodí Labe spadla v několika dnech téměř čtvrtina ročního objemu srážek. V nejexponovanější oblasti jihozápadních Čech bylo zaznamenáno více než 40% ročního úhrnu. V povodí Dyje byla obdobná situace jako v povodí Labe, v povodí Odry a Moravy dosahovaly srážkové úhrny od července do konce roku mírně nadprůměrných hodnot. Odtoková situace V kalendářním roce 2002 odteklo z České republiky mil. m3 povrchové vody. Jako celek byl rok 2002 odtokově nadprůměrný ve všech povodích, nejvýrazněji však v povodí Labe. V převážné většině vybraných stanic překračovaly roční odtoky vysoko své dlouhodobé průměry za období Z větší části je tato charakteristika ovlivněna katastrofální povodní v srpnu a v podstatné míře i velmi vodnými měsíci říjnem a listopadem. V Čechách byl začátek roku až do března odtokově nadprůměrný. V dalších čtyřech měsících (duben, květen, červen a červenec) se v důsledku nedostatku srážek na hodnocených tocích v Čechách postupně zmenšovaly, v měsíci květnu svého minima dosáhla Vltava v Praze, v červnu Labe ve stanici Brandýs n. L. a ve stanici Děčín. Od srpna do konce roku v důsledku nadbytku srážek byly hodnoty průměrných měsíčních průtoků vzhledem ke svým dlouhodobým průměrům vysoce nadprůměrné, v srpnu dosáhl průměrný měsíční průtok maxima na Vltavě v Praze (951 % Q VIII ) a Labi v Děčíně (570 % Q VIII ). Po zářijovém poklesu byly v posledním čtvrtletí roku menší, ale časté povodně, které vrátily vodnosti znovu neobvykle vysoko. Hodnoty průměrných měsíčních průtoků v roce 2002 ve vybraných stanicích na Moravě měly podobný průběh. Začátek kalendářního roku byl odtokově nadprůměrný, v lednu Odra ve stanici Bohumín dosáhla svého maxima a v únoru dosáhla svého maxima Morava ve Strážnici. V dalších měsících až do září byly odtokové poměry podprůměrné až průměrné, v červnu svého minima dosáhla Odra v Bohumíně a Morava ve Strážnici svého druhého minima. Závěr roku byl opět odtokově nadprůměrný. 4

5 Podzemní vody Režim podzemních vod měl na celém území ČR v období leden červenec 2002 jednotný charakter. Po jarní kulminaci v únoru došlo k postupnému poklesu úrovní hladin a vydatností pramenů souvisejícímu se zmenšováním zásob podzemních vod. Proces postupného vyčerpávání zásob vod byl ukončen v srpnu. Vzhledem k nerovnoměrnému rozložení srážek ve druhé polovině roku se doplnění zásob podzemních vod výrazně regionálně rozlišilo. Na západě a jihu Čech včetně části jihozápadní Moravy v důsledku extrémních srážek byly zásoby podzemních vod doplněny na několikaletá maxima. Na zbývající části území byl vzestup hladin a vydatností pramenů zaznamenán rovněž, ale většinou nepřekročil běžnou úroveň, ani jarní maxima. Celkově byly ve druhé polovině roku 2002 doplněny zásoby podzemních vod po přibližně čtyřletém období nad dlouhodobé průměry 2.2 Metodika hydrologického bilancování množství vody Hydrologická bilance zahrnuje porovnání srážek, přítoků a odtoků vody a změn vodních zásob v povodí, území nebo vodním útvaru za daný časový interval. Hydrologická bilance hodnotí změny zásob povrchové a podzemní vody způsobené časovou a prostorovou proměnlivostí přirozených vlivů, zejména klimatických činitelů a vytváří podklad pro hodnocení změn zásob vody, které jsou způsobeny užíváním vody nebo jinými antropogenními zásahy. Základní veličiny hydrologické bilance Při výpočtu hydrologické bilance rozlišujeme dva typy bilančních veličin (prvků hydrologické bilance) A) veličiny, které mají rozměr toků atmosférické srážky územní výpar odtok z povodí (průtok v závěrovém profilu) základní odtok z povodí B) veličiny, které mají rozměr zásoby zásoba půdní vody v zóně aerace zásoba vody ve sněhové pokrývce zásoba podzemní vody zásoba vody v tocích a nádržích Obtížnost sestavení hydrologické bilance spočívá v tom, že ne všechny bilanční veličiny lze vyčíslit z měření. Některé bilanční veličiny můžeme odhadovat 5

6 podle jejich vztahu k jiným, m, veličinám a některé bilanční veličiny lze odhadnout jen modelováním hydrologického procesu. Navíc je nutné pracovat s dalšími fyzikálními veličinami, které nejsou vstupy ani výstupy bilance, ale jsou potřebné pro výpočet bilančních veličin nebo jsou vnitřními veličinami bilančního výpočtu. Přehled rozdělení veličin z tohoto hlediska, tak jak byly použity při sestavování hydrologické bilance za rok 2002, poskytuje následující Tab Tab. 2.1 Přehled veličin hydrologické bilance Veličina Jednotky Použitý způsob stanovení Zdroj dat Srážky mm Orografickou interpolací z bodových pozorování ve srážkoměrných stanicích Celkový odtok Základní odtok Zásoba vody ve sněhové pokrývce Změny zásob podzemní vody Přirozený průtok m 3.s -1 mm m 3.s -1 Pozorování vodních stavů a hydrometrická měření v závěrovém profilu povodí Modelovým výpočtem hydrologické bilance ze srážek a meteorologických veličin Vyčlenění z průběhu celkového odtoku podle průběhu hladin podzemních vod nebo vydatností pramenů databáze ČHMÚ databáze ČHMÚ model SimBa, databáze ČHMÚ ČHMÚ mm Modelovým výpočtem model SimBa mm Modelovým výpočtem databáze ČHMÚ mm Modelovým výpočtem model SimBa mm m 3.s -1 Pozorování vodní stavů, korekce podle údajů o umělých regulacích ČHMÚ, VÚV podniky Povodí Přímý odtok 1 mm Modelovým výpočtem model SimBa Přímý odtok 2 mm Modelovým výpočtem model SimBa Zásoba vody v půdě Potenciální evapotranspirace mm Modelovým výpočtem model SimBa mm Modelovým výpočtem model SimBa 6

7 Územní výpar mm Modelovým výpočtem model SimBa Relativní vlhkost vzduchu Teplota vzduchu Dotace zásob podzemní vody % Orografickou interpolací z bodových pozorování klimatologických stanic o C Orografickou interpolací z bodových pozorování klimatologických stanic databáze ČHMÚ databáze ČHMÚ mm Modelovým výpočtem model SimBa Perkolace mm Modelovým výpočtem model SimBa Sestavení hydrologické bilance množství vody v roce 2002 probíhala v následujících krocích: 1) Příprava vstupních dat Předpokladem pro to, aby mohla být zpracována hydrologická bilance minulého roku je příprava dat a zpracování víceletých dlouhodobě pozorovaných řad bilančních veličin z povodí, pro která se bilance zpracovávala. Jak udává tab. 2.1, šlo konkrétně o: Výběr datových řad o průtocích, srážkových úhrnech, teplotě vzduchu, a relativní vlhkosti vzduchu v měsíčním kroku za referenční období Očištění průtokových dat od vlivu odběrů povrchové i podzemní vody, vypouštění, manipulací nádrží, a převodů vody i očištění pozorování hladin podzemních vod a vydatností pramenů od vlivu významných odběrů podzemní vody. Tato část byla zpracována ve VÚV na základě údajů o odběrech a vypouštění významných uživatelů, údajů o významných akumulacích a na podkladě dat ch v ČHMÚ. U značně ovlivněných odtokových režimů je obtížné správně posoudit všechny umělé zásahy a eliminovat jejich vliv, což může nepříznivě ovlivnit následné sestavení hydrologické bilance ve sledovaném profilu. 2) Transformace vstupních dat Data převzatá od správců povodí i data z různých databází ČHMÚ byla transformována do jednotného tvaru časových řad měsíčních průměrů a úhrnů. Hodnoty vybraných veličin byly vyjádřeny ve shodné jednotce, tj. v mm výšky na povodí, se kterou výpočetní model pracuje. 3) Výpočet časových řad prvků hydrologické bilance pro povodí Úhrn srážek veličina je vyčíslována podle měření ve srážkoměrných stanicích. Pro výpočet srážkových výšek na povodí byla využita metoda Orografické interpolace srážek [Šercl, Lett, ČHMÚ], která využívá předpoklad lineární regresní závislosti úhrnu srážek na nadmořské výšce. 7

8 Celkový odtok z povodí vyhodnocen na základě pozorování vodních stavů a měrných křivek průtoků v závěrovém vodoměrném profilu. Teplota vzduchu stejný postup jako u výpočtu úhrnu srážek Relativní vlhkost vzduchu - stejný postup jako u výpočtu úhrnu srážek Územní výpar nelze měřit přímo. Časové řady hodnot územního výparu byly stanoveny výpočtem pomocí modelu SimBa [Kašpárek, VÚV]. Podstatou modelování je popis akumulace vody ve formě zásoby vody v půdě a její využití pro výpar. Při výpočtu se vychází z předpokladu, že když je v daném měsíci srážka větší, než potenciální evapotranspirace, je výpar roven potenciální evapotranspiraci. Pokud je srážka menší než potenciální evapotranspirace, využívá se pro výpar i část vody v půdě. V závislosti na stupni nasycení půdy se velikost výparu oproti potenciální evapotranspiraci zmenšuje. Potenciální evapotranspirace základem metodiky výpočtu jsou grafy udávající velikost potenciální evapotranspirace v závislosti na hodnotě sytostního doplňku. Sytostní doplněk se vypočítá podle průměrných teplot vzduchu a průměrných relativních vlhkostí vzduchu v konkrétním měsíci. Základní odtok získáván z celkového odtoku. Rozčleněním celkového odtoku na složky se stanovuje povrchový odtok, podpovrchový odtok a základní odtok. Skutečně povrchový plošný odtok v našich podmínkách na přírodních plochách nastává jen za přívalových dešťů a v celkovém objemu odtoku tvoří většinou jen malou část. Rozčlenění zbývající části odtoku na část nazývanou podpovrchový (hypodermický) odtok a na část nazývanou základní odtok, která je obvykle ztotožňována s velikostí odtoku podzemní vody, závisí na použitém pravidle pro rozdělení. Při sestavování hydrologické bilance množství vody pro rok 2002 se vycházelo z předpokladu, že malé jsou tvořeny výhradně odtokem podzemní vody. Zásoba vody ve sněhové pokrývce vypočítána z bodových pozorování výšky sněhové pokrývky a vodní hodnoty sněhu v klimatologických stanicích. 4) Vlastní bilanční výpočty Pro analýzu hydrologické bilance byl využit model hydrologické bilance SimBa, který počítá v konstantním časovém kroku 1 měsíc hydrologickou bilanci povodí. Vyjadřuje základní bilanční vztahy na povrchu povodí, v zóně aerace, do níž je zahrnut i vegetační kryt povodí a v zóně podzemní vody. Model hydrologické bilance se skládá z několika dílčích algoritmů, kterými se modelují základní bilanční procesy v dílčích zónách povodí (jde o dělení ve vertikálním členění). Parametry modelu jsou buď volné, fyzikálně dané nebo je považujeme za konstantní. Volné parametry se odhadují tak, aby se průběh zvolené modelované veličiny podle vybraného kritéria co nejvíce shodoval s pozorováním. Pro odhad parametrů byl použit proces 2 stupňové optimalizace podle celkového odtoku a výsledky dlouhodobých pozorování. 8

9 2.3 Bilancování množství vody v jednotlivých povodích Mapa 1 Rozdělení České republiky do 8 oblastí povodí Pro hydrologickou bilanci množství vody nelze uvedené členění použít, protože oblasti povodí nejsou uzavřeny vodoměrnými stanicemi. Bylo proto provedeno členění na 10 bilančních oblastí podle mapy 2. Seznam bilančních profilů množství vody podle příslušnosti k 10 zvoleným bilančním oblastem udává Tab Tab. 2.2 Oblasti povodí Seznam bilančních profilů množství vod rozdělených podle oblastí Kód oblasti Bilanční profily povodí horního Labe , 0370, 0420, 0610, povodí středního Labe , 0800, 1018, 1040, povodí horní Vltavy , 1150, 1151, 1230, 1290, 1310, 1330,1410, 1500, 1510 povodí dolní Vltavy , 1632, 1650, 1672, 1690, 2001 povodí Berounky , 1799, 1830, 1860, 1900, 1973, 1980 povodí Ohře a Bíliny , 2190, 2260, povodí dolního Labe , 2390, 2453 povodí Odry , 2750, 2930, 2940, 3030 povodí Moravy , 3670, 3900, 4030 povodí Dyje , 4570, 4620, 4770, 4780,

10 Mapa 2 Rozdělení České republiky do 10 bilančních oblastí 10

11 Výsledky hydrologické bilance množství vody pro každou z 10 bilančních oblastí uvádíme ve formě tabulek bilančních veličin a jejich grafického znázornění. Pro ostatní dílčí bilanční profily uvádí výsledky příloha 1. Oblast 1 - povodí horního Labe tok vodoměrná stanice Labe Přelouč dtb stanice 0610 plocha povodí [km 2 ] 6432,2 měsíc srážky odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 45,3 56,6 135,9 28,8 23,1 25,5 55,2 132,6 II 116,6 94,3 250,8 54,4 0,0 44,9 93,9 249,7 III 33,4 56,7 136,1 45,1 0,0-27,0 52,6 126,3 IV 43,5 32,2 79,8 32,1 0,0-28,4 30,0 74,4 V 41,0 23,0 55,3 22,6 0,0-23,0 19,0 45,7 VI 68,8 11,2 27,7 14,6 0,0-18,6 7,8 19,4 VII 91,1 11,0 26,5 12,2 0,0-15,1 6,4 15,4 VIII 156,5 22,5 54,0 15,0 0,0-1,5 19,1 45,8 IX 56,5 15,3 38,0 13,6 0,0-12,0 10,3 25,5 X 97,2 25,3 60,7 17,2 0,0 33,7 21,5 51,7 XI 64,6 37,2 92,4 29,9 0,0 19,2 35,1 87,1 XII 55,9 22,9 54,9 23,9 9,1 14,0 20,0 48,1 300 bilanční veličina srážky [mm] změna zásob podz.vody [mm] [m3.s-1] odtok základní [m3.s-1] [m3.s-1] 50 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

12 Oblast 2 - mezipovodí středního Labe tok vodoměrná stanice Střední Labe a Jizera od Přelouče po Brandýs dtb stanice plocha povodí [km 2 ] 6679,15 měsíc srážky odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 35,7 30,2 75,4 24,3-0,5 27,9 31,8 79,3 II 90,1 58,2 160,8 52,4 0,0 19,6 59,4 164,1 III 26,0 36,8 91,9 37,6 0,0-38,1 38,6 96,3 IV 44,7 28,4 73,2 22,0 0,0-26,0 31,0 79,8 V 37,0 12,5 31,2 14,9 0,0-20,2 15,1 37,7 VI 74,5 6,6 17,0 11,7 0,0-15,6 8,7 22,4 VII 80,3 6,6 16,4 10,0 0,0-12,1 9,0 22,3 VIII 134,5 12,4 31,0 9,5 0,0 20,9 15,8 39,4 IX 58,9 10,5 27,1 10,3 0,0-13,7 13,7 35,4 X 92,8 12,3 30,7 12,2 0,0 34,0 14,9 37,1 XI 75,7 16,9 43,5 19,3 0,0 27,0 17,7 45,6 XII 54,4 23,4 58,3 22,4 4,2 18,2 24,6 61,3 200 srážky [mm] změna zásob podz.vody [mm] 150 [m3.s-1] odtok základní [m3.s-1] [m3.s-1] bilanční veličina I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

13 Oblast 3 - povodí horní Vltavy, Lužnice a Otavy tok vodoměrná stanice Horní Vltava, Lužnice, Otava Vltava po Orlík dtb stanice plocha povodí [km 2 ] 9806,65 měsíc srážky odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 23,7 22,5 82,5 27,3 0,0 3,5 24,3 88,8 II 73,1 39,3 159,4 36,1 0,0 24,5 42,1 170,8 III 82,8 56,2 205,7 51,4 0,0 17,3 54,8 200,7 IV 26,3 28,2 106,5 57,5 0,0-24,4 27,6 104,6 V 47,0 13,6 49,7 28,3 0,0-20,5 13,4 49,2 VI 114,4 13,5 51,0 20,9 0,0-17,3 13,6 51,3 VII 104,2 11,3 41,4 23,6 0,0-14,6 11,2 41,1 VIII 330,4 150,0 549,3 54,5 0,0 92,4 150,5 551,2 IX 78,5 39,7 150,2 44,8 0,0-6,6 38,7 146,4 X 118,8 67,0 245,2 64,3 0,0 30,7 67,5 247,0 XI 74,3 60,4 228,6 75,8 0,0 10,9 57,9 219,1 XII 56,5 38,7 141,8 55,7 0,0 13,0 38,9 142,4 650 bilanční veličina srážky [mm] změna zásob podz.vody [mm] [m3.s-1] odtok základní [m3.s-1] [m3.s-1] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

14 Oblast 4 - povodí dolní Vltavy a Sázavy tok vodoměrná stanice Dolní Vltava, Sázava Vltava pod Orlikem, Sázava dtb stanice plocha povodí [km 2 ] 8629,45 měsíc srážky odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 20,8 21,4 69,0 20,2 0,0-18,7 22,5 72,6 II 55,6 23,6 84,2 28,6 0,0 30,4 26,3 93,9 III 48,2 24,3 78,3 24,1 0,0 7,3 24,9 80,3 IV 21,0 13,3 44,3 16,7 0,0-25,4 12,9 42,9 V 47,3 11,0 35,5 11,0 0,0-20,8 8,0 25,88 VI 97,1 5,5 18,4 9,1 0,0-17,0 7,8 25,9 VII 106,3 12,8 41,2 8,7 0,0-13,8 10,0 32,2 VIII 228,7 70,2 226,1 16,6 0,0 159,5 65,6 211,3 IX 61,5 7,7 25,6 14,9 0,0-25,1 11,6 38,6 X 82,3 13,7 44,1 18,8 0,0 30,8 18,9 60,8 XI 74,3 32,0 106,5 27,1 0,0 27,1 28,6 95,1 XII 47,9 15,1 48,6 23,7 0,0-9,9 20,7 66, srážky [mm] změna zásob podz.vody [mm] [m3.s-1] 150 odtok základní [m3.s-1] [m3.s-1] bilanční veličina I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

15 Oblast 5 - povodí Berounky tok vodoměrná stanice Berounka Beroun dtb stanice 1980 plocha povodí [km 2 ] 8283,79 měsíc srážky odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 20,8 27,3 84,5 26,0 0,0-3,0 27,5 85,2 II 70,5 30,7 105,1 40,6 0,0 11,2 31,6 108,3 III 51,8 35,7 110,4 34,0 0,0 3,9 34,7 107,2 IV 30,1 13,9 44,6 25,0 0,0-15,2 13,8 44,0 V 73,7 9,4 29,1 17,7 0,0-13,2 9,6 29,6 VI 97,2 13,0 41,5 16,5 0,0-11,5 12,4 39,6 VII 73,7 7,5 23,2 13,3 0,0-10,0 7,2 22,2 VIII 207,6 76,2 235,7 26,2 0,0 46,6 75,8 234,4 IX 60,8 18,9 60,5 22,1 0,0-8,4 18,0 57,5 X 82,6 24,5 75,8 28,5 0,0 23,4 24,6 76,0 XI 95,5 55,2 176,3 40,2 0,0 38,3 54,2 173,3 XII 48,0 36,4 112,7 31,6 0,0 12,9 36,2 111,8 srážky [mm] 250 změna zásob podz.vody [mm] [m3.s-1] 200 odtok základní [m3.s-1] [m3.s-1] 150 bilanční veličina I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

16 Oblast 6 - povodí Ohře a Bíliny tok vodoměrná stanice Ohře, Bílina Louny+Trmice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] 5946,24 měsíc srážky odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 27,9 34,1 75,6 24,5 0,0-6,2 40,2 89,1 II 83,2 67,1 164,9 46,7 0,0 15,8 64,3 158,1 III 45,7 49,6 110,0 32,6 0,0-8,2 47,9 106,3 IV 23,1 19,6 45,0 21,8 0,0-24,0 18,9 43,5 V 64,2 15,3 34,1 15,2 0,0-20,0 12,7 28,1 VI 77,6 13,1 30,0 14,0 0,0-16,8 11,9 27,3 VII 62,6 8,8 19,4 12,4 0,0-14,1 6,9 15,3 VIII 163,0 26,7 59,4 18,7 0,0 43,1 30,9 68,7 IX 65,3 18,3 42,1 17,4 0,0-10,6 14,0 32,0 X 80,6 19,5 43,2 21,2 0,0 24,5 21,3 47,3 XI 115,8 57,9 132,9 39,4 0,0 56,3 56,3 129,1 XII 63,9 40,1 89,1 30,7 0,0 20,5 40,1 89, srážky [mm] změna zásob podz.vody [mm] měř ený [m3.s-1] odtok základní [m3.s-1] [m3.s-1] bilanční veličina I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

17 Oblast 7 - mezipovodí dolního Labe tok vodoměrná stanice Dolní Labe Labe pod Brandýsem dtb stanice plocha povodí [km 2 ] 5614,88 měsíc srážky odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 24,1 11,5 24,2 16,9 0,0-64,8 8,9 18,6 II 59,6 27,1 62,9 20,9 0,0 14,8 24,8 57,5 III 24,0 27,3 57,2 17,7 0,0-20,7 24,8 51,9 IV 39,9 18,5 40,0 15,9 0,0-26,0 16,2 35,1 V 61,0 16,9 35,4 14,2 0,0-24,5 14,6 30,6 VI 82,4 10,0 21,7 12,9 0,0-22,7 7,4 16,1 VII 82,4 10,4 21,9 12,7 0,0-20,7 7,9 16,7 VIII 137,7 15,8 33,1 14,9 0,0 116,1 13,4 28,1 IX 48,5 9,8 21,2 12,9 0,0-47,3 7,2 15,7 X 71,4 4,6 9,6 14,1 0,0 35,4 2,0 4,2 XI 87,1 13,8 29,9 17,2 0,0 58,5 10,8 23,5 XII 53,1 26,6 55,7 16,1 0,0 33,0 23,4 49,1 200 srážky [mm] bilanční veličin a změna zásob podz.vody [mm] [m3.s-1] odtok základní [m3.s-1] [m3.s-1] 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

18 Oblast 8 - povodí Odry a Olše tok vodoměrná stanice Odra, Olše Bohumín+Věřňovice dtb stanice plocha povodí [km 2 ] 5730,33 měsíc srážky odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 21,7 38,8 83,1 31,1 10,8 10,1 43,1 92,2 II 56,7 44,7 105,9 44,2 0,0 10,8 49,1 116,3 III 34,2 30,3 64,7 25,9 0,0-8,2 29,3 62,7 IV 35,9 18,2 40,3 18,4 0,0-12,6 18,6 41,0 V 80,5 18,2 38,9 16,7 0,0-11,7 16,2 34,6 VI 118,7 30,0 66,3 25,4 0,0-10,9 29,7 65,6 VII 92,1 15,2 32,6 14,2 0,0-10,1 14,9 31,8 VIII 111,4 28,0 59,9 22,8 0,0-9,4 28,7 61,4 IX 84,6 17,5 38,8 15,5 0,0-7,6 13,5 29,7 X 86,1 30,8 65,8 23,0 0,0 17,1 32,6 69,8 XI 42,2 21,1 46,7 24,3 0,0 8,1 22,3 49,3 XII 42,5 16,2 34,6 15,4 17,2 2,2 13,6 29, srážky [mm] změna zásob podz.vody [mm] [m3.s-1] bilanční veličina odtok základní [m3.s-1] [m3.s-1] 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

19 Oblast 9 - povodí Moravy tok vodoměrná stanice Morava Strážnice dtb stanice 4215 plocha povodí [km 2 ] 9145,92 měsíc srážky odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 25,4 29,4 100,6 35,4 0,0 0,5 28,6 97,6 II 65,0 47,4 179,0 59,1 0,0 13,3 46,5 175,9 III 28,8 32,4 110,6 43,1 0,0-16,5 31,6 107,7 IV 38,9 18,6 65,6 27,1 0,0-13,6 17,9 63,2 V 47,8 12,5 42,8 19,1 0,0-11,2 11,6 39,6 VI 86,9 9,1 32,2 16,6 0,0-9,2 8,3 29,4 VII 85,6 7,7 26,2 15,1 0,0-7,6 6,9 23,5 VIII 108,7 13,9 47,5 21,9 0,0-6,2 13,1 44,9 IX 59,8 6,8 24,1 17,4 0,0-5,1 6,1 21,4 X 92,1 18,2 62,3 31,5 0,0 5,9 17,6 60,0 XI 51,2 18,7 66,1 31,3 0,0 15,4 18,0 63,4 XII 46,4 13,5 46,0 19,5 0,0 24,5 12,8 43, srážky [mm] změna zásob podz.vody [mm] bilanční veličina [m3.s-1] odtok základní [m3.s-1] [m3.s-1] 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

20 Oblast 10 - povodí Dyje tok vodoměrná stanice Dyje Břeclav - Ladná dtb stanice 4805 plocha povodí [km 2 ] 12276,8 měsíc srážky odtok základní zásoba ve sněhu změna zásob podz.vody [mm] [mm] [m 3.s -1 ] [m 3.s -1 ] [mm] [mm] [mm] [m 3.s -1 ] I 15,6 10,6 48,5 20,0 0,0-0,3 11,3 52,0 II 37,4 13,0 65,7 34,5 0,0 5,3 14,8 75,2 III 35,1 13,5 62,0 31,9 0,0-3,8 13,4 61,6 IV 32,7 7,7 36,2 21,7 0,0-6,0 7,3 34,6 V 43,7 5,3 24,1 14,1 0,0-5,8 4,7 21,7 VI 102,7 4,9 23,2 9,4 0,0-5,6 4,4 20,7 VII 84,8 4,1 18,8 8,6 0,0-5,4 3,4 15,4 VIII 157,4 20,6 94,3 11,5 0,0 0,8 21,6 99,1 IX 55,1 7,2 34,1 16,4 0,0-5,2 7,0 33,2 X 83,7 14,0 64,2 22,6 0,0 26,8 12,5 57,4 XI 55,4 18,3 86,8 30,2 0,0 22,4 18,1 85,6 XII 52,0 13,7 62,8 25,9 0,0 31,3 14,2 65, srážky [mm] změna zásob podz.vody [mm] bilanční veličina [m3.s-1] odtok základní [m3.s-1] [m3.s-1] 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

21 2.4 Zhodnocení výsledků hydrologické bilance množství vody Srážky v roce 2002 byly na celém území povodí Labe rozloženy nerovnoměrně, poměrně suché byly pouze měsíce leden, duben a květen, ostatní měsíce měly nadprůměrné množství srážek. Obzvláště srpen v povodí Labe byl srážkově velmi vydatný, měsíční úhrny na mnoha místech jižních Čech dosáhly zcela extrémních hodnot za celé období pozorování. Mimořádně vlhký byl i podzim, zvláště měsíc listopad. Oblast povodí horního a středního Labe Výsledky hydrologické bilance v horní i střední části povodí Labe prokázaly značně podobné trendy v chodu bilancovaných veličin. Proto charakteristiky obou oblastí uvádíme společně. Rozložení odtoku během roku bylo nerovnoměrné. Odtokově nejbohatšími měsíci roku byly únor a listopad, kdy v celé oblasti byl únor měsíc s maximálním průměrem. K výraznému zvýšení průtoků došlo již koncem ledna při zvýšené srážkové činnosti kombinované s oteplením a táním sněhové pokrývky ležící na celém území včetně nížin. V únoru, kdy již sníh na území trvale neležel, stouply vlivem převážně dešťových srážek hladiny všech toků na svá roční maxima, přičemž ve stanici Brandýs nad Labem bylo dosaženo hodnoty měsíčního průtoku 330 % Q II. Ve zbylých měsících roku byl průběh průtoků obdobný. Po následném poklesu, kdy se téměř neprojevily ani srpnové srážky, došlo k menšímu nárůstu průtoků až v listopadu. Měsíční minima byla ve vodoměrných stanicích naměřena především v červenci a také v červnu. V režimu podzemních vod docházelo v závěru měsíce ledna a v průběhu února následkem výše uvedených příčin k opakovaným vzestupům hladin a vydatností pramenů na maximální hodnoty v celém roce. V průběhu měsíců březen až září byl zaznamenán charakteristický pokles stavů hladin. Krátkodobá výrazná srážková činnost v období druhé poloviny srpna se na režimu podzemních vod projevila pouze v povodí Jizery. Období říjen až prosinec je charakteristické postupným zvýšením hladin podzemních vod i vydatnosti pramenů. Oblast povodí horní Vltavy Z hlediska prostorového rozložení spadlo nejvíce srážek v příhraničních horách hlavně na Šumavě a v Novohradských horách (1300 až 1600 mm), ale velmi vydatné byly srážky také v tradičně sušších oblastech jihočeských pánví, v oblasti kolem Vodňan a Protivína, dále v oblasti kolem Českých Budějovic, Blanského lesa, v Třeboňské pánvi a kolem Ledenic. Odtokově byl rok 2002 v této oblasti velmi silně nadprůměrný, odtoky většinou přesáhly dvojnásobek dlouhodobého průměru. V rámci pozorovaných ročních odtoků šlo často o absolutně nejvyšší hodnoty za celé pozorované období. Odtoky během roku byly typické velkými výkyvy po suchém počátku ledna nastalo tříměsíční velmi vodné období (120 až 240% dlouhodobého průměru), kdy odtékala voda z nashromážděných sněhových zásob v kombinaci s dešťovým odtokem. Od poloviny dubna následovalo velmi suché souvislé období až do počátku srpna. Od počátku 21

22 srpna až do poloviny září trvala povodeň, která srpnové odtoky posunula až nad desetinásobky dlouhodobých průměrů (zejména na Malši). Šlo o odtokově nejvyšší období za celé období pozorování. Po mírném snížení odtoku v polovině září následoval velice vlhký podzim s nástupem zimy. V mělkém oběhu podzemních vod v povodí Vltavy se vzestupem hladin projevilo jarní tání ve dvou vlnách, a to v průběhu února a počátkem března. Od konce března až do srpna byl patrný pokles. V srpnu vlivem vydatných srážek a hlavně povodní došlo k rychlému velmi významnému přechodnému vzestupu hladin. Následoval rychlý pokles, ale vlivem srážek, které trvaly celý podzim, došlo od září k pozvolnému, trvalému a významnému vzestupu hladin, který kulminoval mezi koncem prosince až únorem následujícího roku. V povodí Lužnice hladiny ve vrtech měly průběh takřka shodný s povodím Vltavy. V povodí Otavy po obvyklém jarním vzestupu hladin v únoru a březnu došlo k poklesu v dubnu až květnu. Dále měly hladiny rozkolísaný, mírně klesající charakter do srpna, kdy povodně hladiny podzemních vod výrazně zvedly. Po zářijovém poklesu nastoupil opět vzestup, který trval až do února následujícího roku. Oblast povodí dolní Vltavy Již v únoru se projevilo značné zvýšení průtoků v povodí Sázavy, jako důsledek zvýšených srážkových úhrnů. V povodí dolní Vltavy se zvýšené přesunuly až do března. Nejvodnějším měsícem na hlavním toku i na všech přítocích byl měsíc srpen, kdy Vltava v Praze dosáhla svého maxima (951% Q VIII ), nejsušším červenec. Celou oblast lze z hlediska výstupů hydrologické bilance množství vody charakterizovat jako odtokově nadprůměrnou. Režim podzemních vod v roce 2002 nebyl charakteristický, ale v průměru celkem vyrovnaný. Hladiny podzemních vod ve sledovaných objektech se v průměru pohybovaly v rámci celé oblasti nad dlouhodobým průměrem období Nízké úrovně hladiny podzemní vody v lednu se v únoru výrazně zvýšily do jarních maxim, potom došlo k mírnému, od května k výraznému poklesu hladiny podzemní vody, který přetrvával až do července, kdy se na pozorovaných objektech vyskytly nejnižší hladiny v roce. Od srpna došlo v důsledku zvýšené srážkové činnosti opět ke zvýšení hladiny podzemní vody, které přetrvávalo až do konce roku. Maximální hladiny podzemní vody se vyskytly většinou v listopadu a prosinci, někdy už v říjnu. Oblast povodí Berounky Stejně jako na celém území ČR byl nadnormálně vlhký měsíc únor. Mimořádně nadnormální srážky spadly v srpnu a na podzim, v měsíci říjnu a listopadu. Odlišnost v chodu srážek se objevila na počátku léta, kdy se v prostoru šumavského návětří, ale též na Tachovsku a Domažlicku výrazněji projevily i červnové srážky. Naopak srážkově podnormální měsíce byly pouze leden a duben. Odtokově již měsíc leden byl hodnocen jako velmi nadprůměrný. Poslední lednová dekáda přinesla spolu se srážkami výrazné oteplení a odtávání sněhové pokrývky (celé povodí má nulovou zásobu). Odtoková bilance měsíce února byla stejně jako v lednu vysoká. V měsíci březnu dochází k mírnému snížení odtokové bilance oproti únoru, avšak překročení jeho měsíčního průměru ho řadí mezi velmi nadprůměrné, zvláště v dolní části povodí. Měsíce duben a červenec přinesly 22

23 zklidnění. Červenec je v povodí Berounky nejslabší měsíc. Oproti červenci byl srpen průtokově výjimečný, velmi silně nadprůměrným měsícem, tj.999% Q VIII. Zbytek roku zůstává nadprůměrný, s extrémně nadprůměrným listopadem. Hladiny podzemních vod ve vrtech se na začátku roku pohybovaly převážně nad dlouhodobými měsíčními normály z období Nejvýraznější vzestupy byly ve všech profilech mimo Litavky naměřeny v únoru. Po dosažení březnových maxim začaly hladiny podzemních vod na celém území povodí výrazně klesat až do začátku srpna, kdy byla ve vrtech dosažena roční minima. Na začátku června došlo v důsledku intenzivních srážek k výraznějšímu vzestupu hladin a stejná situace se opakovala ještě v druhé polovině června. Důsledkem přívalových srážek, které v srpnu zasáhly převážnou část povodí, hladiny podzemních vod během jednoho týdne velmi výrazně stouply a poté následovalo pozvolné klesání hladin. Průměrné srpnové stavy dosáhly úrovně 130 % dlouhodobých měsíčních normálů. Klesání hladin pokračovalo ještě během září, od října pak začaly hladiny opět výrazně stoupat až do konce roku. Oblast povodí Ohře a Bíliny Srážkově byl rok jako celek značně nadnormální. Velké rozdíly v množství srážek jak v absolutním množství, tak i v % normálu vykazovaly jednotlivé měsíce. V první polovině roku mimořádně nadnormální srážky spadly v únoru. Naopak srážkově značně podnormální byl duben, podnormální byl též leden. Ve druhé polovině roku počínaje srpnem, po průměrném červenci, byly všechny následující měsíce srážkově nadnormální až mimořádně nadnormální. Maximální roční sumy byly zaznamenány v Krušných horách a Slavkovském lese, minimální roční úhrny se vyskytly v Chebské pánvi a v okolí Karlových Varů. Po oblevě v lednu došlo k prudkému zvýšení hladiny řeky Ohře, povodňová situace vrcholila v únoru, kdy bylo dosaženo ročního maxima, a trvala až do března. V dubnu, květnu a červenci byly průměrné měsíční silně podnormální, v červnu se přiblížily normálnímu stavu. Během srpna byla i v povodí Ohře zaznamenána povodňová situace, ale v mnohem menší míře, než-li tomu bylo v povodí Berounky a dolního Labe. Průtokově nepřesáhla ani únorové hodnoty. Také zbývající měsíce hodnotíme jako průtokově nadprůměrné. Od druhé poloviny ledna bylo naměřeno setrvalejší stoupání hladin podzemních vod. Zimní a zároveň roční maxima pak byla u většiny vrtů dosažena již na konci února. Průměrné únorové hladiny podzemních vod se pohybovaly na úrovni 131% dlouhodobých měsíčních normálů. Po krátkodobém vzestupu hladin ještě ve druhé polovině března následovalo postupné klesání hladin ve všech vrtech a tento průběh pokračoval až do začátku srpna. Výjimkou bylo období v první polovině června, kdy hladiny převážně v Chebské pánvi výrazně stouply, ale pak následovalo opět další klesání. Další průběh hladin podzemních vod byl ovlivněn intenzivními srážkami. Letních maxim v této době dosáhly převážně jen vrty v Sokolovské pánvi. U vrtů v Chebské pánvi byla letní maxima naměřena až v měsíci říjnu. Nárůst pokračoval po zbytek roku. Jak srpnová, tak i říjnová a listopadová maxima byla narozdíl od vrtů v povodí Berounky jen maximy letními a nepřekonala maximální zimní hladiny. Celkově lze tento rok proto hodnotit jako mírně nadprůměrný. 23

24 Oblast dolního Labe Odtokově dosáhlo Labe v Děčíně svého maximálního průměrného měsíčního průtoku v srpnu (570% Q VIII ). Maximální úroveň hladiny podzemních vod byla dosažena ve vrtech v srpnu až září, minimální v letním období před povodněmi. ROZŠÍŘIT KOMENTAŘ K PODZEMNIM VODAM Oblast povodí Odry V roce 2002 spadlo v ostravské oblasti průměrně 841 mm srážek, což je 102% dlouhodobého srážkového normálu. Celkově je možno posuzovaný rok hodnotit jako srážkově normální. Odtokové poměry byly v roce 2002 na většině řek oblasti podprůměrné. Rozložení odtoku bylo během roku nerovnoměrné. Nejvodnějšími měsíci byly ve vybraných profilech únor a leden, v lednu Odra ve stanici Bohumín dosahuje svého maxima (187 % Q I ). Další měsíce až do září jsou odtokové poměry podprůměrné až průměrné. Nejsuššími měsíci jsou červenec a prosinec. Na podzim dochází opět k nárůstu průtoků. Režim podzemních vod v roce 2002 vykazuje maximální stavy hladiny v únoru, kdy hladina PZV byla v průměru o 28 cm vyšší než je dlouhodobý průměr období Poté docházelo k postupnému vyprazdňování až do září. Minima bylo dosaženo v červenci (34 cm pod dlouhodobým průměrem). Od října do konce roku vlivem zvýšených srážek dochází k narůstání zásob. Oblast povodí Moravy V roce 2002 spadlo na povodí zhruba 110% dlouhodobého srážkového normálu. Celkově je možno tento rok hodnotit jako srážkově normální. Plošné rozložení srážek v horní oblasti bylo rovnoměrné, na dolním toku nejvíce srážek spadlo na Vsetínsku, nejméně v okolí Kroměříže. Odtokové poměry byly v roce 2002 na většině řek v oblasti nadprůměrné. Rozložení odtoku během roku bylo nerovnoměrné. Nejvodnějšími měsíci v uváděných profilech na horním toku byly únor a březen, na dolním leden až únor, v únoru dosahuje svého maxima Morava ve Strážnici (245% Q II ). Naopak nejsušším měsícem byl červenec a září, kdy Morava ve Strážnici dosahuje svého minima (53% Q VII ). Závěr roku je opět odtokově nadprůměrný. Režim podzemních vod v roce 2002 byl vcelku vyrovnaný i když z hlediska ročního chodu nebyl charakteristický. Hladiny podzemních vod ve sledovaných objektech se v průměru pohybovaly na úrovni dlouhodobého průměru období Nízké úrovně hladiny podzemní vody v začátku roku se zvýšily únoru, kdy se vyskytovala jarní maxima. Ojediněle se maximální úrovně hladiny podzemní vody vyskytly v březnu. Potom došlo k poklesu hladiny až do září, kdy se vyskytovaly minimální hladiny podzemní vody. Potom došlo k opětovnému zvýšení hladiny podzemní vody v důsledku zvýšené srážkové činnosti. U objektů v okrese Vsetín došlo ke zvýšení hladiny podzemní vody už v srpnu. Od dubna do září a v prosinci byly hladiny podzemní vody pod úrovní příslušných dlouhodobých měsíčních průměrů, ve zbývajících měsících byla hladina nad úrovní příslušných měsíčních normálů. 24

25 Oblast povodí Dyje V roce 2002 spadlo v oblasti průměrně 653 mm srážek, což je 120% dlouhodobého srážkového normálu. Celkově je možno tento rok hodnotit jako srážkově nadnormální. Plošné rozdělení srážek v oblasti bylo nerovnoměrné, nejvíce srážek spadlo v oblasti Blanska a Znojma, nejméně v oblasti Vyškova. Odtokové poměry byly v roce 2002 v povodí řek Svratky, Svitavy průměrné až podprůměrné, v dolní části povodí Jihlavy a Moravy mírně nadprůměrné, v povodí řeky Dyje nadprůměrné. Rozložení odtoku během roku bylo nerovnoměrné. Nejvodnějším měsícem byl v povodí řeky Moravy (Strážnice, Vyškov) a na Svitavě v Bílovicích leden, naopak nejsušším měsícem byl červenec. Na řece Dyji, Jihlavě a Svratce byl nejvodnějším měsícem srpen a nejsušším měsícem červenec. V povodí Dyje se povodně vyskytly v srpnu. Režim podzemních vod v roce 2002 byl vcelku vyrovnaný ale plošně rozdílný. Hladiny podzemních vod se v průměru pohybovaly v rámci celé oblasti asi 14 cm nad dlouhodobým průměrem období V únoru došlo ke zvýšení hladiny podzemní vody, které u některých objektů přetrvávalo až do dubna, u jiných došlo už od března k mírnému poklesu, který trval až do července. Od srpna dochází vlivem zvýšené srážkové činnosti k mírnému nebo výraznému vzestupu hladiny podzemní vody, který přetrvával většinou až do prosince. Hladiny podzemní vody v březnu až červenci byly v průměru pod dlouhodobým příslušným měsíčním průměrem, po zbytek roku byly nad příslušným měsíčním normálem. 25

26 3. HYDROLOGICKÁ BILANCE JAKOSTI VODY ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2002 Mapa 3 Profily sledování jakosti vody podle oblastí správců povodí Pro účely bilance jakosti povrchové vody bylo na území České republiky vymezeno 256 profilů. Seznam profilů měření jakosti vody rozdělených do pěti oblastí podle působnosti podniků Povodí uvádí Tab Tab. 3.1 Seznam profilů sledování jakosti povrchových vod rozdělených podle oblastí Oblasti povodí Profily sledování jakosti vody povodí Labe 101, 102, 103, 104, 201, 1001, 1002, 1003, 1005, 1006, 1007, 1008, 1010, 1012, 1014, 1016, 1022, 1023, 1024, 1025, 1026, 1028, 1029, 1032, 1033, 1034, 1035, 1036, 1037, 1039, 1128, 1131, 3021, 3045, 3056, 3092, 3145, 3159, 3167, 3797, 4001, 4002, 4003 povodí Vltavy 105, 1041, 1042, 1044, 1045, 1046, 1048, 1049, 1051, 1052, 1053, 1054, 1057, 1058, 1059, 1062, 1063, 1064, 1065, 1066, 1067, 1068, 1069, 1071, 1072, 1075, 1077, 1078, 1079, 1083, 1084, 1085, 1086, 1087, 1088, 1089, 1091, 1092, 1093, 1094, 1096, 1211, 3209, 3213, 3251, 3252, 3258, 3267, 3270, 3286, 3288, 3311, 3316, 3319, 3324, 3329, 3398, 3418, 3449, 3793, 3812, 3813, 3814, 4004, 4005, povodí Ohře 1097, 1098, 1103, 1104, 1105, 1107, 1108, 1109, 1111, 1112, 1113, 1114, 1115, 1116, 1117, 1119, 1122, 1123, 1124, 1127, 1212, 3453, 3454, 3456, 3468, 3493, 3538, 4006,

27 povodí Moravy 401, 402, 1132, 1134, 1135, 1137, 1138, 1139, 1166, 1167, 1168, 1169, 1171, 1173, 1174, 1175, 1176, 1178, 1179, 1180, 1181, 1184, 1185, 1186, 1187, 1188, 1189, 1190, 1191, 1193, 1196, 1197, 1199, 1200, 1201, 1202, 1204, 1205, 1206, 1208, 3546, 3554, 3636, 3639, 3643, 3648, 3664, 3670, 3684, 3719, 3725, 3742, 3763, 3764, 3771, 3950, 3951, 3952, 3953, 3954, 3955, 3956, 3961, 4008, 4009, 4010, 4012, 4013, 4014, 7102, 7105, 7108, 7111, 7112, 7113, 7116, 7118, 7123, 7141, 7223, 7224, 7225, 7226 povodí Odry 1141, 1142, 1143, 1144, 1145, 1146, 1147, 1148, 1152, 1154, 1155, 1156, 1157, 1158, 1159, 1161, 1162, 1163, 1164, 1165, 3566, 3574, 3578, 3581, 3585, 3596, 3602, 3603, 3604, 3607, 3616, 3619, 3785, 3786, 3788, Výsledky hydrologické bilance jakosti povrchové vody a jejich zhodnocení Výsledky výpočtu látkového odnosu zvolených látek pro vybraný profil Děčín (Labe), Zelčín (Vltava), Lanžhot (Morava), Pohansko (Dyje) a Bohumín (Odra) uvádí příloha 2. Sestavy ukazatelů jakosti povrchové vody ve 256 vybraných profilech, porovnané s referenčními hodnotami podle platné normy ČSN , uvádí příloha 3 (k dispozici v Českém hydrometeorologickém ústavu, oddělení jakosti vody). Třídy jakosti povrchových vod předkládá mapa 4. Mapa 4 Třídy jakosti povrchových vod v roce

28 Povodí Labe Sledovány byly 44 profily na řekách Labe, Jizera, Nisa, Cidlina, Dědina, Tichá a Divoká Orlice, Orlice, Doubrava, Chrudimka, Kamenice, Loučná, Metuje, Mrlina, Smědá, Stěnava, Úpa, Vlkava, Výrovka. Nejvíce znečištěným profilem byla Nisa Proseč nad Nisou, zejména v mikrobiologických ukazatelích, CHSK a BSK5. Z kovů a metaloidů byly zařazeny do V. třídy na tomto profilu měď, olovo, zinek a veškeré železo. Ve stejné třídě byl i celkový organický uhlík. Na většině profilů na středním a dolním toku Labe byly AOX zařazeny do V. třídy. Naopak specifické organické látky se na drtivé většině profilů na Labi vyskytovaly v I. a II. třídě. Jizera nepatřila mezi výrazně čisté řeky, AOX byly na všech profilech kromě Předměřic ve IV. a V. třídě, stejně jako nerozpuštěné látky sušené a veškeré železo. Mezi III. a V. třídou se pohyboval i celkový organický uhlík. Nejvíce znečištěným profilem na Jizeře byl profil Horní Sytová, kde v V. třídě bylo navíc i Pb a CHSKCr, ve IV. třídě i BSK5, CHSKMn a Zn. Z menších toků patří mezi nejméně zatížené podle hodnocených ukazatelů Metuje v Jaroměři, Tichá Orlice, Chrudimka a Stěnava. Podle limitů NV 61/2003 Sb. by nesplňovaly toto nařízení téměř žádné profily u ukazatelů fekální koliformní bakterie, veškerý fosfor a nerozpuštěné látky při 105 C, přibližně polovina profilů by nesplnila limit podle tohoto nařízení pro AOX. Povodí Vltavy Sledováno bylo 65 profilů na tocích Vltava, Berounka, Sázava, Lužnice, Otava, Malše, Bakovský potok, Blanice, Kamenice, Klabava, Litavka, Lomnice, Mže, Nežárka, Radbuza, Rakovnický potok, Střela, Šlapanka, Úhlava, Úslava, Volyňka, Zákolanský potok, Želivka a Žirovnice. Povodí Vltavy bylo v loňském roce postiženo povodněmi nejvíce, proto některé hodnoty mohou být ovlivněny těmito událostmi. Specifické organické látky byly na Vltavě klasifikovány většinou třídou I a II, ojedinělé byly III. třídy u ukazatele suma PAU na profilu Březí a Podolí. Nejméně příznivě byl na Vltavě ohodnocen celkový organický uhlík, jeho zatřídění bylo mezi III. a V. třídou, podobně jako u enterokoků. Ve III. a ojediněle ve IV. třídě byly hodnoty i CHSK, chlorofylu a AOX. Kovy a metaloidy a specifické organické látky jsou jen v I. a II. třídě, ojediněle ve třídě III. Otava byla velice čistou řekou, jediná hodnota ve IV. třídě byly enterokoky na profilu Otava Topělec, ale zároveň to byl jediný profil na Otavě, kde byly enterokoky sledovány. Klasifikace ostatních látek byla převážně v I. a II. třídě, ojediněle se vyskytla třída III. u CHSK, BSK5, AOX, TOC. Naopak Sázava podle klasifikace patřila z větších řek v tomto povodí k nejznečištěnějším. Zejména chlorofyl byl v V. třídě na pěti profilech ze sedmi, nerozpuštěné látky při 105 C byly v V. třídě na čtyřech profilech. Na dvou profilech bylo v V. třídě zařazeno také olovo a CHSKCr. Většina profilů byla ve IV. třídě u veškerého fosforu, TOC, veškerého železa a dva ze čtyřech profilů u AOX. Ostatní specifické organické látky kromě sumy PAU byly v I. a II. třídě. TOC na Lužnici byl v V. třídě na třech profilech z pěti. V. třídou byl klasifikován i chlorofyl v profilu Veselí nad Lužnicí. Většina profilů ve IV. třídě byla u CHSK. Kovy 28

29 a metaloidy se pohybovaly mezi I. a II. třídou stejně jako specifické organické látky, které byly sledovány pouze na profilu Lužnice Bechyně. Mže a Berounka jsou nejhůře hodnoceny v ukazateli nerozpuštěné látky při 105 C (dva profily v V. třídě, tři ve IV. třídě ze 14 profilů). Na dvou profilech bylo v V. třídě rovněž veškeré železo. Převážně ve IV. třídě byl hodnocen chlorofyl, ve III. a V. třídě AOX. Kovy a metaloidy (kromě veškerého železa) a specifické organické látky jsou na Mži a Berounce v I. a ve II. třídě. Menší toky jsou většinou zatíženější než velké, zvláště Úhlava ve Svrčovci, Bakovský potok a zejména Rakovnický potok. Naměřeny byly vysoké koncentrace v obecných, fyzikálních a chemických ukazatelích. Metaloidy a kovy je výrazně znečištěna Litavka, V. třídu mělo kadmium, olovo a zinek. U menších toků byly specifické organické látky zatříděny většinou do I. a II. třídy, výjimkou je suma PAU, kde na Úhlavě byly dva profily ve IV. třídě. Z menších toků byly nejčistší Želivka a Malše. Povodí Ohře Sledováno bylo 29 profilů na tocích Ohře, Bílina, Bílý Halštrov, Blšanka, Bystřice, Chodovský potok, Chomutovka, Kamenice, Liboc, Mandava, Ploučnice, Rolava, Svatava, Teplá a Teplický potok. Na tomto povodí patří Bílina v Ústí nad Labem k nejvíce znečištěným tokům nejen na tomto povodí, ale i v celé republice. Ve více než polovině ukazatelů byla zařazena do IV. nebo V. třídy. Na Ohři jsou nejvíce zatížené profily Želina, Pomezí a částečně i Kadaň. Na dolním toku Ohře dosahovaly hodnoty ukazatelů maximálně třídy III. Z menších toků byly nejvíce znečištěné toky Chomutovka, Mandava, Blšanka, Chodovský a Teplický potok. Nejčistšími byly toky Kamenice a Rolava, nejvyšší třída na těchto tocích byla II u všech sledovaných látek. Povodí Moravy Sledováno bylo 54 profilů na tocích Morava, Dyje, Bečva, Branná, Bystřice, Desná, Dřevnice, Haná, Jevišovka, Jihlava, Kyjovka, Litava, Moravská Dyje, Moravská Sázava, Olšava, Oskava, Oslava, Rokytná, Rožnovská Bečva, Svitava, Svratka, Trkmanka, Třebůvka, Valová, Velička a Vsetínská Bečva. Řeka Morava měla nejhorší zatřídění v biologických ukazatelích, enterokoky byly v V. třídě na třech profilech z pěti, chlorofyl byl jedenkrát v páté třídě a na třech profilech ve IV. z 9 profilů. Nepříznivě byly hodnoceny i AOX a nerozpuštěné látky při 105 C, zejména na středním a dolním toku řeky. Specifické organické látky na tomto toku byly převážně v I. a II. třídě, suma PAU ve III. třídě. Obdobná byla situace v kovech a metaloidech, převážně se vyskytovaly v I. a II. třídě, rtuť ve třídě III. Na řece Jihlavě byly zhoršené poměry v BSK5, CHSK, veškerém fosforu, nerozpuštěných látkách při 105 C, AOX a chlorofylu. Enterekoky byly sledovány pouze na jediném profilu a byly ve IV. třídě. Na Svratce byly nejzatíženějším profilem Židlochovice, v V. třídě byly ukazatele amoniakální dusík, AOX, enterokoky, ve IV. veškerý fosfor a BSK5. Specifické organické látky a metaloidy se pohybovaly převážně v I. a II. třídě, výjimečně ve III. třídě. Na všech sledovaných profilech Jihlavy byla rtuť a suma PAU ve III. třídě. Na Dyji bylo nejzatíženějším profilem Pohansko. AOX byly na obou sledovaných profilech v V. třídě. IV. třída se častěji vyskytovala u chlorofylu a rtuti. 29

30 Zatřídění specifických organických látek a kovů a metaloidů bylo obdobné jako na řece Moravě. Bečva i Vsetínská a Rožnovská Bečva patřily spolu s Olšavou, Oslavou, Litavou a Kyjovkou k velmi zatíženým tokům. Nejhorší z nich byla, jako každý rok, Trkmanka, která z dvaceti sledovaných ukazatelů měla 11 v V. třídě a dva ve IV. třídě. Relativně nejčistšími řekami v povodí Moravy byly Oskava, Moravská Sázava, Desná, Bystřice a Branná, kde jen ojediněle dosahovaly hodnoty III. třídy. Povodí Odry Sledováno bylo 36 profilů na tocích Odra, Ostravice, Opava, Olše, Bělá, Černý potok, Hvozdnice, Jičínka, Lubina, Lučina, Moravice, Olešná, Podolský potok, Stonávka a Zlatá Opavice. Na řece Odře byl nejvíce znečištěným profilem Bohumín, zejména AOX, kadmium, nerozpuštěné látky při 105 C a veškeré železo byly v V. třídě, suma PCB, veškerý fosfor a BSK5 byly ve IV. třídě. Tyto látky měly zvýšené koncentrace po celé délce středního a dolního toku Odry. Opava byla poměrně čistou řekou, většina sledovaných ukazatelů byla do II. třídy, ojediněle do III., pouze veškerý fosfor na některých profilech, fekální koliformní bakterie v Malých Hošticích a kadmium v Děhylově dosáhly IV. třídy. Ostravice byla nejzatíženější v Ostravě, AOX dosáhly V. třídy, fekální koliformní bakterie, chloridy, konduktivita a nerozpuštěné látky při 105 C byly ve IV. třídě. Olše byla velmi znečištěna v profilu Věřňovice, zejména vysoké byly hodnoty AOX, chloridů, kadmia, konduktivity a nerozpuštěných látek při 105 C, které dosahovaly V. třídy. Na ostatních profilech Olše dosahovaly sledované ukazatele většinou I. až II. třídy, ojediněle III., ve IV. třídě byl hodnocen chlorofyl na většině profilů na Olši. Nejčistší řekou v povodí podle sledovaných ukazatelů byla Moravice, kde jen na některých profilech ojediněle dosahovaly látky III. třídy. Závěr Lze konstatovat, že na většině toků, kde byly dosahovány IV. a V. třídy se jednalo o ukazatele ze skupiny obecných, fyzikálních a chemických, případně ze skupiny mikrobiologických a biologických ukazatelů. Ve skupině kovů a metaloidů dosahovaly látky koncentrací většinou do třídy III, výjimkou byly řeky Nisa, Litava, Rakovnický potok, Svatava, Ohře v profilu Želina a částečně i Olše, na kterých koncentrace těchto ukazatelů dosahovaly až V. třídy. Specifické organické látky byly z finančních důvodů sledovány na podstatně méně profilech než ostatní ukazatele. Většinou nepřekročily II. třídu, výjimkou byl profil Bílina Ústí nad Labem, kde kromě chlorbenzenu byly v této skupině sledované látky od III. do V. třídy. I suma PAU byla často hodnocena ve vyšších třídách oproti ostatním ukazatelům této skupiny. Od roku 2003 platí Nařízení vlády 61/2003, kterého součástí jsou imisní standardy i pro povrchové vody. Ty musí být dosaženy do roku 2009, resp. do roku Jejich hodnoty jsou většinou na úrovni II. a III. tříd současného hodnocení a v mnohých ukazatelích jako např. fekální koliformní bakterie, nutrienty, nerozpuštěné látky při 105 C, AOX, BSK5, CHSKCr nebo TOC by minimálně polovina ch profilů tyto limity nesplnila. 30

31 3.2 Výsledky hydrologické bilance jakosti podzemní vody a jejich hodnocení Ukazatele jakosti podzemních vod byly pro území České republiky vyneseny do 9 map podle jednotlivých ukazatelů. 31

32 32

33 33

34 34

35 35