SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE STA

Transkript

1 SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE STA JS

2 GEODÉZIE Význam slova: dělení Země Vědní obor zabývající se měřením, výpočty a zobrazením Země. Vědní obor zabývající se zkoumáním tvaru, rozměru a fyzikálních vlastností zemského tělesa, části zemského povrchu nebo objektů mimo Zemi.

3 Oblasti geodézie ve stavařském odvětví Inženýrská geodézie Zaměření pro projektovou přípravu (účelové mapování) Tvorba vytyčovací sítě VYTYČOVACÍ PRÁCE VE VÝSTAVBĚ Zaměření skutečného provedení staveb (GDSPS*) Kontrolní měření Měření posunů a přetvoření (sledování v čase) Vyhodnocení Geodézie v katastru nemovitostí Vytyčení vlastnických hranic Tvorba geometrických plánů Další speciální odvětví: laserové skenování, GIS** *) Geodetická dokumentace skutečného provedení stavby **) Geografické informační systémy

4 Geodézii příbuzné obory (spolupráce, návaznost) Kartografie je vědní obor zabývající se tvorbou a zpracováním map. Šířeji: Vědní obor zabývající se znázorněním zemského povrchu a nebeských těles a objektů, jevů na nich a jejich vztahů na nich ve formě kartografického díla a dále soubor činností při zpracování a využití map. Fotogrammetrie Metrologie Samozřejmě Stavebnictví Samozřejmě katastr nemovitostí

5 Geodet = Zeměměřič Správně píšeme a vyslovujeme: zeměměřictví, zeměměřický, měřický náčrt měřické pomůcky

6 Co je MAPA? MAPA je zmenšený zjednodušený obraz Země, kosmu, kosmických těles a jejich částí převedený do roviny pomocí kartografického zobrazení. Vyjadřuje polohu, stav a vzájemné vztahy objektů a jevů pomocí smluvených znaků. PLÁN je zmenšený zjednodušený obraz malé části zemského povrchu, kdy se při svislém průmětu do vodorovné roviny zanedbává zakřivení Země a neužívá se žádné kartografické zobrazení. (území do poloměru cca 15km)

7 Tvar Země a jeho nahrazení Země je fyzikální těleso vytvořené a udržované ve svém tvaru silou tíže. Ta je výslednicí síly přitažlivé a odstředivé Aproximace tvaru Země 1) GEOID = střední hladina moří, která jsou navzájem propojená i pod kontinenty = nulová hladinová plocha je nepravidelný snaha nahradit matematicky definovatelným tělesem 2) ELIPSOID referenční (a, b, e) 3) KOULE 4) ROVINA (plocha, která se dá rozvinout do roviny)

8

9 Vliv tvaru Země na měřené délky Vliv sbíhavosti tížnic (zdánlivý horizont) Vliv tvaru Země na délky matematické redukce měřených délek: 1) redukce šikmé měřené délky na vodorovnou 2) redukce do nulového horizontu (oprava o chybu z nadmořské výšky) 3) redukce o chybu z kartografického zkreslení Dalšími redukcemi jsou redukce fyzikální. Tvar Země má vliv i na měřené úhly a převýšení!

10 Základní úlohy geodetické praxe Zaměření = záznam obrazu skutečnosti (předmětu zaměření) do mapy, do výkresu Vytyčení = fyzická realizace bodů, tvarů, polohy v terénu z daných podkladů (mapa, výkres), provede se stabilizací bodů Pojem Vyměřování je archaický a dnes už nepoužívaný a nedostatečný. Kdo mluví dnes o vyměření, snaží se buď zahrnout zaměření i vytyčení do jednoho výrazu nebo spíše neví, co od geodeta požaduje.

11 Jednoduché geodetické pomůcky (myšleno vše kromě samotných přístrojů a přípravků pro speciální měření) Měřická pásma, příp. další délková měřidla Výtyčky Latě Hranoly Stativy Ostatní Ochranné pomůcky a doplňky (např. slunečník) Materiál pro stabilizaci bodů

12 Pomůcky pro přímé měření DÉLEK Měřické pásmo (na vidlici) Distometr (disto) Svinovací metr

13 Měřické pásmo Tuhé měřidlo pro přímé měření délek V různých délkách: 20m, 30m, 50m. Konstrukce: návin na vidlici, s kličkou Různý typ počátku pásma ( očko, odsazená nula )! Více prakticky na cvičení

14 Měření délek pásmem Patří mezi přímé měření délek Měří se VODOROVNÁ délka (šikmá jen výjimečně) Zásady: A) délky se měří vždy po svahu b) každá délka se měří zásadně dvakrát (na rovině TAM a ZPĚT, ve svažitém terénu 2x po svahu Při měření se pásmo zařazuje do směru od oka. Při odečítání se pásmo napíná silou cca 100 N. Při měření vodorovné délky ve svahu se konec pásma provažuje olovnicí

15 Chyby při měření délek pásmem Hrubé chyby (velká hodnota, odstranění opak. měřením) Systematické chyby (dají se zjistit, poté odstranit nebo někdy opravit, malá hodnota, stálé znaménko) chyba z nesprávné délky měřidla chyba ze změny délky měřidla (např. vlivem teploty) chyba z protažení měřidla chyba z nevodorovné polohy měřidla chyba z vybočení měřidla ze směru chyba z průhybu měřidla Nahodilé chyby (zpětně nezjistitelné, jde o nepřesnosti) chyba z provážení (při dodržení zásad v řádech mm) chyba z přiřazení (počátku měřidla) chyba z odečtení