SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 3. ročník S3G

Transkript

1 SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ JS pro 3. ročník S3G

2 ROZPIS TÉMAT PRO ŠK. ROK 2018/2019 1) Kartografické zobrazení na území ČR Cassiny-Soldnerovo zobrazení Obecné konformní kuželové zobrazení Gauss-Krügerovo zobrazení UTM 2) Základní bodové pole Polohové bodové pole trigonometrická síť S-JTSK stabilizace číslování bodů geodetické údaje Výškové bodové pole ČSNS dělení sítí Stabilizace Měření a výpočet výšek Doplňování trigonometrických sítí Dokumentace a využívání ZBP

3 3) Podrobné bodové pole Podrobné polohové bodové pole Stabilizace, číslování PBPP Metody určování bodů Podrobné výškové bodové pole Údržba a využívání bodů PBPP 4) Záznam měřených dat

4

5 Cassini-Soldnerovozobrazení Příčné (transverzální) válcové zobrazení Osa válce leží v rovině rovníku, válec se dotýká zvláštního referenčního elipsoidu ve zvoleném základním poledníku, který prochází asi středem mapovaného území a zvoleným trigonometrickým bodem Délkové zkreslení: V poledníku délky nezkresleny, vše ostatní už zkresleno je čím dále od z. poledníku, tím více. Proto zvoleny poledníkové pásy Úhly zkresleny ve všech směrech

6 10 zobrazovacích pásů - 2 na našem území: GUSTERBERSKÝ zobrazovací pás (souř. systém) s počátkem v trigonometrickém bodě Gusterberg v Horních Rakousích VÍDEŇSKÝ zobrazovací pás (souř. systém) s počátkem v trigonometrickém bodě věže kostela sv. Štěpána ve Vídni

7

8 Základní poledníky obdélníkových zobrazovacích pásů (osy X) se sbíhají (v sev. pólu) a strany sousedních obdélníkových pásů se nedají přiložit přesně k sobě. Proto se za stykovou čáru zobrazení v sousedních pásech zvolily zemské hranice (spolehlivě určené, omezníkované) Byl požadavek, aby velikost délk. zkreslení na okraji zobrazovaného území nepřekročila 50cm.

9 Souřadnicová soustava R-úhlá: osa X+ totožná se zákl. poledníkem rozvinutým do roviny a na jih od počátku, osa Y+ je kolmice na X a jde na západ. C S zobrazení použito pro mapování stabilního katastru.

10

11 Obecné konformní kuželové zobrazení Nevýhody předchozího kartografického zobrazení v poledník. Pásech vznesly požadavky na nové zobrazení: 1) vybudovat na celém území jednotnou trigonometrickou síť 2) vypracovat zobrazení s co nejmenším zkreslením 1919 založení triangulační kanceláře (při ministerstvu financí) a jejím přednostou jmenován Ing. Josef Křovák Nový souřadnicový systém S-JTSK = systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální zavedení konformního kuželového zobrazení - návrh Ing. Křováka Celý úplný název: Křovákovo dvojité kuželové konformní zobrazení v obecné poloze (Křovákovo zobrazení)

12

13 Návrh odráží tvar území: protáhlý a mírně zakřivený Dvojité zobrazení: 1) elipsoid -> koule: Gaussovo konformní zobrazení z elipsoidu na kouli 2) koule -> rovina: Lambertovo konformní kuželové zobrazení Podrobněji i s mezikroky (transformacemi souřadnic): 1) Besselův elipsoid zobrazen konformně na Gaussovu kouli 2) Zeměpisné souřadnice transformovány na kartografické vzhledem ke Křovákem zvolenému kartografickému pólu. 3) Konformní zobrazení Gaussovy koule na plášť kužele. 4) Transformace polárních souřadnic na pravoúhlé. ϕ, λ --> u, v --> š, d --> ρ, ε --> x, y zobrazení trans. zobrazení trans.

14 ϕ, λ --> u, v --> š, d --> ρ, ε --> x, y zobrazení trans. zobrazení trans. ϕ, λ = zeměpisná šířka a délka u, v = sférické souřadnice š, d = kartografické souřadnice na Gaussově kouli s posunutým pólem ρ, ε = polární souřadnice na plášti kužele x, y = rovinné souřadnice v S-JTSK Na celém našem území platí, že x > y. Souřadnice se uvádí v pořadí y, x.

15 Besselův elipsoid Poloměr koule R = ,6105 m Nezkreslená rovnoběžka ϕ=78 30 sférické šířky (vede přibližně středem státního území)

16 Zkreslení v Křovákově zobrazení úhly nezkresleny (konformní zobrazení) délkové zkreslení v dotykové rovnoběžce š 0 je nulové. Na sev. a již. okraji původně až 24 cm/km Přenásobením poloměru koule konstantou 0,9999 však znamenalo početní způsob, jak získat 2 nezkreslené rovnoběžky a sečný kužel. Maxima zkreslení jsou pak -10 až +14 cm/km

17 S-JTSK Počátek ve vrcholu kužele, leží na poledníku λ = vých. od Ferra a v tomto poledníku leží osa X X+ je na jih Y+ je na západ

18 Dobové znázornění vzniku S-JTSK

19 Průběh délkového zkreslení Křovákova zobrazení přes naše území (-10 až +14 cm / 1 km)

20

21 Geodetické základy z časových a ekonomických důvodů nebyly měřeny žádné základny ani nebylo provedeno astronomické měření Rozměr, poloha a orientace na Besselově elipsoidu byly určeny nepřímo z rak. vojenské triangulace (107 společných bodů) JTSK celkem 268 bodů

22 Meridiánová konvergence Severní směr na mapě v Křovákově zobrazení není totožný se skutečným severem. Severka má být stočena o cca 7 (hodnota meridiánové konvergence = úhel mezi obrazem poledníku a rovnoběžkou s osou x).

23

24 Klad listů mapy v S-JTSK

25 Použití Křovákova dvojitého konformního kuželového zobrazení ve státních mapových dílech Pozemkový katastr (od 1928) Definitivní vojenské mapování ( ) Topografické mapování po roce 1945 Státní mapa 1 : (od 1946) Státní mapa 1 : odvozená (SMO-5) (od 1950) Technickohospodářské mapy (2. období ) Základní mapy velkých měřítek ZMVM (od 1981)

26 Současné Využití Křovákova zobrazení Pouze v ČR a SR Státní mapa odvozená SMO-5, SM 5 Základní mapa ČR v měřítku 1 : , 1 : , 1 : , 1 : ZABAGED DKM v měřítku 1 : (uvedena současná mapová díla)

27

28 Friedrich Wilhelm Bessel ( ) německý astronom, matematik, geodet Ing. Josef Křovák ( ) český geodet, přednosta triangulační kanceláře od r. 1919