SYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1
|
|
- Zbyněk Kovář
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 SYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1 (Souřadnicové výpočty 4, Orientace osnovy vodorovných směrů) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. prosinec
2 Geodézie 1 přednáška č.10 VÝPOČET SOUŘADNIC PODROBNÝCH BODŮ Ve skriptech Geodézie 1, na stránkách 216 až 221 jsou řešeny úlohy, související s měřením tzv. podrobných bodů (při mapování se jedná o body polohopisu jako např. rohy objektů, hranice pozemků, povrchové znaky inženýrských sítí apod.) vzhledem k síti měřických bodů, jejichž souřadnice byly určeny některou z dříve probíraných metod. Pevná měřická přímka Pevná měřická přímka může být tvořena například dvěma polygonovými body, jejichž souřadnice v S-JTSK ( 1 y, 1 x) jsou dány a mezi nimiž je vzájemná viditelnost (obr.1). K měřické přímce jsou ortogonální metodou, tj. staničením a kolmicemi (zvolený lokální souřadnicový systém 2 y, 2 x, s počátkem v bodě P) vztaženy podrobné body (v obr.1 body 1, 2 a 3), jejichž souřadnice v S-JTSK je třeba určit. Výpočet se provede podobnostní transformací s úhlem stočení ω σ PK (obr.1) a délkovým modulem q daným poměrem délky 1 s PK, vypočtené ze souřadnic v S-JTSK, k naměřené délce 2 s PK s m :. Před výpočtem délkového modulu se nejprve hodnotí rozdíl mezi délkou vypočtenou ze souřadnic 1 s PK a délkou naměřenou s m, a to porovnáním s mezní odchylkou Md, danou Návodem pro obnovu katastrálního operátu a převod" (ČÚZK, 2009). Pro délku měřenou mezi body PPBP je Md = 0,15 m (viz tab.1, v přednášce č.9). Pozn.: Pro práce v IG platí jiná kritéria. Pro porovnání je nutno měřenou délku opravit do zobrazení a na nulovou hladinu, čili zavést opravu ze zobrazení a z nadmořské výšky. Je-li délkový modul q vypočten poměrem délky 1 s PK vypočtené ze souřadnic a měřené délky 2 s PK s m, jsou měřená staničení i kolmice po vynásobení koeficientem q opraveny automaticky i o korekce ze zobrazení a z nadmořské výšky. Oprava zahrnuje i odchylku v délce s m, způsobenou měřickými chybami. Ta se rovnoměrně promítne do všech měřených délek, tedy staničení i kolmic. 2
3 Poznámka: Při hodnocení délky vypočtené ze souřadnic a měřené, se měřená délka převádí do zobrazení a nulové hladiny. Pokud by se takto převedená délka použila pro výpočet koeficientu q, bylo by nutné převádět do zobrazení a nulové hladiny všechny měřené hodnoty, tedy staničení a kolmice ještě před vynásobením koeficientem q! Ten by pak zohledňoval pouze odchylky v měření. Transformační rovnice pro shodnostní transformaci s délkovým modulem q = 1 byly odvozeny v přednášce č.7. Rovnice pro podobnostní transformaci se od odvozených rovnic shodnostní transformace liší pouze délkovým modulem q, kterým se přenásobí měřené délky (staničení a kolmice): ( ), ( ). Poznámka: Uvedené rovnice platí pro kolmici vpravo (k 3 ) s kladným znaménkem a kolmici vlevo (k 1 ) se záporným znaménkem, podle místní souřadnicové soustavy (obr.1). Volná měřická přímka Není-li vzájemná viditelnost mezi danými polygonovými body P, K, volí se pomocná (volná) měřická přímka A, B, ke které se ortogonálně zaměří jak dané body P, K, tak i podrobné body 1, 2, 3. Pravoúhlé souřadnice daných i podrobných bodů ve zvolené lokální souřadnicové soustavě ( 2 y, 2 x, s počátkem v bodě A) jsou dány hodnotami měřených staničení s i 2 x i a kolmic k i 2 y i (obr.2). Vzdálenost mezi body P, K se vypočítá jednak z daných souřadnic v S-JTSK, tj. délka 1 s PK a dále ze souřadnic v lokální soustavě, tj. 2 s PK a porovná s mezní odchylkou Md, (viz předchozí kapitola). Pokud je nerovnost splněna, vypočítá se délkový modul q, stejně jako v předchozím případě. V obou souřadnicových systémech se vypočtou směrníky spojnice bodů P, K a z jejich rozdílu pak úhel stočení ω (obr.2): kde a. 3,
4 Výpočet lze provést prostřednictvím transformačních rovnic uvedených v předchozím případě s tím, že se nejprve určí souřadnice bodu A v S-JTSK a následně souřadnice podrobných bodů 1, 2, 3 atd. Souřadnice bodu A (obr.2): ( ), ( ). Poznámka: Uvedené rovnice platí pro kolmici vpravo s kladným znaménkem a kolmici vlevo (k P ) se záporným znaménkem, podle místní souřadnicové soustavy (obr.2). Pro výpočet souřadnic podrobných bodů platí rovnice uvedené v předchozí kapitole s tím, že se souřadnice počátečního bodu P nahradí souřadnicemi počátečního bodu A a směrník σ PK směrníkem α AB ω. Průsečík dvou měřických přímek Určení průsečíku dvou měřických přímek (obr.3), jejichž koncové body jsou dány souřadnicemi, lze řešit více způsoby. Jednou z možností je převedení úlohy na určení souřadnic bodu P protínáním vpřed ze směrníků, které vypočteme z daných souřadnic bodů A, C (jedna přímka) a bodů B, D (druhá přímka). Jinou možností je řešení dvou rovnic daných bodem a směrnicí. Průsečík měřické přímky se sekčním rámem Leží-li dané body měřické sítě na dvou sousedních mapových listech, je pro zakreslení spojnice těchto bodů do mapy nutné vypočítat průsečík spojnice se sekčním rámem oněch mapových listů. Sekční rám mapového listu je tvořen rovnoběžkami se souřadnicovými osami a jedna jeho souřadnice je tedy konstantní (obr.4). 4
5 Řešení této úlohy je jednoduché a vychází z podobnosti pravoúhlých trojúhelníků s přeponou A, B, resp. A, P, kde např. souřadnice y P (obr.4) je známa. Potom platí: ( ) a odtud ( ). Jedná-li se o průsečík s rámem o konstantní souřadnici x, je postup výpočtu souřadnice y P analogický. Výpočet pravoúhlých vytyčovacích prvků k měřické přímce Jsou-li dány souřadnice bodů P, K a vytyčovaných bodů 1, 2, 3 v S-JTSK, vypočtou se vytyčovací prvky (staničení s i a kolmice k i ) k měřické přímce následovně (obr.5): o ze souřadnicových rozdílů bodů P, K se vypočte směrník σ PK, o ze souřadnicových rozdílů bodů P, i se vypočte směrník σ Pi a délka s Pi, o vytyčovací prvky ( ) a ( ), o délky vypočtené ze souřadnic se opraví o redukce ze zobrazení a z nadmořské výšky (do skutečnosti). Úlohu lze řešit také transformačními rovnicemi z barevně (zeleně části staničení, červeně části kolmice) vyznačených trojúhelníků (obr.5): (popř. postupem uvedeným ve skriptech Geodézie 1, str.220). ORIENTACE OSNOVY VODOROVNÝCH SMĚRŮ Orientace osnovy vodorovných směrů znamená pootočení naměřené osnovy o orientovaný úhel mezi počátkem osnovy a rovnoběžkou s kladným směrem osy x. Provádí-li se orientace naměřené osnovy na dva nebo více bodů s danými souřadnicemi (obr.6), vypočítají se ze souřadnic na tyto body směrníky. Rozdíl,, 5
6 každého směrníku a odpovídajícího měřeného směru (jeho úhlové hodnoty) udává tzv. orientační posun. Takto vypočtené jednotlivé orientační posuny se mohou vlivem nejen měřických chyb při měření vodorovných směrů (nepřesnost daných souřadnic, chyby v centraci přístroje, popř. i cíle apod.) v jistých mezích lišit. Nepřesáhne-li odchylka stanovené meze, je nejpravděpodobnější hodnotou orientačního posunu aritmetický průměr ō, o který se celá úhlová osnova pootočí (tab.1). (Podrobněji viz skripta Geodézie 1, str. 194, popř. Geodézie 1,2 Návody ke cvičení, str.69). V příkladu (obr.6) je zobrazena osnova směrů měřených ze stanoviska A 37 na body o známých souřadnicích (16, 21 a 13), ze kterých jsou v tabulce na obr.7 vypočteny směrníky σ A,i, od kterých jsou odečtením měřených směrů ψ B,i vypočteny orientační posuny o i. Orientační posun vodorovného směru na určovaný bod P 12 je získán průměrem je vypočten ze vztahu:. a směrník strany A,12 Tab.1 Výpočet orientace osnovy vodorovných směrů na stanovisku A 37 Bod i Ψ Bi [gon] σ Ai = arctgδy/δx [gon] Oi = σ Ai - Ψ Bi [gon] α AP = ō+ Ψ BP [gon] 16 B 0, , , , , , , , , P 366,, ,1893 průměr: ō = 173,4806 HODNOCENÍ PŘESNOSTI VODOROVNÝCH SMĚRŮ MĚŘENÝCH VE DVOU A VÍCE SKUPINÁCH Naměřenou osnovu vodorovných směrů je nutno (zpravidla okamžitě po doměření na stanovisku) hodnotit porovnáním dosažené přesnosti měření s přesností očekávanou. Dosažená přesnost, reprezentovaná velikostí oprav v ij (obr.7) od průměrné hodnoty každého směru (v absolutní hodnotě) je hodnocena s mezní opravou v M, která představuje přesnost očekávanou:, kde, u α,n je kritická hodnota Mc Kay a Nairova testu odlehlých měření, závislá na zvoleném riziku α a počtu měření (tab.2), σ φo - směrodatná odchylka vodorovného směru, měřeného v jedné skupině. Nesplnění výše uvedené nerovnosti ukazuje na pravděpodobné nesplnění přesnosti očekávané, a proto by měla být přiměřena další úhlová skupina. 6
7 V příkladu uvedeném v zápisníku (obr.7) je pro uvažovanou směrodatnou odchylku σ φo = 10 cc mezní oprava v M =1,74.10 cc 17 cc a výše uvedená nerovnost je splněna. Dosažené výsledky měření je tedy možno považovat za odpovídající teoretickým předpokladům. Tab.2 Kritické hodnoty u α,n pro test odlehlých měření α P o č e t m ě ř e n í n % 1,39 1,74 1,94 2,08 2,18 2,27 2,33 1% 1,82 2,22 2,43 2,57 2,68 2,76 2,83 Dosaženou přesnost měření lze odhadnout též výběrovou směrodatnou odchylkou směru měřeného v jedné skupině (řádku) s φi (obr.7): kde i je číslo řádku, j - číslo skupiny, s - počet skupin., 7
8 Vzhledem ke skutečnosti, že výběrová směrodatná odchylka s φi je obvykle určena z malého souboru (zpravidla 3 skupiny) a je tedy silně závislá na náhodném setkání několika náhodných odchylek měřeného směru, je za věrohodnější charakteristiku dosažené přesnosti považován kvadratický průměr směrodatných odchylek jednotlivých směrů (řádků) měřených v jedné skupině s φ (obr.7):, kde k je počet směrů (bez počátku, tedy v uvedeném příkladu k = 5). Dosažená výběrová směrodatná odchylka s φi se hodnotí porovnáním s mezní výběrovou odchylkou s φm, vypočtenou ze vztahu: ( ), kde σ φo je základní směrodatná odchylka směru, měřeného v jedné skupině. Pro příklad uvedený v zápisníku (obr.7), tedy pro jednotlivý směr platí (2 nadb. měř.): ( ) a pro průměrnou směrodatnou odchylku všech směrů s φ (obr.7), tedy pro hodnocení celé osnovy (10 nadbytečných měření): ( ). V obou případech platí nerovnost: (13,9 cc 20 cc ), resp.: (7,8 cc 14,5 cc ), takže je možno považovat přesnost měření za vyhovující i při použití tohoto způsobu hodnocení. Výběrová směrodatná odchylka výsledných směrů, tedy průměru tří skupin s φø se vypočte ze vztahu:. 8
SYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE
SYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE (Řešení kruţnicových oblouků v souřadnicích) 3. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. prosinec 2015
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 8 Z GEODÉZIE 1
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 8 Z GEODÉZIE 1 Souřadnicové výpočty 2 1 ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc Ing Jaromír Procházka CSc listopad 2015 1 Geodézie 1 přednáška č8 VÝPOČET SOUŘADNIC
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1 (Souřdnicové výpočty) 1 ročník bklářského studi studijní progrm G studijní obor G doc Ing Jromír Procházk CSc listopd 2015 1 Geodézie 1 přednášk č7 VÝPOČET SOUŘADNIC JEDNOHO
Více3. Souřadnicové výpočty
3. Souřadnicové výpočty 3.1 Délka. 3.2 Směrník. 3.3 Polární metoda. 3.4 Protínání vpřed z úhlů. 3.5 Protínání vpřed z délek. 3.6 Polygonové pořady. 3.7 Protínání zpět. 3.8 Transformace souřadnic. 3.9 Volné
VíceÚvod do inženýrské geodézie
Úvod do inženýrské geodézie Úvod do inženýrské geodézie Rozbory přesnosti Vytyčování Čerpáno ze Sylabů přednášek z inženýrské geodézie doc. ing. Jaromíra Procházky, CSc. Úvod do inženýrské geodézie Pod
VícePředloha č. 2 podrobné měření
Předloha č. 2 podrobné měření 1. Zadání 2. Zápisník 3. Stručný návod Groma 4. Protokol Groma 5. Stručný návod Geus 6. Protokol Geus 7. Stručný návod Kokeš 8. Protokol Kokeš 1 Zadání 1) Vložte dané body
VíceSouřadnicové výpočty. Geodézie Přednáška
Souřadnicové výpočt Geodézie Přednáška Souřadnicové výpočt strana 2 Souřadnicové výpočt (souřadnicová geometrie) vchází z analtické geometrie zkoumá geometrické tvar pomocí algebraických a analtických
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 9 Z GEODÉZIE 1
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 9 Z GEODÉZIE 1 (Souřadnicové výpočty 3 Centrace měřených veličin) 1 ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc Ing Jaromír Procházka CSc prosinec 2015 1 Geodézie
VíceVytyčení polohy bodu polární metodou
Obsah Vytyčení polohy bodu polární metodou... 2 1 Vliv měření na přesnost souřadnic... 3 2 Vliv měření na polohovou a souřadnicovou směrodatnou odchylku... 4 3 Vliv podkladu na přesnost souřadnic... 5
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 11 Z GEODÉZIE 1 (Hodnocení přesnosti měření a vytyčování) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 11 Z GEODÉZIE 1 (Hodnocení přesnosti měření a vytyčování) 1 ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc Ing Jaromír Procházka CSc s využitím přednášky doc Ing Martina
VíceGEODETICKÉ VÝPOČTY I.
SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 2.ročník GEODETICKÉ VÝPOČTY I. DĚLENÍ POZEMKŮ Ing. Jana Marešová, Ph.D. rok 2018-2019 V praxi se geodet často setká s úkolem rozdělit pozemek (dědictví,
VíceGEODÉZIE II. daný bod. S i.. měřené délky Ψ i.. měřené směry. orientace. Měřická přímka PRINCIP POLÁRNÍ METODY
Vysoká škola báňská technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví GEODÉZIE II Ing. Hana Staňková, Ph.D. kontrolní oměrná míra PRINCIP POLÁRNÍ METODY 4. Podrobné
VícePodrobné polohové bodové pole (1)
Podrobné polohové bodové pole (1) BUDOVÁNÍ NEBO REVIZE A DOPLNĚNÍ PODROBNÉHO POLOHOVÉHO BODOVÉHO POLE Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti Prohloubení nabídky zeměměřictví dalšího vzdělávání
VíceSYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Výpočet výměr)
SYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Výpočet výměr) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. duben 2016 1 Geodézie 2 přednáška č.9 VÝPOČET VÝMĚR
VíceSouřadnicové výpočty I.
Geodézie přednáška 7 Souřadnicové výpočt I. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta ugt.mendelu.cz tel.: 545134015 Výpočet směrníku a délk stran v základním i podrobném bodovém poli
VíceSYLABUS 8. PŘEDNÁŠKY Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE
SYLABUS 8 PŘEDNÁŠKY Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Vytyčování kružnicových oblouků) 3 ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc Ing Jaromír Procházka CSc listopad 2015 1 11 VYTYČOVÁNÍ OBLOUKŮ
Více6.16. Geodetické výpočty - GEV
6.16. Geodetické výpočty - GEV Obor: 36-46-M/01 Geodézie a katastr nemovitostí Forma vzdělávání: denní Počet hodin týdně za dobu vzdělávání: 8 Platnost učební osnovy: od 1.9.2010 1) Pojetí vyučovacího
VíceSPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice. MAPOVÁNÍ Polohopisné mapování JS pro G4
SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ Polohopisné mapování JS pro G4 vsuvka: návrh řešení domácího úkolu Polohopisnémapování Přípravné práce projekt mapování vybudování měřické sítě příprava náčrtů Zjišťování
VíceÚloha č. 1 : TROJÚHELNÍK. Určení prostorových posunů stavebního objektu
Václav Čech, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 008 Úloha č. 1 : TROJÚHELNÍK Určení prostorových posunů stavebního objektu Zadání : Zjistěte posun bodu P do P, umístěného na horní terase Stavební fakulty.
VíceVýuka v terénu I. Obory: Inženýrská geodézie a Důlní měřictví. Skupiny: GB1IGE01, GB1IGE02, GB1DME
Výuka v terénu I Obory: Inženýrská geodézie a Důlní měřictví Skupiny: GB1IGE01, GB1IGE02, GB1DME01 27. 4-30. 4. 2015 1. Trojúhelníkový řetězec Zásady pro zpracování úlohy: Zaměřte ve skupinách úhly potřebné
Více2. Bodové pole a souřadnicové výpočty
2. Bodové pole a souřadnicové výpočty 2.1 Body 2.2 Bodová pole 2.3 Polohové bodové pole. 2.3.1 Rozdělení polohového bodového pole. 2.3.2 Dokumentace geodetického bodu. 2.3.3 Stabilizace a signalizace bodů.
VíceT a c h y m e t r i e
T a c h y m e t r i e (Podrobné měření výškopisu, okolí NTK) Poslední úprava: 2.10.2018 9:59 Úkolem je vyhotovit digitální model terénu pomocí programového systému Atlas DMT (úloha U_7, vztažné měřítko
VíceGeodézie. Pozemní stavitelství. denní. Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 96 3. ročník: 32 týdnů po 3 hodinách (z toho 1 hodina cvičení),
Učební osnova předmětu Geodézie Studijní obor: Stavebnictví Zaměření: Forma vzdělávání: Pozemní stavitelství denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 96 3. ročník: 32 týdnů po 3 hodinách (z toho
VíceSPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník SOUŘADNICOVÉ SOUSTAVY VE FOTOGRAMMETRII
SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník SOUŘADNICOVÉ SOUSTAVY VE FOTOGRAMMETRII SOUŘADNICOVÉ SOUSTAVY VE FTM hlavní souřadnicové soustavy systém snímkových souřadnic systém modelových
VíceVytyčovací sítě. Výhody: Přizpůsobení terénu
Typ liniové sítě záleží na požadavcích na přesnost. Mezi tyto sítě patří: polygonové sítě -> polygonový pořad vedený souběžně s liniovou stavbou troj a čtyřúhelníkové řetězce -> zdvojený polygonový pořad
VíceKontrola svislosti montované budovy
1. Zadání Kontrola svislosti montované budovy Určete skutečné odchylky svislosti panelů na budově ČVUT. Objednatel požaduje kontrolu svislosti štítové stěny objektu. Při konstrukční výšce jednoho podlaží
VíceČSGK Katastr nemovitostí aktuálně. novela vyhl. č. 31/1995 Sb., bod 10 přílohy Technické požadavky měření a výpočty bodů určovaných terestricky
ČSGK Katastr nemovitostí aktuálně (Praha, 15.6.2016) v poslední (celkově 5.) novele předpisu k 1.1.2016 (nabytí účinnosti novely) zformulován nový bod 10 přílohy: Technické požadavky měření a výpočty bodů
VíceUkázka hustoty bodového pole
Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz síť bodů pokrývající území ČR u bodů jsou známé souřadnice Y, X v S-JTSK, případně souřadnice B, L v ERTS pro každý bod jsou vyhotoveny geodetické údaje (GÚ) ukázka
VícePrůmyslová střední škola Letohrad Komenského 472, Letohrad
Geodézie (profilová část maturitní zkoušky formou ústní zkoušky před zkušební komisí) 1) Měření délek 2) Teodolity 3) Zaměření stavebních objektů 4) Odečítací pomůcky 5) Nivelační přístroje a pomůcky 6)
VícePODROBNÉ MĚŘENÍ POLOHOPISNÉ
Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství MAPOVÉ PODKLADY Ing. Bc. Pavel Voříšek (úředně oprávněný zeměměřický inženýr). Vysoké Mýto 7. 4. 2017 PODROBNÉ MĚŘENÍ POLOHOPISNÉ
VíceVliv realizace, vliv přesnosti centrace a určení výšky přístroje a cíle na přesnost určovaných veličin
Vliv realizace, vliv přesnosti centrace a určení výšky přístroje a cíle na přesnost určovaných veličin doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D. Fakulta stavební ČVUT v Praze 1 Úvod Při přesných inženýrsko geodetických
VíceTUNELY 2. Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Následující stránky jsou doplňkem přednášek předmětu 154GP10 PROFILY TUNELŮ
TUNELY Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Následující stránky jsou doplňkem přednášek předmětu 154GP10 017 ÚČEL A. Dopravní železniční (jednokolejné, dvoukolejné) silniční podzemní městské dráhy B. Rozvody průplavní,
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE název předmětu Geodézie v podzemních prostorách 10 úloha/zadání H/190-4 název úlohy Hloubkové
VíceZÁKLADNÍ POJMY A METODY ZEMĚMĚŘICKÝ ZÁKON
Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství VYTYČOVÁNÍ STAVEB Ing. Bc. Pavel Voříšek (úředně oprávněný zeměměřický inženýr). Vysoké Mýto 19. 2. 2018 ZÁKLADNÍ POJMY A METODY
VícePrůmyslová střední škola Letohrad Komenského 472, Letohrad
Geodézie (profilová část maturitní zkoušky formou ústní zkoušky před zkušební komisí) 1) Měření délek 2) Teodolity 3) Zaměření stavebních objektů 4) Odečítací pomůcky 5) Nivelační přístroje a pomůcky 6)
Více2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Vektory Úlohy k samostatnému řešení... 21
2 ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU 21 21 Vektory 21 Úlohy k samostatnému řešení 21 22 Přímka a rovina v prostoru 22 Úlohy k samostatnému řešení 22 23 Vzájemná poloha přímek a rovin 25 Úlohy k samostatnému
VíceA[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz
1/15 ANALYTICKÁ GEOMETRIE Základní pojmy: Soustava souřadnic v rovině a prostoru Vzdálenost bodů, střed úsečky Vektory, operace s vektory, velikost vektoru, skalární součin Rovnice přímky Geometrie v rovině
VíceTachymetrie (Podrobné měření výškopisu)
Tachymetrie (Podrobné měření výškopisu) Úkolem je vyhotovit digitální model terénu pomocí programového systému Atlas DMT (úloha U_8). Pro jeho vytvoření je potřeba znát polohu a výšku vhodně zvolených
VíceÚHLŮ METODY MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ CHYBY PŘI MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ
5. PŘEDNÁŠKA LETNÍ 00 ING. HANA STAŇKOVÁ, Ph.D. MĚŘENÍ ÚHLŮ METODY MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ CHYBY PŘI MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ GEODÉZIE 5. PŘEDNÁŠKA LETNÍ 00 METODY MĚŘENÍ ÚHLŮ. měření úhlů v jedné poloze dalekohledu.
VíceGEODETICKÉ VÝPOČTY I.
SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 2.ročník GEODETICKÉ VÝPOČTY I. Ing. Jana Marešová, Ph.D. rok 2018-2019 V případě pokud chceme upravit (narovnat přímkou) lomenou hranici při nezměněných
Více6.22. Praxe - PRA. 1) Pojetí vyučovacího předmětu
6.22. Praxe - PRA Obor: 36-46-M/01 Geodézie a katastr nemovitostí Forma vzdělávání: denní Počet hodin týdně za dobu vzdělávání: 15 Platnost učební osnovy: od 1.9.2010 1) Pojetí vyučovacího předmětu a)
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G říjen 2014 1 7. POLOHOVÉ VYTYČOVACÍ SÍTĚ Vytyčení je součástí realizace
VícePRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. Úloha č. VII Název: Studium kmitů vázaných oscilátorů Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne: 27. 2. 2012 Odevzdal
VíceZjednodušená deformační metoda (2):
Stavební mechanika 1SM Přednášky Zjednodušená deformační metoda () Prut s kloubově připojeným koncem (statická kondenzace). Řešení rovinných rámů s posuvnými patry/sloupy. Prut s kloubově připojeným koncem
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA GEODÉZIE A POZEMKOVÝCH ÚPRAV název předmětu
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA GEODÉZIE A POZEMKOVÝCH ÚPRAV název předmětu VÝUKA V TERÉNU Z GEODÉZIE 1, 2 - VY1 kód úlohy název úlohy K PŘÍMÉ
VíceGEPRO řešení pro GNSS Leica
GEPRO řešení pro GNSS Leica GEPRO spol. s r. o. Ing. Jan Procházka GEPRO řešení pro GNSS Leica GNSS rover» odolný PC tablet s Win 7» GNSS anténa přes bluetooth» až 1 cm přesnost» KOKEŠ, MISYS, PROLAND
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Inženýrská geodézie II 1/5 Určení nepřístupné vzdálenosti
Více4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil
4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil Síla je veličina vektorová. Je určena působištěm, směrem, smyslem a velikostí. Působiště síly je bod, ve kterém se přenáší účinek síly na těleso. Směr
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. 1 Komplexní úloha FAKULTA STAVEBNÍ - OBOR STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ - OBOR STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE název předmětu STAVEBNÍ GEODÉZIE číslo úlohy název úlohy 1 Komplexní úloha školní rok den výuky
VíceStřední průmyslová škola zeměměřická GEODETICKÉ VÝPOČTY. 1. část. Ing. Jana Mansfeldová
Střední průmyslová škola zeměměřická GEODETICKÉ VÝPOČTY 1. část Ing. Jana Mansfeldová Úvod Tento text je určen pro studenty. až 4. ročníku středních průmyslových škol se zaměřením na geodézii. Jedná se
VíceZákladním úkolem při souřadnicovém určování polohy bodů je výpočet směrníků a délky strany mezi dvěma body, jejichž pravoúhlé souřadnice jsou známé.
1 Určování poloh bodů pomocí souřadnic Souřadnicové výpočt eodetických úloh řešíme v pravoúhlém souřadnicovém sstému S-JTSK, ve kterém osa +X je orientována od severu na jih a osa +Y od východu na západ.
VíceMANUÁL K ŘEŠENÍ TESTOVÝCH ÚLOH
Krok za krokem k nové maturitě Maturita nanečisto 005 MA4 MANUÁL K ŘEŠENÍ TESTOVÝCH ÚLOH Matematika rozšířená úroveň Vážení vyučující! ředmětoví koordinátoři Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání pro
VíceSYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE
SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě, Polohové vytyčování) 3. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. listopad 2015
VíceNávod pro obnovu katastrálního operátu a převod
Český úřad zeměměřický a katastrální Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod Dodatek č. 3 Praha 2013 Zpracoval: Český úřad zeměměřický a katastrální Schválil: Ing. Karel Štencel, místopředseda
VícePřípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ. VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008
Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství Ing. Pavel Voříšek MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008 METODY MĚŘENÍ DÉLEK PŘÍMÉ (měřidlo klademe přímo do měřené
VícePříloha k vyhlášce č. 26/2007 Sb.
katastr nemovitostí Příloha k vyhlášce č. 6/007 Sb. nebo pozemek tvořící s okolními pozemky takto osázený souvislý celek [ 3i písm. e) zákona č. 5/1997 Sb.], 6 až 10 a 14 106 Vyhláška č. 6/007 Sb. 107
VíceCvičení č. 6 : Komplexní úloha
Cvičení č. 6 : Komplexní úloha Obsah 1. Úvod, účel komplexní úlohy... 2 2. Postup práce při mapování... 2 3. Tachymetrické měření přístrojem Topcon GPT-2006... 3 4. Kancelářské zpracování a kresba mapy...
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PRAHA 2010 Tomáš HLAVÁČEK ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE TESTOVÁNÍ
VíceCvičení software Groma základní seznámení
Cvičení software Groma základní seznámení 4 2 3 1 Obr. 1: Hlavní okno programu Groma v.11. Hlavní okno 1. Ikony základních geodetických úloh, lze je vyvolat i z menu Výpočty. 2. Ikona základního nastavení
VíceJiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015
Kartografie 1 - přednáška 1 Jiří Cajthaml ČVUT v Praze, katedra geomatiky zimní semestr 2014/2015 Úvod přednášky, cvičení, zápočty, zkoušky Jiří Cajthaml (přednášky, cvičení) potřebné znalosti: vzorce
VícePro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů:
SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY Pro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů: 1. SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY STABILNÍHO KATASTRU V první polovině 19. století bylo na našem území mapováno
VíceSYLABUS 10. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE
SYLABUS 10 PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE (Přechodnice, přechodnicové a výškové oblouky) 3 ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc Ing Jaromír Procházka, CSc prosinec 2015 1
VíceMETRO Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154IG4. OCHRANNÉ PÁSMO METRA
METRO Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154IG4. 2015 OCHRANNÉ PÁSMO METRA Ochranné pásmo 30 m na obě strany nebo vně od osy tunelu Obvod dráhy 1,5 m
VíceK přesnosti volného stanoviska
K přesnosti volného stanoviska MDT Doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D., ČVUT Fakulta stavební, Praha Abstrakt Článek se zabývá rozborem přesnosti a vyvozením obecnějších závěrů pro přesnost určení souřadnic
VíceKapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2.
Kapitola 2 Přímková a rovinná soustava sil 2.1 Přímková soustava sil Soustava sil ležící ve společném paprsku se nazývá přímková soustava sil [2]. Působiště všech sil m i lze posunout do společného bodu
VíceKótované promítání. Úvod. Zobrazení bodu
Úvod Kótované promítání Každá promítací metoda má z pohledu praxe určité výhody i nevýhody podle toho, co při jejím užití vyžadujeme. Protože u kótovaného promítání jde o zobrazení prostoru na jednu rovinu,
VícePOZEMKOVÝ KATASTR. Zákon č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon) Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
POZEMKOVÝ KATASTR Zákon č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon) a prováděcí vyhláška INSTRUKCE B Doc. Ing. Václav Čada, CSc. cada@kma.zcu.cz ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
VíceGEODETICKÉ VÝPOČTY I.
SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 2.ročník GEODETICKÉ VÝPOČTY I. TABELACE FUNKCE LINEÁRNÍ INTERPOLACE TABELACE FUNKCE Tabelace funkce se v minulosti často využívala z důvodu usnadnění
VícePomůcka k aplikaci ustanovení katastrální vyhlášky vztahujících se k souřadnicím podrobných bodů
Příloha k č.j. ČÚZK 6495/2009-22 Pomůcka k aplikaci ustanovení katastrální vyhlášky vztahujících se k souřadnicím podrobných bodů 1. Geometrické a polohové určení 1.1. Katastrální území a nemovitosti evidované
Více14. přednáška. Přímka
14 přednáška Přímka Začneme vyjádřením přímky v prostoru Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje Přímka v prostoru je určena bodem A= [ a1
VíceOpravná zkouška 2SD (druhé pololetí)
Opravná zkouška SD 01-01 (druhé pololetí) 1) Na množině celých čísel řeš rovnici: 6 8. ma. b) ) Na obrázku jsou gray dvou unkcí. Urči jejich unkční předpisy a základní charakteristiky. ma. 4b) g ) Řeš
VícePŘEHLED ZÁKLADNÍCH ZKUŠEBNÍCH OTÁZEK ke zkoušce odborné způsobilosti k udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností
PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ZKUŠEBNÍCH OTÁZEK ke zkoušce odborné způsobilosti k udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností Obecná část 1. Základní ustanovení katastrálního zákona,
VíceMETRO. Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154GP10.
METRO Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154GP10. 2014 OCHRANNÉ PÁSMO METRA Ochranné pásmo 30 m na obě strany nebo vně od osy tunelu Obvod dráhy 1,5 m
VícePřednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze
Seminář z geoinformatiky Měření vodorovných úhlů Seminář z geo oinform matiky Přednášející: Ing. M. Čábelka cabelka@natur.cuni.cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze Základním
VíceSYLABUS 2. a 3. PŘEDNÁŠKY Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE
SYLABUS 2. a 3. PŘEDNÁŠKY Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE Plánování přesnosti měření v IG) 3. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. říjen 2018 1 3. PLÁNOVÁNÍ
VíceVyhodnocení etapových měření posunů mostu ve Štěchovicích za rok 2008 Diplomová práce
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební, Katedra speciální geodézie Studijní program: magisterský Studijní obor: Geodézie a kartografie Vyhodnocení etapových měření posunů mostu ve Štěchovicích
Více2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2
Výpočet transformačních koeficinetů vybraných 2D transformací Jan Ježek červen 2008 Obsah Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací 2 Meto vyrovnání 2 2 Obecné vyjádření lineárních 2D transformací
VícePopis teodolitu Podmínky správnosti teodolitu Metody měření úhlů
5. PŘEDNÁŠKA LETNÍ 00 Ing. Hana Staňková, Ph.D. Měření úhlů Popis teodolitu Podmínky správnosti teodolitu Metody měření úhlů GEODÉZIE 5. PŘEDNÁŠKA LETNÍ 00 POPIS TEODOLITU THEO 00 THEO 00 kolimátor dalekohled
VíceMechanika II.A Třetí domácí úkol
Mechanika II.A Třetí domácí úkol (Zadání je částečně ze sbírky: Lederer P., Stejskal S., Březina J., Prokýšek R.: Sbírka příkladů z kinematiky. Skripta, vydavatelství ČVUT, 2003.) Vážené studentky a vážení
Více2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence
2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence Přednáška č.7 Vytyčování, souřadnicové výpočty, podélné a příčné profily Vytyčování Geodetická činnost uskutečněná odborně a nestranně na
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Kosmická geodézie 5/ Určování astronomických zeměpisných
Více5.1 Definice, zákonné měřící jednotky.
5. Měření délek. 5.1 Definice, zákonné měřící jednotky. 5.2 Měření délek pásmem. 5.3 Optické měření délek. 5.3.1 Paralaktické měření délek. 5.3.2 Ryskový dálkoměr. 5.4 Elektrooptické měření délek. 5.4.1
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA GEODETICKÉHO ZAMĚŘENÍ
TECHNICKÁ ZPRÁVA GEODETICKÉHO ZAMĚŘENÍ Název akce : Stanovení záplavového území řeky Kamenice Lokalita : Srbská Kamenice - Dolní Falknov Investor : Povodí Ohře s.p. Zadavatel : Hydrosoft Veleslavín s.r.o.,
VíceK metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR
K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR Vlastimil Kratochvíl * Příspěvek obsahuje popis vlastností některých postupů, využitelných pro transformaci souřadnic mezi geodetickými systémy
Více3) Vypočtěte souřadnice průsečíku dané přímky p : x = t, y = 9 + 3t, z = 1 + t, t R s rovinou ρ : 3x + 5y z 2 = 0.
M1 Prog4 D1 1) Určete vektor c kolmý na vektory a = 2 i 3 j + k, b = i + 2 j 4 k. 2) Napište obecnou a parametrické rovnice roviny, která prochází bodem A[ 1; 1; 2] a je kolmá ke dvěma rovinám ρ : x 2y
VíceMěření při účelovém mapování a dokumentaci skutečného provedení budov
Měření při účelovém mapování a dokumentaci skutečného provedení budov Účelové mapy Prostorová polární metoda Princip prostorové polární metody Záznam měřených dat Zásady měření Měření s teodolitem a pásmem
Více7.1 Definice délky. kilo- km 10 3 hekto- hm mili- mm 10-3 deka- dam 10 1 mikro- μm 10-6 deci- dm nano- nm 10-9 centi- cm 10-2
7. Měření délek 7.1 Definice délky, zákonné měřící jednotky 7.2 Měření délek pásmem 7.3 Optické měření délek 7.3.1 Paralaktické měření délek 7.3.2 Ryskový dálkoměr 7.4 Elektrooptické měření délek 7.5 Fyzikální
VíceSada 2 Geodezie II. 14. Vytyčení polohopisu
S třední škola stavební Jihlava Sada 2 Geodezie II 14. Vytyčení polohopisu Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace
Více11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ. u. v = u v + u v. Umět ho aplikovat při
. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ Dovednosti:. Chápat pojmy orientovaná úsečka a vektor a geometrický význam součtu, rozdílu a reálného násobku orientovaných úseček a vektorů..
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 5 Z GEODÉZIE 1
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 5 Z GEODÉZIE 1 (Měření délek) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. říjen 2015 1 Geodézie 1 přednáška č.5 MĚŘENÍ DÉLEK Podle
VícePřednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze
Seminář z geoinformatiky Metody měření výškopisu, Tachymetrie Seminář z geo oinform matiky Přednášející: Ing. M. Čábelka cabelka@natur.cuni.cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze
VíceSylabus přednášky č.6 z ING3
Sylabus přednášky č.6 z ING3 Přesnost vytyčování staveb (objekty s prostorovou skladbou) Doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. Výtah z ČSN 73 0420-2 Praha 2014 1 PŘESNOST VYTYČOVÁNÍ STAVEB (Výtah z ČSN 73
VíceVzorce počítačové grafiky
Vektorové operace součet vektorů rozdíl vektorů opačný vektor násobení vektoru skalárem úhel dvou vektorů velikost vektoru a vzdálenost dvojice bodů v rovině (v prostoru analogicky) u = B A= b a b a u
VíceVÝPOČET VÝMĚR. Zpracováno v rámci projektu CTU 0513011 (2005)
VÝPOČET VÝMĚR Zpracováno v rámci projektu CTU 0513011 (2005) Výměry se určují: Početně: - z měr odsunutých z mapy (plánu), - z měr, přímo měřených v terénu, - z pravoúhlých souřadnic, - z polárních souřadnic.
Více19 Eukleidovský bodový prostor
19 Eukleidovský bodový prostor Eukleidovským bodovým prostorem rozumíme afinní bodový prostor, na jehož zaměření je definován skalární součin. Víme, že pomocí skalárního součinu jsou definovány pojmy norma
VíceTrigonometrické určení výšek nepřístupných bodů na stavebním objektu
Trigonometrické určení výšek nepřístupných bodů na stavebním objektu Prof. Ing. Jiří Pospíšil, CSc., 2010 V urbanismu a pozemním stavitelství lze trigonometrického určování výšek užít při zjišťování relativních
VíceTriangulace a trilaterace
Výuka v terénu z vyšší geodézie Triangulace a trilaterace Staré Město pod Sněžníkem 2015 1 Popis úlohy V rámci úlohy Triagulace budou metodami klasické geodézie (triangulace, trilaterace, astronomické
VíceGeodézie Přednáška. Geodetické polohové a výškové vytyčovací práce
Geodézie Přednáška Geodetické polohové a výškové vytyčovací práce strana 2 Geodetické vytyčovací práce řeší úlohu přenosu geometricky daných prvků nebo útvarů z plánu, mapy nebo náčrtu do terénu a tam
VíceGEODETICKÉ VÝPOČTY I.
SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 2.ročník GEODETICKÉ VÝPOČTY I. TROJÚHELNÍK PYTHAGOROVA VĚTA TROJÚHELNÍK Geodetické výpočty I. trojúhelník je geometrický rovinný útvar určený třemi
VícePřehled vhodných metod georeferencování starých map
Přehled vhodných metod georeferencování starých map ČVUT v Praze, katedra geomatiky 12. 3. 2015 Praha Georeferencování historická mapa vs. stará mapa georeferencování umístění obrazu mapy do referenčního
Více