Genezi lidských práv lze v našem civilizačním okruhu sledovat až do středověké Anglie - k dokumentu Magna charta libertatum (Velké listině svobod) z

Transkript

1

2 Genezi lidských práv lze v našem civilizačním okruhu sledovat až do středověké Anglie - k dokumentu Magna charta libertatum (Velké listině svobod) z r ovšem teprve v OSVÍCENSTVÍ 18. st. vzniká a rozšiřuje se moderní koncept lidských práv a svobod. Myslitelé jako J. Locke Ch. L. de Montesquieu Voltaire D. Diderot J. J. Rousseau rozvinuli teorii přirozených lidských práv a nové teorie o státu (všechna moc pochází z lidu, dělba moci atd.).

3 J. Locke / Ch. L. de Montesquieu

4 D. Diderot / J. J. Rousseau

5 Lidská práva vymezují základní normy nezbytné pro důstojný život. Teorie lidských práv vychází z klíčových hodnot: lidské DŮSTOJNOSTI a ROVNOSTI. Ze dvou základních hodnot lidské důstojnosti a rovnosti, lze odvodit mnohé další např. SVOBODU Svobodná vůle je důležitou součástí lidské důstojnosti - muset dělat něco proti své vůli ponižuje lidského ducha. Dalšími klíčovými pojmy jsou: respekt vůči druhým - nedostatek respektu popírá individualitu člověka a jeho důstojnost

6 Nediskriminace - protože rovnost v lidské důstojnosti znamená, že bychom druhé neměli posuzovat podle nepodstatných tělesných (nebo jiných) vlastností. Tolerance, protože netolerance naznačuje nedostatek respektu k odlišnosti; rovnost neznamená totožnost a uniformitu. Spravedlnost, protože lidé, kteří jsou si rovni ve své důstojnosti, si zaslouží stejné zacházení. Zodpovědnost, protože respektování práv druhých vyžaduje zodpovědnost za vlastní jednání.

7 K základní znakům lidských práv se řadí teze, že jsou nezcizitelná (nikdo o ně nemůže přijit, protože jsou svázána s prostou skutečností lidské existence) nedělitelná vzájemně závislá a provázaná. Užíváni jednoho práva závisí na užívaní mnoha dalších a žádné právo není důležitější než ostatní.

8 koncepce přirozeného práva přirozené právo označuje soustavu práv, které platí nezávisle na vůli zákonodárce a plynou buďto z přirozenosti člověka a společnosti (ius naturale) rozumu (ius rationale) z ustanovení božské autority (Boží zákon lex divina) Přirozené právo znamená nepsané právo, které předchází před vyhlášeným pozitivním právem státu a je mu nadřazeno / legitimita vs. legalita. Zákonodárce se má řídit zásadami přirozeného práva, například spravedlností, které jeho pozitivním zákonům teprve dodávají legitimitu.

9 Na základě těchto liberálních myšlenek vzniká reálný tlak poddaných - budoucích občanů - kteří volají po: omezení panovnického absolutismu zavedením konstituce (dělba moci na tři složky: exekutivní legislativní judaikativní / systém brzd a rovnováh) rozšíření hlavních politických a občanských práv (rovnost před zákonem, svoboda projevu, právo na spravedlivý soud, svoboda vyznání či volební právo) na široké vrstvy obyvatelstva: Slavná revoluce (1688 / 1689 Bill of Rights) v Anglii Velká francouzská revoluce / Americká válka za nezávislost série revolucí v Evropě (jaro národů) např. v Habsburské monarchii.

10 Jsou formulovány Listiny práv, které mají velký ohlas i daleko za hranicemi zemí, v nichž vznikly. Nejvýznamnějšími dokumenty této epochy jsou: Deklarace nezávislosti Spojených států amerických (1776) Ústava USA (1787/88 rafitikace) Listina práv (Bill of rights), schválená 1791 jako 10 dodatků k Ústavě USA a Deklarace práv člověka a občana přijatá v roce 1789 (VFR)

11 Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svojí oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou. Že kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo jí změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svoji pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uzná lid za nejvhodnější pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí. (Deklarace nezávislosti USA)

12 T. Jefferson / B. Franklin

13 J. Madison otec americké ústavy / A. Hamilton: Listy federalistů

14 Kompletní Ústava USA vč. dodatků k přečtení zde:

15 1886 darována Francií Spojeným státům / výška 46 m / podstavec 47 m

16

17

18 Deklarace práv člověka a občana: Lidé se rodí a zůstávají svobodnými a rovnými ve svých právech.... Účelem každého politického společenství je zachování přirozených a nezadatelných práv člověka. Tato práva jsou: svoboda, vlastnictví, bezpečnost a právo na odpor proti útlaku.... Princip veškeré svrchovanosti spočívá v podstatě v národě. Žádný sbor, žádný jednotlivec nemůže vykonávat moc, která by z něj nebyla výslovně odvozena.... Svoboda spočívá v tom, že každý může činit vše, co neškodí druhému... Nikomu nemůže být bráněno v tom, co není zakázáno zákonem, a nikdo nemůže být nucen činit něco, co zákon nenařizuje....

19 Všichni občané, jsouce si před zákonem rovni, mají stejný přístup ke všem hodnostem, veřejným úřadům a zaměstnáním, podle svých schopností a jen na základě rozlišení, která vyplývají z jejich ctností a z jejich nadání. Každý člověk může být obžalován, zatčen nebo uvězněn pouze v případech stanovených zákonem a pouze způsoby, které zákon předepisuje. Každý člověk je pokládán za nevinného až do té doby, kdy je prokázána jeho vina. Nikomu se nesmí dít újma pro jeho názory, i náboženské, ledaže by jejich projev rušil pořádek stanovený zákonem. Svobodné sdělování myšlenek a názorů je jedním z nejdrahocennějších práv člověka, každý občan může tedy svobodně mluvit, psát, tisknout...

20 Záruka práv člověka a občana vyžaduje existenci veřejné moci; tato moc je tedy zřízena ve prospěch všech a ne tedy k osobnímu užitku těch, kterým je svěřena. Protože vlastnictví je nedotknutelným a posvátným právem, nikdo ho nemůže být zbaven kromě případu, kdy by to vyžadovala zákonně zajištěná veřejná nezbytnost, a pod podmínkou spravedlivého a předchozího odškodnění.