Kolísání fyzikálně-chemických parametrů hypertrofních rybníků v průběhu dne a noci

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství Kolísání fyzikálně-chemických parametrů hypertrofních rybníků v průběhu dne a noci Diplomová práce Vedoucí práce: doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Vypracovala: Lenka Hadašová Brno 2012

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Kolísání fyzikálně-chemických parametrů hypertrofních rybníků v průběhu dne a noci vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis diplomanta.

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu diplomové práce doc. Ing. Radovanu Koppovi, Ph.D. za odborné vedení práce, pomoc při chemických analýzách, determinaci fytoplanktonu, přátelský přístup, motivaci, cenné rady a připomínky. Zaměstnancům Rybářství Hodonín s.r.o děkuji za ochotu, pomoc a data pro mou práci. Dále děkuji své rodině, kolegům a blízkým za trpělivost a podporu při studiu. Příspěvek byl zpracován s podporou Výzkumného záměru č. MSM Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

4 ABSTRAKT Vlivem výrazného vzrůstu intenzifikace chovu ryb v posledních 50ti letech se úroveň trofie rybníků posunula z oligo až mezotrofní na hypertrofní a v tomto stavu již setrvávají. Vlivem tohoto posunu dochází nejen k výkyvům fyzikálně-chemických parametrů vody, protože systém je ekologicky destabilizovaný, ale také je ovlivněna diverzita a abundance organismů ve vodě žijících. V období od 23. do byla provedena na třech rybnících Rybářství Hodonín s.r.o kontinuální 24-hodinová měření, při kterých byla ve dvou hloubkách, u dna a u hladiny, zaznamenávána v 15- minutových intervalech teplota vody, množství rozpuštěného kyslíku a ph. Byly odebrány vzorky planktonu a vzorky pro chemickou analýzu. Cílem měření bylo zjistit, zda a jak se liší průběh změn parametrů vody v různých hloubkách a po porovnání s klimatologickými údaji, chemickými analýzami a rozbory fyto- a zooplanktonu najít vysvětlení případných fluktuací. V období od 6. do byla provedena tatáž měření, tentokrát bez odběru vzorků vody. Měření v srpnu ukázaly, že se křivka koncentrace kyslíku na dně a na hladině ve velmi krátkých časových intervalech mění a její průběh u hladiny a u dna není shodný. U hladiny odpovídá průběhu fotosyntézy v závislosti na slunečním záření. U dna nabývá velmi nízkých hodnot, často dochází ke kyslíkovým deficitům. Pro to by bylo vhodné při chovu ryb v takových podmínkách provádět kontinuální měření a to nejen u hladiny. Aplikací takto získaných dat by bylo možné například zvýšit využití krmiva rybami a dále ryby zbytečně nevystavovat krizovým situacím bez kyslíku. Klíčová slova: rybník, eutrofizace, fyzikálně-chemické parametry, kyslík, ph, teplota, diurnální změny, plankton, sinice

5 ABSTRACT The level of eutrophication has increased during the period of last fifty years from oligo- (mezo-) trophic to hypereutrophic. This is because of influence of growing intensification in productive pondfishery. As a consequence of these, there are either fluctuations in physical-chemical parameters or in aquatic organism diversity changes and abundance changes. During the period from August 23 rd to 26 th there were 24- hours lasting measurements in three ponds belonging to Rybářství Hodonín s.r. o. The measurements were realized in two depths, one close above the bottom and one right under the surface. Each 15 minutes was recorded.water temperature, dissolved oxygen and ph. Also water samples for chemical and plankton analysis were taken, Main tiopic was a question if and why there are diferences between parameters in both depths. At the begining of October there were other measuremetns. But without water samples analysis. First measurements show variation in dissolved oxygen between both depths. Near the surface, it copies a photosynthesis and solar radiation. Above the bottom, there are low values of oxygen, often becomes oxygen deficienci. According to this, I highly suggest continual measuring in productive fishery. Not even under the surface but deep above the bottom. It might be very useful for utilizing fish feed, or to protect fish from oxygen deficienci. Key words: Fish pond, eutrophication, physical-chemical parameters, oxygen, ph, temperature, diurnal changes, plankton, cyanobacteries

6 OBSAH 1 ÚVOD CÍLE PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Eutrofizace Klimatické podmínky ovlivňující vlastnosti vody v malých stojatých nádržích Podnebí a počasí Intenzita slunečního záření Srážkový režim Vítr Nejčastěji sledované fyzikálně-chemické parametry vody Teplota vody Reakce vody ph Množství rozpuštěného kyslíku Oxid uhličitý Konduktivita Tlak Průhlednost vody a biologický zákal Kyselinová a zásadová neutralizační kapacita Dusík Fosfor CHSK METODIKA Odběrové lokality Klima Geologie Charakteristika sledovaných rybníků Metodika měření a odběru vzorků Zpracování vzorků Plankton Klimatologické záznamy VÝSLEDKY Přístrojové měření srpen kyslík Přístrojové měření srpen ph

7 5.3 Přístrojové měření srpen teplota Přístrojové měření říjen kyslík Přístrojové měření říjen ph Přístrojové měření říjen teplota Chemické analýzy Determinace planktonu Klimatická data DISKUZE Měření srpen Měření říjen Chemická analýza vzorků vody Fytoplankton a zooplankton ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHA PŘÍLOHA

8 1 ÚVOD Rybníky v České republice byly a jsou účelové vodní nádrže, reprezentující důležitý a nejvíce zastoupený typ stojatých vod. Rozloha většiny rybníků je v rozmezí 10 až 100 ha a jejich hlavní funkcí je produkce ryb. Přestože jsou staré i přes několik století a vypadají často jako malá mělká jezírka, představují řízený akvatický ekosystém, jehož vodní hladina, rybí obsádka a do určitého rozsahu i vstupy živin, jsou pod kontrolou člověka. Dnes se na území ČR rozkládá více než rybníků a rezervoárů, jejichž celková plocha je více než ha. Management českého rybníkářství od dob středověku po konec 19. století neprodělal příliš mnoho změn. Intenzifikace rybí produkce byla započata až během první poloviny 20. století. A až v průběhu 30. let se stalo běžným vápnění a hnojení rybníků. Vyšší hustota obsádky vedla k využívání umělých krmiv ve formě pelet a obilnin. Tyto změny v managementu rybníků vedly ke vzrůstu rybí produkce z méně než 50 na více než 500 kg.ha -1.rok -1 během 50 let. Ve stejné době se ovšem také výrazně zhoršila kvalita vody a sedimentů a funkce rybničního ekosystému byla narušena. Data sbíraná od roku 1925 (viz. kap. 6,4 Obr. 3), kdy začal systematický výzkum na rybnících, umožňují sledovat mechanismy zodpovědné za tyto změny, zejména za změnu chemismu vody, biodiverzity a ekologického statusu. V té době byla velká část rybníků oligo- nebo mezotrofní a tento stav si udržela až do konce 19. století. Současný stav vysoké úrovně eutrofizace vychází z nadměrného zatížení živinami. Toto zatížení je nejčastěji způsobeno top down efektem zooplanktonu a vysoké rybí obsádky a ovlivňuje celou dynamiku akvatického ekosystému. V dnešní době je celá řada rybníků zařazena do režimu hospodaření v souladu s ochranou přírody a krajiny, kdy je vlastní produkce ryb výrazně redukována. Ovšem rybníky bez těchto omezení jsou pak často s použitím intenzifikačních opatření (přikrmování, hnojení apod.) obhospodařovány až na hranici únosnosti a rybniční systém se stává velmi nestabilním. Proto se u těchto nádrží setkáváme s masivním výskytem vodního květu fytoplanktonu, zejména sinic, doprovázeným výrazným kolísáním koncentrace kyslíku a ph. Vysoké zatížení živinami, zejména v podobě hnojiv, jakožto původce vzrůstající úrovně eutrofizace, nezvratně dosahují stavu hypertrofie. Často tak nastávají podmínky, 8

9 které mohou mít a pravděpodobně mají silně nepříznivý vliv ať už na účelovou obsádku ryb nebo na ostatní vodní organismy. 9

10 2 CÍLE PRÁCE Hlavním cílem této práce je sledování změn fyzikálně-chemických parametrů hypetrofních rybníků v průběhu dne a noci. Zejména rozdílů mezi těmito parametry u dna a u hladiny, což není standartní způsob měření těchto parametrů. Tato pozorování mají ukázat, zda by nebylo vhodné zahrnout dvouúrovňové měření do běžných metodik hodnocení kvality vody pro rybářské účely. A potvrdit nebo vyvrátit tak hypotézu, že průběh těchto parametrů se v různých hloubkách liší. Dále byly hodnoceny změny fyzikálně-chemických parametrů v hlavním vegetačním období a mimo něj. Dalším cílem je porovnání získaných výsledků s běžně používanou literaturou a případná aktualizace modelových dat, která vzhledem k současným metodám intenzivního rybníkářství, nárůstu antropogenního znečištění a také vlivem klimatických změn už nemusí být poplatná. Stále se totiž pro hodnocení diurnálních změn používají data z 50.let Posledním cílem je návrh využití získaných dat v produkčním rybníkářství. Najít krizové momenty ovlivňující obsádku v průběhu dne, rozšířit poznatky o možném ohrožení vodních živočichů v důsledku extrémních hodnot a doporučit případná opatření na základě aplikace získaných dat. 10

11 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Eutrofizace Lidská společnost produkuje velké množství látek, které svými účinky ovlivňují kvalitu životního prostředí. Negativní vliv mají především látky toxické a látky, které nejsou ve své podstatě jedovaté, ale jejich vlastnosti způsobují či podporují jiné negativní jevy. Mezi tyto převážně odpadní látky patří nutrienty, jejichž narůstající koncentrace v povrchových vodách zvyšuje stupeň trofie. V této souvislosti lze hovořit o eutrofizaci - zamoření živinami, která se projevuje řadou symptomatických změn vodního ekosystému, změnami v kvalitě vody nebo ovlivněním ekologické rovnováhy (Kočí et al., 2000). Definice eutrofizace dle OECD z roku 1982 je Proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin. S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (hypertrofií) se v 90. letech mění definice na Narušení ekologických procesů následkem přebytku živin v prostředí a zavádí se pojem Indukovaná (antropogenní) eutrofizace, za jejíž příčiny jsou považovány např. splachy anorganických hnojiv, odpad živočišné produkce, eroze v důsledku zemědělské výroby a těžby, přísun detergentů, přísun odpadních vod a srážky, přírodní výluhy. Můžeme tedy říct, že eutrofizace je přírodní děj, jenž v důsledku lidské činnosti přesáhl přirozené meze. Všeobecně známým projevem eutrofizace je pravidelný masový rozvoj vodního květu sinic či vegetačního zabarvení, tvořeného zelenými řasami nebo i rozsivkami, případně některými druhy vyšších rostlin, obvykle v letních měsících, kdy je dostatek tepla a slunečního světla. Nadměrný nárůst fytoplanktonu způsobuje problémy ostatním vodním organismům a snižuje samočistící schopnost nádrží a toků. Eutrofní vody jsou vysoce produktivní, avšak podmínky v nich svědčí jen úzké škále organizmů. Takže čím více narůstá produktivita či biomasa, tím více klesá biodiverzita (Pechar 2000). Princip eutrofizace je založen na vysoké primární produkci, kdy při rychlém rozkladu odumřelé organické hmoty dochází k vyčerpání kyslíku a tvorbě anaerobních podmínek u dna. Za těchto podmínek dochází k rozkladu organické hmoty v procesu desulfurifikace. Sírany (SO 4 2- ) působí jako oxidační činidlo a jsou redukovány za vzniku sirovodíku (H 2 S): 2 CH 2 O + SO H + H 2 S + 2 CO H 2 O 11

12 Sirovodík reaguje s hydroxidy a fosforečnany trojmocného železa (FeO(OH) a FePO 4 ). Vzniká sulfid železnatý (FeS) a uvolňují se fosforečnany: 2 FeO(OH) + 3 H 2 S 2 FeS + S + 4 H 2 O 2 FePO H 2 S 2 FeS + 2 PO S + 6 H + V anaerobních podmínkách tedy dochází k uvolňování fosforu z vazby s trojmocným železem. Fosfor uvolněný ze sedimentu se při cirkulaci vody dostává do celého vodního sloupce a může být využit pro tvorbu rostlinné biomasy (Kočí et al., 2000). Dalším velmi závažným problémem je následný vznik anoxických zón, které jsou nebezpečné zejména pro bentické organismy (Smith et al., 1999). Narůstající problematika zvyšujícího se obsahu živin v povrchových vodách vyvolala potřebu metody, kterou by bylo možné vyhodnotit stupeň trofie vody. K tomuto účelu slouží v praxi tzv. trofický potenciál vod (Sukop, 2006). Ten představuje maximálně dosažitelnou hodnotu růstové odpovědi řas (Scenedesmus quadricauda) na obsah živin. Jedná se tedy o maximální přírůstek biomasy testovacích řas za konstantních podmínek ve vzorcích vody z nádrže. Podle množství sušiny řas v mg.l -1 je stanoven trofický potenciál, který odpovídá určitému stupni trofie: Ultra-oligotrofní 5mg.l -1 voda velmi slabě úživná až neúživná Oligotrofní 5 50mg.l -1 voda slabě úživná Mezotrofní mg.l -1 voda středně úživná Eutrofní mg.l -1 voda silně úživná Polytrofní mg.l -1 voda velmi silně úživná Hypertrofní více než 1000 mg.l -1 voda vysoce úživná Další možností měření úživnosti vod je hodnota celkové koncentrace fosforu během jarní cirkulace. Dle ní se stojaté vody dělí na ultra-oligotrofní, oligotrofní, mezotrofní, eutrofní a hypertrofní (Kočí et al., 2000). 12

13 3.2 Klimatické podmínky ovlivňující vlastnosti vody v malých stojatých nádržích Podnebí a počasí Podnebí je jedním z vnějších faktorů ovlivňujících režim ve vodách. Zejména vlivem intenzity slunečního záření, srážkového režimu a povětrnostních podmínek. Mezi hlavní klimatologické faktory ovlivňující podnebí patří zeměpisná šířka, nadmořská výška, vzdálenost od oceánu a charakter reliéfu (Talasz et al., 2007) Intenzita slunečního záření Sluneční záření a světelné klima ve vodách ovlivňuje výskyt a chování organismů, metabolické pochody a fotosyntetickou činnost. Při průchodu slunečního paprsku atmosférou na zemský povrch dochází k jeho rozkladu. Část se odrazí zpět, část je pohlcena atmosférou a část prochází na zemský povrch. Stejným procesem prochází i sluneční záření dopadající na vodní hladinu. Světlo odražené vodní hladinou závisí na výšce slunce a na vlastnostech hladiny. V naší zeměpisné šířce vodní hladina nádrže odrazí v létě asi 2%, v zimě asi 14% dopadajícího světla. Průchodem světla vodním sloupcem se nejprve absorbují okrajové složky viditelného spektra, další absorpce závisí na trofii nádrže a hloubce vody (Losos et al., 1984). S pronikající vlnovou délkou světelného záření se mění druhové složení fotosynteticky aktivních organismů přizpůsobených na konkrétní spektrum. Tato vlastnost se nazývá chromatická adaptace a je významnou zejména u řas a sinic. Jedná se o adaptaci na využití komplementárních barev těch spektrálních složek, které převažují v různých vrstvách vody. 13

14 Obr. 1 Absorpce různých barev světelného spektra vůči hladinovým hodnotám po průchodu různými vrstvami vodního sloupce u velmi produktivních (eutrofních) nádrží s hustým fytoplanktonem ( Lellák a Kubíček, 1992). Vzhledem ke světelnému klimatu ve vodách se odvozují vrstvy vodního sloupce: vrstva eufotická svrchní vrstva, kam proniká světelné záření využitelné pro fotosyntézu vodních rostlin, řas a sinic a vrstva afotická spodní vrstva, kde už fotosyntéza neprobíhá (Ambrožová, 2003). V hloubce, kde se vlivem úbytku světla vyrovnává intenzita fotosyntézy s dýcháním, leží tzv. kompenzační bod Srážkový režim Srážky mají klíčový význam pro charakter přírodního prostředí. Srážkový režim ovlivňuje celkový hydrologický charakter na daném území. Nezáleží ovšem jenom na množství srážek, ale také na jejich intenzitě a druhu (Talasz et al., 2007). Vliv na fyzikálně-chemické parametry vody v nádržích je u srážek různý. Obecně dochází k prokysličení vrchních vrstev vody. V letních měsících způsobují srážky značné ochlazení vody (Sukop, 2006). Srážky jsou také médiem pro přenos kontaminantů z ovzduší. Typickým příkladem jsou kyselé deště ovlivňující velmi výrazně ph ve vodě. Dále se takto mohou do vody dostávat těžké kovy, oxidy síry, uhlíku a dusíku a mnoho dalších látek (Hanel a Lusk, 2005). 14

15 3.2.4 Vítr Vliv větru na vodní nádrže spočívá zejména v promíchávání studených a teplých vrstev vody, tedy ve změně termiky nádrže. Průvodním jevem větru je vlnění na hladině, kdy voda vlivem větru vykonává oscilační pohyby a vytváří tak proud u dna, který má opačný směr než vítr. Voda, která je větrem posunuta, je nahrazena vodou z nižších chladnějších vrstev a dochází k ochlazení vrstev svrchních. Hloubka promíchané vrstvy závisí především na rychlosti větru a následném driftovém proudu vody. Vlivem pohybu a proudění vody způsobené větrem dochází také ke vznosu částic ze dna a tím ke změně světelného a tepelného režimu, kdy záření procházející vodním sloupcem je odraženo, nebo pohlceno turbidními částicemi (Miler, 1989). 3.3 Nejčastěji sledované fyzikálně-chemické parametry vody Fyzikální a chemické poměry stojatých vod závisí na těchto faktorech: podloží rybníka, zdroji vody rybníka a jeho podloží, geografické poloze rybníka, biocenóze rybníka a hospodářských zásazích. (Mikeš, 1978) Teplota vody Teplota vody má zásadní význam pro koloběh látek ve vodě a pro život ryb a vodních organismů, protože bezprostředně ovlivňuje důležité životní pochody, jako je intenzita látkové výměny, činnost imunitního systému, příjem potravy a rozmnožování (Hanel a Lusk, 2005). Její proměnlivost v prostředí je také často klíčová pro výskyt a početnost organismů (Begon et al., 1990). Teplotní výkyvy jsou ve vodě daleko menší než ve vzduchu, což je dáno vysokou měrnou kapacitou vody. Molekulární přenos vodou i na malé vzdálenosti je zcela bezvýznamný. Téměř veškerý přenos tepla ve vodních nádržích je uskutečňován prouděním vody. Ve stojatých vodách bývají značné rozdíly mezi zimní a letní teplotou a mezi teplotou u dna a u hladiny (Sukop, 2006) Reakce vody ph Hodnota ph, nebo-li záporný dekadický logaritmus koncentrace vodíkových iontů (H + a OH - ) je dalším významným fyzikálně-chemickým faktorem vody (Ambrožová, 2003, Lusk a Hanel, 2005). Kyselost vody je způsobena nadbytkem 15

16 vodíkových iontů, zásaditost nadbytkem hydroxylových iontů. Jsou-li ionty v rovnováze, je reakce vody neutrální. Podle ph rozdělujeme vody do 3 skupin: kyselé vody ph nižší než 7, neutrální vody ph = 7, zásadité vody ph vyšší než 7. V přirozených vodách ph kolísá v rozmezí 3 až 10 (Sukop, 2006). Reakce vody ovlivňuje život vodních organismů přímo nebo nepřímo. Přímý vliv má ph při překročení hranice na kyselou nebo zásaditou stranu (Begon et al., 1990). Například u ryb způsobuje podráždění a leptání epitelů (zejména žaber), rozpadu ploutevních blan a krváceniny žaber a spodiny tělní (Svobodová et al., 1987, Mikeš, 1978). Nepřímé působení ph spočívá v uvolňování toxického dvojmocného železa nebo hliníku a dalších kovů v kyselé oblasti. V zásadité oblasti dochází k uvolňování amoniaku z téměř netoxických amonných solí. I malé množství amoniaku může vést až k autotoxicitě ryb vlivem zabránění vylučování amoniaku z krve přes žábra do vody (Sukop, 2006). Pro naše ryby je optimální hodnota ph 4,8 až 10,5, optimum je však v rozmezí 6,5 až 8,5 (Hanel a Lusk, 2005, Sukop, 2006, Svobodová, 1978). ph má přímý vliv na koloběh látek ve vodě, a tím tedy i na tvorbu přirozené potravy ryb. Dle Sukopa (2006) dochází k okyselování vod při jarním tání sněhu a kyselých deštích. Vysoké ph vzniká ve vodách se silným rozvojem fotosyntézy. Nejvyšší hodnoty jsou dosahovány v době maximální asimilace, tedy v létě mezi 14. a 17. hodinou, kdy je do vody uvolňováno velké množství CO Množství rozpuštěného kyslíku Kyslík je nejdůležitějším biogenním prvkem. Hlavními producenty kyslíku ve vodě jsou submerzní makrofyta, řasy a fytoplankton, které kombinací asimilačního pigmentu a slunečního záření při tvorbě biomasy uvolňují kyslík. Naopak ke spotřebě kyslíku ve vodním prostředí dochází při aerobním rozkladu organických látek, při oxidaci některých anorganických látek a při respiraci organismů (Ambrožová, 2003, Sukop, 2006). Kyslík je ve vodě rozpustný více než dusík, ale méně než CO 2 (Begon et al., 1990, Sukop, 2006). Obsah kyslíku ve vodě závisí na teplotě vody a na atmosférickém tlaku. Čím vyšší je teplota vody, tím méně kyslíku se ve vodě rozpouští. U tlaku je tato závislost obrácená čím vyšší je atmosférický tlak, tím více kyslíku se ve vodě rozpustí 16

17 (Horký, 1978). Koncentraci kyslíku rozpuštěného ve vodě je možno vyjádřit v mg.l -1 nebo v % nasycení. Při přepočtech hodnot v mg.l -1 na % nasycení nebo naopak se bere v úvahu teplota vody, atmosférický tlak a obsah rozpuštěných solí ve vodě (Svobodová et al., 1987). Při teplotě 0 C a tlaku jedné atmosféry se v jednom litru vody rozpustí 14,65 mg O 2, zatímco při teplotě 30 C je to pouze 7,44 mg O 2 (Lusk a Hanel, 2005, Sukop, 2006). V povrchových stojatých vodách dochází ke značným výkyvům obsahu kyslíku v průběhu dne a noci, ale i v průběhu roku (jarní a podzimní cirkulace, zimní a letní stagnace). Ve vodách, kde probíhá intenzivní fotosyntéza, bývá nejvyšší úroveň kyslíku dosahována v odpoledních hodinách, naopak nejméně kyslíku je v ranních hodinách před východem slunce (vlivem disimilačních a rozkladných pochodů ve vodě). Při silné asimilaci může docházet k přesycení vody kyslíkem a voda dosahuje nasycení až 250%. V takových případech pak nadbytečný O 2 z vody uniká (Sukop, 2006). V případě vysoké spotřeby (rozkladné pochody, disimilace) množství kyslíku klesne až na nulu a dochází ke kyslíkovém deficitu. V době stagnace mohou být i značné rozdíly v obsahu kyslíku při vertikální zonaci u hladiny maximum, u dna minimum nebo i kyslíkový deficit (Ambrožová, 2003). Faktory ovlivňujícími rozpuštění O 2 ve vodě jsou atmosférický tlak, nadmořská výška a vývoj počasí (Hartman et al., 1998). Spotřeba kyslíku rybami je závislá na mnoha teplotě vody, ph, obsahu CO 2, stresu, intenzitě metabolismu ryb, vývojovém stadium, druhu ryby a její celkové kondici (Hanel a Lusk, 2005). Rozhodujícími kritérii ve spotřebě kyslíku rybami jsou teplota, průměrná kusová hmotnost a celková hmotnost ryb na jednotku objemu vody. Čím je teplota a celková hmotnost ryb na jednotku objemu vyšší, tím se spotřeba kyslíku zvětšuje (Svobodová et al., 1987) Oxid uhličitý Dle Hanela a Luska (2005) a Ambrožové (2003) je oxid uhličitý ve vodě stejně důležitý jako kyslík, zejména jako zdroj uhlíku pro fotosyntézu rostlin. Do vody se dostává rozkladem organických látek, difuzí z atmosféry, dýcháním vodních organismů, uvolňováním z hydrogenuhličitanů a s přitékající vodou. Ve vodě se velmi dobře rozpouští. 10% CO 2 rozpuštěného ve vodě tvoří kyselina uhličitá (H 2 CO 3 ). (Lellák a Kubíček, 1992, Sukop, 2006, Svobodová et al., 1987) Iontové formy (vázaný CO 2 ) 17

18 představují ionty hydrogenuhličitanové (HCO 3- ) a uhličitanové (CO 2-3 ). Vznikají působením kyseliny uhličité na soli vápníku a hořčíku. Jejich přítomnost ve vodě je významná z hlediska neutralizační kapacity vody (Sukop, 2006). Ve stojatých povrchových vodách je volný oxid uhličitý obvykle přítomen jen v jednotkách mg.l -1 a nepřesahuje 30mg.l -1 (Svobodová, 1987). Vlivem fotosyntetické asimilace fytoplanktonu dochází ke stratifikaci CO 2, směrem k hladině jeho množství klesá. Při absenci volného CO 2 ve vodě ho rostliny získávají rozkladem hydrogenuhličitanů za vzniku nerozpustných CaCO 3 a MgO 3, které se vysrážejí na listech vegetace, nebo se usadí v sedimentu. Tento pochod se nazývá biogenní dekalcifikace (Lellák a Kubíček, 1992). Ca(HCO 3 ) 2 CaCO 3 + CO 2 + H 2 O Vyčerpáním volného oxidu uhličitého dochází ke vzrůstu ph až na hodnotu 11 (Svobodová et al., 1987). Rovnovážný stav mezi CO 2 a iontovými formami závisí na ph vody. (viz. Obr. 2) Při ph pod 4,5 se ionty HCO 3- prakticky ve vodě nevyskytují a převládá pouze volný CO 2. Při ph vody kolem 8,3 se ve vodě vyskytují převážně ionty HCO 3-, při ph vody nad 10,5 převládají ve vodě ionty CO 2-3. Rozpuštěný CO2 se vyskytuje ve vodách, jejichž ph nepřesahuje 8,3 (Sukop, 2006). Přirozená rovnovážná hladina rozpuštěného CO 2 se pohybuje (v závislosti na teplotě vody a tlaku) zhruba od 0,4 do 0,7 mg.l -1. Obr.2: Změny v relativním zastoupení oxidu uhličitého, hydrogenuhličitanů a uhličitanů ve vodních nádržích v závislosti na změnách ph vody. (Lellák a Kubíček, 1992) 18

19 Obsah CO 2 ve vodě se snižuje únikem do atmosféry, chemickou vazbou minerály, odčerpáváním CO 2 při fotosyntéze nebo pohybem vodních mas (Sukop, 2006). Volný oxid uhličitý je v mělkých vodách přítomen převážně u dna jako výsledek mikrobiálního rozkladu. Ve vodách s malým množstvím kyselých uhličitanů a normálních uhličitanů, tedy ve vodách s nízkou pufrační kapacitou, může ph kolísat výrazně i během dne. Větší kolísání ph má negativní dopad na metabolismus organismů (viz. výše). Změny koncentrace CO 2 ve vodě během dne probíhají reverzně ke změnám koncentrace rozpuštěného O 2. V případě velmi silné similace se CO 2 může stát i limitujícím prvkem pro další fotosyntézu (Ambrožová, 2003, Lellák a Kubíček, 1992, Sukop, 2006) Vliv CO 2 na ryby je nepřímý i přímý. Nepřímý účinek volného i vázaného CO 2 se projevuje vlivem na ph vody. Přímý negativní účinek vzniká při nadbytku nebo nedostatku volného CO 2. Ve vodách s nedostatkem kyslíku a s intenzivními mikrobiálními pochody mohou vysoké koncentrace ovlivnit obsádku ryb, které nejsou schopny vyloučit dostatečné množství CO 2. Dojde k poruše acidobazické rovnováhy krve a vzniká acidóza. Výměna CO 2 a O 2 v krvi je omezena, ryby zintenzivňují dýchání, zneklidní, ztrácí rovnováhu a může nastat i úhyn. Se zvyšující se kyselinovou kapacitou vody klesá citlivost ryb k volnému CO 2. Koncentrace pod 1mg.l -1 vede opět k poruše acidobazické rovnováhy u ryb a k alkalóze (Svobodová et al., 1987, Hanel a Lusk, 2005) Konduktivita Dle Lelláka a Kubíčka (1991) je konduktivita elektrická vodivost vody, která odpovídá koncentraci rozpuštěných látek disociovaných na ionty. S rostoucím množstvím iontů je vodivost vody vyšší. Obecně vodivost závisí na koncentraci a disociačním stupni elektrolytů, nábojovém čísle iontů, pohyblivosti ionů v elektrickém poli a teplotě vody. Udává se v jednotkách µs.cm -1. Změna teploty o 1 C vyvolá změnu konduktivity asi o 2%. Ve stojatých mělkých vodách je konduktivita ovlivněna hnojením, charakterem podloží a zvýšeným odparem spojeným s vysycháním (Sukop, 2006). 19

20 3.3.6 Tlak Tlak vody roste na každých 10m hloubky o 0,1 MPa (Sukop, 2006). Ovlivňuje hustotu vody a rozpustnost plynů. Se zvyšujícím se tlakem dochází k narušení rovnovážného stavu mezi oxidem uhličitým a uhličitany a zvyšuje se rozpustnost oxidu uhličitého a vápníku (Ambrožová, 2003) Průhlednost vody a biologický zákal Dle Ambrožové (2003) průhlednost vody bývá snížena zákalem, který je dán přítomností suspendovaných látek ve vodě. Zákal vody může být původu biologického, způsoben drobnými planktonními organismy (biosestonem) nebo původu anorganického, způsoben jemně rozptýlenými částicemi (abiosestonem) (Sukop, 2006). Biogenní zákal nepřímo informuje o intenzitě primární produkce planktonu, kolísání obsahu O 2 a CO 2, ph a dostatku biogenu v rybníce. vrstvy. Průhlednost vody ovlivňuje pronikání světla do vody a tím i sílu eufotické Kyselinová a zásadová neutralizační kapacita Tyto veličiny vyjadřují obecnou vlastnost vod vázat vodíkové nebo hydroxylové ionty a tím se do určité míry vyrovnat s přísunem kyselých nebo zásaditých vod bez významného vzrůstu nebo poklesu ph. Neutralizační kapacitou vody se rozumí látkové množství silné jednosytné kyseliny nebo silní zásady, které spotřebuje 1 litr vody na dosažení určité hodnoty ph (Pitter, 1999). V tomto ohledu je nejvýznamnější uhličitanový tlumivý systém CO 2 HCO 3- - CO 3 2- v kombinaci s ionty vápníku. Kyselinová neutralizační kapacita (alkalita) a zásadová neutralizační kapacita (acidita) se udává v mmol.l -1 a hodnota ph se připojuje jako index. Alkalické vody vykazují vyšší produktivitu, protože vytvářejí příznivé podmínky pro bakteriální rozklad organické hmoty na dně. Tím se uvolňují minerální živiny a pokračují do dalších článků potravinového řetězce. Naopak acidita brzdí fixaci dusíku, recirkulaci živin i rychlost rozkladných procesů a tím výrazně snižuje produktivity systému (Sukop, 2006). 20

21 3.3.9 Dusík Dusík se ve vodách vyskytuje ve formě dusičnanové, dusitanové, amonné a ve formě organické. Do vody se dostává smyvem z pozemků, výluhem z půd, rozkladem organické hmoty a atmosférickými srážkami (Hanel a Lusk, 2005). Ve vodě je dusík špatně rozpustný (asi 2krát méně než O 2 ) a jeho plynnou formu nedokáže většina vodních rostlin asimilovat (Lellák a Kubíček, 1992). Jeho fixace je vázána na přítomnost enzymu nitrogenázy, který je přítomen jen u jednobuněčných organismů, zejména planktonních sinic. Ty se proto mohou ve vodě vyskytovat často a v masovém množství (Ambrožová, 2003, Sukop, 2006). Mezi jednotlivými formami dusíku se uskutečňuje řada mikrobiálních pochodů, které závisí na přítomnosti nebo absenci kyslíku. Amoniakální dusík Vyskytuje se v téměř všech typech vod a je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek procesem amonifikace. Do vody se často dostává v nedisociované plynné formě (NH 3 ) při srážkové činnosti, kde se dobře rozpouští za vzniku hydroxidu amonného a amonných solí (forma NH 4+ ). Vzájemný poměr těchto dvou forem závisí na hodnotě ph, na teplotě prostředí a koncentrací kyslíku rozpuštěného ve vodě. Zásadním rozdílem mezi těmito formami je jejich toxicita. Nedisociovaný N-NH 3 je pro vodní organismy silně toxický (Hanel a Lusk, 2005). Zatímco pro amonný ion NH 4+ molekulární amoniak NH 3 je stěna buněk organismů poměrně nepropustná, proniká přes tkáňové přímo do krve (Svobodová et al., 1987). Dále způsobuje autoxikace organismu, kdy vlivem zvýšené koncentrace amoniakálního dusíků v prostředí nedochází k vylučování amoniaku z těla ryb koncentračním spádem přes žábry a ryba je otrávena produktem vlastního metabolismu (Smutná et al., 2001). Dusitany a dusičnany Dle Svobodové et al. (1987), se dusitany v povrchových vodách vyskytují jen v poměrně malých koncentracích, protože jsou málo stálé a snadno se oxidují nebo redukují. Dusičnany jsou konečným stupněm rozkladu organických dusíkatých látek v aerobním prostředí. Dochází tak nitrifikací amoniaku za přítomnosti kyslíku. Není-li 21

22 kyslík přítomen, amoniak, dusitany i dusičnany jsou denitrifikovány až na plynný dusík, který uniká do ovzduší. Problematické pro vodní živočichy jsou více dusitany, které mohou být toxické zejména pro ryby. Jejich ionty se dostávají pomocí chloridových buněk přes žaberní aparát až do krve. Zde se váží na hemoglobin za vzniku methemoglobinu, čímž snižují transportní kapacitu krve pro kyslík. Toxicitu dusitanů nejvíce snižují chloridy, hydrogenuhličitany a vápník. Do vodního prostředí se dostávají zejména díky hnojení zemědělsky obdělávané půdy dusíkatými hnojivy Fosfor Fosfor patří rovněž k nejčastějším biogenním prvkům přítomným ve vodě. Jeho přirozené koncentrace bývají nízké, a proto je často limitujícím prvkem, zejména pro primární produkci (Svobodová et al., 1987) Je to dáno rozdílem mezi jeho poměrným zastoupením v živých organismech a jeho zdroji v prostředí. V organismech je podíl fosforu vyšší a stálý, zatímco v prostředí je nižší a proměnlivý. To je způsobeno jeho sedimentárním cyklem a proměnou intenzitou využití rostlinami (Lellák a Kubíček, 1992). Ve vodě se nachází nejčastěji ve formě forsforečnanů a organických sloučenin. Do vody se dostává převážně výluhem z půd jako ortofosforečnany nebo jejich sraženiny, přítokovou vodou, z antropogenních zdrojů jsou to především fosforečnanová hnojiva a saponáty (Pitter, 1999). Fosforečnany jsou ve vodě velmi dobře rozpustné, proto jsou ideálním zdrojem fosforu pro organismy, zejména fytoplankton, který ho ukládá v podobě polyfosfátů do zásoby na období s nedostatkem fosforu. S biomasou těchto organismů pak přechází do dalších článků potravního řetězce (Sukop, 2006). Koloběh fosforu ve vodě je velmi rychlý. Zejména díky zooplanktonu, který ho vylučuje ve formě ortofosfátů, které jsou ihned odčerpávány fytoplanktonem. Po uhynutí organismů a mineralizaci jejich těl se fosfor velmi rychle vrací z části zpět do koloběhu živin ve formě asimilovaných fosfátů (P-PO 4 3- ) nebo je za aerobních podmínek ve formě ortofosforečnanů vázán do sedimentů. Zejména s některými kationty železa (Fe 3+ ), hliníku (Al 3+ ) a vápníku (Ca 2+ ) tvoří ortofosforečnany při kyselém ph špatně rozpustné sloučeniny a množství fosforu dostupné pro fytoplankton klesá. V období letní stagnace v eutrofní nádrži dochází k vyčerpání kyslíku u dna a k redukci trojmocné formy železa na rozpustnou formu dvojmocnou. Fosfor se takto uvolňuje ze dna do vody a při dalším cirkulaci se dostává 22

23 do eufotické vrstvy, kde je následně využíván při fotosyntéze. Jak již je zmíněno výše, množství fosforu ve vodě je velmi kolísavé. Intenzivní fotosyntetickou činností rostlin může dojít k vyčerpání reaktivní formy fosforu až na mizivé hodnoty (Lellák a Kubíček, 1992). Následkem toho nastává období deprese fytoplanktonu, tzv. fáze clearwater a po nástupu nových primárních producentů se jeho obsah rychle zvyšuje. Již při koncentracích 30 µg.l -1 ovlivňuje fosfor rozvoj fytoplanktonu CHSK Chemická spotřeba kyslíku ( CHSK ) je definována jako množství kyslíku, které se za přesně vymezených uzančních podmínek spotřebuje a oxidaci organických látek ve vodě se silným oxidačním činidlem. Hodnota CHSK je tedy mírou celkového o1bsahu organických látek ve vodě (Ambrožová, 2003). 4 METODIKA 4.1 Odběrové lokality Měření byla provedena na třech rybnících rybářství Hodonín s.r.o. Rybníky byly vybrány jako modelové z důvodů dlouholetého intenzivního obhospodařování, dostupným informacím o obsádce a předchozím výzkumům na dalších rybnících Rybářství Hodonín Klima Tato oblast je klimaticky klasifikována jako teplá (klasifikace dle Quitta) a patří mezi nejteplejší oblasti ČR. Dle Atlasu klima ČR (Talasz et al., 2007), je charakterizována takto: Teplota: Průměrná roční teplota vzduchu: 10 C Průměrná teplota jaro: 9 C Průměrná teplota léto: 17 C Průměrná teplota podzim: 10 C Průměrná teplota zima: 0 C 23

24 Srážky: Průměrný roční úhrn srážek: 500mm Průměrný měsíční úhrn srážek v srpnu: 60mm Průměrný měsíční úhrn srážek v říjnu: 30mm Oblačnost: Průměrná roční oblačnost: 60% Sluneční svit: Průměrný měsíční úhrn doby trvání slunečního svitu v červnu 220 hodin Průměrný měsíční úhrn doby trvání slunečního svitu v září 170 hodin Tlak: Průměrný roční tlak 1017,5 hpa Rychlost větru: Průměrná roční rychlost větru 3 m/s Geologie Geologicky se toto území nachází na čtvrtohorních hlínách, spraších, štěrcích a píscích. Nadmořská výška je 162 m n.m. 24

25 4.2 Charakteristika sledovaných rybníků Měření probíhala na rybnících Dvorský (48 51'15.181"N, 17 4'19.361"E), Písečný horní (48 50'58.037"N, 17 4'57.718"E) a Lužický dolní (48 50'48.463"N, 17 5'14.889"E). horní Obr. 5: Mapa odběrových lokalit na Rybářství Hodonín s.r. o Všechny sledované rybníky patří k typickým mělkým nádržím s bahnitým sedimentem. Hlavní chovanou rybou byl kapr obecný, který je nasazován jako dvouletý s cílem vyprodukovat tříletou tržní rybu o vyšší kusové hmotnosti. Ryby byly přikrmovány obilninami. 25

26 Výměra(ha) Produkce (kg/ha) Dvorský 29, Lužický dolní 11, * Písečný horní 44, *jedná se pouze o odhad, v době zpracování této práce přesná data ještě nebyla známa 4.3 Metodika měření a odběru vzorků Měření probíhalo ve dvou etapách a První pozorování probíhalo v hlavní vegetační sezóně. Termín byl stanoven dle aktuálního stavu počasí vhodného pro rozvoj fytoplanktonu předcházelo kontinuální slunečné počasí bez srážek s vysokými denními teplotami (až 30 C ve stínu). Druhé měření probíhalo po konci vegetační sezóny. Počasí bylo chladné (max.15 C), převážně bylo zataženo s dešťovými přeháňkami. Při tomto měření už nebyly odebírány vzorky pro chemické analýzy ani pro determinace planktonu. Samotné měření bylo realizováno pomocí dvou přístrojů HACH Hq 40d (Hach- Lange, Colorado, USA), které byly nastaveny na kontinuální 24-hodinové měření v 15- minutový intervalech. První přístroj byl ponořen těsně pod hladinu do hloubky cca 20cm, druhý přibližně 20cm nad úroveň dna, tedy do hloubky cca cm. Z důvodu zabezpečení byly oba přístroje upevněny do prostoru požeráku v místě výpusti rybníků. Takto byl zaznamenáván rozpuštěný kyslík, ph a teplota vody. Měření průhlednosti vody bylo provedeno pomocí Secchiho desky. Vzorky pro chemickou analýzu byly odebrány do plastových vzorkovnic. Vzorky zooplanktonu a fytoplanktonu byly odebrány standartní metodou pomocí planktonní síťky o velikosti ok 20 µm. 26

27 4.4 Zpracování vzorků Chemické analýzy vzorků probíhaly v laboratoři oddělení Rybářství a hydrobiologie. Byly stanovovány tyto hodnoty (postup dle Horákové et al., 2007): N-NH 4 Stanovení fotometricky : Reakce amonných iontů se salycilanem sodným a chlornanovými ionty v prostředí nitroprussidu sodného za vzniku modrého zbarvení. N-NO 3 Stanovení fotometricky : Dusičnany reagují s 2,6-dimethylfenolem v prostředí směsi koncentrovaných kyselin (sírová, fosforečná, amidosírová) za vzniku 4-nitro-2,6-dimethylfenolu. Spektrofotometrické vyhodnocení při vlnové délce 330 nm. N-NO 2 Stanovení fotometricky : Diazotace kyseliny sulfanilové přítomnými dusitany a kopulace diazoniové soli s N-(l-naftyl) ethylendiamindihydrochloridem za vzniku červeného azobarviva. P-PO 4 Stanovení fotometricky : Reakce orthofosforečnanů v prostředí kyseliny sírové za katalytického účinku antimonitých iontů s molybdenanem amonným. Redukcí kyselinou askorbovou vzniká fosfomolybdenový modrý roztok vhodný k spektrofotometrickému stanovení. N T Stanovení fotometricky komerční semimikrometoda : Převedení dusíku na dusičnany metodou dle Koroleffa. P T Stanovení fotometricky, testovací souprava Spectroquant komerční semimikrometoda : Metoda je založena na reakci fosfátů s molybdenanem za přítomnosti kyseliny sírové a s následnou redukcí kyselinou askorbovou na fosfátmolybdenovou modř, jejíž intenzita je stanovena spektrofotometricky. 27

28 KNK Stanovení volumetricky : Stanovení titrací kyselinou chlorovodíkovou do ph 4,5 (alkalita celková) na methyloranž (nebo směsný indikátor) a k ph 8,3 (alkalita zjevná) na fenolftalein. Chlorofyl a Stanovení fotometricky : Extrakce chlorofylu horkým ethanolem se spektrofotometrickou koncovkou. TOC Stanovení fotometricky komerční semimikrometoda : Převedení všech forem organického uhlíku na oxid uhličitý se spektrofotometrickou koncovkou. CHSK Cr Stanovení fotometricky komerční semimikrometoda : Metoda je založena na oxidaci organických látek obsažených ve vzorku vody dichromanem draselným v silně kyselém prostředí kyseliny sírové při dvouhodinovém varu. Oxidace organických látek je katalyzována stříbrnými ionty a probíhá v nadbytku dichromanu. Pro maskování chloridů, které by byly za podmínek stanovení oxidovány na Cl 2 a způsobovaly by při stanovení CHSK Cr pozitivní chybu, se přidává síran rtuťnatý. 4.5 Plankton Vzorky fytoplanktonu byly určeny v den odběru. Vzorky zooplanktonu byly fixovány 4% roztokem formaldehydu a určeny později. 4.6 Klimatologické záznamy Kvůli zpřesnění interpretací výsledků měření byla požádána meteorologická stanice v Kobylí Modré hory o klimatická data z období těsně před a při měření. Tato data byla ochotně poskytnuta. 28

29 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 5 VÝSLEDKY 5.1 Přístrojové měření srpen kyslík Kyslík Dvorský mg.l -1 8,00 7,00 6,00 Hladina 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 Graf 1: Průběh změny koncentrace rozpuštěného kyslíku u hladiny; rybník Dvorský ( ) 29

30 12:30 13:30 14:30 15:30 16:30 17:30 18:30 19:30 20:30 21:30 22:30 23:30 0:30 1:30 2:30 3:30 4:30 5:30 6:30 7:30 8:30 9:30 10:30 11:30 11:30 12:30 13:30 14:30 15:30 16:30 17:30 18:30 19:30 20:30 21:30 22:30 23:30 0:30 1:30 2:30 3:30 4:30 5:30 6:30 7:30 8:30 9:30 10:30 11:30 mg.l -1 14,00 Kyslík Písečný horní ,00 10,00 Hladina Dno 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Graf 2: Průběh změny koncentrace rozpuštěného kyslíku vody u dna a u hladiny; rybník Písečný horní ( ) mg.l -1 18,00 Kyslík Lužický dolní ,00 14,00 12,00 Hladina Dno 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Graf 3: Průběh změny koncentrace rozpuštěného kyslíku vody u dna a u hladiny; rybník Lužický dolní ( ) 30

31 11:30 12:30 13:30 14:30 15:30 16:30 17:30 18:30 19:30 20:30 21:30 22:30 23:30 0:30 1:30 2:30 3:30 4:30 5:30 6:30 7:30 8:30 9:30 10:30 11:30 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10: Přístrojové měření srpen ph 8,50 ph Dvorský ,00 Hladina Dno 7,50 7,00 6,50 6,00 Graf 4: Průběh změny ph u dna a u hladiny; rybník Dvorský ( ) 9,10 ph Písečný horní ,90 8,70 Hladina Dno 8,50 8,30 8,10 7,90 7,70 7,50 Graf 5: Průběh změny ph u dna a u hladiny; rybník Písečný horní ( ) 31

32 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 12:30 13:30 14:30 15:30 16:30 17:30 18:30 19:30 20:30 21:30 22:30 23:30 0:30 1:30 2:30 3:30 4:30 5:30 6:30 7:30 8:30 9:30 10:30 11:30 ph Lužický dolní ,10 8,90 8,70 Hladina Dno 8,50 8,30 8,10 7,90 7,70 Graf 6: Průběh změny ph u dna a u hladiny; rybník Lužický dolní ( ) 5.3 Přístrojové měření srpen teplota C 28,0 27,5 27,0 Teplota Dvorský Hladina Dno 26,5 26,0 25,5 25,0 Graf 7: Průběh změny teploty vody u dna a u hladiny; rybník Dvorský ( ) 32

33 12:30 13:30 14:30 15:30 16:30 17:30 18:30 19:30 20:30 21:30 22:30 23:30 0:30 1:30 2:30 3:30 4:30 5:30 6:30 7:30 8:30 9:30 10:30 11:30 11:30 12:30 13:30 14:30 15:30 16:30 17:30 18:30 19:30 20:30 21:30 22:30 23:30 0:30 1:30 2:30 3:30 4:30 5:30 6:30 7:30 8:30 9:30 10:30 11:30 C 29,5 Teplota Písečný horní ,0 Hladina Dno 28,5 28,0 27,5 27,0 26,5 Graf 8: Průběh změny teploty vody u dna a u hladiny; rybník Písečný horní ( ) C 30,5 Teplota Lužický dolní ,0 29,5 29,0 Hladina Dno 28,5 28,0 27,5 27,0 26,5 26,0 Graf 9: Průběh změny teploty vody u dna a u hladiny; rybník Lužický dolní ( ) 33

34 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 17:30 18:30 19:30 20:30 21:30 22:30 23:30 0:30 1:30 2:30 3:30 4:30 5:30 6:30 7:30 8:30 9:30 10:30 11:30 12:30 13:30 14:30 15:30 16: Přístrojové měření říjen kyslík 10,00 mg.l -1 9,00 8,00 Kyslík Dvorský Hladina Dno 7,00 6,00 5,00 4,00 Graf 10: Průběh změny koncentrace rozpuštěného kyslíku u dna a u hladiny; rybník Dvorský ( ) 13,00 mg.l -1 12,00 Kyslík Písečný horní ,00 10,00 9,00 Hladina Dno 8,00 7,00 6,00 5,00 Graf 11: Průběh změny koncentrace rozpuštěného kyslíku u dna a u hladiny; rybník Písečný horní ( ) 34

35 17:30 18:15 19:00 19:45 20:30 21:15 22:00 22:45 23:30 0:15 1:00 1:45 2:30 3:15 4:00 4:45 5:30 6:15 7:00 7:45 8:30 9:15 10:00 10:45 11:30 12:15 13:00 13:45 14:30 15:15 16:00 16:45 16:30 17:30 18:30 19:30 20:30 21:30 22:30 23:30 0:30 1:30 2:30 3:30 4:30 5:30 6:30 7:30 8:30 9:30 10:30 11:30 12:30 13:30 14:30 15:30 Kyslík Lužický dolní ,00 mg.l -1 8,50 8,00 7,50 7,00 6,50 6,00 5,50 5,00 Hladina 4,50 Dno 4,00 Graf 12: Průběh změny koncentrace rozpuštěného kyslíku u dna a u hladiny; rybník Lužický dolní ( ) 5.5 Přístrojové měření říjen ph 8,90 ph Dvorský ,80 Hladina Dno 8,70 8,60 8,50 8,40 8,30 Graf 13: Průběh změny ph u dna a u hladiny; rybník Dvorský ( ) 35

36 16:30 17:30 18:30 19:30 20:30 21:30 22:30 23:30 0:30 1:30 2:30 3:30 4:30 5:30 6:30 7:30 8:30 9:30 10:30 11:30 12:30 13:30 14:30 15:30 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 ph Písečný horní ,10 9,00 8,90 8,80 8,70 8,60 Hladina Dno 8,50 8,40 Graf 14: Průběh změny ph u dna a u hladiny; rybník Písečný horní ( ) ph Lužický dolní ,00 8,90 Hladina Dno 8,80 8,70 8,60 8,50 8,40 Graf 15: Průběh změny ph u dna a u hladiny; rybník Lužický dolní ( ) 36

37 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 17:30 18:30 19:30 20:30 21:30 22:30 23:30 0:30 1:30 2:30 3:30 4:30 5:30 6:30 7:30 8:30 9:30 10:30 11:30 12:30 13:30 14:30 15:30 16: Přístrojové měření říjen teplota 19,0 C 18,5 18,0 17,5 17,0 16,5 16,0 Teplota Dvorský Hladina Dno 15,5 Graf 16: Průběh změny teploty u dna a u hladiny; rybník Dvorský ( ) C 17,0 Teplota Písečný horní ,5 16,0 Hladina Dno 15,5 15,0 14,5 14,0 13,5 Graf 17: Průběh změny teploty u dna a u hladiny; rybník Písečný horní ( ) 37

38 16:30 17:30 18:30 19:30 20:30 21:30 22:30 23:30 0:30 1:30 2:30 3:30 4:30 5:30 6:30 7:30 8:30 9:30 10:30 11:30 12:30 13:30 14:30 15:30 C 14,2 14,0 13,8 Teplota Lužický dolní Hladina Dno 13,6 13,4 13,2 13,0 12,8 Graf 18: Průběh změny teploty u dna a u hladiny; rybník Lužický dolní ( ) 5.7 Chemické analýzy Tab.1: Měření na lokalitě v čase odběru Lokalita datum čas teplota kyslík ph vodivost průhlednost ( C) (%) (ms.m -1 ) (cm) Dvorský :45 24,3 89,1 8,02 75,3 20 Písečný horní :30 27,3 44,8 7,92 70,2 20 Lužický dolní :20 27,8 116,6 8,61 72,

39 Tab.2: Výsledky laboratorních analýz Hlavní stanovení Lokalita N-NH 4 N-NO 2 P-PO 4 N-NO 3 CHSK Cr (mg.l -1 ) (mg.l -1 ) (mg.l -1 ) (mg.l -1 ) (mg.l -1 ) Dvorský 0,04 0,039 0,08 0, Písečný horní 0 0 0, Lužický dolní 0 0 0,148 0,32 82 Lokalita N T. P T. KNK Chlorofyl a TOC (mg.l -1 ) (mg.l -1 ) (mmol.l -1 ) (µg.l -1 ) (mg.l -1 ) Dvorský 4,7 0,37 2,5 293,04 31 Písečný horní 5,4 0,52 2,9 529,84 30,6 Lužický dolní 4,1 0,45 4,4 284,16 18,2 Tab.3: Výsledky laboratorních analýz Vedlejší stanovení Lokalita Ca 2+ K 2+ Mg 2+ Na 2+ (mg.l -1 ) (mg.l -1 ) (mg.l -1 ) (mg.l -1 ) Dvorský 43,94 16,6 45,8 49 Písečný horní 34,27 16,5 39,3 47 Lužický dolní 60,63 16, Lokalita SO 4 Fe SiO Cl - Dvorský 136 Písečný horní Lužický dolní (mg.l -1 ) (mg.l -1 ) (mg.l -1 ) (mg.l -1 ) pod 0,05 pod 0,05 pod 0,05 5,41 81,74 2,07 73,24 11,77 80,75 39

40 5.8 Determinace planktonu Tab.4: Zastoupení fytoplanktonu TAXON Dvorský Písečný Lužický sinice 90% 80% 100% rozsivky 9% 10% + zelené řasy + 10% + ostatní 1% + + Druhové zastoupení fytoplanktonu bylo hodnoceno dle stupnice Hindáka. Podrobný výpis viz. Příloha 1 Tab.5: Zastoupení zooplanktonu TAXON Dvorský Písečný Lužický vířníci 35% 40% 55% buchanky* 50% 25% 30% perloočky 15% 35% 15% *95% tvořila naupliová stádia 40

41 5.9 Klimatická data Tab.6: Klimatické údaje srpen min. max. min. max. min. max. min. max. Denní teplota ve výšce 2m ( C) Noční teplota ve výšce 2m ( C) Denní přízemní teplota ( C) > > > 40 Noční přízemní teplota ( C) Doba slunečního svitu (h) 8 11, Oblačnost ojediněle přechodná žádná žádná žádná Srážky (mm) Tab.7: Klimatické údaje říjen min. max. min. max. min. max. min. max. Denní teplota ve výšce 2m ( C) Noční teplota ve výšce 2m ( C) Denní přízemní teplota ( C) Noční přízemní teplota ( C) Doba slunečního svitu (h) ,5 0 4 Oblačnost přechodná až ojediněle přechodná přechodná trvale zataženo převážně zataženo Srážky (mm) < 5 41

42 6 DISKUZE 6.1 Měření srpen Měření v hlavní vegetační sezóně ukázaly, že se křivka koncentrace kyslíku na dně a na hladině ve velmi krátkých časových intervalech mění a její průběh u hladiny a u dna není shodný. Zatímco u hladiny kopíruje světelné podmínky (Heteša a Sukop, 1985) dle očekávání (Obr.6), koncentrace kyslíku u dna má minimální výkyvy. Obr. 6: Diurnální změny rozpuštěného kyslíku, ph a CO2 v nádrži (Heteša a Sukop, 1985) U rybníku Písečný horní (Graf 2) bylo u hladiny naměřeno maximum 13,4 mg.l -1 v 19,00 a minimum 0,2 mg.l -1. 7:30 ráno. Tato křivka odpovídá průběhu fotosyntézy v závislosti na slunečním záření. Koncentrace kyslíku u dna dosáhla v maximu 4,14 mg.l -1, většinou však kolísala mezi 0 až 2 mg.l -1. U rybníku Lužický (Graf 3) je zaznamenán rovněž očekávaný průběh fluktuace koncentrace kyslíku dle světelných podmínek, ovšem je zde výrazný výkyv mezi 16:00 a 19:00. Tento výkyv byl ve stejnou dobu naměřen i pro hodnotu ph a teplotu. Tato situace nastala pravděpodobně náhlým promícháním vody. V blízkosti místa měření byl zapnut aerátor a teplejší okysličená voda se tak dostala do nižších vrstev. Zde došlo 42

43 k náhlému ochlazení a zároveň pozastavení fotosyntézy fytoplanktonu z důvodu nedostatku světla ve větší hloubce. Naopak chladná voda s nízkým obsahem kyslíku ze dna se dostala do vrchní vrstvy. Hodnoty kyslíku a ph klesly a opět se zvýšily až po adaptaci fytoplanktonu na změnu podmínek. Celkově se koncentrace kyslíku u dna pohybovala v maximu do 5,5mg.l -1 ve 4:00, minimální koncentrace u hladiny byla 9:45 a to 1,6 mg.l -1. U rybníku Dvorský (Graf 1) došlo k selhání jedné sondy a parametry u dna nebyly vůbec změřeny. Křivka u hladiny má však standartní průběh s minimem 0,4 mg.l -1. v 6:00. Křivky naměřených hodnot ph byly ve shodě s hodnotami naměřených koncentrací kyslíku bez signifikantních anomálií. Křivky teplot odpovídaly u všech třech rybníků intenzitě slunečního záření. U dna byly výkyvy menší než u hladiny kvůli velmi malé průhlednosti způsobené vegetačním zákalem. Celkově odpovídaly výsledky letního měření u hladiny literatuře, kde jsou uváděny (Horký, 1978, Lellák a Kubíček, 1992, Mikeš, 1978, Heteša a Kočková, 1998, Heteša a Sukop, 1985, Pitter, 1999, Procházka et al., 1998, Kayombo et al., 2002). Drobný rozdíl byl zaznamenán v časovém posunu křivky. Dle literatury nastupuje kyslíkové maximum kolem 16:00, dle pozorování nastupuje mezi 19:00 a 21:00. Domnívám se, že tento jev může být způsoben složením fytoplanktonu, které je v současnosti jiné než před sedmdesáti lety. Více viz. Fytoplankton a zooplankton níže. 6.2 Měření říjen Měření po skončení vegetační sezóny ukázala, že není téměř žádný rozdíl v průběhu změn sledovaných parametrů mezi dnem a hladinou. Křivka koncentrace kyslíku i ph kolísá dle předpokladů. Křivka teploty vody odpovídá průběhu teploty vzduchu. Výkyvy hodnot již nejsou tak výrazné jako v letním období. U rybníku Dvorský (Graf 4) je v 5:30 zaznamenán výkyv křivky koncentrace kyslíku z 5,8 na 6,8 mg.l -1. Po srovnání se záznamy z hydrometeorologické stanice (viz. 43

44 Příloha 2) se domnívám, že tento drobný výkyv mohl být způsoben srážkami, které prokysličily vodu. U rybníku Písečný horní (Graf 5) je zaznamenán v 10:30 opět nárůst koncentrace kyslíku. Nastal z důvodu krátkého ústupu oblačnosti a následné reakce fytoplanktonu na sluneční záření. U rybníku Lužický dolní (Graf 6) nastal výrazný neočekávaný výkyv koncentrace kyslíku z 5,7 na 9 mg.l-1. Fluktuace nastala 11:15 až 13:30. V této době došlo ke změně směru a intenzity větru, domnívám se, že výkyv byl způsoben jím. 6.3 Chemická analýza vzorků vody Dle Čítka et al. (1998) a Mikeše (1978), nebyly u žádného ze sledovaných rybníku překročeny limity pro chov kapra Fytoplankton a zooplankton Fytoplankton na sledovaných rybních byl z % zastoupen sinicemi. Nejčastěji se vyskytujícími druhy byly Sphaerospermopsis aphanizomenoides, Cylindrospermopsis raciborskii, Planktothrix agardhii a Pseudanabaena limnetica. Tyto druhy jsou charakteristickými zástupci vodního květu (Kalina a Váňa, 2005). Rozsivky a zelené řasy byly ve vzorcích zastoupeny do 10%. Což je dle Maršálka (2000) a Heteši et al. (2000), běžný stav eutrofních nádrží nejen ČR. Obecně lze konstatovat, že podíl sinic ve fytoplanktonu značně přibývá a spolu s měnícími se podmínkami se mění i jejich druhové spektrum (Hašler et al., 2000). Sinice samotné své prostředí mění (Kitner a Poulíčková, 2001). Přetváří ho dle svých potřeb. To je jeden z důvodů, proč se domnívám, že diurnální změny fyzikálněchemických parametrů, hypertrofiích nádrží, kterou jsou dnes osídleny sinicemi, vypadá jinak než před 50 lety. Jak uvádí Pechar (2000), došlo od roku 1950 na českých rybnících ke změně způsobu obhospodařování a tím i podmínek pro vodní organismy, zejména fytoplankton. 44

45 Obr3.: Změna obhospodařování rybníků v ČR (Pechar, 2000) Druhové složení sinic se měnilo od velkých vodních kolonií Aphanizomenonflosaquae přes Microcystis aeruginosa a malé koloniální druhy rodu Anabaena k vláknitým druhům (Planktothrix agardhii, Limnothrix redekei, Aphanizomenon gracile) nebo kokálním formám (Microcystis ichtyoblabe). Pechar (1995), Maršálek (2000) a Kopp et al. (2008), tento jev vysvětlují nejen nízkými nároky na světelné podmínky a nízkým poměrem N:P, ale i nízkým žracím tlakem zooplanktonu. Primární příčinou je abscence velkých perlooček, které potlačují rozvoj právě vláknitých druhů sinic. To vyplývá i z rozboru zooplanktonu rybníků Dvorský, Písečný horní a Lužický dolní. Zastoupeny byly pouze malé planktonní druhy. Z vířníků byl nejčastější Filinia longiseta, dále Asplanchna priodonta a Keratella quadrata. Perloočky byly zastoupeny pouze druhy Chidorus sphaericus a Bosmina longirostris. Nejhojněji vyskytující se zooplanktonní složkou byla naupliová stadia buchanek čeledi Cyclopidae. Takovéto zastoupení v intenzivně obhospodařovaných rybnících uvádí i Potužák et al. (2007), Sukop a Kopp (2002) a Pechar (2000). 45

46 7 ZÁVĚR Hlavním cílem této práce bylo zaznamenat změny fyzikálně-chemických parametrů v hypertrofních nádržích v průběhu dne a noci a porovnat měření těchto parametrů u dna a u hladiny rybníka. Výsledky jasně ukazují, že diurnální fluktuace fyzikálně-chemických parametrů záleží na mnoha faktorech a kolísání je výrazné i v krátkých časových úsecích a to nejen u hladiny, ale i u dna. Oproti křivkám z literatury je kolísání značně variabilní. I během dne byly naměřeny velké rozdíly v obou úrovních. Protože většina silně eutrofních rybníků je intenzivně obhospodařována, doporučila bych zohlednit tato měření v rybářském provozu. Jedním z cílů této práce bylo také pokusit se najít krizové momenty pro obsádku a upozornit na jejich závažnost. Zde se jedná o časté kyslíkové deficity u dna v letním období. Běžnou praxí v produkčním rybářství je kontrolní měření parametrů vody, ale většinou probíhá nepravidelně, maximálně jednou za den a těsně pod hladinou. Pravidelným měřením lze zjistit stav, kdy nastávají během dne krizové momenty a dle toho dále postupovat. Informace o kyslíkovém deficitu lze využít pro upřesnění vhodné doby a intenzity krmení, popřípadě zefektivnění použití vzduchovacích zařízení. Všechna srpnová měření se shodovala v častých nulových hodnotách pro kyslík u dna rybníka, ale jednalo se o prvotní soudobou studii, která měla za úkol přinést modelová data a informovat o možném stavu. Tato data nemusí úplně platit pro všechny rybníky stejně. Jak již bylo zmíněno výše, velmi záleží na vlivu okolí. Proto bych doporučila provádět takovéto měření pro každý rybník zvlášť, v letním období alespoň jednou za měsíc a dle výsledků dále postupovat. 46

47 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY AMBROŽOVÁ J., 2003: Aplikovaná a technická hydrobiologie. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Praha, s. BEGON M., HARPER J. L., TOWNSEND C. R., 1997: Ekologie jedinci, populace a Společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, 949 s. ČÍTEK J., KRUPAUER V., KUBŮ, F., 1998: Rybnikářství, Informatorium, Praha HARTMAN P., PŘIKRYL I., ŠTĚDROŇSKÝ E., 1998: Hydrobiologie. Informatorium, Vodňany. HANEL L., LUSK S., 2005: Ryby a Mihule České Republiky. Český svaz ochránců přírody Vlašim. HAŠLER P., POULÍČKOVÁ A., VAŘEKOVÁ Š, 2000: Vliv intenzity osvětlení na druhové složení vodních květů sinic. Sborník referátů z XII. Limnologické konference Limnologie na přelomu století. Univerzita Palackého v Olomouci s HETEŠA J., SUKOP I., 1985: Aplikovaná hydrobiologie II. Skriptum VŠZ Brno, SPN Praha, s. 83 HINDÁK F., 1978: Sladkovodné riasy. SPN, Bratislava HORÁKOVÁ M. a kol., 2007: Analytika vody. VŠCHT, Praha, s. 335 HORKÝ Z., 1978: Diurnální změny v obsahu kyslíku ve vodě intenzivně obhospodařovaných rybníků. Diplomová práce (in MS), Vysoká škola zemědělská v Brně, Brno, 50 s. KALINA T., VÁŇA, J., 2005: Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Karolinum, Praha, s KAYOMBO S., MBWETTE T. S. A., MAYO A, W., KATIMA J. H. Y., JÖRGENSEN S. E., 2002: Diurnal cycles of variation of physical-chemical parameters in waste stabilization ponds. Ecological Engineering 18, s

48 KITNER M., POULÍČKOVÁ A., 2001: Sezónní dynamika fytoplanktonu dvou rybníku u Protivanova. Czech Phycology 1: KOČÍ V., BURKHARD J., MARŠÁLEK B., 2000: Eutrofizace na přelomu tisíciletí. Eutrofizace, Praha, s KOPP R., MAREŠ J., ZIKOVÁ A., VÍTEK T.: Variations of physical and chemical parameters in hypertrophic pond within pig slurry application. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2008, LVI, No. 2, s LELLÁK J., KUBÍČEK F,. 1992: Hydrobiologie. Karolinum, Praha, s LOSOS B., GULIČKA J., LELLÁK J., PELIKÁN J.,1984: Ekologie živočichů. Státní pedagogické nakladatelství Praha, 316 s. MARŠÁLEK B., 2000: Hledání Achillovy paty cyanobakterií. Sborník referátů z XII. Limnologické konference Limnologie na přelomu století. Univerzita Palackého v Olomouci s MIKEŠ J., 1978: Diurnální změny ph vody intenzivně obhospodařovaných rybníků. Diplomová práce (in MS), Vysoká škola zemědělská v Brně, Brno, 48 s. MILER T., BĚLOHLÁVEK J. a kol., 1989: Vodní záchranná činnost, Skriptum PF UK Praha, SPN Praha, s PECHAR L., 1995: Long-term changes in fish pond management as an unplanned ecosystem experiment: importance of zooplankton structure, nutrient and light for species composition of cyanobacterial blooms. Wa. Sci. Tech. Vol. 32(54): s PECHAR L., 2000: Impacts of long-term changes in fishery management on the trophic level water quality in Czech fish ponds. Fisheries Management and Ecology, 7, s PECHAR L., PŘIKRYL I., FAINA R., 2002: Hydrobiological evaluation of Třeboň fishponds in the end of the nineteenth century. In: Květ J., Jeník J., Soukupová L. (eds.) Freshwater wetlands and their sustianable future, Paris, s

49 PITTER P., 1999: Hydrochemie. třetí přepracování vyd. Praha, VŠCHT 568 POTUŽÁK J.,HŮDA J., PECHAR L., 2007: Changes in fish production effectivity in eutrophic fishponds impact of zooplankton structure. Aquacult Int 15: PROCHÁZKA S., MACHÁČKOVÁ I., KREKULE J., ŠEBÁNEK a kol., 2003: Fyziologie rostlin. ACADEMIA Praha SMITH V.H., TILMAN G.D., NEKOLA J.C., 1999: Eutrophication: impacts of excess nutrient inputs on freshwater, marine, and terrestrial ecosystems. Environmental Pollution 100, s SMUTNÁ M., SVOBODOVÁ Z., VORLOVÁ L., 2001: Vznik a pohyb amoniaku ve vnitřním prostředí ryb. In: Kolářová, J. a kol. (red.). Sborník referátů z konference Ochrana zdraví ryb. VÚRH JU Vodňany, s SUKOP I., KOPP R., 2002: Sledování planktonních společenstev a hydrochemických parametrů na Lednických rybnících v roce In: V. Česká ichtyologická konference v Brně, Sborník referátů MZLU v Brně, s SUKOP I., 2006: Ekologie vodního prostředí. Skriptum. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, s. 199 SVOBODOVÁ Z. a kol., 1987: Toxikologie vodních živočichů. MZVž ČSR a Český rybářský svaz, Středisko interním publikací, Praha, s. 231 TOLASZ R., MÍKOVÁ T., VALERIÁNOVÁ A., VOŽENÍLEK V., 2007: Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav a Univerzita Palackého v Olomouci, s

50 PŘÍLOHA 1 TAXON Zastoupení fytoplanktonu v odběrových lokalitách, srpen Dvorský Písečný Lužický horní dolní Cyanobacteria Anabaena flos-aquae 2 2 Anabaenopsis milleri 2 Aphanizomenon aphanizomenoides Aphanocapsa sp. 1 Cylindrospermopsis raciborskii Microcystis ichthyoblabe 1 Planktothrix agardhii Pseudanabaena limnetica Snowella litoralis 1 Chlorophyta Actinastrum hantzschii 1 Botryococcus braunii + Chlorella sp. 1 Closterium limneticum + Coelastrum astroideum 1 Desmodesmus communis 2 1 Desmodesmus opoliensis 2 2 Dictyosphaerium sp. + Oocystis lacustris + Phacotus lenticularis 1 Planctonema lauterbornii 2 Pediastrum boryanum + 2 Pediastrum duplex 1 + Pediastrum simplex Pediastrum tetras + Scenedesmus acuminatus 1 Tetrastrum glabrum + Charophyta Cosmarium sp. + Staurastrum manfeldtii + Ochrophyta Aulacoseira granulata 3 2 Nitzscha sp Stephanodiscus sp. + Synedra acus 1 Goniochloris mutica +

51 TAXON Dvorský Písečný Lužický horní dolní Euglenozoa Colacium sp. 1 Euglena acus + + Euglena texta + Euglena sp Phacus sp. + + Phacus tortus + Stupnice hodnocení výskytu fytoplanktonu dle Hindáka (1978) 5 druh velmi hojný (50-90 %) 4 druh hojný (20-50 %) 3 druh dost hojný (5-20 %) 2 druh zřídkavý (1-5 %) 1 druh velmi zřídkavý (0,1-1 %) + druh ojediněle zastoupený (do 0,1%) 51

52 PŘÍLOHA 2 Meteorologická data ze stanice Kobylí Modré Hory LEGENDA Teplota vzduchu ve 2 m Přízemní teplota vzduchu Maximální rychlost větru Vlhkost vzduchu ve 2 m Sluneční svit Rychlost větru Směr větru Srážky Hodnoty naměřené v období

53 Hodnoty naměřené v období Hodnoty naměřené v období

54 Hodnoty naměřené v období