Problémy akutní lůžkové péče v ČR a od nich odvozená potřeba změn

Transkript

1 Konference DRG Restart 2018, Praha Národní zdravotnický informační systém (NZIS) Problémy akutní lůžkové péče v ČR a od nich odvozená potřeba změn prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.

2 Daty podložené problémy akutní lůžkové péče v ČR příklad Prahy Informace v prezentaci byly zpracovány v analytické zprávě o pražském zdravotnictví a veřejně prezentovány na konferencích pořádaných vedením Prahy dne a Pražské zdravotnictví představuje velmi dobrý model pro dokumentaci současných problémů akutní lůžkové péče v ČR zejména z důvodu koncentrace vysoce specializované péče. Správně nastavený systém úhrad přes DRG může být řešením mnoha problémů, avšak jen tehdy, pokud bude reflektovat optimálně dimenzovanou strukturu sítě a potřebu péče danou nemocností populace.

3 Konference DRG Restart 2018, Praha Národní zdravotnický informační systém (NZIS) Problém č. 1. Značná nevyváženost lůžkového fondu vede k nadužívání akutní lůžkové péče a to i pro péči v závěru života

4 Poměr počtu lůžek akutní péče k lůžkám následné a dlouhodobé péče je značně nevyvážený jde o situaci typickou téměř pro celou ČR Lůžka akutní Lůžka následné/dlouhodobé péče Hlavní město Praha Jihomoravský kraj Královéhradecký kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Česká republika Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Kraj Vysočina Jihočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Pardubický kraj Zlínský kraj Středočeský kraj Počet lůžek na obyvatel kraje ,9 3,9 3,8 3,7 4,7 4,6 4,5 4,5 4,4 4,4 4,3 4,3 5,2 5,1 6, Kraj Vysočina Plzeňský kraj Pardubický kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Hlavní město Praha Česká republika Ústecký kraj Středočeský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Jihočeský kraj Liberecký kraj Počet lůžek na obyvatel kraje ,0 1,9 1,8 3,0 2,9 2,9 2,7 2,7 2,6 2,5 2,5 2,3 3,4 3,7 4,

5 Důsledek nedostatečné optimalizace lůžkového fondu: vysoký podíl předvídatelných úmrtí probíhá na akutních lůžkách nemocnic Místo úmrtí Nemocnice 39,1 Doma, v zařízení sociálních služeb 26,4 Fakultní nemocnice 9,5 26,4 68,4 Léčebna pro dlouhodobě nemocné (LDN) Na ulici, při převozu 2,4 7,2 2,8 2,4 Nemocnice následné péče Hospic 2,2 2,1 Psychiatrická léčebna 1,4 Ve zdravotnickém zařízení Doma, v zařízení sociálních služeb Na ulici, při převozu Jinde, nezjištěno Ostatní ZZ Jiné, nezjištěno 2,8 6,9 Zdroj: ÚZIS, LPZ , NRHOSP zemřelí ve zdravotnickém zařízení, N =

6 Důsledek nedostatečné optimalizace lůžkového fondu: vysoký podíl předvídatelných úmrtí probíhá na akutních lůžkách nemocnic Typ lůžka na kterém Sekvence lůžek při poslední hospitalizaci před smrtí došlo k úmrtí 56,3 Akutní N = tis. Následné 24,1 N = tis. Akutní -> Akutní 11,8 N = 69.2 tis. 29,3% Akutní -> Následné 4,6 N = 26.8 tis. 68,5% Akutní -> Akutní -> Následné 0,6 N = 3.3 tis. Následné -> Akutní 0,4 N = 2.6 tis. Akutní péče Následné -> Následné 0,1 N = 0.6 tis. Následné péče Neznámo Jiné 2,2 N = 12.9 tis. Zdroj: ÚZIS, LPZ , NRHOSP zemřelí ve zdravotnickém zařízení, N =

7 Konference DRG Restart 2018, Praha Národní zdravotnický informační systém (NZIS) Problém č. 2. Pokles obložnosti lůžek zejména u center vysoce specializované péče je vysvětlitelná vážnými objektivními důvody

8 Obložnost lůžek v letech (akutní péče) Středočeský kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Jihočeský kraj Olomoucký kraj Plzeňský kraj Jihomoravský kraj rno-město (7 nemocnic) Královéhradecký kraj Liberecký kraj Česká republika Kraj Vysočina Pardubický kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Hlavní město Praha Obložnost 0% 20% 40% 60% 80% 100% 70% 70% 69% 67% 66% 66% 65% 63% 65% 64% 64% 62% 59% 58% 56% 56% Průměrná meziroční změna -0,1% -2,2% -1,5% 0,2% -1,7% 1,9% -4,3% -5,3% -2,9% -0,5% -2,7% -3,4% -5,6% -1,8% -3,4% -6,4% Obložnost lůžek akutní péče v posledních třech letech postupně klesá téměř ve všech regionech ČR. K tomuto faktu nelze přistupovat paušální výzvou k rušení nemocnic 1. je třeba znát důvody daného trendu, které se v jednotlivých regionech liší 2. je třeba odlišovat vysoce specializovanou péči od péče ostatní

9 Obložnost lůžek v letech (akutní péče) SITUACE V PRAZE Obložnost lůžek akutní péče V Praze v čase klesá. Aktuální hodnota 56% znamená pokles mezi roky 2016 a 2017 o 6,4%. Příčinou jsou zejména následující objektivní problémy: 1. Nedostatek potřebného personálu, zejména zdravotních sester, vedoucí k dočasnému omezování provozu nebo dokonce k uzavírání lůžkových stanic. Od r opustilo akutní lůžkovou péči v Praze více než 500 plných přepočtených úvazků sester, což je v absolutním měřítku nejvyšší počet mezi regiony ČR. 2. Vysoká koncentrace vysoce specializovaných center, jejichž péče je konzumována nepravidelně v závislosti na příjmech pacientů, urgentních příjmech, apod. U těchto center nelze plánovitě zajistit plnou obložnost po celý rok.

10 Velký personální problém Prahy: pokles počtu všeobecných sester v akutní lůžkové péči - kumulativní změna od r ! Akutní péče Ostatní lůžková péče Nelůžková péče Zdroj: Výkaz E (MZ) 2-01, E (MZ) 3-01 a E (MZ) 4-01

11 Konference DRG Restart 2018, Praha Národní zdravotnický informační systém (NZIS) Problém č. 3. Volnost pohybu pacientů bez daných pravidel prostupnosti systémem a kapacitní problémy regionálního zdravotnictví dopadají na nemocnice velkých měst

12 Celková spádová oblasti pražských nemocnic ( ) Hospitalizace v HMP dle kraje bydliště pacienta: Podíl hospitalizací 0 % 25 % 50 % 75 % 100 % Hlavní město Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Jihočeský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Plzeňský kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravskoslezský kraj Jihomoravský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj 5,2 % 3,2 % 2,2 % 1,6 % 1,4 % 1,2 % 1,2 % 1,0 % 0,9 % 0,8 % 0,5 % 0,5 % 23,9 % 56,5 % 2 % 1 % 5 % 3 % 57 % 24 % 2 % 1% 1 % 1% 1 % 1 % 1 % 10,0 % 5,0 9,9 % 1,0 4,9 % < 1,0 % 1 % Příklad pražských nemocnic: téměř 44% všech akutních hospitalizací je konzumováno obyvateli jiných regionů, a to nejen Středočeského kraje. Velký podíl těchto hospitalizací se týká závažných, pro léčbu finančně náročných, onemocnění.

13 Poměr hospitalizací pražských a mimopražských pacientů v Praze Hlavní město Praha ostatní kraje Hospitalizace v pražských nemocnicích 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % XXIb. Živě narozené děti 70,4 % 29,6 % XV. Těhotenství, porod a šestinedělí 66,9 % 33,1 % I. Některé infekční a parazitární nemoci 64,5 % 35,5 % III. Nemoci krve a krvetvorných orgánů, poruchy imunity 64,3 % 35,7 % X. Nemoci dýchací soustavy 64,3 % 35,7 % XVI. Některé stavy vzniklé v perinatálním období 63,6 % 36,4 % XVIII. Příznaky, znaky a abnormální nálezy 61,7 % 38,3 % XI. Nemoci trávicí soustavy 60,2 % 39,8 % XIV. Nemoci močové a pohlavní soustavy 60,0 % 40,0 % XII. Nemoci kůže a podkožního vaziva 59,4 % 40,6 % IV. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek 59,3 % 40,7 % V. Poruchy duševní a poruchy chování 59,2 % 40,8 % XIX. Poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin 59,2 % 40,8 % VI. Nemoci nervové soustavy 51,9 % 48,1 % IX. Nemoci oběhové soustavy 51,5 % 48,5 % XXIa. Zdravá osoba doprovázející nemocnou osobu II. Novotvary XIII. Nemoci svalové a kosterní s. a pojivové tkáně VIII. Nemoci ucha a bradavkového výběžku XXIc. Jiné faktory ovlivňující zdravotní stav 49,5 % 49,4 % 49,4 % 48,6 % 48,0 % 50,5 % 50,6 % 50,6 % 51,4 % 52,0 % Vysoký podíl mimopražských pacientů VII. Nemoci oka a očních adnex 45,6 % 54,4 % XVII. Vrozené vady, deformace a chrom. abnormality 29,8 % 70,2 %

14 Ambulantní péče v pražských nemocnicích de kraje bydliště pacienta Kontakty pacientů s ambulantními pracovišti v HMP dle odbornosti pracoviště a kraje bydliště pacienta: 305 Pracoviště psychiatrie 207 Pracoviště alergologie a klinické imunologie 702 Pracoviště foniatrie 604 Pracoviště dětské gynekologie 015 Pracoviště čelistní ortopedie 105 Pracoviště gastroenterologie a hepatologie 705 Pracoviště oftalmologie 109 Pracoviště revmatologie 704 Pracoviště dětské otorinolaryngologie 202 Pracoviště klinické hematologie 222 Pracoviště transfúzní služby 916 Samostatné pracoviště nutričních terapeutů 301 Pracoviště pediatrie 302 Pracoviště dětské kardiologie 409 Pracoviště dětské neurologie 306 Pracoviště dětské psychiatrie 309 Pracoviště sexuologie 405 Pracoviště dětské dermatologie 707 Pracoviště dětské urologie 402 Pracoviště klinické onkologie (bez radiační onkologie) 403 Pracoviště radioterapie a radiační onkologie 810 Pracoviště magnetické rezonance 208 Pracoviště lékařské genetiky 108 Pracoviště nefrologie 128 Pracoviště hemodialýzy 401 Pracoviště pracovního lékařství Podíl kontaktů s ambulantní péčí v Praze 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % 28,4 % 19,4 % 63,3 % 63,2 % 62,9 % 62,4 % 62,3 % 62,0 % 58,5 % 58,0 % 56,9 % 56,8 % 55,7 % 55,6 % 55,4 % 54,9 % 54,9 % 54,8 % 54,1 % 53,9 % 52,9 % 51,8 % 51,0 % 41,2 % 40,0 % 39,7 % 19,2 % 33,5 % 24,3 % 23,8 % 20,3 % 22,2 % 25,2 % 20,0 % 29,3 % 31,1 % 21,4 % 21,5 % 23,9 % 32,3 % 27,4 % 24,0 % 26,0 % 29,2 % 27,8 % 31,0 % 35,8 % 23,7 % 30,1 % 33,7 % 28,1 % 28,7 % 47,7 % 60,3 % 14,5 % 11,6 % 17,1 % 8,3 % 6,6 % 16,6 % 20,0 % 18,1 % 10,8 % 15,8 % 20,3 % 18,4 % 15,4 % 17,2 % 14,0 % 9,4 % 22,2 % 16,0 % 13,4 % 20,1 % 20,2 % 39,6 % 26,5 % 36,0 % N Vysoký podíl mimopražských pacientů se týká i ambulantní péče pražských nemocnicích. Hlavní město Praha Středočeský kraj ostatní

15 Konference DRG Restart 2018, Praha Národní zdravotnický informační systém (NZIS) Problém č. 4. Racionalitě využívání akutní lůžkové péče nepomáhá stav a vývoj ambulantního sektoru

16 Ordinace praktického lékaře pro dospělé v Praze Zdroj dat: Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb Počet obyvatel ve věku od 15 let na 1 ordinaci PL pro dospělé Praha 22 Praha 14 Praha 15 Praha 17 Praha 20 Praha 18 Praha 11 Praha 12 Praha 19 Průměr Praha 3 Praha 13 Praha 21 Praha 8 Praha 16 Praha 9 Praha 10 Praha 4 Praha 2 Praha 7 Praha 6 Praha 5 Praha Městské části bez PL pro dospělé Slivenec Praha 05 Přední Kopanina Praha 06 Lysolaje Praha 06 Březiněves Praha 08 Křeslice Praha 11 Újezd Praha 11 Štěrboholy Praha 15 Lipence Praha 16 Lochkov Praha 16 Benice Praha 22 Královice Praha 22 Nedvězí Praha 22 Mapa zobrazuje jako doplňující informaci ke grafu HMP ve větším geografickém detailu Počet zdravotnických zařízení dle místa poskytování DRUH ZZ PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK ČR Samostatná ZZ Začleněná ZZ CELKEM Počet obyvatel ve věku od 15 let na 1 ordinaci PL pro dospělé v ČR PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK ČR V porovnání s ostatními kraji a průměrem ČR je v HMP evidováno méně ordinací na počet obyvatel, tzn. na 1 ordinaci připadá více obyvatel, než je celorepublikový průměr. Situaci ovlivňuje i relativně málo ordinací PLD ve Středočeském kraji.

17 Věkový profil populace praktických lékařů pro děti a dorost srovnání Podíl [%] Zastoupení lékařů podle věkových skupin hodnoceno podle úvazků, nikoliv podle fyzických osob * všichni lékaři bez ohledu na typ zdravotnického zařízení Praha ČR Počet úvazků Průměrný věk 58 let 56 let Střední věk (medián) 59 let 57 let Podíl lékařů ve věku ,1 % 36,2 % podíl lékařů ve věku ,2 % 14,6 % Věk a demografické stárnutí praktických lékařů je velkým problémem. V Praze dokonce větším než v ostatních regionech ČR.

18 Příliš mnoho samostatných ordinací lékaře specialisty Zdroj dat: Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb Počet obyvatel na 1 ordinaci lékaře specialisty Praha 18 Praha 19 Praha 21 Praha 15 Praha 20 Praha 12 Praha 14 Praha 17 Praha 22 Praha 9 Praha 13 Praha 8 Praha 11 Praha 4 Praha 10 Praha 3 Průměr Praha 16 Praha 6 Praha 7 Praha 5 Praha 2 Praha Městské části bez specialisty Slivenec Praha 05 Přední Kopanina Praha 06 Lysolaje Praha 06 Nebušice Praha 06 Troja Praha 07 Březiněves Praha 08 Křeslice Praha 11 Dolní Počernice Praha 14 Dubeč Praha 15 Lipence Praha 16 Lochkov Praha 16 Čakovice Praha 18 Satalice Praha 19 Koloděje Praha 21 Benice Praha 22 Královice Praha 22 Nedvězí Praha 22 Mapa zobrazuje jako doplňující informaci ke grafu HMP ve větším geografickém detailu Počet obyvatel na 1 ordinaci lékaře specialisty v ČR PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK ČR V porovnání s ostatními kraji a průměrem ČR je v HMP evidováno významně více ordinací na počet obyvatel, tzn. na 1 ordinaci připadá méně obyvatel, než je celorepublikový průměr. Lékaři specialisté jsou hlavním vektorem, který doporučuje pacienty (zejména z jiných krajů) k hospitalizaci v HMP.

19 Doporučení k hospitalizaci v HMP dle kraje bydliště a diagnózy Hlavní hospitalizační diagnóza podle kapitol MKN-10 N (2016) % hospitalizací v HMP dle doporučení 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % CELKEM Hlavní město Praha Středočeský kraj Jiný kraj bydliště Příklad: Některé infekční a parazitární nemoci Hlavní město Praha Středočeský kraj Jiný kraj bydliště Příklad: Novotvary Hlavní město Praha Středočeský kraj Jiný kraj bydliště % 19 % 5 % 17 % 3 % 17 % 32 % 30 % 23 % 24 % 21 % 16 % 46 % 54 % 58 % 38 % 40 % 53 % 61 % 67 % 75 % 6 % 6 % 11 % 4 % 4 % 6 % 7 % 9 % 8 % 4 % 4 % 6 % 4 % 10 % 3 % 3 % 13 % 10 % 3 % 7 % 7 % 5 % 4 % 4 % 3 % 4 % Narození v nemocnici Praktický lékař Ambulantní specialista Lékař LSPP Lékař RZP Překlad z jiného ZZ Jiné oddělení téhož ZZ Bez doporučení lékaře Sociální pracovník Pokračování hospitalizace Nejvyšší podíl pacientů se dostává do pražských nemocnic na základě doporučení ambulantního specialisty, u mimopražských obyvatel je tento podíl u většiny diagnostických kategorií významně vyšší, například u novotvarů

20 Závěry Spádová oblast akutní lůžkové péče v HMP významně pokrývá i péči pro obyvatele jiných regionů Čech pražské zdravotnictví není jen pražské Počet (a podíl) mimopražských pacientů v čase setrvale mírně roste pro hospitalizační péči i pro nemocniční ambulance rostoucí zátěž zvyšuje požadavky na personál Lůžková péče v Praze je limitována zejména nedostatkem sester a dále nevyváženou strukturou ambulantních poskytovatelů ZS zdravotnictví HMP nemá silný gatekeeping Budou-li trendy v zátěži nemocnic Prahy pokračovat v čase, musí se promítnout do mechanismu úhrad = potřebujeme silné a exaktní DRG

21 Co si zdravotnictví slibuje od silného a exaktního DRG? Systém, který exaktně přiřadí reálné náklady správně klasifikovaným hospitalizačním případům Systém, který bude schopen rozlišovat různě komplikované hospitalizační případy a správně je kategorizovat Systém, který bude respektovat rozdíly v nákladovosti zdravotnických zařízení, pokud k nim v daném segmentu péče existuje objektivní důvod

22 Konference DRG Restart 2018, Praha Národní zdravotnický informační systém (NZIS) Příklad na závěr Objektivně dané rozdíly v nákladovosti péče mezi různými typy nemocnic KONZERVATIVNÍ LÉČBA SRDEČNÍHO SELHÁNÍ V CZ-DRG

23 Klasifikace pacientů se srdečním selháním v CZ-DRG Pacienti hospitalizovaní pro srdeční selhání (HDG I50) jsou dle provedených výkonů klasifikováni v rámci CZ-DRG do následujících DRG bází: 05-I01 Zavedení dlouhodobé mechanické srdeční podpory 05-I02 Zavedení krátkodobé až střednědobé mechanické srdeční podpory 05-I03 Zavedení jiné mechanické srdeční podpory 05-I14 Implantace kardioverteru-defibrilátoru 05-I25 Implantace kardiostimulátoru 05-M10 Invazivní diagnostika pro nemoci oběhové soustavy 05-K07 Srdeční selhání zahrnuje hospitalizační případy pacientů se srdečním selháním, kterým byla poskytnuta konzervativní léčba nebo provedena neinvazivní diagnostika a zároveň u nich nebyl proveden žádný intervenční nebo miniinvazivní výkon pro léčbu nebo diagnostiku srdečního selhání. Klasifikační pravidla DRG báze 05-K07 na webu:

24 Léčba srdečního selhání je v refeernčních nemocnicích DRG zaznamenána v Centrech vysoce specializované komplexní kardiovaskulární péče, ale i mimo ně Referenční nemocnice - centra KKP pro děti nebo dospělé, kde jsou léčeni pacienti se srdečním selháním: CKTCH, FN Brno, FN Hradec Králové, FN Královské Vinohrady, FN Olomouc, FN Ostrava, FN Plzeň, FN U sv. Anny, FN Motol, IKEM, Pardubická krajská nemocnice, Nemocnice Na Homolce, VFN v Praze. Referenční nemocnice bez statutu centra KKP, kde jsou léčeni pacienti se srdečním selháním: Benešov, Mladá Boleslav, Bulovka, Čáslav, Frýdek- Místek, Havířov, Chrudim, Jihlava, Karviná-Ráj, Krnov, Litomyšl, Opava, Podřipská nemocnice, Strakonice, Svitavy, Thomayerova nemocnice, Trutnov, Ústí nad Orlicí, ÚVN v Praze, Znojmo Statut centra komplexní kardiovaskulární péče (KKP) pro děti nebo dospělé musí být zohledněn v analýze nákladů DRG báze 05-K07 Srdeční selhání.

25 Celkové náklady na případ ve skupinách DRG báze 05-K07 Srdeční selhání data za rok 2017 Na rozdíl od IR-DRG nový systém CZ-DRG zohledňuje v rámci DRG skupin báze 05-K07 krátkodobou UPV (2-4 dny), časné úmrtí do 2 dnů a nově navržené skóre závažnosti komplikací a komorbidit pacienta (CC) na stupnici 0-4. Použité třídění vytváří jasný gradient nákladů DRG skupiny báze 05-K07 Srdeční selhání 05-K07-01 Srdeční selhání s umělou plicní ventilací v délce hodin (2-4 dny) 05-K07-02 Časné úmrtí do 2 dnů pro srdeční selhání Celkové náklady (Kč) Délka hospitalizace (dny) N Průměr Medián Průměr Medián K07-03 Srdeční selhání u pacientů s CC= K07-04 Srdeční selhání u pacientů s CC= K07-05 Srdeční selhání u pacientů s CC= K07-06 Srdeční selhání u pacientů s CC= Celkem DRG báze 05-K

26 Celkové náklady na případ v DRG bázi 05-K07 Srdeční selhání dle statutu centra KKP data za rok 2017 Nemocnice se statutem centra KKP vykazují výrazně vyšší celkové náklady na konzervativní léčbu srdečního selhání. DRG skupiny báze 05-K07 Srdeční selhání 05-K07-01 Srdeční selhání s umělou plicní ventilací v délce hodin (2-4 dny) 05-K07-02 Časné úmrtí do 2 dnů pro srdeční selhání 05-K07-03 Srdeční selhání u pacientů s CC=4 05-K07-04 Srdeční selhání u pacientů s CC=3 05-K07-05 Srdeční selhání u pacientů s CC=1-2 Statut centra KKP Celkové náklady (Kč) N Průměr Medián Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne Rozdíl v nákladech mezi RN dle statutu centra KKP rozdíl v % rozdíl v průměru průměru mediánu ,5 % ,0 % ,3 % ,8 % ,2 % K07-06 Srdeční selhání Ano ,0 % 8514 u pacientů s CC=0 Ne Zdroj dat: data referenčních nemoc (RN) za rok 2017, validní hospitalizační případy pro výpočet RV

27 Struktura nákladů na případ v DRG bázi 05-K07 Srdeční selhání dle statutu centra KKP data za rok 2017 Nemocnice se statutem centra KKP mají výrazně vyšší náklady především na pobytové služby (standardní i intenzivní) a vyžádanou (intramurální) péči. DRG skupiny báze 05-K07 Srdeční selhání 05-K07-01 Srdeční selhání s umělou plicní ventilací v délce hodin (2-4 dny) 05-K07-02 Časné úmrtí do 2 dnů pro srdeční selhání Statut centra KKP N Celkové náklady (Kč) Standardní pobytové služby Průměrné náklady (Kč) Intenzivní pobytové služby Intramurální péče ZUM + ZULP Operační služby Ano Ne Ano Ne K07-03 Srdeční selhání u pacientů s CC=4 05-K07-04 Srdeční selhání u pacientů s CC=3 05-K07-05 Srdeční selhání u pacientů s CC=1-2 Ano Ne Ano Ne Ano Ne K07-06 Srdeční selhání Ano u pacientů s CC=0 Ne Zdroj dat: data referenčních nemoc (RN) za rok 2017, validní hospitalizační případy pro výpočet RV

28 Čím lze vysvětlit vyšší náklady na konzervativní léčbu srdečního selhání v centrech KKP? Vyšší personální náklady: vyšší zastoupení lékařů L3 související s požadavky na personální zabezpečení péče dle Věstníku MZČR. Vyšší náklady na odpisy přístrojového vybavení a vybavení JIP: v letech investice 0,8 mld. do center KKP z integrovaného operačního programu. Větší objem vyžádané péče: Častější specializovaná echokardiografická vyšetření, Častější specializovaná pneumologická vyšetření, Častější fyzioterapeutické cvičení s pacientem, Častější laboratorní vyšetření. Vyšší náklady v centrech vysoce specializované péče jsou dány objektivními faktory a vyšší obtížností léčených pacientů. Tento fakt musí být v systému DRG zohledněn, například nastavením úhrady případovými paušály.

29 Konference DRG Restart 2018, Praha Národní zdravotnický informační systém (NZIS) DĚKUJI ZA POZORNOST