Kolik paliativní péče je v JMK zapotřebí?

Transkript

1 Kolik paliativní péče je v JMK zapotřebí? Jan Švancara (ÚZIS) Jan.Svancara@uzis.cz

2 Kvantifikace potřeby paliativní péče (příklad)

3

4

5 Stárnutí populace Poměr ekonomicky aktivních ku seniorům (PSR) se v České republice od roku 1950 snížil na polovinu. Tento fakt odráží znatelnou změnu ve složení české populace. Stárnutí populace klade zvýšené nároky na sociální systém, ale i na zajištění zdravotní péče, paliativní péči nevyjímaje. 9 8,18 8 6,83 7 Potential Support Ratio (PSR) Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu 5,49 4,73 5,25 5,08 4, Jihomoravský kraj

6 Potential Support Ratio Potential Support Ratio (PSR) představuje populační ukazatel závislosti. PSR je ukazuje kolik osob v produktivním věku (15-64 let) připadá na jednu osobu ve věku 65 let a více. V roce 2014 dosáhlo celosvětové PSR hodnoty 8.1. Evropa se pohybuje na hodnotě 3.9. S jistou mírou zjednodušení, lze říci, že PSR rozděluje Evropu na západ a východ, přičemž Česká republika leží uprostřed této hranice. Pořadí Stát PSR 1. Albánie Moldavsko Kypr Česká republika Švédsko Německo Itálie 3.0 Zdroj: The World Factbook CIA

7 Regionální distribuce hospicové péče 1 Oblastní spolek ČČK Mladá Boleslav 2 Hospic "soft palm" o. s.* 3 Hospic Dobrého Pastýře 4 HOSPIC v MOSTĚ, o.p.s. 5 Hospic Sv. Alžběty o.p.s. 6 Smíření - hospicové sdružení, Hospic Chrudim 7 Charita Ostrava, Hospic sv. Lukáše 8 Diecézní charita Brno-DLBsH sv.josefa 9 Obl. charita Č. Kostelec - Hospic Anežky České 10 Hospic Štrasburk 11 Hospic sv. Štěpána, občanské sdružení 12 Hospic sv. Lazara 13 HVĚZDA - o.s., Hospic Hvězda 14 Hospic sv. Jana N. Neumanna 15 Hospic Frýdek-Místek, p.o. 16 Diakonie ČCE - hospic CITADELA 17 Hospic na Svatém Kopečku Zdroj: ÚZIS

8 Úmrtí dle regionu Ve zdravotnickém zařízení mimo hranice regionu (kraje) umírá v průměru 6% zemřelých. Kraj bydliště Podíl zemřelých 0% 20% 40% 60% 80% 100% Středočeský kraj hl. m. Praha Karlovarský kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Plzeňský kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj 26,2 24,0 20,4 30,2 27,3 28,3 27,2 22,5 28,6 27,9 28,1 23,8 25,5 29,0 52,4 60,6 65,4 57,0 60,7 61,0 62,0 65,0 60,6 61,8 61,3 67,6 65,0 62,5 15,3 9,3 7,0 6,9 6,0 5,2 5,1 4,8 4,3 4,3 4,1 3,1 2,1 2, tis tis tis tis tis tis tis tis tis tis tis tis tis tis. Zemřel mimo ZZ V ZZ v kraji bydliště V ZZ mimo kraj bydliště Není znám kraj ZZ Zdroj: ÚZIS, LPZ, NRHOSP N =

9 Počty úmrtí v ZZ mimo kraj bydliště Tabulka ukazuje rozdíl počtu příchozích a odchozích pacientů dle typu ZZ. Patrná je masivní migrace pacientů ze Středočeského kraje a částečně i z jiných krajů do pražských fakultních nemocnic. Fakultní Léčebna pro dlouhodobě Nemocnice Psychiatrická Nemocnice nemocnice nemocné (LDN) následné péče Hospic léčebna Ostatní ZZ hl. m. Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj Zdroj: ÚZIS, LPZ , NRHOSP, Pacienti zemřelí v ZZ mimo kraj bydliště 53 tis.

10 Schéma paliativní péče v ČR Paliativní péče Obecná Specializovaná Součást klinické péče o pacient v pokročilém stádiu onemocnění. Poskytována lékaři různých specializací Dětské hospice Dětské hospice představují výrazně odlišný typ péče. Jedná se spíše o odlehčovací služby. Označení hospic je proto částečně zavádějící. Paliativní péče o dětské pacienty představuje samostatnou problematiku. Domácí paliativní péče Tzv. mobilní hospic. Poskytuje specializovanou paliativní péči v domácím prostředí formou návštěv ošetřovatelů, sester a lékařů. Lůžkový hospic Samostatné lůžkové zařízení poskytující specializovanou paliativní péči. V současné době v ČR funguje 17 hospiců. Konziliární tým Interdisciplinární tým fungující v rámci zdravotnického zřízení. Oddělení paliativní péče (OPP) Oddělení v rámci zdravotnického zařízení poskytující pacientům specializovanou paliativní péče a zároveň umožňuje dostupnost péče nemocniční. V ČR fungují 2 OPP.

11 Příčina úmrtí dle pohlaví Genderová specifika v příčině úmrtí jsou jasně patrná u úrazů a otrav, kde muži dvojnásobně převažují nad ženami. Muži také častěji umírají na zhoubná onemocnění, nemoci jater a respirační obtíže. Definice dle MKN 10* Srdeční onemocnění, včetně cerebrovaskulárních onemocnění 38,3 48,5 I00-I52, I60-I69 Zhoubné novotvary 27,6 22,3 C00-C97 Úrazy, otravy 7,3 3,5 S00-S99, T00-T98 Respirační onemocnění 4,2 3,1 J06-J18, J20-22, J40-J47, J96 Onemocnění jater 3,3 1,3 K70-K77 Diabetes mellitus 1,9 2,4 E10-E14 Neurodegenerativní onemocnění 0,4 0,3 G10, G20, G35, G122, G903, G231 Alzheimerova nemoc, demence a senilita 0,1 0,2 F01, F03, G30, R54 Onemocnění ledvin 0,1 0,1 N17, N18, N28, I112, I113 HIV / AIDS B20-B24 Ostatní 16,8 18,2 *Nejedná se o klinickou definici ale o definici skupin s relevantním významem pro paliativní péči (definice převzata z Murtagh et al a doplněna o úrazy a diabetes) Zdroj: ÚZIS, LPZ , obyvatelé Jihomoravského kraje, N =

12 Příčina úmrtí dle věku 0-1 rok novorozenecká úmrtnost (N=265) 1-40 let předčasná úmrtí (N=2 114) let úmrtí daná životním stylem (N=26 235) 70 a více let úmrtí na stáří (N=64 104) Pohlaví Muž Žena 0.3% všech úmrtí 2.3% všech úmrtí 28.4% všech úmrtí 69.1% všech úmrtí 39,6 27,2 32,2 42,1 60,4 72,8 67,8 57,9 Příčina úmrtí Srdeční onemocnění, včetně cerebrovaskulárních onemocnění 0,8 8,0 27,2 51,4 Zhoubné novotvary 0,8 16,7 38,5 19,8 Úrazy, otravy 4,2 49,2 7,8 2,9 Respirační onemocnění 2,7 1,9 3,4 3,8 Onemocnění jater 0,8 4,5 6,2 0,6 Diabetes mellitus 0,9 1,7 2,4 Neurodegenerativní onemocnění 0,2 0,6 0,3 Alzheimerova nemoc, demence a senilita 0,1 0,2 Onemocnění ledvin 0,1 0,1 HIV / AIDS Ostatní 90,8 18,4 14,3 18,5 Zdroj: ÚZIS, LPZ , obyvatelé Jihomoravského kraje, N =

13 Místo úmrtí V hospicích umírá 4.5 % všech zemřelých. Nemocnice 36,5 Doma, v zařízení sociálních služeb 25,5 Fakultní nemocnice 14,6 25,5 68,2 Léčebna pro dlouhodobě nemocné (LDN) 4,6 Hospic 4,5 4,1 2,2 Ve zdravotnickém zařízení Doma, v zařízení sociálních služeb Na ulici, při převozu Jinde, nezjištěno Na ulici, při převozu Nemocnice následné péče Psychiatrická léčebna Ostatní ZZ Jiné, nezjištěno 2,2 1,8 0,7 5,4 4,1 Zdroj: ÚZIS, LPZ a NRHOSP , obyvatelé Jihomoravského kraje, N =

14 Místo úmrtí - srovnání JMK Celá ČR Nemocnice 36,5 Nemocnice 38,8 Doma, v zařízení sociálních služeb 25,5 Doma, v zařízení sociálních služeb 25,6 Fakultní nemocnice 14,6 Fakultní nemocnice 9,9 Léčebna pro dlouhodobě nemocné (LDN) 4,6 Léčebna pro dlouhodobě nemocné (LDN) 6,9 Hospic 4,5 Na ulici, při převozu 2,5 Na ulici, při převozu 2,2 Nemocnice následné péče 2,1 Nemocnice následné péče 1,8 Hospic 1,9 Psychiatrická léčebna 0,7 Psychiatrická léčebna 1,3 Ostatní ZZ 5,4 Ostatní ZZ 8,1 Jiné, nezjištěno 4,1 Jiné, nezjištěno 2,9 Zdroj: ÚZIS, LPZ a NRHOSP , obyvatelé Jihomoravského kraje, N =

15 Typ zdravotnického zařízení dle příčiny úmrtí Pokud dojde k úmrtí ve zdravotnickém zařícení, pak je to nejčastěji klasická nemocnice potažmo nemocnice fakultní. V JMK zemře na hospicovém lůžku 18.2% onkologických pacientů (republikový podíl je 8.2%) Příčina úmrtí Zhoubné novotvary Neurodegenerativní onemocnění Srdeční onemocnění Úrazy, otravy Alzheimerova nemoc, demence a senilita Diabetes mellitus Onemocnění jater Respirační onemocnění Onemocnění ledvin HIV / AIDS 25,0 Podíl pacientů zemřelých ve zdravotnickém zařízení 0% 20% 40% 60% 80% 100% 35,8 51,3 48,1 44,7 53,8 57,0 63,9 66,8 66,0 13,2 19,9 22,1 29,7 19,9 25,5 75,0 3,4 14,7 8,9 29,6 10,5 9,4 21,0 6,1 30,2 1,2 4,5 Podíl zemřelých v hospicu N= % N= % N= % N= % N= % N= % N= % N= % N=53 0.0% N=4 0.0% Ostatní 54,4 24,4 4,9 N= % Nemocnice Fakultní nem. LDN Hospic Nem. následné péče Psychiatrická léčebna Ostatní ZZ Zdroj: ÚZIS, LPZ a NRHOSP , obyvatelé Jihomoravského kraje zemřelý za hospitalizace, N =

16 Typ lůžka K více než dvěma třetinám úmrtí dochází na lůžku akutní péče. Pacient většinou umírá na tom typu lůžka, na které byl přijat. Sekvence lůžek při poslední hospitalizaci Typ lůžka na kterém došlo k úmrtí Akutní Následné 22,1 56,0 Akutní -> Akutní 12,6 28,7% Akutní -> Následné 5,9 69,2% Akutní -> Akutní -> Následné 0,7 Následné -> Akutní 0,6 Akutní péče Jiné 2,2 Následné péče Neuvedeno Zdroj: ÚZIS, LPZ a NRHOSP , obyvatelé Jihomoravského kraje, N =

17 Typologie úmrtí Dle odhadu z hospitalizační historie dochází k očekávatelnému úmrtí v 61 % případů. 17 % úmrtí je z akutní příčiny. Příčina úmrtí Místo úmrtí Zemřel mimo ZZ Zemřel na Zemřel na akutním lůžku do akutním lůžko po týdne od přijetí déle než týdnu Zemřel na lůžku následné péče Jiné, neznámo Doma/na ulici/při převozu 2.30% Úraz, otrava V ZZ po akutním příjmu % 0.39% 0.12% 0.01% V ZZ po plánovaném příjmu % 0.10% 0.37% 0.01% Doma/na ulici/při převozu 11.68% Kardiovaskulární příčina V ZZ po akutním příjmu (Bez hospitalizace v posledním roce) V ZZ po akutním příjmu (hospitalizován v posledním roce se stejnou skupinou DG) % 1.13% 0.50% 0.04% % 4.77% 1.78% 0.06% V ZZ po plánovaném příjmu 3.07% 0.81% 0.87% 5.98% 0.02% Chronická příčina (novotvary/plicní, renální jaterní selhání/neurodegenerativní/diabetes/aids/demence etc.) 7.06% 10.24% 8.72% 7.42% 0.31% Doma/na ulici/při převozu 3.64% Ostatní V ZZ po akutním příjmu % 2.67% 0.58% 0.07% V ZZ po plánovaném příjmu % 0.53% 2.07% 0.01% Jiné, neznámo 1.33% 2.81% 2.47% 1.23% 0.94% Tabulka ukazuje procento ze všech případů úmrtí Zdroj: ÚZIS, LPZ a NRHOSP , obyvatelé Jihomoravského kraje, N =

18 ZÁVĚRY

19 Kolik paliativní péče je v JMK zapotřebí? Ročně zemře v JMK 11 až 12 tisíc osob. Většina úmrtí probíhá (68 %) na lůžku zdravotnického zařízení (ve více než 2/3 případů se jedná o lůžko akutní péče). Lůžkovou paliativní péči v JMK reprezentují dva hospice, v nichž dožívá 4.5 % všech umírajících. V JMK častěji než ve zbytku republiky umírají onkologičtí pacienti na hospicovém lůžku namísto lůžka nemocničního. Z dostupných dat NZIS nelze jednoduše kvantifikovat budoucí potřebu paliativní péče, protože dost dobře neznáme ani potřebu aktuální. Dle expertních odhadů lze však předpokládat, že nějakou potřebu paliativní péče může mít cca. 60 % umírajících, což v JMK představuje ročně přibližně terminálně nemocných.

20 Kam dál? Interaktivní datový prohlížeč Analýzy Interaktivní portál Národní datové základny paliativní péče je dostupný na adrese: Tento portál zpřístupňuje široké odborné i laické veřejnosti dostupná data o závěru života v ČR a prezentuje výsledky analýz nad těmito daty. Smyslem těchto informací je racionalizovat plánování péče o osoby v závěru života. Regionální přehledy Publikace