MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ ÚPRAVA CHLUMSKÉHO POTOKA

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV TVORBY A OCHRANY KRAJINY ÚPRAVA CHLUMSKÉHO POTOKA DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2010 Bc. Jan Forejt

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Úprava Chlumského potoka zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých šklách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se nadále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: Bc. Jan Forejt

3 Poděkování: Chtěl bych na tomto místě poděkovat doc. Ing. Dr. Miloslavu Šlezingrovi za jeho rady, věcné připomínky a vedení této práce. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Marku Krčmovi za odborné rady a firmě VH atelier, s.r.o. za poskytnutí podkladů k vypracování této práce a možnosti vzájemné spolupráce. Zvláštní poděkování patří mé rodině za dlouholetou podporu ve studiu.

4 Bc. Jan Forejt Úprava Chlumského potoka Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na návrh úpravy Chlumského potoka v katastrálním území Letovice a Slatinka. Chlumský potok protéká v zájmovém úseku intravilánem obce. Koryto potoka je neupravené, vlivem erozní činnosti poškozené a nekapacitní. Místy je koryto zcela zaneseno. Během přívalových dešťů dochází k narušování dna i břehů koryta a také k opakovaným rozlivům na přilehlé pozemky. Současný neuspokojivý stav koryta potoka tak představuje bezprostřední ohrožení sousedních pozemků a nemovitostí. Cílem práce je navrhnout opatření k zabezpečení stability koryta na požadovaný průtok. Práce je pojata jako projektová dokumentace a jako taková je použitelná jako podklad pro samotnou realizaci projektu. Součástí práce je směrový návrh koryta, navržení příčných řezů, nové nivelety toku, příčných prahů, spádového stupně a návrh vegetačního doprovodu. Klíčová slova úptava vodního toku, příčný profil, podélný profil, stabilita koryta, vegetační doprovod projektová dokumentace Adjustment of Chlumský potok stream Abstrakt My diploma work is focused on Chlumský potok stream adjustments designing. The area of interst is situated in the cadastral territory Letovice and Slatinka. In the area of interest the Chlumský potok stream runs through urban area. The streambed is not regulated and non-capacitative. Erosion leads to distortions of stream-banks and bottom and to local obstruction by soil. Due to this facts there is repeated damages

5 of surrounding land when the torrential rains occur. The current unsatisfied stay of the stream-banks represents immediate danger for neighboring land a and properties. The main aim of these work is to eliminate these undesirable effects and to design measures to increase the stability of the through to the desire flow. The diploma work is taken as a project documentation and contains directional channel design, design cross sections, the new vertical alignment flow, cross sills, catchment level and design of the adjacent vegetation. Keywords: adjustment of water flow, cross section, longitudinal section, stream-bank stability, accompanying vegetation, erosion, project documentation

6

7 1. Průvodní zpráva Obsah 1.1. Správní organizace Geodetické podklady Hydrologické a klimatické podklady Odtokové poměry na toku a jejich následky v minulých letech Klimatické poměry v oblasti Srážkové a teplotní poměry v oblasti Geomorfologické, geologické a pedologické údaje Geomorfologické údaje Geologické údaje Pedologické údaje Požadavky na odběry Průmysl Zemědělství Lesnictví Přírodní lesní oblast Lesní vegetační stupeň Rekreační využití Splavnost toku Životní prostředí Biogeografické členění Použitá literatura... 22

8 1.1. Správní organizace Jméno akce : Lokalizace: Úprava Chlumského potoka Jméno toku: Chlumský potok Kilometráž zájmového úseku: ř.km. 0,170 0,395 Kraj: Jihomoravský Okres: Blansko Obec s rozšířenou působností: Boskovice Katastrální území: Slatinka, Letovice Investor : Lesy České republiky, s.p. Správa toků oblast povodí Dyje Jezuitská Brno IČ: Projektant: Bc. Jan Forejt Okružní Kolín 5 Správce toku: Lesy České republiky, s.p. Správa toků oblast povodí Dyje Jezuitská Brno Správce povodí: Povodí Moravy, s.p. Dřevařská Brno Předpokládaný termín zahájení, dokončení stavebních prací: Dodavatel stavby: bude vybrán na základě výběrového řízení

9 1.2. Geodetické podklady V lokalitě byla provedena pochůzka a následné geodetické zaměření lokality, výsledky průzkumu byly využity při návrhu projektu. Listy vodohospodářské mapy 1: a přehledných map 1:5 000 Katastrální snímky KN 1:2880, 1:1000, Výpisy z Katastru nemovitostí Terénní průzkum Geodetické zaměření lokality bylo provedeno na podzim roku 2008 pomocí stroje Nikon a následně vyneseno v programu Geodetický referenční polohový a výškový systém Geodetický referenční polohový systém JTSK Geodetický referenční výškový systém relativní 1.3. Vlastnické vztahy Seznam dotčených parcel: Číslo parcely KN k.ú. SLATINKA Číslo parcely ZE Vlastník 247/7 Lesy České republiky, s.p.přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, /6 Lesy České republiky, s.p.přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, /1 MĚSTO LETOVICE, Masarykovo náměstí 210/19, Letovice, Druh pozemku Číslo LV Výměra (m 2 ) vodní plocha vodní plocha trvalý travní porost Číslo parcely KN k.ú. LETOVICE Číslo parcely ZE Vlastník 2374 Lesy České republiky, s.p.přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, Druh pozemku Číslo LV Výměra (m 2 ) vodní plocha

10 Seznam sousedních parcel: Číslo parcely KN k.ú. SLATINKA Číslo parcely ZE Vlastník 246 Vlastnické právo: Jihomoravský kraj, Žerotínovo náměstí 449/3, Brno, Veveří, Správa nemovitosti: Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, Žerotínovo náměstí 449/3, Brno, Veveří, /2 Ing. Jana Filipová, Josefa Suka 2237, Dvůr Králové nad Labem, /3 Božena Kabátová, Dačického 876/1, Brno, Husovice, st. 39 Božena Kabátová, Dačického 876/1, Brno, Husovice, /2 Božena Kabátová, Dačického 876/1, Brno, Husovice, /1 Ing. Jana Filipová, Josefa Suka 2237, Dvůr Králové nad Labem, Druh pozemku ostatní plocha trvalý travní porost Číslo LV Výměra (m 2 ) zahrada zastavěná plocha a nádvoří orná půda orná půda Číslo parcely KN 2372 k.ú. LETOVICE Číslo parcely ZE Vlastník Ludmila Horáková, Wolkerova 1423/3, Boskovice, Boskovice, Druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří Číslo LV Výměra (m 2 ) /1 Ludmila Horáková, Wolkerova 1423/3, zahrada Boskovice, Boskovice, /2 Antonín Holba, ZBÝŠOV 8, zahrada /1 Ing. Petr Skrušný, Edisonova 2979/7, lesní Brno, Královo Pole, pozemek 1.4. Hydrologické a klimatické podklady Odtokové poměry na toku a jejich následky v minulých letech Lokalita se nachází v Jihomoravském kraji v katastrálním území Slatinka a Letovice v nadmořské výšce m n.m. v povodí Chlumského potoka. Chlumský potok pramení ve výšce 496 m n.m. u obce Chlum. Protéká zvlněnou krajinou na rozhraní Českomoravské a Drahanské vysočiny, protkanou četnými remízky, loukami a poli. Chlumský potok teče jihozápadním směrem a v říčním km 64,8 se vlévá do Svitavy.

11 Tok: Chlumský potok Úsek toku: od km 0,170 0,395 Hydrologické číslo povodí: Profil: křížení potoka se silnicí v lokalitě U Škrobárny Plocha povodí: 3,95 km 2 Třída: III N-leté průtoky (Q N ) v m 3. s -1 N Q N 0,9 1,6 3,2 4,7 6,8 10,0 13,0 Chlumský potok v tomto úseku protéká intravilánem obce Slatinka podél místní komunikace. Koryto je v tomto úseku neupravené, vlivem erozní činnosti poškozené a nekapacitní. Dochází k narušování břehů i dna koryta. Místy je koryto zcela zanešeno a při přívalových deštích dochází k opakovaným rozlivům na přilehlé pozemky. Následkem toho dochází k ohrožení sousedních pozemků a nemovitostí. Ponecháním tohoto stavu do příštích let bude docházet k podstatnému zvýšení eroze, k narušování stávajícího stavu dna a břehů a následnému zanášení koryta toku Chlumského potoka. Podružně dochází i ke škodám na mostcích, které křižují daný tok sloužící jako příjezdové cesty, umožňující přístup k nemovitostem. Regiony povrchových vod Oblast vodnatosti málo vodná 3-6 l/s.km 2, nejvodnatější měsíc je březen retencni schopnost velmi dobrá -31 a více q 355d q 100 stupeň rozkolísanosti odtoku vyrovnaný odtok l ( q 100 / q 355d ) koeficient odtoku střední; k = 0,21 0,30 (Anonymus, 1971) Regiony mělkých podzemních vod se sezónním doplňováním zásob

12 Časový výskyt průměrných měsíčních stavů hladin podzemních vod a vydatností pramenů Nejvyšší květen červen Nejnižší prosinec únor Regiony s průměrným specifickým odtokem podzemních vodv l/s.km 2 2,01 5,00 (Anonymus, 1971) Vodohospodářský potenciál území Využívání a narušení vodohospodářského potenciálu území Vodní potenciál: povrchové vody - nízký podzemní vody mírně nadprůměrný Jakost vody ve sledovaných tocích: voda silně znečištěná (Vlček, 1992) Klimatické poměry v oblasti Dle mapy klimatických oblastí ČSSR (QUITT, Geografický ústav ČSAV Brno.), se jedná o oblast převážně mírně teplou. Konkrétně je území hodnoceno jako region Klimatické charakteristiky oblasti MT 7 (Quitt, 1975) 1. Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu (-2) 3 C 6. Průměrná teplota v červenci C 7. Průměrná teplota v dubnu 6 7 C 8. Průměrná teplota v říjnu 7 8 C 9. Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období (duben září) mm 11. Srážkový úhrn v zimním období mm 12. Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných 40 50

13 Srážkové a teplotní poměry v oblasti Srážkové poměry Meteorologická stanice: Letovice Nadmořská výška: 337 m n. m. Průměrný srážkový úhrn: mm - z toho srážky ve vegetačním období (04-09) činí..381 mm - mimovegetační srážkový úhrn (10, 11, 12, 01, 02, 03) je 221 mm Rozložení průměrných srážek do jednotlivých měsíců Měsíc Srážky (mm) Teplotní poměry Meteorologická stanice: Jevíčko Nadmořská výška: 446 m n. m. Průměrná roční teplota vzduchu: 7,5 o C Průměrná roční teplota vzduchu ve vegetačním období: 13,9 o C Rozložení teploty vzduchu do jednotlivých měsíců: Měsíc Teploty ( C) -2,9-1,6 2,6 7,4 12,8 15,5 17,5 16,8 13,2 7,8 2,5-1,2 Z tabulek 2 a 3 je zřejmé, že nejméně srážek připadá na měsíce leden a únor, nejvíce pak na měsíce červenec a srpen. Nejchladnějším měsícem je prosinec a nejteplejším červenec. Posouzení vlhkostních poměrů Langův dešťový faktor (D f ) D f = S t S.průměrný srážkový úhrn (mm) D f = 602 / 7,5 = 80,2 t.. průměrná roční teplota vzduchu ( C)

14 Hodnota Langova dešťového faktoru má hodnotu 80,2 což značí oblast vlhkou a půdotvorný proces podzolový. Oblast D Oblast I 60 Velmi suchá II Suchá III Normální IV Vlhká V 101 Velmi vlhká Minářova průměrná vláhová jistota α /7,5=29,47 a) = ( H H )/ TR = ( ) / 7,2 = 34, 72 b) = 30 ( TR + 7) = 30 14,2 = 426 HS 30*14,5=435 Α Oblast Pravděpodobnost výskytu suchých let v procentech -4 0 nejsušší 50 a více 1 7 silně suchá středně až mírně suchá přechodná mírně vlhká středně vlhká a více silně vlhká až nejvlhčí Geomorfologické, geologické a pedologické údaje Geomorfologické údaje Krajiny dle reliéfu Krajiny zaříznutých údolí Geomorfologické členění Provincie: Česká Vysočina Soustava: Česko-moravská soustava Podsoustava: Brněnská vrchovina Celek: Boskovická brázda Podcelek: Malá Haná ( 2010) Okrsek: 2d-1b-f Svárovská vrchovina (Mackovčin, 2007)

15 Geologické údaje Letovické krystalinikum se řadí ke svrchnímu proterozoiku Českého masivu, které tvoří podloží české křídové pánve i na jejím východním okraji. V okrajových částech jsou v Letovickém regionu dvojslídné pararuly, větší část tvoří amfibolity a hadce s granátem uložené ve dvou synformách. Pokračování do podloží křídy je prokázáno, rozsah v podloží permu Boskovické brázdy není znám, nelze však vyloučit ani návaznost na metabazickou zónubrněnského masivu. (Mackovčin, 2007) obr. 1: geologická mapa ČR Pedologické údaje Dominantní skupinou půd v rámci celého okresu jsou kambizemě. Kambiem typická zde vznikla na svahovinách kyselých a neutrálních intruzív, svorů, fylitů, opuk a bezkarbonátových permských hornin v širokém pásu přotínajícím střed regionu od severu k jihu. Kromě typické kambizemě se v této části nacházejí ojediněle i menší okrsky kambizemě pseudoglejové a kambizemě eutrofních na svahovinách bazických efuzíf. Východně i západně v polohách s vyšší nadmořskou výškou přecházejí nasycené kambizemě do kyselých variet kambizemě typické na podloží svahovin rul, granulitů, svorů, fylitů, drob a břidlic České vysočiny. Na svahovinách nevápnitých pískovců České vysočiny, jižně i západně od Velkých Opatovi a Letovic, se vytvořila kyselá

16 kambiem arenická. Nejvyšší polohy okresu zaujímá silně kyselá kambiem bystrická na svahovinách kyselých intruzív, drob a břidlic České vysočiny. (Mackovčin, 2007) Syntetická půdní mapa ČR Fluvizem glejová, nivní karbonátové sedimenty Kambizem typická z bezkarbonátových permských hornin Hnědozem (typická) sprašové hlíny prachovice (Novák, 1993) Granulometrické asociace ČSR Asociace půd hlinitých (Pelíšek, Sekaninová, 1975) Potencionální eroze půdy Průměrná intenzita potencionální eroze je: a) proudící vodou 0,51-1,00 mm/rok b) větrem půdy nejsou náchylné k větrné erozi (Stehlík, 1983) 1.6. Požadavky na odběry Stavba je bez nároků na odběry vody. V km je vyústění potrubí, které přivádí do koryta potoka splaškovou kanalizaci z 1.7. Průmysl V zájmové oblasti se nachází firma Letoplast, s.r.o. V současné době se společnost zaměřuje především na výrobu v oblasti tepelného vstřikovaní plastů, lakování a následnou montáž, převážně pro TV, audio a automobilový průmysl. Tato výroba se nachází pod navrženou úpravou Chlumského potoka. Koryto je v tomto úseku zatrubněno a cca.po 100 metrech se vlévá do Svitavy.

17 1.8. Zemědělství V zájmovém území není prováděna zemědělská velkovýroba. Probíhá zde pouze v malé míře sečení trav a dále pěstování ovocných dřevin. V rámci úpravy dojde k dotčení pozemku, který je veden v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost. V případě realizace projektu bude třeba vyjmout tento pozemek nebo jeho část ze zemědělského půdního fondu Lesnictví Navržená úprava koryta vede podél pozemků, které jsou evidované jako pozemky určené k plnění funkcí lesa. V případě realizace projektu bude zapotřebí získat souhlasné stanovisko majitelů lesa s a stanovisko odborného lesního hospodáře k dotčení ochranného 50 ti metrového perimetru od okraje lesa podle příslušné vyhlášky Přírodní lesní oblast Šetřené území se nachází v přírodní lesní oblasti 31 Českomoravské mezihoří. Českomoravské mezihoří je velmi pestrá oblast s rozlohou 725 km 2. Vlastní mezihoří zahrnuje Svitavskou plošinu, Třebovské mezihoří a severní část Boskovické brázdy. Nadmořské výšky se pohybují mezi m. Klimatický okrsek je převážně mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný. Lesy jsou roztroušené, větší souvislé komplexy jsou jen na dlouhých hřebenech s převahou bohatých a kyselých společenstev dubobukového a jedlobukového LVS. Celková pestrost a mozaikovité střídání společenstev jsou podmíněny geologickými poměry, členitostí terénu, přechodným klimatickým rázem území i stykem teplomilné květeny české, pronikající podél Loučné, a moravské zasahující do oblasti od jihu údolím Svitavy a Boskovickou brázdou. Teplomilné druhy se uplatňují rovněž na slunných expozicích a vápnitých opukách. Současná porostní skladby je proti skladbě přirozené značně pozměněna převládá smrk, hojná je borovice, dále modřín a vtroušená je jedle, z listnáčů buk a ostatní listnáče. Smrk má ve středních a vyšších polohách dobré růstové podmínky. Borovice s e vyskytuje převážně na sušších podkladech nižších poloh a na suchých svazích. Přirozené rozšíření měla jen na chudých křemitých píscích. Jedle měla donedávna významné zastoupení především na krystaliniku; dosud se vyskytuje v terénních

18 sníženinách a hlubokých terénních zářezech. Kvalitní modřín je na hlubších půdách. Buk tvoří většinou příměs smrku.čisté bučiny se udržely jen na bohatším podloží. K chráněným územím patří Nedošínský háj, V bukách, Peliny a Hrobka. Genové základny jsou na ha s hlavními dřevinami bukem a smrkem, někdy s příměsí jedle, dubu a klenu. (Průša, 2001) Tabulka č. 8: Zastoupení dřevin v % Přiroz. skl. Cílová skl. Součas ná skl. SM JD BO MD JX Jehl. DB BK JS JV BR LP OL OS TP LX List. 2,0 21,6 0,7 24,3 13,1 59,4 0,6 0,4 0,5 0,3 0,7 0,5 0,2 75,7 55,3 5,2 7,8 9,2 77,5 3,1 17,9 0,3 0,4 0,3 0,5 22,5 67,8 1,4 13,3 5,3 0,9 88,7 0,8 5,5 0,4 0,4 2,3 0,3 1,3 0,1 0,2 11, Lesní vegetační stupeň Dubobukový vegetační stupeň Charakteristické rysy ekotopu Vyskytuje se na plošinách, parorkatinách a vrchovinách nejčastěji v rozpětí nadmořských výšek m n.m. Z půdních typů převládají kambizemě, v říčních nivách hluboké hlinté fluvizemě. Přírodní stav biocenóz Na hydricky normálních stanovištích je dominantní dřevinou buk lesní (fagus silvatica), významné zastopení má dub zimní (Quercus petraea), zpravidla je přimíšen habr (Carpinus betulus). Z dalších dřevin se dřevin se diferencovaně podle stanovišť uplatňují lípy, javory, jilmy a jasan ztepilý. Ve 3. vegetačním stupni končí přirozený výskyt lípy srdčité (Tilia cordata), babyka (Acer campestre) a břeku (Sorbus torminalis), v nivních polohách topolu bílého (populus alba), vrby bílé (Salix alba) a jilmu vazu ( Ulmus leavis). Začínají se uplatňovat javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm horský (Ulmus glabra), vrba křehká (Salic fragilis).

19 V podrostu jsou typické druhy středoevropského listnatého lesa, např. mařinka vonná (Galium odoratum), kyčelnice cibulkkonosná (Dentaria bulbifera), kopytník evropský ( Asarum europaeum), ptačinec velkokvětý ( Stellaria holostea), samorostlík klasnatý ( Actaea spicata), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a další. Končí výsky t teplomilných druhů např. hrachoru černého (Lathyrus niger), kamejky modronachové (Buglossoides purpurocaerulea) a dalších. Z vyšších LVS sestupují například bukovinec kapraˇovitý (Gymnocarpium dryopteris), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere). (Buček a Lacina, 2002) Rekreační využití Upravovaná část neposkytuje možné rekreační využití. Jedná se o intravilán obce. Směrem proti toku potoka přibývá lesů a krajina se stává zajímavější z hlediska turistiky. Z vhodných cílů lze doporučit například PP Babolský háj, který je vzdálený cca. 2 km vzdušnou čarou od zájmového území Splavnost toku Velikost toku neumožňuje jeho splavnost Životní prostředí Biogeografické členění Podle biogeografického členění ČR (Culek, 1996) se lokalita nachází: Fytogeografická oblast: Mezofytikum - M Fytogeografický obvod: Českomoravské Mezofytikum Českomor. M Fytogeografický okres: 68 Moravské podhůří Vysočiny A do Svitavského bioregionu (1.39). Svitavský bioregion (1.39) Poloha a základní údaje: Bioregion leží na pomezí východních Čech, jižní a střední Moravy. Zaujímá převážnou část geomorfologického celku Svitavská pahorkatina a jižní polovinu Podorlické pahorkatiny, má protáhlý tvar od jihu k severu a plochu 2068 km 2. Bioregion je tvořen opukovými hřbety a brázdami na permu, s významnými průlomovými údolími. Bioregion v minulosti tvořil významný spojovací koridor mezi

20 oběma dnešními centry teplomilné bioty Moravou a českou kotlinou. Kromě toho se vyznačuje pronikáním druhů alpínských, většinou karpatského charakteru. Na převážně vápnitých podkladech se střídají bohatší, ale monotónní typy společenstev, odpovídající 3. dubovo-bukovému a 4. bukovému vegetačnímu stupni. Potencionální vegetace je řazena do bikových, na svazích do květnatých bučin a suťových lesů. Nižší části zaujímají převážně acidofilní doubravy, svahy dubohabrové háje. Méně typické části bioregionu jsou tvořeny plochým reliéfem, v teplých polohách s dubohabrovými háji. Tato území tvoří přechod do okolních bioregionů. Přechodný charakter má i údolí Svitavy s výchozy krystalinika, které navazuje na Sýkořský bioregion. V bioregionu převažuje orná půda, v lesích kulturní smrčiny, zastoupeny jsou však též bučiny a dubohabřiny. Podnebí: Dle Quita leží nejteplejší okraje v mírně teplé oblasti MT 9, hojně jsou zastoupeny oblasti MT 7, ve vyšších polohách i MT 3 a MT 2 na návětrných svazích. Bioregion je tedy v průměru mírně teplý, okrajově chladnější, poměrně vlhký, přičemž vlhčí je návětrná severozápadní strana, zatímco moravská strana leží v mírném srážkovém stínu (Letohrad 792 mm, Česká Třebová 809mm, jevíčko 629 mm). V brázdách jsou podmínky pro tvorbu mírných teplotních inverzí. Biota: Bioregion leží zčásti v mezofytiku ve fytogeografickém okrese 63. Českomoravské mezihoří, dále v jihovýchodním cípu fytogeografického podokresu 61b Týnišťský úval a v východní části fytogeografického okresu 62. Litomyšlská pánev. Zasahují do něj i severní výběžky fytogeografického okresu 68. Moravské podhůří Vysočiny. Vegetační stupně: suprakolinní až submontální Současný stav krajiny a ochrana přírody: V nižších polohách byl bioregion osídlen pravděpodobně již v pravěku, ve výše položených kotlinách teprve v raném středověku, avšak nejvyšší polohy byly osídleny velmi pozdě. Současné lesy zaujímají pouze ostrovy v převážně odlesněné krajině (asi

21 30% rozlohy) a mají z velké části sekundární druhovou skladbu (smrkové, méně borové monokultury). (Culek, 1996)

22 1.13. Použitá literatura [1] ANONYMUS, Regiony podzemních vod. Geografický ústav ČSAV Brno, 1 : [2] ANONYMUS, Regiony povrchových vod. Geografický ústav ČSAV Brno, 1 : [3] BUČEK, A., LACINA, J., Geobiocenologie II. dotisk Brno, ES MZLU Brno, 249 s. ISBN [4] CULEK, M. a kol., Biogeografické členění České republiky. Praha, Enigma s.r.o., 347 s. ISBN [5] KOLEKTIV AUTORŮ, Podnebí ČSSR. tab. HMÚ, 379 s. [6] MACKOVIČIN, P., JATIOVÁ, M., DEMEK, J., SLAVÍK, P. A KOL., Brněnsko, Chráněná území ČR, svazek IX.. Praha AOPK ČR a EkoCentrum Brno, 932 s. ISBN (AOPK ČR. Praha), ISBN (EkoCentrum Brno. Brno) [7] NOVÁK, P Syntetická půdní mapa ČR B2 Plzeň. Kartografie Praha, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, 1 : [8] PELÍŠEK, J., SEKANINOVÁ, D., Granulometrické asociace ČSR. Brno, 1 : [9] PRŮŠA, E., Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy, Nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce s.r.o., 593 s. ISBN [10] QUITT, E., Klimatické oblasti ČSSR. Brno, Geografický ústav ČSAV, 1 : [11] STEHLÍK, O., Potencionální eroze půdy. Geografický ústav ČSAV Brno, 1 : [12] VLČEK, V., Vodohospodářský potenciál území. Geografický ústav ČSAV Brno, 1 : V Brně dne Bc. Jan Forejt

23

24 2. Technická zpráva Obsah 2.1. Správní organizace Úvodní část Podklady Popis lokality Popis stávajícího stavu Stav koryta Spádové stupně Odběry a výusti Mostní konstrukce Jiné objekty Popis příčného řezu Popis podélného profilu Vlastní návrh úpravy toku Návrh příčného řezu Podélný sklon Návrh trasy Stabilita koryta Objekty na toku Návrh vegetačního doprovodu, začleňení stavby do terénu Použitá literatura... 38

25 2.1. Správní organizace Jméno akce : Lokalizace: Úprava Chlumského potoka Jméno toku: Chlumský potok Kilometráž zájmového úseku: ř.km. 0,170 0,395 Kraj: Jihomoravský Okres: Blansko Obec s rozšířenou působností: Boskovice Katastrální území: Slatinka, Letovice Investor : Lesy České republiky, s.p. Správa toků oblast povodí Dyje Jezuitská Brno IČ: Projektant: Bc. Jan Forejt Okružní Kolín 5 Správce toku: Lesy České republiky, s.p. Správa toků oblast povodí Dyje Jezuitská Brno Správce povodí: Povodí Moravy, s.p. Dřevařská Brno Předpokládaný termín zahájení, dokončení stavebních prací: Dodavatel stavby: bude vybrán na základě výběrového řízení

26 2.2. Úvodní část Tento projekt se týká úpravy Chlumského potoka v katastrálním území Letovice a Slatinka. Cílem diplomové práce je navrhnout opatření k zabezpečení stability koryta, které protéká intravilánem obce. Na základě žádosti investora Projekt může následně sloužit jako podklad k vypracování dokumentace pro územní řízení a následné stavební povolení Podklady Pro zpracování projektu bylo zapotřebí zajistit potřebné podklady. Jedná se zejména o tyto: Katastrální snímky KN 1:2880, 1:1000, informace o parcelách Listy vodohospodářské mapy 1: a přehledných map 1:5 000 Terénní průzkum Projektový záměr investora Geodetické zaměření lokality Další podklady týkající se stanovištních poměrů, současného stavu a využívání lokality. Tyto podklady byly získány z účelově zaměřených map, studií a publikací týkajících se řešeného povodí. Použité materiály byly získány na jednotlivých ústavech Mendelovy univerzity v Brně, jejím informačním středisku, na městském úřadě v Letovicích a u firmy VH atelier, s.r.o. a na internetových stránkách. Geodetické zaměření lokality bylo provedeno na jaře roku Pro zaměření byla použita totální stanice Nikon 100. Na následné zpracování zaměření byl využit program.... Výstupem podrobného polohopisného a výškopisného zaměření je seznam souřadnic v geodetickém referenčním polohovém systému S-JTSK a Geodetickém referenčním výškovém systému Balt po vyrovnání. Ke zpracování projektové dokumentace byly použity programy Atlas DMT, konkrétně jeho verze 4.x. Tento program byl využit na vygenerování digitálního modelu

27 terénu a vrstevnic. Následně pak byl využit k vytvoření podélného profilu korytem v současném stavu a příčných řezů. Vlastní projektční činnost probíhala v programu Autocad K hydrologickým výpočtům byl využit program HEC-RAS (verze ) Popis lokality Lokalita se nachází v Jihomoravském kraji v katastrálním území Slatinka a Letovice v nadmořské výšce m n.m. v povodí Chlumského potoka. Chlumský potok pramení ve výšce 496 m n.m. u obce Chlum. Protéká zvlněnou krajinou na rozhraní Českomoravské a Drahanské vysočiny, protkanou četnými remízky, loukami a poli. Chlumský potok teče jihozápadním směrem a v říčním km 64,8 se vlévá do Svitavy. Vlastní lokalita staveniště se nachází v intravilánu obce v údolním zářezu, táhnoucím se západním a jihozápadním směrem. Jedná se o část Chlumského potoka, který je v úseku km 0,170 0,395 nezpevněný a nachází se na hranici k.ú. Slatinka a Letovice. Staveniště je téměř v celém upravovaném úseku přístupné ze silnice III/0434, která je vedena souběžně s vodotečí po jejím pravém břehu. Vegetační doprovod je tvořen osamocenými skupinami dřevin, převážně na pravé straně toku. Jedná se z velké části o ovocné stromy pravděpodobně vysazené některými z majitelů okolních pozemků. Zbytek tvoří různé druhy vrb. Stavba je navržena na pozemcích KN č. 214/1, 247/6 a 247/7 v k.ú. Slatinka a dále na pozemku KN č v k.ú. Letovice

28 2.3. Popis stávajícího stavu Chlumský potok je neupravený vodní tok ve správe LČR, s.p. oblast povodí Dyje. Tok v tomto úseku, km 0,170 0,395, protéká intravilánem obce Slatinka podél místní komunikace. Lokalita se nachází na hranicích katastrálního území Slatinka a Letovice v lokalitě U Škrobárny Stav koryta Koryto je v celém úseku neupravené, vlivem erozní činnosti poškozené a nekapacitní. Dochází k narušování břehů i dna koryta. Místy je koryto zcela zanešeno a při přívalových deštích dochází k opakovaným rozlivům na přilehlé pozemky. Následkem toho dochází k ohrožení sousedních pozemků a nemovitostí. Dále dochází k narušování silničního tělesa. V červenci roku 2009 bylo povodí Chlumského potoka vystaveno zvýšeným srážkám s následnou povodňovou aktivitou. Koryto bylo v celém úseku poškozeno, na pravé straně došlo k vytvoření několika břehových nátrží. Povodňová aktivita byla natolik silná, že došlo k vybřežení ze stávajícího koryta a ke zdevastování vozovky přilehlé komunikace. V oblouku v ř.km bylo dokonce narušeno samotné silniční těleso, které k toku v tomto úseku přímo přiléhá. Současné nátrže a narušené silniční těleso jsou provizorně sanovány. Sanace je provedena převážně kamenným záhozem z kameniva o hmotnosti do 200 kg. V úseku říčního km 0,241-0,336 je sanace provedena staveništní sutí a odpadem pravděpodobně z přilehlých nemovitostí. Vegetační doprovod je v úseku říčního kilometru 0,225-0,270. Jedná se o ovocné stromy a dále pak o různé druhy vrb. Ponecháním tohoto stavu do příštích let bude docházet k podstatnému zvýšení eroze, k narušování stávajícího stavu dna a břehů a následnému zanášení koryta toku Chlumského potoka. Podružně bude docházet i ke škodám na mostcích, které křižují daný tok a jako příjezdové cesty, umožňující přístup k nemovitostem.

29 obr. 1: ohrožené okolních pozemků (zdroj: Jan Forejt) Spádové stupně V zájmovém úseku nejsou v současnosti žádné spádové stupně Odběry a výusti V zájmovém úseku nejsou patrné žádné odběry z koryta. V řičním kilometru 0,165 je na toku patrná výpust DN 300. Jedná se pravděpodobně o výusť splaškové kanalizace z přilehlé nemovitosti Mostní konstrukce V zájmovém území se nachází dva mostky. V ř.km. 0,028 se nachází železobetonový mostek délky 3,5 m (po směru toku). Přemostění tvoří přístup

30 k nemovitosti na parcele KN... Konstrukce je železobetonová. Nosné zdi jsou taktéž betonové. Hrana mostku je na kótě 343,25 m n.m. Druhé přemostění tvoří hospodářský přejezd v říčním kilometru 0,200. Přemostění umožňuje přístup na přilehlé zemědělské pozemky. Přemostění je tvořeno dřevěnými nosníky a položenými deskami. Délka přemostění je 2,8 m a jeho hrana je na kótě 348,72 m n.m. obr. sanace narušené silnice (foto: Jan Forejt) Jiné objekty V zájmovém úseku bude dotčeno ochranné pásmo elektrického vedení. Navržená stavba však nevyvolá jeho přeložku. Dále bude dotčeno ochranné pásmo vodovodního přivaděče pitné vody do městské části Letovice Slatinka. V úseku říčního kilometru 0,172 prochází pod navrženou úpravou přivaděč Březovského vodovodu Popis příčného řezu Popis podélného profilu Z podélného profilu koryta v zájmovém území je patrné: maximální sklon koryta je 4,5%

31 koraty) minimální sklon koryta je - 6% (tvořeno současnou nepravidelností ve dně průměrný sklon je 3,4% 2.4. Vlastní návrh úpravy toku Projektová dokumentace řeší v daném úseku zkapacitnění koryta a vytvoření nového jednoduchého lichoběžníkového profilu s podélným i příčným opevněním. Navržené koryto z větší části kopíruje stávající směrové vedení toku. Byly navrženy pouze tři směrové oblouky Návrh příčného řezu Návrh příčného řezu vycházel ze stávajících pracovních příčných řezů a následného synoptického řezu. Navržen byl v celém upravovaném úseku jednoduchý lichoběžníkový profil. Návrhová kapacity byla stanovena na průtočné množství Q 20 = 6,8 m 3 /s. Drsnost koryta byla určena dle tabulek z hydrauliky (Jandora, 2001). Podélný sklon pro výpočet byl brán jako konstantní 0,025. Výpočet byl proveden v programu HEC-RAS podrobně je výpočet popsán v části C. Hydrotechnické výpočty. Úprava byla rozdělena do několika úseků. Úsek 1. - km 0,170 0,241 Úsek dimenzovaný na Q 20. V tomto úseku bude vytvořen upravený profil koryta. Šířka dna b = 1,3 m, hloubka 1,2 m. Na pravém břehu bude vybudována opěrná zeď se sklonem svahu 5:1 a výšce 1,3 m z kamenného zdiva režného na základovou patku o rozměrech 1000 x 1050 mm, z vodostavebního betonu C20/25 XC2. Na zdi bude umístěna římsa z betonu C 12/16 o tl. 150 mm. Na římse bude umístěno ocelové zábradlí. Za zdí bude proveden štěrkový protimrazový klín. Ve zdi budou osazeny drenážní trubky DN 150, které budou odvádět vodu z rubu zdi do vodeteče. Trubky budou osazeny ve vzájemné vzdálenosti 2 m. V km 0,233 0,241 bude navazovat opevnění kamennou rovnaninou přechodovým úsekem zborcená plocha ze sklonu 1:5 na sklon 1:1.5. Levý břeh bude vybudován ve sklonu 1:1, opevněn kamennou rovnaninou na sucho o tl. 0,3 m a hmotnosti kg do výšky 700 mm. Rovnanina bude ve dně

32 opřena o zapuštěnou patku z kamene o rozměrech 500 x 500 mm. V úseku km 0,170 0,178 bude v délce 8 m proveden přechod líce zdiva na svislou zídku z kamenné rovnaniny a navázání na stávající pilíř hospodářského přejezdu. V úseku 0,170 0,200 bude rovnanina zvýšena až po betonovou podezdívku oplocení přilehlé zahrady (pozemek KN 2373/1). Dno bude provedeno v podélném sklonu I=2,5%, opevněno kamennou rovnaninou o tl. 0,3 m a hmotnosti kg. V rámci opravy budou očištěny a vyspraveny betonové patky mostku. Koryto toku bude ve dně před začátkem úpravy pročištěno od nánosů. Pro výpočet kapacity byl použit součinitel drsnosti 0,025. Úsek 2. - km 0,241 0,336km Úsek dimenzovaný na Q 20. Koryto bude mít pravidený lichoběžníkový tvar o šířce dna 1,0 m a hloubce 1,0 m. Svahy budou vysvahovány ve sklonu 1:1,5, opevněny kamennou rovnaninou o tl. 0,3 m a hmotnosti kg do výšky 800 mm ode dna úpravy. Rovnanina bude na obou stranách ve dně opřena o zapuštěnou patku z kamene o rozměrech 500 x 500 mm. Dno bude provedeno v podélném sklonu I=2,5%, opevněno kamennou rovnaninou o tl. 0,3 m a hmotnosti kg. Pro výpočet kapacity byl použit součinitel drsnosti 0,025. Úsek 3. - km 0,336 0,386km Úsek dimenzovaný na Q 20. V tomto úseku bude vytvořen zpevněný profil koryta. Šířka dna 1,5 m, hloubka 0.85 m. Na pravém břehu bude vybudována opěrná zeď se sklonem svahu 5:1 a výšce 1,2 m z kamenného zdiva režného na základovou patku o rozměrech 800 x 1050 mm, z vodostavebního betonu C20/25 XC2. Na zdi bude umístěna římsa z betonu C 12/16 o tl. 150 mm. Římsa bude opatřena hydrofóbním nátěrem ochraňujícím před povětrnostními vlivy. Za zdí bude vybudován štěrkový protimrazový klín. Ve zdi budou osazeny drenážní trubky DN 150, které budou odvádět vodu z rubu zdi do vodoteče.

33 Trubky budou osazeny ve vzájemné vzdálenosti 2 m. V úseku km 0,336 0,344 bude úsek přechodového zdiva. Levý břeh bude vybudován ve sklonu 1:1,5, opevněn kamennou rovnaninou o tl. 0,3 m a hmotnosti kg, do výšky 800 mm nade dnem úpravy. Rovnanina bude ve dně opřena o patku z kamene o rozměrech 500 x 500 mm. Dno bude provedeno v podélném sklonu I=2,5%, opevněno kamennou rovnaninou na sucho o tl. 0,3 m a hmotnosti kg. Pro výpočet kapacity byl použit součinitel drsnosti 0, Podélný sklon Návrh podélného profilu vychází ze současného stavu. Respektuje nadmořské výšky napojení na stávající tok, a to jak napojení, tak vyústění. Původní sklon nivelety dna cca. I=3,4 % bude upraven na I=2,5 %. Snížení podélného sklonu bylo navrženo z důvodu snížení rychlosti odtoku. V upravovaném úseku budou vybudovány tři kamenné prahy o výšce 0,3 m, jeden práh o výšce 0,2 m a jeden stabilizační práh ve dně. Na závěr upravovaného úseku bude vybudován stupeň s převýšením 0,95 m Návrh trasy Nová trasa koryta se snaží kopírovat trasu stávající. Důvodem pro tento přístup je omezený prostor v intravilánu obce a také současné majetkové poměry. Nová trasa byla navržena z geometrických prvků, koryto má v rámci jednotlivých úseků jednotný příčný profil. Pro návrh nových oblouků byly využity doporučovaná pravidla pro návrhu trasy (Kravka, 2009). Nová trasa je rozdělena na rovné úseky a úseky v oblouku. Byly stanoveny minimální parametry kruhových oblouků a stejně tak i minimální délky přímých úseků. Pro každý vzorový příčný profil byly stanoveny minimální parametry: Úsek 1. poloměr oblouku: R = 13,5 m délka přímého úseku: L = 6-12 m

34 Úsek 2. poloměr oblouku: R = 18 m délka přímého úseku: L = 8 16 m Úsek 3. poloměr oblouku: R = 13,5 m délka přímého úseku: L = 6-12 m Parametry navrhovaných průměrů jednotlivých oblouků byly dodrženy, Byl dodržen i minimální středový úhel oblouků, který je minimálně 20, dle normy dokonce 12 (Kravka, 2009). Délka vložených přímých úseku dodržena nebyla. Důvodem byla již výše zmiňovaná trasa vedená v intravilánu obce. Navržené úseky a navazující oblouky: přímý úsek 31,03 m oblouk R = 38,00 m přímý úsek 46,19 m oblouk R = 42,00 m přímý úsek 16,68 m oblouk R = 34,00 m přímý úsek L = 48,57 m O = 45,36 m O = 19,46 m O = 18,04 m α = 68 α = 32 α = 30 Návrhem dojde k dočasnému zbourání hospodářského přejezdu v říčním kilometru 0,200. Přes navrženou úpravu bude možné následně vybudovat nový přejezd. Dále dojde k nutnosti kácení dvou ovocných stromů ve střední části úpravy. Stavba nevyvolá přeložky stávajících inženýrských sítí Stabilita koryta Pro posouzení stability navrženého koryta, respektive jeho opevnění byly použity tabulkové hodnoty pro kamennou rovnaninu, která byla použita. Tabulky udávají hraniční vymílací rychlosti při průměrné hloubce vody.

35 Navržená opevnění byla posuzována na návrhový průtok Q 20 = 6.8 m 3.s -1. Pomocí programu HEC-RAS byly vypočteny rychlosti pro návrhový průtok. Za základě těchto rychlostí bylo posouzeno navržené opevnění pro jednotlivé profily. Podrobný popis a výpočet je uveden v části C. Hydrotechnické výpočty. Literatura (Macura, 1966) uvádí: průměrná hloubka vody (m) Kamenná rovnanina průměrná rychlost vody (m/s) Rovnanina při pevnosti kamene nejméně 100kg/m Rovnanina z pevných hornin při pevnosti kamene nejméně 100kg/m Objekty na toku Prahy Kamenné prahy jsou nízké příčné objekty umístěné v úrovni dna, které nepřeruší břehovou linii. V dané úpravě slouží k vyrovnání nivelety dna, stabilizaci podélného profilu koryta a zajištění opevnění kamenné rovnaniny. V upravovaném úseku budou vybudovány tři kamenné prahy o výšce 0,3 m, jeden práh o výšce 0,2 m a jeden stabilizační práh ve dně. Kamenné prahy jsou navrženy ze zdiva z lomového kamene o rozměrech 6 x 0,3 x 2 m. Všechna tělesa prahu budou zavázána min. 1m do terénu a zabezpečena proti obtékání. Jednotlivé kilometráže a výšky pro každý z prahů jsou uvedeny v přiložené tabulce kót a délek případně na výkrese D.8. Kamenný práh vzorový výkres, jejich umístění a staničení pak na výkresech D.4. Situace stavby.

36 Stupeň Stupňě jsou příčné objekty na toku, které slouží k pro úpravu podélného sklonu. Těleso stupně je nutné doplnit vývarem (spadiště se zakončovacím prahem) dimenzování vývaru viz. hydrotechnické výpočty. Kamenný stupeň v km 0,395 je příčný spádový prvek v korytě toku, jehož koruna je v úrovni nivelety dna horního koryta. Po vybudování bude překonávat výškový rozdíl 0,95 m. Stupeň bude tvořen vlastním tělesem přelivné hrany, vývarem a zakončovacím stabilizačním prahem. Celková délka bude činit 6 m. Přelivná hrana bude vybudována z vodostavebního betonu C20/25 o rozměrech 8 x 0,6 x 3,45 m, na základovou patku z vodostavebního betonu C20/25 o rozměrech 1,045 x 1,0 m. Pohledový líc bude proveden ve sklonu 10:1 a obložen kamenným zdivem režným o tl. 0,3 m. Přelivná hrana bude provedena š. 0,7 m z opracovaného lomového kamene (haklíky) o tl. 0,4 m. Přepadová htrana bude propojena s betonovým jádrem konstrukce ocelovými trny ø 10 mm, dl. 0,3 m osazenými ve vzájemné vzdálenosti 0,4 m. Vývar stupně je navržen hloubky 0,5 m. Bude opevněn kamennou dlažbou o tl. 0,4 m uloženou na podkladní beton C12/16 o tl. 0,2 m. Pod přelivnou hranou stupně bude dno vývaru rozšířeno na šířku 2,5 m a směrem ke stabilizačnímu prahu se bude plynule zužovat na šířku 1,0 m. Stěny jsou navrženy ve sklonu 1:0,75 u tělesa stupně a plynule budou přecházet až na sklon 1:1,5 u stabilizačního prahu. Opevnění stěn vývaru bude tvořeno kamennou dlažbou o tl. 0,3 m, uloženou na podkladní vodostavební beton o tl. 0,15 m. Dlažba bude opřena o základovou patku o rozměrech 0,8 x 0,6 m. Zakončovací stabilizační práh bude vybudován ze zdiva z lomového kamene o rozměrech 6,0 x 0,4 x 2,4 m. Dno je navrženo na šířku 1,0 m, stěny o sklonu 1:1,5. Práh bude zavázán do terénu.

37 Před tělesem kamenného stupně je navrženo opevnění dna a stěn koryta kamennou rovnaninou o tl. 0,3 m a hmotnosti kg. Opevnění bude provedno v délce 3,0 m. Pod stupněm navazuje opevnění úpravy koryta. PRVKY OPEVNĚNÍ - SPECIFIKACE Kamenná rovnanina Po úpravě podloží do předepsaného sklonu se budou osazovat žulové kameny. Velikost kamenů je předepsána projektovou dokumentací. Kladeny budou kameny efektivního zrna d e 400mm-600mm. Zásady kladení jednotlivých kamenů jsou obdobné jako při kladení dlažby z lomového kamene. Klínování širokých spár je rovněž stejné, mezi jednotlivými sousedními kameny mohou být v líci schody do 5cm. Po dokončení pokládky kamenů rovnaniny a vyklínování se spáry vyplní místní zeminou (výkopkem). Použitý lomový kámen - žula. Kamenné zdivo 1,5 3 mm. Opěrné zdi budou provedeny z kamenného zdiva režného. Tloušťka spár Požadavky na materiál rovnanin ČSN Přírodní stavební kámen pro kamenické výrobky Technické požadavky. Pro všechny rovnaniny se použije kámen dle projektové dokumentace. Kameny budou ostrohranné, dobře ložné, zdravé a bez puklin. Použití valounů je vyloučeno Návrh vegetačního doprovodu, začleňení stavby do terénu Odstranění drevin Veškeré svahy, které budou upraveny a nebudou technicky opevněny, budou osety travní směsí.

38 2.5. Použitá literatura [13] JUST, T. a kol., Revitalizace vodního prostředí. Praha, AOPK ČR, 144 s. ISBN [14] TLAPÁK, V., HERYNEK, J., Úpravy vodních toků a hrazení bystřin. Brno, Ediční středisko MZLU v Brně, 150 s. ISBN [15] KRAVKA, M., Úpravy malých vodních toků v krajině a lesnické meliorace. Brno, Ediční středisko MZLU. ISBN [16] ŠLEZINGR, M., Říční typy - Úvod do problematiky úprav toků. Brno, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. Brno. ISBN [17] MACURA, L., Úpravy tokov. Bratislava, Slovenské vydavateľstvo technickej literatúry, n.p., 732 stran V Brně dne Bc. Jan Forejt

39

40 3. Hydrotechnické výpočty Obsah 3.1. Vlastnosti povodí Výpočet kapacity současného koryta Výpočet kapacity navrženého koryta Výpočet stability opevnění navrženého koryta Posouzení vodního vývaru Statický výpočet opěrné zdi...48

41 3.1. Údaje ČHMÚ Tok: Chlumský potok Úsek toku: od km 0,170 0,395 Hydrologické číslo povodí: Profil: křížení potoka se silnicí v lokalitě U Škrobárny Plocha povodí: 3,95 km 2 Třída: III N-leté průtoky (Q N ) v m 3. s -1 N Q N 0,9 1,6 3,2 4,7 6,8 10,0 13, Vlastnosti povodí 1) Geometrické vlastnosti povodí Hydrologické číslo povodí: Název toku: Chlumský potok Plocha povodí: 9,187 km 2 Plocha povodí k profilu úpravy: 3,95 km 2 Maximální odtok z povodí: Q 100 = 13,0m 3 /s Délka údolnice: 5,2 km Délka toku: 4,28 km Max. nadmořská výška - H max : 599 m n.m. Min. nadmořská výška H min : 338 m n.m. Střední šířka povodí: SP b = = L 9,187 5,2 = 1,766 km S P plocha povodí [km 2 ] L délka údolnice [km]

42 Charakteristika tvaru povodí: je li α < 0,24 povodí protáhlé je li α > 0,24 povodí vějířovité S 9,187 = P = = 0,33 vějířovitý tvar povodí 2 L 5,2 α 2 S P plocha povodí [km 2 ] L délka údolnice [km] 2) Fyzicko geografické vlastnosti povodí Průměrná nadmořská výška povodí: H H MAX + H MIN = = 435,5 m n. m. 2 2 P = H MAX maximální nadmořská výška v povodí [m] H MIN minimální nadmořská výška v povodí [m] Průměrný sklon povodí: I H MAX H MIN = = 8,611 % S 9,187 P = P S P plocha povodí [km 2 ] Průměrný sklon toku: H MAXT H MINT 0,735 0,461 IS = = = 0,0474 = 4,74% L 5,78 T H MAXT maximální nadmořská výška toku [m] H MINT minimální nadmořská výška toku [m] Lesnatost povodí: S L = S L P 100 = 9,536 10,482 S P plocha povodí [km 2 ] 100 = 90,98 % S L plocha lesů v povodí [km 2 ]

43 3) Vlastnosti říční sítě Hustota říční sítě: Li 11,745 2 D = = = 1,12 km km S P 10,482 L i suma délky všech toků [km] S P plocha povodí [km 2 ] 3.3. Výpočet kapacity současného koryta 3.4. Výpočet kapacity navrženého koryta 3.5. Výpočet stability opevnění navrženého koryta

44 3.6. Posouzení vodního vývaru Kapacita koryta nad navrženým stupňěm Vstupní údaje : Šířka koryta ve dně B [m] : 1.00 Sklon svahů koryta [m] : 1.5 Podélný sklon koryta I [ % ] : 2.5 Drsnost koryta (n) : Posuzovaný průtok (m 3.s -1 ) 6.8 h [ m ] S [ m 2 ] o [ m ] R [ m ] y c v [ m.s -1 ] Q [ m 3.s -1 ] Q [ l.s -1 ]

45 Použité vzorce pro výpočet průtočného množství: 1 y = 13, y Q = S.v ; v = c. R. I ; c =. R ; n y = 15, n n pror pror > < 1 1 ; R = S O Výchozí hodnoty: výška stupně s = 0,95 m výška vody h = 0,85 m sklon dna I = 0,025 drsnost n = 0,025 kamenná rovnanina σ = 1,05 s rozdíl mezi hranami h = hd k rychlostní výška, je stejná jak nad stupněm tak pod ním k Ho h kd s d hd lp ls l Druhá vzájemná hloubka E 0 = H 0 + s = h + k + s E 0 = 0,85 + 0, ,95 = 2,479 m rychlostní výška: 2 v 3,65 2 k = k = = 0,679m 2.g 2.9,81

46 specifický průtok: Q q = q 3,1077 b + m.h = 7,07 = 1+ 1,5 0,85 m 2.s -1 ( ) ( ) přepočet Q na plochu funkce vodního skoku: α.q 1.3,1077 Φ = Φ = = 0,796 ϕ 1,5 1,5.E 0 1.2,479 Φ τ 2 Φ najdeme v tabulce pro odpovídající τ 2 0,792 0,706 0,827 0,716 interpolací najdeme τ 2 pro naše Φ 0,707 h 2 - druhá vzájemná hloubka h 2 = τ 2. E 0 h 2 = 0,727. 2,479 = 1,752 porovnání potřebnosti vývaru podmínka: hd < h2 vývar je potřebný 0,85 < 1,752 vývar je potřebný, jeho délku a hloubku počítáme. celková délka vývařiště je součet délky doskoku a skoku, hloubku vývařiště zaokrouhlíme po 5-ti cm nahoru hloubka vývaru: d = σ. h 2 (h d + k d ) d = 1,05. 1,752 (0,85 + 0,68) = 0,3096 m = 0,35 m zaokrouhleno na 5 cm nahoru délka skoku: dle Pikalaova l s = 3. h 2 l s = 3. 1,752 = 5,256 m délka doskoku: l p = 2. H 0. 0,79.s + 0,16H d 0 l p = 2. 1,529. 0,79. ( 0,85 0,3096) + 0,16.1,529 = 3,294 + m

47 celková délka vývařiště: l = l s + l p l = 5, ,294 = 8,57 m = 8,6 m tloušťka vývarové desky: dle Tarajmoviče: t 0,5 0,5 q 0,25 3,1077 0,25 =.H t =.1 = 0,49m = 0,5m 0,4 2 0,4 2 minimální tloušťka vývarové desky je doporučena na 0,6 m, proto je zvolena tato hodnota. Rozměry vývaru hloubka vývaru 0,35 m délka vývaru 8,6 tloušťka vývarové desky 0,6 m Tyto hodnoty byly použity na technickém výkrese vývaru. Další potřebné rozměry stupně s vývařištěm byly použity z tabulky Rozměry konstruktivních částí zděných stupňů podle výšky objektu. - sklon vzdušné stěny stupně 1:1/5 - sklon vzdušné stěny křídel 1:10 - šířka základů stupně 1,10 m - šířka vzpěrného prahu 0,90 m - zapuštění vzpěrného prahu 0,30 m - zapuštění základu stupně 0,40 m - šířka koruny stupně 0,97 m

48 3.7. Statický výpočet opěrné zdi Vlastní hmotnost opěrné zdi Q 1 = (0,6+0,86)*1,3*27/2 = kn Q 2 = 1,0*1,05*27 = kn Zatížení zemním tlakem Q celk. = kn γ = 21 knm -3 zeminy obj. hmotnost ϕ = 35 úhel tření ν = 15 úhel tření v = q/γ 0.29 m ha = h+v 1.59 m K a = tg 2 (45 + ϕ/2) S a = 1/2.γ.h 2 a.k a 8.84 kn 1. Posouzení spáry na posunutí m 2 = f 0 *(Q+S*sinν)/S*cosν f 0 = tg ϕ 0.7 m2 = 4.61 vyhoví 2. Posouzení proti převržení m 1 = M s /M v = Q*q/S*s = (Q*q+S*sinν*t)/(S*cosν*z) z = m t = 0.86 m q = m výška působiště zemního tlaku od osy překlopení šířka tělesa v ose překlopení vzdálenost těžiště od bodu překlopení m 1 = 7.72 vyhoví