Zavři zvenku, Vítku Koaliční parťáci jen přihlížejí, jak ostudný soud škodí vládě 18

Transkript

1 Babiš Lessa pán. Mičánek si od Agrofertu půjčil stamiliony 6 Daň z luxusu. Italové zdanili drahá auta. A dělají to i další země 9 Zdravotnická přetahovaná. O pojišťovnu Metal-Aliance se perou už dva konkurenti Zavři zvenku, Vítku Koaliční parťáci jen přihlížejí, jak ostudný soud škodí vládě 18

2 DNY PLNÉ NOVINEK! Sign Invent!on, Inspirace tiskem, Sekce Event, LED Arena, Vazba knih rychle a jednoduše, Grafické fórum, Neon Arena, Polygrafická konference ATRAKTIVNÍ DOPROVODNÉ PROGRAMY! Obal prodal, Marketingová komunikace přemáhá recesi, On-line trendy pro Vaše brandy, Jak dál v sítotisku aneb co umí digitální tisk, Corporate Identity Česka, Rok s e-publikováním, Příprava dat pro tisk, Korupce v žurnalistice...buďte u toho.

3 3 politika focus Zničte to, nebo to zničí vás Lidem proces s Vítem Bártou splývá v problém těch nahoře a je pravděpodobné, že to stáhne dolů i ODS a topkaře Toto volební období bylo napěchováno většími či menšími kauzami, u nichž některý z koaličních partnerů začal bouchat do stolu a hrozit odchodem z vlády. Namátkou vzpomeňme třeba spor o jmenování policejního prezidenta, případ ProMo- Pro či tahanice o Ladislava Bátoru. Nemluvě o dosud nejvážnější vládní krizi z loňského jara, která položila základy pro neuvěřitelné soudní líčení se superguruem Věcí veřejných Vítem Bártou. Pro jeho dosavadní průběh jsou nedostatečné i takové výrazy jako strašidelné, děsivé, nechutné, ohavné a trapné. Vše přesáhlo míru, které výše jmenované skandály ani zdaleka nedosáhly. Koaliční souputníci Věcí veřejných z ODS a TOP 09 přesto mlčí. Mimo zapnuté mikrofony se sice jejich představitelé květnatě pohoršují, oficiálně ale vykládají, jak jde především o problém koaličního partnera a že je třeba vyčkat rozsudku soudu a reakce Věcí veřejných. Takže zatímco se v soudní síni hlídané očkem z ABL Bárta málem rozpláče, když jeho rovněž obžalovaný udavač Jaroslav Škárka oznámí, že má nahrávku předání peněz, Věci veřejné za tolerance svých partnerů nadále rozhodují o podobě daní, reforem, osudu vysokých škol a dosazují lidi do vysokých postů ve státních podnicích, jako jsou ČEZ, Budvar či Lesy ČR. Při procesu přitom nejde jen o to, jak moc se ještě véčkaři dalším odhalováním svých střev zostudí a ztrapní. Ve finále pak vlastně ani nezáleží na tom, zda soud uvěří, či neuvěří Bártovi. Ostatně soudce Jan Šott v úvodu trefně poznamenal, že problém je v tom, že když poslancům nabízíte, jak jim budete finančně k dispozici, tak ovlivňujete jejich jednání. Kdo totiž nechtěl vidět, co jsou VV zač před volbami a po nástupu do vlády, dostal dostatečný návod v podobě dlouhodobé strategie supergurua Bárty zveřejněné MF Dnes. Kdo nechtěl vidět ani poté, zůstane zaslepený i po rozsudku. Je přitom potěšitelné, že dle preferencí hluboko pod hranicí volitelnosti a úbytku členů VV je těch prvních mnohem víc. Podstatnější se proto zdají být vedlejší produkty celého líčení a reakce standardních politických stran v čele s ODS a TOP 09. Byť jsou totiž VV virem zdaleka největším, proces jakoby mimoděk odhaluje i další chyby v systému. Například před soudem nezpochybnitelně zaznělo, že na rozjezd VV poskytli pražští podnikatelé s vazbami na ODS Roman Janoušek s Tomášem Hrdličkou půjčku 200 milionů korun za příslib budoucího dvojnásobného vyrovnání. V účetnictví VV ale není o příspěvku ani slovo. Plzeňský lob bista Roman Jurečko s ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem se zase pokoušeli ovlivnit ministrem Bártou kontrolované výběrové řízení na post šéfa ŘSD v Plzni. Takové věci přece musí neprodleně začít vyšetřovat protikorupční policie a jasně říct, zda se Škárka dopustil křivého svědectví, anebo je to pravda. Před občanskými demokraty a TOP 09 zase leží dokazování, že se slovem demokracie pouze prázdně neohánějí. Zatím se ukazuje, že byť by se bezpochyby jednalo o obranu demokratických principů, do risku v podobě okamžitého vyhazovu VV z vlády se nikomu nechce. Méně to překvapuje u ODS v čele s Petrem Nečasem. Ten se se vzbouřenci proti VV (ať už byly jejich skutečné motivy jakékoli) v rámci strany tvrdě vypořádal a prodlužování vlastního vládnutí nadřadil jakýmkoli principům. Občanští demokraté se se slovy a jaká je alternativa? jen spoléhají na to, že to co nejdřív skončí a VV i vláda to nějak ukočírují. Přinejmenším podstatná část TOP 09 v čele s Miroslavem Kalouskem dlouho hledala záminku, jak kabinet s opovrhovaným Nečasem i sektáři z VV opustit. Kalousek podle kuloárních informací dokonce svého času vyjednával se šéfem ČSSD Bohuslavem Sobotkou. Jenže se ukázalo, že za prvé se socialisty rozštípnutými na dvě křídla a solitéra Jiřího Dienstbiera není žádná dohoda možná a za druhé už je pro TOP 09 pryč čas, kdy něco takového bylo možné v rámci demokracie udělat. Krajské a senátní volby se totiž povážlivě přiblížily, do toho i přímá volba prezidenta, které se zúčastní Karel Schwarzenberg. Pravicové strany v čele s ODS i prezidentští kandidáti by si stěží mohli přát něco víc, než aby se topkaři s ČSSD byť jen pokusili domluvit. Za této situace tedy zástupci ODS a TOP 09 raději strkají před véčkaři hlavu do písku a umožňují jim být nadále vládní stranou. S tvrzením, že je třeba vyčkat rozsudku, následné reakce VV a bla bla bla Vzhledem k tomu, že lidem už proces splývá a nevidí ho jen jako problém Bárty a spol., ale těch nahoře, je velmi pravděpodobné, že takový postoj ve finále stáhne hluboko dolů i ODS a topkaře. Proto by možná bylo namístě sebrat odvahu a říci Věcem veřejným: A dost! Jak v jiné kauze poznamenal jeden z koaličních protikorupčních klasiků Pavel Drobil: Zničte to, nebo to zničí vás!

4 sleva až 46 % na Poukázka na odběr zboží od společnosti Profimed profesionální péče o ústní hygienu platí do hodnota dárku 1500 Kč cena ročního předplatného 1790 Kč Poukázka na odběr odborných publikací nakladatelství Grada platí do hodnota dárku 1000 Kč cena ročního předplatného 1790 Kč Roční předplatné týdeníku Euro se slevou 46 %. Oproti koupi na stánku za rok ušetříte 1146 Kč cena ročního předplatného 1350 Kč JAK OBJEDNAT PODMÍNKY

5 ČASOPIS ROKU 2010 S PRODANÝM NÁKLADEM OD DO KUSŮ cover story 18 KDO KAM? V době, kdy se pozornost upírala k obskurnímu soudnímu procesu s Vítem Bártou, straničtí lídři řešili obsazování postů ve státních podnicích. 36 VV ABL JAKO ZA RAKOUSKA-UHERSKA. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák hovoří o úrovni státní správy i o tom, proč politici před každými volbami slibují její zeštíhlení, ale po nich se jim do žádné reformy nechce 40 RUSKO. Vladimir Vladimirovič Putin znovu usedne do prezidentského křesla. Protesty se netýkají průběhu voleb, ale spíše způsobu jeho vládnutí monitor 8 MAKROEKONOMIKA 13 BEZ ZÁRUKY 14 EVROPSKÁ UNIE 15 POZITIVNÍ ZPRÁVY 16 LIDÉ A PODNIKY cover story 18 POLITIKA Soudní proces s faktickým šéfem VV Vítem Bártou odhalil impotenci kabinetu Petra Nečase report 24 FINANČNÍ TRH Nové projekty, které pomalu připravuje pražská burza, vzbuzují naději 28 KORPORÁTNÍ DLUHOPISY Movití Češi skupují dluhopisy velkých tuzemských firem. Za poslední rok utratili miliardy korun 30 CESTOVNÍ RUCH Proč agroturistika v českém podání není ani s miliardovými dotacemi totéž, co ubytování na statcích v Bavorsku 32 KOMUNÁLNÍ POLITIKA Bývalý liberecký primátor Jan Korytář se pasoval do role čističe tamních politických poměrů. Nyní musí sám vysvětlovat 34 POJIŠŤOVNICTVÍ O spojení se zdravotní pojišťovnou Metal-Aliance se perou Česká průmyslová a Oborová zdravotní pojišťovna 36 JAROSLAV HANÁK Prezident Svazu průmyslu a dopravy by prostředky ze špatně čerpaných evropských programů přesunul do dopravy a životního prostředí global 40 RUSKO Putin v celkových výsledcích zvítězil přesvědčivě. Za rámeček by si ovšem nedal hlasování z Moskvy, kde získal jen 47 procent hlasů. Naopak mimo hlavní město mnohde neměl soupeře. Například v Čečensku nezískali jeho protikandidáti dohromady ani půl procenta hlasů. 44 IRSKO Američané znovuobjevují zelený ostrov a lákají na nová pracovní místa. Sami Irové by zase rádi získali peníze z Číny 46 AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL Mnohé automobilky v Evropě letos zažívají těžký rok. Ulehčit by jim mohlo zavírání továren, ale musejí přesvědčit politiky i odbory hyde park 50 EUROZÓNA Vedlejší efekty finančních krizí se uklízejí až následně. Možná budou velké, ale tak to při velkých průšvizích chodí 52 MAKROEKONOMIKA Omezování investic na infrastrukturu je dlouhodobě kontraproduktivní a snižuje náš růstový potenciál 54 MALOOBCHOD Rozmanitost na všech frontách se stala klíčovým heslem nabídky supermarketů. To s sebou nese i nemalá rizika 55 PRÁVO A BYZNYS Nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob s sebou přináší mnoho otázek, na které je třeba s jistotou odpovědět light 5 obsah euro RENESANCE ŠLECHTICKÝCH SÍDEL 5 Když docházejí peníze, musejí přijít nápady. Současní majitelé Horního hradu v netypickém internetovém obchodě nabízejí k prodeji například zámecké okno v objektu hradní brány za 8500 Kč nebo metr čtvereční dřevěných šindelí na hradní kapli za 950 Kč 60 RESTAURACE: DOCK HOUSE Doby, kdy jméno podniku bylo neznámým pojmem a návštěvu v něm často zhatila nepříliš atraktivní poloha, jsou pryč. Dnes se těší zájmu těch, kteří za dobrým steakem nelitují nepohodlné cesty do vršku nad michelskou pekárnou 62 VÍNO: CASA COSTE PIANE Loris Follador, který se dvěma syny vinařství v Santo Stefano di Valdobbiadene vládne, je ortodoxním zastáncem tradičních historických metod. Hrozny pro jejich prosecco dává pět šest hektarů vinic v nadmořské výšce mezi 250 a 400 metry

6 6 Euro března 2012 monitor 6 LESNICTVÍ Holding Less se chce spojit se silným investorem. Přihlásil se majitel Agrofertu a majitele lesnické jedničky založil 10 PRAHA 11 Starosta Jižního Města si zřejmě potrpí na luxusní vizitky a hlavičkové papíry. Kupoval za ceny, nad kterými lidé z oboru kroutí hlavou 11 STAVEBNICTVÍ Budova Main Point Karlin společnosti PSJ Invest byla na světovém veletrhu MIPIM ve francouzském Cannes vyhlášena nejlepší kancelářskou budovou světa 12 VENKOVNÍ REKLAMA Pokud senátoři nezakročí, český trh s venkovní reklamou může zcela ovládnout francouzská společnost JCDecaux Babiš, Mičánek a nějaké peníze Agrární magnát podvazuje nové trhy. Majiteli lesnické jedničky Less půjčil stamiliony Lesnictví je průser, veřejně prohlašuje agrobaron Andrej Babiš. Přitom cíleně směřuje k tomu, aby po zemědělství pospojoval řetězec také v lesnicko-dřevařském průmyslu. Majitel Agrofertu již navázal neveřejné partnerství s vlastníkem holdingu Less Janem Mičánkem. Jeho firma, která je v oboru lídrem, propadla v minulém roce do hluboké ztráty. A Babiš Mičánkovi pomáhá. Půjčil mu peníze, které si pojistil Mičánkovými akciemi. Transakci potvrdil týdeníku Euro majitel lesnické jedničky. S touto informací se netajím. Půjčil jsem si jako fyzická osoba. Prostě jsem si půjčil od nějakého chlapa nějaké peníze, říká nerad Mičánek. Odmítá upřesnit, o jaký finanční obnos šlo, celou záležitost považuje za čistě soukromou. Dle důvěryhodných zdrojů představuje Babišova výpomoc dvě stě milionů korun. Mnozí ji vnímají jako předplatné, které majitele Agrofertu přivede na čelnou pozici v oboru. Jednou možná na výsluní lesního byznysu, jak by si miliardář přál. V současné době se podnikatelé v této branži rozhodně nevyhřívají. Spíše hledají mecenáše, který by je spasil. KOHO PŘIZVAT DO LESSU O tom, že společnost Less se chce spojit se silným investorem, mluví její majitel otevřeně už delší dobu. Pro nás je to aktuální téma. Jestli chceme udržet firmu v cestě dopředu, nemůžeme už počítat s financováním dalších investic a záměrů z bankovních zdrojů, vysvětloval Mičánek vloni na podzim v rozhovoru pro časopis Lesnická práce. Chce prodat nejvýše poloviční podíl firmy a dál si nechat rozhodující slovo v jejím řízení. Spekuluje se, že právě takovým partnerem by se mohla stát skupina PPF. Mičánek ale odmítá, že by probíhala jednání s lidmi od Petra Kellnera. To je nesmysl. Ani tam nikoho osobně neznám, tvrdí. Už dříve říkal, že nestojí o čistého finančního investora, ale o strategického partnera, aby navýšil základní jmění ve firmě a nabídl další podnikatelské možnosti. Za takového považuje právě Babiše. To bych si docela přál, uvádí stále Mičánek k možnému vstupu majitele Agrofertu do Lessu. Babiš sice opakovaně tvrdil, že firmu nechce, tento krok ale zapadá do jeho strategie pohlcovat firmy s velkými obraty, které na tom nejsou finančně nejlépe. Za surovinou šel Babiš do zemědělství. V lesích asi cítí rychlejší a lepší výnosy. Lesnický holding dosáhl v minulém roce podle předběžných údajů osmimiliardového obratu. Předloni měl obrat nižší 5,7 miliardy korun výsledkem byl ale čistý zisk 108,5 milionu korun. Vloni skončil Less poprvé v historii v červených číslech. Zástupce

7 7 lesnictví monitor POPRVÉ V MINUSU. ředitele Petr Huml minulý týden odhadl ztrátu na 150 milionů korun. O škodách mluví i v souvislosti s průtahy v tendru Lesů České republiky na těžbu a lesní práce pro letošek a další období. Generální ředitel státního podniku Svatopluk Sýkora vysvětloval skluz v podepisování smluv tím, že ho způsobili hlavně neúspěšní účastníci tendru, kteří podávali námitky, a také šetření antimonopolního úřadu. MÉNĚ HRÁČŮ OBRÁTÍ TOK ZISKŮ Na adresu státních lesů létají kritická slova od Babiše. Nejen kvůli tendrům. Je to politický případ. Nejradši by státní lesy rozkradli, ale neumějí z nich peníze dostat do baráku, naráží na vazby k ministerstvu zemědělství. Současně viní gigantické zisky Lesů ČR z toho, že ničí české lesnictví. Sám jsem zvědav, jak to dopadne. Jestli Lesy ČR zničí většinu českých firem, nebo bude stabilizace, kde každý dostane trošku,nažrat a přežije, nechal se už dřív slyšet Babiš. Koncentrací, kterou vloni v oboru spustil, evidentně vsadil na zmiňovanou druhou variantu. Hráčů na trhu bude méně, budou větší a ze zakázek státních lesů si ukousnou větší profit. To bude i konec nebývale vysokých zisků Lesů ČR, jejichž rekordní růst nastartovala předloňská změna v systému zakázek. Za jedenáct měsíců uplynulého roku vykázal státní podnik rekordních 5,6 miliardy korun. Výsledek má překročit šest miliard. Ještě v roce 2009 jen mírně přesahoval půl miliardy. Společnosti Wotan a Uniles, jejichž ovládnutím vloni Agrofert vstoupil do lesního byznysu, se ze zakázek státního podniku vysoutěžených loni na podzim zatím nepřejedí. Ze 117 rozdělovaných územních jednotek uspěl Wotan v pěti, Uniles ve třech. V mnohamiliardovém tendru na těžbu a lesní práce s přehledem zvítězil Mičánkův Less & Forest. Nejvyšší cenu firma nabídla na 88 jednotkách, tedy na třech čtvrtinách území. Smlouvu však nakonec podepsala pouze na 29 jednotkách. Na třiadvaceti se proto tendry zopakují. Uchazeči, kteří se s nabídnutými cenami drželi při zemi a neobstáli, teď doufají, že budou úspěšnější. Znovu se přitom mohou hlásit i ti, kteří odmítli podepsat smlouvy. Razantní ústup z vybojovaných území vysvětloval Mičánek tím, že vše by nezvládli kapacitně ani finančně. Lessu ovšem propadly jistiny, které musejí uchazeči o zakázky předem skládat. Náklady spojené s tímto procesem dosáhly šedesáti milionů korun, vyčíslil Huml. S tím ovšem firma musela počítat. Po Lesích ČR se ale právně domáhá odškodnění ve výši zhruba 190 milionů korun kvůli sporům spojeným s indexací cen dřeva. JAK VYTĚŽIT STÁTNÍ LESY Veškeré podnikání je o surovinách, prohlašuje majitel Agrofertu. Nikoli náhodou ho proto přilákalo lesnictví. Naše skupina kupuje ročně za padesát milionů korun dřevěné palety, děláme biomasu z odpadu obilí a slámy, hází se to do stejného kotle jak lesní štěpka, odpovídal Babiš v polovině loňského roku v on- -line rozhovoru pro server ihned.cz na dotaz, podle čeho se rozhoduje, na jaké odvětví se zaměří. Za surovinou šel Babiš do zemědělství. V lesích asi cítí rychlejší a lepší výnosy. Ve srovnání s agrárním sektorem není lesnictví tolik ohrožené zahraniční konkurencí a levnějšími dovozy. Riziko ovšem vnímá agrární magnát v tom, že většinu suroviny v lesnictví vlastní stát. Není ale všem dnům konec. Při stavu veřejných financí je otázkou času, kdy se začne mluvit o privatizaci. Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) zatím prohlašuje, že státní podnik překlopí na akciovku, klidně už v příštím roce. Zisk pak bude možné přes dividendu přelít do státního rozpočtu, třeba i do Bendlova resortu. O deset miliard, které chybějí na stavbu dálnic, se už hlásí ministr dopravy Pavel Dobeš (VV).

8 8 Euro března 2012 monitor makroekonomika Dilema pro centrální bankéře Jak už si stačili všimnout v deníku Blesk, díky rostoucím cenám vajec nás čekají nekřesťansky drahé Velikonoce. Nejsou to ale jen vejce, co v těchto měsících zdražuje. Inflace v Česku totiž dál roste, v únoru to podle posledních dat bylo už o 3,7 procenta. Kromě potravin za to mohly také stále dražší pohonné hmoty. Benzin stojí víc o 8,4 procenta, nafta dokonce o 11,9 procenta. Co je ovšem na růstu cen nejzávažnější, je fakt, že nastává právě teď v době velmi nízkých úrokových sazeb České národní banky. Ta se tak dostává do nelehkého dilematu. Dlouhodobým cílem ČNB je udržovat růst cen na třech procentech. Měla by tedy sazby zvýšit a s inflací bojovat? Nebo by měla dál držet sazby nízko a pomáhat tak celé ekonomice, která se na konci loňského roku vrátila do recese? (plh) Pomalu přituhuje Vývoj indexu spotřebitelských cen (meziročně, v %) pramen: ČSÚ únor ,8 % 3 % Už od ledna 2012 Je to důvod zvýšit úrokové sazby? únor ,7 % MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE ČR A JEJÍCH VYBRANÝCH OBCHODNÍCH PARTNERŮ (v %, v meziročním srovnání, pokud není uvedeno jinak) HDP (4. Q 2011) Průmyslová výroba (I/2012) Dovoz (I/2012) Vývoz (I/2012) Běžný účet platební bilance* (3. Q 2011) Inflace** (I/2012) Míra nezaměstnanosti (I/2012) Hlavní burzovní index (2. 3. až ) Výnos desetiletých vládních dluhopisů (průměr za posledních 30 dnů) ČR 0,5 2 (prosinec) 6,5 11,3-4,3 3,7 (únor) 9,2 (únor) -2,1 3,33 Německo 1,5 1,8 4,5 6,7 4,6 2,5 (únor) 6,8 (únor) -1,3 1,88 Slovensko 3,4 7,0 0,5 (prosinec) 7,5 (prosinec) 0,2 3,9 13,7-1,3 4,28 Čína 8,9 12,8 (prosinec) -15,3-0,5 2,2 (rok 2009) 3,2 (únor) 4,1 (prosinec) -1,6 3,54 Polsko 4,3 9,0 2,4 (prosinec) 5,1 (prosinec) -5,2 4,1 13,2-0,7 5,51 Francie 1,4-1,3 (prosinec) 3,4 7,3-1,8 2,3 9,8 (prosinec) -0,7 2,92 Rusko 4,8 3,8 12,8 (prosinec) 19,5 (prosinec) 4,4 (odhad) 3,7 (únor) 6,6-2,2 7,56 Itálie -0,5-7,7 (prosinec) -8,4 (prosinec) 5,7 (prosinec) -2,1 3,3 (únor) 9,2-1,4 5,36 Rakousko 1,2-3,1 (prosinec) 14,1 (listopad) 6,1 (listopad) 0,1 3,0 4,0-3,2 2,93 Británie 0,7-3,3 (prosinec) -0,1 (prosinec) 6,4 (prosinec) -4,7 3,6 8,4 (prosinec) -0,9 2,14 Maďarsko 1,4-2,7 0,4 (prosinec) -1,1 (prosinec) 1,5 5,5 11,1-3,8 8,57 USA 3,0 3,4 11,3 (prosinec) 9 (prosinec) -2,9 2,9 8,3-0,5 1,98 Brazílie 1,4-3,4 5,0 (únor) 7,8 (únor) -1,4 (rok 2009) 6,2 5,5-1,3 3,60 Indie 6,1 1,8 (prosinec) 20,3 10,1-3,0 6,5 (prosinec) *** -2,8 8,22 Japonsko -0,7-1,2 9,9-9,3 1,5 0,1 4,6-0,1 0,97 *u zemí EU data z Eurostatu, u ostatních z OECD, **u členských zemí EU harmonizovaný index, ***aktuální údaj není k dispozici prameny: WOOD & Company, Bloomberg, Eurostat, OECD Už žádná omeleta Růst cen v únoru 2012 dle jednotlivých komodit (meziročně, v %) ,2 41,3 Vyzýváme vládu, aby zvýšila minimální mzdy. Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD 25, , ,8 4,2 0 Zemní plyn pramen: ČSÚ Elektřina Voda Regulované nájemné Pečivo Vejce Cukr Pohonné hmoty Zdravotní péče

9 9 makroekonomika monitor Sbohem, mé ferrari Itálie pouští žilou majitelům drahých aut, a není sama Znablýskané Alfy Romeo 159 s majáčkem vystoupili dva carabinieri ve slavnostních alta uniforme, tedy včetně nažehlených kalhot s dvojitými červenými lampasy, zasunutých do nablýskaných jezdeckých holínek z prvotřídní kůže se stříbrnými ostruhami. Vysocí, nagelovaní a navonění zasedli do křesílek zahrádky v uličce za Via Nazionale, aby v posledních záblescích slunce zapadajícího nad věčným městem vypili svoje ristretto. Odraz s otevřenou pusou civějících amerických turistek v jejich zrcadlových brýlích jenom potvrzoval, že karabiniéři dokonale zvládli základní princip bytí po italsku, tedy držet la bella figura, zkrátka vypadat dobře a nosit se ještě lépe. To bylo před třemi lety. Kdo ví, jestli dnes tihle dva policajti neodchytávají jiné elegantní Římany v nóbl autech, aby jejich osobní údaje předali berňáku, a ten zkoumal, zda jejich ferrari korespondují s daňovými přiznáními. Neboť i v Itálii platí, že dobře už bylo, zejména poté, co úřednický premiér Mario Monti v rámci úsporného balíku zvedl daně včetně zvláštní daně z luxusu, která se vztahuje i na drahé osobní vozy (s výkonem nad 251 koní). A začal také daně tvrdě vymáhat. Ač se nechce věřit, že by na tom Itálie byla s propojením elektronických registrů motorových vozidel s daňovými úřady tak špatně, že musí dělat razie na silnicích, tyto spektákly pro veřejnost zatím potvrzují slabou daňovou morálku. Ferrari sice v Ženevě právě předvádí svůj zatím nejrychlejší a nejsilnější sériový model F12 Berlinetta, v Itálii ale půjdou drahá auta nejen kvůli dani o poznání hůř na odbyt. V lednu se v celé zemi prodalo pouhých 66 nových supersportovních aut typu Ferrari nebo Lamborghini. Naši policajti nejspíše nikdy krásní nebudou, natož aby měli nablýskané holínky s ostruhami. Ale že se naši řidiči nedožijí podobných kontrol na silnici, na to bych si nevsadil. A pokud jde o zdanění luxusních aut včetně všech poplatků? Když se chtivý daňař podívá na tabulku zdanění aut v roce 2010 publikovanou OECD a najde takovou Kodaň, tiše si zašeptá: Prostor by tu byl ROZDÍL MEZI ZÁKLADNÍ A KONEČNOU CENOU U osobních aut malých a luxusních (v EUR ve vybraných městech) pramen: OECD, data za rok 2010 Základní cena Praha Vídeň Kodaň Berlín Haag Řím % % % % % % % % % % % * 121 %*. * To je šťastná minulost, nové zdanění aut s výkonem nad 251 koní prodraží Italům vlastnictví jejich čtyřkolových siláků o tisíce eur ročně miroslav.zamecnik@euro.cz Oslo % %

10 10 Euro března 2012 monitor SLÍVA EVROPSKÁ KRIZE Jedna nula pro Řecko Ceníme si vaší oběti pro řecký lid. Pokud jste jedním z věřitelů Řecka, pak tento vzkaz Evangela Venizela (na snímku), ministra financí helénské republiky, patří právě vám. Bohužel k tomu patří fakt, že přijdete až o 74 procent hodnoty své investice. Na takovém plánu se alespoň shodla řecká vláda s představiteli mezinárodních věřitelů, aby zemi zachránila od neřízeného bankrotu a zároveň získala právo na půjčku od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu ve výši 130 miliard eur. Pro Řecko je to první výraznější úspěch v boji s obrovským dluhem za poslední měsíce. Ze všech držitelů řeckých vládních dluhopisů, které mají nominální hodnotu 206 miliard eur, jich s odpuštěním dluhu souhlasilo 86 procent. Řecká vláda navíc využije zvláštní klauzuli o kolektivní akci, která donutí odpustit dluh i další. Celkově se tak do akce chtě nechtě zapojí 95 procent věřitelů. Za odměnu získají nové dluhopisy s podstatně nižší nominální hodnotou, delší splatností a nižším úrokem. Hlavním cílem je proměnit děravé vědro řeckých státních financí v alespoň trochu udržitelný model. I tak ale v roce 2020 dosáhne řecký dluh výše 120,5 procenta HDP (nyní je na 160 procentech). K tomu si připočtěte sociální nepokoje, nestabilní vládu a jedny z nejtvrdších vládních škrtů, jaké kdy evropská vláda musela učinit. Zajímavé bude také sledovat, jak se s odpisem vypořádají sami věřitelé. Vzhledem k tomu, že na dohodě se intenzivně pracovalo několik měsíců v kuse, nemusela by pro ně ztráta znamenat až tak velký problém. Mezi největšími věřiteli jsou hlavně řecké banky držící dohromady dluhopisy v hodnotě 40 miliard eur. Patří tam ale také velká evropská jména jako Deutsche Bank, Commerzbank, Société Générale, BNP Paribas nebo KBC. S odpuštěním dluhu souhlasily i ČSOB, Komerční banka nebo UniCredit Bank. Jak moc se jich řecká operace dotkne, uvidíme ve finančních výsledcích za toto čtvrtletí. (plh) PRAHA 11 Štědrý starosta Jeden hlavičkový papír za 103 korun, vizitka za 24 korun či dort pro hosty za deset tisíc korun? Ptáte se, kdo si tak marnotratně zakládá na své imagi? Nejde překvapivě o žádného miliardáře ani o rozmařilou celebritu, ale o starostu Prahy 11 Dalibora Mlejnského (ODS) (na snímku). Dodání hlavičkových papírů, obálek i vizitek městskému úřadu v roce 2010 zajistila pražská reklamní agentura Men on the Moon Entertainment. Kromě toho pro radnici zajišťovala celou řadu dalších, především kulturních a propagačních akcí. Za 660 kusů vizitek Luxus zaplatil úřad před dvěma lety ,80 koruny, tedy necelých 24 korun za jednu. Obvyklá cena se přitom pohybuje od jedné do tří korun. Vizitka v hodnotě kolem 30 korun bude mít pravděpodobně logo ze,čtrnáctikarátového zlata a řadu dalších prvků, které nejsou na vizitkách obvyklé. Cena je přinejmenším podezřele vysoká, uvedl Jan Tůma ze společnosti Arteus, která vyrábí vizitky také pro zaměstnance vydavatelství Euronews (vydávající týdeník Euro). Stejným způsobem se podivoval i dalším cenám. Dopisní papír za 80 korun nebo obálky za 35 korun jsou naprostou hloupostí. Cena se obvykle pohybuje v jednotkách korun, a to i tehdy, pokud má klient speciální požadavky na design, říká Tůma. Jak skutečně vypadají Mlejnského vizitky, dopisní papíry a obálky, se týdeníku Euro před uzávěrkou zjistit nepodařilo. Máme po pracovní době a nemohu se nikoho zeptat. Vizitky pana starosty ani jeho hlavičkový papír jsem nikdy neviděla, uvedla Andrea Wolfová, mluvčí radnice. Podobně štědrá byla radnice v minulosti i ke společnosti Jihoměstský pivovar, jejíž majitel František Richter v minulých komunálních volbách kandidoval na Praze 11 za Věci veřejné (ty ale na Jižním Městě neuspěly). Richterova firma pro radnici zajišťovala řadu kulturních akcí a dodávala na ně občerstvení. V dubnu roku 2010 podnikatel radnici fakturoval například za dort ve tvaru liry deset tisíc korun. (kre)

11 11 monitor FINANČNÍ TRH Kampelička Unibon končí Ostravské spořitelní a úvěrní družstvo Unibon přišlo o licenci. ČNB odejmula čtvrté největší kampeličce v Česku povolení k činnosti kvůli porušování limitů angažovanosti vůči některým svým členům a ekonomicky spjatým osobám. Jinými slovy: záložnu potopily firmy z její vlastní skupiny, které nedodržovaly povinnost splácet úvěry. Centrální banka přitom na možná rizika upozorňovala Unibon už v loňském roce. Vzhledem k přetrvávajícím nedostatkům ČNB shledala odnětí povolení za jediné možné a efektivní řešení, které zabrání dalšímu porušování právních předpisů a uzavírání nevýhodných smluv ze strany záložny, a tím i ohrožování majetku jejích členů, napsala ČNB ve zdůvodnění svého rozhodnutí. Unibon nyní nesmí přijímat vklady, poskytovat úvěry ani provozovat další činnosti kromě vypořádání svých závazků. Záložna spravovala koncem roku 2,8 miliardy korun pro 4,4 tisíce klientů. Majitelé depozit o své vklady nepřijdou, neboť jsou pojištěné u Fondu pojištění vkladů až do výše sto tisíc eur. KAMPELIČKY V ČESKU Počet záložen Počet klientů Spravované prostředky STAVEBNICTVÍ Zlatá pro PSJ Budova Main Point Karlin společnosti PSJ Invest byla vyhlášena nejlepší kancelářskou budovou světa, postavenou v loňském roce. Je to vůbec poprvé v historiii, kdy český projekt zvítězil v této kategorii. Stalo se tak minulý čtvrtek na světovém veletrhu MIPIM ve francouzském Cannes. Cenu MIPIM Awards získala budova mezi více než stovkou projektů ze 47 zemí světa. V kategorii Nejlepší kancelářský a obchodní projekt se Main Point Karlin utkal s britským projektem Heron Tower a nizozemskou budovou TNT Center. Zelená budova Main Point Karlin, kterou navrhl architektonický ateliér DaM, vyniká hlavně svým technologickým vybavením. Mezi architektonické zajímavosti patří výrazné fasádní pilíře, které fungují jako slunolamy nebo chlazení budovy za pomoci říční vody. Větrání v budově zajišťuje systém indukčních jednotek, které nevydávají žádný hluk. Díky francouzským oknům na celou výšku podlaží má budova velmi prosvětlené kanceláře. Na rizika celého sektoru družstevních záložen upozorňovala Česká národní banka už ve své poslední zprávě o finanční stabilitě. Varovala, že kampeličky mají vyšší podíl nesplácených půjček a mnohem nižší krytí opravnými položkami, než mají bankovní domy. To ale neplatí u všech. Právě Unibon statistiku výrazně zkreslovala, neboť objem nesplácených úvěrů u ní dosahoval až k padesáti procentům. Třetinový podíl v kampeličce ještě donedávna patřil známému ostravskému podnikateli Daneši Zátorskému. Přes firmy Geofin a VOKD kontroloval v Unibonu třetinový podíl. Komu svou část prodal, ale není jasné. (pel) Main Point Karlin získal již v minulém roce nejvyšší ocenění v rámci evropské realitní soutěže International Property Awards, pořádané ve spolupráci s The New York Times, Bloom berg Television a firmou Google. V minulosti v soutěži zvítězily již tři české projekty, i když v jiných kategoriích v roce 1994 Vinohradská tržnice, roku 2001 hotel Four Seasons a v roce 2008 projekt Amazon Court. (kre) ELEKTROKOLA Ekolo.cz rozjíždí zahraniční expanzi Největší český výrobce a prodejce elektrokol, společnost Ekolo.cz, připravuje expanzi na zahraniční trhy. V první fázi se chce firma se svými koly značky Agogs prosadit v Německu, Nizozemsku a Maďarsku, v plánu je ale i vstup do Francie. Prodej elektrokol na českém trhu se postupně zvyšuje, a protože si myslíme, že jsme dobří i pro cizinu, tak jsme se rozhodli v některých zemích najít partnery či distributory pro naši expanzi, řekl tý deníku Euro ředitel a spolumajitel firmy Ekolo.cz Jakub Ditrich. Vloni jsme v rámci pilotního projektu dodali několik desítek kol do Německa a zjistili jsme, že jsme cenově i logisticky konkurenceschopní. Letos chceme tuto spolupráci dále rozvinout, vysvětluje. Do Německa Ekolo.cz vyváží prozatím do Bavorska, Durynska a Saska, plán expanze počítá s pokrytím dalších spolkových zemí. Ditrich tam chce značku Agogs profilovat jako střední střídu, která na německém trhu chybí. V řetězcích typu Obi, Lidl či Plus se prodávají nejlevnější elektrokola na hranici sedmi set eur, a pak až prémiové značky za cenu blížící se dvěma tisícům eur. Mezitím je šedá zóna, kterou bychom chtěli vyplnit, naznačuje. Nizozemský a francouzský trh jsou v tomto ohledu tvrdší, ale zase jde o země s dlouholetou cyklistickou tradicí. Boom elektrokol tam nabírá obrovských rozměrů, takže věřím, že najdeme prostor na trhu, říká Ditrich. Na maďarském trhu se prodej elektrokol teprve rozjíždí, podobně jako například na Slovensku, kde je Agogs zastoupen již více než dva roky. Ekolo.cz vloni v Česku prodalo asi 1500 kol v cenovém rozmezí od 27 tisíc do 50 tisíc korun. Časem se chceme stát celoevropskou značkou elektrokol. Tento segment se postupně stává mainstreamem a elektrokola v hodnotě dvaceti až třiceti tisíc mají velkou šanci se rozvinout v masovém měřítku, odhaduje Ditrich. (oh) INZERCE

12 12 Euro března 2012 monitor DOSTAVBA TEMELÍNA O tendru rozhodnou i víza VENKOVNÍ REKLAMA Monopol pro Francouze O vítězi tendru na dostavbu třetího a čtvrtého bloku temelínské jaderné elektrárny rozhodne kromě samotné nabídky i plán, jak se zájemci o kontrakt dokážou postarat o stovky zahraničních dělníků. Ministerstvo vnitra totiž po vládě požaduje, aby se za cizince, kteří u nás budou kvůli práci na Temelínu potřebovat pracovní víza, zaručila. Budeme chtít určité garance. Je to logické, protože počet zahraničních dělníků může převýšit počet českých zaměstnanců v regionu, řekl týdeníku Euro Tomáš Haišman, ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, které má na starost vydávání víz a dlouhodobých pobytů. Vláda by tak měla stavbu Temelína v lepším případě certifikovat jako migrační projekt. (bh) Trh s venkovní reklamou ovládne francouzská společnost JCDecaux. Tedy pokud tuto středu Senát nezastaví novelu zákona o pozemních komunikacích v podobě, v jaké ji schválila Poslanecká sněmovna. Novela fakticky likviduje veškerou reklamu umístěnou kolem pozemních dálnic a silnic, včetně městských komunikací. Nevztahuje se ale na městský mobiliář, který v Praze obhospodařuje za neobvykle výhodných podmínek zmíněná francouzská firma. A Praha je pro trh naprosto rozhodující. Původní novela zákona předložená vládou a upravená hospodářským výborem sněmovny po dohodě s ministrem dopravy Dobešem sice likvidovala osmdesát procent reklamních ploch u silnic a dálnic, ale ponechávala na trhu o objemu někde mezi třemi až čtyřmi miliardami korun konkurenci. Vše změnil návrh poslance TOP 09 Františka Laudáta, mnohaletého pražského komunálního politika, který zakazuje reklamu prakticky na všem, co není postaveno s primárně jiným cílem než sloužit reklamě. Důsledkem bude likvidace naprosté většiny společností nabízejících venkovní reklamu, kromě JCDecaux. Francouzská společnost má smlouvu s Prahou od roku 1994, média opakovaně upozorňovala na její nevýhodnost. V roce 2008 za primátora Pavla Béma byl podepsán dodatek, který měl situaci změnit. Nicméně zásadní problém nevyřešil. Praha stále nemá nárok na podíl z reklamy na svém majetku. Tento podíl se ve velkých městech obvykle pohybuje od 22 do 40 procent. Praha nyní ale dostává 8,6 milionu ročně a údajně další desítky milionů ve formě protislužeb ze strany JCDecaux, které lze ale jen těžko reálně ohodnotit. Tržby společnosti přitom činí 170 milionů ročně. (pp) BANKY ČNB přitvrdila Nejnovější zátěžové testy tuzemských bank opět potvrdily odolnost finančních domů proti případnému zhoršení dluhové krize. Česká národní banka ovšem zásadním způsobem přitvrdila parametry zkoušek. Až dosud prováděla ČNB testování pro vývoj v následujících dvou letech, nyní se tato doba prodlužuje na tři roky. A zatímco naposledy se zkoumala odolnost bank vůči přecenění veškerých expozic vůči Řecku, Irsku, Itálii, Portugalsku a Španělsku na nulovou hodnotu, současné testy zahrnovaly i částečný odpis expozic vůči těm zemím Evropské unie, kde vládní dluh ke konci roku 2010 převyšoval 60 procent hrubého domácího produktu. ČNB zároveň nově zjišťovala, jak by tuzemské banky obstály, pokud by se jejich zahraniční mateřské finanční skupiny dostaly do existenčních potíží. Jde o rozšířenou varian tu zátěžového scénáře, který předpokládá znehodnocení jedné třetiny všech hrubých expozic sedmi největších českých bank vůči jejich mateřským skupinám. V takovém případě by finanční domy přišly o sedmatřicet miliard korun, vypočetla ČNB. Centrální banka v testech sledovala dvě varianty vývoje. Základní, u které počítala se stagnací ekonomiky a od druhé poloviny příštího roku pak s mírným růstem, a zhoršenou variantu, při níž kalkulovala s extrémním propadem ekonomické aktivity kvůli prohloubení dluhové krize v eurozóně. Ani při nejhorším předpokládaném vývoji by přitom kapitálová přiměřenost celého bankovního sektoru v Česku neměla klesnout pod hranici osmi procent, říká ČNB (v současné době činí 15,2 procenta). (pel) MILIARDÁŘI Kellner za stovkou, nadějný je Lukačovič V přehledu dolarových miliardářů, který každoročně zveřejňuje časopis Forbes, stojí za pozornost čtyři Češi. Nejbohatší z nich, majitel skupiny PPF Petr Kellner, vypadl z první stovky světových boháčů, kde se ještě loni hřál na 97. místě. Letos se umístil na 110. příčce s odhadovaným majetkem 8,2 miliardy dolarů. Nejde o to, že by vyloženě přišel o peníze. Jeho firmy dál vydělávají a rostou. V jeho případě jde ale v první řadě o firmy působící v oboru finančních služeb, což je odvětví, které jako celek hodně utrpělo kvůli finanční krizi, komentoval Kellnerovo umístění Forbes. Druhým nejbohatším Čechem zůstává Zdeněk Bakala, jenž se s majetkem v hodnotě 1,9 miliardy dolarů skví na 683. příčce. Tře - tí Čech v žebříčku Andrej Babiš skončil na 913. místě s majetkem 1,4 miliardy dolarů. Z loňské pozice mu výše pomohlo to, že podniká v oborech souvisejících s půdou, která je v období krize v kurzu. Za pozornost podle magazínu ještě stojí zakladatel a majitel internetového portálu Seznam Ivo Lukačovič (na snímku), byl zařazen do speciálního přehledu stoupajících hvězd. Jeho majetek se sice odhaduje zatím jen na půl miliardy dolarů, ale k vytoužené miliardové metě by prý mohl brzy dosáhnout. Na absolutně nejvyšších příčkách žebříčku se letos žádné velké překvapení nekonalo, stále mu kraluje mexický telekomuni kační magnát Carlos Slim Helú s 69 mi liarda mi dolarů. Následuje ho zakladatel softwarové firmy Microsoft Bill Gates s majetkem 61 miliardy a stupně vítězů uzavírá investor Warren Buffett se 44 miliardami dolarů. (yak)

13 13 monitor PALUBNÍ DENÍK Andrej na kosmetice POLITICKÝ DIÁŘ Cool pantofle a návrat pera i režimu Lidovci touží vypadat zábavně a cool. Na- - Tohle ne- jsme SPLACHOVACÍ POSPÍŠIL O válce státních zástupců a osudu ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila se pod vlivem probíhajícího soudního líčení s Vítem Bártou přestalo mluvit, příběh ale zdaleka neskončil. Podle toho, jak se k Pospíšilovi chová Petr Nečas i při jednání vlády před ostatními ministry a jejich náměstky, je zřejmé, že napětí mezi premiérem a ministrem nijak nepolevilo. Naposledy se při projednávání státního rozpočtu pro příští rok Pospíšil přihlásil s tím, že mu chybějí peníze na věznice. Ministerský předseda se na něj úkosně podíval a naprosto suchým nezúčastněným hlasem mu sdělil něco jako: Pane ministře, za celého půl roku jste mi nepředložil jediný návrh, jak tuto situaci řešit. Přece nemůžete čekat, že tak budeme činit nyní při jednání vlády. Pospíšil poslušně stáhl ocas a zmlknul. Podobným způsobem se prý Nečas chová k ministrovi na zasedáních vlády častěji. Pospíšila se údajně občas zastává i naprostý cynik Miroslav Kalousek, což jen dokazuje, že se šéfem justice to je skutečně na pováženou. Vlastně jde o psychologickou hru: Nečas by se Pospíšila rád zbavil, ale pod vlivem možné nálepky zastánce kmotrů a zla na státním zastupitelství se to zdráhá udělat. Pokouší se tedy Pospíšila vydusit a přimět k tomu, aby funkci složil sám. Jenže ministr spravedlnosti je zatím značně splachovací. JOB ROKU Řídit stát jako prosperující firmu. Společnost bude spravedlivá a lidé se budou mít lépe, když si ze státního nebudou přikrádat různí korupčníci. To slibuje Čechům miliardář Andrej Babiš se svým hnutím ANO Ponechme stranou názory, jestli se dá stát úspěšně řídit jako firma, nebo ne. Babišova politická proklamace ale přináší nebezpečné odhalení v tom, jak je na tom jeho impérium s prosperitou. Soudě podle toho, jak platí zaměstnance, to nebude žádná sláva. Kosmetičce do luxusního salonu v průhonické Sokolovně nabízel majitel Agrofertu podle informací Palubního deníku deset tisíc hrubého měsíčně. Nadstandardní odměnou jí zřejmě mělo být potěše - ní, že švýcarskými mastičkami prodlužuje mladistvou pleť klientely, která má na to, aby za dvě hodiny péče vysolila bez dýš - ka 3990 ko run. Mimořádný bonus dostala uchazečka o práci hned na začátku. Vstupní pohovor s ní vedl prý přímo Andrej Babiš. OTRAVA PLYNEM Pražští radní v lednu zadělali na obchod roku. Rozhodli, že od společnosti E.ON odkoupí její 49,35procentní podíl v Pražské plynárenské. Vše se zdálo být tak jednoduché. Analytici renomované společnosti dostali za úkol spočítat, na kolik takový podíl vyjde. Poté mělo následovat předložení nabídky, podpis kupní smlouvy a příchod nového vládce do Pražské plynárenské. Jenže zdání klame. Renomovaná poradenská firma poslala na pražský magistrát pouze hrubý odhad ceny, při výpočtech prý byla odkázána jen na veřejně dostupné informační zdroje. E.ON údajně nechtěl poskytnout žádné konkrétní informace. Obchod roku se tak o několik měsíců odkládá. Stejně tak i plány některých magistrátních úředníků na osvětovou kampaň mezi Pražany o prospěšnosti energetických úspor. Projekt bratru za pár milionů měla zaplatit právě Pražská plynárenská. V této souvislosti nezbývá než podotknout, že neposkytnutí informací se někdy vyplatí. (red) Od minulé středy zbývá Václavu Klausovi ve Samozřejmě že mě to netěší a utrhl bych si ruku a tak dále. Je to laciná příležitost k atakům na mě, - - Kvůli jmenování nového člena rady Českého Na začátku prosince 1951 vnikli do statku

14 14 Euro března 2012 monitor Evropská unie EUROGLOSA KALENDÁRIUM Jak komise naletěla Od 12. do 16. března PONDĚLÍ 12. BŘEZNA EUROPOSLANCI O PLATECH A ČOKOLÁDĚ Plénum Evropského parlamentu vyzve k zavedení kvót pro zastoupení žen v řídicích orgánech společnosti. Schválí mezinárodní dohodu o kakau, která má učinit obchod s kakaem spravedlivějším a udržitelným a bez využívání dětské práce. KONFISKACE MAJETKU Z TRESTNÉ ČINNOSTI Evropská komise navrhne nařízení o znovuzískávání a konfiskaci jmění pocházejícího z trestné činnosti. Direktiva by měla členským státům umožnit snadněji konfiskovat jmění, které pochází z vážných kriminálních činů či organizovaného zločinu a ocitlo se v jiné zemi EU. ZACHRÁNĚNÉ ŘECKO A NOVÁ DAŇ Ministři financí Evropské unie formálně schválí druhý záchranný balík pro Řecko poté, co více než 85 procent věřitelů přistoupilo na výměnu dluhopisů, a tím byla splněna podmínka pro úspěch plánu oddlužení. Podobně rozhodne o druhém řeckém programu Mezinárodní měnový fond. Rada také zhodnotí práce na kontroverzním návrhu daně z finančních transakcí. ÚTERÝ 13. BŘEZNA MALÝ VELKÝ ROZPOČET Europoslanci rozhodnou o své pozici k návrhu rozpočtu EU na rok Řada členů europarlamentu požaduje navýšení rozpočtu. Parlament se tak nejspíše dostane do sporu s členskými státy a může hrozit rozpočtové provizorium jako loni. XENOFOBNÍ NIZOZEMSKÝ WEB Europoslanci budou diskutovat o kontroverzní webové stránce, která vyzývá nizozemské občany, aby pranýřovali občany nových členských zemí pracující v Nizozemsku. STŘEDA 14. BŘEZNA ÚNOROVÉ CENY Eurostat zveřejní vývoj inflace v zemích EU za únor. JAK SE DAŘILO PRŮMYSLU Evropská komise zveřejní data o vývoji průmyslové výroby za leden v zemích Evropské unie. ROZŠIŘOVÁNÍ UNIE Evropský parlament projedná zprávu o rozšíření pro Makedonii, Island, Bosnu a Hercegovinu. Parlament si přeje rozšíření o Island, v případě Makedonie žádá o stanovení data zahájení přístupových rozhovorů. Probere také volby v Rusku, situaci v Nigérii a námořní pirátství. ČTVRTEK 15. BŘEZNA SVĚTOVÉ FÓRUM O VODĚ V Marseille končí čtyřdenní fórum o vodě. Má být podepsána dohoda o vodní výzvě. Diskuse se povede o dosažení dobrého stavu všech vod EU do roku 2012, který je cílem Rámcových směrnic o vodě. VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI Eurostat zveřejní údaje o zaměstnanosti za čtvrté čtvrtletí 2011 v EU. PÁTEK 16. BŘEZNA VOLNÝ OBCHOD S KOLUMBIÍ A PERU Ministři obchodu, zasedající v Radě pro zahraniční věci, budou usilovat o dosažení politické dohody o podpisu a prozatímním provádění dohody o volném obchodu s Kolumbií a Peru. Budou také debatovat o dohodě o volném obchodu se Singapurem.

15 15 pozitivní zprávy monitor WHITE & CASE Do USA pojedou Brněnští AVG Spolu s Krtkem proti rakovině SANTÉ NETWORK Mezi deseti nejlepšími v Evropě Pražská pobočka mezinárodní advokátní kanceláře White & Case vyhlásila vítěze vnitrostátního kola 53. ročníku nejstarší mezinárodní soutěže studentů práva Philip C. Jessup International Law Moot Court Competition. Stal se jím tým z brněnské Masarykovy univerzity, který nejlépe obstál ve tříkolovém celodenním právním sporu před simulovaným Mezinárodním soudním dvorem. Letos se na půdě Univerzity Palackého v Olomouci řešil spor mezi dvěma fiktivními státy týkající se legality použití síly nebo zničení kulturní památky. Tým vítězů bude reprezentovat Česko v mezinárodním kole, které proběhne od 25. do 31. března ve Washingtonu za účasti více než stovky týmů z celého světa. White & Case je globálním partnerem řady soutěží Jessup organizovaných Mezinárodním sdružením studentů práv (ILSA) od roku Zaměstnanci AVG Technologies se snaží vyhrávat bitvy nejen v oblasti počítačových virů a malwaru, ale také v boji s rakovinou. Pravidelnými dary nadaci Krtek se firma podílí na charitativní činnosti ve svém domovském městě Brně. V roce 2011 věnovali její zaměstnanci 200 tisíc korun klinice dětské onkologie ve Fakultní nemocnici v Brně, se kterou Krtek úzce spolupracuje. Každý rok se naše klinika stará o 150 dětí s nově diagnostikovanou rakovinou. Léčba je velmi nákladná, bez darů bychom si nemohli dovolit nakupovat nové technologie, hračky nebo nádobí pro rodiče, říká Jaroslav Štěrba, předseda správní rady Krtka a primář Pediatrické onkologické kliniky ve Fakultní nemocnici v Brně (vlevo). Šek převzal v prostorách nemocnice od šéfa lidských zdrojů AVG Jiřího Omelky. Společnost Santé Network reprezentovala Českou republiku na mezinárodní soutěži European Business Awards. V konkurenci 15 tisíc organizací se v kategorii Cena pro zaměstnavatele roku probojovala jako jediný zástupce České republiky mezi deset nejúspěšnějších evropských společností a získala prestižní ocenění Ruban d Honneur. Hlavním důvodem úspěchu je skutečnost, že Santé zaměstnává ve svých řadách čtvrtinu osob s nejrůznějším zdravotním postižením. UNILEVER ČR Na programu životní prostředí Společnost Unilever Česká republika loni zahájila interní kampaň Green Office. V rámci tohoto projektu si společnost předsevzala snížit dopad všech svých kancelářských činností na životní prostředí o deset procent. Zaměstnancům se svým chová - ním podařilo v roce 2011 vyprodukovat o 200 tun CO 2 méně. Unilever za projekt Green Office získal ocenění v soutěži Top odpovědná firma 2011 v kategorii Inovátor v životním prostředí. INZERCE Do Londýna na LOH 2012 s Čedokem! Čedok oficiální prodejce vstupenek na LOH 2012 Autokarové zájezdy od:11990 Kč Letecké zájezdy od: Kč Skupinové zájezdy vám připravíme na míru Informace a prodej ve všech kancelářích Čedoku a u obchodních zástupců Informace a prodej též: info@cedok.cz

16 16 Euro března 2012 monitor lidé a podniky 1 Dagmar Bicková Havel, Holásek & Partners 2 Dana Bartoňová YIT Stavo 3 Jan Šolc Salans 4 Michal Kubík Tiscali.media 5 Kateřina Jandová AK Schönherr 5 Jitka Linhartová AK Schönherr 5 Radovan Kubáč AK Schönherr 6 Miroslav Kubricht Levi Strauss & Co. 1 HAVEL, HOLÁSEK & PARTNERS advokátka Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners rozšířila tým právníků o advokátku Dagmar Bickovou. Zaměřuje se zde zejména na oblast farmaceutického a zdravotnického práva a poskytuje právní služby všem zúčastněným subjektům včetně výrobců léčiv, distributorů, nemocnic, lékařů a reklamních agentur. Zajišťuje také právní poradenství v oblasti veřejných zakázek, kartelového práva a dominantního postavení soutěžitelů v rámci hospodářské soutěže. Před svým příchodem do společnosti Bicková pracovala pro PricewaterhouseCoopers Česká republika a dvě přední české advokátní kanceláře, kde se kromě farmaceutického a zdravotnického práva věnovala poradenství v oblasti reklamního práva, ochrany osobních údajů, práva duševního vlastnictví a veřejných zakázek. Její rozsáhlá specializace dále zahrnovala oblast energetiky, poštovních služeb a nákupu českých společností zahraničními investory zejména v sektoru obnovitelných zdrojů a výbušnin. Je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, mluví plynně anglicky a německy. Zabývá se rovněž publikační činností. 2 YIT STAVO ředitelka prodeje a marketingu Dana Bartoňová povýšila ve společnosti YIT Stavo na post sales & marketing directorky. Od roku 2009 byla ve firmě konzultantkou pro developerské aktivity, nově je zodpovědná nejen za obchod a marketing, ale podílí se i na strategickém plánování a rozhodování. Bartoňová se v oblasti rezidenčního developmentu pohybuje již téměř dvacet let. Devět let působila ve společnosti King Sturge, ze které odcházela z pozice associated directorky. Následně zastávala funkci marketing & sales directorky nizozemské developerské společnosti Shiran R/E Holdings. Před nástupem do YIT Stavo se podílela na vstupu bankovního fondu největší izraelské banky Poalim na český a slovenský trh. Dana Bartoňová studovala na Univerzitě v Readingu, hovoří anglicky, francouzsky a rusky. Volný čas ráda věnuje rodině a hudbě. 3 SALANS counsel Do pozice counsel v mezinárodní advokátní kanceláři Salans v Praze byl jmenován Jan Šolc. Do kanceláře nastoupil v roce 2000 jako student, posléze zde působil jako advokátní koncipient a po složení advokátních zkoušek jako advokát. Nyní vede pracovní skupinu pro oblast asset managementu v rámci pražské sekce Globální pracovní skupiny pro nemovitostní právo. Ve své praxi se zaměřuje na nemovitosti, financování, obchodní právo a má bohaté zkušenosti v oblasti nemovitostního financování v České republice. Poskytoval rovněž poradenství řadě klientů v oblasti asset managementu jejich nemovitostí. Jan Šolc mluví plynně anglicky a německy. Ve volném čase rád cestuje a hraje tenis. 4 TISCALI.MEDIA výkonný ředitel Obchodní ředitel společnosti Tiscali.media Michal Kubík (30) se stal novým výkonným ředitelem firmy. Kubík, jenž zastává nadále i pozici obchodního ředitele, ve vedení společnosti vystřídal Jana Václava Čepa, který se bude věnovat strategickému rozvoji celé skupiny v rámci nové společnosti Tiscali.investment. V internetovém prostředí se Kubík pohybuje od roku 2001, kdy se podílel na řešení internetového bankovnictví v Živnostenské bance. Poté působil jako business analyst ve společnosti CeWe Color a v dubnu 2008 nastoupil jako senior key account manager do mediální skupiny Mafra. V Tiscali.media působí od roku AK SCHÖNHERR advokátka advokátka advokát Pražská pobočka mezinárodní advokátní kanceláře Schönherr rozšířila svůj advokátní tým o tři advokáty, Kateřinu Jandovou, Jitku Linhartovou a Radovana Kubáče. Všichni tři působili v kanceláři v minulosti v pozici advokátních koncipientů a specializovali se na oblast hospodářské soutěže, veřejných zakázek a energetiky. Posílí proto týmy zaměřené na tyto oblasti. Kateřina Jandová studovala v Praze, Pasově a Tübingenu. V rámci své dlouholeté právní praxe se specializuje na právo regulovaných odvětví, zejména české a evropské energetické právo, dále též na soutěžní právo, právo veřejných zakázek, správní právo a obecné právo EU. Jitka Linhartová dříve působila na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže a absolvovala stáž u Evropské komise. Je absolventkou Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, zaměřuje se především na české, slovenské a evropské soutěžní právo a dále na právo energetické. Radovan Kubáč vystudoval právo na Univerzitě Palackého v Olomouci a absolvoval též zahraniční studia v Německu a stáž u Evropské komise. Mezi jeho specializace patří především oblast evropského, českého a slovenského soutěžního práva, problematika veřejné podpory a oblast správního práva a veřejných zakázek. KRÁTCE Zdeněk Apeltauer Jiří Houser - ČESKÁ TELEVIZE - Tomáš Motl - - PF ČESKÉ POJIŠŤOVNY - - Zdeněk Románek -

17 17 lidé a podniky monitor mbank Petr Vondráček marketingový ředitel 7 Břetislav Moc Logica 8 Zuzana Kepková KPMG Česká republika 9 David Morris Tesco Stores ČR 6 LEVI STRAUSS & CO. country sales manager Country sales manager značky Levi s v České republice a na Slovensku Miroslav Kubricht (37) bude pro jednu z největších oděvních značek světa nově řídit obchod také v Maďarsku a Albánii. Dosud řídil obchod značky v Česku, na Slovensku a v šesti zemích bývalé Jugoslávie, nyní pod něj spadá již deset zemí regionu střední a východní Evropy. Kubricht ve společnosti Levi Strauss & Co. Česká republika pracuje přes tři roky. Předtím působil ve společnosti zastupující v Česku značky Columbia a Chicco. Několik let také vlastnil síť obchodů s brazilskou obuví. Je ženatý, má tři děti. Mezi jeho koníčky patří především motocyklové závody, hlavolamy, cestování a rodina lou profesní kariéru se zaměřuje na oblast IT ve veřejné správě. Je ženatý a má tři děti. Ve volném čase se věnuje především své velké rodině, rád hraje golf a lyžuje a s přáteli rád posedí u sklenky dobrého vína. 8 KPMG ČESKÁ REPUBLIKA directorka Zuzana Kepková vstoupila do pozice directorky Poradenské služby KPMG v České republice, konkrétně do týmu aktuárů. Zúročí zde zkušenosti, které získala během svého dlouholetého působení v předních pojišťovnách (Allianz, ING, Kooperativa). Jako hlavní cíl si stanovila posílení a rozvoj poradenských služeb, zejména pro pojišťovnictví. Zuzana Kepková přichází z Allianz pojišťovny, kde zastávala roli místopředsedkyně představenstva a zástupkyně generálního ředitele. Zodpovídala za oblast životního a neživotního pojištění v České republice. Vystudovala Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Patří k zakládajícím členům a pracuje ve výboru České společnosti aktuárů (ČSPA). V letech 2006 až 2010 působila v představenstvu České kanceláře pojistitelů (ČKP). Svůj volný čas dělí mezi rodinu, cestování, četbu knih, návštěvy divadel a turistiku v přírodě. 7 LOGICA ředitel divize Společnost Logica jmenovala ředitelem divize Public Břetislava Moce (40), který bude v rámci regionu střední a východní Evropy (CEE) zodpovědný za aktivity společnosti Logica ve státní správě a samosprávě. Moc disponuje bohatými zkušenostmi z oblasti informačních systémů státní a veřejné správy. Ve společnosti Logica působí již od roku 2009, kdy nastoupil do pozice vedoucího konzultanta divize Public. Břetislav Moc je absolventem Fakulty elektrotechnické ČVUT. Před nástupem do společnosti Logica působil více než dvanáct let v různých pozicích ve společnosti IBM. Po ce- 9 TESCO STORES ČR generální ředitel Novým generálním ředitelem Tesco Stores ČR se stal David Morris (44). Vystřídal Philipa J. Clarka, který funkci zastával od srpna 2005 a v rámci skupiny přejde do nové pozice. Morris ve firmě pracuje od roku 1986, kdy působil v různých pozicích ve Velké Británii, střední Evropě a Asii. Do České republiky přichází z Indie, kde dva roky řídil zastoupení Tesco. V minulosti působil jako provozní ředitel v Maďarsku a měl na starost vznik sítě obchodů malého formátu v Polsku. David Morris je ženatý. Má dva psy a rád chodí do přírody nebo se věnuje muškaření. INZERCE

18 18 Euro března 2012 cover story Politické porno Soudní proces s faktickým šéfem VV Vítem Bártou odhalil impotenci kabinetu Petra Nečase MINISTERSTVO VNITRA RADEK JOHN v letech 2010 až 2011 ministr vnitra MIROSLAV ZAHÁLKA v roce 2010 náměstek ministra vnitra MILOSLAV RUT v roce 2011 výkonný ředitel pro business development České pošty ČESKÁ POŠTA TOMÁŠ HRDLIČKA KMOTŘI FRANTIŠEK VAVERA v letech 2010 až 2011 náměstek ministra vnitra MICHAL MOROZ v letech 2010 až 2011 náměstek ministra vnitra FILIP BOUČEK v letech 2010 až 2011 ředitel divize České pošty ROMAN JANOUŠEK

19 19 politika cover story HRAD ODS VÁCLAV KLAUS prezident ČR BORIS ŠŤASTNÝ poslanec, v letech 2010 až 2012 šéf pražské ODS DALIBOR MLEJNSKÝ starosta Prahy 11 MICHAEL HRBATA náměstek ministra obrany MINISTERSTVO DOPRAVY ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC VLÁDA ČR VÍT BÁRTA v letech 2010 až 2011 ministr dopravy MARTIN SÝKORA v letech 2010 až 2011 náměstek ministra dopravy JIŘÍ ŠVORC v letech 2010 až 2011 šéf ŘSD KAROLÍNA PEAKE místopředsedkyně vlády pro boj s korupcí VV ČD CARGO ABL MINISTERSTVO FINANCÍ KAMIL JANKOVSKÝ ministr pro místní rozvoj MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ JIŘÍ VODIČKA v letech 2010 až 2011 předseda představenstva společnosti ČD Cargo MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ KRYŠTOF HAJN manažer rizik společnosti ČD Cargo BÝVALÍ MANAŽEŘI SPOLEČNOSTI ABL PAVEL KOHOUT ekonom, místopředseda dozorčí rady společnosti Český Aeroholding MICHAL JANEBA náměstek ministra pro místní rozvoj a člen řídicího výboru Českých drah JOSEF DOBEŠ ministr školství BÝVALÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI SPOLEČNOSTI ABL LIDÉ BLÍZCÍ VV, VÍTU BÁRTOVI NEBO ABL (I V MINULOSTI)»

20 20 Euro března 2012 cover story politika CHUDÝ RADEK. O komická prohlášení u soudu není nouze. Například Radek John prohlásil, že pro Bártu je půl milionu to, co pro něj pětistovka.» Zatímco se Vít Bárta u obvodního soudu pro Prahu 5 už druhý den obhajoval, že peníze, které poskytl Jaroslavu Škárkovi s Kristýnou Kočí, nebyly úplatky, měly zbylé špičky Věcí veřejných v úterý dopoledne i jiné starosti. Na jednání svého grémia probíraly, který z jejich zástupců by mohl zamířit do kterého státního podniku. Na pořadu měl být kromě jiného ČEZ, z jehož dozorčí rady véčkaři nedávno donutili rezignovat Lukáše Hampla. Zdálo se jim, že nedostatečně plní stranické pokyny, což Hampla brzy může stát i místo náměstka ministra dopravy. Původně vystřelené jméno možného nástupce Michala Moroze se během několika dní ukázalo u koaličních partnerů jako neprůchozí. Už kvůli tomu, že bývalého spolumajitele bezpečnostní agentury a později náměstka exministra vnitra Radka Johna označil premiér Petr Nečas za bezpečnostní riziko pro stát a šéf resortu financí Miroslav Kalousek vypouštěl informace, že proto coby hlavní akcionář Moroze do ČEZ nepustí. Lídři Věcí veřejných tak debatovali o jiném kandidátovi, kterého by chtěli do dozorčí rady tuzemského energetického gigantu prosadit. Podle informací týdeníku Euro by jím měl být zastupitel Věcí veřejných z Litomyšle Jaromír Odstrčil. Jaderný fyzik, o kterém po zadání jména a příjmení do vyhledávače Google vyskočí jediné: v březnu loňského roku ho policejní hlídka chytila opilého v autě. Odstrčil policistům vyhrožoval, že je svlékne z uniforem a v říjnu byl soudem zproštěn viny s tím, že dechová zkouška, při které nadýchal 1,49 promile alkoholu, byla neprůkazná. Sám Odstrčil se o své nominaci do dozorčí rady ČEZ odmítl s týdeníkem Euro bavit. Co vám je po tom? Vy jste kdo? Já vám na to odpovídat nebudu, protože vy, novináři, jste všichni stejní. Nashle, řekl a zavěsil telefon. Kalousek věc nechtěl komentovat s tím, že žádný oficiální návrh od Věcí veřejných nepřišel, podle Bombasticky prezentovaná superkoncepce dopravy byla jen velká blamáž, která neprošla vládou pro četné věcné chyby a svou naprostou nepoužitelnost informací týdeníku Euro však s Odstrčilovým jmenováním nebude mít žádný větší problém. V době, kdy byla pozornost médií i veřejnosti upřena na obskurní soudní proces s véčkařským superguruem Vítem Bártou, se straničtí lídři bavili i o dalších státních podnicích. Šéfa jihočeských VV Jiřího Lexu už před pár týdny ministr zemědělství Petr Bendl do dozorčí rady Budvaru jmenoval. Do stejného kontrolního orgánu Lesů ČR by měl podle plánů VV brzy usednout tvrdý kritik tohoto státního podniku poslanec Josef Novotný. A poté, co místopředseda véčkařů Tomáš Jarolím u šéfa státní kasy Kalouska, na kterého podává jedno trestní oznámení za druhým, narazil se zájmem zasednout v dozorčí radě Severočeských dolů, dělá si podle vlastních slov ambice na stejný post v Českých drahách. To vše za raději tichého souhlasu koaličních partnerů z řad ODS a TOP 09, které ani bezprecedentní soudní propírání dosud jen stěží představitelných nechutností z útrob Věcí veřejných nepřesvědčuje, aby začali mluvit o konci vládnutí s takovými partnery. Až v samotném konci týdne některým z nich začalo docházet, že divadlo, které se u obvodního soudu v Praze 5 odehrává, přesahuje představitelné meze. A že už zdaleka nemusí jít jen o verdikt, se kterým Vít Bárta nakonec od soudu odejde RYCHLE ZTRACENÁ SEBEDŮVĚRA Na zahájení soudního přelíčení přicházel v pondělí Vít Bárta se sebedůvěrou, která se ani nezdála být příliš hranou. Tohle je největší místnost, kterou tu mají? Tak malou nemám ani pracovnu, prohlašoval při vstupu do jednací síně. Když ale po několika chvílích soudce Jan Šott poznamenal, že problém je v tom, že když poslancům nabízíte, jak jim budete finančně k dispozici, tak ovlivňujete jejich jednání, dostala ona Bártova suverenita citelnou ránu. Jak popsala MF Dnes, Bárta si v tu chvíli začal mnout prsty u pravé ruky a poklepávat na hrazení stupínku, protože tohle evidentně nečekal. Poté už naplno propuklo něco, co by se dalo právem nazvat politickou pornografií v přímém přenosu. Véčkaři narychlo povolaný svědek, který sám o sobě tvrdil, že je bývalým milencem Kristýny Kočí, přičemž i místopředseda strany Tomáš Jarolím tvrdil, že patří spíš k doktorovi než k soudu. Obskurně komediální vystoupení Radka Johna s větami typu: Pro Víta Bártu je 500 tisíc korun něco jako pro mě pětistovka. Půjčil by i Tluchořovi. Dále třeba výpovědi o tom, jak jezdila Kočí za Škárkou s pytlem přes hlavu. Následná obhajoba výroků Kočí plných vulgarit s tím, že plácala páté přes deváté, protože myslela, že ji budou vydírat. Škárkovo bombastické oznámení, že má nahrávku z momentu, kdy mu Bárta předával peníze. Vzápětí poté roztřesená brada Víta Bárty, který se začal zakoktávat a nakonec se málem rozplakal. To vše ze strany bývalého šéfa agentury ABL, která se kromě jiného věnovala masivnímu sledování a nahrávání lidí, doprovázené lkaním, že nahrávání považuje za nepochopitelné a spontánně reagovat na míru účelovosti a záludnosti lidí, které znám, je strašné. Co je na nahrávce skutečně slyšet, se ale veřejnost dozví až 4. dubna, dokdy soudce chce mít k dispozici její expertizu. Sám Škárka totiž před soudem přiznal, že ty nejdůležitější části z předávání peněz nejsou slyšet kvůli údajné rušičce v Bártově bytě. VEDLEJŠÍ PRODUKTY PRO POLICII Kromě výše zmiňovaných i řady dalších podivuhodností ale u soudu jakoby mimoděk zazněla i mnohem závažnější tvrzení. Pokud by na nich byla jen trocha pravdy, mohlo by Česko v budoucnu sledovat neméně dramatická soudní líčení. Bývalý šéf véčkařů z Prahy 1 Škárka například konkrétně popsal, o čem se spekulovalo před volbami i po nich. Totiž že vzestup Věcí veřejných se datuje od doby, kdy do nich finančně vstoupili pražští podnikatelé Roman Janoušek s Tomášem Hrdličkou. Společně podnikající přítel bývalého primátora Pavla Béma Janoušek a člen regionální rady ODS Hrdlička měli podle Škárky do projektu Věci veřejné vložit 200 milionů korun s tím, že si

21 21 politika cover story PODNIKÁNÍ ABL V erbu bílého lva» peníze v dvojnásobné výši vyberou třeba v podobě nadhodnocených veřejných zakázek. Původní kalkul přitom byl, že si tak vytvoří partnera pro ODS na pražském magistrátu. Zájem o stranu po příchodu Radka Johna ovšem předčil očekávání, stejně jako volební průzkumy a posléze i výsledky. Mimochodem Bárta VV sice sponzoroval, ale zprvu s nimi nechtěl být nijak jinak spojován. I když se už ke straně přihlásil jako volební manažer, byl na původní kandidátce do sněmovny nejprve na nevolitelném místě. Když už bylo zřejmé, že se véčkaři do Parlamentu dostanou, řekl svým nejbližším, že chce být na kandidátce třetí. Světe, div se, přesně tak dopadlo i následné stranické internetové referendum. Druhou dříve tušenou avšak ze strany politiků takto konkrétně nikdy nevyřčenou informací bylo, že běžně manipulují výběrovými řízeními na vedoucí místa do státních podniků. U soudu zaznělo, že se místopředseda ODS a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil spolu se svým vodičem (a členem výkonné rady ODS) Romanem Jurečkem pokoušeli ovlivnit výběrové řízení na šéfa plzeňského Ředitelství silnic a dálnic v neprospěch Pavla Rödla. Tedy bývalého úspěšného plzeňského primátora, který z ODS ve zlém odešel. Véčkaři v čele s tehdejším ministrem dopravy Bártou naopak chtěli Rödla zlákat do svých řad. Bárta u soudu tvrdil, že Pospíšila s Jurečkem z ministerstva rychle vyprovodil. Jurečko schůzku týdeníku Euro nepopíral, byla ale prý jen informační o postoji tamní ODS. Faktem je, že spokojeny nakonec mohly být obě strany. V čele ŘSD v Plzni totiž zůstal dlouholetý (a Jurečkem zjevně prověřený ) ředitel Zdeněk Kuťák a pro Rödla superguru VV našel šéfovské místo v ŘSD v sousedním Karlovarském kraji. Obě u soudu zmiňované historky jsou na samostatné vyšetřování a soudní procesy. V účetnictví Věcí veřejných totiž žádných 200 milionů od Hrdličky s Janouškem nikde nefiguruje. Buď tedy klamala strana stát, anebo Škárka lhal a měl by čelit minimálně žalobě. U druhé situace jde o jasné naznačení manipulace s výběrovým řízením. Ačkoliv obě věci zazněly veřejně, orgány činné v trestním řízení prozatím k akci zjevně nevyprovokovaly Ze dvou variant vyberu tu třetí Odpovědi na některé Vaše dotazy najdete na našich webových stránkách Neskrývám, že kdyby šlo o společnost méně mediálně exponovanou a zajišťující například úklid, byl bych možná méně opatrný, aby se jméno našeho centra nebo naší společnosti nedostalo do článku, který se netýká tématu obchodních center,

22 22 Euro března 2012 PERSONÁLNÍ VELETOČE Specifickou kapitolou pak je Bártova personální politika. S Bártou na ministerstvo nastoupili dva klíčoví náměstci. Martin Sýkora, obchodní ředitel bezpečnostní agentury ABL, a Radek Šmerda, bývalý náměstek ministryně obrany Vlasty Parkanové. Sýkora měl řídit chod ministerstva, a být tak nejvlivnější osobou po ministrovi. To se mu však příliš nedařilo. Na chod resortu měl během velmi krátké doby daleko větší vliv zkušenější Radek Šmerda. Na Sýkoru se navíc provalilo, že kromě náměstkovského platu bere ještě druhou mzdu od firmy, která měla zakázky od ABL, což považoval za problematické i Národní bezpečnostní úřad, který se Sýkorou zabýval kvůli potřebné bezpečnostní prověrce. Personální zemětřesení pak postihlo i důležité ministerstvem řízené organizace. Prvcover story politika ABSURDNÍ REALITY SHOW. Označení procesu ústy prezidenta Klause v tomto případě sedí.» Během soudního řízení nebudeme s ohledem na jeho průběh další postup nijak komentovat, řekl mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej. U soudu je důležitá pozice toho, kdo věci říká. Pan Škárka je v pozici obžalovaného. Obžalovanému se přitom ze zákona připouští obhajoba lží. Není proto obvyklé, že bychom se zabývali tím, co tvrdí obžalovaní, neboť mohou lhát, tlumočila postoj vrchního žalobce v Praze Vlastimila Rampuly jeho mluvčí Irena Válová. Ani Tomáš Hrdlička žádnou žalobu pro pomluvu na Škárku nechystá. Víte, kolik takových obvinění bych musel za uplynulých deset let podávat? To bych svůj čas trávil jen u soudu, a to nic nepřináší. Blahoslaveni chudí duchem, napsal. PROJEKT, KTERÝ SE ÚPLNĚ NEPOVEDL Hrdličkův obchodní partner Roman Janoušek už před rokem při vládní krizi podle informací týdeníku Euro zhodnotil Věci veřejné slovy: No, ten projekt se úplně nepovedl. Toho jsou si už dnes vědomi naprosto všichni. Paradoxní ale je, že zatímco při zdánlivě nicotnějších věcech, než je odhalování nechutností uvnitř vládní pseudostrany, partneři hrozili odchodem z koalice, nyní všichni mlčí. Smířlivý je kupodivu i jindy impulzivní šéf poslanců TOP 09 Petr Gazdík, který se nyní do tvrdších výroků nepouští. Dělá to ostudu celé politické reprezentaci, to ano. Ale to dělala i Vondrova kauza. Nyní je předčasné dělat závěry, musíme počkat na verdikt soudu, říká. My se o tom vnitřně bavíme, odpovědnost ale nese pan premiér. Ten musí říct, zda je účast takové strany ve vládě ještě akceptovatelná, nebo ne. Až bude vynesen rozsudek, bude na Věcech veřejných, aby problém adekvátně vyřešily. Neumím si třeba představit, že bych jako šéf poslaneckého klubu na této úrovni jednal s Vítem Bártou, kdyby byl odsouzen. Teprve pokud by věc nevyřešily VV, vyzvali bychom naše partnery v čele s panem premiérem, aby to řešili oni. Po nuceném Bártově odchodu z ministerstva dopravy přišli o svoje posty i lidé Věcí veřejných v České poště A až kdyby se nestalo ani to, byl by čas na naše tvrdší výroky, jak říkáte, dodal Gazdík. Vysoce postavený zdroj z TOP 09, který si nepřál být jmenován, se navíc zaklíná tím, že nyní vláda prosazuje reformy, které by se Štěchem a Sobotkou nikdy nešly udělat. Dalším motivem může být fakt, že právě spojení se socialisty je za dnešního rozložení sil oproti současné vládě jedinou alternativou. To by ale stranu mohlo fatálně poškodit v podzimních krajských a senátních volbách. Smířlivá a vyčkávací rétorika zní v souvislosti s Bártovým procesem také z ODS, jejíž předseda Petr Nečas už několikrát prokázal, že udržení vlády za všech okolností je jeho prvořadý cíl. Až dosud jsme se všichni bavili de facto jen o tom, co bychom dělali, kdyby byl Bárta zproštěn viny a chtěl se vrátit do vlády. To si totiž nikdo nepřeje, ale v takové situaci by se jen stěží hledaly argumenty, proč to odmítnout. Faktem je, že to začíná být strašidelné a obludné. Jaká je ale alternativa? ptá se jeden z dobře informovaných zdrojů blízkých vedení ODS. Bez ohledu na hrůzu, která se v přímém televizním přenosu valí ze soudní síně na pražském náměstí Kinských, se tak nejspíše naplní rok stará prorocká slova véčkařského poslance Josefa Novotného na adresu společného vládnutí. Je potřeba, abychom se pokusili se tady ještě doznemožnit. My už jsme se znemožnili, ale my to musíme dotáhnout do konce. OCHROMENÝ RESORT DOPRAVY Bárta se mimochodem stále zabývá myšlenkou, že ho soud očistí a on se vrátí do křesla ministra dopravy. Je proto dobré si jeho působení na tomto postu zrekapitulovat. Rychle přitom zjistíme, že to nebyly zrovna šťastné časy pro resort. A rozhodně ne proto, že by faktický šéf Věcí veřejných zkoušel nějaké racionální a tvrdé reformy. Spíše se dá říci, že Bárta ministerstvo manažersky příliš nezvládal. Vzápětí po svém nástupu do funkce zastavil všechny dálniční a železniční stavby a prohlásil, že hodlá s dodavateli vyjednat snížení cen. S nasmlouvanými ceníky však ani nepohnul a snížení celkových nákladů na stavby dané dohodnutým snížením objemu prací pak trochu komicky vydával za své velké vítězství. S velkou pompou prezentoval novou strategii výstavby dopravní infrastruktury do roku 2025, kterou bylo nutné připravit s ohledem na zcela nový výhled finan čních zdrojů ovlivněný dopady hospodářské recese a nutností stabilizovat situaci veřejných rozpočtů. To, co z jeho úřadu nakonec vypadlo a co sám Bárta označoval bombasticky jako superkoncepci, však byla jen velká blamáž, která neprošla vládou pro četné věcné chyby a svou naprostou nepoužitelnost. Kromě toho Bárta začal válku se stavebními firmami, zejména se Skanskou, kterou opakovaně přes média obviňoval z odevzdávání nekvalitních staveb, což později nebyl schopen doložit. Velmi tvrdošíjně prosazoval rozšíření mýtného systému na prakticky celou silniční síť včetně okresek, ačkoliv existují důvodné obavy, že by náklady na vybudování a provoz systému převyšovaly budoucí výnosy z tohoto mýta.

23 23 politika cover story ní na řadu přišel šéf Ředitelství silnic a dálnic Alfréd Brunclík. Bárta to zdůvodnil tím, že Brunclík do seznamu staveb určených k zastavení a zakonzervování pro nedostatek financí zařadil i stavby, které podle Bártova názoru byly velmi důležité. A Brunclíka obvinil, že mu klade do cesty miny. Nahradil ho Jiřím Švorcem, který měl mít zkušenosti, protože stavěl pumpy a obchodní domy. Volba to asi příliš šťastná nebyla, protože Švorce se zbavil i Bártovi loajální současný ministr dopravy Pavel Dobeš hned loni v září. Ještě méně šťastnou ruku měl Bárta v ČD Cargo, které před jeho nástupem do funkce dočasně řídil šéf Českých drah Petr Žaluda. Bárta do šéfovského křesla dosadil zcela nezkušeného Jiřího Vodičku z Fio banky. Nevydržel ani rok. Loni v červnu ho musel nahradit zkušený Gustav Slamečka, ministr dopravy ve vládě Jana Fischera. ABL NA VNITRU Podobný vývoj jako na dopravě měla invaze Věcí veřejných na ministerstvo vnitra. Nejvyšší post nechal Bárta obsadit Radkem Johnem. Skutečnými hybateli však zřejmě měli být jeho náměstci z líhně ABL. Poměrně krátce se na ministerstvu zdržel Miroslav Zahálka, někdejší člen představenstva bezpečnostní agentury, kde zodpovídal za fúze a zakládání dceřiných společností. Po pár měsících na funkci náměstka rezignoval ze zdravotních důvodů. Další Bártovy koně odstavil po svém příchodu nový ministr Jan Kubice na jaře Michal Moroz odešel z postu náměstka pro strategie a programové řízení na vlastní žádost s vidinou, že zůstane v podobné funkci po přesunu Johna na post vicepremiéra pro boj s korupcí. Premiér Petr Nečas byl ale proti, a označil ho dokonce za bezpečnostní riziko. Papírový předseda VV se Moroze stejně nevzdal a vzal si ho s sebou jako poradce do čela bezpečnostního výboru sněmovny. S nástupem Kubiceho se odporoučel také náměstek pro veřejnou správu František Vavera. Příslušník hasičského sboru sice nikdy nepotvrdil spekulace o úzkých vazbách na ABL, podle MF Dnes byl ale neformálním konzultantem této agentury. Po nuceném Bártově odchodu z ministerstva dopravy přišli o svoje posty i lidé Věcí veřejných v České poště. Pouhý půlrok strávil v čele oddělení business developmentu Miloslav Rut. S ním se přitom údajně počítalo na místo šéfky pošty Marcely Hrdé, kterou John v únoru 2011 odvolal. Rut v minulosti vedl českou pobočku společnosti Foxconn, která patřila k největším klientům ABL. Z pozice šéfa divize správy majetku pošty loni odešel také další Bártův člověk Filip Bouček. INZERCE PŘEŽIVŠÍ DOBEŠ Nejvýše postaveným mužem z úzkého okruhu vedení VV, který přežil otřes po skandálu s údajným uplácením Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky, zůstal ministr školství Josef Dobeš. V novodobé české historii asi nenajdeme jiného šéfa resortu, který by musel snášet takovou kritiku za personální přešlapy. Negativní publicitu si někdejší člen představenstva ABL užil hlavně kvůli podpoře prostořekého národovce Ladislava Bátory. Ani nejlepší ministr, jak Dobeše označil prezident Václav Klaus, se ale zpočátku nechtěl obejít bez kolegů z ABL. Do února 2011 mu ve vedení ministerstva sekundoval další bývalý zaměstnanec agentury Kryštof Hajn. Nejdříve byl prvním náměstkem a měl na starost oblast vysokých škol. Po trestním oznámení Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích, která Hajna obvinila z vydírání, ale o tento post přišel. Jeho propuštění v březnu 2011 Dobeš vysvětlil snahou o zeštíhlování resortu. Hajn se poté přesunul do funkce manažera rizik v ČD Cargo, kde působí dosud. Jediným vládním úřadem zpod křídla Věcí veřejných, který zůstal ušetřen větších personálních otřesů, je ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho šéf Kamil Jankovský nepatří mezi lidi přímo spjaté s ABL. Bývalý člen ODA a Evropských demokratů vedl společnost Phar Service a do strany vstoupil jako jeden z jejích hlavních sponzorů. Během mediálních bouří kolem Bárty a Kočí se vždy držel stranou a potichu se tím od neformálního šéfa strany distancoval. Nebyl by to ale Bárta, kdyby neposlal k Jankovskému svého hlídače. Tím je podle dostupných informací náměstek pro regionální rozvoj a cestovní ruch Michal Janeba. Mimochodem celkem zajímavá osoba, a to nejen v kontextu vzestupu a pádu VV. Hlavní pojítko Janeby s ABL lze nalézt přes jazykovou agenturu AZ Institute. Janeba, který tuto společnost dříve z poloviny vlastnil, loni potvrdil, že firma fakturovala ABL překlady z cizích jazyků a zároveň platila inzerci ve stranickém časopise Pražan. Jakousi třešničkou na dortu může být informace, že Janeba měl nejspíše klíče od služebního bytu ministerstva i v době, kdy v něm bydlela a byla odposlouchávána Kristýna Kočí. Připomeňme, že Vít Bárta nevyužíval ke svému politickému vlivu pouze vlastní stranu. Několik spřízněných duší měl i v ODS (bývalý předseda pražské organizace Boris Šťastný, starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský). S ABL v minulosti spolupracoval také náměstek ministra obrany Michael Hrbata. A samozřejmě nelze opomenout podporu z Hradu, kde Bárta vícekrát našel zastání.

24 24 Euro března 2012 report 24 FINANČNÍ TRH Nové projekty, které pomalu připravuje pražská burza, vzbuzují naději 28 KORPORÁTNÍ DLUHOPISY Movití Češi skupují dluhopisy velkých tuzemských firem. Za poslední rok utratili miliardy korun 30 CESTOVNÍ RUCH Proč agroturistika v českém podání není ani s miliardovými dotacemi totéž, co ubytování na statcích v Bavorsku 32 KOMUNÁLNÍ POLITIKA Bývalý liberecký primátor Jan Korytář se pasoval do role čističe tamních politických poměrů. Nyní musí sám vysvětlovat 34 POJIŠŤOVNICTVÍ O spojení se zdravotní pojišťovnou Metal-Aliance se perou Česká průmyslová a Oborová zdravotní pojišťovna 36 JAROSLAV HANÁK Prezident Svazu průmyslu a dopravy by prostředky ze špatně čerpaných evropských programů přesunul do dopravy a životního prostředí Česko-polské kapitálové derby Varšavská burza se potýká s vážnými problémy s likviditou. V očích investorů to zvyšuje atraktivitu Prahy Není zas tolik věcí, které by Češi museli Polákům doopravdy závidět. Jednou z nich však vždy byl vyspělý kapitálový trh a spolu s ním i úspěšná varšavská burza. Během posledních let byla vždy označována za symbol úspěchu a skutečné centrum obchodu s cennými papíry ve střední Evropě. Pražská burza si ve srovnání s ní mohla připadat jen jako chudý příbuzný. Nyní ale jako by se situace pomalu začala obracet. Velký počet firem, který Varšava v uplynulých letech přilákala, jí tak trochu paradoxně způsobuje problémy s řadou těch menších žádní investoři neobchodují, a některé se dokonce potýkaly s vážnými problémy ohledně porušení regulací. Prahu oproti tomu začíná mezinárodní tisk vidět ve stále lepším světle. Nastává období ožívání přísnějších regionálních burz, jako je ta pražská. V Praze je sice jen čtrnáct emisí na primárním trhu, nabízejí ale slušnou likviditu pro firmy, které tam obchodují, napsal například ve svém komentáři list Financial Times, který naopak podrobil silné kritice dosud adorovanou varšavskou burzu. Podle něj dává přednost kvantitě před kvalitou, což se projevuje problémovými tituly dokonce i na hlavním trhu. DLOUHODOBÉ SPORY My jsme to vždycky považovali za velký prob lém Varšavy. Historka o tom, že to je báječné místo, kde může každá firma nabídnout své akcie, je jedna věc. Druhá věc je, kdo si ty cenné papíry koupí, říká šéf pražské burzy Petr Koblic. Není divu, že z aktuálního obratu situace pociťuje satisfakci. Se svým sokem, ředitelem burzy ve Varšavě Ludwikem Sobolewskim, je na ostří nože už poměrně dlouhou dobu. To jen odráží rivalitní stav, který mezi oběma burzovními parkety panuje. Spory se vyhrotily především v roce 2008, kdy tehdejší akcionáři Burzy cenných papírů Praha (BCPP) oznámili, že zdejší trh je na prodej. Varšavská burza byla jedním z hlavních zájemců o koupi, nabídla dokonce nejvyšší částku ve výši pěti miliard korun. Tažení Poláků bylo ale tvrdě odraženo s odůvodněním, že jejich burza je vlastněná státem, a prodej tedy nepřichází v úvahu. To vše doprovázela velmi tvrdá mediální přestřelka právě mezi Koblicem a Sobolewskim. Od té doby panuje mezi oběma burzami zákopová válka a při zběžném pohledu na statistiky se zdá, že její vítěz je vcelku jasný. Už samotný fakt, že za poslední dva roky nepřišla na hlavní trh tuzemské burzy jediná nová firma, hovoří dostatečně výmluvně. Naposledy v primární emisi (IPO) nabídla své akcie Fortuna, tedy nepříliš velká společnost. Na burzovní parket v polském hlavním městě přitom přibylo jen za loňský rok 203 nových titulů. Praha má za sebou také celou řadu neúspěchů. Za všechny zmiňme dlouho slibovaný příchod ČSOB, od kterého si burza i analytici slibovali zvýšení zájmu o český»

25 25 finanční trh report Rekordní pokles 4. Q , Q 1. Q Q 3. Q 4. Q 1. Q Q 3. Q 4. Q 1. Q Q 3. Q , , , , , , , , , , , ,669 - NENÍ TO NA NÁS.

26 26 Euro března 2012 report finanční trh POHÁDKA Z VARŠAVY pramen: WSE Tržní kapitalizace (v mil. PLN) Počet emisí » kapitálový trh. Příchod jedné z největších českých bank by koneckonců znamenal jedno z největších IPO ve střední Evropě. Několik let trvající vyjednávání plné odkladů však vyústilo v neslavný konec. Většinový majitel banky, belgická KBC, se rozhodl svou českou dceru neprodat. Jestliže v tomto případě můžeme rozhodnutí jen těžko svalovat na nevalný stav českého kapitálového trhu, v těch dalších už je to na pováženou. Řeč je o AVG Technologies a Avast Software, dvou veleúspěšných českých softwarových firmách. Obě se rozhodly zakončit svůj úspěch vstupem na burzu a obě se zřejmě Praze vyhnou velkým obloukem. Ostatně v prvním případě už se tak stalo. Výrobce známého antiviru se totiž rozhodl zamířit přímo na Wall Street na americkou NYSE, kde upsal akcie v hodnotě 125 milionů dolarů. Avast, přímý konkurent AVG, IPO teprve plánuje. Také tato firma však o vstupu na pražskou burzu neuvažuje a s největší pravděpodobností skončí na technologické burze NASDAQ v New Yorku. Velký počet firem, který Varšava v uplynulých letech přilákala, jí tak trochu paradoxně způsobuje problémy ZEMĚ ZASLÍBENÁ Není to ale tak, že s těmi firmami hovoříme a nedokážeme je na burzu přivést. Primárně se s nimi baví jejich investiční banky. A ty jim bohužel radí v tom smyslu, že v Praze se jejich akcie neprodají, vysvětluje Koblic. Zůstává však otázkou, proč v Praze tyto společnosti nesvolí alespoň s takzvaným duál ním listingem. Firma jeho prostřednictvím na druhé burze nenavyšuje kapitál, neupisuje nové akcie, pouze umožňuje obchodování svých existujících akcií na jiném trhu. Takto na pražskou burzu původně přišla rakouská Erste a stala se zde jedním z klíčových a čile obchodovaných účastníků. Praze v reputaci příliš nepomůže ani výsledek posledního IPO, které ovšem nebylo zařazeno do hlavního trhu (takzvaný SPAD). Šlo o energetickou společnost E4U s čistě českým kapitálem. Emise však byla příliš malá na to, aby upoutala větší pozornost investorů pouhých 239 milionů korun. Krátce po upsání šla navíc cena jejích akcií výrazně dolů a nyní se stále topí pod upisovací hodnotou, z původních 79 korun se pohybuje na současných 71. Vezmeme-li v úvahu i malé objemy, můžeme hovořit o nepříliš povedeném IPO. Do budoucna nelze očekávat ani žádná velká jména. Seriózně zatím o chystaném vstupu na burzu hovoří maličkatý Mountfield a cestovní kancelář Exim Tours. To, co z kapitálového trhu ukovali Poláci, oproti Praze působí téměř jako zázrak. Ve Varšavě otevřely už dávno své pobočky velké světové investiční domy jako Goldman Sachs nebo JP Morgan a čile tu investují. Polsko nikdy nezažilo katastrofu jménem třetí vlna kuponové privatizace, v které by obyčejní lidé přišli o úspory, takže i mezi řadovými Poláky lze najít velmi aktivní drobné investory, jejichž počet jde do milionů (pro srovnání na pražské burze obchoduje nyní asi 80 tisíc drobných investorů). COSI NEZDRAVÉHO Nelze se proto divit, že varšavská burza dosud byla evropským lídrem v přitahování nových primárních emisí. Loni bylo dokonce 47 procent všech evropských IPO uskutečněno právě tady. Na hlavní trh přišlo v roce firem a celkově se jich zde obchoduje už 428, což je s pražskými čtrnácti tituly skutečně do očí bijící rozdíl. Jak už ale bylo naznačeno výše, varšavská aureola se tak trochu rozplyne, podíváme-li se na čísla střízlivýma očima. Hodnota všech firem, které do polské metropole přišly, byla 2,2 miliardy eur. To znamená, že každá z nich má v průměru hodnotu zhruba 270 milionů korun. V Praze začíná tržní kapitalizace většiny titulů na miliardě korun, nemluvě o větších jménech jako Telefónica nebo ČEZ, které jdou do stovek miliard. BCPP se může směle podívat i na vyspělejší západní trhy. Na londýnskou burzu se loni upsalo 150 titulů, ovšem v hodnotě necelých patnácti miliard eur. Madrid zase přilákal devět IPO v hodnotě šesti miliard. A nejde jen o velikost (či spíše malost) firem, jež do Polska ve skutečnosti přicházejí. Řada z nich totiž leží na burze téměř nedotčena zájmem investorů. Alarmující je příklad nové emise Avtech Aviation & Engineering, jejíž akcie se první den obchodování propadly o 44 procent. V listopadu s nimi pak muselo být zastaveno obchodování, protože firma nereportovala výsledky tak, jak jí to předepisuje zákon. Tady už se nabízejí i otázky o bezpečnosti investování na burze jako takové a ochraně investorů vůbec. Představitelé varšavské burzy, kteří mají v oblibě objíždět středoevropské státy a efektivním PR lákat menší firmy k sobě, jako by o 180 stupňů otočili kurz. Dokonce i Ludwik Sobolewski musel uznat, že na prudkém růstu varšavského rybníčku je cosi nezdravého. Budeme dbát více o kvalitu firem. Snadno by mohla vzniknout situace, v níž nebude mít řada nově příchozích firem ve skutečnosti funkční byznys model a nebudou generovat žádný zájem investorů. Rok 2012 bude rokem úklidu burzy, prohlásil Sobolewski. SEKAČKY A VÝLETY Situace u polských sousedů vzdáleně připomíná stadium, kterým si pražská burza prošla koncem 90. let. Tehdy byl zdejší trh takřka zaplavený akciemi z privatizačních projektů, o valnou většinu z nich přitom nikdo neměl zájem. Z trhu nakonec muselo být vyřazeno více než 1300 emisí. Střízlivějšího pohledu se lze dobrat také při bližším pohledu na důvod polského úspěchu. Varšavská burza totiž patří z více než 98 procent státu, což je fakt, který několikrát kritizovala i Evropská komise (o privatizaci se hovoří bez jakéhokoli pokroku už několik let). Polská vláda má přitom ke svému majetku velmi pozitivní vztah.

27 27 finanční trh report BRITSKÁ KRÁLOVNA Burza Počet IPO Hodnota (mil. EUR) Varšava Londýn NASDAQ OMX NYSE Euronext Lucembursko Deutsche Boerse (Frankfurt) Praha pramen: PricewaterhouseCoopers Řadu privatizačních projektů spuštěných teprve nedávno uskutečnila právě přes burzu. Hlavním motorem obchodů na burze jsou navíc polské penzijní fondy, které mají ze zákona povinnost utratit 95 procent prostředků svých střadatelů právě jejím prostřednictvím. Přestože by polskou penzijní reformu málokdo označil za vzorový úspěch, rozhodně měla velmi pozitivní dopad na kvalitu kapitálového trhu. A podle dosavadních nástinů české penzijní reformy v Praze něco takového nehrozí. Bohužel to žádný zázrak nebude, okamžitý příliv kapitálu se čekat nedá. Ty fondy porostou pomalu a ze začátku budou investovány velmi konzervativně, říká Petr Koblic. V Česku navíc stále panuje všeobecný odpor proti tomu, aby se důchody investovaly do akcií, jak je ve světě poměrně běžné. Například švédský státní penzijní fond má velkou část portfolia investovanou v akciích po celém světě. Přesto si s postupným přibýváním prostředků do nově založených fondů druhého pilíře a s uvolněním politiky fondů pilíře třetího můžeme od burzy slibovat jisté oživení. Naděje vzbuzují i některé další projekty, které pražská burza pomalu připravuje. Letos by mělo být především dokončeno napojení na obchodní systém Xetra, který používá frankfurtská burza. Všichni obchodníci v Německu se pak budou moci jedním kliknutím dostat i k nákupu akcií v Praze. Pravdou je, že takové opatření asi těžko zvýší atraktivitu zdejšího kapitálového trhu pro nové firmy. Čeští investoři si proto budou muset ještě nějakou dobu vystačit s vědomím, že se mohou těšit jen na investice do sekaček na trávu a do výletů k moři. Pokud se ale postavení pražské burzy oproti Varšavě bude dál zlepšovat, ani to nemusí trvat věčně. tomas.plhon@euro.cz INZERCE EURO PRO EXPORT Růst mezinárodního obchodu v této nejisté době Kdy: Úterý , hodin (registrace od 8.30 hodin) Kde: Restaurace Mlýnec, Novotného lávka 9, Praha 1 Moderátor: Jana Víšková Program: registrace, snídaně přivítání: Vojtěch Jirků / předseda představenstva, EURONEWS, a.s příspěvky řečníků a diskuse Jiří Schneider / I. náměstek ministra zahraničních věcí Karel Pleva / generální ředitel, Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. Ivan Jukl / generální ředitel, CzechTrade Michal Mejstřík / předseda, Mezinárodní obchodní komora Alena Očková / ředitelka projektového a exportního financování, HSBC Bank plc pobočka Praha Milan Hovorka / náměstek pro zahr. obchod, Ministerstvo průmyslu a obchodu Miroslav Zámečník / člen NERV a hlavní ekonomický analytik týdeníku Euro Jiří Schneider Michal Mejstřík Karel Pleva Alena Očková Vstup na akci je možný po registraci. V případě jakýchkoliv dotazů nás neváhejte kontaktovat. R.S.V.P.: Kateřina Kuncová tel.: katerina.kuncova@euro.cz více info: events.euro.cz Ivan Jukl Milan Hovorka Generální partner: Partner: Záštita: Mediální partner:

28 28 Euro března 2012 report korporátní dluhopisy Místo banky boháč Movití Češi skupují dluhopisy velkých tuzemských firem. Za poslední rok utratili miliardy korun Je nám líto. Obliba této věty mezi tuzemskými bankami prudce roste, pokud jde o reakci na žádost o firemní úvěr. Kvůli hospodářské recesi finanční instituce přitvrzují požadavky na bonitu a zájemce o půjčku pro svůj podnik odmítají mnohem častěji, snižují firmám kontokorenty anebo úvěr rovnou zesplatní. Velkým společnostem se ovšem nyní otvírá další možnost, jak financování získat, aniž by musely prosit banku o úvěr. Mezi bohatými klienty privátních bank se totiž za poslední rok výrazně zvedla obliba korporátních dluhopisů. Neváhají za ně utratit velké částky. O zcela novou investiční příležitost se rozhodně nejedná, v souvislosti s ekonomickou situací, kdy je třeba i na dluhopisy zemí s vysokým ratingem dávat pozor, je ale o tuto alternativu mezi bohatými Čechy obrovský zájem. ZA MĚSÍC MILIARDA. V LEDNU MILIARDA Letos v lednu zprostředkovala ČSOB své privátní klientele prodej dluhopisů tuzemského přepravního giganta ČD Cargo. Během jednoho měsíce za ně bohatí Češi utratili jednu miliardu korun. České korporátní dluhopisy patří u našich klientů v současné době mezi nejoblíbenější produkty, potvrzuje šéf privátního bankovnictví ČSOB Martin Kosobud s tím, že v poslední době zájem o tyto produkty výrazně narostl. Je to především kvůli nejistotě na finančních trzích a omezeným příležitostem získat zajímavý a relativně bezpečný výnos na ostatních druzích aktiv, vysvětluje Kosobud. V průměru prý klient utratil za korporátní dluhopisy tři miliony korun. Investor nakupující tyto cenné papíry získá obvykle roční výnos o jeden procentní bod vyšší, než je mezibankovní sazba pribor. Vydělat lze ale i mnohem více. Jedná se o oboustranně výhodný obchod, kdy firmy získají financování v nové formě, která má pro jejich podnikání a nakonec i bilanci vysokou přidanou hodnotu. Naši klienti získají vyšší výnos než na bankovních depozitních produktech, doplňuje Kosobud. Kromě ČD Cargo využívají prodej dluhopisů bohatým klientům coby formu získání kapitálu i další firmy, například ČEZ, Letiště Praha anebo České dráhy. Korporátní dluhopisy přitom získaly na atraktivitě také díky tomu, že se lze vyhnout zdanění. Pokud totiž nominální hodnota bondu činí jednu korunu, nemusí firma odvádět srážkovou daň, neboť se daňový základ zaokrouhluje na koruny dolů, tedy na nulu. Úplně poprvé použilo tento postup ministerstvo financí při nedávné emisi spořicích dluhopisů pro domácnosti. Okamžitě poté opakovalo stejnou strategii několik firem, kupříkladu ČD Cargo. Zvýšený zájem o emise, kde nominální hodnota jednoho dluhopisu činí jednu korunu, ostatně potvrzuje i Česká národní banka. POUZE PRO VELKÉ Firmy si tento způsob financování nemohou vynachválit. Jako externí zdroje financování využíváme kontokorentní a revolvingové úvěry, finanční leasing, dodavatelské úvěry a do konce roku 2011 jsme čerpali i směnečný program. V červnu roku 2011 byla realizována první emise dluhopisů v objemu jedné miliardy korun, popisuje finanční ředitel ČD Cargo Petr May s tím, že firma od června loňského roku do současnosti prodala dluhopisy v celkovém objemu 2,5 miliardy korun. Jedním z důvodů, proč společnost ČD Cargo přistoupila k emisi dluhopisů,

29 29 korporátní dluhopisy report je fakt, že své dlouhodobé investice financovala krátkodobými zdroji. A do banky si pro vylepšení své likvidity nešla. Dnes je velmi složité získat na trhu financování na delší dobu, tedy na pět a více let, vyjma leasingu. Bankovní domy na takto dlouhou dobu nejsou ochotné poskytovat financování, bez zajištění například financovaným aktivem, vysvětluje May. ČD Cargo hodlá v těchto emisích pokračovat až do výše schváleného plánu, který počítá se třemi miliardami korun. Firma přitom přiznává, že nehraje roli, zda dluhopisy koupí privátní klientela anebo si banka nechá tyto cenné papíry ve své bilanci. Důležité je, že sežene kapitál. Celkem sedm miliard korun se za poslední tři roky podařilo získat formou emise dluhopisů a jejich prodejem bohaté klientele také energetické společnosti ČEZ. Jde o stabilní skupinu investorů, z nichž většina drží dluhopisy do splatnosti, poznamenal mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Získat kapitál touto formou ovšem nemůže každý. Obvykle jde o velké a stabilní firmy. Emise dluhopisů představuje ve zdrojích jednotlivých emitentů pouze jednu ze složek cizích Státní dluhopisy ztrácejí v žebříčku konzervativních investic první příčky a na jejich místo se posunují jiné alternativy pasiv. Emitenty tak bývají pouze největší korporace, s bilancemi v desítkách miliard. Pro klienty privátního bankovnictví upřednostňujeme emitenty v investičním stupni nebo emitenty představující kvaziriziko státu, upozorňuje Petr Slabý, ředitel Privátního bankovnictví Komerční banky, které se za poslední rok podařilo prodat své privátní klientele korporátní dluhopisy za tři miliardy korun. NASYCENÉ BANKY Prodej těchto cenných papírů velmi bohatým lidem byl pro firmy zejména ve světě vždy atraktivním způsobem financování. Je však pravda, že banky ho tolik neuplatňují, protože svým klientům mnohem raději prodávají fondy nebo jiné produkty své vlastní skupiny, říká Tomáš Strnad, spolumajitel firmy Accredio, která se stará o majetek velmi bohatých lidí. Pomohla i finanční krize, kdy banky při hodnocení žadatelů o úvěr přitvrzují. Mnoho firem má takovou úvěrovou angažovanost, že nemá šanci dostat od banky další úvěr, a jít do privátně-investičního sektoru je pro ně zajímavá cesta, dodává Strnad. Podle expertů je kvalitních emisí korporátních dluhopisů na českém trhu málo, a některé se navíc v minulosti k investorům ani nedostaly. Některé zajímavé emise korporátních i státních dluhopisů zůstávají často privátním investorům nepřístupné. Banky a jiné finanční instituce si je obvykle rozdělí mezi sebou, protože to pro ně je zajímavá investice, a dál to tudíž nepustí, domnívá se Strnad. Nyní, kdy banky musejí kvůli tvrdší regulaci finančních trhů držet více kapitálu, zřejmě dochází ke změně a zdá se, že finanční domy v tomto směru investorům otvírají dveře. ZLATO, NEBO DLUHOPISY? Vzhledem k tomu, že klienti privátního bankovnictví jsou z velké části konzervativní investoři, krize jejich majetkem nijak výrazněji nezamávala. V současné době ale začínají hledat alternativní formy investování. Státní dluhopisy totiž zejména kvůli finanční krizi ztrácejí v žebříčku konzervativních investic první příčky a na jejich místo se posunují jiné varianty. Přestože se v poslední době mluví o zlatě či jiných komoditách, právě korporátní dluhopisy velkých stabilních firem prodávané napřímo mají pro tyto investory potenciál. V České republice je přitom zhruba sedmnáct tisíc lidí, jejichž majetek určený k investování přesahuje deset milionů korun. Kolik je mezi bohatými Čechy volného majetku, který by mohl být investován, není jasné. Některé odhady mluví o desítkách, jiné o stovkách miliard korun. Například ČSOB nedávno ve své studii odhadla, že v Česku se mimo správu privátních bank může nacházet až 370 miliard korun. Pro firmy se v každém případě jedná o dobrý zdroj prostředků, o který se mohou v budoucnu poprat. Záležet bude rovněž na vývoji české ekonomiky. Postupně s pokračujícím oživením ekonomiky lze předpokládat, že investiční aktivita firem a s ní spojená zvýšená potřeba financování, a to včetně financování ve formě dluhopisů, bude narůstat, domnívá se Daniel Kadaník, produktový specialista privátního bankovnictví UniCredit Bank. petra.pelantova@euro.cz INZERCE Vydavatelství Euronews, a. s., vydavatel týdeníku Euro, přijme kolegu/kolegyni na pozici koordinátora/ koordinátorky marketingu Náplní práce je zajišťování marketingových aktivit vydavatelství, příprava a organizace kampaní na podporu značky, příprava a průběžné plnění mediálních partnerství (analýza dat, sledování situace na trhu, příprava výstupů a reportů) a organizace Euro Setkání (event management, vyhledávání dat, tvorba a aktualizace databází). Požadujeme: VŠ nebo SŠ vzdělání s maturitou 2 3 roky praxe Anglický jazyk slovem i písmem Dobrá znalost MS Office Organizační a komunikační schopnosti Aktivní řidič Týmový hráč Nabízíme: Odpovídající finanční ohodnocení Příjemné pracovní prostředí a přátelský tým 5 týdnů dovolené V případě zájmu zašlete strukturovaný životopis na adresu: hana.partykova@euro.cz

30 30 Euro března 2012 report cestovní ruch Aby telátko neumazlili Proč agroturistika v českém podání není ani s miliardovými dotacemi totéž, co ubytování na statcích v Bavorsku Vždycky tam bydlely krávy, nyní v bývalém chlévě nocují hosté. Peníze místo mléka přináší agroturistika. S ubytováním začínali mladí manželé Moulisovi na své ekologické farmě v Milínově na jižním Plzeňsku opatrně. Nejprve přeměnili část opuštěného kravína na stylovou sednici a dvě ložnice pro jednu rodinu s dětmi. Po pěti letech přidali pokoje pro další dvě rodiny, celkem mohou nabídnout dvacet lůžek. Premiéru mělo rozšířené ubytování o loňských prázdninách. I bez propagace byla úspěšná. S výjimkou jednoho týdne jsme měli léto plně obsazené. Mimo sezonu lidé přijíždějí spíše už jenom o víkendech a různých svátcích, kdy jsou volné dny, říká farmář Pavel Moulis. Turistika pro rodinnou farmu přesto znamená velmi slušný příjem. Moulisovi rozhodně nelitují, že agroturistiku rozvíjeli postupně, jak to viděli u sedláků v Německu a Rakousku. Nepustili se do megalomanského projektu, na kterém pohořela řada českých ubytovatelů. Úspěch v agroturistice, která má farmářům doplňovat příjmy ze zemědělství, totiž nezajistí ani nejštědřejší dotace. Jde v něm hodně o lidi a tradici. DOTACE PLÁN NENAPLNÍ Přes 1,7 miliardy korun za poslední čtyři roky takovou porci dotací vydal na podporu venkovského cestovního ruchu Program rozvoje venkova, který má v režii ministerstvo zemědělství (MZe). Touto cestou posílá evropské a okrajově české peníze na zřizování ubytovacích kapacit a doprovodných aktivit v obcích do dvou tisíc obyvatel. Další peníze jdou prostřednictvím takzvaných místních akčních skupin a také z regionálních operačních programů, o jejichž využití se rozhoduje v krajích. Z evropských peněz se agroturistika dotovala už před vstupem Česka do unie. Zájem o dotace je obrovský. Při loňském kole se o podporu z venkovského programu hlásilo 410 zájemců, kteří požadovali bezmála jednu a půl miliardy korun. Sítem prošlo 86 žadatelů, na projekty mají slíbeno více než 380 milionů, většina z toho jde na ubytování. Efekt vynaložených peněz přitom zůstává hluboko za očekáváním. Zdaleka se nenaplňují cíle, které ministerstvo v programu na léta 2007 až 2013 stanovilo a celkově na ně vyčlenilo zhruba 3,6 miliardy korun. Většina podpor téměř dvě třetiny jde na projekty předkládané zemědělci. Zbytek finančních prostředků vyčerpají ostatní podnikatelé. Do programu se mohou hlásit, jen pokud začínají nebo mají historii kratší než dva roky. TOVÁRNA NA ZÁŽITKY. NOVÉ POSTELE A VĚTŠINOU PRÁZDNÉ Přilákat návštěvníky a zvýšit odbyt místních služeb, to je hlavní cíl cestovního ruchu, který však podpora složená ze tří čtvrtin z evropských peněz a ze čtvrtiny z českého rozpočtu nezajišťuje. Konstatuje to zpráva, kterou si MZe nechalo jako střednědobé hodnocení programu externě vypracovat. Po tříleté existenci podpůrného programu se plánovaný nárůst počtu turistů podařilo splnit na pouhých 5,5 procenta. Dotované investice do ubytování přivedly necelých třináct tisíc dodatečných turistů. MZe přitom počítalo s tím, že během sedmiletého období jich má být tři sta tisíc. To se ukazuje jako nereálné. Velkým zklamáním musí být pro ministerské plánovače i obsazenost nově vytvořených lůžek. Jejich vytíženost dosahuje úrovně 2,5 procenta, vyčísluje hodnoticí zpráva. Ani náhodou se MZe netrefí do cíle, aby díky podpoře venkovského cestovního ruchu vzniklo nových osm tisíc pracovních míst. Ke konci roku 2009 jich příjemci dotací vytvořili pouze 74. Plán se tím plní ani ne z jednoho procenta, hodnotí zpráva, která není veřejně přístupná, týdeník Euro ji má ale k dispozici. Zveřejněná výroční zpráva o průběhu programu za rok 2010 zdaleka tak kritická není. Konstatuje, že podpora úspěšně rozvíjí doplňkovou infrastrukturu cestovního ruchu na venkově. Obecně bez konkrétních čísel pak tvrdí, že návštěvnost dodatečných turistů, jejichž příjezd umožnila nová lůžka, vzrostla i přes celkový propad odvětví. ZA VŠÍM HLEDEJ KRIZI? Fiasko v efektu podpory přičítají autoři střednědobé hodnoticí zprávy ekonomické krizi, která zasáhla cestovní ruch. Slabinu vidí také v tom, že program nehledí na turistickou atraktivitu venkovských oblastí a posílá dotace i tam, kde není poptávka po ubytování. Problém je ale složitější. Možnosti agroturistiky ovlivňuje stav zemědělství. I proto je to u nás mnohem složitější než v sousedním Bavorsku, poukazuje studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky porovnávající podmínky pro agroturistiku v obou zemích. Výměra zemědělské půdy v nich je zhruba stejná, ale v Bavorsku na ní hospodaří víc než třikrát tolik zemědělských podniků. Chybí tu přirozená struktura malých rodinných farem, konstatuje autorka analýzy Gabriela Thöndlová. Uvádí, že v Bavorsku poskytuje ubytování přes sedm tisíc

31 31 cestovní ruch report Přes 1,7 mld. Kč ČÍM DÁL MENŠÍ ŠANCE CO LÁKÁ NA STATKY pramen: Státní zemědělský intervenční fond pramen: studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky zemědělských usedlostí, což zajišťuje pracovní místo pro deset tisíc lidí. Dvě třetiny celkového obratu v agroturistice zůstávají v regionu, vyčísluje Thöndlová. Jak připomíná, kromě ubytovatelů přináší toto plnohodnotné odvětví cestovního ruchu zisk i podnikatelům v gastronomii, obchodníkům, řemeslníkům a nejrůznějším zařízením, která poskytují zábavu pro volný čas. Agroturistika se v Německu rozvíjí od poloviny minulého století, posledních dvacet let za intenzivnější podpory Evropské unie. Tento náskok nemůže Česká republika po komunistické likvidaci tradičních selských rodin a s nebývalou oblibou v chataření a chalupaření lehce smazat. Ve stylu velkoplošného zemědělství, které tady převládá, se rozvíjí i velkokapacitní agroturistika. To znamená hodně lůžek a místo přijetí v rodině anonymní prostředí. Hosté většinou nepoznají majitele, maximálně potkají personál. Jde o pravé agroturistice vzdálenou komerci. POMÁHÁ RAKOUSKÁ REKLAMA Bavorští sedláci se více věnují hostům, vzdělávají se a vyměňují si zkušenosti. To vše patrně přispívá k tomu, že tamní farmy vykazují lepší obsazenost i vyšší počet stálých hostů a také delší dobu, po kterou u nich návštěvníci zůstávají, vysvětluje autorka studie. Vzhledem k počtu porovnávaných farem 23 na každé straně upozorňuje, že nejde o reprezentativní průzkum. Analýza spíše ukazuje určité tendence v tomto turistickém segmentu. Jaké jsou další rozdíly? Zatímco v Bavorsku je agroturistika dovolenou širokých vrstev, v Česku ji vyhledávají především lidé s vyšším vzděláním. V Bavorsku je velmi rozšířená, přestože nemá pověst příliš kvalitní dovolené. V tuzemsku je agroturistika méně známá, ale má tu lepší image, zjistila Thöndlová. V Česku povědomí o tomto směru turistiky paradoxně zvyšuje reklama na rakouské farmy v Alpách. S jinou přímou reklamou na agro turistiku se našinec většinou nesetká. V sousedním Bavorsku tráví dovolenou na statku nejčastěji rodiny s dětmi. Na českých farmách klientela tolik vyhraněná není, i na ně ale přijíždějí rodiny s dětmi stále častěji. Ekonomická krize doléhá na ubytovatele různě. Některé zdejší farmy hlásí úbytek hostů. V Bavorsku pozorují kratší pobyty, ale i zvýšený zájem návštěvníků, který přičítají poklesu zahraničních cest, doplňuje Thöndlová. KDYŽ SE JEZDÍ ZA KŮZLATY Čeští farmáři jsou velmi nápadití co do nabídky aktivit pro hosty, ukazuje také analýza. Dotace ovšem putují hlavně na ubytování. Velkým mýtem je, že lidé by chtěli na statku pomáhat, a ještě za to platit. Mnohdy vyhledávají farmy kvůli koním. Nabídka je poměrně pestrá, přestože počet farem je nízký. V porovnání s Bavorskem je tu vysoký podíl ekofarem, které jsou často aktivnější nejen v ekologické oblasti, ale i v kulturních a osvětových akcích pro hosty i další návštěvníky, uvádí autorka studie. Její slova pasují na farmu Moulisových. Majitelům je jasné, že nestačí nabízet jenom pokoje, ale i příběhy a zážitky. Pochopitelně především pro děti. Rodiče na ně dají, když chtějí znovu jet k Moulisovým za kůzlaty a jehňaty. U nás se pořád něco děje. Neustále přemýšlíme, čím ještě naši nabídku zatraktivnit, říkají manželé. Přitom už mají jezdeckou školu, v menší restauraci přímo v penzionu pořádají kurzy vaření z vlastního hovězího biomasa, děti učí péct chleba a stloukat máslo. Bez rodičů k nim mohou dojíždět na příměstský tábor. Školky a školy mají na milínovské farmě dveře otevřené, aby děti poznaly, o čem je zemědělství. Zvířata jsou tu přirozenou součástí, ne atrakcí ve vyumělkovaném zookoutku pro městské děti odkázané na plyšáky. I proto tady neuslyšíte, že telátko museli ze zookoutku vyndat, protože děti by ho doslova umazlily.

32 32 Euro března 2012 report komunální politika Patálie pana Čistého Bývalý liberecký primátor Jan Korytář se pasoval do role čističe tamních politických poměrů. Nyní musí sám vysvětlovat Z POLITIKY NEODCHÁZÍM. Okolo Jana Korytáře se v poslední době vyrojilo několik historek zpochybňujících jeho důvěryhodnost. Buď bývalý starosta Liberce stále někomu z mocných spoluobčanů leží v žaludku, anebo opravdu nemá čistý štít. Přičiňuje se o to částečně sám. Jeho sdružení Čmelák požaduje dotaci, z níž by mělo jít Korytářovi a jeho přítelkyni Martině Burešové do kapsy 1,6 milionu. VELETOČE SE ČMELÁKEM Když se vloni v únoru na zastupitelstvu severočeské metropole hlasovalo o Integrovaném plánu rozvoje města, Jan Korytář neoznámil, že na seznamu je i žádost jeho občanského sdružení Čmelák. To požádalo o devatenáctimilionovou evropskou dotaci na projekt Centrum pro přírodu. Problém ale nebyl jenom ve střetu zájmů, který Korytář vysvětluje jako svoji formální chybu a za nějž dostal na podzim pokutu. Zmiňované centrum má totiž vyrůst na místě polorozpadlého domu v liberecké čtvrti Starý Harcov, který vlastní Korytář se svou družkou Martinou Burešovou. Její sdružení Krajina a zahrada je navíc partnerem projektu. Týdeník Euro zjistil, že finanční rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou pozemku činí více než milion korun. Když v roce 2001 Korytář s Burešovou pozemek o výměře zhruba 8000 metrů čtverečních s domem kupovali, zaplatili za něj 600 tisíc korun. V rámci projektu Centrum pro přírodu ale jeho část o velikosti 5000 metrů čtverečních, dnes už s ruinou domu, hodlají prodat za 1,6 milionu. Korytář se snaží předkládat argumenty, že investovali výrazně víc než oněch 600 tisíc. Šest set tisíc korun jsme zaplatili původnímu majiteli. K tomu je třeba připočítat navýšení o inflaci mezi lety 2001 až 2012 podle Českého statistického úřadu. Pokud se prodej uskuteční pravděpodobně až na konci roku 2012, tedy navýšení o 200 tisíc korun. K tomu zapla cené úroky ze stavebního spoření smlouvy a účty již nemám, počítám cca pět procent z částky 500 tisíc korun po dobu zhruba sedmi let, to je zhruba 150 tisíc korun, vypočítává. Podle něj to dává dohromady částku 950 tisíc korun. Jenže tím Korytářovy výpočty nekončí. K tomu můžete jako náklad připočíst to, že jsme kvůli této investici od té doby bydleli v bytě v pronájmu, kde čisté náklady na nájem bez spotřeb energií jako odměna pronajímateli činily ročně cca 50 tisíc korun. To je dalších zhruba 500 tisíc korun, které jsme vydali, a nemuseli, pokud bychom ten pozemek nedrželi právě pro tento účel a koupili za ty peníze v té době vlastní byt, obhajuje se bývalý starosta Liberce. Když ke svým výpočtům přidá ještě sto tisíc korun na údržbu pozemku, který příliš udržovaný nevypadá, a daň z nemovitosti za deset let, vyčísluje celkovou sumu na 1,55 milionu korun.

33 33 komunální politika report BUDOUCÍ CENTRUM PRO PŘÍRODU. Jako politik se snažím nic neskrývat, vysvětluji vše, z čeho jsem obviňován. Tak doufám, že se mi podařilo ukázat, že se u tohoto projektu nejedná o žádný tunel ani malou domů, ale o jediný reálný způsob, jak naše sdružení může získat vlastní zázemí pro své aktivity. Máme třicet zaměstnanců, 500 členů, 60 hektarů vlastních pozemků, ročně děláme programy pro tisíce dětí, žáků, studentů a dobrovolníků, ale jsme stále v pronájmu, vysvětluje Korytář. Realitní operace přesto budí silné podezření, že si na ní Korytář se svou družkou hodlají přivydělat na úkor sdružení, respektive evropských dotací. Jedná se o podlouhlý, svažitý pozemek podél potoka, přístupný z veřejné komunikace. Na pozemku je zbořeniště, které výrazně snižuje jeho hodnotu, tvrdí odbornice na liberecké reality Jana Kristiánová. Na žádost týdeníku Euro navíc učinila takzvaný odhad obvyklé ceny pozemku, a ta podle ní činí 1,068 milionu korun. OTEVŘENÁ CESTA Jan Korytář si zkrátka cení vysoko. Během vzniku tohoto článku totiž prodal svoji polovinu pozemku přítelkyni Martině Burešové za 1,2 milionu korun. Jestliže lze brát odhad Jany Kristiánové za důvěryhodný, tak Burešovou pěkně natáhl. Jedná se o převod mého podílu na přítelkyni mezi dvěma soukromými osobami, nejedná se o státní, městský ani jiným způsobem veřejný majetek. Prodal jsem ho, protože jsme se tak dohodli po deseti letech spoluvlastnictví, vysvětluje Korytář. Pokud se prý projekt Čmeláka ať už z jakéhokoliv důvodu neuskuteční, Burešová bude mít alespoň otevřenou cestu k jeho prodeji prostřednictvím realitní kanceláře. Cena byla podle něj stanovena po vzájemné dohodě na základě znalosti pozemku a obvyklých cen v Liberci, odhad by měl být zpracován pro potřebu zaplacení daně z převodu nemovitostí letos na jaře. Možná ale existuje důvod, proč by Burešová měla platit za pozemek více. Cena totiž výrazně v dohledné době stoupne poté, co město přistoupí ke změně územního plánu a na pozemku budou moci vyrůst nové stavby. I po případném prodeji části nemovitosti občanskému sdružení by totiž Korytářově družce zůstalo bokem zhruba 3000 metrů čtverečních na dvě stavební parcely. Korytář střet zájmů při hlasování o změně územního plánu odmítá. Podívejte se, prosím, do hlasování zastupitelstva, které probíhalo v lednu a týkalo se územního plánu. Pokud se nepletu, a myslím, že ne, tak pro pokyny, které by se týkaly tohoto pozemku, jsem nehlasoval. Buď jsem byl proti, nebo se zdržel. Co se týče těch krásných dvou domů, možná to z různých důvodů bude jen jeden dům, ale i kdyby to byly dva byl někde poškozen veřejný zájem či veřejné rozpočty? Získal jsem tyto pozemky za netržní či nesolidní cenu způsobem, který by negativně ovlivnil nějaké veřejné rozpočty či veřejný zájem? Ovlivňoval jsem jakýmkoli způsobem přípravu nového územního plánu ve svůj prospěch? Myslím, že ne, namítá Korytář. Týdeníku Euro nicméně není jasné, proč se liberecký politik snažil složitě vypočítávat náklady na správu pozemku ve Starém Harcově za uplynulých jedenáct let, které mu mají být zaplaceny (respektive nyní již nové majitelce Buď bývalý starosta Liberce stále někomu z mocných spoluobčanů leží v žaludku, anebo opravdu nemá čistý štít Martině Burešové) z dotací poskytnutých jeho sdružení Čmelák. Cena pozemků, na kterých se stavět dá, se v této lokalitě pohybuje okolo 1200 až 1500 korun za metr čtvereční, řekl týdeníku Euro makléř Jan Zedníček z liberecké společnosti Prof Reality. Burešová tedy může za oněch 3000 metrů inkasovat kolem čtyř milionů korun, které jí bohatě splatí veškeré náklady vyčíslené Janem Korytářem. JAK OBEJÍT PODMÍNKY DRAŽBY Jan Korytář nevlastní jen zmiňovaný pozemek s ruinou domu ve Starém Harcově. V roce 2008 si také pořídil nemovitost ve vyhledávané lokalitě Horní Maxov asi dvacet kilometrů od Liberce. Tyto pozemky jsem kupoval v dražbě od Pozemkového fondu pro naše sdružení Čmelák. Důvod koupě byla podmáčená louka s výskytem chráněných orchidejí a vachty, tvrdí Korytář. Důvod, proč pozemek nekoupilo jeho sdružení Čmelák, byl prý ten, že dražby se mohly zúčastnit jen fyzické osoby. Proto jsme se domluvili, že si vezmu od sdružení na koupi pozemků půjčku. Protože se podařilo dražbu vyhrát, byly pozemky obratem pronajaty za korunu ročně sdružení, které na ně má předkupní právo, ale až jako druhé v pořadí za Pozemkovým fondem. Když jsem se v roce 2008 na fondu ptal na možnost převodu na Čmeláka, bylo mi sděleno, že to nejprve musím nabídnout fondu s tím, že když o to projeví zájem, tak už z toho nemůžu couvnout. To jsme nechtěli riskovat, proto je dosud pozemek psán na mě a já dlužím sdružení částku zhruba 150 tisíc korun, které nás stál, pokračuje Korytář. Další nemovitost si Korytář s Burešovou pořídili v dubnu roku 2007 ve vyhledávané rekreační oblasti Liberecka ve Zdislavě. Pozemek s hospodářskou usedlostí podle něj stál celkově 1,1 milionu korun. Sto tisíc si Korytář půjčil od svého otce, půl milionu poskytla v rámci hypotéky Česká spořitelna, 220 tisíc kryl úvěr z ČSOB, který si vzala přítelkyně, a zbylých 280 tisíc šlo ze stavebního spoření Korytáře. V současné době zde probíhá územní řízení k záměru přestavby zemědělského objektu na rodinný dům, říká Korytář. Na otázku, zda peníze, které získá prodejem půlky nemovitosti v Harcově, mají být investovány do výstavby rodinného domu ve Zdislavě, připouští, že možná ano. Pokud se ptáte, na co ty peníze použiji, tak na různé věci, Zdislava může být jednou z nich, ale další možnosti jsou splacení některých úvěrů a půjček a použití části peněz do mé další politické práce. Navíc mám tři děti a po mnoha letech potřebu jisté finanční rezervy, dodává Korytář. jan.hrbacek@euro.cz

34 34 Euro března 2012 report fúze pojišťoven Kam se hrabe Kecal z prodanky O spojení se zdravotní pojišťovnou Metal-Aliance se perou Česká průmyslová a Oborová zdravotní pojišťovna Dlouhou dobu byl na trhu zdravotních pojišťoven klid a mír. Teď se ale prudce rozpohyboval. Na roztrhání je především Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance. Jako jedna z nejmovitějších institucí vábí na své daleko vonící feromony hned dvě konkurentky. O jejím dalším osudu by měla její správní rada rozhodovat již tento týden, ve středu 14. března. Bude se jednat o analytických materiálech, které jsme zpracovali. Dozorčí rada pojišťovny totiž požaduje posoudit tři varianty vývoje, a to zda zůstaneme samostatní, či zda se spojíme s Oborovou zdravotní pojišťovnou nebo s Českou průmyslovou. Výsledek bude záviset na tom, jak přesvědčivé materiály budou a jak se k nim postaví zástupci státu, pojištěnců a zaměstnavatelů, říká ředitel Metal-Aliance Vladimír Kothera. Zároveň se má vbrzku spustit i slučování obou pojišťoven silových resortů, tedy vojenské a ministerstva vnitra. To by mělo být dokončeno v lednu BEZCHYBNÝ PLÁN Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) se snaží zlákat Metal-Aliance do svých tenat již několik let. Vznik ČPZP souvisí s pokusem o vytvoření vertikálně integrovaného zdravotnického holdingu Agel Tomáše Chrenka, do něhož spadá řada nemocnic na severní Moravě a Olomoucku, železniční zdravotnictví, polikliniky, laboratoře, dodavatelé zdravotnického materiálu a farmaceutik. V roce 2008 jej měla doplnit i zdravotní pojišťovna Agel, jež ale získala jen nevýznamných 70 tisíc pojištěnců, navíc selhaly plány Julínkovy zdravotnické reformy, která počítala s privatizací zaměstnaneckých pojišťoven. Proto o rok později fúzuje s o hodně větší a také řádně bohatou Hutnickou zdravotní pojišťovnou. Když o pár měsíců připojily i Českou národní zdravotní pojišťovnu, vzniká Česká průmyslová pojišťovna, jež se vyšplhala až na třetí příčku na trhu. Již v té době se mlsně poohlíží po Metal-Aliance. Ta ale o žádné svatbě nechce ani slyšet. Ubránit se jí pomohou i lidovci, kteří v létě 2009 prosazují novelu zákona, jež fúze zaměstnaneckých pojišťoven zatrhla. Ovšem po další změně normy, platné od loňského prosince, jsou již zase fúze odblokovány. A námluvy začínají znovu. Tentokrát se již Metal-Aliance tak vehementně nebrání. Motivy NA TAHU. Šéf pojišťovny Metal-Aliance Vladimír Kothera si může vybírat, s kým se spojí na trhu zdravotních pojišťoven. České průmyslové pojišťovny jsou zřejmé: díky sloučení si upevní postavení v Olomouckém kraji, kde Metal-Aliance ovládá čtvrtinu trhu. A kde je také situována velká část zdravotnického impéria Agel. Vedle toho získají průmyslníci přístup i do Středočeského kraje a upevní postavení silné celorepublikové instituce. Počty pojištěnců vzrostou bezmála k 1,2 milionu klientů a kasička zbytní o pár miliard korun (viz Kdo vydělá na fúzi). Vznikla by nejbohatší a finančně nejstabilnější pojišťovna na trhu. Bezchybný plán. MINISTERSTVO FANDÍ OZP Když už se České průmyslové pojišťovně konečně málem povedl naplnit a teď v březnu jej měly posvětit správní rady obou ústavů, začalo proti plánovanému spojení brojit ministerstvo zdravotnictví. Tomu by se totiž daleko více líbilo spojení Metalky s Oborovou zdravotní pojišťovnou (OZP). Na ni totiž dolehly finanční potíže. Oborová, i když má díky svým zakladatelům z řad finančních institucí jedny z nejbohatších klientů, doplácí na přerozdělování pojistného asi nejvíce z celého trhu. Například loni vybrala přes 15 mi liard, ale ve společném měšci o dvě z nich přišla. Základní fond, z něhož se hradí výdaje za zdravotní péči o klienty, se loni ztenčil tak, že zásoba peněz vystačí na sotva osm dní. OZP totiž doplácí na to, že své stádečko rekrutuje především z Pražanů a částečně také ze Středočechů. Pražské zdravotnictví je přitom nejdražší v zemi, v průměru o pětinu. Naopak na provozním fondu má OZP peněz habaděj, což by mohlo signalizovat, že její management zbytečně nerozhazuje za naleštěné paláce (viz OZP v číslech). Stejně jako průmyslníci i bankovní pojišťovna vyjednává s Metalkou již nějaký pátek. Poslali jsme správní radě Metal-Aliance dopis, v němž navrhujeme její spojení s OZP a že vytvoříme podmínky pro fúzi. Myslíme si, že z hlediska celkového systému je tato varianta výhodnější než spojení Metal-Aliance a České průmyslové, říká předseda správní rady OZP a zároveň ředitel České pojišťovny Zdraví Miroslav Chlumský. Ta patří do skupiny PPF, jež se svého času také pokusila prorazit do zdravotnického byznysu. Svou divizi PPF Healthcare, do níž patří síť poliklinik Euroclinicum, ale postoupila na společnost Tuffieh Funds, za níž stojí Jan Blaško, do ledna 2011 šéf strategického rozvoje skupiny PPF. VYKLIZENÉ BOJIŠTĚ Rovněž ministerstvo zdravotnictví se obává destabilizace trhu, pokud by vznikla finan čně dobře vybavená pojišťovna s početnou členskou základnou, zdaleka následovaná několika regionálními prcky, proti mohutné VZP rovněž ve finančních problémech. Spojení Metal-Aliance s Českou průmyslovou pojišťovnou dává smysl jen v krátkém období. Do budoucna by ale tato varianta nevytvářela možnost rozumných fúzí ostatních zaměstnaneckých pojišťoven. Situace by mohla vést podobně jako na Slovensku k duopolu, kde na jedné straně stojí všeobecná pojišťovna ve velké síle proti jedné zaměstnanecké. Tím by de facto zanikla pluralita systému a veškerá konkurence.

35 35 fúze pojišťoven report OZP V ČÍSLECH (ke konci roku 2011) Počet pojištěnců Počet zaměstnanců 379 Příjmy celkem (v mil. Kč) Příjmy po přerozdělení (v mil. Kč) Náklady na zdravotní péči (v mil. Kč) Náklady na vlastní činnost (v mil. Kč) 362 Podíl nákladů na vlastní činnost (v %) 2,79 Saldo příjmů a nákladů (v mil. Kč) -128 Zůstatek finančních prostředků všech fondů (v mil. Kč) - z toho: základní fond (v mil. Kč) 279 provozní fond (v mil. Kč) 604 Rezerva základního fondu (ve dnech) 8 pramen: archiv KDO VYDĚLÁ NA FÚZI Stav finančních prostředků základního fondu zdravotní pojišťovny k (v mil. Kč) OZP METAL-ALIANCE ČESKÁ PRŮMYSLOVÁ ZP OZP + METAL-ALIANCE Motivy průmyslové pojišťovny jsou zřejmé: díky sloučení s Metal-Aliance upevní postavení v Olomouckém kraji, kde je situována velká část zdravotnického impéria Agel 3186 METAL-ALIANCE + ČESKÁ PRŮMYSLOVÁ ZP 5479 REVÍRNÍ BRATRSKÁ POKLADNA 2331 ZP ŠKODA 514 VOJENSKÁ ZP 297 ZP MINISTERSTVA VNITRA 4006 VOJENSKÁ ZP + ZP MINISTERSTVA VNITRA 4302 pramen: archiv Logickým krokem by pak bylo vytvoření jediné pojišťovny, vysvětluje poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek. Naopak spojení Metalky s OZP podle názoru ministerstva zaručuje, že by byla posílena rovnováha v systému veřejného zdravotního pojištění a že by počet konkurentek na trhu neklesl pod čtyři. Pak by mělo smysl zavést dvousložkové pojistné, kdy by na jedné straně klesly odvody z mezd z 13,5 procenta na 11,5, přičemž ekvivalent ušetřených dvou procentních bodů ve výši okolo tří tisíc korun ročně by lidé hradili pojišťovnám přímo z vlastní kapsy. Rozhodovali by se podle toho, co jim která z nich nabízí a jak vysokou částku v závislosti na své finanční situaci chce doplatit. Sloučením OZP s Metal-Aliance by počtem klientů vznikla zhruba stejně velká pojišťovna jako v případě první varianty. Podíl drahých pražských pojištěnců OZP by se naředil a portfolio by doplnil méně nákladný kmen z Olomoucka. Pro OZP by to byla záchranná operace, protože by se posílily zdroje na základním fondu, ovšem původně vysoký přebytek Metalky by razantně poklesl. ŠTEMPL NEDÁME O budoucnosti všech tří institucí rozhodne především správní rada Metal-Aliance. Jedna třetina jejích členů sice byla dosazena vládou, takže teoreticky by měla hlasovat v souladu s doporučením ministerstva zdravotnictví, ale otázkou zůstává, zda se podaří přesvědčit ještě další radní. Na druhou stranu, právě ve správní radě by mohl být zakopán pes. Ta totiž už jednou v minulosti i přes odpor generálního ředitele Metal- -Aliance málem sloučení s Českou průmyslovou prosadila. Díky formálním nedostatkům se tehdy plánu podařilo zabránit. Nyní se ale změnilo prostředí, legislativa i ekonomika systému, což vážně ohrožuje menší pojišťovny. Stojíme před otázkou, zda nehledat zajištění v silnějším celku, dodává Vladimír Kothera. Podle něj mají oba rivalové podobné šance, protože radní budou posuzovat více ukazatelů než jen kapitálovou vybavenost stěžejního fondu pojišťoven. Konečné slovo ale bude mít stát. Ministerstvo zdravotnictví totiž musí fúzi potvrdit. Vše přitom nasvědčuje tomu, že se jen těžko podaří jeho štempl získat v případě, že by se Metal-Aliance spojovala s Českou průmyslovou. Zůstává ale pravdou, že finanční rovnováha systému stojí a padá se stabilitou největšího hráče. A jím zůstává VZP s 60 procenty na trhu. marcela.alfoldi@euro.cz

36 36 Euro března 2012 report Jaroslav Hanák Stát spravujeme jako za Marie Terezie Svaz průmyslu a dopravy by prostředky ze špatně čerpaných evropských programů přesunul do dopravy a životního prostředí Český průmysl nepřipravuje krizový scénář. Věří si a jeho prognózy pro letošní rok mají nádech optimismu. Zaměstnavatele sice trápí růst nákladů zejména kvůli cenám energií, ale ztráta konkurenceschopnosti podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka nehrozí. Na rozdíl od médií, která neustále děsí veřejnost tím, že bude hůř, naši členové uvádějí, že jejich vyhlídky pro rok 2012 nejsou tak špatné, říká. To ovšem neplatí pro politiku a tristní úroveň státní správy. Jsme stále ještě průmyslovou velmocí, kterou jsme byli před válkou, anebo alespoň v lepší pozici než sousední postkomunistické státy? Takto bych to nesrovnával. Doba se změnila, mnohé obory vytlačila nejen od nás, ale z celé Evropy asijská konkurence. A u nás je podíl zpracovatelského průmyslu stále ještě nad průměrem EU. Český průmysl má navíc velkou šanci, že i tuto krizi přežije. Relativně dobrá kondice průmyslu tady zmírnila krizi let 2008 a 2009 a jako polštář, který pomáhá české ekonomice růstem, může fungovat i nyní. Restrukturalizací, propouštěním, snižováním nákladů prošel už v letech 2009 a 2010 a je konkurenceschopný. Svědčí o tom vývoz, z 83 procent jde do EU, celá třetina putuje na náročný trh do Německa. Jenže ho táhnou automobilky. Můžeme trvale profitovat ze zaměření na jeden trh a jeden obor? Proč ne. Na automobilky je navázáno strojírenství a stále ještě máme možnost zvyšovat přidanou hodnotu zdejší výroby. A pokud jde o trhy, tam se samozřejmě musí zapracovat. Orientace na eurozónu je v této době velké riziko a je třeba hledat odbyt i jinde. O to se nyní v rámci svazu snažíme, podporu exportu považujeme za jednu z našich priorit. O co se opírá přesvědčení, že český průmysl nynější krizi přežije? Naše firmy v řadě odvětví automobilový průmysl, strojírenství, energetika, hutnictví nevidí podle posledního průzkumu rok 2012 nijak tragicky. Za hlavní rizikový faktor nepovažují recesi nebo pokles ekonomiky, ale jednoznačně rostoucí náklady energií a surovin. Tedy růst cen elektřiny, která je jedna z nejdražších v Evropě, plynu v návaznosti na ropu a samozřejmě i pohonných hmot. Co nejvíc přispělo k tomu, že máme jedny z nejvyšších cen? Stále se mluví jen o fotovoltaice a je to ukázkový příklad. Ale ten problém je širší a bohužel s omezením pro solární elektrárny zdaleka neskončil. Není prostě možné, abychom přijímali zákony a regulace, aniž by někdo zkoumal jejich dopady. Chcete říci, že se u zákona o obnovitelných zdrojích neprovedla takzvaná RIA (hodnocení dopadů regulace)? Při přípravě zákona možná ano, ale pak proběhla řada dalších kroků, změny zcela jiných zákonů v rámci třetího čtení v Poslanecké sněmovně a tam se už nikdo o nějaké dopady na podnikatelský sektor či uživatele nestaral. Takže hodnocení RIA je sice povinné, o což jsme před třemi lety tvrdě bojovali, ale probíhá víceméně formálně. Většinou se omezuje Na automobilky je navázáno strojírenství a stále ještě máme možnost zvyšovat přidanou hodnotu zdejší výroby jen na nějaké konstatování o dopadu na státní rozpočet. Čili chybí její uplatnění při změnách v průběhu projednávání v zákonodárných orgánech. Dělat hodnocení u každého pozměňovacího návrhu by asi bylo dost obtížné... Je pravda, že když se podíváte na vstupní materiál, který jde do Poslanecké sněmovny, a pak na konečnou podobu, tak často zjistíte, že je zcela přeoraný. A co je horší, že se v něm kvůli řadě pozměňovacích návrhů nakonec objeví úplně jiná filozofie. Tato libovůle a neprofesionalita poslanců mají potom tragické následky. Co považujete za největší chybu současné politiky? Z našeho pohledu je to absence národohospodářského, meziresortního přístupu. Všechny resorty si jedou po svém, chybí nadhled a jednotná koordinace. Výsledkem je mimo jiné i to, že máme obrovský počet nejen nekonzistentních politik, ale i těch, které jdou proti sobě. Příkladem je třeba politika mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou vláda schválila na podzim, a státní rozpočet. Ta první tvrdí, že dopravní infrastruktura je prio rita, jedna ze tří rozhodujících do budoucna, ale ve státním rozpočtu se tato položka brutálně zkrátí. Z roku na rok, konkrétně v roce 2010, se snížily výdaje na výstavbu dopravní infrastruktury o 36 miliard. V době šetření je asi nutné někde škrtat... Úspory je třeba hledat jinde, třeba ve státní správě. Škrty v investicích do dopravy zakládají skryté zadlužení. Jednou bude muset někdo tu infrastrukturu vybudovat, a navíc se její stav rapidně zhoršuje kvůli krácení také v oblasti oprav a rekonstrukcí. Navrhl byste sloučení některých ministerstev? Všem je jasné, že veřejná správa je v této zemi extrémně drahá. I politici vědí, že to přináší problémy v rozpočtech, a stejně s tím nic nedělají. Nevím, proč je tady potřeba ministerstvo kultury, a myslím, že dvacet let po revoluci se už přežilo ministerstvo pro místní rozvoj. Určitě je přebujelé ministerstvo školství mnohé agendy tohoto úřadu jsou i v krajích. Ale bohužel o auditech se bavíme už několik let. Politici je slibovali naposledy před minulými volbami. Připomínáte jim to? Čím dál víc si myslím, že by stály hodně peněz, a stejně by nic nevyřešily. Zejména pokud by je zadávala samotná ministerstva. Agentury se na tuto státní zakázku už těší, pro ně je to něco jako morková kost. Jenže audity provedou podle zadání těch úřadů,

37 37 Jaroslav Hanák report struktura úřadu, podle toho nasadit náměstci. Tak by to udělal racionální podnikatel ve firmě. Každý z nás musel vymyslet rozumné uspořádání a samozřejmě ho upravovat podle vývoje ekonomiky i byznysu. Proč to ve státních úřadech nefunguje? Sliby, že se spojí ministerstva, se tady objevují před každými volbami. Jenže po nich se vždycky zjistí, že ministerstev a pozic v nejvyšších úředních patrech je málo. A když je koalice dokonce tříčlenná jako nyní, tak si spočítejte, kolik takových postů je potřeba, aby byli všichni ti loajální nakonec odměněni. JAROSLAV HANÁK (60) na pokyn úředníků, kteří jsou přesvědčení o své nepostradatelnosti. A budou se jim snažit vyhovět. Takže nevidím žádnou záruku, že by taková prověrka skutečně odhalila, které činnosti a pozice by se měly omezit nebo úplně zrušit. Předpokládáte, že kapři si rybník sami nevypustí? Částečně to může být i profesní slepota, přesvědčení, že se tato společnost bez té či oné agendy neobejde. Proto se domnívám, že audit musí zadat někdo zvenčí daná profesní skupina, podnikatelské seskupení nebo třeba i občané. Seskupení, jako je Svaz průmyslu? Tomu se nebráníme, můžeme to udělat například v součinnosti s Hospodářskou komorou, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů atd. My bychom měli říct, jaké agendy považujeme za klíčové třeba na ministerstvu dopravy nebo průmyslu a obchodu. Podle toho by se měla vytvořit Existuje nějaký model, jak by měla vypadat státní správa pro 21. století? To je zřejmě už zapomenuté téma. Co by vlastně státní správa měla dělat, jaké služby má poskytovat firmám a jaké občanům, se vůbec nediskutuje. Za Topolánkovy vlády se tady jakési snahy objevily, vznikl koncept e-governmentu, ale kde skončil? Politici nemají odvahu k nějaké reformě, takže státní správa je s trochou nadsázky bohužel stále stejná jako za Marie Terezie. O zeštíhlování a debyrokratizaci se sice mluví, ale ty úřady jsou pořád stejné a pořád plné pilně pracujících lidí. A ve státním rozpočtu je pětatřicet miliard určených na nákup externích služeb... Část z nich je pochopitelná, u některých činností by se zajišťování zevnitř nevyplatilo. Jenže proč současně s úředníky platit externí poradce a analytiky, kteří vlastně jen dublují to, co by měli dělat buď jedni, nebo druzí? Jde o desítky, možná stovky milionů, co takto utíkají. Například studie proveditelnosti zavedení tzv. jednotného inkasního místa stála 19 milionů korun. Vláda tvrdí, že ve státní správě ušetřila... Kdyby to myslela se snižováním nákladů vážně, tak by výdaje na státní správu měly každoročně o deset nebo patnáct procent klesat. A to nejen díky reorganizaci úřadů, ale také zavedením metod moderního řízení. Čili to není jen o počtu byrokratů, ale i o využití IT»

38 38 Euro března 2012 Jaké přerozdělení navrhnete? Ministerstvo pro místní rozvoj má situační zprávu o stavu čerpání předložit vládě někdy v dubnu nebo v květnu. Už nyní je ale zřejmé, že budou doporučovat (doufám, že ve spolupráci s námi) realokaci prostředků z těch programů, kde jsou čerpány nepatrná procentíčka. Pokud se nebudou financovat zbytečná školení, lze tyto prostředky přesunout do tvrdých programů, tj. na výstavbu dopravní inreport Jaroslav Hanák PŘÍBĚH PODNIKATELE Čtyřnásobný prezident» technologií, společných nákupech atd. Proč nemají všechna ministerstva jednotné objednávky automobilů nebo papíru a kancelářských potřeb? Proč má každý úřad jinou firmu na správu výpočetních systémů? Tam lze přece získat obrovské množstevní slevy nehledě na úsporu počtu lidí. Můžete říct, co pro vás bude v následujícím období klíčové? Připravuje se národní program reforem, vláda ho do Bruselu předkládá 15. dubna. Musíme pohlídat, aby se v něm objevily věci, které tam průmysl potřebuje mít. Aby se mezi priority, na něž se má Česko v příštím období zaměřit, dostala věda, výzkum a inovace, vzdělání, dopravní infrastruktura, životní prostředí a trh práce. Prostě ty věci, které jsou důležité pro zemi, ale i pro podnikatelské prostředí. Víme, že co tam nebude uvedeno, bude mít ztíženou cestu k dotacím z EU pro období 2014 až A to je po zkušenostech s čerpáním v tomto období velmi vážná věc. Česká republika přijde o dvě miliardy na dopravní infrastrukturu kvůli zvyšování mýtného. Neměl by za to být někdo potrestán? Jestliže v příslušném resortu máme za 28 měsíců šestého ministra, vystřídalo se tam dvacet náměstků a skoro všichni dřívější vrchní ředitelé už tam nejsou, tak je logické, že O tom, co by vlastně státní správa měla dělat, jaké služby má poskytovat firmám a jaké občanům, se vůbec nediskutuje se dělají chyby. A nehlídají se věci, které jsou naprosto jasně formulované v předpisech EU. Že se politické přesuny dějí na takto strategickém ministerstvu, důležitém pro rozvoj této země, je hodně špatná zpráva pro občany. Takže kdybychom měli hledat viníka: je to premiér... To jsem neřekl. Tady je už dlouhodobě zakořeněný systém, že s nástupem nové politické garnitury se mění vše až po vrchní ředitele a často i ředitele odborů. Potom je profesionalita státní správy v této zemi tragická. Když v Anglii vyhrají jednou volby labouristé a podruhé konzervativci, mění se ministr, mění se 1. státní tajemník a všichni ostatní zůstávají. A ti překvapivě precizně a na vysoké odborné úrovni pracují dál. Takto by měla fungovat státní správa, tak funguje v Americe, když se střídají demokrati a republikáni. My jsme se naučili něco jiného. Vraťme se k dotacím. Prosazujete, aby se nevyčerpané peníze přesunuly do jiných kapitol? Už jsme požádali, aby se tento bod zařadil na mimořádné jednání tripartity. Pozastavené čerpání nebo odmítnuté programy mají už teď obrovské dopady na státní rozpočet. Vloni takto přišel o jedenáct miliard, v letošním roce to může být ještě víc. V řadě programů se nemusí pokračovat... U některých soft programů, zejména pro vzdělávání, by to asi tak moc nevadilo, ale už něco stály, už se tam nějaké náklady vynaložily. Nehledě na to, že i samotné zastavení programu znamená například u dopravních staveb, kde je nutné přepracovat smlouvy a dílo zakonzervovat, obrovské dodatečné náklady V Turecku vzbudila návštěva Václava Klause obrovský zájem. Konferenční sály byly nacpané, rozhovory si vyžádaly tamní televize i rozhlasové stanice. Přesně takové entrée bychom potřebovali i v jiných ze- mích, Přežil jsem, samozřejmě s podporou nejbližších, vedení firmy i vedení podnikatelských svazů. Věřili, že se díky svému pozitivnímu přístupu k životu vrátím do jejich čela. Vyšlo to a jsem zpět,

39 Luxusní bydlení na Praze 3 Nový byt v nástavbě mobil: (6p./6p) zrekonstruovaného ČD s novým výtahem, dispozičně řešen jako 3+kk/T 86 m m 2 terasa + 7 m 2 lodžie. Byt je proveden ve vyšším standardu (dřevěná eurookna, kvalitní dřevěné podlahy, kvalitní obklady a sanita v koupelně). Možné nastěhování ihned! Golfové hřiště Botanica 200 m 39 Jaroslav Hanák report frastruktury a samozřejmě životní prostředí, kde je třeba dotáhnout zejména čistírny odpadních vod. Co budete prosazovat na období 2014 až 2020? Dnes máme 23 programů, na různých ministerstvech a krajích. Je kolem nich obrovské množství lidí, což zvyšuje šance na korupci. Vidíme to v jižních Čechách a nechci komentovat, co se děje nebo může dít na centrálních úřadech. Pro finanční období 2014 až 2020 musí dojít k zásadní změně. Této zemi naprosto stačí pět programů. Na prvním místě je třeba podporovat vědu a výzkum pro inovace, pak vzdělání, dopravní infrastrukturu a životní prostředí. A také, což je životně důležité pro rozhýbání regionů, regionální operační programy. Těchto pět můžeme v Bruselu uhájit s tím, že by se výrazně zlepšilo čerpání a snížilo riziko korupce. BYDLENÍ PRO KAŽDÉHO! Máme z vašeho pohledu v Bruselu dostatečně silnou pozici? Třeba Poláky je tam vidět mnohonásobně víc. My v Bruselu nikoho pořádně nemáme ani za vládní reprezentaci. Bohužel ani mezi úředníky. Vlastně celou dobu, co do Bruselu jezdím, Česko žádné klíčové místo obsazené nemá. Když tam jedete, tak se setkáte jen s některými poslanci, protože ti ostatní buď nemají vliv, anebo odborně je složité s nimi diskutovat. V tom jsme daleko za Poláky, a když se podíváte na Maďary, jaký tam mají vliv a postavení, je mi z toho smutno. Č. 11, ROČNÍK 10, VYCHÁZÍ 23. SRPNA 2011 GRAND NABÍDKA NEMOVITOSTÍ PRO PRAHU A STŘEDOČESKÝ KRAJ / ZDARMA Cena: Kč Č. 1, ROČNÍK 11, VYCHÁZÍ 24. LEDNA GRAND NABÍDKA NEMOVITOSTÍ PRO PRAHU A STŘEDOČESKÝ KRAJ / ZDARMA Nové domy v Praze - Lipencích PRODEJ SÍDLA MULLIGAN HOUSE Více než 2000 exklusivních nemovitostí tel.: , VÝTISKŮ ZDARMA KAŽDÉ 3 TÝDNY Čím si to vysvětlujete? Těžko říci, máme obrovské množství vzdělaných lidí, vysoké školy chrlí statisíce bakalářů, magistrů. Mnozí se domluví třemi, čtyřmi jazyky, přitom o práci v Bruselu jako by neměli zájem. Nechápu, proč si je pro tuto práci nepřipravujeme. Když jsem schopný a umím čtyři jazyky, proč třeba mě ministerstvo dopravy nepřipravuje na odchod do Bruselu, do některé pozice na příslušném ředitelství. Toto určitě neděláme dobře. INZERCE KOMPLEXNÍ NABÍDKA NA NOVĚ TAKÉ VE VAŠEM TELEFONU OD BŘEZNA NOVÝ REALITNÍ PORTÁL

40 40 Euro března 2012 global 40 RUSKO Putin v celkových výsledcích zvítězil přesvědčivě. Za rámeček by si ovšem nedal hlasování z Moskvy, kde získal jen 47 procent hlasů. Naopak mimo hlavní město mnohde neměl soupeře. Například v Čečensku nezískali jeho protikandidáti dohromady ani půl procenta hlasů 44 IRSKO Američané znovuobjevují zelený ostrov a lákají na nová pracovní místa. Sami Irové by zase rádi získali peníze z Číny 46 AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL Mnohé automobilky v Evropě zažívají letos těžký rok. Ulehčit by jim mohlo zavírání továren, ale musejí přesvědčit politiky i odbory Staronová volba Vladimir Vladimirovič Putin znovu usedne do prezidentského křesla. Protesty se netýkají průběhu voleb, ale spíše způsobu jeho vládnutí Rusko si 4. března 2012 zvolilo nového prezidenta. Svého úřadu se ujme počátkem května. Jeho jméno bylo známo už dlouho předem Vladimir Putin. Důvodů pro to, že se opět (již potřetí) stane hlavou státu, který de facto řídil i z premiérského křesla, je řada. Hlavní je ale zřejmý: v tuto chvíli Putin nemá v Rusku důstojného soupeře. Tragikomickou okolností se navíc stává fakt, že na druhém místě se v prezidentském klání po léta objevoval komunista Zjuganov, který podobně skončil i tentokrát. Připomeňme, že v roce 1996, kdy nestál proti Putinovi, ale tehdy ještě proti Jelcinovi, získal v prvním kole voleb 32 procent hlasů. A nebýt 15 procent voličů, hlasujících tenkrát pro třetího v pořadí generála Lebedě (který své příznivce vybídl, aby v druhém kole podpořili Jelcina), a mohutné finančnicko-mediální lobby podporující Borise Nikolajeviče, možná by se před těmi 16 lety do čela největšího státu světa vrátili komunisté Mimochodem právě proto jsou dnes Vlnu nespokojenosti zřejmě odstartovalo oznámení, že si Putin s Medveděvem své funkce jednoduše prohodí v souvislosti s podvody během nedávných parlamentních i těchto prezidentských voleb připomínány právě červencové dny roku Právě o těchto volbách se (celkem právem) tvrdí, že byly v novodobé ruské historii ty nejzfalšovanější. MOSKEVSKÁ SPRCHA O to, aby protikandidáta v podstatě ani mít nemohl, se Putin během uplynulých dvanácti let postaral sám vybudováním tzv. vertikály moci, na jejímž vrcholu se usadil a z jejíchž výšin potenciální politické konkurenty postupně odrovnal. Jako příklad připomeňme alespoň kdysi nejbohatšího muže Ruska Michaila Chodorkovského, který je už od roku 2003 za mřížemi, či dlouholetého moskevského primátora Jurije Lužkova, který svůj velmi silný post musel opustit v loňském roce. Ve startovním kandidátském poli jsme před letošními prezidentskými volbami nakonec nalezli pět jmen. Jejich krátké charakteristiky (viz box) lze pro zajímavost doprovodit i zjednodušeným, ale vlastně dost ilustrativním hodnocením zatím nezničitelného ruského politického kašpara Vladimira Žirinovského. Putin v celkových výsledcích zvítězil přesvědčivě. Za rámeček by si ovšem nedal hlasování z Moskvy, kde získal jen 47 procent hlasů. Naopak mimo hlavní město mnohde neměl soupeře. Například v Čečensku nezískali jeho protikandidáti dohromady ani půl procenta hlasů.»

41 41 Rusko global

42 42 Euro března 2012 PROTESTY NEUTICHLY Jak říkají četní ruští političtí pozorovatelé a analytici, důvodem prudkého výbuchu protestních nálad v současné ruské společnosti nejsou falšované a manipulované volby (horší zřejmě v tomto ohledu byly volby parlamentní 4. prosince 2011), ale univerzální nesouhlas se způsobem Putinova vládnutí. Mnohokrát přiglobal Rusko PROTIKANDIDÁTI NEMĚLI ŠANCI Celkové výsledky účast: 65,3 Moskva účast: 58,0 6,22 Vladimir Žirinovskij Čečensko účast: 94,9 17,18 Gennadij Zjuganov 6,3 19,18 5,05 3,85 7,98 Sergej Mironov Michail Prochorov» CESTA K VRCHOLU O Vladimiru Putinovi se právem říká, že je dítkem Štěstěny: po příchodu do Moskvy uprostřed 90. let hned začíná pracovat po boku těch nejmocnějších, díky své akcentované loajalitě a nesporné úřednické výkonnosti a zdatnosti rychle roste a na postu šéfa Federální bezpečnosti a pak i ruského kabinetu získává pověst bezchybného a úspěšného politického manažera. V jeho prospěch nakonec mluví i to, že na podzim 1999 ještě jako premiér rozpoutá druhou čečenskou válku, ještě brutálnější, než byla ta první. Přestože Rusové se válek z důvodů zcela přirozených bojí a přestože se mladí ruští muži opět začali vracet z Kavkazu domů v zinkových rakvích, drtivá většina ruských občanů Putinovi tleskala: pomstil totiž ponížení z roku 1996, kdy první čečenská válka skončila příměřím, jež podepsali čečenský vůdce Aslan Maschadov a už zmiňovaný generál Alexandr Lebeď. Když k tomu přičteme prokazatelné, zhruba dvojnásobné zvýšení životní úrovně obyčejných Rusů, opět odpovídáme na otázku, proč tento bezesporu autokratický vládce Ruska získal u značné části obyvatel země takovou oblibu. Jeho voliči si totiž neumějí spočítat, že garantem jejich jistě sytějšího života než v poslední dekádě minulého století není genialita dlouholetého politického vůdce, ale prudký skok světových cen energetických surovin přesně v okamžiku, kdy se jejich modrooký idol dostává k moci. pramen: Rádio Majak, Kommersant Putinovi stoupenci prostě nechápou, že jeho stabilita se rovná brežněvské stagnaci ze 70. a 80. let pomínané vhazování celých balíčků volebních lístků do uren či proslulé kolotoče, kdy voliče převážely autobusy z místa na místo, aby pak nejrůznějšími podvodnými způsoby hlasovali hned několikrát, sice hodně popuzují, ale jak říká publicistka Julie Latyninová, není to důvod, nýbrž jen katalyzátor nesouhlasu. Vlnu nespokojenosti mezi tzv. kreativní třídou, tedy emancipujícími se příslušníky středního stavu, kteří ke své práci, případně ke svému podnikání potřebují daleko větší svobodu než většina obyvatelstva, zřejmě odstartovalo 24. září loňského roku. V tento den na sjezdu strany moci Jednotné Rusko Vladimir Putin vyhlásil svou kandidaturu na prezidenta a společně s Medveděvem mírně zkoprnělému národu vysvětlil, že od jara roku 2012 si své funkce prostě prohodí. To sice všichni čekali, ale když se to opravdu stalo, museli to lidé, kteří si sami sebe váží (a těch je i v Rusku dost a dost), považovat za morální facku. Vývoj v dalším půlroce tomu jasně nasvědčuje. 99,76 46,95 20,45 63,6 Vladimir Putin PUTINOVA OFENZIVA Protesty, jež propukly okamžitě po prosincových volbách do Státní dumy, Putina, který na nic takového zatím nebyl zvyklý, zjevně zaskočily. Celý prosinec prakticky mlčel a do útoku vyrazil až po Novém roce. Mimo jiné sepsal sérii šesti článků, z nichž jeden věnoval sociálním otázkám. Jeho sliby vyřešení bytové otázky do roku 2020, zaručeného zvyšování penzí, sociálních podpor pro potřebné, a především slib ekonomické stability země zřejmě byly těmi zrnky, která padla na úrodnou půdu. Většina Rusů zkrátka má pocit, že žádnou zvláštní svobodu nepotřebuje. Volbou Putina pak tento televizní lid, denně masírovaný nekonečným zpravodajským seriálem o dobrém a starostlivém otci vlasti, naznačil, že zaručí-li prezident opravdu plné krmítko, bouřit se nebude, a ještě svého staronového prezidenta v boji proti nebezpečným rozvracečům a křiklounům podpoří. Putinovi stoupenci prostě nechápou, že jeho stabilita se rovná brežněvské stagnaci ze 70. a 80. let, byť na podstatně luxusnější úrovni. Skutečná ekonomická prosperita a dynamický rozvoj však byly ve jménu nekonečné vlády jednoho muže obětovány. Přestože středostavovské protesty budou docela jistě pokračovat, tento stav by se mohl díky neustávajícímu přívalu petrodolarů zakonzervovat na hodně dlouho. VOLBA PUTINOVY STABILITY Na druhé straně se jak v Rusku, tak za jeho hranicemi ozývají hlasy, které tvrdí, že Putin může skončit třeba už za dva roky. Bývalá předsedkyně prezidentské komise pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva Ella

43 43 Rusko global KANDIDÁTI LETOŠNÍCH PREZIDENTSKÝCH VOLEB Vladimir Vladimirovič Putin ( ) Gennadij Andrejevič Zjuganov ( ) Vladimir Volfovič Žirinovskij ( ) Michail Dmitrijevič Prochorov ( ) Sergej Michajlovič Mironov ( ) Pamfilovová říká, že výsledek prezidentských voleb v Rusku vytvořil systémovou slepou uličku, která nejaktivnější a nejčinorodější část společnosti brání především v intelektuální a ekonomické seberealizaci. Člen tzv. Sněmovny veřejnosti Josif Diskin upozorňuje na fakt, že své požadavky na státní moc bude uplatňovat i ona většina, která zvolila Putina a stabilitu. Tito lidé premiérovým předvolebním slibům uvěřili i přesto, že podle ruských finančních odborníků se vše, co nasliboval, jednoduše nedá zaplatit, protože v rozpočtu na to nejsou peníze. Ale věřit budou jen do té doby, než si uvědomí, že je ten Putin asi tahá za fusekli. Putina tedy čeká běh po tenkém ledě, a to za doprovodu usilovných opozičních poukazů na nesplněné a nesplnitelné sliby. POHLED ZVENČÍ Komentáře a rady se ozývají i ze zahraničí. List Süddeutsche Zeitung hned po volbách přispěchal s názorem, že dynamiku protestního hnutí nelze podceňovat, pročež se nový ruský prezident bude muset vydat cestou smíru s novou opozicí. V opačném případě budou nejlepší mozky Ruska dál odcházet za hranice, anebo se jejich uvažování začne politicky radikalizovat. Bývalý britský velvyslanec Tony Branton to na stránkách The Times vidí ještě univerzálněji a plastičtěji: Putin nepatří k těm, kdo otevřeně připustí chybu, ale na druhé straně je o něm známo, že pod tlakem okolností je schopen se chovat pragmaticky On i jeho spolubojovníci by ale neustále měli myslet na to, že nejlepší ochranu jejich politického odkazu a možná i osobní svobody této garnituře zajistí jedině poklidné předání moci. Vladimir Putin se zkrátka počátkem letošního března dočkal vítězství, které prozatím nemusí považovat za Pyrrhovo. Přesto se ovšem ocitl na osudové křižovatce, na níž se musí zodpovědně a racionálně rozhodnout, kudy se vydá dál. Každý chybný krok by pro něj v této zcela nové situaci mohl být vykročením do politické propasti, z níž by se patrně už nikdy nedostal.

44 44 Euro března 2012 global Irsko Druhá šance Američané znovuobjevují zelený ostrov a lákají na nová pracovní místa. Sami Irové by zase rádi získali peníze z Číny Když před sto lety odplouvaly z dublinského přístavu do Ameriky tisíce irských emigrantů, mířili do neznáma. Za oceánem většinu z nich nečekal americký sen, ale přežívání v ghettech. Opačným směrem, tedy na zelený ostrov, naopak Američané jezdili kvůli tomu, že Irsko bylo bezpečnou základnou pro expanzi na evropské trhy. A zdá se, že poté, co Američané v době hospodářské krize dali Irsku před třemi roky vale, se nyní zájem o podnikání a investování v Irsku vrací. Poslední měsíc totiž doputovalo do Dublinu ze Spojených států hned několik dobrých zpráv. PayPal, největší platební systém na internetu, oznámil, že v Irsku vytvoří tisíc nových pracovních míst a otevře další kanceláře v Dundalku. Také Facebook chce podle Bloombergu zdvojnásobit své kapacity v Irsku, které je pro něj branou do Evropy. Uvažuje prý, že se přesune do někdejšího dublinského sídla Bank of Ireland, která se v rámci úspor před dvěma lety přestěhovala do skromnějších kanceláří. Nezahálejí ani firmy, které neprodávají databáze a nápady na internetu, ale hotové zboží. Investici ve výši 330 milionů dolarů minulý měsíc v Irsku ohlásila například americká farmaceutická firma Eli Lilly. SLIBNÉ NÁVRATY Snad největší očekávání ale budí ohlášený comeback Googlu. Poté, co firma z kalifornského Mountain View vypustila několik pokusných balonků v podobě hrozby, že se z Irska přestěhuje do dynamičtější části Evropy, nakonec ohlásila, že tam letos zdvojnásobí své kancelářské plochy. Podobně Dell, který v roce 2009 přemístil fabriku na výrobu notebooků z Limericku do Polska, a stal se tak symbolem irské mizerie, dnes v místech opuštěné továrny zřizuje centrum, kde se budou testovat a vyvíjet technologie šité zákazníkům na míru. Zvýšený zájem o Irsko ze strany Američanů, kteří v zemi zaměstnávají na sto tisíc lidí, registrují také obchodníci s nemovitostmi. Data poradenské společnosti CBRE za loňský rok ukazují, že za 38 procenty všech nových nájmů nebo koupí kancelářských prostor v Dublinu stály loni právě americké firmy. Recese totiž vrátila astronomické ceny kanceláří na únosnou míru. Průměrný pronájem kanceláře vyjde bez ostatních služeb v centru Dublinu na 250 eur za metr čtvereční ročně, tedy zhruba stejně jako ve Varšavě a jen o pětinu více než v Praze. Ještě před čtyřmi lety přitom stál firmy pronájem v centru irské metropole dvojnásobek, tedy 500 eur za metr čtvereční a rok. Firmy jako Google, Microsoft ani třeba Pfizer nikdy neuvažovaly o tom, že by se z Irska úplně stáhly TO JE TEDY GÓL. POSVÁTNÁ DAŇOVÁ KRÁVA Po celou dobu krize Irsko také nezrušilo další lákadlo, které třeba německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung popsal jako posvátnou krávu na zelených irských pastvinách. Daň z příjmu právnických osob zůstává již třicet let na stejné výši, tedy 12,5 procenta. I když samotná daň je spíše znakem politické emancipace Dublinu vůči Bruselu než reálným benefitem pro zahraniční firmy. Loňská studie poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers dospěla k závěru, že díky širokým možnostem odpisu a snižování základu je efektivní zdanění firem například ve Francii nakonec ještě nižší než v tolik vychvalovaném Irsku. Samotná daňová sazba není tím nejlepším indikátorem, poznamenala Susan Symonsová, spoluautorka studie PwC. Skutečná atraktivita Irska není ani v daních, ani kvalifikované a stále relativně levné pracovní síle. Zelený ostrov těží nejen ze své geografické polohy, která ho předurčuje být branou do eurozóny, ale i z úspěšné sázky na podporu technologických firem a farmaceutického byznysu. Právě tato dvě odvětví sice utrpěla v krizi četné šrámy, nadále ale budou páteří irské ekonomiky. Google, Microsoft ani třeba Pfizer nikdy neuvažovaly o tom, že by se z Irska úplně stáhly. Význam Irska jako tradiční základny pro vstup na evropské trhy si uvědomují nejen

45 45 Irsko global AMERIČANŮ VÍC NEŽ BRITŮ Nově pronajaté pramen: CBRE Ostatní 17 Francouzi 3 Britové 6 Irové 52 Američané 22 Američané, ale také Číňané. Minulý měsíc přijel do Irska čínský viceprezident a pravděpodobný nový lídr země Si Ťin-pching. Jeho návštěva nepostrádala velmocenskou pompu. V jinak rovnostářském Irsku mu hostitelé uspořádali opulentní hostinu na středověkém hradě Bunratty, v limerickém kravíně po něm pojmenovali nově narozené tele a nakonec ještě Si na fotbalovém stadionu Croke Park provedl slavnostní výkop. Irsko a Čína si vzájemně mohou hodně nabídnout v oblasti potravin, zemědělství i vědy a výzkumu. Měli bychom podniknout vše, abychom tento potenciál zhodnotili, prohlásil během třídenního pobytu stopadesátičlenné čínské delegace irský premiér Enda Kenny. To, co se zastáncům lidských práv jevilo jako nemístné poklonkování čínskému režimu, má ale své reálné opodstatnění. Kromě toho, že Irsko potřebuje téměř jakýkoli cizí kapitál, není pro Čínu irská mentalita nepochopitelná. Obě země spojuje houževnatost a zarputilost, s níž se dopracovaly od převážně zemědělské společnosti mezi moderní ekonomiky. ZÁJEM JAKO PŘED KRIZÍ, CENY ZA POLOVIC Nově obsazeno 2) Celkem volných 2) Celkem prázdných (v % z celkového počtu kanc. prostor) ,5 Průměrný nájem v centru 2/rok) pramen: Jones Lang LaSalle než Šanghaj, a tak nejsme v Číně příliš vidět, postěžoval si. MOST MEZI VELMOCEMI Irsko si je vědomo, že pro Číňany bude vždy na okraji zájmu. Na druhé straně lze využít toho, že zelený ostrov je branou do Evropy nejen pro asijské investory, ale především pro věrné Američany, kteří se v Irsku chystají na lepší časy a stále investují. A tak Dublin doufá, že když obě mocnosti uzavřou vzájemné obchodní dohody právě na neutrální irské půdě, nějaký ten milion eur přitom spadne pod stůl, kde ho pozorní hostitelé seberou. Na to, aby se Irsko opět stalo branou do Evropy, má dobře našlápnuto. Loni ostatně obsadilo druhé místo v globalizačním indexu Ernst & Young. Otevřenější a pružnější je již jen Hongkong. Otázkou ale zůstává, kdo kromě Američanů onou branou bude vcházet. A především kolik peněz s sebou v kufříku ponese. blahoslav.hruska@euro.cz PEKING NAD SHANNONEM Jenže čínské investice zatím zůstávají převážně na papíře. Před dvěma lety Číňané zveřejnili plán, že v Athlone v hrabství Westmeath postaví za 60 milionů dolarů vlastní průmyslovou zónu, kde by mohlo najít práci až osm tisíc Irů. Peking nad řekou Shannon, jak se projektu přezdívá, ale dosud nestojí a irská vláda přiznává, že o jeho osudech nemá žádné informace. Ne že by čínským investorům chyběly peníze. Dublinská pobočka Průmyslové a obchodní banky Číny (ICBC) loni na podzim vydala dluhopisy v hodnotě 750 milionů dolarů, jimiž chce rozjet byznys v Irsku. Jenže i atraktivní Irsko, které Siovi uchystalo královské přijetí, je pro Číňany téměř na hranici rozlišovacích schopností. Trefně to v listu Financial Times řekl Thomas Moriarty, spoluzakladatel firmy Firecomms, která vyvíjí polymerová optická vlákna a před dvěma lety ji jako vůbec první v Irsku koupili Číňané. Stále máme méně obyvatel INZERCE

46 46 Euro března 2012 global automobilový průmysl Nedosažitelná ruční brzda Mnohé automobilky v Evropě zažívají letos těžký rok. Ulehčit by jim mohlo zavírání továren V NOVÉM RYTMU. Holanďan DJ Tiësto rozjel party a nejmenší škodovky rozvibrovala dunící taneční hudba. Třiačtyřicetiletý umělec coby jeden ze symbolů reklamní kampaně na model Citigo zahájil minulé úterý ve čtvrt na devět ráno tiskovou konferenci mladoboleslavské značky v Ženevě od podlahy. A ani nevadilo, že Škoda na mezinárodní autosalon do Švýcarska žádnou zvláštní novinku nepřivezla. Citroën na tom byl s novinkami podobně. Francouzi se však obešli jak bez okázalé show, tak bez konference. Rozdílný přístup automobilek vymezil dva póly, mezi nimiž se nacházejí všichni evropští výrobci. Pro jedny je letošní rok příležitostí přetáhnout s pořádným halasem zákazníky od konkurence, pro druhé nadešel čas razantního osekávání nákladů. Na ženevském autosalonu, který se koná do 18. března, si to rozdávají v přímém přenosu. BEZ TŘÍ MILIONŮ Evropa dál ztrácí šťávu. Zákazníci se zvláště na jihu do nakupování nových aut nehrnou a předpovědi nevěští nic lepšího. Britská poradenská firma LMC Automotive za první dva měsíce roku zaznamenala v západní Evropě meziročně šestiprocentní propad v prodejích. A veseleji hned tak nebude. Jelikož zákazníci nenakupují, továrny nejedou na maximum. Každé procento vytíženosti montážních linek dolů přitom znamená finanční ztráty. Zhruba pětina současné evropské výrobní kapacity je nadbytečná, jak odhadují manažeři pracující v automobilovém průmyslu. Podle generálního ředitele francouzského koncernu PSA Peugeot Citroën (PSA) Philippa Varina se letos na kontinentu nevyužije kapacita pro produkci asi tří milionů vozů. A nejchmurnější předpovědi hovoří dokonce o pěti milionech. K nejvíce postiženým patří PSA Peugeot Citroën, jehož závody budou letos podle LMC Automotive vytížené na 62 procent, továrny německého Opelu a britského Vauxhallu pojedou na 74 procent. Nechuť zákazníků utrácet v nejistých dobách není jedinou příčinou krize evropského automobilového průmyslu. Prodeje na kontinentu se propadají již pět let a výrobci dobře vědí, že růst se hledá jinde. Restrukturalizace výroby měla přijít dávno. Dříve se v Evropě vyrábělo jak pro uspokojení místní poptávky, tak na export. Jenže potom se zdrojem růstu staly rozvíjející se trhy v Rusku, Číně a jinde, které vyžadují místní výrobu, upozorňuje Jürgen Stackmann, člen představenstva Škody Auto pro prodej a marketing. PROMARNĚNÁ RESTRUKTURALIZACE Politici za jedenácté přikázání považují Nezavřeš žádnou továrnu a strach z reakce voličů je ochromuje jako králíka pohled kobry.

47 47 automobilový průmysl global Proto během krize v roce 2009, která byla pádným důvodem pro zahájení restrukturalizace, Francie půjčila PSA a Renaultu šest miliard eur (obě společnosti je již splatily). A proto mnohé státy Evropské unie podpořily automobilky zavedením šrotovného i výhodnými půjčkami. Skutečný problém to nevyřešilo, ale pouze oddálilo, uvádí Gunnar Herrmann, ředitel globální modelové řady segmentu C ve společnosti Ford. Nevyužité kapacity v továrnách mají snadné řešení. Likvidace montážních linek však není po chuti odborovým organizacím ani politikům. Přestože General Motors Europe (do této divize GM patří Opel a Vauxhall) loni prodělal 747 milionů dolarů a od roku 1999 nebyl v zisku, na základě dohody o restrukturalizaci z roku 2009 nesmí do roku 2014 uzavřít žádnou evropskou továrnu ani propouštět. Ve Francii se prezidentské volby konají letos v květnu, v Německu si politici připravují půdu na září příštího roku. A ani v ostatních zemích si volení zástupci nenechají ujít příležitost zabodovat. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy si již koncem loňského roku pozval na kobereček Philippa Varina a žádal ho, aby ještě zvážil propuštění 6800 lidí, které PSA plánuje na letošní rok. Britská vláda se nechala slyšet, že nezůstane kámen na kameni, pokud budou místa v anglických továrnách GM Europe v Ellesmere Portu a Lutonu v ohrožení. Právě Ellesmere Port a závod v německé Bochumi patří z jedenácti továren General Motors v Evropě k nejohroženějším. Další osekávání nákladů bude drahé a zbytečné, Sňatek z rozumu mezi GM a PSA jistě není letos posledním podobným svazkem řekl pro server Automotive News Europe šéf rady odborů Opelu Wolfgang Schäfer-Klug. Uzavření závodů v belgických Antverpách v loňském roce přišlo koncern údajně na 1,1 miliardy dolarů. I kdyby nepřišlo na pořad dne uzavírání závodů, obvyklým úkazem bude letos částečné omezování výroby. Ford na autosalonu oznámil, že jeho evropská divize odhaduje už nyní letošní ztrátu na 600 milionů dolarů. Vzápětí veřejnost seznámil s mírným útlumem produkce v německých továrnách v Kolíně nad Rýnem a v Saarlouis. ALIANCE MŮŽE BÝT ŘEŠENÍM Ředitelé některých automobilek si musejí připadat jako za volantem auta bez brzd. Nevyužité továrny zvyšují náklady na výrobu, zmenšující se prostor na trhu je tlačí do cenových válek. A marže se zvláště v případě nejmenších aut nebezpečně blíží nule. Provozní ředitel Renaultu Carlos Tavares nedávno upozornil, že náklady na produkci Renaultu Clio ve Flins nedaleko Paříže jsou o 1300 eur vyšší než v turecké Burse. Jde přitom o model, jehož cena začíná pod deseti tisíci eur. Proti odporu místních politiků k zavírání továren vystoupil již před autosalonem ge nerální ředitel Fiatu a Chrysleru Sergio Marchionne, jenž je zároveň prezidentem Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA). Ve svém projevu vyzval Brusel k podpoře restrukturalizace evropského automobilového průmyslu. Připojil se k němu mimo jiné Philippe Varin. Pokud říkáme, že Evropa má průmyslovou politiku, tak» GUNNAR HERRMANN, ŘEDITEL GLOBÁLNÍ MODELOVÉ ŘADY SEGMENTU C VE SPOLEČNOSTI FORD V přechodné fázi Ford of Europe nyní odhaduje ztrátu za rok 2012 kolem 600 milionů dolarů. Proč? Nacházíme se v přechodné fázi. V uplynulých letech jsme investovali hodně prostředků do vývoje nových produktů, jako je nový sportovně užitkový model Kuga nebo nový malý rodinný B-Max, které se představují tady v Ženevě. Tyto modely se nicméně dostanou na evropský trh až během letošního roku. Jaké máte možnosti ohledně zvyšování efektivity výroby? Myslím, že třeba v naší továrně ve Valencii jsme udělali téměř maximum. Tamní produkce je extrémně flexibilní, takže i díky tomu tam chceme kromě modelů C-Max a Grand C-Max vyrábět další nový model na stejné platformě. Nabízí se pochopitelně redukce z trojsměnného provozu na dvousměnný, ale tím se nezvyšuje efektivita, pouze klesá objem výroby. Do kterých segmentů vkládáte do budoucna v Evropě nejvíc nadějí? Poměrně stabilní kategorií aut jsou sportovně užitkové vozy. I proto si od Kugy slibuji, že navzdory současnému vývoji evropského trhu dosáhne podobných prodejních výsledků jako minulá generace, tedy přes 60 tisíc vozů ročně. Možností jsou i menší SUV než Kuga, ale takový model zatím neplánujeme.

48 48 Euro března 2012 ně snížily fixní náklady automobilek. Výrobci automobilů jsou často fackovacím panákem, ale současnou ekonomicko-politickou krizi Evropy nezapříčinili, upozorňuje Bernhard Maier, člen představenstva Porsche pro prodej a marketing. Jelikož zatím o koordinovaném přístupu evropských politiků nemůže být řeč, výrobci se snaží brzdit aspoň motorem. Za něco takového lze považovat i nejnovější alianci mezi GM a PSA. Oba koncerny mají dohromaglobal automobilový průmysl ŽALOSTNÉ VYHLÍDKY 9 14,80 13,56 13,66 12,98 12,81 12,08 FRANCOUZI NA ÚSTUPU (v %) Volkswagen pramen: LMC Automotive 8 Opel/Vauxhall Peugeot pozn.: údaje vycházejí z registrací nových osobních vozů, tržní podíl v letech 2001 až 2009 zahrnuje 15 zemí Evropské unie, výsledky za roky 2010 a 2011 zahrnují v současnosti celou EU kromě Malty a Kypru pramen: Evropská asociace automobilových výrobců» VOLKSWAGEN VLÁDNE EVROPĚ pramen: JATO Dynamics Volkswagen ,1 Ford ,8 Renault ,8 Opel/Vauxhall ,5 Peugeot ,4 Citroën ,0 Audi ,0 BMW ,2 Mercedes Toyota ,4 za situace přebytku výrobních kapacit by politici měli tento průmysl podporovat, citoval jej deník Financial Times. Hlavním požadavkem přitom je, aby automobilky dostaly zelenou a národní vlády o zachování té či oné továrny vzájemně nesoutěžily. Příkladem je podle Varina přístup americké vlády ke krizi Fordu, Chrysleru, a zejména General Motors v roce Tehdy se totiž stala úspěšným zprostředkovatelem dojednání nových podmínek s odbory, které význam- dy roční rozpočet na nákup surovin, materiálů či komponentů ve výši 125 miliard dolarů. Jednotným postupem chtějí dosáhnout u dodavatelů dodatečných slev. Další prostředky má uspořit společný vývoj a to minimálně čtyř nových modelů do roku Cílem je do pěti let vykazovat úspory dvě miliardy eur ročně. Spojenectví ovšem není zázračný deus ex machina. Tato aliance nevznikla kvůli tomu, aby řešila něčí problémy s nevyužitou kapacitou výroby, prohlásil v Ženevě prezident GM Europe Karl-Friedrich Stracke a dodal: PSA se soustředí na své problémy a my na své. Potíží přitom mají oba partneři až dost. Do tří měsíců by evropská divize GM měla mít jasno, jak se hodlá vypořádat s dlouhodobými ztrátami. Generální ředitel GM Dan Akerson nicméně předpokládá, že se dříve než za rok dva z červených čísel nedostane. Ve ztrátě je rovněž PSA. Kumulovaný dluh francouzského koncernu se navíc loni prohloubil už na 3,4 miliardy eur. Letos proto hodlá prodat majetek v hodnotě 1,5 miliardy. Osud tohoto svazku tak bude minimálně pár let ve hvězdách. FIAT V AKCI Vždycky když přijdou špatné časy, potenciální fúze a spojenectví jsou ve vzduchu cítit nejsilněji. Třeba vedení General Motors BERNHARD MAIER, ČLEN PŘEDSTAVENSTVA PORSCHE PRO PRODEJ A MARKETING Stále jsme nejziskovější Porsche dlouhodobě patří k nejziskovějším automobilkám. Udržíte si tento titul i letos? Dokonce jsme nejziskovější. Výsledky za loňský rok se dozvíte již za pár dní, nicméně už nyní můžeme říct, že provozní marže se bude pohybovat na podobné úrovni jako ve zprávě za tři čtvrtletí, tedy okolo 18 procent. Na příští rok chystáte nové střední SUV Macan. Nebojíte se, že fanoušky Porsche popudí jako kdysi Cayenne? Pokaždé, když vyvíjíme model pro nový segment, obezřetně v rozsáhlých průzkumech mezi potenciálními zákazníky zjišťujeme, jestli jim dokážeme nabídnout hodnoty charakteristické pro značku Porsche. A Cayenne loni představoval polovinu z našeho dosavadního rekordu 118 tisíc prodaných aut. Jaká by měla být optimální velikost automobilky Porsche? V minulém roce jsme dosáhli podílu na globálním trhu ve výši 1,8 procenta. Pokud by se měl celosvětový trh rozrůst podle předpokladů ze současných bezmála 70 milionů na 100 milionů vozů, chceme si tento podíl udržet. A je vcelku jedno, zda budeme prodávat 180 anebo 200 tisíc aut.

49 49 automobilový průmysl global tři roky před bankrotem v roce 2009 odmítlo možnost připojení se k alianci Renault-Nissan, aby těsně před kolapsem přišlo s marným prosíkem za vedením Fordu. Sňatek z rozumu mezi GM a PSA proto jistě není letos posledním podobným svazkem. Generální ředitel Fiatu a Chrysleru Sergio Marchionne před časem prohlásil, že dlouhodobě mohou na světě přežít pouze masoví výrobci produkující osm až deset milionů aut ročně. Loni Fiat v Evropě vykázal ztrátu 500 milionů eur a zmrazil všechny investice do vývoje. Proto nepřekvapí, že Fiat s Chryslerem nyní oficiálně hledají třetího do party. Hodilo by se přitom, aby byl z Asie. Vážnými adepty jsou Mazda a Suzuki. Mazda je momentálně v Evropě ve velmi špatné kondici. Automobilka nemá na kontinentu výrobní závody, takže cenám jejích vozů ubližuje vysoký kurz jenu. Navíc ji za uplynulý finanční rok končící 31. března čeká největší ztráta za uplynulých jedenáct let. Suzuki se proto jeví jako logičtější partner. Jeho nepovedené dvouleté partnerství s Volkswagenem se chýlí ke konci, má silnou pozici v Indii a také disponuje továrnou v Maďarsku. Navíc s Fiatem spolupracovalo v letech 2000 až 2005, výsledkem čehož byl dosud prodávaný model Suzuki SX4, respektive Fiat Sedici. Jednání s oběma japonskými automobilkami však stále pokračují. Zvolna se rozjíždí rovněž partnerství aliance Renault-Nissan s Daimlerem uzavřené v roce Generální ředitel BMW Norbert Reithofer zase potvrdil, že jeho společnost jedná s GM o spolupráci v oblasti palivových článků. HYUNDAI CHCE NAHORU Zásluhy na čistším ovzduší jsou možná pro dnešní zákazníky přitažlivé, rozhoduje ale rychlost. Neštěstí jedněch totiž nutí ostatní šlapat na plyn. Zatímco loni počet prodaných nových vozů v západní Evropě poklesl o 1,4 procenta, letos se čeká propad minimálně na úrovni pěti procent. V příštím roce pak přijde přinejlepším stagnace, jak odhaduje Sergio Marchionne. A otřesy na trhu mohou přinést nejednu změnu poměru sil. První v řadě stojí jihokorejský koncern Hyundai, který v Evropě zastupují automobilky Hyundai a Kia. Zvláště agresivní je prvně jmenovaná značka, jejíž expanzi žene důraznější podpora mateřského koncernu. Automobilka Hyundai se loni podílela na evropských prodejích 2,9 procenta, letos chce prodat 465 tisíc aut a dostat se na 3,5 procenta. Nezavázal bych se k šíleným cílům, pokud bychom jich nemohli dosáhnout, prohlásil v Ženevě sebevědomě provozní ředitel a viceprezident Hyundai Motor Europe Allan Rushforth. Do karet mu hraje bilaterální dohoda mezi Jižní Koreou a Evropskou unií uzavřená v červenci loňského roku. Na jejím základě totiž může výrobce na kontinent dodávat automobilové komponenty bez cla a v následujících letech se bez cel obejdou i dovážené montované vozy. Kriticky se již k dohodě vyjádřil šéf Ford of Europe Stephen Odell s tím, že v současnosti Korea exportuje do Evropy sedmkrát více vozů, než putuje opačným směrem. Profitovat z dohody hodlá i Chevrolet, který patří koncernu General Motors a jehož modely pro Evropu vznikají v Jižní Koreji. Příležitost v krizi vidí rovněž japonské automobilky Nissan a Toyota, stejně jako Volvo patřící čínskému holdingu Zhejiang Geely. JEDNA DOBRÁ ZPRÁVA. - JINÝ SVĚT Bez ohledu na momentální euforii či splín rituály bezvýhradně spojené se ženevským autosalonem se konají v jeho předvečer. Nejvýznamnější automobilky pravidelně pořádají večerní prezentace, na nichž v předpremiéře pozvaným hostům ukazují svá největší esa pro nadcházející veletrh. Skupina Volkswagen, která se chce do roku 2018 stát největším světovým výrobcem, je v posledních letech dávána za vzor promyšleného snižování nákladů. Její velkosériové značky až na ojedinělé výjimky vykazují tučné zisky a malosériové automobilky skupiny dokážou svými modely patřičně šokovat i přitáhnout bohaté zákazníky. Letos se to podařilo především konceptu Bentley EXP 9F. Zdánlivě největším problémem Volkswagenu je proto jeho nedořešený vztah s Porsche. VW vlastní 49,9 procenta automobilky ze Zuffenhausenu, nicméně pokud by ji chtěl koncern celou získat před rokem 2014, zaplatí na daních miliardu eur. Diskuse o potížích přesto na večírku nebyly na programu a všichni zúčastnění manažeři skupiny Volkswagen vyzařovali dobrou náladu. A ani jim k tomu nemusel hrát DJ Tiësto. TOMÁŠ POHANKA, Ženeva

50 50 Euro března 2012 hyde park 50 EUROZÓNA Vedlejší efekty finančních krizí se uklízejí až následně. Možná budou velké, ale tak to při velkých průšvizích chodí 52 MAKROEKONOMIKA Omezování investic na infrastrukturu je dlouhodobě kontraproduktivní a snižuje náš růstový potenciál 54 MALOOBCHOD Rozmanitost na všech frontách se stala klíčovým heslem nabídky supermarketů. To s sebou nese i nemalá rizika 55 PRÁVO A BYZNYS Nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob s sebou přináší mnoho otázek, na které je třeba s jistotou odpovědět Tlustá Berta střílela i v Čechách Pokud dnes ECB vyčítáme masivní dotování komerčních bank, měli bychom si připomenout, že jsme v Praze dělali totéž Když je opravdu ouzko a bankovní systém hrozí krachem, dovedou být centrální bankéři velmi vynalézaví. Šéf ECB Mario Draghi dodal ve dvou rundách během výstřelů z Tlusté Berty bankám v eurozóně od prosince loňského roku přes jeden bilion eur tříletých zdrojů s úrokem kolem jednoho procenta. Pokud se domníváte, že je to unikát, pak se mýlíte. Bilanční sumy centrálních bank dovedou prudce růst nejen v eurozóně, kde od začátku roku 2007 stoupla do konce letošního února z třinácti na 31,5 procenta hrubého domácího produktu měnové unie. Podobně stouply i v Británii, Spojených státech nebo v Japonsku s jejich kvantitativním uvolňováním. A pokud máte pocit, že se v Česku nikdy nic ani vzdáleně podobného nikdy nestalo, pak se mýlíte podruhé. Stačí trochu lépe zapátrat v paměti a vrátit se do divokých let devadesátých. Má smysl doslovně citovat z dobových pramenů České národní banky. K zamezení rizika likvidní krize malých bank a k podpoře celkové stabilizace bankovního sektoru přijala vláda České republiky svým usnesením ze dne 16. října 1996 jako systémové řešení Program posílení stability bankovního sektoru ČR (dále jen Stabilizační program), který byl určen pro tehdy existujících třináct malých bank. Podstatou Stabilizačního programu byl odkup nebonitních pohledávek od bank za nominální hodnotu Českou finanční, s. r. o. (stoprocentní dcerka ČNB pozn. red.), do výše maximálně 110 procent jejich základního jmění, a to na bázi návratnosti, kdy banky byly povinny postupně vytvářet rezervu na splacení závazku vůči České finanční po uplynutí sedmi let. NECHÁPAVÝ KOLUMBIJEC Vybaven nyní Draghiho Tlustou Bertou zpětně s láskou vzpomínám, jak jsem se před skoro šestnácti lety tehdejšímu expertovi Světové banky na bankovnictví pokoušel vysvětlit, s čím česká delegace vlastně přijíždí na konzultace do Washingtonu. Byl to Kolumbijec, který viděl ledacos, ale tady doufal, že to usnesení vlády prostě jenom nedovedu přeložit. To je nějaké sedmileté bezúročné repo pro zombie banky, nebo co jste to tam vymysleli za lunatickou ptákovinu? tázal se Carlos nedůtklivě. Tehdy jsem se nezmohl na nic lepšího, než že to taky tak chápu a že si myslím, že v Praze potřebují na pár let uklidit problém k ledu a získat čas. Neboť o dírách v bankovních bilancích jsme v té době už začínali ledacos vědět, přinejmenším to, že nebudou malé. Účet za velké banky měl přitom teprve přijít. Dnes bych dokázal odpovědět líp: že to bylo takové naše malé LTRO, byť trochu jinak dělané, a hlavně podstatně delší, protože sedmileté. Ne, Češi při dobré paměti Maria Draghiho obviňovat z prolomení základních pravidel centrálního bankovnictví opravdu nemohou. Možná si také vzpomenete, kdo byl tehdy premiérem vlády České republiky, která program schválila. Pokud ještě zapátráme v paměti, ach ta amnézie, Stabilizační program nijak slavně svoji bilanci neuzavřel,

51 51 eurozóna hyde park Při rigorózní aplikaci protiinflační politiky by eurozóna touhle dobou už neexistovala snad až na jednu nebo dvě výjimky všechny tehdy takto na nitrožilní infuzi krmené banky skončily v propadlišti dějin. Podstatné je, že rozhodně splnil svůj primární účel, a to je zamést problém aspoň na chvíli pod koberec, získat čas a doufat, že alespoň některé banky buď seženou partnera, anebo vytáhnou nějakého jiného rekapitalizačního zajíce z klobouku, zčásti i díky levným poskytnutým zdrojům. Ve velkém řádu věcí, a s mnohem vyšším stupněm složitosti eurozóna v podstatě jiné zadání neřeší. Samozřejmě jsou s tím spojena vyšší rizika. Česko tehdy potřebovalo zabránit panice a nevyvolat obecnou nedůvěru vůči bankovnímu systému: rigorózním zásahem podle učebnic, tedy zavřením tuctu bank, by se toho mohlo dožít, byť by teo reticky inkasovalo nižší náklady. Selhání doktríny, v tomto případě uvolnění přístupu na bankovní trh nezkušeným, a v počátku velmi málo regulovaným domácím subjektům, bývá drahé. Projekt společné měny, který předběhl reálný apetit na evropskou ekonomickou vládu, potvrzenou demokratickým mandátem členských zemí, bude nepochybně draze opravovanou doktrínou. ÚNIK PŘED DEFLACÍ Německá Bundesbanka dnes na čele s Jensem Weidmannem sehrává tutéž roli, jako ve vztahu k českému Stabilizačnímu programu sehrával nerudný a veskrze reálie málo chápající Kolumbijec Carlos. Bundesbanka upozorňuje na slabá místa, především na riziko inflace, a nevidí tu pozitivní stránku věci. A ona zcela nepochybně existuje, jako existovala v Česku před lety. Draghi není žádný blbec, stejně tak jako nebyli hlupáky ani ti, kteří svého času v Česku takhle rozhodli. Poskytuje čas jižnímu křídlu na to, aby si zkusilo srovnat bilance, a v mezidobí umožňuje tamním bankám, aby levně refinancovaly vlády, a ještě se přitom rekapitalizovaly. Vše relativně potichu, byť za cenu vyšší, a doufejme, že jen mírně vyšší inflace na severu, především samozřejmě v Německu, díky čemuž se vyhne jih zničující deflaci, která je vymáhána přes stabilizační programy a pakt fiskální stability. Euro možná oslabí, ale to samo o sobě může jižnímu křídlu pomoci s navýšením exportu. A Německu samotnému fakt, že nemělo super pevnou marku, ale euro, pomáhal v konkurenceschopnosti celá léta. Představa, že jih přes deflaci obnoví svou konkurenceschopnost, aniž by ji Německo relativně ztratilo, není z tohoto světa. Řecko z této rovnice vynechejme, to je zvláštní případ, bavíme se o Španělsku a Itálii. Zatím nejchytřejší návrh na obnovení rovnováhy mezi severem a jihem eurozóny spočíval nejen v intervencích ECB a nejen ve fiskálním kompaktu, ale ve snížení relativních mezd na jihu prostřednictvím změny daňové struktury ve prospěch vyšší DPH a ve zvýšení poptávky na severu prostřednictvím nižších sazeb DPH (jež by zvýšily sklon seveřanů ke spotřebě). Tím není psáno, že všechno dobře dopadne, ale na miskách vah je třeba položit těžítko případné nulové aktivity ECB, pokud jde o speciální operace. Tedy žádné LTRO, žádné nákupy vládních bondů a rigorózní aplikaci protiinflační politiky v duchu monetárních jestřábů, doplněné o tvrdé kalendáře fiskální adaptace na jihu. Touhle dobou by již eurozóna přestala existovat. Moderní české dějiny, ale i Draghiho Tlustá Berta potvrzují jedno. Když přijde na lámání chleba, platí slova Jeremiaha Harmana, který byl guvernérem Bank of England v letech 1825 až 1826 (samozřejmě v dobách zlatého standardu). Když praskla bublina související s výstavbou plavebních kanálů v Anglii, řekl: Dělali jsme všechno možné i do té doby nemyslitelné abychom udrželi likviditu. Vedlejší efekty se uklízejí až následně. Možná budou velké. Tak to chodí, když se něco hodně po MIROSLAV ZÁMEČNÍK miroslav.zamecnik@euro.cz

52 52 Euro března 2012 dnes říkáme periferní evropské země nebo problematické jižní křídlo. Za levné peníze se investovalo do projektů, jejichž efektivita byla často více než sporná, v horším případě se investovalo do spotřeby. Stejně to však vypadá vždy, kdy je trh nějakým způsobem vychýlen, tržní úroková sazba je pokřivená a plně neodráží riziko investičního projektu. Výsledkem jsou pak potíže s efektivitou investic, jak to mimo jiné zaznamenávají středoevropské země snažící se proinvestovat co nejvíce levných zdrojů z fondů EU. Důsledkem je postupná ztráta konkurenceschopnosti ekonomiky, uměle povzbuzovaná domácí poptávka je uspokojována ze zahraničí. A proto jsou vysoce zadlužené země většinou zároveň zeměmi vykazujícími hluboké schodky běžného účtu financovaného ze zahraničí. Dvojí deficit je právě tím varovným signálem, že probléhyde park makroekonomika Tupé škrty vedou do pekel Omezování investic na infrastrukturu je dlouhodobě kontraproduktivní a snižuje náš růstový potenciál Dluhové financování je dobrým sluhou, ale špatným pánem. Bez úvěrování by nebyla realizována celá řada investic zvyšujících na makroekonomické úrovni produkční potenciál ekonomiky. Financování na dluh samozřejmě není zadarmo a je spojeno s úrokovými náklady, které odrážejí rizikovost investice. Důležité je, aby očekávaný výnos z této investice alespoň převýšil úroky placené z vypůjčených prostředků. Výše úroků však odráží nejenom riziko samotného investičního projektu, ale i riziko toho, kdo si půjčuje, přičemž platí přímá úměra. Čím více je daný subjekt zadlužen, tím je rizikovější mu dále půjčovat. A tím roste požadovaná úroková sazba za úvěrové financování, které je tomuto subjektu poskytnuto. A pokud tento úrok převýší očekávaný výnos z investice, překročíme bod zlomu, kdy již daná investice není pro firmu rentabilní. Stejná logika při rozhodování o zadlužení by měla platit i pro úroveň státu. Bohužel tomu tak není. Důvodů je celá řada, počínaje strukturou výdajů veřejných financí, kde hrají prim sociální transfery směrem k domácnostem určené na spotřebu, dále vládní spotřeba a teprve poté investice financované z veřejných peněz, a konče tím, že je přerušena vazba mezi výší úrokových nákladů a efektivností investice. PROBLÉM DVOJÍHO DEFICITU Vývoj v posledních letech jasně ukázal, že uvedená vazba vymizela zejména v případě vyspělých zemí západní Evropy. Iluze, že členství v měnové unii a společná měnová politika znamenají stejnou úroveň rizika jednotlivých zemí (v podstatě na úrovni Německa), vedly k tomu, že investoři do dluhopisů podceňovali riziko financování zemí, kterým

53 53 makroekonomika hyde park mem je jak vysoká zadluženost (hlavně zahraniční), tak ale i ztráta konkurenceschopnosti. ÚSPORY, NE DESTRUKCE Chronické strukturální deficity, levné peníze, fiskální expanze v recesním roce 2009 a přesun dluhů na státy ze strany bankovního sektoru to jsou hlavní důvody dramatického nárůstu státního zadlužení na úrovně, které jsou již neudržitelné. Rozsah závazků a vysoké úrokové sazby stojí za tak vysokými úrokovými náklady, že na ně ekonomiky nejsou schopné vydělat. Pomineme-li řešení v podobě státního bankrotu a tištění peněz centrálními bankami s obrovskými náklady pro národní hospodářství, existují v podstatě pouze tyto možnosti řešení a jejich kombinace: a) snížení zadlužení, b) snížení úrokových sazeb, c) zrychlení hospodářského růstu. První dva faktory jsou spojenou nádobou, snížení objemu zadlužení bude znamenat pokles rizikové prémie a snížení úrokových sazeb. Třetí faktor se obvykle chová opačně. Fiskální restrikce, bez které snížení dluhu, a tedy úrokových sazeb, nedosáhneme, zároveň minimálně v období následujícím znamená v lepším případě zpomalení hospodářského růstu a v horším případě jeho pokles neboli recesi. A to je právě problém současné situace v mnoha evropských zemích, Řeckem počínaje. Jednostranný pohled a tlaky na rychlou a výraznou fiskální konsolidaci ovšem vedou k dramatickému propadu domácí poptávky, což opět podkopává příjmy veřejných rozpočtů a v konečném důsledku fiskální pozici vůbec nezlepší. Řecko je typickým příkladem země, která se do tohoto začarovaného kruhu dostala. Škrty za každou cenu tedy ne. Ty nadělají více škody než užitku. Je třeba vážit, optimalizovat. Úsporná opatření nesmějí být pro národní hospodářství destruktivní, naopak musejí být doprovázena reformami, které mají šanci zvýšit pro budoucí období konkurenceschopnost a ekonomický potenciál a navést hospodářství na novou dlouhodobou růstovou trajektorii. Výsledkem reforem musí být atraktivita země pro zahraniční investory, reálné i finanční. Konvergence české ekonomiky k Německu či průměru EU se minimálně pozastavila TVRDÉ DOPADY To je hlavní výzva nejenom pro fiskální konsolidaci v zahraničí, ale i v tuzemsku. Česká ekonomika na fiskální restrikci silně doplácí. Úspory v zahraničí snižují poptávku po české produkci, a snižují tedy příspěvek čistých exportů k hospodářskému růstu. Domácí poptávku sráží další kolo úspor v českých veřejných rozpočtech promítajících se jednak do nižší vládní spotřeby, jednak do dalšího omezení investiční aktivity a prostřednictvím poklesu reálných příjmů i do nižší spotřeby domácností. Ve výsledku tak česká ekonomika spadla do recese již ve třetím čtvrtletí loňského roku, tedy o celé čtvrtletí dříve, než tomu bylo v eurozóně jako celku. Navíc výsledek za loňský závěrečný kvartál ukazuje, že české hospodářství v dynamice výrazně zaostává. Český hrubý domácí produkt zaznamenal během uvedeného období pokles o 0,3 procenta, Německo ovšem kleslo pouze o 0,2 procenta, Maďarsko naopak 0,3 procenta přidalo, a Slovensko zaznamenalo dokonce růst o výrazných 0,9 procenta. Z fiskálního pohledu lze tažení ministerstva financí považovat za více než úspěšné, když jsou dokonce překonávány nastavené cíle. Deficit veřejných financí k poměru HDP dosáhl za loňský rok pouhých 3,7 procenta, když původní cíl byl nastaven na 4,6 procenta. V roce dramatických turbulencí na světových finančních trzích a ve světle výrazného zdražování financování pro mnoho států znamenala výraznější fiskální restrikce jediné náklady na financování českého státního dluhu byly výrazně nižší, než s čím počítal pro loňský rok schválený státní rozpočet. Utaženější fiskální politika se ale podepisuje na nižší ekonomické výkonnosti, příjmy veřejných rozpočtů zaostávají za plánem, což se ovšem bude opětovně řešit v lepším případě výdajovými škrty. A tím se dostáváme k otázce, kde se budou škrty provádět. BUDOUCNOST JE V REGIONECH Česká fiskální situace není neudržitelná ve smyslu, že by vyžadovala aktuálně rychlé škrty plošného charakteru, které by vzhledem k váze mandatorních výdajů postihly především investiční výdaje. Absence veřejných, ale zejména soukromých investic v pokrizovém období od roku 2009 znamená, že konvergence české ekonomiky k Německu či průměru EU se minimálně pozastavila. I pro české hospodářství nabývá na významu otázka snižující se konkurenceschopnosti, jak dokazuje například každoroční žebříček Světového ekonomického fóra, kde se Česká republika v posledních letech vždy o několik příček propadla. Jako hlavní překážky jsou identifikovány korupce a neefektivní státní správa, což jsou zároveň hlavní kandidáti na oblasti, kde je možné hledat úspory. Další snižování investičních výdajů, zejména na infrastrukturu v nejširším slova smyslu, totiž bude z dlouhodobého hlediska kontraproduktivní a bude znamenat dlouhodobě nízký růstový potenciál. Ten je v případě českého hospodářství skryt především v regionech. Zatímco Praha patří z hlediska ekonomické úrovně k nejbohatším regionům v celé Evropské unii, mimopražské regiony jsou na tom přesně opačně. Růstový potenciál se ovšem využije pouze za předpokladu, že se regiony stanou atraktivními pro soukromé investory. To předpokládá v prvé řadě veřejné investice do funkční infrastruktury. Bez oživení investiční aktivity se nových pracovních míst v soukromém sektoru nedočkáme. JAN VEJMĚLEK

54 54 Euro března 2012 hyde park maloobchod Nástrahy různosti Rozmanitost na všech frontách se stala klíčovým heslem nabídky supermarketů. To s sebou nese i nemalá rizika Už před třiceti lety dokázaly maloobchodní řetězce v Japonsku úspěšně využít zázračného ekonomického růstu země, když začaly jako první v tomto oboru nabízet svým zákazníkům vedle klasického sortimentu také finanční služby. Dnes jejich globální následovníci prodávají snad už úplně všechno od nemovitostí přes zájezdy do exotických destinací až po domácí mazlíčky. A jejich chuť diverzifikovat dále roste. Tváří v tvář přesycenému trhu totiž supermarkety musejí testovat nové formáty, hledat příležitosti v zahraničí nebo rozšiřovat nabídku mnohdy zcela mimo klíčové oblasti svého byznysu. Kam až mohou supermarkety zajít, aniž by si při tom zlomily vaz? POZNEJ SVÉHO ZÁKAZNÍKA Agentura Verdict Research uvádí, že supermarkety dnes pokrývají téměř polovinu trhu s vybavením domácností a také výrazně rostou v sektoru hudby, oděvů a bílého zboží. Jen seznam diverzifikací jednoho z nejvýznamnějších retailových řetězců současnosti, společnosti Tesco, doslova bere dech. Firma totiž v řadě zemí podniká v katalogovém prodeji, vlastní nahrávací společnost, prodává pohonné hmoty či lékárnické zboží, nabízí finanční služby. K tomu všemu teď navíc plánuje stavět domy a nově se angažuje i v obchodě s ojetými vozidly. Pochopitelně ani další maloobchodní giganti rozhodně nezůstávají pozadu například nejnovější formát hypermarketů Carrefour je založen na významném podílu nepotravinářského zboží v nabídce, brazilský CBD nedávno získal většinový podíl v maloobchodním prodejci elektroniky Globex Utilidades, Walmart vstoupil na trh sdílených filmů a polský řetězec Biedronka nabízí letenky. Hnací silou takto dynamické diverzifikace se staly především dva faktory. Za prvé efektivnější a úspornější nastavení dodavatelských řetězců, které je při tak velkém objemu obchodů nutností. Dále pak CRM (customer relationship management, sběr zákaznických dat a práce s nimi), tedy obor, jenž v současnosti zažívá dříve nevídaný boom. Je to logické: pokud společnost disponuje podrobnými informacemi o milionech svých zákazníků, proč by z takto rozsáhlých databází neměla vytěžit maximum? Velké oči při diverzifikaci mohou mít za následek dokonce i krach firmy NOVÁ TVÁŘ To, že se supermarkety nedrží svého příslovečného kopyta, má ovšem i svou stinnou stránku. Mezi nejnáročnější úkoly u těchto divokých diverzifikací patří zejména řízení dodavatelů výrazně se totiž liší od řízení tradičních dodavatelských řetězců v maloobchodě zaměřeném na potraviny. Další obtíž pak může nastat při získávání a následném udržování specialistů v oblastech pro supermarkety tak netypických, jako jsou telekomunikace nebo finanční služby. Ukazuje se také, že ne všechny diverzifikace jsou všeobecně uplatnitelné a geograficky přenosné. Osvědčí-li se něco ve Velké Británii, ještě to automaticky neznamená, že stejný koncept bude fungovat i v České republice a naopak. Velké oči při diverzifikaci mohou mít za následek dokonce i krach firmy. Investice do dceřiných společností mimo hlavní proud podnikání byly například jedním ze stěžejních důvodů pádu společnosti Daiei, svého času největšího japonského maloobchodního řetězce, který se významně zadlužil a byl nucen přijmout vládní intervenci. Rizika jsou určitě významná a rozhodně je není radno přehlížet. Nepochybně se však nyní formuje zcela nová tvář moderního supermarketu. A pokud chtějí tržní soupeři s tímto dynamickým vývojem držet krok, budou zkrátka muset přijmout nové strategie a zaměřit se na efektivnější řízení svých nákladů. Někteří významní maloobchodníci si totiž své provozy budovali dlouhá léta, a proto je dnes pro ostatní tak obtížné je dohnat. Dobrý obchodník musí být neustále v pohybu a umět rychle reagovat na tržní změny. Pro potravinářské řetězce to, jak se zdá, platí dvojnásob. MARIKA KONEČNÁ

55 55 právo a byznys hyde park Víte, do čeho jdete? Nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob s sebou přináší mnoho otázek, na které byste si měli s jistotou odpovědět Nastupujete nově do top managementu firmy? Pokud se jedná o firmu, se kterou nemáte předchozí zkušenost, může vás čekat nemilé překvapení. V případě nejasných či utajených skutečností z minulosti může mít vaše působení v takové firmě fatální důsledky pro vaši kariéru. Bez prověrky rizik podvodů nebo nestandardního jednání v dané firmě totiž můžete časem zjistit, že předchozí management nebo zaměstnanci obcházeli vnitřní předpisy, uzavírali pro společnost nevýhodné smlouvy, navázali spolupráci se spřízněnými dodavateli nebo zákazníky nebo firmu poškodili pácháním další trestné činnosti. A odpovědnost za tyto činy ponesete vy... ZPŮSOBY OCHRANY Jednou z možností, jak se s případnou dřívější trestnou činností ve firmě vypořádat, je detailní prověrka, která kromě interní kontroly postupů, vnitřních předpisů a směrnic zreviduje také pravomoci a odpovědnost vedoucích pracovníků a klíčových zaměstnanců, prověří obchodní partnery (dodavatele i zákazníky) a smluvní vztahy s nimi uzavřené a zaměří se na prošetření finančních a účetních aspektů. Pokud zjistíte nedostatky a pochybení, čeká vás důležitý úkol: zavést opatření k nápravě a eliminaci jejich výskytu v budoucnu. Když odhalíte dřívější trestnou činnost a jako právnické osobě vám hrozí trestní stíhání, jedním z možných postupů je zvážit, zda se vám nevyplatí raději přijmout trest ve správním řízení a tím se vyhnout případné trestněprávní sankci. Trestnímu stíhání proti právnické osobě by totiž bránila překážka v podobě rozhodnutí o správním deliktu, k němuž by přitom muselo dojít již před zahájením trestního stíhání. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob navíc firmám nabízí i institut tzv. účinné lítosti ani tím se však právnická osoba nezbaví trestní odpovědnosti za podplácení a přijetí úplatku, tedy za korupční jednání. CO V REJSTŘÍKU NENAJDETE Kupujete firmu? A kde máte jistotu, že není trestně stíhána?! Měli byste se zajímat, zda právnická osoba, do níž chcete majetkově PAVLA HLADKÁ vstoupit, není v okamžiku vaší akvizice trestně stíhána. U právnických osob, stejně jako u fyzických, platí presumpce neviny. Trestní stíhání právnické osoby na rozdíl od jejího pravomocného odsouzení však nebude z výpisu z obchodního rejstříku patrné. Připomeňme, že trestní odpovědnost přechází na všechny právní nástupce původní právnické osoby a tresty, které hrozí, mohou být i likvidační od peněžních sankcí přes propadnutí majetku až po zrušení dané právnické osoby nebo poškození její reputace zveřejněním rozsudku. Pro investora a další subjekty je v této souvislosti klíčová otázka, jak ošetřit riziko spojené s možnou trestní odpovědností právnické osoby, do níž majetkově vstupují. Informace uvedené v obchodním rejstříku mají své limity, ale o trestním stíhání některých právnických osob se můžete dozvědět třeba i z médií. Poškození reputace a dobré pověsti firmy kvůli negativní publicitě spojené s jejím trestním stíháním může mít pro ni vážnější dopad než samotné odsouzení. Případná investiční rizika lze omezit provedením správně zaměřené hloubkové předakviziční prověrky pořizované právnické osoby, která zahrnuje i forenzní due diligence, jejímž cílem je odhalení případné trestné činnosti jejích statutárních orgánů nebo zaměstnanců. Tato rizika je vhodné zároveň ošetřit i v rovině obchodněprávní, například formou prohlášení o finančním, právním a obchodním stavu společnosti k okamžiku podpisu akviziční smlouvy. Dosavadní akcionář by tak nesl odpovědnost za škodu způsobenou nepravdivostí nebo neúplností svého prohlášení. PŘÍSTUP MANAGEMENTU Statutární orgány a management každé firmy musejí zvážit, jaké kroky ke snížení rizika možného trestního stíhání právnické osoby, za kterou nesou osobní odpovědnost, musejí a chtějí podniknout. V případě vyšetřování bude totiž důkazní břemeno ležet na právnické osobě. Firma tedy bude muset prokázat, že provedla veškerá nezbytná opatření a vymezila pro zaměstnance jasné V případě vyšetřování bude důkazní břemeno ležet na právnické osobě mantinely, a chránila se tak před případným trestním stíháním. K opatřením právnické osoby patří i preventivní činnost, jako je zpracování a zavedení příslušných vnitřních předpisů a směrnic včetně proškolení zaměstnanců. Nejvyšší vedení musí jasně komunikovat, že neakceptuje jednání zaměstnanců, které je v rozporu s právními normami, vnitřními předpisy firmy a etickými normami.

56 56 Euro března 2012 light 56 RENESANCE ŠLECHTICKÝCH SÍDEL 5 Když docházejí peníze, musejí přijít nápady. Současní majitelé Horního hradu v netypickém internetovém obchodě nabízejí k prodeji například zámecké okno v objektu hradní brány za 8500 Kč nebo metr čtvereční dřevěných šindelí na hradní kapli za 950 Kč 60 RESTAURACE: DOCK HOUSE Doby, kdy jméno podniku bylo neznámým pojmem a návštěvu v něm často zhatila nepříliš atraktivní poloha, jsou pryč. Dnes se těší zájmu těch, kteří za dobrým steakem nelitují nepohodlné cesty do vršku nad michelskou pekárnou 62 VÍNO: CASA COSTE PIANE Loris Follador, který se dvěma syny vinařství v Santo Stefano di Valdobbiadene vládne, je ortodoxním zastáncem tradičních historických metod. Hrozny pro jejich prosecco dává pět šest hektarů vinic v nadmořské výšce mezi 250 a 400 metry Hrad jako životní zkouška Současný majitel hradu Hauenštejn je příbuzný slavného českého národopisce Františka Palackého. Před lety koupil zříceninu v srdci Krušných hor, kde nyní žije se svou rodinou a pořádá kulturní akce Představte si, že jste investovali několik milionů korun do chátrající památky, do které musíte nutně napumpovat další statisíce korun. A pak se jedné zimy vinou špatné shody okolností zřítí věž, v níž jste ještě před pár měsíci nechali vybudovat nákladné schodiště. Přesně to potkalo Hauenštejn (jinak také Horní hrad) a jeho majitele Pavla Palackého v roce Projektanti, statici, všichni věž kontrolovali a nikdo ani netušil, že v jejích dvoumetrových zdech jsou takové taverny, které mohou jednoho krásného zimního dne zapříčinit její pád, říká. Tato pohroma obrátila k hradu a jeho majiteli ještě větší pozornost. Dokonce k nám zavítal i tehdejší ministr kultury Pavel Dostál, aby tento ojedinělý projekt spatřil a podpořil nás, dodává Palacký. A tak se v neuvěřitelně krátké době tří měsíců za finanční podpory státu a sponzorů a obětavosti dobrovolných brigádníků podařilo z údolí vynosit kamenné zdivo o objemu téměř 65 krychlových metrů, celkově zhruba 169 tun čediče, a usadit je zpět. Tenkrát na hradě nebyla ani elektřina, ani voda, všechno se z údolí tahalo ručně po cestě to byl asi kilometr s třicetimetrovým převýšením, vzpomíná Pavel Palacký. Kromě lidského úsilí stála obnova nemalé finance rekonstrukce věže si vyžádala asi 2,5 milionu korun. Věž dostala novou střechu, byla stažena obručemi a slavnostně zpřístupněna ještě prvního podzimního dne téhož roku. Stala se tak prvním místem na hradě, které po desítkách let pustošení začalo opět sloužit svému novodobému účelu. Zatímco podobná událost by většinu nadšenců již dávno připravila o entuziasmus, současnému majiteli dodala odvahu. Podobných příhod a všech těch tichých zoufalství, co vás cestou potkají, je mnoho. Musíte to všechno nejen překonat, ale ještě si zachovat na tváři úsměv. Kdybyste měl hlavu v dlaních a všude naříkal, nikdo by vás neposlouchal, nikoho byste pro ten projekt nezískal, prohlašuje Palacký. MŮJ DŮM, MŮJ HRAD Pavel Palacký prvních pět let rekonstrukce mohl s rodinou pobývat pouze v maringotce na nádvoří. Dříve většinu času trávil v Praze, ale jak na hradě postupně přibývalo kulturních akcí a podnikatelských aktivit, pobyty na Hauenštejnu se prodlužovaly. Praha byla kdysi na prvním místě, protože to bylo takové,západní útočiště, hrad byl spartánská záležitost. Ale teď už se to obrátilo, děti nám tady chodí do školy, máme tu už ten kořínek zapuštěný. Naprosto jsme to místo,kolonizovali a do Prahy se už jezdí jen úřadovat nebo za příbuznými, vysvětluje Palacký. Provoz hradu je natolik náročný, že se do něj zapojila celá rodina. Pracují zde všichni, od dětí až po manželku. Máme také kastelána, správce hradu, pannu klíčnici. Hradní tým čítá asi pět lidí, ale pomáhá nám nespočetná řada dobrovolníků, vypočítává majitel Horního hradu a pokračuje: Můj volný čas je teď prakticky roven nule. Je to několik»

57 57 renesance šlechtických sídel light

58 58 Euro března 2012 light renesance šlechtických sídel PRÁCE NA PLNÝ ÚVAZEK. Do své někdejší podoby má zatím Hauenštejn hodně daleko, nicméně opravy každým rokem vytrvale postupují. HISTORIE HRADU HAUENŠTEJN PŘED DĚJINAMI NEUTEČEŠ Horní hrad se nachází na výběžku skalnatého ostrohu nad soutokem dvou potoků v Krušných horách. Byl postaven patrně králem Václavem II. někdy na konci třináctého století. V osmdesátých letech devatenáctého věku byl zámek restaurován a získal svůj charakteristický neogotický vzhled. Tamní rod Buquoyů Hauenštejn vlastnil až do konce druhé světové války, nicméně během ní bylo na hradě středisko Hitlerjugend. Po roce 1945 byl hrad zkonfiskován a předán do správy státu. Jak uvádějí historické publikace, v tomto období docházelo k postupnému drancování rozsáhlých sbírek umění, obrazů i cenného mobiliáře. Jak bývalo za komunismu zvykem, i tato památka získala několik absurdních funkcí. Na zámku byla například zřízena ubytovna pro pracovníky v jáchymovských dolech a posléze dětský záchytný domov. Ten se na počátku šedesátých let přestěhoval blíže k civilizaci a ve vylidněných horách zůstal Hauenštejn ponechán svému osudu. Hrad ve větrném prostředí nadále intenzivně chátral, takže se dokonce v osmdesátých letech uvažovalo o jeho demolici. Ani sametová revoluce neznamenala pro historický objekt úplné vítězství. První setkání současného majitele s památkou proběhlo sice už v roce 1994, to se hrad ale prodával za velké peníze. Vrátil jsem se cíleně v roce 1999, abych se podíval, jak to vypadá. A on tam pořád stál a chátral ve své nádheře, říká Pavel Palacký. Majitel hradu nemusí dlouho přesvědčovat vzletnými slovy o neopakovatelném geniu loci: Pod hradem se nachází jen nepočetná osada Horní Hrad, jinak je všude kolem dokonalá samota. Když sjedete z hlavní silnice, tak máte pocit, že jste v jiném světě, a to ne v jen tak ledajakém máme tu pět chráněných kulturních památek z osmnácti stavení, dodává.

59 59 renesance šlechtických sídel light OMEZENÉ MOŽNOSTI. Vyděláme si na provoz, ale nikoli na rekonstrukci, tvrdí majitel -» bojových front. Záchrana hradu je jedna bojová fronta, ta by vyžadovala nejlépe aparát lidí. Pořádání kulturních aktivit je druhá bojová fronta, asanace parku, to je třetí bojová fronta. Je to práce ve dne v noci, od pondělí do neděle. Hrad nakonec zvítězil, Palacký musel zanechat svého podnikání a dnes se už na plný úvazek věnuje pouze Hauenštejnu. V tuto chvíli hrad financujeme vlastní kulturní činností je to dvanáct až třináct velkých akcí do roka. Zážitkové akce pro firmy, svatby, narozeninové oslavy a podobně. Dále máme zemědělské aktivity v hradním parku, takže paseme dobytek, a na to získáváme dotační prostředky. Tohle všechno slouží na nějakou tu režii hradu, na provoz, ale nikoli na rekonstrukci, říká Palacký. Ta je přitom rozsáhlá a náklady na ni se pohybují v řádech mnoha desítek milionů korun. JE LIBO HRADNÍ CIMBUŘÍ? Když docházejí peníze, musejí přijít nápady. Současní majitelé v netypickém internetovém obchodě nabízejí k prodeji například zámecké okno v objektu hradní brány za 8500 Kč nebo metr čtvereční dřevěných šindelí na hradní kapli za 950 Kč. Nejedná se o rozprodej majetku, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale o netradiční marketingovou strategii. Když si někdo hrad oblíbí, má možnost nám přispět či zcela zaplatit konkrétní část rekonstrukce. My tam pak dáme cedulku s poděkováním a s uvedením symbolického vlastnictví. Takto si u nás někteří návštěvníci již,pořídili okno, kus komnaty nebo jen pár dlaždic. Každý dárce je řádně uveden na Desce cti v hradní Pamětní galerii. Jsou to malé částky, ale v dlouhodobém časovém horizontu tvoří již nezanedbatelné sumy, komentuje strategii Pavel Palacký. To, že přispívání po malých, ale často se opakujících sumách může mít své reálné výsledky, se potvrdilo v loňském roce. Podařilo se rekonstruovat interiér zámecké kaple, na jejíž záchranu přispěla do kasičky řada lidí. Velký sponzor však Hornímu hradu zatím stále chybí. Samozřejmě bychom potřebovali nějakého mecenáše, filantropa, patriota, který by byl ochoten věnovat nám třeba částku v řádu milionu. To by nám opravdu pomohlo a bylo by to vidět. My bychom mu pak udělali ledasco po vůli a k vůli a přiznali na věky jeho účast na rekonstrukci. Ale takové velké věci nejsou časté a jednoduché, přiznává Pavel Palacký. UKECANÝ JAKO PALACKÝ Když posloucháte Pavla Palackého, jak vypráví o Horním hradu, nelze se nezeptat na jeho slavného příbuzného. To příbuzenství mě ovlivnilo asi genově, zejména v tom ohledu, že mi hodně lidí říká, že jsem,ukecaný jako Palacký. Toho daru já samozřejmě využívám. František byl pra-pra-prastrýc, já se píšu od jeho bratra Jana. Část rodiny mám samozřejmě na Moravě u Valašského Meziříčí, což je kousek od Palackého Hodslavic. Nicméně nějaké vztahy k tomu širšímu potomstvu té rodiny Palackého aktivně nevyvíjím. Žiji zcela zaujat západními Čechami a rekonstrukcí areálu. Ale ta spřízněnost je samozřejmě dar, který nemůžete odmítnout, prohlašuje. Hauenštejn přitahuje pozornost návštěvníků díky šeptandě, ale pomáhá také zájem známých osobností. Největší filmovou událostí na Horním hradě bylo, že se tam natáčel slavný film předního českého surrea listy Jana Švankmajera Lekce Faust s Petrem Čepkem v hlavní roli. O hrad se intenzivně zajímá i Zdeněk Troška, který jej prohlásil za jedny z nejkrásnějších pohádkových kulis v Česku. Mnoho lidí se sem rádo vrací. Prakticky z nuly jsme nyní na 35 tisících návštěvníků ročně a pořád se to číslo zvedá, prozrazuje Palacký. Do propagace hradu pochopitelně směřují nemalé investice, většinou je ale vkladem čas a práce, a nikoli peníze. Máme například spřátelené tiskárny, které nám tisknou zadarmo. Je to spíše o tom osobním nasazení, které je opravdu velké. Ročně vytiskneme 100 tisíc letáků, které rozneseme po polovině Čech, říká majitel hradu. Hauenštejn spolupracuje s veřejnoprávními i soukromými médii, má i fanouškovské stránky na Facebooku. Důležité je, že se na hradě stále něco děje, takže má co nabídnout veřejnosti. Návštěvníky určitě zaujme naše noční prohlídka hradu a jeho okolí s loučí, která trvá tři hodiny. Je to tajuplná cesta s množstvím kulturních vložek. Byli jsme jedni z prvních v regionu, kteří tuto prohlídku začali dělat, dodává Pavel Palacký. Stejným zážitkem je už samotný pobyt na hradě. Když se ubytujete v malebném podkroví a večeři si upečete na ohni nebo si dáte něco z naší nabídky, tak na to rozhodně nezapomenete. Máme program, který zaujme jak děti, tak dospělé. Stejně pestré jsou i naše ubytovací služby, vyjmenovává majitel. Horní hrad zatím disponuje padesáti lůžky a přilehlým penzionem. A pokud chce někdo spát poblíž ve vícehvězdičkovém ubytování, my ho tam odvezeme. Když docházejí peníze, musejí přijít nápady. Současní majitelé v netypickém internetovém obchodě nabízejí k prodeji například zámecké okno v objektu hradní brány za 8500 Kč. A co se vymyká běžné nabídce? Na Hauenštejnu se pořádá například dřevařské sympozium, v jehož průběhu probíhá na hradě setkání mnoha desítek umělců. Kromě dřevořezbářů na hrad zavítá spousta keramiků, sklářů, grafiků, malířů nebo brusičů kamenů. U začátků akce stál řezbář Libor Dänemark, přičemž letos se chystá už její desátý ročník. spolupracovník redakce

60 60 Euro března 2012 light Dock House Oáza pro polykače steaků Michelský podnik se sice zdá být poněkud z ruky, nicméně seznámení se s uměním zdejšího kuchaře stojí za to Doby, kdy jméno Dock House bylo neznámým pojmem a návštěvu v něm často zhatila nepříliš atraktivní poloha, jsou pryč. Restaurace se dnes těší zájmu těch, kteří za dobrým steakem nelitují nepohodlné cesty do vršku nad michelskou pekárnou. Vědí totiž, že prožitek z báječně upraveného masa zajímavých plemen bývá dostatečnou satisfakcí. Dřevem vyložené stěny se kuželovitě rozšiřují ke stropu a připomínají tak trochu podpalubí dávných korábů. Prosté lavice podél stěn slibují pohodlné spočinutí, stoly se chlubí deskami zvrásněnými věkem stromů, jichž bylo použito. Tmavé trámy stropu a podpěrné sloupy, nehonosná podlaha také samozřejmě dřevěná vše navozuje správně žádostivou náladu. Oproti minulosti přibyla zimní zahrada, která je v létě zcela otevřená, a dětem se dostalo přívětivého koutku se spoustou hraček a lákadel. Zřejmě se nezačnou nudit, ani kdyby rodiče konzumovali celého býčka. TELE NENÍ STARÝ VŮL Hlavní scénou je však stále dopředu otevřená kuchyně s rozměrným grilem. Vůně, jež se odtud linou, v hostu nejen okamžitě probudí atavistické pudy požírače masa, ale přesvědčí i o kvalitě jeho úprav. S masem v restauraci Dock House navíc pořádně zapracovali. Vedle charolais, které je na programu od počátku existence podniku, přibylo v posledním čase mimořádné hovězí ze Severní Ameriky, originální australské i osvědčené jihoamerické. Nabídka tak získala na pestrosti a jeden do podniku zkrátka musí zajít vícekrát, jaksi ze studijních důvodů. Pořad zahajuje silný hovězí vývar s čerstvou zeleninou a masem, na jehož hladině HODNOCENÍ příjemná atmosféra odpovídající rázu podniku vydařená a široká nabídka steaků vnímavá práce kuchaře mimořádné sicilské víno Lavino se smývacím efektem, fungující u obou druhů masa stranou umístěný a stylově úplně odlišný bar občasná zpoždění jinak přívětivého personálu se blýskají tisíce drobounkých perliček tuku. Pod ní pak čeká spousta zeleniny snad s výraznější převahou karotky a vláčné, nevyšťavené maso. Vývar výrazně chutnal po hovězím, byl vydatný a dobře vyladěný. Jen bych jej býval snesl teplejší.

61 61 restaurace light GRILOVANÝ TELECÍ FILET. DOCK HOUSE Otevírací doba Kuchyně ČOKOLÁDOVÉ SUFLÉ. Země původu nabízených vín O grilované zelenině následující po polévce není třeba dlouho hovořit. Pevná, bez vodnaté blátivosti, s příjemně ožehlou krustou na povrchu. Nijak důrazná, ale přesně splnivší svou roli probudit vnímání chutí a obrátit je k příštím chodům. Hned po ní však přišlo telecí. Maso údajně pocházející z podhůří Jeseníků bylo upravené přesně podle přání a prokázalo jak svou kvalitu, tak um kuchařův. Zdobily je pouze poházené krystaly hrubé soli, které se ještě nestačily rozpustit a před chuťovým efektem sehrály malou etudu pro potěchu očí. Řádný kus teletiny, na povrchu poznamenaný žárem ohně, voněl masem už na dálku. Malá dřevěná vlaječka s nápisem rare vetknutá do steaku nebyla tentokrát jen pro ozdobu. A v řezu růžové sousto hned pod tenkou hnědou krustou na povrchu napovědělo, oč půjde. Vláčné maso s krvavě potemnělým středem nebylo třeba ani příliš žvýkat, neboť nemělo daleko do pastózní struktury paštik. Pravda, v chuti lehčí, ještě dětsky neprozrálé, ovšem coby telecí připravené s výsostným citem. Pro svou nedospělost si však maso příliš neporozumělo s omáčkami. Ta z čerstvých chilli papriček a olivového oleje, která by s vyzrálým hovězím tvořila ladící pár, přece jen křehčí chuťový projev mladého telecího převálcovala. U omáčky ze zeleného pepře a koňaku jsem zrozpačitěl. Nečekal jsem panáka Hennessy a v něm plovoucí dvě kuličky pepře, ale ani to, že pepř ovládne celé spektrum, panovačně se zmocní celkového výrazu a s urputností buldoka jej bude třímat do samého odeznění. Ani nejvýraznější maso starého vola by se proti této kavalerii neprosadilo, tím spíše křehké telecí s nádechem mléčného odéru. Kontumačním vítězem se tak stala omáčka z hříbků a smetany, kdy rozsochatý, smetanou pohlazený výraz hub steak přívětivě pomazlil, nikoli však uzurpoval. VYSNĚNÁ SEVERNÍ AMERIKA Jako podle not byl nachystaný rovněž hovězí hanger steak z masa severoamerického. To samo o sobě patří v tuto chvíli patrně k nejkvalitnějším, jaká zde lze dostat. Upravené s touž starostlivostí a na stejný stupeň propečení chutnalo bezchybně. S doprovodem umíněných omáček se navíc chovalo zcela jinak. Najednou až tolik nevadil atak pepřovo-koňakového doprovodu a vyrovnání se s pikantními vstupy chilli bylo velmi sympatické. Chutné, čerstvé šťouchačky potěšily kvalitou i uzavřením harmonického vztahu s masem. Hodně podařený salát coleslaw, provokující mládím a hravostí, vytvořil výjimečnou harmonii s telecím. V případě hangeru zase působil jako příjemná opozice jarosti vůči již hodně dospělým výstupům hověziny. Závěrečný akt v podání mascarpone s maracujou potěšil neméně. Pikantním ovocem odlehčený krém nezapůsobil nijak těžce, nýbrž se díky maracuje předvedl jako vhodný digestiv. Jen ty pecičky mě nebavily. Pokud je na tomhle populárním steakhousu něco k zamyšlení, pak to bude nejspíše personál. Nemyslím kuchaře, jehož nevyvedl z míry ani velký štos objednávek a který pracoval stále tempem vyhovujícím především kusům masa potícím se na grilu. Čekání na maso je pochopitelné a všemi akceptovatelné, po jídle by však měl mít host před sebou místo na popelník či sklenku. A debaras trochu skřípal. V ostatních ohledech nicméně obsluha na place fungovala tak, jak se u takového podniku čeká: to jest s jistým uvolněním. Je potěšující shledat, kterak podnik vědomý si své pozice s sebou nenechává cloumat vichřicí vražedných slev. A zdá se, že to s povděkem kvitují i hosté. spolupracovník redakce Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. VÝBĚR Z JÍDELNÍHO LÍSTKU VÝBĚR Z VINNÉHO LÍSTKU

62 62 Euro března 2012 light víno Kalné a skoro bez bublin Rodina ze Santo Stefano di Valdobbiadene se vínům věnuje přes sedm století Tridentsko- -Jižní Tyrolsko Lombardie Benátsko Valdobbiadene Furlansko- -Julské Benátsko provincie Treviso CASA COSTE PIANE VALDOBBIADENE PROSECCO FRIZZANTE NATURALMENTE D. O. C. G. Použité odrůdy 95 % prosecco verdiso bianchetta, perera 5 % Školení prvotní kvašení cca pět měsíců v tancích, druhotné v lahvích za přítomnosti kalů a kvasnic sur-lie Alkohol 11 % Vývojový potenciál určeno k okamžité konzumaci Distributor pro ČR Netradiční prosecco Valdobbiadene Naturalmente z vinařství Casa Coste Piane není bez bublin. Perlí však tak jemně, že pro necvičený jazyk může být kysličník uhličitý téměř skrytý. Stejně jako opalizující hladina s poměrně intenzivním zákalem je to důsledkem dávného tradičního postupu přípravy. Vzácná anomálie u snad nejprodávanějšího druhu mezi všemi italskými víny je znamenitým produktem a ti, kteří vědí, jsou jeho oddanými stoupenci. Jak by také ne, celá cesta od hroznu ke konečnému produktu je ryze přírodní, prostá jakýchkoli chemických zásahů. VLASTNÍM ŽIVOTEM Loris Follador, který se dvěma syny vinařství v Santo Stefano di Valdobbiadene vládne, je ortodoxním zastáncem tradičních historických metod. Hrozny pro jejich prosecco dává pět šest hektarů vinic v nadmořské výšce mezi 250 a 400 metry. Prvotní kvašení probíhá po jemném, citlivém vylisování hroznů v otevřených kádích zvolna, bez jakýchkoli zásahů a po celou zimu. Když se v předjaří oteplí, putuje víno do lahví, opět aniž by je vinař jakkoli upravoval. Také druhotné kvašení v lahvi je spontánní, probíhá na kalech a bez přidání tirážního likéru, který vyvolává perlení. A to znamená rovněž bez přídavku cukru a kvasinek. Víno si žije vlastním životem a kysličník uhličitý vzniká pozvolna a po dlouhou dobu. Proto je velice jemný a perlení jen lehounké, ovšem velice vytrvalé. Folladorovo lpění na tradici je pochopitelné z následující informace: rodina se pěstováním révy a zpracováním hroznů zabývá v nepřetržité linii neuvěřitelných bezmála 730 let! Ano, čtete dobře, záznamy existují od roku Odtud pramení i jeho zaměření na práci ve vinici a péči o ni. Hrozny pro použití na víno sur-lie musejí být dokonale zdravé. Při spontánním kvašení a bez jakékoliv ochrany je totiž nebezpečí nákazy či napadení hodně vysoké. V záplavě průmyslového prosecca připravovaného metodou charmat a často s dodáním cukru vyniká víno z Casa Coste Piane svou mimořádností. Je hladké, jemné a až překvapivě bohaté. Pro všechny tyto vlastnosti a kvůli omezené produkci je rovněž velice vzácné a prodeje se mnohdy odehrávají pouze v řádu jednotlivých kartonů. PŘEKVAPÍ ŠÍŘKOU CHUTI Opalizující hladina v barvě bledého zimního slunce se zelenkavě šedavými nádechy, takový signál k vám víno Casa Coste Piane Valdobbiadene Prosecco Frizzante Naturalmente D. O. C. G. vyšle jako prvý. Filigránská perlička, jemná jako bruselské krajky, je vytrvalá, sametově hladivá a nese s sebou první náznaky vůně. V té se potkává minerální projev podloží s elegantní ovocitostí, v níž dominuje hrozen. Víno, ač suché, nabízí překvapivě širokou chuť noblesně uhlazené intenzity. Kyseliny, jež by se daly očekávat v prvním sledu, se překvapivě neobjevují. V první frontě se totiž představují minerální valéry kombinované s lehkým projevem kvasnic. Hlavně se však derou do popředí již v kytce prezentované náznaky hroznovitosti, latentní ovocitosti a mladistvosti jarní louky. Do odeznívání promluví ještě lehká, stopově nahořklá vysušující svíravost. Toto víno se patrně nesetká s bezuzdným masovým obdivem. Nicméně ti, kdož mají na listině obliby mimořádně suchá šumivá vína s optimálním laděním skladby chutí, je ocení. Šíře a bohatost chuti překvapí, jaký že doušek dokáže nabídnout víno upravené historickými metodami. A je mimochodem zajímavé i jako tranquillo, tedy v tiché variantě. spolupracovník redakce

63 63 káva s... Jiřím Trnkou light Rozhodne soud Stejně jako Jihozápad postupovaly všechny Regionální operační programy, říká bývalý ředitel Úřadu regionální rady ROP Jihozápad Na začátku roku dorazily do Regionálního operačního programu Jihozápad peníze z evropských dotací, jejichž certifikace byla pro region od ledna 2010 do října roku 2011 pozastavena. Celá kauza ohledně podezření z manipulací s dotacemi tím ale nekončí. Tři představitelé tamního úřadu byli na konci února obžalováni kvůli problémům s druhou a třetí výzvou. Pro trestnou činnost v této kauze i předešlé, týkající se páté výzvy, nemám žádný motiv, říká jeden z obviněných, bývalý šéf ROP Jihozápad a nyní právník Jiří Trnka. Mezi sedmi regionálními operačními programy v Česku utkvělo podezření na manipulace s dotacemi už jen na ROP Severozápad, v každém jde ale o něco úplně jiného. K NĚČEMU JE TO DOBRÉ. V čem se tyto dva případy od sebe liší? V ROP Severozápad jde o podezření z korupce a braní úplatků, takové podezření ani u jedné z kauz Jihozápadu není. Policie už od listopadu 2009 tvrdí, že v rámci hodnocení žádostí byl používán jiný a nezákonný evidenční systém, než je oficiální MONIT. Jeho používáním mělo v případě kauzy okolo páté výzvy dojít ke zvýhodnění projektů z území Plzeňského kraje. Nově, v případě druhé a třetí výzvy, měly být upřednostněny nějaké projekty v Jihočeském kraji. Jde mimo jiné i o církevní památky, jako jsou kostely či fary. Jihozápad tedy používal jiný systém než ostatní regionální programy? Právě že ne, policie tím má na mysli obyčejné tabulky v excelu. Ten problém jsem na začátku prosince 2009 přednesl na Pracovní skupině Asociace krajů ČR, kterou tvořili ředitelé všech ROP. Tvrzení policie tam bylo označeno za absurdní a skupina přijala usnesení, jež konstatovalo, že všechny ROP vzhledem k nevhodnosti systému MONIT pro praktické potřeby programů běžně používají tabulkový systém a do oficiálního programu vkládají až finální hodnocení. V té době byly programy na začátku a hodnocení nebylo ustálené. U hodnotitelů se musela například sladit určitá subjektivní kritéria, jako je přínos nějakého projektu pro prodloužení turistické sezony nebo kvalitativní posouzení stávající nabídky a poptávky apod. Hodnotitelé tedy mohli zjistit, že u některých projektů byli původně příliš benevolentní nebo přísní. Každá taková změna počtu bodů v oficiálním systému by zabrala tolik času, že by se nestíhaly lhůty pro jednotlivé výzvy. Tímto způsobem tedy mohlo na Jihozápadě docházet k ovlivnění průběžných hodnocení... K tomu ale chybí motiv. Proč bych jako Jihočech zvýhodňoval projekty v Plzeňském kraji? Nebo mě snad chcete podezřívat z ovlivňování kvůli církevním stavbám? Já jsem do těch konkrétních hodnocení ani neměl přístup. Viděl jsem jen souhrnný přehled, kde byl u každého projektu jen celkový počet bodů za všechna kritéria. Ano, já jsem jako nejvyšší manažer zodpovídal nejen politickému výboru za to, že bude hodnoceno spravedlivě, tedy že stejné věci v projektech budou hodnoceny stejným metrem, a proto mi přijde logická i kontrola bodování projektů, aby se ke všem přistupovalo stejně. Hodnotitelé pak sladili bodování podle kritérií i tak, aby probíhalo stejně v Jihočeském i v Plzeňském kraji. Koneckonců o výsledcích rozhodovali referenti a bylo třeba také ohlídat, jestli někteří nejsou při hodnocení projektů motivováni i jinak než jen kvalitním výkonem své práce. Do samotného hodnocení konkrétních projektů jsem jim ale nemluvil a sám jsem do něj nemohl zasahovat. Neměla by pak obvinění směřovat k hodnotitelům? Já nechci nikoho obviňovat a ani nikomu nepřeji projít si takovou životní zkouškou. Za sebe můžu říct, že věřím ve svou nevinu, podle mě byl ROP Jihozápad řízen manažersky správně. Na konci roku 2009 nás ministerstvo pro místní rozvoj dokonce označilo za druhý nejtransparentnější operační program a byli jsme chváleni i za rychlost čerpání dotací. Teď se tvrdí opak, ale to by pak musely mít problém snad všechny kraje. Přijde mi, že dochází ke kriminalizaci běžné praxe když jsem kontroloval práci podřízených, bylo to špatně, když jsem zrovna něco nezkontroloval, tak jsem tím způsobil to či ono. Do role bojovníka s korupcí se tu na straně policie postavili lidé bez potřebného vzdělání, znalostí a rozhledu, kteří při vší snaze nemohou všem aspektům evropských dotací porozumět. Jsem přesvědčen, že soud bude v tomto ohledu daleko objektivnější.

64 64 Euro března 2012 light Euro setkání SPOLEČNOST Euro Business Club XLV Vratislav Kulhánek - Tomáš Hüner Dana Dvořáková - 3 Kamil Levinský Martin Borovka - Evžen Korec - 4 Robert Pergl Libor Winkler 5 Tomáš Hüner Vladimír Vaněk Tomáš Kubíček Michal Nešetřil Michal Mička -

65 65 společnost light CENA ARNOŠTA LUSTIGA Prvním oceněným je Václav Malý FOUR SEASONS Nová stylová restaurace Nová stylová restaurace CottoCrudo, která vznikla na místě bývalé hotelové restaurace Allegro hotelu Four Seasons, slibuje zcela nový lifestylový a kulinářský zážitek. Na party k jejímu otevření se o tom přišly přesvědčit také celebrity a ikony českého módního světa. Mezi hosty se objevila Simona Krainová, Iva Kubelková, Jana Doležalová, Nikol Moravcová, Osmany Laffita, Jakub Polanka, Honza Pokorný nebo Liběna Rochová. Na snímku vítá generální ředitel hotelu Four Seasons René Beauchamp Williama a Sandru Lobkowicz. K prvnímu výročí úmrtí světově proslulého prozaika a humanisty založila Česko-izraelská smíšená obchodní komora Cenu Arnošta Lustiga. Chtěli jsme uctít památku Arnošta Lustiga, ale od počátku bylo jasné, že nepůjde o uměleckou cenu. Je to ocenění hodnot, které svým jedinečným způsobem ztělesňoval a jež dnešní doba bytostně potřebuje. Odvaha a statečnost, spravedlnost a lidskost, vysvětluje zakladatel Ceny a prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory Pavel Smutný. Prvního laureáta vybíral patnáctičlenný Výbor Ceny Arnošta Lustiga z deseti předních českých osobností. V závěrečném hlasování byl jednomyslně zvolen biskup Václav Malý. Cenu převzal 8. března v rezidenci primátora hlavního města Prahy v rámci slavnostního ceremoniálu. Na snímku vlevo předseda výboru Jan Fischer, vpravo premiér ČR Petr Nečas, který se postavil do čela Čestného výboru. 2N TELEKOMUNIKACE Češi v Barceloně Společnost 2N Telekomunikace nemohla ani letos chybět na prestižním veletrhu Mobile World Congress 2012 v Barceloně, kde představila řadu novinek od interkomů až po LTE router. Musíme bedlivě sledovat nejnovější světové trendy, monitorovat konkurenci a vycházet vstříc požadavkům a potřebám našich partnerů, vysvětluje Oldřich Stejskal, generální ředitel společnosti 2N Telekomunikace (vpravo), na snímku s business development directorem Martinem Steinmetzem. NAROZENINY 12. BŘEZNA Věra Juříčková Jaroslav Kulhánek (55) Zdeněk Mařík (45) 13. BŘEZNA Mojmír Hampl (37) Jan Vedral (45) Pavel Zima (37) 14. BŘEZNA Pavel Hurda (66) Ladislav Průcha (50) Petr Vlasák (43) 15. BŘEZNA Douglas Burnham (44) Kristina Červenková Radislav Feix (52) Monika Horníková Ladislav Houžva (53) Karel Komárek (43) 16. BŘEZNA Jiří Jirásek (45) Jan Mikulec (58) Svatoslav Novák (53) Tomas Seidl (48) 17. BŘEZNA Petr Luňák (39) Miloslav Mácha (55) 18. BŘEZNA Bohuslav Cempírek (51) Tomáš Machurek (43) Vladimír Staňura (57)

66 66 Euro března 2012 light pozvánky/společnost OD 2. BŘEZNA DO 31. SRPNA Umělci v obýváku Současní výtvarní umělci vystavují zcela poprvé v prostředí obývacího pokoje v rámci výstavy Umělci v obýváku. Pro veřejnost je otevřena od 2. března do 31. srpna v showroomu s designovým nábytkem a doplňky Decoland v Praze. Výstava představuje přes čtyřicet uměleckých děl maleb, kreseb, instalací, objektů a fotografií například od Michala Pěchoučka, Pavly Scerankové, Jiřího Franty, Davida Böhma, Evžena Šimery nebo Terezy Sochorové. Umělecká díla jsou přirozeně začleněna do expozice showroomu, svět interiérového designu se zde setkává s různými formami výtvarného umění, čímž vzniká svěží a ojedinělý dialog. 12. AŽ 13. BŘEZNA Nejdražší zlatá mince Společnost Národní Pokladnice ve spolupráci s Národním muzeem představí ve dnech 12. a 13. března v Nové budově Národního muzea nejdražší zlatou minci na světě. Legenda americké měny Double Eagle je vládou Spojených států amerických považována za národní poklad. Tato jedinečná dvacetidolarová zlatá mince z roku 1933 v hodnotě téměř osmi milionů dolarů (cca 144,5 milionu korun) je vůbec nejdražším zlatým penízem na světě, který se kdy objevil na světových aukcích. V současné době se ví o existenci pouze třinácti těchto mincí. Výstava v Nové budově Národního muzea bude přístupná zdarma. 14. BŘEZNA Dianne Reeves v Obecním domě V pořadí třetí ročník donátorského večera Jarní Gala pro Struny podzimu se uskuteční 14. března v pražském Obecním domě. Hvězdou večera bude jazzová vokalistka Dianne Reeves (na snímku). Čtyřnásobnou držitelku Grammy, jež je považována za nástupkyni Billie Holiday, Elly Fitzgerald či Sarah Vaughan, není třeba tuzemskému publiku dlouze představovat: v minulém roce okouzlila návštěvníky Strun podzimu i Pražského jara. Jazzová stálice Reeves tentokrát přiveze do Prahy projekt odpovídající názvu i zaměření Strun podzimu Strings Attached, ve kterém vedle pěvkyně s podmanivým hlasem figurují brilantní kytaristé Romero Lubambo a Russell Malone. OD 15. DO 18. BŘEZNA Zelený svátek v srdci Evropy Oslavy Dne svatého Patrika v Praze jsou již tradičně spojeny s hudbou a tancem. S podtitulem St. Patrick Rock Prague se od 15. do 18. března v hospůdkách James Joyce Prague s Cosy Irish Pub, Caffrey s Irish Bar a nově také ve Staroměstské restauraci a Restauraci U Supa uskuteční již 15. ročník irského hudebního festivalu. Návštěvníci se mohou mimo jiné těšit na velký koncert několika irských kapel v čele s tamní populární skupinou Aslan, které vystoupí na hlavním pódiu na Václavském náměstí 17. března. Kromě hudby bude možné slavit zeleným pivem a pořádnou irskou whiskey. MARTIN DEJDAR patron letošního ročníku Irského festivalu a oslav svátku svatého Patrika OD 25. DO 26. DUBNA Konference Projektový management 2012 Společnost pro projektové řízení a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně pořádají ve dnech 25. až 26. dubna pátý ročník konference Projektový management 2012, letos pod heslem rozum emoce. Jedná se o odborné setkání zabývající se aktuálními tématy z oblasti projektového řízení. Řečníci si budou klást otázky, jak důležité role hrají emoce v řízení projektů či jak skloubit racionální část projektu s emocemi. Odborný program nabídne řadu významných řečníků z oblasti projektového řízení a podpory profesního růstu manažerů. Mezinárodní rozměr konferenci dodá Jon Glasco, který představí vliv emočního a racionálního uvažování v rámci inovačních projektů. Registrace účastníků probíhá do 15. dubna na katerina.kuncova@euro.cz VYDÁVÁ Euronews, a. s. IČ: SÍDLO VYDAVATELSTVÍ A REDAKCE Holečkova 31, Praha 5 T: (redakce) F: (redakce) T: (vydavatelství) F: (vydavatelství) E: dopisy@euro.cz (redakce) POŠTOVNÍ ADRESA P. O. BOX 23, pošta Praha 56 ŠÉFREDAKTOR Pavel Páral ZÁSTUPCI ŠÉFREDAKTORA Jan Hrbáček Adam Junek HLAVNÍ EKONOMICKÝ ANALYTIK Miroslav Zámečník EDITOŘI Božena Hažová Naďa Kubalíková Tomáš Pergler Tomáš Pohanka Blanka Růžičková REPORTÉŘI Kristýna Balajová Hana Boříková Vadim Fojtík Ondřej Hergesell Blahoslav Hruška Dáša Hyklová Petr Kolář Táňa Králová Pavla Kreuzigerová Jakub Křešnička Petra Pelantová Tomáš Plhoň Marcela Alföldi Šperkerová DESIGN Studio Marvil ART DIRECTOR Tomáš Novák GRAFICI Jakub Adamů Jan Bělovský (vedoucí) Pavel Svatoš Vojtěch Velický Jaroslav Votýpka FOTOODDĚLENÍ Hana Adamcová (produkční) Hynek Glos Martin Pinkas Tomáš Turek (vedoucí oddělení) JAZYKOVÁ REDAKCE Pavlína Kuderová Rostislav Taud SEKRETARIÁT REDAKCE Lenka Michálková asistentka T: F: REDAKCE EURO ONLINE David Ejem produktový manažer T: Tereza Čapková Jana Křížová Rudolf Marek (vedoucí) Miroslav Tryner David Vagaday Jan Zeman Euronews Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. VYDAVATELSTVÍ EURONEWS PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA Vojtěch Jirků FINANČNÍ ŘEDITELKA Olga Ruttnerová INZERCE Lucie Hirschlerová obchodní manažerka t: Mona Janovská obchodní manažerka T: Tereza Kovářová asistentka inzerce T: F: E: podklady@euro.cz EURO SETKÁNÍ Růžena Rousková ředitelka T: Martina Hůlová manažerka T: Hana Partyková koordinátorka T: Marek Dvořák koordinátor T: Marcela Foglová koordinátorka T: Kateřina Kuncová koordinátorka T: VÝROBA A DISTRIBUCE Monika Matějková manažerka T: Gabriela Knížová asistentka distribuce T: ŘEDITEL IT Jiří Pálek T: WEBMASTER Alex André T: REPRODUKCE, LITOGRAFIE Flukeatelier TISK Tiskárna EUROPRINT, a. s. ROZŠIŘUJE V ČR Mediaprint Kapa, s. r. o. tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC PŘEDPLATNÉ Informace podává a objednávky přijímá vydavatelství Euronews, a. s. Holečkova 31, Praha 5, Magdalena Marošová T: (záznamník 24/7) F: E: predplatne@euro.cz Distribuci pro předplatitele provádí společnost Česká pošta, s. p. Objednávky na předplatné v SR: Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s. oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183, Vajnorská 137, Bratislava 3 T: (02) , F: (02) E: predplatne@abompkapa.sk Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j /98 ze dne , ISSN Nevyžádané rukopisy se nevracejí.

67

68 OFFICIAL FERRARI DEALER Scuderia Praha Scuderia Praha, jediné oficiální zastoupení Ferrari v České republice, otevřela jako jedna z prvních na světě showroom v novém designovém stylu Ferrari. Vychutnejte si atmosféru Ferrari v celé kráse. Komplexní služby nejvyšší kvality při prodeji nových i certifikovaných ojetých vozů, špičkově vybavené servisní zázemí. SHOWROOM Evropská 17, Praha 6 Tel.: Fax: ferrari@scuderiapraha.cz SERVIS Čistovická 1707/98, Praha 17 Tel.: Fax: ferrari@scuderiapraha.cz