PŘÍPADOVÁ STUDIE. Úvěrová, finanční a kybernetická kriminalita

Transkript

1 Projekt Vzdělávání soudců a státních zástupců v oblasti ekonomie, odborných specializací a case managementu PŘÍPADOVÁ STUDIE Úvěrová, finanční a kybernetická kriminalita Majetková kriminalita úvěrové podvody ve finančních institucích Zpracoval lektor: Petr Barák

2 Obsah 1 Cíl Současná situace na trhu Možnost sjednání smlouvy Identifikace klienta ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu5 2.3 Občanský zákoník Zákon 253/2008 Sb. - O některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činností a financování terorismu Příklady Příklad Příklad Příklad z praxe Závěr

3 1 Cíl Téma: Způsoby identifikace klienta ve finančních institucích a úvěrové podvody páchané ve finančních institucích s pomocí odcizené identity, zneužité při uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku podle občanského zákoníku Aktuální trendy v bankovnictví jednoznačně ukazují, že zejména v případech uzavírání smluv o bankovních produktech s novými klienty - fyzickými osobami nepodnikateli, banky stále více preferují jejich uzavírání co nejjednodušším a nejméně nákladným způsobem, mezi které patří i způsob uzavírání na dálku, bez nutnosti uskutečnění osobní návštěvy klientem na některém z obchodních míst banky. Vzhledem k tomu, že tento způsob uzavírání smluv se zejména v poslední době ukazuje jako velmi snadno zneužitelný i k uzavírání podvodných úvěrových smluv s pomocí odcizených osobních údajů, domnívám se, že by mohlo být přínosné seznámit všechny zájemce s aktuálními způsoby identifikace klientů v bankách a se zvyšujícím se rizikem nárůstu počtu úvěrových podvodů, spáchaných s pomocí odcizené identity, zneužité pachateli při uzavírání smluv o finančních službách na dálku podle občanského zákoníku. Cílem je rovněž vysvětlit zájemcům aktuální způsob získávání osobních údajů pachateli této trestné činnosti jakož i způsob jejich dalšího zneužívání. 3

4 2 Současná situace na trhu Na rozdíl od smluv uzavíraných s podnikatelskými subjekty, jsou v případě smluv, uzavíraných s běžnými bankovními klienty - fyzickými osobami smluvní ujednání zcela standardizovaná, bez nutnosti potřeby jak ze strany banky a více či méně i ze strany klientů vyjednávání specifických podmínek a zjišťování specifických potřeb jednotlivých zájemců o uzavření smlouvy. Tomuto proto odpovídá i současný trend, který již mnohé banky nastoupily a který zcela jistě lze označit jako trend budoucího směřování bankovních produktů, kdy produkty pro klienty musí být maximálně srozumitelné, jednoduché a transparentní. Pouze takový produkt, kterému je klient schopen v rámci několika málo minut porozumět, má šanci být úspěšný. Právě proto se dnes banky snaží nabízet svým klientům, a to ať již stávajícím nebo i budoucím, v rámci svého akvizičního procesu, stále více takové produkty, které budou splňovat všechna shora uvedená kritéria, včetně možnosti i jejich co nejjednoduššího sjednání, správy a obsluhy. Právě proto se banky v poslední době začaly cíleně soustředit i na způsob komunikace s klienty, kdy se těžiště této komunikace přesouvá do způsobů založených na možnosti komunikace bez nutnosti fyzické přítomnosti klienta v bance. Možnost komunikace s klienty prostřednictvím vlastní pobočkové sítě sice i nadále zůstává v bankách zachována, nicméně úspěšnost banky získávat nové klienty již není primárně založena na množství fungujících poboček a jejich snadné dostupnosti nýbrž význačnou měrou se začíná přesouvat do oblasti komunikace uskutečnitelné prostřednictvím klienty stále více preferovaných a dostupných prostředků informačních technologií. Konkurenční výhodu tak získávají zejména ty banky, které dokáží různé způsoby komunikace propojovat a využívat s maximálním efektem. Složitější produkty a služby vyžadující osobní jednání se odehrávají na pobočce, zatímco záležitosti jednoduché, jako například podání platebních příkazů, základní účtů a obsluha dalších produktů, je vykonávána pomocí informačních technologií, umožňujících výkon takových činností zcela automaticky v režimu 24/7 a bez nutnosti přímé účasti zaměstnance banky. 2.1 Možnost sjednání smlouvy Pro účely této případové studie si představme člověka ve věku let, který je občanem ČR a chce se stát klientem banky. Pracuje v oblasti IT, a to ze svého domu v malé vesnici a do města nedojíždí příliš často. Tento náš vzorový klient je vzhledem ke svému pracovnímu zaměření zcela zvyklý pracovat denně s internetem. Klient by si rád otevřel nový běžný účet u banky, kde dosud žádný produkt neměl, pro účely provádění platebních operací, případně by si rád v budoucnu požádal i o bezúčelný bankovní úvěr spotřebitelskou půjčku, kterou by rád využil k financování svých osobních potřeb. Záměrně je vybrán příklad relativně jednoduchý, abychom se nemuseli věnovat specifickým otázkám vyplývajících například z odlišné státní příslušnosti apod. Jelikož půjde v našem případě o smlouvu, která nebude uzavírána za účelem obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti našeho klienta, můžeme říci, že cílovým smluvním partnerem pro banku je z právního hlediska spotřebitel. Podívejme se nyní na to, jak může probíhat sjednání smlouvy o bankovních službách v bance. 4

5 2.2 Identifikace klienta ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Tento zákon stanovuje bankám množství povinností navazujících na skutečnost, že banka uzavírá s klientem smlouvu o poskytnutí finančních služeb (nebo zatím o ní pouze jedná). Základem pro dostatečnou znalost klienta je tedy i nadále samozřejmě důkladná a dostatečná identifikace klienta na začátku samotného vztahu s bankou. Povinnost identifikace na straně banky (zjištění stanoveného rozsahu identifikačních údajů) se ale uplatňuje u fyzických osob nepodnikatelů s určitými specifiky. Zjištění identifikačních údajů a další povinnosti (jako je například porovnání vzhledu s vyobrazením osoby na fotografii) je zahrnuto zákonem proti praní špinavých peněz pod pojem identifikace. A právě provedení procesu identifikace je onen problematický krok při uzavírání smlouvy s naším vzorovým Klientem. Zákon AML výslovně stanoví, že prvotní identifikace musí proběhnout za fyzické přítomnosti identifikované osoby. V praxi to tedy znamená, že pokud si Klient chce zřídit účet (jako svůj první bankovní produkt u konkrétní banky), pak musí proběhnout fyzický kontakt mezi ním a bankou. Musí se tedy dostavit fyzicky na některé z obchodních míst banky, kde banka (prostřednictvím svého zaměstnance) provede prvotní identifikaci a to za fyzické přítomnosti svého nového klienta. Následné aktivity klienta s bankou již podléhají mírnějšímu režimu, kdy dle ustanovení 8 odst. 5 Zákona AML při dalších obchodech (tj. jak provádění transakcí v rámci nově otevřeného účtu, tak i uzavírání nových smluv na další produkty) banka pouze ověřuje totožnost jednající osoby vhodným způsobem, přičemž takové ověření totožnosti může proběhnout i bez fyzické nepřítomnosti klienta (typicky tedy například prostřednictvím nástroje internetového bankovnictví). Zákon rovněž připouští možnost, kdy fyzická přítomnost klienta a banky může být splněna na jiném místě než na pobočce banky tedy že banka například přijde za klientem domů. Tato situace je samozřejmě též přípustná a je i využívána (u služeb pro fyzické osoby například v podobě tzv. kurýrů, kteří mohou vystupovat v roli zástupce banky). K nutnosti fyzické přítomnosti klienta při první identifikaci však nutno uvést, že zákonodárce (resp. tvůrce evropské směrnice, kterou zákona proti praní špinavých peněz implementuje) pamatuje i na možnost uzavření smlouvy bez fyzické přítomnosti klienta, kdy ale musí být nejprve splněny zvláštní požadavky, které bance dostatečně zajistí zjištění identifikačních údajů a jejich ověření. Tato situace je Zákonem AML řešena v 10 a 11. První možností je provedení identifikace jinou institucí, jíž je dle 10 odst. 1 zákona propůjčeno oprávnění pro účely identifikace osob vydávat veřejné listiny takovou institucí může být pouze notář, krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností. Identifikace dle požadavků zákona, kterou by jinak činila dle obecných ustanovení k identifikaci banka na svém obchodním místě, může tak být provedena na žádost banky výše zmíněnými subjekty. Dokumentace o provedení identifikace s požadovanými údaji (dle zákona se jedná o veřejnou listinu) je sepisována přímo pro konkrétní účel a konkrétní banku a je následně předávána bance, která se na takový dokument může spolehnout a již dále nemusí provádět další procesy z hlediska splnění povinnosti identifikace. Předpokladem pro využití postupu dle 10 je, že provedení identifikace přímo bankou brání závažné důvody. Dle stanoviska Ministerstva vnitra ČR, lze za závažné důvody považovat např. omezenou mobilitu klienta či jiné zdravotní důvody, péči o závislou osobu, dále to mohou být například cestovní náklady nebo časová náročnost (s ohledem na požadovanou službu včetně její hodnoty), které by nepřiměřeně zdražovaly nabízenou službu nebo bránily v poskytnutí služby v určeném termínu, a další. Z toho lze dovodit, že tato možnost je od počátku považována za možnost nestandardní, využívanou pouze vedou-li k tomu ony závažné 5

6 důvody. Z hlediska klienta však využití této možnosti není zcela optimální. Pro klienta to znamená, že se musí fyzicky dostavit do některé z notářských kanceláří (či pracoviště příslušného úřadu), zajistit si provedení identifikace (samozřejmě za dodržení provozní doby kanceláře) a následně též zajistit dodání dokumentace bance. Obecně proto není tento proces klienty příliš podporován a lze jej považovat za výjimečný. Druhou možností, spíše teoretickou, umožněnou Zákonem AML je možnost převzít identifikaci, kterou již učinila jiná banka. Tato možnost však nutně předpokládá spolupráci mezi bankami, kdy banka přijímající identifikaci musí mít postoupení identifikačních údajů s předávající bankou předem dohodnuto. Praktická využitelnost tak závisí na vzájemných vztazích mezi bankami. Třetí možností je tak uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení 11, odst. 4, tedy způsobem, který je z hlediska požadavků klienta a banky na jednoduchost a rychlost provedení identifikace klienta a následného zřízení požadovaného produktu aktuálně nejčastěji využívanou variantou tzv. neosobní identifikace. Je třeba ale připomenout, že se vztahuje pouze na situaci u smlouvy o finančních službách uzavřené na dálku podle občanského zákoníku, tedy ji nelze uplatnit u jiných skupin klientů než u spotřebitelů. Tento způsob identifikace je ale celý pod kontrolou klienta, bez nutnosti klienta uskutečnit jakoukoli fyzickou návštěvu obchodního místa banky nebo jiné instituce. Popišme si tedy, jak je tento způsob uzavření smlouvy popsán v zákoně a jak prakticky funguje. 2.3 Občanský zákoník Jistá specifická opatření pro uzavírání smlouvy bez fyzické přítomnosti klienta (tj. prostřednictvím telefonu, pošty nebo prostřednictvím internetu) obsahují ustanovení chránící spotřebitele v rámci občanského zákoníku. Občanský zákoník obsahuje specifickou část věnovanou pouze spotřebitelským smlouvám o finančních službách na dálku. Za smlouvy o finančních službách považuje občanský zákoník smlouvy týkající se bankovních, platebních, úvěrových a pojistných služeb, smlouvy týkající penzijního připojištění, smlouvy týkající se poskytování investičních služeb nebo smlouvy týkající se obchodů na trhu s investičními nástroji. V případě pochybností se má za to, že za smlouvu o finančních službách se pro účely smluv uzavíraných na dálku vždy považuje smlouva uzavíraná v rámci předmětu podnikatelské činnosti podle první věty, kde na straně dodavatele vystupuje banka, a jiné v zákoníku vyjmenované instituce. Tedy naše smlouva z příkladu bude zcela jistě smlouvou o finančních službách na dálku dle občanského zákoníku ( 54a a násl.). Povinnosti pro banku v rámci smluvního procesu stanovené občanským zákoníkem jsou v podstatě povinnostmi informačního charakteru, které pro banku je možné splnit poměrně jednoduše za dodržení požadované formy a způsobu informování, a to například rozšířením poskytovaných informací o produktu při uzavírání smlouvy nebo rozšířením smluvní dokumentace předávané klientovi. 2.4 Zákon 253/2008 Sb. - O některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činností a financování terorismu ve svém ustanovení 11 převzetí identifikace v odst. 4 pak stanoví: V případě smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku podle občanského zákoníku provede povinná osoba (pozn. myšlena je tím i banka) identifikaci klienta tak, že první platba z této smlouvy bude uskutečněna prostřednictvím účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce působící na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, 6

7 b) klient zašle povinné osobě kopii dokladu, potvrzujícího existenci účtu podle písmene a), kopie příslušných částí průkazu totožnosti a nejméně jednoho dalšího podpůrného dokladu, z nichž lze zjistit identifikační údaje a dále druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti; kopie musí být pořízeny způsobem uvedeným v 10 odst. 4.(pozn.čitelným způsobem) V principu se tak jedná o výjimku z obecného pravidla v rámci boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (též označováno jako praní špinavých peněz), tedy že banka má vždy povinnost znát svého klienta, zahrnující požadavek i fyzického ověřování a znalosti nejen všech základních identifikačních údajů o svých klientech, ale i znalosti dalších okolností, souvisejících s klientem, jeho existencí, majícími dopad na jeho činnost a aktivity v rámci poskytovaného bankovního produktu, s jejichž pomocí pak banka může následně i správně hodnotit zaznamenané aktivity klienta z hlediska rizika praní špinavých peněz. Klient musí bance poskytnout (zaslat) krom kopie svého průkazu totožnosti, ze kterého banka zjistí jeho zákonem požadované identifikační údaje, ještě kopii dalšího svého podpůrného identifikačního dokladu. U těchto kopií zákon nepožaduje žádné ověření a bance slouží pro zjištění údajů, které je nutné zjistit, ověřit nebo zaznamenat v rámci procesu identifikace. Zákon požaduje, aby identifikační údaje byly zjistitelné z obou těchto průkazů, není tedy nutné, aby každý z průkazů obsahoval celý výčet požadovaných údajů (ostatně toto ani není splnitelné, neboť kromě občanského průkazu neobsahují jiné druhy dokladů všechny z požadovaných údajů). Klient také bance prostřednictvím těchto kopií dodá informace i o průkazech totožnosti, na jejichž základě byla identifikace provedena, jejichž zjištění je rovněž součástí procesu identifikace dle AML zákona. Dalším z požadavků pro završení procesu identifikace na dálku dle 11 odst. 4 AML zákona je zaslání identifikační platby. Tato platba musí být provedena jako první transakce v rámci nového účtu Klienta. Poskytovat službu na základě smlouvy je tak možné pouze po provedení identifikace, což zahrnuje i provedení platby. Identifikační platba klienta musí být provedena prostřednictvím účtu, který je veden na jméno klienta u jiné úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce působící na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Další podrobnosti k platbě AML zákon nestanoví detaily tak může stanovit samotná banka (například určit výši platby nebo její směr). Posledním požadavkem je pak prokázání vlastnictví účtu, prostřednictvím kterého byla první (aktivační) platba na nový účet provedena8. Děje se tak prostřednictvím kopie dokladu, potvrzujícího existenci účtu klienta u jiné banky. Zde je opět na rozhodnutí banky, které z dokladů bude akceptovat. V zásadě se může jednat o smlouvu, kterou se daný účet zřizuje, často bývají akceptovány výpisy z daného účtu, z nichž jsou znatelné zejména údaje prokazující vlastnictví účtu klientem a číslo účtu. Splněním shora uvedených požadavků ze strany klienta pak postačuje bance k tomu, aby smlouva byla uzavřena a nově zřízený účet mohl klient začít využívat (byl bankou aktivován). Doba založení účtu je tak jen závislá na době doručení klientem bankou požadovaných kopií jeho identifikačních dokladů a dokladu o jeho účtu, vedeném v jiné bance, jejich požadované kvalitě a době nutné pro provedení a ověření požadované první (aktivační) platby, uskutečněné prostřednictvím účtu, vedeného na jméno klienta u jiné finanční instituce. Byť se jedná o proces, který je zcela zjevně časově náročnější, z pohledu klienta se jedná o proces flexibilnější než předchozí zmíněné varianty. Klient není vázán na nutnost dostavit se fyzicky do vzdálenějších míst a taktéž není vázán časově na konkrétní časový okamžik, kdy se bude muset procesu zřízení účtu věnovat. Pomineme-li proces vytváření a odesílání kopií dokladů, jeví se tato varianta pro mnoho osob jako velmi pohodlná a stává se z pohledu klienta i banky velmi preferovanou. Pro úplnost je třeba uvést ještě možnost identifikace klienta prostřednictvím zprostředkovatele uvedenou v 11 odst. 5 AML zákona (případně též investičním zprostředkovatelem dle 11 odst. 6). V tomto případě nemusí klient přijít do fyzického kontaktu s bankou, ale proces sjednání smlouvy je prováděn za součinnosti třetí osoby, která pro banku zprostředkovává uzavření smlouvy, včetně provedení identifikace na základě 7

8 smluvního ujednání. Tento proces je též ve významné míře využíván na finančním trhu, neboť umožňuje rozšířit akviziční procesy nových klientů i tam, kde by sama banka v danou chvíli nemohla působit. Zprostředkování identifikace je využitelné nejen pro účely uzavírání smluv u finančních a investičních poradců, ale možnost je využitelná i pro využití služeb kurýrních společností, které pro banky zajišťují doručování a předávání smluvní dokumentace klientům. V případě, že uvedenou možnost kurýrů v dané lokalitě banka nabízí, může se jednat pravděpodobně o nejpohodlnější z variant (bez nutnosti zasílat identifikační platbu a prokazovat vlastnictví účtu). Způsoby získání osobních údajů pachateli trestné činnosti a její zneužití ke spáchání úvěrových či jiných podvodů. 8

9 3 Příklady 3.1 Příklad 1 Pachatelé se prezentují prostřednictvím inzerátů jako subjekty zprostředkovávající peněžní půjčky za výhodných podmínek pro žadatele. Velmi často se jedná o nabídky půjček, u kterých nemá žadatel za povinnost prokázat výši svého měsíčního příjmu, není prověřována jeho předchozí úvěrová historie v jakémkoliv z bankovních či nebankovních registrů, není třeba poskytnout jakékoliv jiné zajištění apod. Pokud se na takovouto nabídku nechá nalákat nějaká osoba, pak komunikace mezi pachatelem a žadatelem o úvěr probíhá vždy výhradně prostřednictvím ové komunikace, kdy jsou po žadateli požadovány informace (identifikační údaje) odpovídající svým rozsahem zcela přesně identifikačním údajům požadovaným zákonem k uskutečnění identifikace na dálku. V případě že žadatel zašle pachatelům kopie svých dvou identifikačních údajů, jakož i kopie dokladu o existenci jeho účtu v bance, pachatelé se elektronicky přihlásí na stránky banky, umožňujíc založení účtu na dálku a zahájí proces zakládání nového účtu jménem žadatele o půjčku s pomocí kopií dokladů, které od žadatele obdrželi. Pokud jsou bance doručeny všechny zákonem stanovené informace obsahující identifikační údaje žadatele a požadované kopie identifikačních dokladů, banka ve svém informačním systému vygeneruje číslo nového účtu klienta a toto číslo mu zobrazí v jeho nově založeném internetovém bankovnictví s požadavkem na provedení aktivační platby. V této fázi procesu založení nového účtu s odcizenou identitou se pachatelé obrací na žadatele o úvěr, kterému posílají číslo nově založeného účtu v bance, které prezentují jako číslo jejich vlastního účtu a požadují od klienta zaslání ověřovací platby z jeho účtu u jiné banky s odůvodněním, že ke schválení jeho žádosti o úvěr je třeba provést ověření jeho účtu, na který mu následně bude úvěr načerpán. Protože se žadatel o úvěr domnívá, že se jedná o účet společnosti, nabízející mu možnost získání úvěru, a protože se domnívá, že úvěr mu bude poskytnut (pozn. pachatelem je v tom neustále ujišťován), zasílá ověřovací (pozn. ve skutečnosti aktivační) platbu na tento účet aniž by tušil, že tím tak aktivuje svůj vlastní účet, založený pachateli podvodně s jeho osobními údaji u jiné banky. Následně je pak žadatel o úvěr informován pachateli o tom, že jeho žádost o půjčku nebyla bohužel schválena a žadatel o úvěr považuje vše za ukončené. Pachatelé pak použijí takto založený účet k páchání další trestné činnosti, občas k pokusu spáchání úvěrového podvodu ve finanční instituci, kdy se pokoušejí žádat jeho prostřednictvím o schválení žádosti o úvěr jménem osoby, která ve skutečnosti o úvěr nežádá. V případě tohoto typu žadatele je však velmi nepravděpodobné, že žádost pachatele o bankovní úvěr jeho jménem bude schválena, protože se ve většině případů jedná o osoby, které jsou evidovány v úvěrových registrech, které banka standardně ke schvalování žádostí využívá. Mnohem častěji jsou proto takto založené účty zneužívány pachateli k páchání trestné činnosti na různých internetových aukčních portálech, kde jsou uváděny jejich čísla jako čísla účtů prodejců, nabízejících za nestandardně výhodných podmínek prodej velmi poptávaného a rychle prodejného zboží (např. iphone, ipad, fotoaparáty,,,) s cílem vylákat za nabízené zboží od kupujících co nejvíce plateb, zboží nedodat a zmizet bez možnosti být identifikován. Teprve v tento moment, kdy se poškození obrací buď na banku, nebo na policii a žádají vrácení jimi odeslaných finančních prostředků, se skutečný vlastník osobních údajů dozvídá, že na jeho jméno byl v bance založen účet a s jeho pomocí páchána trestná činnost. 9

10 3.2 Příklad 2 Stejně jako v předchozím případě, jsou i v tomto případě získávány osobní údaje a kopie dokladů třetích osob prostřednictvím nabídek uveřejněných v tisku jen s tím rozdílem, že se nejedná o nabídku o zprostředkování půjčky ale o nabídku zprostředkování práce. Pachatelé tak využívají současné ekonomické situace v zemi a zaměřují se na stále větší počet osob, hledajících pracovní uplatnění v podobě nalezení nového trvalého pracovního poměru či jen krátkodobé brigády. Tento způsob získávání a následného zneužití osobních údajů v bankovním sektoru v podobě žádostí o uzavření smlouvy na dálku je však nutné shledávat jako mnohem více rizikový než předchozí a to zejména z důvodu, že nabídky na zprostředkování práce vyhledávají v současné době zcela běžně již i osoby, které jsou stále velmi dobře finančně situovány, tedy osoby stále mající možnost si řádně a včas plnit i své případné předchozí finanční závazky. K těmto osobám tedy ani neexistují žádné negativní záznamy v úvěrových bankovních i nebankovních registrech, které by banky mohly předem využít k zamítnutí žádostí o úvěrové prostředky, zaslané jejich jménem ke schválení. V praxi tak již byly bankami zaznamenávány případy, kdy došlo ze strany pachatelů ke zneužití odcizených osobních údajů nejen k založení v podstatě anonymních účtů ale i případy, kdy byly pachateli jménem těchto osob v bankách podány úvěrové žádosti, které byly bankami schváleny a následně tak došlo i k uvolnění čerpání úvěrových prostředků. Teprve v okamžiku, kdy banka začala poskytnuté finanční prostředky zpětně vymáhat, došlo k odhalení takovýchto případů úvěrových podvodů, spáchaných s pomocí zneužité identity. 3.3 Příklad z praxe Date: 2012/7/20 Subject: Brigáda - kontrola splněni služeb a vztahu k zákazníkům To: Martina H. Dobrý den Martino Ještě jednou Vám chci srdečně poděkovat za Váš zájem a posílám seznam kroků nezbytných pro zahájení naší spolupráce * dohoda o provedení práce přílohou posílám dohodu. Musíte vyplnit označené body, vytisknout, vlastnoručně podepsat a naskenovat nebo digitálním fotoaparátem ofotit * ověření 1) potvrzení osoby: Naskenujete nebo digitálním fotoaparátem ofotíte 2 doklady pro ověření osoby (občanský průkaz a jako druhý doklad může být řidičský průkaz nebo cestovní pas). Naskenujete nebo digitálním fotoaparátem ofotíte výpis z vašeho, již u nás evidovaného účtu. Výpis nesmí být starší tří měsíců a musí být vydán bankou v České republice. S ohledem na to že během spolupráce budete dostávat na váš bankovní účet nejen provize za splněné úkoly ale i finanční prostředky potřebné pro splnění úkolu, chtěl bych Vás požádat o potvrzení Vaší osoby a bankovního účtu, na který Vám budou zasílány prostředky. 2) potvrzení účtu: Po naší výzvě odešlete z účtu, jehož výpis jste nám odeslala, na náš bankovní účet verifikační částku 5 Kč. Tuto částku dostanete okamžitě zpět. 10

11 Tyto naskenované nebo ofocené doklady odešlete zpět jako odpověď' na tento . Splněním uvedených základních kroků od nás dostanete kompletní ověření a poté můžeme přistoupit ke spolupráci v plném rozsahu. S pozdravem Tomáš G. Společnost XXX XXX s.r.o. 11

12 12

13 4 Závěr Ačkoliv z časového hlediska není proces uzavírání smlouvy o finančních službách uzavíraných na dálku podle občanského zákoníku ve srovnání s ostatními zákonem definovanými způsoby uzavírání finančních služeb časově nejvýhodnější, ukazuje se, že je tento způsob uzavírání smluv pro pachatele majetkové trestné činnosti, páchané ve finančních institucích velmi efektivním nástrojem pro zachování jejich anonymity a to ačkoliv je tento způsob uzavírání smluv využíván finančními institucemi v souladu se zákonem. Vzhledem k tomu, že lze oprávněně předpokládat, že strany klientů finančních institucí budou pro uzavírání nových smluvních vztahů stále více v budoucnu preferovány způsoby jejich uzavírání prostřednictvím prostředků dálkové komunikace, jako jsou internet a stále více oblíbené mobilní aplikace, lze předpokládat, že i další vývoj a způsob sjednávání bankovních produktů se ze strany finančních institucí bude ubírat právě tímto směrem, tedy že bude maximálně využíván zejména samotný základ fungování těchto produktů, kterým je jednoduchost ovládání mobilních aplikací a jejich cenově stále lepší dostupnost. Ačkoliv je velmi nepravděpodobné, že bychom se v oblasti prevence legalizace výnosů z trestné činnosti mohli dočkat nějakého zásadního uvolnění pravidel (pozn. aktuálně probíhá proces novely 3. AML Směrnice EU), lze na druhou stranu očekávat, že vývoj technologií se nezastaví a požadavky společnosti budou právní úpravou stále více zohledňovány a přispějí tak nejen k dalšímu zjednodušování a urychlování procesů zřizování nových bankovních služeb a produktů ve finančních institucích ale i ke zvýšení rizika jejich budoucího zneužití. 13