Fluviální geomorfologie

Transkript

1 Fluviální geomorfologie 65

2 66

3 Geomorfologický Fluviální geomorfologie sborník 2 ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Změny v korytě a údolní nivě Blanice mezi Tišovicemi a Vodňany při povodni v srpnu 2002 Pavel Červinka cervinka@natur.cuni.cz Katedra fyzické geografie, Přírodovědecká fakulta UK, Albertov 6, , Praha 2 Při povodních v srpnu 2002 došlo v průběhu obou povodňových vln k významným změnám reliéfu údolní nivy. K základním faktorům, které je evokovaly patřil rozliv rychle proudící vody, vychýlení proudnice, zvýšená eroze a odnos půdy na svazích a její následná resedimentace v nivě. K nepřímým morfologickým faktorům lze řadit sklon koryta, morfologické charakteristiky nivy, antropogenní úpravy koryta a nivy v četně způsobu jejího hospodářského využívání. Účinek povodní násobila skutečnost, že následovaly v krátkém sledu za sebou a dosáhly úrovně 500leté vody. Při obou povodních voda ve zkoumaném území zaplavila na několik dní celou údolní nivu a působila tu značnou erozně-akumulační silou. Po první povodni nestačila voda z nivy ustoupit a následovala druhá, s ještě větším rozsahem. V některých lokalitách povodňová vlna nivu dokonce přesáhla. Nově vzniklé tvary reliéfu byly klasifikovány ve dvou kategoriích: akumula ční a erozní a zakresleny do mapy 1 : (obr. 1). Akumulační tvary reliéfu Náplavové kužele V nivě Blanice vznikla řada náplavových kuželů, které tvořil buď převážně štěrk (obvykle opracované valouny velikosti až 10 cm) nebo erodovaná půda a další materiál unášený vodou. Štěrkové náplavové kužele vznikaly v místech, kde si tok našel novou cestu z původního koryta nebo za protrženými hrázemi rybníků. Nejrozsáhlejší z nich dosahovaly sice řádu desítek metrů (až 150 m délky), jejich mocnost však byla malá (max. 25 cm). Mocnost se snižovala ve směru rozšiřování kuželů. Hlinito-písčité náplavové kužele byly vázány obvykle na ústí přítoků a tvořené převážně půdou erodovanou z polí. Jejich mocnost byla větší a dosahovala až 80 cm. Plošný rozsah závisel jednoznačně na velikosti přítoku a vegetačním krytu území, kterým protékal. Tyto náplavové kužele nesly i typický znak rozčlenění proudící vodou do podoby delty. Nově vznikly hlinito-písčité náplavové kužele i v úpatních partiích svahů při zakončení výmolů. Třetím typem náplavových kuželů byly kužele vzniklé průtržemi náspů. Charakteristický pro ně byl hrubý, ostrohranný materiál větší velikosti (až 50x30x30 cm) uložený poblíž vrcholu a postupně tříděný k základně kuželů. Plošné akumulace Rozsáhlé plošné půdní akumulace (více než 50 m 2 ) jsem zaznamenal na několika lokalitách (před Budyní, Na Struhách), kde po opadu vody zůstaly nánosy půdy o mocnosti kolísající od 20 do 50 cm. Většinou šlo o úpatní 67

4 pozice na úrovni nivy ve vyústění svahových úpadů nebo na obdobných morfologicky příznivých lokalitách. Akumulace v korytech Výraznou morfologickou proměnu zaznamenala především říční koryta. Vedle břehových nátrží, protržení nebo podemletí a zřícení břehů došlo na některých, především antropogenně pozměněných úsecích toků k nezvykle velkým akumulacím štěrkového materiálu. Např. v Bavorově u jezu Na Drahách došlo k depozici štěrku do výšky až 1,5 m oproti původnímu dnu. Většinu materiálu tvořily valouny o velikosti do 10 cm. Směrem po toku mocnost akumulace klesala v délce asi 70 m. Mohutné, převážně hlinitopísčité akumulace, byly naneseny v úsecích koryt Bavorovského potoka (mocnost až 60 cm) nebo Blanice (např. mezi Bavorovem a Sviněticemi). Erozně-denudační tvary Výrazné erozní procesy vedly ke změně morfologie koryt všech toků ve zkoumané části povodí. Tyto změny byly opět lokalizované především v úsecích toků, kde došlo k antropogennímu ovlivnění koryta. Nová koryta a změny morfologie koryt V některých úsecích vznikala nová koryta, např. Blanice pod Strunkovicemi nad Blanicí vytvořila v nivě v úseku dlouhém asi 700 m zcela nové koryto hluboké až 2 m, široké m (obr. 2). Na toto koryto navazoval vlevo rozsáhlý štěrkový náplavový kužel. Odtok v něm po povodni postupně klesal. Většinou šlo tzv. průvalová koryta, která vznikla vychýlením proudnice. Ve všech případech je provázely výnosy plochých štěrkových akumulací. Jde o stejnou genezi a morfologii, kterou popsal již HRÁDEK (2002). V některých úsecích Blanice a na jejích přítocích došlo ke změnám morfologie koryt. Např. Měkynecký potok nad Bílskem své původní koryto zcela přemodeloval. Strmé břehy jsou nyní zahloubeny až 2,5 m, max. šířka koryta dosahuje téměř 10 m. Průtrže břehů Typickým erozním tvarem byly i průtrže břehů, především antropogenně pozměněných, zejména pak u jezů a napřímených úseků, kde vodní toky často našly cestu v původním korytě. Např. u jezu Na Drahách byl levý břeh pod jezem vysoký asi 2 m a zpevněný na nárazové straně mohutným kamenným tarasem, širokým 50 cm. Terén od břehu, který tu tvoří malý zákrut doprava, klesá nepatrně k cestě s nezpevněným povrchem. Cesta ho odděluje od bývalé zatopené pískovny. Právě v tomto úseku došlo již při první povodňové vlně k přelivu vody a následnému protržení břehu. Směrem do pískovny se vytvořil mohutný štěrkový náplavový kužel. Povodňová vlna poté protrhla i hráz pískovny. Při druhé povodni byla průtrž břehu ještě rozšířena a pískovna zcela vyplněna materiálem z protrženého břehu a unášeným štěrkem. K velké průtrži břehu došlo i na konci upraveného úseku koryta 68

5 Blanice před zákrutem mezi lokalitami U Soukupů a U Skuhrů (v mapě též U Moučků) či pod Bavorovem. Dalšími erozními tvary jsou průtrže hrází rybníků. Přeliv vody přes hráze vedl k jejich rozrušení a následnému protržení či narušení. Voda na hrázích působila při přelivu zpětnou erozí a silným turbulentním prouděním, takže poškozeny nebyly návodní strany hrází, ale strana druhá. Slabinou se ukázaly také bezpečnostní přelivy. Betonové výztuhy voda roztrhala na části. Tyto betonové bloky o rozměrech max. 1x1,5x2,5 m přepravila na vzdálenost až 70 m. Protržena a poškozena byla např. hráz nově revitalizovaného Píseckého rybníka mezi Bavorovem a Sviněticemi. Hráz byla protržena v délce asi 12 m právě v úseku bezpečnostního přelivu u levého břehu. Ač měl betonové základy a jeho výztuhy tvořily pásy betonu o průřezu 1x0,5 m, voda je dokázala roztrhat a odnést do vzdálenosti 50 m. Lokalizace změn Největší změny v reliéfu a největší škody postihly úseky povodí, které byly antropogenně nejvíce pozměněny. Například průtrže břehů a změny břehové linie byly vázány především na upravené úseky koryt. Při podrobném rozboru lokalit vyplynulo, že místa největšího poškození byly lokality: o pod jezy, kde koryto vytvářelo zákrut, o před a po umělých zúženích koryt (mosty), o místa přechodu mezi upravenými a přírodními úseky koryt. Analýza ukázala, že hlavní příčiny jsou: o vychýlení proudnice, o pouze relativní pevnost betonovaných nebo kamenných úsek ů koryt, o změny profilu koryta o změna charakteru a rychlosti proudění oproti přírodním úsekům, o stejnověká neudržovaná břehová vegetace. Naopak zcela minimální škody napáchala povodeň v původní nivě. Např. v zachovaném úseku mezi lokalitami U Skuhrů (U Moučků) a jezem Na Drahách, kde zůstaly původní zákruty, meandry i opuštěná mrtvá ramena nezpůsobila povodeň žádné škody, nedošlo zde k žádné změně morfologie koryta či průtrži břehů, ač mají zákruty a meandry i méně příznivé parametry než zákruty antropogenně pozměněných úseků. Menší škody byly i na břehové vegetaci. Také resedimentace unášeného materiálu byla v tomto úseku menší na rozdíl od mohutných a nerovnoměrně rozmístěných štěrkových akumulací v antropogenně pozměněných úsecích koryt. Z pozorování a analýzy jednotlivých lokalit vyplynulo, že možné příčiny tohoto jevu jsou: o možnost zadržení části vodní masy při rozlivu v opuštěných a mrtvých ramenech, o různověká a druhově bohatší břehová vegetace, o rovnoměrnější resedimentace v přírodním korytě, o stabilizovanější proudnice, 69

6 o vyšší odolnost břehů s přírodní vegetací, o snížení ničivé síly vody v meandrovém pásu v nivě zpomalením vody včetně pozitivního vlivu bohatší vegetace. Antropogenní činnost člověka jednoznačně ovlivnila v tomto smyslu negativně průběh povodní. Při následných úpravách toků a krajiny by bylo proto vhodné k této skutečnosti přihlédnout a ve větší míře respektovat přírodu a současně brát v úvahu potenciální výskyt takovýchto extrémních přírodních rizik. Závěry V průběhu povodně došlo k významným změnám v údolní nivě a morfologii koryt. Z akumulačních tvarů převládaly v nivě náplavové kužele za průtržemi břehů či hrází tvořené štěrkem, při ústí malých přítoků hlinitopísčité náplavové kužele a v úpatních polohách svahů plošné akumulace půdy erodované z polí. V místech atropogenně pozměněných úseků vodních toků, především u jezů, docházelo k hromadění materiálu unášeného rozvodněným tokem. Z erozně-denudačních tvarů to byly především průtrže břehů a hrází, tvorba nových, většinou dočasných úseků koryt, rozsáhlé rozšíření koryt a na svazích vznik výmolů a strží. Nejvíce postiženy byly antropogenně transformované úseky toků. Literatura HRÁDEK, M. (2002): Metamorfóza údolních niv po povodni v červenci 1997 na horní Moravě. In: Kirchner, K., Roštínský, P. (eds.): Geomorfologický sborník 1, Stav geomorfologických výzkumů v roce 2002 příspěvky z mezinárodního semináře konaného v Brně. PřF MU a Česká asociace geomorfologů, Brno, s KUBÁT A KOL. (2002): Předběžná souhrnná zpráva o hydrometeorologické situaci při povodni v srpnu verze. Rukopis, ČHMÚ, Praha. 21 s. VÍT, J., AICHLER, J. & PECINA, V. (1998): Červencová povodeň v oblasti Jeseníků příčiny, průběh a následky. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku. PřF MU, Brno. s Summary Changes in channels and floodplains of Blanice River between Tišovice and Vodňany after the flood in September 2002 The floods in September 2002 was great impact on floodplains of a rivers and streams. I mapped and analysed new surface form created by floods in floodplains. Some based from these features of relief are gravel or soil-sand alluvial fans created behind crevasse channel or crevasses of banks and crevasses in artificial banks. In some areas deposits of gravel or soil-sand aggraded the surface floodplain up to 60-cm. Antropogenous transformation of floodplains and river channels influent this changes very much. Origin of most of these new forms of the relief is tied with artificial section river channels and floodplains, which are under great influent of human activity. Opposite them, natural section was minimum changes. There is positive influence of meanders and oxbow lakes, motley bank vegetation etc. 70

7 71

8 Obr. 1: Geomorfologická skica části údolní nivy Blanice v okolí Blanice 72

9 Obr. 2: Nově vzniklé průvalové koryto Blanice pod Strunkovicemi 73

10 74