Jindřichovický potok
|
|
- Marta Horáčková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Hydromorfologická analýza Jindřichovický potok Květen 2015 Zhotovitel: Společnost VRV + SHDP Subdodavatel: Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.
2
3 Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Frýdlantsko A. 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A Hydromorfologická analýza JINDŘICHOVICKÝ POTOK Pořizovatel: DSO Mikroregion Frýdlantsko Nám. T. G. Masaryka 37 Frýdlant Zhotovitel: Společnost VRV + HDP Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Nábřežní 4/90 Praha Sweco Hydroprojekt a.s. Táborská 31 Praha Řešitel: V Liberci, květen Agentura regionálního rozvoje spol. s r.o. U jezu 525/4 Liberec
4 OBSAH: 1 Analýza GMF potenciálu a HMF stavu Metodika Základní souvislosti Účel hodnocení Kritéria hodnocení Analýza geomorfologického potenciálu přirozeného stavu vodopisné sítě Členění na úseky Úsek 1 (0,000 0,600 ř.km) Úsek 2 (0,600 2,800 ř.km) Úsek 3 (2,800 5,100 ř.km) Úsek 4 (5,100 5,900 ř.km) Úsek 5 (5,900 8,400 ř.km) Úsek 6 (8,400 9,500 ř.km) Úsek 7 (9,500 10,800 ř.km) Úsek 8 (10,800 11,900 ř.km) Grafy GMF potenciálu Hydromorfologická analýza stávající stav Charakteristika řešených úseků Závěry analýzy stávajícího stavu Hydromorfologická analýza návrhový stav Charakteristika řešených úseků (návrh) Závěry analýzy návrhového stavu [4]
5 1 Analýza GMF potenciálu a HMF stavu Pozn.: vysvětlení zkratek: GMF geomorfologického HMF - hydromorfologického 1.1 Metodika Základní souvislosti V roce 2008 byla zpracována metodika Metodika odboru ochrany vod, která stanovuje postup komplexního řešení protipovodňové a protierozní ochrany pomocí přírodě blízkých opatření. Plné znění metodiky je uvedeno na stránkách MŽP: a portálu Tato metodika (tzv. podrobná metodika), která byla publikována ve Věstníku MŽP XVIII/11, listopad 2008, poskytuje komplexní řešení pro analýzu přirozeného potenciálu vodních toků, přes určení současného stavu, návrhu opatření a vyhodnocení dosažených efektů (hydromorfologie, protipovodňová ochrana) v projektu GIS na základě podrobných technických dat o vodních tocích a nivách. Metodika umožňuje vícekriteriální analýzou dat v prostředí GIS projektu vypracovat analýzu stavu odklonu jednotlivých lokalit od potenciálu dynamické rovnováhy vodního toku (100 %- maximálně dosažitelný potenciál, srovnávací stav) ve vymezené části vodopisné sítě v povodí. Na základě dosažených výsledků je možné následně navrhnout taková opatření, která zajistí dobrý hydromorfologický stav vod (60 % potenciálu dynamické rovnováhy vodního toku) nebo se k tomuto stavu co nejvíce přiblížit. Stěžejním přínosem je skutečnost, že navržený systém opatření řeší požadavky na dobrý ekologický stav vod v rozsahu hydromorfologické složky (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, tzv. Rámcová směrnice o vodách). Z hlediska užívání této metodiky při usměrnění provozních a stavebních aktivit zasahujících do vodních toků, je možné metodiku využít v případech, kde je vyhotoven projekt GIS, a jsou shromážděna podrobná data včetně potřebných analýz. Ovšem pro proces užívání podrobné metodiky v situacích, kdy není možné z časových či jiných důvodů provést podrobný průzkum zájmového území, je její podrobnost nutné přizpůsobit tak, aby byla snadněji uchopitelná a aplikovatelná i v omezených podmínkách pro širší okruh uživatelů. Z uvedených důvodu byl zpracován v gesci odboru ochrany vod MŽP zjednodušený pracovní postup (tzv. zjednodušená metodika), umožňující zajištění kompatibilních výsledků s již uveřejněnou verzí podrobné metodiky, a to pouze s minimálním zatížením nepřesnostmi způsobených subjektivním hodnocením v těch ukazatelích, kde nebudou k dispozici exaktní data Účel hodnocení Účelem metodiky je zejména poskytnout operativní pracovní nástroj pro jednotný postup hodnocení zásahů do vodních toků a údolních niv jako podporu rozhodování o vhodnosti a efektivitě posuzovaných projektů s vazbou na požadavky Rámcové směrnice o vodách. Na základě požadavků Rámcové směrnice o vodách je využití zjednodušené metodiky specifikováno následovně: posouzení vlivu navržených opatření na hydromorfologický stav vodního toku a nivy, stanovení základních projektových parametrů opatření pro dosažení dobrého hydromorfologického stavu vod, stanovení odpovídajícího rozsahu zmírňujících opatření v případě vzniklé újmy ve smyslu zhoršení hydromorfologického stavu vod, stanovení typů opatření v lokalitách, kde není dosažen dobrý hydromorfologický stav vod. Z výše jmenovaných bodů vyplývá, že se jedná o metodiku hodnocení opatření v projektových dokumentacích, realizovaných zásahů na vodních tocích a v nivách, nikoli o metodiku výběru úseků vodních toků vhodných pro přírodě blízká opatření. Dále je možné zjednodušenou metodiku využít k úpravám parametrů navrhovaných opatření na vodních tocích a v nivách a ke stanovení rozsahu případných zmírňujících opatření v případě [5]
6 zhoršení hydromorfologického stavu vod. Metodika nenahrazuje biologické hodnocení, ale stanovuje míru dosažení nebo odklonu vodního toku od přirozeného potenciálu hodnocené lokality Kritéria hodnocení Při vyhodnocení hydromorfologického stavu vodního toku se používá přesně definovaný soubor kritérií. Výsledky hodnocení vychází z dat a podkladů (ukazatelů), které jsou zpracovány v níže popsaných datových souborech. Výsledné hodnoty se pohybují v rozpětí %. Se stoupající hodnotou je sledované kritérium v lepším stavu ve vazbě na hydromorfologický stav. Na základě vyhodnocení jednotlivých kritérií je možné definovat hlavní příčiny nevyhovujícího stavu vodního toku a následně určit opatření k zlepšení stavu. Morfologie trasy hlavního koryta a nivních ramen je stanovena a vyhodnocena na základě ukazatelů: 1. Zachování přirozeného vývoje trasy hlavního koryta 2. Morfologie trasy 3. Akumulace plaveného dřeva 4. Výskyt a zachování přirozeného vývoje nivních koryt Morfologie koryta je vyhodnocena na základě ukazatelů: 1. Rozsah a charakter úpravy 2. Příčný řez 3. Podélný profil toku 4. Opevnění levého a pravého břehu 5. Opevnění dna 6. Aktuální stav opevnění 7. Akumulace plaveného dřeva Vzdutí a migrační bariéry jsou vyhodnoceny na základě ukazatelů: 1. Evidence vzdutých úseků 2. Migrační prostupnost objektů Uvedený výčet není úplný, jsou dále sledovány i další ukazatelé (např. odběry vody, vliv bariér atd.). Na základě výše uvedených ukazatelů lze určit hydromorfologický stav vodního toku před a po navrženém konkrétním opatření. Je hodnocen samostatně vodní tok a jeho niva. Úplný postup nelze stručně uvést, je uveden např. ve Věstníku Ministerstva životního prostředí z 11/2008 (Metodika odboru ochrany vod, která stanovuje zjednodušený postup hodnocení vlivu opatření na vodních tocích a nivách na hydromorfologický stav vod). [6]
7 1.2 Analýza geomorfologického potenciálu přirozeného stavu vodopisné sítě Analýza využívá členění toku na osm úseků popsané dále Členění na úseky Pro účely této studie byl Jindřichovický potok rozčleněn na osm úseků. Každý úsek zaujímá takovou délku území, kde má tok a niva podobné charakteristické vlastnosti. Podrobněji je členění uvedeno v Tab. 1. Dále je členění patrné z grafické přílohy. Tab. 1 - členění Jindřichovického potoka na úseky Staničení [ř. km] Název úseku Popis úseku Počátek Konec Úsek č Od Polských hranic směrem na Jindřichovice Úsek č Lesní úsek podél hranice s Polskem Úsek č Úsek č Úsek č Úsek č Lesní úsek od Polských hranic směrem na Jindřichovice Úsek mimo les až po začátek obce Jindřichovice Úsek v obci Jindřichovice až k rybníku (kouopaliště) Úsek od rybníka až k začátku obce Dětřichovec Úsek č Úsek obcí Dětřichovec až na hranici lesa Úsek č Lesní úsek k prameni Úsek 1 (0,000 0,600 ř.km) Charakteristika úseku Jedná se o úsek toku, jehož trasa byla v minulosti upravena. Úsek začíná na hranici s Polskem. Koryto vede v katastru obce Srbská podél nevyužívaných objektů v místech bývalé celnice, dále je vedeno mezi pozemní komunikací do Polska na levém břehu. Levý břeh při silnici je opevněn kamennou zdí. Úsek končí při vstupu do lesa u přítoku Srbského potoka. Obr. 1 Pohled proti proudu na část opevněnou kamennou zdí Obr. 2 - Pohled po proudu směrem k Polské hranici Délka úseku (dle DIBAVOD) 0,600 [km] Sklon toku (dle vrstevnic ZM10) 0,016 [-] [7]
8 1.2.3 Úsek 2 (0,600 2,800 ř.km) Charakteristika úseku Druhý úsek prochází lesem. Jindřichovický potok je zde hraničním vodním tokem s Polskem. Trasa toku nebyla v tomto úseku významně měněna ani břehy po obou stranách toku nejsou nijak významně upravovány. Úsek končí v části odklonění toku od hranice s Polskem. Obr. 3 Pohled proti proudu v první části úseku Obr. 4 - Pohled po roudu v horní části úseku Délka úseku (dle DIBAVOD) 2,200 [km] Sklon toku (dle vrstevnic ZM10) [-] Úsek 3 (2,800 5,100 ř.km) Charakteristika úseku Úsek začíná na hranici s Polskem a pokračuje směrem na jih k obci Jindřichovice p.s. Většina úseku prochází lesem. V některých částech úseku probíhá těžba dřeva. Sklon toku je velmi mírný. Na 4,8ř.km tohoto úseku se nachází první překážka. Jedná se o dřevěnou lávku. V dalším úseku se dostáváme k okrajové části lesa. V této části dochází při zvýšené hladině toku k rozlivu do lesní části úseku. Úsek konči další překážkou na 5,1ř.km, kterou je betonový most. Zde končí lesní porost. Obr. 5 Pohled proti proudu ve střední části úseku Obr. 6 Pohled proti proudu směrem na most na konci úseku Délka úseku (dle DIBAVOD) 2,300 [km] Sklon toku (dle vrstevnic ZM10) [-] [8]
9 1.2.5 Úsek 4 (5,100 5,900 ř.km) Charakteristika úseku Tento krátký úsek začíná na okraji lesa a končí u hranice obce Jindřichovice p. S. Tok z větší části z obou stran obklopují louky. V některých částech jsou břehy zpevněny vzrostlými stromy. Sklon toku je stále velmi mírný. Na 5,5ř.km je z betonových panelů vytvořen most a na 5,7ř.km je z jednoho betonového panelu vytvořena lávka. Na konci tohoto úseku se nachází přítok Jindřichovického potoka, který vede rovnoběžně se silnicí. Obr. 7 Pohled proti proudu z mostu na 5,5 ř.km Obr. 8 Pohled po proudu od hranice obce Délka úseku (dle DIBAVOD) 0,800 [km] Sklon toku (dle vrstevnic ZM10) 0,0125 [-] Úsek 5 (5,900 8,400 ř.km) Charakteristika úseku Tento úsek se nachází v zastavěné části obce Jindřichovice p. S. Sklon toku je stále velmi mírný. Ve střední části obce je tok veden otevřeným korytem, které je z jedné v některých částech i z obou stran opevněno kamennou zdí. Tok je na několika místech přemostěn. V poslední části tohoto úseku, která vede kolem fotbalového hřiště až k rybníku, je koryto napřímeno a v některých částech tvořeno betonovými dlaždicemi. Obr. 9 Pohled na tok proti proudu v obci Obr. 10 Pohled proti proudu na konci úseku u rybníka Délka úseku (dle DIBAVOD) 2,500 [km] Sklon toku (dle vrstevnic ZM10) 0,0096 [-] Úsek 6 (8,400 9,500 ř.km) Charakteristika úseku Tento úsek začíná u rybníka na okraji obce Jindřichovice p.s. a končí na hranici obce Dětřichovec. Tok je na 9ř.km přemostěn. V téměř celém úseku je koryto toku napřímeno a v některých částech tvořeno betonovými [9]
10 dlaždicemi. Oba břehy jsou lemovány vzrostlými stromy. Po obou stranách toku se nacházejí trvalé travní porosty v kombinaci s ornou půdou a rozptýlenou zelení. Závěrečná část úseku pokračuje podél asfaltové cesty až k obci Dětřichovec. Obr. 11 Pohled na tok po proudu směrem k rybníku v Jindřichovicích Obr. 12 Pohled po proudu od obce Dětřichovec Délka úseku (dle DIBAVOD) 1,100 [km] Sklon toku (dle vrstevnic ZM10) 0,0218 [-] Úsek 7 (9,500 10,800 ř.km) Charakteristika úseku Úsek začíná na hranici obce Dětřichovec, kde se nachází most přes silnici vedoucí do obce směrem na Nové Město pod Smrkem. Koryto vedoucí zastavěnou částí obce je z obou stran tvořeno kamennou zdí, dno tvoří betonové tvárnice. V další části úseku extravilán je koryto (břehy i dno) z větší části tvořeno betonovými tvárnicemi. V této části úseku se po obou stranách toku nacházejí trvalé travní porosty v kombinaci s ornou půdou a rozptýlenou zelení. Na celém úseku se vyskytuje několik přemostění. Obr. 13 Pohled na tok po proudu v obci Délka úseku (dle DIBAVOD) Obr. 14 Pohled proti proudu od obce Dětřichovec 1,300 [km] Sklon toku (dle vrstevnic ZM10) 0,0538 [-] Úsek 8 (10,800 11,900 ř.km) Charakteristika úseku Úsek začíná na hranici lesa nad obcí Dětřichovec. Jedná se o poslední úsek vedoucí k prameni Jindřichovického potoka, který se nalézá v nadmořské výšce 544 m.n.m. Koryto toku je bez větších zásahů. Tok je v této části zásoben drobnými přítoky. [10]
11 Obr. 15 Pohled na tok po proudu v obci Obr. 16 Pohled po proudu od obce Dětřichovec Délka úseku (dle DIBAVOD) 1,100 [km] Sklon toku (dle vrstevnic ZM10) 0,0545 [-] [11]
12 Grafy GMF potenciálu Trendy geomorfologických korytotvorných procesů - úsek Podélný skon údolnice [-] Průměrný roční průtok [m 3. s -1 ] divočení koryt v štěrkovém nebo písčitém řečišti - průměrný zdroj splavenin v povodí - BR divočení koryt v štěrkovém nebo písčitém řečišti - extrémní zdroj splavenin nebo absence vegetace - BR větvení štěrkonosného vinoucího se koryta - GB anastomózní věvení meandrujícího nebo vinoucího se koryta - AB plně vyvinuté meandrování - MD hranice tvorby koryta (mokřady, prameniště) výsledný GMF typ [12]
13 Trendy geomorfologických korytotvorných procesů - úsek Podélný skon údolnice [-] Průměrný roční průtok [m 3. s -1 ] divočení koryt v štěrkovém nebo písčitém řečišti - průměrný zdroj splavenin v povodí - BR divočení koryt v štěrkovém nebo písčitém řečišti - extrémní zdroj splavenin nebo absence vegetace - BR větvení štěrkonosného vinoucího se koryta - GB anastomózní věvení meandrujícího nebo vinoucího se koryta - AB plně vyvinuté meandrování - MD hranice tvorby koryta (mokřady, prameniště) výsledný GMF typ [13]
14 Trendy geomorfologických korytotvorných procesů - úsek Podélný skon údolnice [-] Průměrný roční průtok [m 3. s -1 ] divočení koryt v štěrkovém nebo písčitém řečišti - průměrný zdroj splavenin v povodí - BR divočení koryt v štěrkovém nebo písčitém řečišti - extrémní zdroj splavenin nebo absence vegetace - BR větvení štěrkonosného vinoucího se koryta - GB anastomózní věvení meandrujícího nebo vinoucího se koryta - AB plně vyvinuté meandrování - MD hranice tvorby koryta (mokřady, prameniště) výsledný GMF typ [14]
15 Trendy geomorfologických korytotvorných procesů - úsek Podélný skon údolnice [-] Průměrný roční průtok [m 3. s -1 ] divočení koryt v štěrkovém nebo písčitém řečišti - průměrný zdroj splavenin v povodí - BR divočení koryt v štěrkovém nebo písčitém řečišti - extrémní zdroj splavenin nebo absence vegetace - BR větvení štěrkonosného vinoucího se koryta - GB anastomózní věvení meandrujícího nebo vinoucího se koryta - AB plně vyvinuté meandrování - MD hranice tvorby koryta (mokřady, prameniště) výsledný GMF typ [15]
16 Trendy geomorfologických korytotvorných procesů - úsek Podélný skon údolnice [-] Průměrný roční průtok [m 3. s -1 ] divočení koryt v štěrkovém nebo písčitém řečišti - průměrný zdroj splavenin v povodí - BR divočení koryt v štěrkovém nebo písčitém řečišti - extrémní zdroj splavenin nebo absence vegetace - BR větvení štěrkonosného vinoucího se koryta - GB anastomózní věvení meandrujícího nebo vinoucího se koryta - AB plně vyvinuté meandrování - MD hranice tvorby koryta (mokřady, prameniště) výsledný GMF typ [16]
17 Trendy geomorfologických korytotvorných procesů - úsek Podélný skon údolnice [-] Průměrný roční průtok [m 3. s -1 ] divočení koryt v štěrkovém nebo písčitém řečišti - průměrný zdroj splavenin v povodí - BR divočení koryt v štěrkovém nebo písčitém řečišti - extrémní zdroj splavenin nebo absence vegetace - BR větvení štěrkonosného vinoucího se koryta - GB anastomózní věvení meandrujícího nebo vinoucího se koryta - AB plně vyvinuté meandrování - MD hranice tvorby koryta (mokřady, prameniště) výsledný GMF typ [17]
18 Trendy geomorfologických korytotvorných procesů - úsek Podélný skon údolnice [-] Průměrný roční průtok [m 3. s -1 ] divočení koryt v štěrkovém nebo písčitém řečišti - průměrný zdroj splavenin v povodí - BR divočení koryt v štěrkovém nebo písčitém řečišti - extrémní zdroj splavenin nebo absence vegetace - BR větvení štěrkonosného vinoucího se koryta - GB anastomózní věvení meandrujícího nebo vinoucího se koryta - AB plně vyvinuté meandrování - MD hranice tvorby koryta (mokřady, prameniště) výsledný GMF typ [18]
19 Trendy geomorfologických korytotvorných procesů - úsek Podélný skon údolnice [-] Průměrný roční průtok [m 3. s -1 ] divočení koryt v štěrkovém nebo písčitém řečišti - průměrný zdroj splavenin v povodí - BR divočení koryt v štěrkovém nebo písčitém řečišti - extrémní zdroj splavenin nebo absence vegetace - BR větvení štěrkonosného vinoucího se koryta - GB anastomózní věvení meandrujícího nebo vinoucího se koryta - AB plně vyvinuté meandrování - MD hranice tvorby koryta (mokřady, prameniště) výsledný GMF typ [19]
20 1.3 Hydromorfologická analýza stávající stav Charakteristika řešených úseků Úsek 1 Dle hodnocení geomorfologického typu tohoto úseku toku se jedná o oblast s plně vyvinutým meandrováním, ke kterému ale nedochází vlivem usměrnění trasy koryta. Průtoky korytem nejsou významně ovlivněny. Výskyt dřevní hmoty v korytě je sporadický. Nivní ramena se v tomto úseku nevyskytují. Levý břeh toku je opevněn viditelnou, neporušenou kamennou zdí. Pravý břeh je kombinací pohozu nebo záhozu včetně biologické stabilizace. Dno je v původním stavu bez zásahu. Příčný řez je ve tvaru složeného lichoběžníku kombinovaný s obdélníkem. Hodnocený úsek není ve vzdutí. Migrační propustnost úseku není ovlivněna. Niva na levém břehu je významně ovlivněna existencí komunikace a zástavbou objektů, které nejsou z větší části využívány a jsou opuštěné. Niva na pravém břehu je částečně v lesním komplexu a částečně v lučním porostu. Jindřichovický potok z tohoto úseku pokračuje dál za hranice republiky do Polska. Výsledné hodnocení: TOK: 44,92 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace STŘEDNÍ STAV ) NIVA: % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace POŠKOZENÝ STAV ) Úsek 2 Dle hodnocení geomorfologického typu tohoto úseku toku se jedná o oblast s anastomozním větvením meandrujícího nebo vinoucího se koryta. Tento úsek vede lesním komplexem a tok zde tvoří hranici s Polskem. Průtoky korytem nejsou významně ovlivněny. Výskyt dřevní hmoty v korytě je sporadický. Přirozený vývoj trasy koryta neprobíhá v plném rozsahu, ale není významně ovlivňován a vykazuje atributy charakteristické pro původní GMF typ. Koryto toku není upraveno. Levý a pravý břeh je v původním stavu s pomístní biologickou stabilizací. Dno je v původním stavu bez zásahu. Hodnocený úsek není ve vzdutí. Migrační propustnost úseku není ovlivněna. Niva a okolní krajina na obou březích toku je v lesních komplexech s výskytem mozaiky přirozených biotopů. Výsledné hodnocení: TOK: % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace DOBRÝ STAV ) NIVA: % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace DOBRÝ STAV ) Úsek 3 Dle hodnocení geomorfologického typu tohoto úseku toku se jedná o oblast s plně vyvinutým meandrováním. Průtoky korytem nejsou významně ovlivněny. Výskyt dřevní hmoty v korytě je sporadický. Transport splavenin v původním rozsahu. Trasa koryta je narušena, ale vykazuje atributy charakteristické pro původní GMF typ. Dřevní hmota se nepravidelně vyskytuje v konkávních a konvexních březích. Morfologie koryta vykazuje znaky částečného ovlivnění (destabilizace). Levý a pravý břeh je v původním stavu s pomístní biologickou stabilizací. Dno je v původním stavu bez zásahu. Hodnocený úsek není ve vzdutí. Migrační propustnost úseku není ovlivněna. Niva a okolní krajina na obou březích toku je v lesních komplexech s výskytem mozaiky přirozených biotopů. V tomto úseku dochází k pravidelnému rozlivu GMF typu. Výsledné hodnocení úseku 3: TOK: 65,82 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace DOBRÝ STAV ) NIVA: 82,12 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace VELMI DOBRÝ STAV ) [20]
21 Úsek 4 Dle hodnocení geomorfologického typu tohoto úseku toku se jedná o oblast s plně vyvinutým meandrováním. Průtoky korytem nejsou významně ovlivněny. Výskyt dřevní hmoty v korytě je sporadický. Transport splavenin v původním rozsahu. Trasa koryta je narušena, ale vykazuje atributy charakteristické pro původní GMF typ. Dřevní hmota se nepravidelně vyskytuje v konkávních a konvexních březích. Morfologie koryta vykazuje znaky částečného ovlivnění (destabilizace). Levý a pravý břeh je v původním stavu s pomístní biologickou stabilizací. Dno je v původním stavu bez zásahu. Hodnocený úsek není ve vzdutí. Migrační propustnost úseku není ovlivněna. Niva na obou březích toku je v travním porostu v kombinaci s rozptýlenou zelení. V tomto úseku dochází k pravidelnému rozlivu GMF typu. Na úseku se vyskytují drobné překážky v podobě mostků, které mají za následek snížení průtočného profilu. Okolní krajina je harmonická antropogenně využívaná s přírodními a přírodě blízkými prvky. Výsledné hodnocení úseku 4: TOK: 65,82 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace DOBRÝ STAV ) NIVA: 67,79 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace DOBRÝ STAV ) Úsek 5 Dle hodnocení geomorfologického typu tohoto úseku toku se jedná o oblast s plně vyvinutým meandrováním, ke kterému ale nedochází vlivem usměrnění trasy koryta, které vede intravilánem obce Jindřichovice pod Smrkem. V uvedeném úseku dochází ke snížení průtoků vlivem výskytu objektů, které částečně ovlivňují i splaveninový režim. Koryto je ve většině úseku opevněno (kamennou zdí), bez větších známek poškození. Trasa koryta je významným způsobem změněna. Ramena se nevyskytují, vlivem faktorů vzniklých antropogenní činností. Příčný řez koryta vykazuje tvar obdélníku, na konci úseku jednoduchý lichoběžník. Dno je ve většině úseku v původním stavu. Na konci úseku se vyskytují betonové dlaždice. Hodnocený úsek není ve vzdutí. Migrační propustnost úseku není ovlivněna. Niva po obou březích toku je významně antropogenně změněná zástavbou. Průtočné profily jsou na více místech zúženy. Poříční zóna zcela oddělena od vodního toku. Okolní krajina je tvořena převážně venkovskou zástavbou. Na konci tohoto úseku se nachází po nedávné revitalizaci vodní nádrž. Výsledné hodnocení úseku 5: TOK: 35,75 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace POŠKOZENÝ STAV ) NIVA: 10,92 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace ZNIČENÝ STAV ) Úsek 6 Dle hodnocení geomorfologického typu tohoto úseku toku se jedná o oblast s plně vyvinutým meandrováním, ke kterému ale nedochází vlivem antropogenního činnosti. Průtoky korytem nejsou významně ovlivněny. Výskyt dřevní hmoty v korytě je sporadický. Transport splavenin v původním rozsahu. Koryto je biologicky stabilní s usměrněným vývojem nová trasa s uměle vyrovnanou niveletou. Příčný řez koryta vykazuje tvar jednoduchého lichoběžníku. Oba břehy jsou biologicky zpevněny vzrostlými stromy. Hodnocený úsek není ve vzdutí. Migrační propustnost úseku není ovlivněna. V tomto úseku je tok na jednom místě přemostěn. Úsek nivy po obou stranách toku je v zemědělské krajině s trvalým travním porostem v kombinaci s ornou půdou a rozptýlenou zelení. Výsledné hodnocení úseku 6: TOK: 48,32 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace STŘEDNÍ STAV ) NIVA: 67,50 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace DOBRÝ STAV ) [21]
22 Úsek 7 Úsek toku je z hlediska ovlivnění průtoků v přirozeném stavu, splaveninový režim je ovlivněn zejména technickou úpravou profilu (mostky). Koryto je v první části úseku vedoucí inravilánem obce Dětřichovec z obou stran opevněno kamennou zdí. Trasa koryta je změněna - napřímena. Výskyt dřevní hmoty v korytě je sporadický. Příčný řez koryta vykazuje tvar jednoduchého lichoběžníku. V dalším úseku toku tvoří koryto betonové tvárnice v různém stavu destrukce. Hodnocený úsek není ve vzdutí. Migrační propustnost úseku není ovlivněna. Úsek nivy z větší části v zemědělské krajině, v úseku v obci s drobnou zástavbou. Okolní krajinu tvoří drobná rozptýlená zástavba v kombinaci se zemědělsky využívanou krajinou. Výsledné hodnocení úseku 7: TOK: 38,72 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace POŠKOZENÝ STAV ) NIVA: 48,17 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace STŘEDNÍ STAV ) Úsek 8 Dle hodnocení geomorfologického typu tohoto úseku toku se jedná o oblast s plně vyvinutým meandrováním. Průtoky korytem nejsou významně ovlivněny. Výskyt dřevní hmoty v korytě je sporadický. Transport splavenin v původním rozsahu. Zachován téměř přirozený vývoj trasy hlavního koryta. Nepravidelný výskyt dřevní hmoty. Výskyt nivních ramen v souladu s GMF typem. Niva na obou stranách břehu v lesním komplexu, k rozlivu dochází pravidelně. Okolní krajinu tvoří lesní porost. Výsledné hodnocení úseku 8: TOK: 81,07 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace VELMI DOBRÝ STAV ) NIVA: 96,11 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace VELMI DOBRÝ STAV ) [22]
23 1.3.2 Závěry analýzy stávajícího stavu Na základě znalosti charakteristiky řešených úseků byla pro každý tento úsek provedena klasifikace hydromorfologického stavu. Stav toku je souhrnně uveden v Tab. 2 a Tab. 3. Graficky jsou výsledky hydromorfologické analýzy zobrazeny na mapě v příloze. Tab. 2 Souhrnné hodnocení optimálního hydromorfologického stavu v % ÚSEK 1 ÚSEK 2 ÚSEK 3 ÚSEK 4 ÚSEK 5 ÚSEK 6 ÚSEK 7 ÚSEK 8 VÁŽENÝ PRŮMĚR TOK NIVA Tab. 3 Klasifikace hydromorfologického stavu Hodnocení optimálního stavu v % Klasifikace hydromorfologického stavu % velmi dobrý stav % dobrý stav % střední stav % poškozený stav 0-20 % zničený stav 1.4 Hydromorfologická analýza návrhový stav Charakteristika řešených úseků (návrh) Úsek 1 Vzhledem k tomu, že úsek toku je hraničním tokem nejsou navržena žádná opatření. Výsledné hodnocení: TOK: NIVA: 44,92 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace STŘEDNÍ STAV ) % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace POŠKOZENÝ STAV ) Úsek 2 V úseku nejsou vzhledem k tomu, že je dosaženo dobrého hydromorfologického stavu navržena žádná opatření. Výsledné hodnocení: TOK: NIVA: % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace DOBRÝ STAV ) % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace DOBRÝ STAV ) Úsek 3 V úseku nejsou vzhledem k tomu, že je dosaženo dobrého hydromorfologického stavu navržena žádná opatření. Výsledné hodnocení: TOK: NIVA: 65,82 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace DOBRÝ STAV ) 82,12 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace VELMI DOBRÝ STAV ) Úsek 4 V úseku nejsou vzhledem k tomu, že je dosaženo dobrého hydromorfologického stavu navržena žádná opatření. Výsledné hodnocení: TOK: NIVA: 65,82 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace DOBRÝ STAV ) 67,79 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace DOBRÝ STAV ) Úsek 5 Vzhledem k tomu, že tento úsek toku prochází obcí Dětřichovec nejsou navržena žádná opatření. Výsledné hodnocení: TOK: 35,75 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace POŠKOZENÝ STAV ) [23]
24 NIVA: Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření 10,92 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace ZNIČENÝ STAV ) Úsek 6 V úseku je navrhována revitalizace vodního toku do přírodě blízkého stavu. Výsledné hodnocení: TOK: 90,68 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace VELMI DOBRÝ STAV ) NIVA: 67,50 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace DOBRÝ STAV ) Úsek 7 V úseku je navrhována revitalizace vodního toku do přírodě blízkého stavu. Výsledné hodnocení: TOK: NIVA: 88,78 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace VELMI DOBRÝ STAV ) 65,76 % optimálního hydromorfologického stavu (klasifikace DOBRÝ STAV ) Závěry analýzy návrhového stavu Na základě znalosti charakteristiky řešených úseků byla pro každý tento úsek provedena klasifikace hydromorfologického stavu dle příslušné metodiky. Stav toku je souhrnně uveden v tabulce 4. Tab. 4 Souhrnné hodnocení optimálního hydromorfologického stavu v % ÚSEK 1 ÚSEK 2 ÚSEK 3 ÚSEK 4 ÚSEK 5 ÚSEK 6 ÚSEK 7 ÚSEK 8 VÁŽENÝ PRŮMĚR TOK NIVA Tab. 5 Klasifikace hydromorfologického stavu Hodnocení optimálního stavu v % Klasifikace hydromorfologického stavu % velmi dobrý stav % dobrý stav % střední stav % poškozený stav 0-20 % zničený stav [24]
A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3
Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Hydromorfologická analýza Ztracený potok
A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3
Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Hydromorfologická analýza Malý sloupský
A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3
Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Hydromorfologická analýza Višňovský potok
A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3
Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Frýdlantsko A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Hydromorfologická
A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3
Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Frýdlantsko A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Hydromorfologická
A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3
, Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Hydromorfologická analýza Libverdský potok
A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3
Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Hydromorfologická analýza Oldříšský potok
A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3
Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Hydromorfologická analýza Pekelský potok
A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3
Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Hydromorfologická analýza Řasnice Květen
A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3
Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Hydromorfologická analýza Hájený potok Květen
A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3
Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Hydromorfologická analýza Smědá Květen 2015
Metodika monitoringu a vyhodnocení aktuálního stavu hydromorfologie vodních toků včetně návrhů opatření k dosažení dobrého ekologického stavu
Metodika monitoringu a vyhodnocení aktuálního stavu hydromorfologie vodních toků včetně návrhů opatření k dosažení dobrého ekologického stavu Ing. Miloslav Šindlar Mgr. Jan Zapletal Ing. Martin Sucharda
Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1)
Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1) ŠINDLAR s.r.o. konzultační a projekční kancelář obor vodní stavby a krajinné inženýrství V Býšti, listopad 2005
PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 3.část HYDROMORFOLOGICKÁ ANALÝZA NÁVRHU TECHNICKÁ ZPRÁVA
PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 3.část HYDROMORFOLOGICKÁ ANALÝZA NÁVRHU TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH 1. ÚVOD... 2 2. POUŽITÁ METODIKA... 2 3. HODNOCENÍ... 4 SVRATKA...
MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM
Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,
MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM
Úsek 06 (staničení 2134-2318 m) V současnosti je koryto zahloubené, napřímené, opevněné ve dně a březích betonovými panely. Ve svahu levého břehu vede velké množství inženýrských sítí. Pravý břeh je součástí
Šířka ve dně. Navazující na přilehlé koryto Sklon svahů MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM
Úsek 02 (staničení 459-732 m) V současnosti je koryto zahloubené, napřímené, opevněné ve dně a březích kamennou dlažbou / rovnaninou. Břehy jsou pokryty travním porostem, v horní části úseku se nacházejí
Metodika. odboru ochrany vod, která stanovuje postup hodnocení vlivů opatření na vodních tocích a nivách na hydromorfologický stav vod
odboru ochrany vod, která stanovuje postup hodnocení vlivů opatření na vodních tocích a nivách na Úvod V roce 2008 byla zpracována metodika odboru ochrany vod, která stanovuje postup komplexního řešení
B.1.SO 15 - PBPO Mehelnického potoka v intravilánu obce Semice
B.1.SO 15 - PBPO Mehelnického potoka v intravilánu obce Semice B.1.1 STRUKTURA POPISU NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ Všechna navrhovaná či řešená opatření vycházejí ze zpracovaných listů terénního průzkumu, které
Katalog přírodě blízkých protipovodňových opatření MŽP
Katalog přírodě blízkých protipovodňových opatření MŽP SINDLAR EU holding company www.sindlar.eu Hradec Králové 26.11. 2008 Cíl práce Návrh protipovodňových opatření při současném zlepšení hydromorfologického
Třebovka a Tichá Orlice
Konečné vymezení HMWB pilotní studie Třebovka a Tichá Orlice Popis postupu Březen 2005 Pilotní studie Třebovka a Tichá Orlice popis - 1 - Třebovka + Tichá Orlice Třebovka po vzdutí nádrže Hvězda 10360000
ÚPRAVY TOKŮ V SOULADU S POŽADAVKY
ÚPRAVY TOKŮ V SOULADU S POŽADAVKY KRAJINY ÚVOD Úpravy vodních toků v souladu s požadavky krajiny by měly být v dnešní době samozřejmostí. odborný seminář Stavby pro plnění funkcí lesa v harmonii s přírodou
Koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření s vazbou na revitalizaci hydromorfologického stavu vod. Horka nad Moravou 12. 12.
Koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření s vazbou na revitalizaci hydromorfologického stavu vod ŠINDLAR s.r.o Horka nad Moravou 12. 12. 2007 Cíl práce Návrh protipovodňových opatření v prioritních
ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP Hranice
ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP Hranice Doplňující průzkumy a rozbory (analytická část) PŘÍLOHA VI FOTODOKUMENTACE S KOMENTÁŘEM VODNÍ TOKY A PLOCHY červen 2018 Pořizovatel: Městský úřad Hranice Pernštejnské
WATER RESOURCES ENGINEERING DESIGN LANDSCAPE ECOLOGY AND RIVER RESTORATION.
Platforma k aktualizaci metodiky odboru ochrany vod, která stanovuje postup komplexního řešení protipovodňové a protierozní ochrany pomocí přírodě blízkých opatření Ministerstvo životního prostředí Příspěvek
Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Úpy (ř. km 0,0 78,6)
Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Úpy (ř. km 0,0 78,6) ŠINDLAR s.r.o. konzultační a projekční kancelář obor vodní stavby a krajinné inženýrství V Býšti, listopad 2005
HYDROBIOLOGIE PROGRAM PRAKTICKÁ CVIČENÍ. vzdouvací objekty, splavnost. vodních toků. stanovišť. 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků
HYDROBIOLOGIE PRAKTICKÁ CVIČENÍ PROGRAM 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků o přímé: ochrana před povodněmi, stabilizace koryta, vzdouvací objekty, splavnost o nepřímé: odvodnění zastavěného území
PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ VILÉMOVSKÉHO POTOKA / SEBNITZ STUDIE PROVEDITELNOSTI. Krajský úřad Ústeckého kraje ÚSTÍ NAD LABEM
PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ VILÉMOVSKÉHO POTOKA / SEBNITZ STUDIE PROVEDITELNOSTI Krajský úřad Ústeckého kraje ÚSTÍ NAD LABEM 13. 11. 2018 OBSAH PREZENTACE ZÁKLADNÍ ÚDAJE ANALYTICKÁ ČÁST NÁVRHOVÁ ČÁST
Představení nové metodiky Ministerstva životního prostředí pro navrhování přírodě blízkých protipovodňových opatření
Představení nové metodiky Ministerstva životního prostředí pro navrhování přírodě blízkých protipovodňových opatření aneb Revitalizace VT není vždy příroděblízká povodňová ochrana Ing. Adam Vokurka. Ph.D.
MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM
Úsek 13 (staničení 4257-4408 m) Úsek je postižen nedostatkem proudící vody, stejně jako úsek č. 13. Důvodem je špatný stav rozdělovacího objektu a odtékání běžných průtoků odlehčovacím bypassem. Koryto
HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení
HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 24 22 Specifický cíl.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu V rámci hodnocení jsou projektům přiřazeny body
Vodohospodářské stavby BS001 Vodní toky a jejich úprava Hrazení bystřin
Vodohospodářské stavby BS001 Vodní toky a jejich úprava Hrazení bystřin CZ.1.07/2.2.00/15.0426 Posílení kvality bakalářského studijního programu Stavební Inženýrství Harmonogram přednášek 1. Úvod a základní
HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE AKCE...
Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE AKCE... 2 2. ÚVOD... 2 3. POUŽITÉ PODKLADY... 2 3.1 Geodetické podklady... 2 3.2 Hydrologické podklady... 2 3.2.1 Odhad drsnosti... 3 3.3 Popis lokality... 3 3.4 Popis stavebních
CVIČENÍ 4: PODÉLNÝ PROFIL, NÁVRH NIVELETY, VÝPOČET PŘÍČNÉHO PROFILU.
CVIČENÍ 4: PODÉLNÝ PROFIL, NÁVRH NIVELETY, VÝPOČET PŘÍČNÉHO PROFILU. Podélný profil toku vystihuje sklonové poměry toku v podélném směru. Zajímají nás především sklon hladiny vody v korytě a její umístění
Hrádecký potok po vzdutí nádrže Lenešický rybník ID kraj Ústecký kód kraje CZ042
Hrádecký potok po vzdutí nádrže Lenešický rybník ID 14355000 kraj Ústecký kód kraje CZ042 1.CHARAKTERISTIKA VODNÍHO ÚTVARU Kategorie vodního útvaru tekoucí Typ vodního útvaru 41214 Příslušnost k ekoregionu
Studie odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření pro povodí Lužické Nisy
Studie odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření pro povodí Lužické Nisy Seminář Liberec 15.9.2017 Obsah: 1 Řešené území 2 Předmět a způsob řešení 3 Harmonogram 4 Diskuze OBJEDNATEL
Revitalizace povodí. Petr Koudelka. B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz
Revitalizace povodí Petr Koudelka B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz Náplň přednášek - Úpravy toků - Revitalizace toků (co, kde, jak, kdy, historie, morfologie koryt, objekty, vegetace) - Revitalizace
HEM. Hydroekologický monitoring. Hodnocení ukazatelů. Metodika pro monitoring hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků
HEM Hydroekologický monitoring Hodnocení ukazatelů Metodika pro monitoring hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká
HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020
HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 Operačního programu Životní prostředí 24 22 Aktivita.3. Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení
Revitalizace ve městech zkušenosti s různými druhy úprav revitalizace suchého poldru Čihadla
Revitalizace ve městech zkušenosti s různými druhy úprav revitalizace suchého poldru Čihadla Click to edit Master subtitle style Ing. Jiří Karnecki Odbor ochrany prostředí MHMP ZÁSADY TECHNICKÉ REVITALIZACE
Staré Sedlo u Sokolova. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 754722_4 : Obec: Staré Sedlo ORP: Sokolov Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.177753 E 12.714875 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ LITERATURA Králová, H.: Řeky pro život: Revitalizace řek a péče o nivní biotopy. Veronica,
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
Povodí Moravy, s.p., Brno, Dřevařská 11, BRNO INVESTIČNÍ ZÁMĚR. Jihlava, km 0,800-3,150 - oprava koryta
Povodí Moravy, s.p., Brno, Dřevařská 11, BRNO INVESTIČNÍ ZÁMĚR Jihlava, km 0,800-3,150 - oprava koryta Kraj : Jihomoravský Číslo akce: Zpracoval: Zdeněk Vajbar, úsekový technik provozu D. Věstonice Datum
Zásahy do VKP vodní tok a údolní niva. Ing. Václav Šrédl
Zásahy do VKP vodní tok a údolní niva Ing. Václav Šrédl Zásahy do VKP vodní tok Regulace toků směrová úprava, opevnění břehů a dna Zkapacitnění průtočného profilu Těžení dnových sedimentů Odběr vody OLEŠKA,
Nástroje krajinného plánování ZÁSADY REVITALIZACE KRAJINY
Nástroje krajinného plánování ZÁSADY REVITALIZACE KRAJINY Revitalizace (toku x krajiny) Zásahy do toku hrazení bystřin protipovodňové úpravy (zásady návrhu) Revitalizace co je důsledkem? Katedra hydromeliorací
kraj Karlovarský kód kraje CZ041
Nádrž Jesenice ID 113010660001 (14031000) kraj Karlovarský kód kraje CZ041 1.CHARAKTERISTIKA VODNÍHO ÚTVARU Kategorie vodního útvaru stojatý Typ vodního útvaru 421222 Příslušnost k ekoregionu Nadmořská
Boučí. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 629871_1 Boučí : Obec: Dolní Nivy ORP: Sokolov Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.234754 E 12.591004 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie
Předpisy, dle kterých bude studie vypracována. Studie musí obsahovat. Struktura studie
Předpisy, dle kterých bude studie vypracována Směrnice Evropského parlamentu a Rady ustavující rámec pro činnost společenství v oblasti vodní politiky (2000/60/ES) Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2.6. Rozsah záplavového území. 2.6/1 Záplavové území toku Březnice
2.6. Rozsah záplavového území Při zpracování Záplavového území toku Březnice bylo použito : Zaměření vodního toku Březnice od zaústění do Moravy po km 23,281 bylo provedeno útvarem hydroinformatiky, Povodí
Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Frýdlantsko
Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.6. Vyjádření míry povodňového ohrožení území
Holečkova 8, 150 24 Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň
A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název toku : Kralovický potok ID toku: 135 100 000 100 ID toku v centrální evidenci vodních toků: 10 100 294 Recipient: Střela ID recipientu: 134 330 000 100 Úsek
Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině
Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině Jan Matějka Autoři v prezentaci použitých fotografií jsou Tomáš Just (AOPK ČR) a pracovníci SFŽP ČR, případně
Holečkova 8, 150 24 Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň. Horšice, Přeštice, Radkovice u Příchovic, Týniště u Horšic
A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název toku : Příchovický potok ID toku: 132 880 000 100 ID toku v centrální evidenci vodních toků: 10 108 993 Recipient: Úhlava ID recipientu: 132 140 000 100 Úsek
Krásná. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
ID plochy: 673358_1 : Obec: ORP: Aš Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.242303 E 12.183834 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie plochy dle typu: Kritéria B NG střední nebezpečí Nová dle GIS
Vodohospodářské stavby BS001 Vodní toky a jejich úprava Hrazení bystřin
Vodohospodářské stavby BS001 Vodní toky a jejich úprava Hrazení bystřin Harmonogram přednášek 1. Úvod a základní informace o předmětu, úvod do vodního hospodářství ČR 2. Vodní nádrže, přehrady a využití
Tok ř.km záznam č. č. úseku/profilu: Dne : hod Délka úseku (m): Provedl
POPIS ŘÍČNÍHO ÚSEKU/PŘÍČNÉHO PROFILU č. úkolu:. Tok ř.km záznam č. Místo Dne : hod Délka úseku (m): Provedl Bližší lokalizace :... číslo listu: vh mapy:...... mapy 1:... :... fotografie: 1) celkový charakter
VYHODNOCENÍ POVODNÍ V ČERVNU A ČERVENCI 2009 NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY
VYHODNOCENÍ POVODNÍ V ČERVNU A ČERVENCI 2009 NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY PŘÍVALOVÉ POVODNĚ V HORSKÝCH A PODHORSKÝCH OBLASTECH MODELOVÁ OBLAST RYCHLEBSKÉ HORY Dílčí zpráva ŠINDLAR s.r.o. Stavby vodního hospodářství
PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ VOJTOVICKÝ POTOK
PILOTNÍ INVESTIČNÍ ZÁMĚR PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ VOJTOVICKÝ POTOK PPO S VYUŽITÍM VAKŮ KOEXPRO Červen 2013 ZÁKLADNÍ ÚDAJE : Název akce : PPO Vojtovického potoka Vodní tok : Vojtovický potok Místo akce (katast.území)
Příprava zapojení AOPK ČR do 2. období vodohospodářského plánování
Informace: Příprava zapojení AOPK ČR do 2. období vodohospodářského plánování duben 2012 červen 2013? Odborná skupina pro vodní ekosystémy AOPK ČR, duben 2012 1. plánovací období: plány oblastí povodí
Rudné. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 72641_4 : Obec: Vysoká Pec ORP: Karlovy Vary Souřadnice GPS (ve stupních): N 5.353133 E 12.685271 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie
Vodohospodářské stavby BS001 Vodní toky a jejich úprava Hrazení bystřin
CZ.1.07/2.2.00/15.0426 Posílení kvality bakalářského studijního programu Stavební Inženýrství Vodohospodářské stavby BS001 Vodní toky a jejich úprava Hrazení bystřin Harmonogram přednášek 1. Úvod a základní
Návrh managementu dřevní hmoty v přirozených korytech vodních toků
Návrh managementu dřevní hmoty v přirozených korytech vodních toků Pavel Kožený a kol. T. G. Masaryk Water Research Institute, p.r.i. Podbabská 30/2582, 160 00 Prague 6, Czech Republic +420 220 197 111
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY ÚPRAV DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY ÚPRAV DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ LITERATURA MAREŠ, K.: Úpravy toků navrhování koryt, ČVUT, Praha 1997 HAVLÍK, V. MAREŠOVÁ, I.: Hydraulika příklady, ČVUT, Praha 1993 KEMEL,
Společný metodický pokyn. Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe )
Ministerstvo zemědělství č.j.: 8662/06-16000 Společný metodický pokyn Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ) ke společnému postupu orgánů ochrany přírody
CVIČENÍ 4: Podélný profil, návrh nivelety, výpočet příčného profilu
CVIČENÍ 4: Podélný profil, návrh nivelety, výpočet příčného profilu Podélný profil toku vystihuje sklonové poměry toku v podélném směru. Zajímají nás především sklon hladiny vody v korytě a její umístění
Omezování rizika povodní (opatření na vodních tocích)
Zvýšení absorpční kapacity OPŽP PO 1 a 6 Omezování rizika povodní (opatření na vodních tocích) Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz
Hydromorfologické hodnocení vodních toků
Zdeněk Máčka Z8308 Fluviální geomorfologie (4) Hydromorfologické hodnocení vodních toků Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti
Ryžovna. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 608874_1 Ryžovna : Obec: Boží Dar ORP: Ostrov Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.437475 E 12.854531 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie
Revitalizace povodí. Co je revitalizace?
Revitalizace povodí Co je revitalizace? Revitalizace: obnova, oživení něčeho nefunkčního popř. zchátralého; uvádění něčeho opět do takového stavu, aby to přinášelo užitek (Všeobecná encyklopedie Diderot,
Studie záplavového území toku Bochovský potok
Studie záplavového území toku Bochovský potok Návrh na stanovení záplavového území ř.km 0,000 10,750 Technická zpráva červen 2013 A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název toku : Bochovský potok ID toku:
PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část
PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část JEZ CACOVICE - NÁVRH RYBÍHO PŘECHODU A VODÁCKÉ PROPUSTI SO 18.3.2 - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1.1. NÁVRH UMÍSTĚNÍ RYBÍHO PŘECHODU...
Nové Hamry. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 76167_2 : Obec: ORP: Karlovy Vary Souřadnice GPS (ve stupních): N 5.36794 E 12.723471 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie plochy dle
Revitalizace vodního toku
Revitalizace vodního toku ČSN 01 3105 společně pro výkresy, velikosti, popisování, materiály, formáty a skládání výkresů, měřítka, čáry, kótování, ČSN 01 3402 popisové pole ČSN 01 3160 zásady oprav a změn
Dolní Chodov. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu : Obec: Chodov ORP: Sokolov Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.240549 E 12.735611 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie plochy dle typu: Kritéria
PUDIS a.s., Nad Vodovodem 2/3258, Praha 10 tel.: , fax: ,
Tento projekt je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Euroregionu NISA EVROPSKÁ UNIE "PŘEKRAČUJEME HRANICE" MĚSTO ŽELEZNÝ BROD Náměstí 3. května 1, PSČ 468 22, IČ 00262633
Obec: Bečov nad Teplou. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 601268_1 Bečov nad Teplou : Obec: Bečov nad Teplou ORP: Karlovy Vary Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.082263 E 12.848014 Kategorie Kategorie plochy
Příloha 1: Mapovací formulář metody HEM Hydroekologický monitoring Převzato z Langhammer (2007).
Seznam příloh Příloha 1: Mapovací formulář metody HEM Hydroekologický monitoring... - 2 - Příloha 2: Difuzní zdroje znečištění v povodí Rolavy... - 3 - Příloha 3: Důlní mapa Rolavy z roku 1832 (Anonym)....
1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná
Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ PODÉL KORYTA VODNÍHO TOKU. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu
Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 602 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 3.8.101 UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ
DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY
HOŘOVICE REVITALIZACE ČÁSTI RYBNÍKA DRAŽOVSKÁ VELKÁ ETAPA 2 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. Identifikační údaje A.1.1. Údaje o stavbě A.1.1.a Název stavby A.1.1.b Místo stavby
PRŮVODNÍ ZPRÁVA ČÁST B
STUDIE PROVEDITELNOSTI PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V POVODÍ FARSKÉHO A BORECKÉHO POTOKA PRŮVODNÍ ZPRÁVA ČÁST B LISTOPAD 2014 Vodohospodářský rozvoj a výstavba akciová společnost Nábřežní
Vyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků
Vyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků Praha, červenec 2016 0 1 Úvod Usnesení Vlády České republiky č. 620 ze dne 29. července 2015 k přípravě realizace opatření pro zmírnění
Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření pro ochranu města Prostějov
Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření pro ochranu města Prostějov Ing. Daniel Brázda Ing. Jiří Švancara Lukáš Harapát Pöyry Environment a.s. Zástupci objednatele
Mariánské Lázně. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 691585_4 : Obec: ORP: Souřadnice GPS (ve stupních): N 49.9833 E 12.77519 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie plochy dle typu: Kritéria
Vysoké Mýto - Studie proveditelnosti revitalizace Blahovského potoka
VEDOUCÍ PROJEKTU Ing. T. Šindlarová VYPRACOVAL Kryštof Šindlar Ing. T. Šindlarová KONTROLOVAL Ing. Miloslav Šindlar AUTORIZACE Ing. Miloslav Šindlar STAVBY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A KRAJINNÉHO INŽENÝRSTVÍ
4. VYTVÁŘENÍ KORYTA RELIÉFU. Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ. Práce vody v tocích: 3.
4. VYTVÁŘENÍ KORYTA Vnitřní horotvorné síly: vulkanické + seismické vytváření PRIMÁRNÍHO ZEMSKÉHO RELIÉFU Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ Práce vody
Orientační vyznačení revitalizovaných úseků (modré úsečky) potoka Borová (podklad: mapy.cz)
Borová Zájmová oblast se nachází v jižní části Jihočeského kraje, okres Český Krumlov, nedaleko obce Chvalšiny. Borová je horský tok, který byl v 80.tých letech 20.století napřímen a zahlouben kvůli napojení
Olšová Vrata. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 663654_2 Olšová Vrata : Obec: Karlovy Vary ORP: Karlovy Vary Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.19369 E 12.880389 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí:
Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní
Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského
Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č.
Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. 470/2001 Sb. a dokumentace Programu revitalizace říčních
Mírovka - optimalizace koryta Investiční záměr k.ú. Mohelnice, okres Šumperk Číslo akce: PDC
Mírovka - optimalizace koryta Investiční záměr k.ú. Mohelnice, okres Šumperk Číslo akce: PDC Vypracoval: Burdová Věra Datum: 24. 2. 2016 Základní údaje: TECHNICKÁ ZPRÁVA Název akce: Mírovka optimalizace
Doubrava u Aše. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 669237_1 Doubrava u Aše : Obec: Aš ORP: Aš Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.26099 E 12.243927 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie
Změny krajiny povodí Olšového potoka od 18. století do současnosti a návrh jeho revitalizace aneb praktické využití GIS pro návrhy revitalizací toků
Změny krajiny povodí Olšového potoka od 18. století do současnosti a návrh jeho revitalizace aneb praktické využití GIS pro návrhy revitalizací toků Autor: Dagmar NAJMANOVÁ Vedoucí výzkumu: Ing. Jitka
II/305 TÝNIŠTĚ n. ORLICÍ ALBRECHTICE n. ORLICÍ. Zpracoval: Ing. Tomáš Nowak
II/305 TÝNIŠTĚ n. ORLICÍ ALBRECHTICE n. ORLICÍ Zpracoval: Ing. Tomáš Nowak ÚDAJE A ROZSAH ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Přeložka sil. II/305 v úseku Týniště n. Orl. Albrechtice n. Orl. je liniovou novostavbou, resp.
DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM V OBLASTI POVODÍ MORAVY A V OBLASTI POVODÍ DYJE
DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM V OBLASTI POVODÍ MORAVY A V OBLASTI POVODÍ DYJE DÍLČÍ POVODÍ DYJE OSLAVA (PM-100) - Ř. KM 32,302 35,593 Pořizovatel: Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11
PŘÍPRAVNÉ PRÁCE PLÁNU DÍLČÍHO POVODÍ MORAVY A PŘÍTOKŮ VÁHU
PŘÍPRAVNÉ PRÁCE PLÁNU DÍLČÍHO POVODÍ MORAVY A PŘÍTOKŮ VÁHU 1.7 Předběžné určení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů (HMWB a AWB) (podle 14 vyhlášky) Pořizovatel: Zpracovatel: Číslo zakázky: Povodí
Háj u Jindřichovic. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 660400_1 Háj u Jindřichovic : Obec: Oloví ORP: Kraslice Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.258071 E 12.57045 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: