6.9. Povodeň v červenci 1997

Transkript

1 6.9. Povodeň v červenci Meteorologické příčiny povodně Začátek července byl ve znamení uzavřené tlakové výše se středem nad britskými ostrovy s postupným přesunem brázdy do oblasti západně od Pyrenejského poloostrova. Střední Evropa byla pod vlivem zvlněné studené fronty postupující z jihozápadu pozvolna k severovýchodu. Nad Běloruskem a západním Ruskem se udržovala tlaková výše. Dne 4. července postupovala přes Německo a východní Francii zvolna k východu studená fronta. Osa brázdy v hladině 500hPa se táhla přes Bretaňský poloostrov, Biskajský záliv a západně od Madridu. Střední Evropa ležela v nevýrazném tlakovém poli. Nad Atlantským oceánem dominovala azorská tlaková výše. Studená fronta začala k ránu ovlivňovat i počasí u nás. Během dopoledne přecházela studená fronta přes západní Čechy a v poledních hodinách byla těsně před Prahou. Během odpoledne postupovala fronta dále k východu, přes Ostravu přecházela po 18 h UTC a do půlnoci opustila naše území. Přechod fronty byl provázen na celém území četnými bouřkami místy s lijáky. Nad Alpami se její postup začal zpomalovat a studený vzduch se údolím Rhôny dostal do severozápadního Středomoří. V 0 h UTC 5. července naměřila stanice Marseille v hladině v 850hPa teplotu 6 C a severozápadní vítr o rychlosti 10 m.s -1. S tím byl pravděpodobně nastartován mechanismus, který později přinesl mimořádné množství srážek na východě našeho území. V oblasti Janovského zálivu se studená fronta začala vlnit a v průběhu odpoledne 4. července se zde vytvořila samostatná tlaková níže (1015hPa), která do půlnoci postoupila nad Lombardskou nížinu. Cyklogeneze v západním Středomoří je jedním z faktorů, který výrazně ovlivňuje počasí ve východní a jihovýchodní Evropě. Během dopoledne 5. července se tlaková níže při svém postupu k severovýchodu ještě více prohloubila a frontální vlna rychle okludovala (obr. 65). Osa výškové brázdy se dostala do Středozemního moře a v hladině 850hPa se vytvořila samostatná tlaková níže. Přes Alpy proudil studený vzduch k jihu a kolem zmíněné tlakové níže do severní Itálie teplý vzduch od jihu. V oblasti frontálního rozhraní začalo silně pršet. Souvislé srážkové pásmo se postupně rozšířilo přes celé Rakousko a do větší části České republiky. Do půlnoci 6. července postoupil střed prohlubující se přízemní tlakové níže velice rychle až nad Ukrajinu (obr. 66). Oblast vysokého tlaku se pozvolna přesunula z Azorských ostrovů k severovýchodu a v tuto dobu byl její střed jihozápadně od Irských ostrovů. Do západních Čech se rozšířila od západu oblast vyššího tlaku vzduchu. Srážky se vyskytovaly v úzkém pásu nad jižním Rakouskem, Moravou a Slezskem, nad jihovýchodním Polskem a také na návětrné straně severních Alp. V Čechách došlo ke zmenšování oblačnosti a ustávání srážek. Do této doby se vývoj synoptické situace a jevy, které jej doprovázely, jevily jako běžné pro situaci s významnými srážkami pro naše území. Do 6.července 12h UTC spadlo na některých stanicích v České republice až 125 mm srážek (Praděd, Lysá hora). Další vývoj situace byl v novodobé historii zcela výjimečný a neobvyklý. Pokud se tlaková níže dostane do těchto oblastí (Ukrajina, Karpaty), obvykle postupuje dál k severovýchodu a slábne (vyplňuje se), nebo se retrográdně začíná vracet směrem na západ až severozápad a při svém postupu rovněž slábne. Počasí s vydatnými srážkami u nás trvá 1 až 2 dny. Tentokrát se srážky na východě území vyskytovaly o dva dny déle. Z Ukrajiny tentokrát tlaková níže postupně stočila směr své dráhy k západu a cyklona se stále prohlubovala. Během 6. července začala do střední Evropy od západu

2 zasahovat oblast vysokého tlaku vzduchu, což evidentně mělo vliv na dráhu tlakové výše. Nad jihovýchodním Polskem se její dráha otočila a střed níže směřoval dál k jihovýchodu do oblasti Černého moře. Přízemní tlak na západě území ještě více vzrostl, gradient tlaku nad naším územím začal zesilovat a v nižších vrstvách atmosféry docházelo k silné konvergenci proudění vzduchu. V týlu této níže proudil ze severního kvadrantu vlhký a později i teplejší vzduch nasáván touto níží v její přední části. Srážky se rozšířily opět do Čech a nad centrální části Polska. V dalších dnech se slábnoucí Azorská tlaková výše postupně přesunula nad Severní moře a střed tlakové níže z Černého moře postupoval na sever (obr. 67, obr. 68). Srážky v České republice (s výjimkou severních horských oblastí) postupně ustaly. Vzhledem k tomu, že se na východě území meteorologické podmínky neměnily, intenzivní srážky zde pokračovaly i nadále. Byly navíc umocněny návětrným efektem na severních a severovýchodních svazích Krkonoš, Orlických hor, Jeseníků a Beskyd, což bylo důvodem k mimořádně silným srážkám v těchto oblastech. S postupem tlakové níže dále k severu tlakový gradient začal slábnout a srážky 9. července konečně ustaly na celém území (PAVLÍK SANDER 1997). Obr. 63 Rozložení hodnot API 30 k 8. červenci v povodí Svratky

3 Obr. 64 Úhrn srážek za období 8. června až 7. července v povodí Svratky Obr. 65 Synoptická mapa v hladině 500hPa a přízemní synoptická mapa Evropy 5. července v 0 h (převzato z

4 Obr. 66 Synoptická mapa v hladině 500hPa a přízemní synoptická mapa Evropy 6. července v 0 h (převzato z Obr. 67 Synoptická mapa v hladině 500hPa a přízemní synoptická mapa Evropy 7. července v 0 h (převzato z

5 Obr. 68 Synoptická mapa v hladině 500hPa a přízemní synoptická mapa Evropy 8. července v 0 h (převzato z Průběh povodně Zvýšené srážky v horní části povodí Svratky dosáhly hodnoty 160 mm. Rozlivy bylo postiženo údolí řeky o šířce 100 až 200 metrů od obce Herálec až po nádrž Vír, která měla na omezení téměř stoleté povodně a další vývoj povodňové situace v níže ležícím území velký vliv. Ve Vírské nádrži byl k dispozici mimo retenčního prostoru ještě zásobní prostor, když z důvodu stavby Vírského vodovodu byla dočasně snížena hladina o 10m. Tím se podařilo zadržet veškerý objem povodně s kulminací 168 m 3.s -1 (více než padesátiletý průtok). Na stanici Dalečín, ležící výše po toku od Vírské přehrady, byl také překročen padesátiletý průtok hodnotou 128 m 3.s -1 (HLADNÝ 1998). Odtok v kulminaci dosáhl 35 m 3.s -1 při významném zdržení maxima proti odtoku ze středního a dolního povodí Svratky. Na průtoky pod Brnem měl značný vliv povodňový průtok řeky Svitavy. Zvýšené průtoky však město Židlochovice neohrozily. Svratka v Židlochovicích kulminovala 8.července ve 23 hodin při hodnotě desetiletého průtoku (MATĚJÍČEK 1998, MATĚJÍČEK, HLADNÝ 1999, Svitava byla postižena povodní zejména v horní části toku, v dolním toku se vyskytoval zvýšený průtok, který způsobil záplavy podél řeky. Kulminační průtok v Letovicích (obr. 69) byl 8.7. vyhodnocen na 97 m 3.s -1, (tj. vyšší než Q 100 =82 m 3.s -1 ), který byl v další říční trati do Bílovic nad Svitavou zmenšen na dvacetiletý do rána dne 9.července. Průtok byl komplikován velkým výskytem stržených stromů, které ucpávaly mosty a zúžené profily a působily rozlivy po celé délce řeky. Větší rozlivy se vyskytly v prostoru Skalice nad Svitavou - Svitávka, dále od Rájce-Jestřebí až po Blansko a také v jižních částech města Brna, kde záplava dosahovala šířky 1 2 km (MATĚJÍČEK 1998, MATĚJÍČEK, HLADNÝ 1999,

6 Průtok (m 3.s -1 ) Obr. 69 Průběh povodně na stanici Letovice ve dnech 4. až 16. července Dopady povodně Povodeň na horní Svitavě postihla město Svitavy a dalších 17 obcí bez výraznějších škod. V Letovicích bylo zaplaveno náměstí a voda vnikla do mnoha prodejen a rodinných domů. Byl stržen most u pekárny a tím vznikl problém se zásobováním obyvatel pečivem. Vodní nádrž Letovice na Křetínce přepadem opouštělo kolem 30 m 3.s -1 (největší do té doby zaznamenané množství), takže bylo poškozeno vířiště pod přepadem a voda vnikla i do nitra hráze, kde zaplavila strojovnu. V Blansku byla zatopena Svitavská ulice zhruba do výšky jednoho metru. Voda vnikla do obydlí a sklepů více než desítky rodinných domů ve středu města. Částečně bylo také ochromeno telefonické spojení s městem, protože voda vnikla do telefonní ústředny ve středu města. Svitava v Adamově zaplavila podstatnou část areálu Adamovských strojíren a ve středu města vzniklo jezero, kvůli němuž se náměstí stalo neprůjezdné. Povodeň na Svitavě strhla most v Doubravici, silně poškodila most ve Svitávce a zaplavila velké plochy na polích. Svratka díky zadržení povodňové vlny Vírskou přehradou nezpůsobila větší škody (Rovnost 1997, č.158, 159, 160)

7 7 ZÁVĚR V předpřístrojovém období jsem vybral 11 povodní, které by svým rozsahem a způsobenými škodami mohly odpovídat nejméně padesátiletým průtokům. Četnost povodní byla vyšší v první polovině 19. století, kdy se v letech 1820 až 1849 vyskytlo 7 povodní. V druhé polovině 19. století jsem vyčlenil 4 povodně. Výrazně převažovaly zimní povodně (9 případů) nad letními (2 případy). Jako největší povodně bych označil podle způsobených škod povodeň v březnu 1830 a povodeň v červnu V období přístrojových měření jsem vymezil 9 povodní (2 povodně v roce 1938 v Židlochovicích), které dosáhly alespoň padesátiletých průtoků. Četnost povodní byla daleko vyšší v první polovině 20. století, kdy se v letech 1920 až 1947 vyskytlo 8 povodní, zatímco v druhé polovině 1 povodeň. Také převažovaly zimní povodně(6 případů) nad letními (3 případy). Jako největší bych označil povodeň ze srpna V Borovnici a v Brně-Pisárkách byl překročen stoletý průtok (v obou stanicích dosud největší průtok) a v Letovicích a Židlochovicích padesátiletý průtok. Za druhou největší považuji povodeň z března 1941, během které byl v Brně-Pisárkách a Židlochovicích překročen stoletý průtok (v Židlochovicích dosud největší průtok) a v Bílovicích nad Svitavou padesátiletý průtok. Stoletých průtoků bylo dosaženo také v lednu 1920 v Brně-Pisárkách a v červenci 1997 v Letovicích (dosud největší průtok). Většina povodní v přístrojovém období vznikla, když cyklona dráhy Vb setrvala nad střední Evropou několik dní, a to jak v zimním období, kdy sebou přinesla oteplení, tak v letních měsících, kdy byla příčinou vydatných srážek

8 Seznam použité literatury Knihy a časopisy AUGUSTIN, F.: Povodeň v Čechách roku Praha, 1891, 35 s. BRATRÁNEK, A.: Morava. Souborná studie hydrologická a vodohospodářská. Ústavy hydrologický a hydrotechnický, Praha, 1939, 85 s. BRÁZDIL, R., VALÁŠEK, H., SVITÁK, Z.: Meteorological and hydrological extremes in the Dietrichstein domains of Dolní Kounice and Mikulov between 1650 and 1849 according to official economic records of natural disasters. Geografický časopis, 2003, roč. 55, č. 4, s BUKÁČEK, M.: Historické a současné povodně v povodí řeky Moravy. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Brno, 1999, 121 s. ČERMÁK, M.: Svratka:hydrologická studie. Krajský národní výbor v Brně, Brno, 1950, 89 s. ČERMÁK, M. et. al.: Velké vody n-leté. Hydrologické poměry ČSR, 3. díl. HMÚ, Praha, 1970, s DOSTÁL, I.: Hydrologické zpracování povodně 1997(Morava-část, Svratka, Svitava). Veronica, 1998, roč. 12, 12. zvláštní číslo, s.1 6 HLADNÝ, J. a kol.: Vyhodnocení povodňové situace v červenci Souhrnná zpráva projektu MŽP. Praha, 1998, 163 s. KAKOS, V.: Výskyt povodní na Vltavě v Praze ve vztahu k pražským meteorologickým pozorováním. Meteorologické zprávy, 1978, roč. 31, č. 4, s KAKOS, V.: Hydrometeorologický rozbor povodní na Vltavě v Praze za období 1873 až Meteorologické zprávy, 1983, roč. 36, č. 6, s KAKOS, V.: Hydrometeorologická analýza povodňových situací v povodí Labe. Meteorologické zprávy, 1985, roč. 38, č. 5, s KAKOS, V.: Hydrometeorologická analýza historické povodně v roce 1897 ve vztahu ke katastrofálním záplavám v Čechách na začátku září 1890 a na Moravě v červenci Meteorologické zprávy, 1997, roč. 50, č. 6, s KVĚTOŇ, V. SRNĚNSKÝ, R. VESELÝ, R.: Rozložení srážek při povodních v červenci Meteorologické zprávy, 1997, roč. 50, č. 6, s MATĚJÍČEK, J.: Extrémní povodně v povodí Moravy v květnu a srpnu Vodní hospodářství, 1986, roč. 36, č. 2, s MATĚJÍČEK, J.: Povodeň v povodí Moravy v roce Povodí Moravy a. s., Brno, 1998, 109 s. MATĚJÍČEK, J. HLADNÝ, J.: Povodňová katastrofa 20. století na území České republiky, Ministerstvo životního prostředí, Praha, 1999, 60 s. MÜLLER, M. KAKOS, V.: Hydrometeorologické srovnání povodní v srpnu 2002 s vybranými historickými případy dešťových povodní na Vltavě v Praze. Meteorologické zprávy, 2003, roč. 56, č. 5, s

9 MUNZAR, J.: Historické povodně v Čechách a na Moravě na příkladu roku Meteorologické zprávy, roč. 50. č. 6,, s NETOPIL, R. a kol.: Fyzická geografie I. SPN, Praha, 1984, 272 s. PAVLÍK, J. SANDEV, M.: Synoptické hodnocení povětrnostních situací v průběhu povodně v červenci Meteorologické zprávy, 1997, roč. 50, č. 6, s SOUKALOVÁ, E. ŘEHÁNEK, T. ŠIFTAŘ, Z.: Odtoková situace za povodně v červenci 1997 v povodích Odry Moravy a Labe. Meteorologické zprávy, 1997, roč. 50, č. 6, s UNGERMAN, J.: Srovnání povodňových situací na řece Moravě koncem minulého století s povodní roku Veronica, 1998, roč. 12, 12. zvláštní číslo, s Veronica, 1998, roč. 12, 12. zvláštní číslo, 48 s. VLČEK, V. et. al.: Vodní toky a nádrže. Zeměpisný lexikon ČSR. Academica, Praha, 1984, 315 s. Mapy a atlasy Atlas Československé socialistické republiky. Československá akademie věd a Ústřední správa geodézie a kartografie, Praha, 1966 Quitt, E.: Klimatické oblasti ČSR. Mapa 1: , Kartografické nakladatelství pro Geografický ústav, 1970 Internetové stránky Unie pro řeku Moravu Český hydrometeorologický ústav Noviny Moravské noviny, roč. 2, 1849, č. 21, s. 1 Moravské noviny, roč. 14, 1862, č. 12, s. 1 Moravské noviny, příloha Brněnských novin, roč. 12, 1891, č. 54, s. 3 Moravské noviny, roč. 59, 1938, č. 200, s.2 Moravské noviny, roč. 59, 1938, č. 206, s. 3 Národní listy, roč. 19, 1879, č. 148, s. 2 Rovnost, roč 36, 1920, č. 15, s. 6 Rovnost, 1946, č. 35, s. 3 Rovnost, 1947, č. 68, s. 2 Rovnost, 1947, č. 69, s

10 Rovnost, roč. 7, 1997, č. 158, s. 3 Rovnost, roč. 7, 1997, č. 159, s. 3 Rovnost, roč. 7, 1997, č. 160, s